diff --git "a/seed/bho_Deva.jsonl" "b/seed/bho_Deva.jsonl" new file mode 100644--- /dev/null +++ "b/seed/bho_Deva.jsonl" @@ -0,0 +1,6193 @@ +{"id":0,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लिलियन डायना गिश (अक्टूबर 14, 1893 - फरवरी 27, 1993) अमरीकी अभिनेत्री, निर्देशक आऊ पटकथा लेखिका रहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":1,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1920 के दशक में गिश 1912 से प्रसिद्ध फिल्म स्टार रहलीं, खासकर के निर्देशक डी.डब्ल्यू. ग्रिफिथ के फिल्म से जुड़ल रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":2,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उहाँ के 1950 के दशक के शुरूआत से 1980 के दशक तक टेलीविज़न पर भी काफी काम कईलिं, आऊ 1987 में बेट्टी डेविस के साथे फिल्म द व्हलेस ऑफ़ अगस्त में काम करके आपन करिअर समाप्त कईलिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":3,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिश के पहिले के कै पीढ़ी के लोग शराबी नौकर रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":4,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर माई मैजेस्टिक कैंडी किचेन खोललीं, आऊ उनकर लड़कियन सब बगल में बनल पुरनका मैजेस्टिक थिएटर में मकई के लावा अउरी टाफी बेचे में मदद कईलिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":5,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सत्तर साल के लिलियन शाव्नी, ओक्लाहोमा गइलीं जहवां जेम्स के भाई अल्फ्रेड ग्रांट गिश आऊ उनकर मेहरारू, मॉडे, रहत रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":6,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर पिताजी के 1912 में नार्मन, ओक्लाहोमा में सरगबास भ गईल, बाकि एकरा कुछ महीना पहिले उ ऑहियो वापस आ गईल रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":7,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब लिलियन आऊ डोरोथी बड़ हो गईलिं त उ लोग थिएटर में काम करे लगलीं, अक्सर अलगे-अलगे दोसर-दोसर निर्माण कम्पनी में जात रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":8,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिश स्टेज पर नाटक कइल जारी रखलीं, आऊ 1913 में, अ गुड लिटिल डेविल के चालू रहे के दौरान, उ एनीमिया के कारण गिर गईलिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":9,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन बिसम परिस्थिति में उनकर प्रदर्शन उनकर कै गो अंगुली में नस के लम्बा समय लागि क्षति पहुचवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":10,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर भावनापूर्ण कौशल के उ भरपूर इस्तेमाल कईलें, उनकर कष्ट के बावजूद उनका एगो मज़बूत हीरोइन में बना दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":11,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अपन बहिन डोरोथी के एगो फिल्म, रीमोडलिंग हर हसबैंड (1920), के निर्देशित कईलीं जब डी. डब्ल्यू. ग्रिफ्फिथ अपन यूनिट के लोकेशन पर ले गईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":12,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ पइसा लेवे से इनकार क दिहलीं, आऊ ठीक-ठाक मजूरी आऊ फायदा में हिस्सा मंगलीं ताकि सबसे अच्छा अभिनेता, पटकथा लेखक आदि के रख के उनकर फिल्म के गुणवत्ता में सुधार करे खातिर स्टूडियो उ पूंजी के इस्तेमाल कर सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":13,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूक युग के कै गो प्रमुख मेहरारू, जइसे गिश आऊ पिक्फोर्ड, भला आऊ मासूम रहलीं, लेकिन 1930 के दशक के शुरुआत में (आवाज के पूरा अपनवला के बाद आऊ चलचित्र निर्माण कोड लागू होए के पहिले) इ सब भूमिका के पुरान समझल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":14,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लुइस मेयर गिश के पक्ष में जनता के सहानुभूति बटोरे खातिर एगो कांड प्रस्तुत कइल चहलें (\"नॉक हर ऑफ हर पेडस्टल\"), लेकिन लिलियन स्क्रीन पर चाहे स्क्रीन से अलग इ ना करल चहली, आऊ उ अपन पहिला प्यार, थिएटर, में लौट गईलिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":15,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिनेमा में वापस अइला पर, गिश के 1946 में डूएल इन द सन खातिर सर्वश्रेष्ठ सह अभिनेत्री के अकादमी पुरस्कार खातिर नामित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":16,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गोन विथ द विंड में उनका विभिन्न भूमिका - एलेन ओ'हारा, स्कारलेट के माइ (जे बारबरा ओ'नील के मिल गइल), से लेके वेश्या बेले वाटलिंग (जे ओना मुन्सन के मिल गइल) खातिर विचार कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":17,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1965 में अल्पकालिक ब्रॉडवे म्यूजिकल अन्या में उ बेवा महारानी मारिया फेदोरोवना की भूमिका में अइली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":18,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टेलीविज़न डाक्यूमेंट्री श्रृंखला हॉलीवुड: अ सेलिब्रेशन ऑफ़ थे अमेरिकन साइलेंट फिल्म (1980) में उनकर इंटरव्यू लेवल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":19,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनका हॉलीवुड वाक ऑफ़ फेम 1720 वाइन स्ट्रीट के स्टार मिलल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":20,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केन्स उत्सव में, दर्शक 10 मिनट तक खड़ा होके गिश के सराहना कइले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":21,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सितम्बर 9, 1943 के \"मैरी फॉर मर्डर\" एपिसोड प्रसारित भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":22,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1971 में उनका अकादमी आनरेरी अवार्ड से सम्मानित कइल गइल, आऊ 1984 में उ एएफआई लाइफ अचीवमेंट सम्मान प्राप्त कईलिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":23,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगिला दिन बिसबिद्यालय गिश के परदरसन कला में डॉक्टर के मानद उपाधि प्रदान कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":24,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1993 में गिश के मृत्यु के बाद, गिश के संपत्ति से प्राप्त स्मरणीय चीज़ के प्रदर्शित करे के गैलरी के विस्तार करे खातिर विश्वविद्यालय चन्दा इकठ्ठा कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":25,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनका आऊ डी. डब्ल्यू. ग्रिफ्फिथ के बीच सम्बन्ध एतना नजदीकी रहे कि कुछ लोग के उनकरा बीच प्रेम सम्बन्ध के आशंका रहे, लेकिन गिश इ चीज़ के कभी स्वीकार न कइली, बाकि उनकर ढेर सहयोगी निश्चित रहन कि उ लोग कम से कम कुछ समय खातिर सम्बद्ध रहलन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":26,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1920 के दशक में, गिश का दूएल के संगे सम्बन्ध अखबार के लोकोपवाद बन गइल जब उ उनका पर मुकदमा कर दिहलस आऊ उनकरा साथे अपन सम्बन्ध के विवरण सार्वजनिक क दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":27,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जॉर्ज जीन नाथन गिश के अभिनय के ख़ुशी से प्रशंसा कइलस— उनका एलेनोर दुसे से तुलना क के.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"2.0"} +{"id":28,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप में दुसरका विश्वयुद्ध के शुरू होए से पर्ल हारबर पर आक्रमण तक युएस के राजनीतिक हलचल के अवधि में, उ मुखर गैर हस्तक्षेपवादी रवैया अपनइलिस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lillian_Gish","last_updated":"1.0"} +{"id":29,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोसफ फ्रैंक किटन (अक्टूबर 4, 1895 - फरवरी 1, 1996), पेशेवर रूप में जिनका बस्टर किटन के रूप में जानल जा ला, अमेरिकी अभिनेता, हास्य अभिनेता, फिल्म निर्देशक, निर्माता, पटकथा लेखक, आऊ स्टंट करे वाला रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":30,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर कैरियर गिरे लागल जब उ मेट्रो-गोल्डविन-मायेर के साथे साइन कइलन आऊ आपन कलात्मक स्वतंत्रता खो दिहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":31,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किटन के 1920 के दशक के ढेर फिल्म के सम्मान के नजर से देखत जात जारी रहल, जइसे कि शार्लोक जर. (1924), द जनरल (1926), आऊ द कैमरामैन (1928).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":32,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोसफ हेली \"जो\" किटन उनकर पिताजी रहन, जे हैरी होदिनी के यात्रा नाटक जेकरा मोहव्क इंडियन मेडिसिन कंपनी, या द किटन होदिनी मेडिसिन नाटक कंपनी के मालिक रहन, जे मंच पर प्रदर्शन कइलन आऊ बगल में पेटेंट दवाई बचत रहलन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":33,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किटन के पुनर्कथन में, जब घटना भइल उ छओ महीना के रहन, आऊ हैरी होदिनी उनका इ उपनाम दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":34,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर अभिनय मुख्य रूप से एगो हास्य नाटिका रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":35,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किटन के कपड़ा में सूटकेस के हैंडल बान्हल रहे जेकरा से उ हरमेसा पटकाइत रहत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":36,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि, बस्टर हमेशा प्राधिकारी के इ देखावे में सक्षम रहन कि उनका कोई चोट चाहे कोई हड्डी टूटल नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":37,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत बार हम मरा जइती अगर हम बिलार जइसन उतरे में सक्षम न होइती.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":38,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ देख के एकरा से दर्शक कम हँस ताड़े, प्रदर्शन के समय उ आपन प्रसिद्द भावहीन अभिव्यक्ति अपनवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":39,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कानूनी गड़बड़ी आऊ इंग्लैंड के म्यूजिक हॉल के सर्वनाशी यात्रा के बावजूद, किटन थिएटर के उभरइत सितारा रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":40,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फरवरी 1917 में न्यूयॉर्क सिटी के तल्माद्गे स्टूडियो में उ रोस्को \"फैटी\" अरबकल से मिललें, जहाँ अरबकल जोसफ म. शेंक के साथ अनुबंध में रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":41,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बस्टर आपन पहिला फिल्म द बुचर बॉय में एतना सोभाविक रहलें, उनका ओहि जगह काम पर रख लिहल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":42,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किटन बाद में दावा कईलें कि जल्दिए उ अरबकल आऊ उनकर हास्य विभाग के दूसर निर्देशक होवे वाला बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":43,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो सफल नाटक, द न्यू हेनरीता पर आधारित रहल, जेकरा पर पहिलहीं एक बेरा फिल्म बन गइल बा, जेकर शीर्षक द लैम्ब ह, जउना में डगलस फेयरबैंक्स मुख्य भूमिका में बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":44,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ दु रील के हास्य श्रृंखला बनवलें, जेकरा में वन वीक (1920), द प्लेहाउस (1921), कॉप्स (1922), आऊ द इलेक्ट्रिक हाउस (1922) शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":45,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हास्य निर्देशक लियो मैककरी, उ लापरवाही वाला दिन, जब हास्य तमाशा बनावत रहन, के इयाद करइत कहलें, \"हमनीं सभनी एक-दूसर के हास्य मंडली के सदस्य के चुरावे के कोशिश करनी ह जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":46,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शरलौक जर. के रेलरोड पानी टंकी दृश्य के दौरान, किटन आपन गर्दन तुड़वा लिहलें जब पानी के टावर से पानी के बौछार उनका ऊपर गिरल, बाकि सालों बाद तक उनका इ महसूस ना भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":47,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकमात्र खुलल खिड़की के कारण किटन के चरित्र सकुशल उभरल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":48,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टीमबोट बिल, जूनियर (1928) के अतिरिक्त, किटन के सबसे जादा टिकाऊ फीचर लम्बाई वाला फिल्म में आवर हॉस्पिटैलिटी (1923), द नेविगेटर (1924), शरलॉक जूनियर (1924), सेवेन चांसेज (1925), द कैमरामैन (1928), आऊ द जनरल (1926) शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":49,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ ठीक बा कि इ किटन के सबसे बड़ उपलब्धि होइत, इ फिल्म के उ समय मिलल जुलल समीक्षा मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":50,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर वितरक, यूनाइटेड आर्टिस्ट, निर्माण प्रबंधक पर दबाव डाललस जे खर्चा के निगरानी करत रहे आऊ कहानी के कुछ तत्व में हस्तक्षेप कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":51,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभिनेता लोग ध्वन्यात्मक रूप से विदेशी लिपि के एक बार में कुछ लाइन इयाद करत रहन आऊ तुरंते बाद ओकरा शूट करत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":52,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्यतः जुल्स वाइट निर्देशक रहन, जिनकर जोर हास्य आऊ हंसी-मजाक पर रहे जेकरा चलते अधिकांश फिल्म वाइट के प्रसिद्ध तीन गो टहलुआ के शॉर्ट्स के नक़ल लागत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":53,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि, निर्देशक वाइट के स्पष्ट, तीव्र हास्य पर जोर देवे के परिणामस्वरुप कोलंबिया शॉर्ट्स उनकरा द्वारा बनावल गइल सबसे कम खोजल हास्य राहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":54,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आपन अंतिम अभिनीत फीचर एल मोदेर्नो बारबा उजुल (1946) मेक्सिको में बनवलें; फिल्म कम बजट के निर्माण रहे; आऊ वीएचएस पर 1980 के दशक में बूम इन द मून के शीर्षक से रिलीज़ भइला तक इ युनाइटेड स्टेट्स में ना देखल गइल होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":55,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुड ओल्ड समरटाइम में, किटन व्यक्तिगत रूप से स्टार जुडी गारलैंड आऊ वैन जॉनसन के उनकर पहिला एक साथे के दृश्य में निर्देशित कइलें, जहवां गली में एक-दूसरा से उ लोग टकरा गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":56,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किटन के आपन खुद के नाटक के स्थानीय लॉस एंजिल्स स्टेशन में 1950 में प्रस्तुत करे, लाइव प्रसारण भी, खातिर काफी मज़बूत प्रतिक्रिया रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":57,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बस्टर किटन के पत्नी एलेनोर भी श्रृंखला में देखल गईलिं (खासकर कर के लिटिल थिएटर विग्नेट में बस्टर के रोमियो के जूलिएट के रूप में).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":58,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1950 आऊ 1960 के दशक में किटन के टेलीविज़न पर सामायिक उपस्थिति मूक फिल्म में रूचि पुनर्जीवित करे में सहायता कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":59,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन पचासवां साल में, किटन सफलतापूर्वक आपन पुराना दिनचर्या फिर से बनईलें, जेकरा में उ आपन एक पैर टेबल पर टिकैलें, फिर दुसर पैर घुमा के ऊपर ओकरा बगल में आऊ जमीन पर गिरे के पहिले उ तकलीफदेह स्थिति में हवा में कुछ क्षण खातिर रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":60,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किटन भीरी थ्री ऐजज, शरलॉक जूनियर, स्टीमबोट बिल, जूनियर, आऊ कॉलेज (एक रील गायब), आऊ द शॉर्ट्स \"द बोट\" आऊ \"माय वाइफ'स रिलेशंस\" फीचर के प्रिंट रहे, जेकरा किटन आऊ रोहौएर तब खराब हो रहल नाइट्रेट फिल्म भण्डार के सेल्यूलोस एसीटेट फिल्म के पास भेज देलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":61,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बफैलो, न्यूयॉर्क में 1962 में जिम मोहर द्वारा साइमन प्योर बियर खातिर मूक टेलीविज़न विज्ञापन के श्रृंखला में किटन आपन पुरान फिल्म के समय के हास्य फेर से लवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":62,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दिसम्बर 1958 में, एबीसी के नाटक द डोना रीड शो के एक एपिसोड \"अ वेरी मेरी क्रिसमस\" में किटन अतिथि कलाकार रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":63,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1960 में, अंतिम समय खातिर उ एमजीएम में, मार्क ट्वेन के द एडवेंचर ऑफ़ हकलबेरी फिन के 1960 में रूपांतरण में एगो शेर के शिक्षक के भूमिका में वापस अइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":64,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ हास्य कलाकार एर्नी कोवाक्स के साथे एगो टेलीविज़न पायलट में काम कईलें, जेकर अस्थायी शीर्षक रहे \"मेडिसिन मैन\", 12 जनवरी, 1962 के एकरा खातिर दृश्य शूट करत रहन - कोवाक्स के कार दुर्घटना में मृत्यु होए के एक दिन पहिले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":65,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन पारंपरिक सपाट मुकुट वाला टोपी पहिन के आऊ ओइसने हास्य प्रदर्शन करइत जइसन 50 साल पहिले फिल्म में करत रहन उ मोटर से चले वाला हैण्डकार से कनाडा के एक छोर से दूसरा छोर तक जतरा कईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":66,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1965 में भी, उ ड्यू मरीन्स ए अन जेनेराले में, भूमिका निभावे खातिर इटली के यात्रा कईलें, जेकरा में फ्रांको फ्रांची आऊ सिक्सिओ इंग्रास्सिया सह-कलाकार रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":67,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर सबसे तीक्ष्ण व्यंग्य द फ्रोजेन नार्थ (1922) बा, जे विलियम एस. हार्ट के पश्चिमी नाटक पर व्यंग्यात्मक टिपण्णी हवे, जइसे कि हेल'स हिन्जेज (1916) आऊ द नैरो ट्रेल (1917).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":68,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1920 के दशक के दर्शक इ काव्य के पह्चानलें आऊ सोचलें की फिल्म पागलन वाला मजाक बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":69,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ नाटक प्रदर्शन करइत बंदर के छाप छोड़लस जे संभवतः को-बिलर्स के अभिनय से लेवल गइल रहे (पीटर द ग्रेट कहल गइल).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":70,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोट: स्रोत किटन के \"ग्रेट स्टोनफेस\" के उपनाम के बार-बार गलत हिज्जे कर ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":71,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1920 के दशक के प्रारंभ में किटन अभिनेत्री डोरोथी सेबेस्टियन के डेट कईलें आऊ शुरुआती 1930 में कैथलीन की के.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":72,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ हैरी होदिनी से सीखल तरकीब से स्ट्रैटजैकेट से बच निकललें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":73,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ किटन के मिलियनेयर बार्टन सेवेल के पत्नी के साथे सांता बारबरा में एगो होटल में पएला पर 1935 में तलाक दायर कईलिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":74,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ पांच साल तक पियल छोड़ दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":75,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बियाह उनकर मरला तक जारी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":76,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन अंतिम दिन में अस्पताल में सीमित रहलें, किटन घरे आवे के इच्छा से, कमरा में बेचैन आऊ लगातार रूप से घुमत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":77,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिडनी शेल्डन द्वारा लिखल पटकथा, जे फिल्म के निर्देशित भी कईलें, जे अव्यवस्थित ढंग से किटन के जिनगी पर आधारित रहे लेकिन इ में ढेर तथ्यात्मक गलती रहे आऊ उनकर तीन पत्नी के एके पात्र में मिला देलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":78,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किटन के जीवन आऊ काम के बारे में जादे लोग के ध्यान खींचे खातिर समर्पित सदस्यता में टेलीविज़न आऊ फिल्म उद्योग के ढेर लोग शामिल रहें: अभिनेता, निर्माता, लेखक, कलाकार, ग्राफ़िक उपन्यासकार, संगीतकार, आऊ डिज़ाइनर, के साथे-साथे उ लोग जे साधारण रूप से बस्टर किटन के जादू के बड़ाई करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":79,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर्शफेल्ड कहलें कि आधुनिक फिल्म कलाकार के चित्रित करल जादे मुश्किल बा, उ मूक फिल्म के हास्य अभिनेता जइसे कि लौरेल आऊ हार्डी आऊ किटन \"उनकर व्यंग्य चित्र जइसन लागेलन\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":80,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म समीक्षक रोजर एबर्ट कहलें, \"बस्टर किटन गुंग जोकर में सबसे महान बाड़ें, उ जे करलें ओकरा कारण ना, बल्कि उ कइसे कईलें ओकरा कारण.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":81,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म निर्माता मेल ब्रुक्स बस्टर किटन के बड़का प्रभाव डालेवाला व्यक्ति के श्रेय दिहलें, कहलें: \"हमरा के (बस्टर) के दू स्तर पर बहुत देवे के बा: हमरा खुद के फिल्म निर्माता होवे के बावजूद हमरा खातिर एतना महान शिक्षक होवे के कारण, आऊ दुसर एगो सामान्य मानव के रूप में इ प्रतिभाशाली आदमी के अइसन अद्भुत चीज़ करइत देखे के चलते.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":82,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभिनेता आऊ स्टंट प्रदर्शक जॉनी नोक्सविले जकास परियोजना खातिर विचार जुटावे घड़ी किटन के एगो प्रेरणा कहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":83,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेविस इ तथ्य से विचलित भ गईलें कि एलेनोर कहलें उनकर आँख किटन के आँख जइसन दिखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"1.0"} +{"id":84,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1964 में, उ एगो इंटरव्यू लेवे वाला से कहलें कि \"इ ख़ास तरह के पोर्क पाई\" के बनावे में, उ चीनी के पानी से किनारा के कड़ा करइत \"एगो बढ़िया स्टेटसन से शुरू कईलें आऊ काट दिहलें\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Buster_Keaton","last_updated":"2.0"} +{"id":85,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर पैतृक परदादा-परदादी वेल्श में रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":86,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉयड रोच के संगे काम कइल सुरु कईलें जे 1913 में आपन खुद के स्टूडियो बना लेले रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":87,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1919 में, उ आपन नाटकीय आकांक्षा पावे खातिर लॉयड के छोड़ दीहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":88,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खबर के अनुसार, लॉयड जेतना डेविस के देखत रहलन ओतने उ उनका चाहत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":89,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेराल्ड लॉयड दुखद-हास्यपूर्ण व्यक्तित्व से दूर चल जइहन, आऊ अटूट आत्मविश्वास आऊ आशावाद वाला सामान्य आदमी के चित्रित करिहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":90,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन नया किरदार बनावे खातिर लॉयड बिना लेन्स वाला सिंग के बानल चश्मा पहिनलें, बाकि साधारण कपड़ा पहिनलें; उ नकली मोंछ लगवलें आऊ चैपलिन के \"अकेला ल्युक\" जइसन खराब फिटिंग वाला कपड़ा पहिनलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":91,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग स्वाभाविक रहन आऊ प्रेम विश्वसनीय होइ.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":92,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अतवार, अगस्त 24, 1919 के विज्ञापन के फोटो खातिर लॉस एंजेल्स के विजेल फोटोग्राफी स्टूडियो में पोज देवइत घड़ी, उ प्रोप बम समझ के उठा लिहलें आऊ सिगरेट से जला दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":93,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉयड बम के फ्यूज से सिगरेट जलावे के काम करत रहलन हा जब इ फाट गईल, बहुत खराब तरह से उनकर चेहरा आऊ छाती के जला दिहलस आऊ आँख के जख्मी क दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":94,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉयड आऊ रोच 1924 में अलग भ गईलें, आऊ लॉयड आपन खुद के फिल्म के स्वतंत्र निर्माता बन गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":95,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सभे फ���ल्म खूब सफल आऊ फायदेमंद भइल, आऊ 1920 के दशक में लॉयड अंततः सबसे बेसी पइसा लेवे वाला फिल्म कलाकार बन गईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":96,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि, स्क्रीन पर जाए वाला उनकर व्यक्तित्व 1930 के दशक के भारी अवसाद वाला फ़िल्मी दर्शक के पहुँच से बाहर राहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":97,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मार्च 23, 1937, के लॉयड आपन स्टूडियो, हेरोल्ड लॉयड मोशन पिक्चर कंपनी, के जमीन जीसस क्राइस्ट के बाद के संत लोग खातिर बेच दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":98,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एगो अतिरिक्त अभिनय उपस्थिति खातिर पेस्टन स्तर्ज द्वारा निर्देशित आऊ होवार्ड ह्युगेस द्वारा पइसा देहल द सिन ऑफ़ हेरोल्ड दिद्लबोक, लॉयड के कैरिएर के एगो बदकिश्मत श्रद्धांजलि, में लौट्लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":99,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉयड आऊ स्टर्जेज के चीज़ सब के बारे में अलग-अलग बिचार रहे आऊ उ शूट के दौरान बार-बार आपस में लड़ जात रहन; ख़ास करके लॉयड चिंतित रहलें ह कि फिल्म के पहिल तिहाई पटकथा पर स्टर्जेज तीन-चार महीना बितवलें, \"अंतिम दू-तिहाई उ एक सप्ताह या कम में लिख देलें\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":100,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ लोग ओल्ड गोल्ड कॉमेडी थिएटर के लक्स रेडियो थिएटर के हल्का संस्करण के रूप में देखलें, आऊ इ कुछ प्रसिद्द फिल्म आऊ दिन के रेडियो व्यक्तित्व के दिखवलस, जेकरा में फ्रेड एलन, जून एलिसन, ल्यूसिल बॉल, राल्फ बेलामी, लिंडा डार्नेल, सुसान हेवर्ड, हर्बर्ट मार्शल, डिक पॉवेल, एडवर्ड जी रॉबिन्सन, जेन वायमन, आऊ एलन यंग शामिल रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":101,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत साल के बाद, 29 नाटक के एसीटेट डिस्क लॉयड के घर में पावल गइल, आऊ उ सब अब पुराना समय के रेडियो संग्राहक के बीच घूमता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":102,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लॉस एंजिल्स के अल-मलाइका तीर्थस्थल के पूर्व अधिपति रहन, आऊ अंततः उत्तर अमेरिका के तीर्थस्थान सब के वर्ष 1949-50 के इम्पीरियल अधिपति के रूप में चुनल गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":103,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉयड के 1955 में नाईट कमांडर कोर्ट ऑफ़ ऑनर के रैंक आऊ उपाधि से विभूषित कइल गइल आऊ 1965 में महानिरीक्षक मानद, 33° के राज्याभिषेक भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":104,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ कहलस, पहिला बेर में, लॉयड साइमन आऊ शुस्टर खातिर आपन जीवन के कहानी लिखिहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":105,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अदमी के कइ-एक गो मैगज़ीन खातिर उ मॉडल सब के नंगा तस्वीर ला मशहूर भ गइलें, जइसे बेट्टी पेज आऊ स्ट्रिपर डिक्सी इवांस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":106,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमनीं कबहुँ न सोचले रहनी ह कि पियानो बजावल जाए.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":107,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग भीरी आ गइल बाड़ें, लेकिन उ लोग सब तरह से आगे न अईलें\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":108,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1960 के दशक के प्रारंभ में, लॉयड दू गो संकलन फिल्म के निर्माण कईलें, आपन पुरान फिल्म के दृश्य के चित्रांकित करइत, हेरोल्ड लॉयड्स वर्ल्ड ऑफ़ कॉमेडी आऊ द फ़नी साइड ऑफ़ लाइफ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":109,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टाइम-लाइफ कै गो फीचर फिल्म के करीब-करीब बनइले रखलस, जेकरा में लॉयड द्वारा बनावल शर्फ के स्कोर के भी उपयोग कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":110,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्राउनलो आऊ गिल डाक्यूमेंट्री अमेरिकी मास्टर्स के पीबीएस श्रृंखला के भाग के रूप में देखावल गइल, आऊ यूनाइटेड स्टेट्स में लॉयड के काम में पुनर्नवीकृत रुचि जगवलस लेकिन फिल्म मुख्य रूप से उपलब्ध ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":111,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सितम्बर 1930 में उ लोग ग्लोरिया फ्रीमैन (1924-1986) के भी अपनवलें जेकर उ फिर से नाम रखलें, मारजोरी एलिज़ाबेथ लॉयड, लेकिन आपन ज़िन्दगी के अधिकांश समय उ \"पेग्गी\" के नाम से जानल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":112,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉयड के निधन के दू बरिस पहिले, 1969 में हृदयाघात से डेविस के मौत भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":113,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1925 में, आपन फ़िल्मी करियर के ऊंचाई पर, लॉयड एलेग्जेंडर हैमिलटन लॉज नंबर के गुप्त संसद में प्रवेश कईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":114,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1926 में, उ लॉस एंजेल्स वैली, कैलिफ़ोर्निया के 32° स्कॉटिश राईट मेसन बनलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":115,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉयड के गुंग फिल्म के व्यक्तिगत फेहरिस्त के एक भाग (उ घड़ी $2 मिलियन के प्राक्कलन) अगस्त 1943 में बर्बाद भ गइल जब इ फिल्म के कक्ष में आग लाग गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":116,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य घर आऊ बाहरी भवन आग से बाच गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":117,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉयड के चलचित्र में योगदान खातिर 1960 में हॉलीवुड वाक ऑफ़ फेम के स्टार से सम्मानित कइल गइल जे 1503 वाइन स्ट्रीट में अवस्थित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"2.0"} +{"id":118,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर प्रशस्ति चैपलिन खातिर अपमान रहे, जे मैकार्थिवाद के कारण गिर गइल रहे आऊ उनकर अमेरिकी वीजा रद्द भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Harold_Lloyd","last_updated":"1.0"} +{"id":119,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लेडिस मारी स्मिथ (अप्रैल 8, 1892 - मई 29, 1979), जे पेशेवर रूप में मैरी पिक्फोर्ड के रूप में जानल जालीं, उ एगो कनाडाई-अमेरिकी फिल्म अभिनेत्री औ निर्माता रहीं जिनकर फिल्म करियर पांच दशक तक चलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":120,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर पिता, जॉन चार्ल्स स्मिथ अमेरिकी मेथोडिस्ट आप्रवासी के पुत्र रहलें, और अलग-अलग उटपटांग काम कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":121,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन पति के हित नात के खुश करे खातिर पिक्फोर्ड के माई आपन बच्चा सब के उनकर पिताजी के धरम मेथोडिस्ट में ईसाई बनवली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":122,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लेडिस, उनकर माई आऊ दु गो छोट भाई-बहिन तिसरका दरजा के कम्पनी आऊ नाटक में काम करइत रेल से अमेरिका के यात्रा कईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":123,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लेडिस के आखिर में 1907 में ब्रॉडवे नाटक, द वार्रेंस ऑफ़ वर्जिनिया में सहायक भूमिका मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":124,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रॉडवे रन आऊ नाटक के जतरा खतम भइला के बाद, हालाँकि, पिक्फोर्ड फिर से बेकार भ गइली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":125,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ तुरंत समझ गईलिं कि उ समय के शैलिबद्ध मंचीय अभिनय से फिल्म में अभिनय करल जादे आसान बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":126,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे कि पिक्फोर्ड आपन जीवनी में आपन सफलता के बारे कहलीं ह: हम दाई आऊ सचिव आऊ सब राष्ट्रीयता के महिला के भूमिका निभइनी... हम फैसला कइनीं कि अगर हम जेतना संभव हो ओतना फिल्म में काम करीं, हम जानल जाइब, आऊ हमा��� काम के मांग होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":127,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनवरी 1910 में, पिक्फोर्ड एगो जीवनी दल के साथे लॉस एंजेल्स के यात्रा कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":128,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कलाकार ग्रिफ्फिथ के कंपनी के क्रेडिट के सूची में न रहलें हं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":129,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिक्फोर्ड दिसम्बर 1910 में जीवनी छोड़ दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":130,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ ब्रॉडवे में डेविड बेलास्को प्रोडक्शन के अ गुड लिटिल डेविल (1912) में वापस अईलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":131,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1913 में, उ खाली फिल्म में काम करे के निर्णय लिह्लीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":132,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिक्फोर्ड ज़ुकोर के रोस्टर ऑफ़ स्टार्स में काम करे खातिर मंच छोड़ दिह्लीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":133,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हास्य नाटक, जइसे इन द बिशप'स कैरिज (1913), कैप्रिस (1913), आऊ विशेष रूप से हर्ट्स एड्रिफ्ट (1914), उनका सिनेमा देखेवाला खातिर जरुरी बना दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":134,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टेस ऑफ़ द स्टॉर्म कंट्री पांच हफ्ता बाद रिलीज़ भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":135,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खाली चार्ली चैपलिन, जे 1916 में पिक्फोर्ड के लोकप्रियता से थोडा सा आगे बढ़ गईलें, उनका समीक्षक आऊ दर्शक के साथ सामान रूप से मंत्रमुग्ध करे वाला आकर्षण रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":136,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ पिक्फोर्ड फिल्म कारपोरेशन के उपाध्यक्ष भी बनलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":137,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन सामान्य बचपन के अभाव के कारण, उ अइसन फिल्म बनावे में आनंद प्राप्त करत रहलीं ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":138,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगस्त 1918 में, पिक्फोर्ड के अनुबंध समाप्त भ गइल आऊ, जब नवीकरण खातिर जुकर के सर्त के माने से इनकार कर दीहलीं, उनका के चलचित्र व्यवसाय छोड़े खातिर $250,000 के पेशकश कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":139,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूनाइटेड आर्टिस्ट्स के माध्यम से, पिक्फोर्ड आपन खुद के फिल्म के निर्माण आऊ काम करना जारी रखलीं; उ जइसे चाहे ओकर वितरण भी कर सकत रहलीं ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":140,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह समय में, उ लिटिल एनी रूनी (1925) बनवलीं, दुसर फिल्म जेकरा में पिक्फोर्ड एगो लइका के भूमिका निभवलीं, स्पैरोज (1926), जे डीकेंशियन के नवनिर्मित जर्मन अभिव्यक्ति शैली में मिलवलस, आऊ माय बेस्ट गर्ल (1927), एगो रोमांटिक हास्य जेकरा में उनकर होवेवाला पति चार्ल्स \"बडी\" रोजर्स के चित्रित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":141,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कान्क्वेट (1929) में एगो लापरवाह रईस के भूमिका निभवनी, उनकर पहिला वाक्पट, अइसन भूमिका जेकरा खातिर उनकर मशहूर घुंघराला बाल के 1920 के दशक के बॉब में काट देवल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":142,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनता उनकर जादे प्रबुद्ध भूमिका के प्रतिक्रिया देवे में असफल भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":143,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हॉलीवुड के स्थापित कलाकार वाक्पट के भीरी आ गईला से डेरा गइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":144,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीन गो महंगा विफलता के चलते उ 1933 में फिल्म अभिनय से सेवानिवृत भ गइलीं, उनकर अंतिम फ़िल्मी उपस्थिति सीक्रेट्स रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":145,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला विश्व युद्ध के दौरान उ लिबर्टी बांड के बिक्री के प्रचार कइली, चंदा इकठ्ठा करे वाला भाषण के प्रचंड श्रृंखला बनवलीं, जेकर शुरुआत वाशिंगटन, डी.सी. में भइल, जहाँ उ चार्ली चैपलिन, डगलस फेयरबैंक्स, थेडा बारा और मैरी ड्रेसलर के साथे बांड बेचलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":146,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शिकागो में एकमात्र भाषण में, उ पांच मिलियन डॉलर मूल्य के बांड बेचलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":147,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला विश्वयुद्ध के समाप्ति के बाद, जरूरतमंद कलाकार के पइसा से मदत करे खातिर पिक्फोर्ड मोशन पिक्चर रिलीफ फण्ड के विचार कइली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":148,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिणाम के रूप में, 1940 में, फंड वुडलैंड हिल्स, कैलिफ़ोर्निया में मोशन पिक्चर कंट्री हाउस आऊ अस्पताल बनावे आऊ जमीन खरीदे में सक्षम भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":149,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ 1916 में इ शक्ति के मांग कइली (आऊ पइली), जब उ ज़ुकोर के प्रसिद्द प्लेयर्स के प्रसिद्ध नाटक (बाद में पैरामाउंट) के अनुबंध के तह��� रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":150,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द मैरी पिक्फोर्ड कारपोरेशन कुछ समय खातिर पिक्फोर्ड'स मोशन-पिक्चर प्रोडक्शन कम्पनी राहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":151,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वितरक (स्टूडियो के भी भाग) कंपनी के निर्माण के कम्पनी के मूवी स्थल में देखावे खातिर व्यवस्था कईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":152,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ केवल वितरण कम्पनी रहे, स्वतंत्र फिल्म निर्माता के आपन स्क्रीन तक पहुँच उपलब्ध करावे के साथे-साथे दुसर कम्पनी के अस्थायी रूप से अनारक्षित सिनेमा के किराया के प्रस्ताव देत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":153,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सह-संस्थापक के साथे-साथे आपन खुद के फिल्म के निर्माता आऊ कलाकार के रूप में पिक्फोर्ड हॉलीवुड में अब तक काम करे वाली सबसे शक्तिशाली महिला बन गइली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":154,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आऊ चैपलिन कै दशक ले कम्पनी में हिस्सेदार रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":155,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अफवाह बा कि 1910 के दशक के शुरुआत में उ मूरे से गर्भवती भ गइलीं आऊ अकाल प्रसव या गर्भपात भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":156,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दम्पति सालों तक कभी-कभी साथे रहत रहलन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":157,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समय के आस-पास, 1918 में फ्लू वैश्विक महामारी के दौरान पिक्फोर्ड भी फ्लू के चपेट में आ गइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":158,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग हनीमून खातिर यूरोप गइलें; लन्दन आऊ पेरिस में उनकर प्रशंसक इ प्रसिद्द दम्पति तक पहुंचे खातिर दंगा कर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":159,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिक्फोर्ड बगल वाले घर की गुनी लेकिन जोशीली लइकी के प्रतीक बनना जारी रखलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":160,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बिदेसी राष्ट्राध्यक्ष आऊ उच्च पदाधिकारी जे वाइट हाउस के दौरा कईलन उ अक्सर पिक्फैर, बेवर्ली हिल्स में दम्पति के भवन, देखे के निवेदन कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":161,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अन्य मेहमानन में जॉर्ज बर्नार्ड शॉ, अल्बर्ट आइंस्टीन, एलिनोर ग्लिन, हेलेन केलर, एचजी वेल्स, लॉर्ड माउंटबेटन, फ्रि���्ज क्रेइस्लर, अमेलिया ईयरहार्ट, एफ. स्कॉट फिट्जगेराल्ड, नोएल कावर्ड, मैक्स रेनहार्ड्ट, बैरन निशी, व्लादिमीर नेमीरोविच-डैनचेंको, सर आर्थर कॉनन डॉयल, ऑस्टेन चेम्बरलेन, सर हैरी लॉडर, आऊ मेहर बाबा शामिल रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":162,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग अमेरिका के अनाधिकारिक राजदूत के रूप में लगातार प्रदर्शित होवत रहलन ह, परेड के नतृत्व करत, रिबन काटत, आऊ भाषण देवत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":163,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग जनवरी 10, 1936 में तलाक दे दिहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":164,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोगन के शारीरिक कमी के उ दोस निकालत रहली हं जेकरा में रोनी के छोटा कद आऊ रोक्साने के टेढ़ा दांत शामिल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":165,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर सहोदर, लोटी आऊ जैक, दुनों के क्रमशः 1936 आऊ 1933 में सराब के कारण से मृत्यु भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":166,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिक्फोर्ड छोड़ दिहलीं आऊ धीरे-धीरे सन्यासी बन गइलीं, लगभग पूर्ण रूप से पिक्फैर में रहे लागलीं आऊ खाली लिलियन गिश, आपन सौतेला पुत्र डगलस फेयरबैंक्स जूनियर, आऊ कुछ अन्य लोग के आवे के इजाजत दीहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":167,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नार्थ कैरोलिना टीवी स्टेशन डब्ल्यूएसजेएस-टीवी के सह-स्वामित्व से सम्बंधित मामला में उ 1959 में अदालत में उपस्थित भइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":168,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार्ल्स \"बडी\" रोजर्स अक्सर मेहमान लोगन के पिक्फैर के भ्रमण करावत रहलन हं, जेकरा में वास्तविक पश्चिमी बार, जे पिक्फोर्ड डगलस फेयरबैंक्स खातिर खरीदले रहलीं ह आऊ ड्राइंग रूम में पिक्फोर्ड के तस्वीर के दर्शन शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":169,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टोरंटो, ओंटारियो, कनाडा में उनकर एगो घर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":170,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर हस्त्छाप आऊ पदचिन्ह हॉलीवुड, कैलिफ़ोर्निया के ग्रौमन चीनी थिएटर में प्रदर्शित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":171,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कांग्रेस के पुस्तकालय के जेम्स मैडिसन मेमोरियल बिल्डिंग में अवस्थित द मेरी पिक्फोर्ड थिएटर के नाम उनकरे सम्मान में राखल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":172,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैथेड्रल सिटी, कैलिफ़ोर्निया में पहिला बेर चले वाला फिल्म थिएटर के मेरी पिक्फोर्ड थिएटर कहल जा ला, जेकर स्थापना मई 25, 2001 में भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":173,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सब के बीच मिशेल लिजन द्वारा डिजाईन कइल गइल एगो दुर्लभ आऊ शानदार मोती से सजल गाउन, जे उ फिल्म डोरोथी वेर्नोन ऑफ़ हैडन हॉल (1924) में पहिनले रहली हं, उनकर विशेष ऑस्कर आऊ एगो आभूषण के बक्सा बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":174,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पारिवारिक घर 1943 में ढाह दिहल गइल रहे, आऊ ढेर मानी ईंट कैलिफ़ोर्निया में पिक्फोर्ड भिर पहुंचा दिहल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":175,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1993 में, पाम स्प्रिंग्स वाक ऑफ़ स्टार्स में गोल्डन पाम स्टार उनका समर्पित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"2.0"} +{"id":176,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनवरी 2011 से जुलाई 2011 ले, टोरंटो इंटरनेशनल फिल्म फेस्टिवल टीआईएफएफ बेल लाइटबॉक्स बिल्डिंग के कनाडियन फिल्म गैलरी में मेरी पिक्फोर्ड स्मृति संग्रह प्रदर्शित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":177,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ कीने स्टेट कॉलेज के दान में दे दिहल गइल आऊ प्रदर्शन खातिर अभी कांग्रेस के पुस्तकालय द्वारा एकर जीर्णोद्धार कइल जा ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":178,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेरी पिक्फोर्ड के 125वाँ जन्म दिवस पर अप्रैल 8, 2017 के गूगल डूडल श्रद्धांजलि अर्पित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mary_Pickford","last_updated":"1.0"} +{"id":179,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लोरिया जोसफिन मे स्वेनसन (मार्च 27, 1899 - अप्रैल 4, 1983) अमेरिकी अभिनेत्री, निर्माता, आऊ महिला व्यवसायी रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":180,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्सने स्टूडियो के अभिनेता फ्रांसिस एक्स. बुशमैन पर उनकर छात्रा जीवन के आसक्ति उनकर चाची के अभिनेता के शिकागो स्टूडियो के भ्रमण करे ला ले जाए खातिर प्रेरित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":181,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1929 में उनकर आवाज़ वाला फिल्म में पहिला प्रदर्शन द ट्रेसपासर, उनका दुसर अकादमी अवार्ड खातिर मनोनीत करवइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":182,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर पिताजी स्वीडिश अमेरिकन रहन आऊ उनकर माई जर्मन, फ़्रांसिसी आऊ पोलिश वंश के रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":183,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुनों संस्करण में, उनका के अतिरिक्त के रूप में काम पर रख लिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":184,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर पहिल भूमिका अभिनेत्री गेरदा होल्म्स के साथे संक्षिप्त संवादरहित रहे, जेकरा खातिर उनका $3.25 के बड़ राशि (उ समय में) के भुगतान कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":185,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1915 में, उ भविष्य के आपन पहिल पति वालेस बीरी के साथे स्वीडी गोज टू कॉलेज में सह-अभिनेत्री रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":186,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वेरनॉन आऊ स्वानसन बढ़िया स्क्रीन केमिस्ट्री प्रस्तुत कइलें, जे दर्शक के बीच लोकप्रिय साबित भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":187,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वानसन से बेजर काफी प्रभावित भइलें आऊ 1918 में हर डिसिशन आऊ यू कांट बिलीव एवेरीथिंग खातिर निर्देशक जैक कॉनवे से अनुशंसा कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":188,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1920), समथिंग टू थिंक अबाउट (1920), आऊ द अफेयर्स ऑफ़ अनातोल (1921) जल्दिए आइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":189,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"The Four Horsemen of the Apocalypse में उपस्थिति से उ 1921 में स्टार भ गइलें, बाकि स्वानसन उनका तब से जानत रहलीं हा जब उ छोट-मोट भूमिका निभावे वाला अभिलाषी अभिनेता रहन, जिनका अंदर पेशेवर भविष्य खातिर कोई आशा ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":190,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नेपोलियन से सम्बंधित ऐतिहासिक स्थल पर फिल्म बनावे के पहिल बार अनुमति मिलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":191,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ समय, स्वानसन के आपन युग के सबसे जादे भरोसेमंद स्टार के रूप में जानल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":192,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पार्कर के अनिर्णय के स्थिति में होवे आऊ कलाकार के काम भ अनुभव ना रहे के चलते जइसन उ चाहत रहलीं ओइसन प्रदर्शन ना होत रहल जेकरा कारण निर्माण महाविनाश भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":193,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सदस्यगण आगे के कदम उठइलें आऊ विल एच. हेज, अध्यक्ष, मोशन पिक्चर प्रोड्यूसर्स एंड डिस्ट्रीब्युटर्स भीर आपन असंतोष दर्ज करइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":194,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेज मूल कहानी के बारे में उत्साहित रहलें, बाकि फिल्म के रिलीज़ होए के पहिले ख़ास मुददा राहल जेकर समाधान कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":195,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ ओकर अगिला फिल्म के प्रायोजित करे के प्रस्ताव दिहलस आऊ उनकर वित्तीय रिकॉर्ड के जांच कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":196,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि, केनेडी उनकर दुसर मूक फिल्म, द स्वाम्प, के निर्देशित करे खातिर एरिक वोन स्त्रोहेम के नाम सूझइलें, बाद में जेकर नाम बदलके क्वीन केली भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":197,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्त्रोहेम मूल कथानक लिखे खातिर कै महीना काम कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":198,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनवरी में शूटिंग बंद भ गइल, आऊ स्वानसन के उनका आऊ फिल्म जे सामान्य दिशा पकड़त रहे ओकरा बारे में शिकायत के बाद स्त्रोहेम के निकाल दिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":199,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1929 में ट्रेसपासर ध्वनि निर्माण रहे, आऊ स्वानसन के दुसर ओस्कर मनोनयन दिलवइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":200,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्ल्ड प्रीमियर लन्दन में भइल, अइसन करे वाला इ पहिल अमेरिकी निर्माण रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":201,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परफेक्ट अंडरस्टैंडिंग, 1933 के हास्य ध्वनि निर्माण, इ कम्पनी द्वारा बनावल गइल एकमात्र फिल्म रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":202,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मंचीय निर्माण में आवे लगलीं आऊ WPIX-TV पर ग्लोरिया स्वानसन ऑवर में 1948 में काम कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":203,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म के कहानी एगो कमजोर मूक फिल्म के नक़ल बाटे जेकरा में अभिनेत्री नोर्मा डेसमंड (स्वानसन), असफल पटकथा लेखक जो गिलिस (विलियम होल्डेन) के प्यार में बिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":204,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोर्मा ब्रिज कलाकार के एगो समूह, जेकरा \"वैक्सवर्क्स\" के नाम से जानल जा ला, के साथे एगो कार्ड गेम खेलत बाड़ी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":205,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोर्मा के वापसी के सपना टूट गइल, आऊ जब गिलिस ओकरा से ब्रेक अप करे के कोशिश करत रहे, उ खुद के मार देवे के धमकी देलस, बाकी ओकर बजाय उ ओकर हत्या कर दिहलिस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":206,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि स्वानसन फिल्म खातिर स्क्रीन टेस्ट झेले के बिरोध कइली, बाकि उ खुश रहली कि टेलीविज़न आऊ मंच पर उ जेतना पइसा कमात रहली ओकरा से जादे कमात बाड़ी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":207,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वानसन बाद में ग्लोरिया स्वानसन के साथे क्राउन थिएटर के एगो टेलीविज़न संकलन श्रृंखला में मेजबानी कइलीं, जेकरा में उ कबो कबो अभिनय कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":208,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्हाट्स माय लाइन में उ \"रहस्यमयी मेहमान\" रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":209,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ द बेवर्ली हिलबिलिज के 1966 एपिसोड में उल्लेखनीय उपस्थिति बनवलीं, जेकरा में उ खुद अभिनय कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":210,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभिनेता आऊ नाटककार हेरोल्ड जे. कैनेडी, जे ऑरसन वेल्स के मर्करी थिएटर के संगे आऊ येल में रस्सी सिखले रहलें हं, स्वानसन के \"रिफ्लेक्टेड ग्लोरी\", हास्य जे ब्रॉडवे मंच पर तल्लुल्लाह बैंकहेड के साथे एकर स्टार के रूप में चलल रहे, के एगो रोड टूर करे के सुझाव दिहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":211,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सनसेट बुलवर्ड के उनकर सफलता के बाद उ ब्रॉडवे इन अ रिवाइवल ऑफ़ ट्वेंटिएथ सेंचुरी में जोश फेरर के साथे, आऊ नीना में डेविड निवेन के साथे काम कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":212,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिपब्लिकन के रूप में 1940 आऊ 1944 में प्रेसिडेंट वेन्डेल विल्कि के अभियान में आऊ 1964 में बैरी गोल्डवाटर के प्रेसिडेंशियल अभियान के समर्थन कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":213,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीरी द्वारा दिहल गइल मोर्निंग सिकनेस के कथित दवाई खएला से उनकर भ्रूण के गर्भपात भ गइल आऊ अचेत अवस्था में उनका अस्पताल ले जाइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":214,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1923 में उ 1 साल के एगो बच्चा सनी स्मिथ के गोद लेलीं, जेकर बाद नाम बदल के ओकर पिता के नाम पर जोसफ पैट्रिक स्वानसन रख देली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":215,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोमबोर्न के साथ तलाक के संपन्न होवे के पहिले उ गर्भवती भइलीं, अइसन स्थिति जेकरा से सार्वजनिक स्कैंडल हो सकल रहे आऊ उनकर फ़िल्मी सफ़र समाप्त हो सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":216,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गर्भपात से चार महीना के निक होखला के बाद, उ लोग यूरोपियन रइस के रूप में अमेरिका वापस अइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":217,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ फ्रांस में पाथे (युएसए) के प्रतिनिधित्व करइत फिल्म कार्यकारी बन गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":218,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वानसन खुद के एगो \"मानसिक पिशाच\" के रूप में बतइलीं, ओइसन व्यक्ति जे इ बारे में खोज करे के जिज्ञासा रखे ला कि चीज सब कइसे काम करेली, आऊ जे उ विचार के वास्तविकता में बदले के संभावना के पीछा कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":219,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग संजोग से पेरिस में मिललें जब स्वानसन कोको चैनल के 1931 के फिल्म टुनाइट और नेवर खातिर तैयार कइल जात रहलीं ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":220,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर दोस्त, जेकरा में से कुछ उनका नापसंद करत रहलन ह, सोचले कि उ गलती कर रहल बिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":221,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वानसन शुरू में सोचले रहली कि उ अभिनय से संन्यास लेवे में सक्षम होत जात बाड़ी, लेकिन शादी प्रारम्भे से डेवी के शराब के लत से तंग रहली हा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"2.0"} +{"id":222,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ बिली हॉलिडे के आत्मकथा लेडी सिंग्स द ब्लूज़ के सह-लेखक (घोस्ट राइटर) रहलें, शुगर ब्लूज़ के लेखक, 1975 में सबसे अधिक बिके वाला स्वास्थ्य पुस्तक अभियो छपाई में बाटे, आऊ जॉर्जेस ओहसावा के यू आर ऑल संपाकु के अंग्रेजी संस्करण के लेखक रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":223,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वानसन आऊ उनकर पति के सबसे पहिले जॉन लेनन और योको ओनो के बारे में जानकारी भइल काहे से कि उ डफ्टी के काम के प्रशंसक रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":224,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर अंतिम संस्कार कर दिहल गइल आऊ उनकर राख के न्यूयॉर्क शहर में फिफ्थ एवेन्यू पर एपिस्कोपल चर्च ऑफ द हेवनली रेस्ट में दफनावल गइल, जेकरा में परिवार के केवल एगो छोटा समूह शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":225,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1974 में, स्वानसन पहिला टेलुराइड फिल्म समारोह के सम्मानित व्यक्ति में से एक रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gloria_Swanson","last_updated":"1.0"} +{"id":226,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर काम के कामोद्दीपक प्रकृति के होए के चलते, निल्सन फिल्म अमेरिका में नियंत्रित रहइ, आऊ उनकर काम अमेरिकी दर्शक से पूरा तरह नापत्ता रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":227,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब उनकर पिताजी काम खोजत रहन तब निल्सन के परिवार कै बार उनकर बचपन में जाए के ढेर बार कोशिश कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":228,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब उ 14 साल के रही तब निल्सन के पिताजी के मौत भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":229,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1901 में, 21 साल के निल्सन गर्भवती भ गइली आऊ एगो बेटी, जेस्टा, के जन्म दिहली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":230,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निल्सन 1902 में थिएटर स्कूल से ग्रेजुएट भइली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":231,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निल्सन के न्यूनतम अभिनय शैली एगो मासूम युवा महिला के प्रलोभन दे के दुखद जीवन में प्रविष्ट करावे के सफल चित्रण से साबित हो गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":232,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निल्सन आऊ गैड शादी कइले, तब एक साथे चार आऊ फिल्म बनवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":233,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम महसूस कइनीं कि छोट फिल्म के समय समाप्त भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":234,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अंतर्राष्ट्रीय फिल्म बिक्री रहे जे यूनियन के हर साल आठ फिल्म उपलब्ध करइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":235,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम सब उपलब्ध साधन के उपयोग कइनीं - आऊ कै गो नया इजाद कइनी - एस्टा निल्सन के फिल्म संसार के सामने लावे खातिर.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":236,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1911 के रुसी लोकप्रियता मतदान में, निल्सन के संसार के सबसे बड़ा महिला फिल्म कलाकार के रूप में वोट प्राप्त भइल, लिंदर के पीछे आऊ डेनिश हमवतन वाल्देमर सिलंडर के आगे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"2.0"} +{"id":237,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1921 में, निल्सन, एस्टा फिल्म्स आपन फिल्म वितरण कम्पनी के माध्यम से, सवेंद गड़े आऊ हेंज सचल द्वारा निर्देशित हैमलेट में अइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"2.0"} +{"id":238,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि, 2010 में फिल्मार्चिव ऑस्ट्रिया द्वारा प्रकाशित आधिकारिक फिल्मोग्राफी जइसन विद्वान के काम में अइसन फिल्म के कोई उल्लेख नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":239,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ध्वनि सिनेमा के प्रारंभ होए तक उ जर्मन सिनेमा में काम कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":240,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकरा बाद, निल्सन खाली स्टेज पर काम कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":241,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निहितार्थ समझ के निल्सन इनकार क दीहलीं आऊ 1936 में जेर्मनी छोड़ दीहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"2.0"} +{"id":242,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग के 1919 में तलाक भ गइल जब निल्सन स्वीडिश जहाज निर्माता फ्रेडी विंडगर्ध से शादी कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":243,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग 1923 से 1930 के दशक के अंत तक चले वाला लम्बा समय के सामान्य-कानून विवाह के शुरुआत कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Asta_Nielsen","last_updated":"1.0"} +{"id":244,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रेड एस्टायर (फ्रेदेरिच्क औस्तेरिल्त्ज़ के रूप में पैदा भइलें; मई 10, 1899 - जून 22, 1987) अमेरिकी नर्तक, अभिनेता, गायक, नृत्य निर्देशक, आऊ टेलीविज़न प्रस्तोता रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":245,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ ब्रॉडवे आऊ वेस्ट एंड म्यूजिकल के 10 के जाड़े में अभिनय कइलें, 31 म्यूजिकल फिल्म बनइलें, चार टेलीविजन विशेष, आऊ ढेर रिकॉर्डिंग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":246,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टायर के माई के जन्म अमेरिका में पूर्वी प्रशिया और अलसैस के लूथरन जर्मन प्रवासियन के घर भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":247,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ़्रिट्ज़ शराब बनावे के व्यापार में काम के तलाश कर रहल रहन आऊ ओमाहा, नेब्रास्का चल गइलें, जहाँ उनका स्टोर्ज़ ब्रूइंग कंपनी द्वारा नौकरी पर राखल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":248,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोहाना आपन दू बच्चा खातिर \"भाई अउरी बहिन नाटक\" के योजना बनवली, जे उ समय वाडेविल में सामान्य रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":249,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग थिएटर के एल्विएन मास्टर स्कूल आऊ सांस्कृतिक कला अकादमी में प्रशिक्षण शुरू कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":250,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभिनय विकसित करे के तैयारी में नृत्य, बोलना आऊ गायन सिखावल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":251,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो साक्षात्कार में, एस्टायर के बेटी, अवा एस्टायर मैकेंज़ी देखलिस कि उ अक्सर फ्रेड के एगो शीर्ष टोपी म���ं रखेलन ताकि उ लंबा दिखें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":252,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन पिताजी के बिक्री कौशल के परिणामस्वरूप, फ्रेड आऊ एडेल के एगो प्रमुख अनुबंध भइल आऊ अमेरिका के मिडवेस्ट, पश्चिमी और कुछ दक्षिणी शहर में ऑर्फ़ियम सर्किट खेललें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":253,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1912 में, फ्रेड एगो एपिस्कोपेलियन बन गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":254,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वाडेविल नर्तक ऑरेलियो कोकिया से, उ टैंगो, वाल्ट्ज आऊ अन्य बॉलरूम नृत्यों सिखलें, जे वर्नोन आऊ आइरीन कैसल द्वारा लोकप्रिय बनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":255,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ पहिला बेर जॉर्ज गेर्शविन से मिललें, जे 1916 में जेरोम एच. रेमिक के संगीत प्रकाशन कंपनी खातिर एगो गीत प्लगर के रूप में काम करत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":256,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1918 के द पासिंग शो में आपन काम के बारे में, हेवुड ब्रौन लिखलें: \"एगो शाम में जेकरा में बहुत अच्छा नृत्य रहे, फ्रेड एस्टायर बाहर खड़ा रहलन ... उ आऊ उनकर साथी, एडेल एस्टायर शो के जल्दी ही रोक देलें, शाम के एगो सुंदर ढीला-ढाला नृत्य के साथे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":257,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन इस समय तक, एस्टायर के नृत्य कौशल उनकर बहिन से आगे निकले लागल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":258,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब तक एस्टायर के टैप डांस के सर्वश्रेष्ठ में से एक मानल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":259,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फनी फेस के बंद होवे के बाद, एस्टायर्स पैरामाउंट पिक्चर्स में एक स्क्रीन टेस्ट (अब ख़तम भ गइल) खातिर हॉलीवुड गइलें, लेकिन पैरामाउंट उनका फिल्म खातिर अनुपयुक्त मानलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":260,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साझेदारी के अंत एस्टायर खातिर दर्दनाक रहे लेकिन उनका आपन सीमा के विस्तार करे खातिर प्रेरित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":261,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1933 में सफल संगीतमय फिल्म डांसिंग लेडी में उनका महत्वपूर्ण हॉलीवुड डेब्यू खातिर उ उनका के कुछ दिन खातिर एमजीएम के उधार दे दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":262,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आपन एजेंट के लिखलें, \"हमरा उनका साथे एगो आऊ तस्वीर बनावे में कौनो फर्क नाहीं पड़त, बाकी इ 'टीम' विचार खातिर, इ 'बाहर' ह!","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":263,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साझेदारी, आऊ एस्टायर आऊ हर्मीस पैन के नृत्य निर्देशन नृत्य के हॉलीवुड फिल्म संगीत के एगो महत्वपूर्ण तत्व बनावे में मदद कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":264,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नौ में से छह एस्टायर-रोजर्स म्यूजिकल आरकेओ खातिर सबसे बड़ पइसा कमाए वाला बन गइल; सब फिल्म एगो निश्चित प्रतिष्ठा और कलात्मकता लवलस जे उ समय में सब स्टूडियो में प्रतिष्ठित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":265,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एके शॉट में पूरा नाच के फिल्मावे वाला लगभग स्थिर कैमरा के भ्रम दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":266,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टायर के नृत्य दृश्य के शैली दर्शक के पूरा तरह से नर्तक आऊ नृत्यकला के पालन करे के अनुमति दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":267,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टायर के दूसर नवाचार में नृत्य के संदर्भ शामिल रहे; उ इ बात पर अड़ल रहलन कि सब गीत आऊ नृत्य दिनचर्या फिल्म के कथानक के जरुरी अंग रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":268,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो एस्टायर के एकल प्रदर्शन होई, जेकरा उ आपन \"सॉक सोलो\" कहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":269,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम समझेलीं जिंजर रोजर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":270,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एकरा के नकली बनवलें बहुत घटिया बात.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":271,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1976 में, ब्रिटिश टॉक-शो होस्ट सर माइकल पार्किंसन एस्टायर से पूछलें कि पार्किंसन पर उनकर पसंदीदा डांसिंग पार्टनर के रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":272,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन सफलता के बावजूद, एस्टायर आपन करियर के ख़ास तौर पर कौनो साझेदारी से बांधे खातिर तैयार ना रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":273,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हइ पूरा अवधि के दौरान, एस्टायर कोरियोग्राफिक सहकर्मी लोगन के इनपुट के महत्व देना जारी रखलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":274,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ 1940 के ब्रॉडवे मेलोडी में अभिनय कइलें, जेकरा में कोल पोर्टर के \"बिगिन द बेगुइन\" खातिर एगो विख्यात विस्तारित नृत्य दिनचर्या के प्रदर्शन कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":275,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ हॉलिडे इन (1942) आऊ बाद में ब्लू स्काईज़ (1946) में बिंग क्रॉस्बी के साथ अभिनय कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":276,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के फिल्म में \"पुतिन ऑन द रिट्ज\" देखावल गइल, जे उनका साथे पक्का तौर पर जुड़ल एगो अभिनव गीत और नृत्य दिनचर्या बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":277,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिल फिल्म, यू विल नेवर गेट रिच (1941) हेवर्थ के स्टारडम तक पहुंचा दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":278,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ में केर्न के \"आई एम ओल्ड फ़ैशन\" वाला युगल गीत देखावल गइल रहे, जे जेरोम रॉबिंस के 1983 के न्यूयॉर्क सिटी बैले एस्टायर के श्रद्धांजलि के केंद्र बिंदु बन गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":279,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टायर अकेले इ फिल्म के नृत्य निर्देशन कइलें आऊ बॉक्स ऑफिस पर ठीक-ठाक सफलता हासिल कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":280,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फंतासी योलान्डा एंड द थीफ (1945) में एगो उच्च कोटि के कला अतियथार्थवादी बैले देखावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":281,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमेशा असुरक्षित आऊ इ मानइत कि उनकर करियर लड़खड़ाए लागल रहे, एस्टायर आपन अगिला फिल्म ब्लू स्काईज़ (1946) के निर्माण के दौरान आपन सेवानिवृत्ति के घोषणा करके आपन दर्शक के आश्चर्यचकित कर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":282,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दुनों फिल्म एस्टायर के लोकप्रियता के फिर से जिन्दा क दिहलस आऊ 1950 में उ दु गो म्यूजिकल में अभिनय कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":283,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि थ्री लिटिल वर्ड्स बॉक्स ऑफिस पर बहुत बढ़िया प्रदर्शन कइल, लेट्स डांस एगो वित्तीय निराशा रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":284,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाकि एकर उच्च लागत के कारण, इ आपन पहिला रिलीज पर लाभ कमावे में सफल ना भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":285,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर, उनकर पत्नी फीलिस बीमार भ गइलीं आऊ फेफड़ा के कैंसर से अचानक उनकर मृत्यु भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":286,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डैडी लॉन्ग लेग्स बॉक्स ऑफिस पर मात्र ठीक-ठाक प्रदर्शन कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":287,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही तरह से, एस्टायर के अगिला परियोजना – एमजीएम में उनका अंतिम म्यूजिकल, सिल्क स्टॉकिंग्स (1957), जेकरा में उ सिड कैरिस के साथे सह-अभिनय कइलें, भी बॉक्स ऑफिस पर पैसा गवाँ दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":288,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब कार्यक्रम में से पहिला, 1958 के एन इवनिंग विद फ्रेड एस्टायर, नौ एमी पुरस्कार जितलस, जेकरा में \"एगो अभिनेता द्वारा सर्वश्रेष्ठ एकल प्रदर्शन\" आऊ \"बरिस के अकेला सबसे बढ़िया कार्यक्रम\" शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":289,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ चयन के एगो विवादास्पद प्रतिक्रिया रहे काहे से कि ढेर लोग इ मानत रहन कि विशेष में उनकर नृत्य \"अभिनय\" के प्रकार ना रहे जेकरा खातिर इ पुरस्कार बनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":290,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग मूल वीडियो टेप के पुनर्स्थापित कइलें, एकर सामग्री के आधुनिक प्रारूप में बदलल गइल आऊ खाली जगह के काईनस्कोप फुटेज से भर दिहल गइल जहवां टेप खराब भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":291,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टायर 1957 से 1969 तक तीन अन्य फिल्म आऊ कै गो ले टेलीविजन श्रृंखला में गैर-नृत्य भूमिका में दिखाई दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":292,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टायर के डांस पार्टनर पेटुला क्लार्क रहन, जे उनकर चरित्र के शक्की बेटी के भूमिका निभईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":293,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टायर 1970 के दशक तक काम करत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":294,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर संकलन में, छिहत्तर बरिस के उमिर में, उ केली के साथे संक्षिप्त नृत्य के जोड़े वाला दृश्य के प्रदर्शन कइलें, जे संगीतमय फिल्म में उनकर अंतिम नृत्य प्रदर्शन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":295,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1978 में, उ हेलेन हेस के साथे एगो बढ़िया से स्वागत कइल गइल टेलीविजन फिल्म ए फैमिली अपसाइड डाउन में सह-अभिनय कइलें, जेकरा में उ एगो बुजुर्ग जोड़ा के भूमिका निभवलें जे खराब स्वास्थ्य के सामना करत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":296,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टायर आपन एजेंट के गैलेक्टिका पर उनका खातिर भूमिका प्राप्त करे के कहलें काहे से कि उनकर पोता-पोती के श्रृंखला में रुचि रहे आऊ निर्माता उनका खातिर पूरा एगो एपिसोड बनावे के अवसर मिलला से खुश भ गइले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":297,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1952 के फीचर द बेले ऑफ न्यूयॉर्क खातिर सोलो डांस नंबर \"आई वांट टू बी ए डांसिन मैन\" के फोटोग्राफी पूरा हो जाए के लंबा समय बाद, इ निर्णय लिहल गइल कि एस्टायर के साधारण पोशाक आऊ जीर्ण स्टेज सेट मुनासिब ना रहे आऊ पूरा सीक्वेंस के फिर से शूटिंग भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":298,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रेम दर फ्रेम, सूक्ष्मतम हावभाव के हिसाब से दुनों प्रदर्शन समान बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":299,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर विशेष प्रकार से पहचानल जाए वाला नृत्य शैली रहे जे बॉलरूम नृत्य के अमेरिकी चिकनी शैली के व्यापक रूप से प्रभावित कइलस आऊ मानक तय कर दिहलस जेकर मुकाबले बाद के फिल्म नृत्य संगीत के आकलन कइल जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":300,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ नोट कइलें कि एस्टायर के नृत्य शैली पैन के साथ चाहे ओकरा बगैर बनावल गइल बाद के फिल्म में एक निहन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":301,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि, इ लगभग हमेशा विस्तारित फंतासी सीक्वेंस, या \"ड्रीम बैले\" के क्षेत्र ले सीमित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":302,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में जीवन में, उ स्वीकार कइलें, \"हमरा के एकर अधिकांश भाग खुद करे पड़ल रहे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":303,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर नृत्य दिनचर्या एगो \"नौटंकी\" के आसपास बनावल गइल रहे, जइसे शाही शादी में दीवार पर नृत्य या स्विंग टाइम में आपन छाया के साथ नृत्य.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":304,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एगो रिहर्सल पियानोवादक (अक्सर संगीतकार हैल बोर्न) के साथ काम करत रहें जे बदले में संगीत ऑर्केस्ट्रेटर में संशोधन के जानकारी दिहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":305,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब तैयारी पूरा भइला के बाद, वास्तविक शूटिंग खर्चा बचावे के साथे-साथे तेजी से आगे बढ़ी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":306,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आपन असंपादित प्रिंट भी देखे ना जाई...उ हमेशा सोचे ला कि उ अच्छा नइखे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":307,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1953 के फिल्म द बैंड वैगन पर एस्टायर के सह-कोरियोग्राफर ���ाइकल किड पइलें कि नृत्य के पीछे के भावनात्मक प्रेरणा सम्बन्ध में उनकर आपन चिंता एस्टायर द्वारा कहल ना गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":308,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आव लुक्स के बाद में जोड़ल जाओ.' \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":309,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इरविंग बर्लिन एस्टायर के आपन गीत के कौनो पुरुष अनुवादक के बराबर मानलें—\"जोल्सन, क्रॉस्बी या सिनात्रा जेतना अच्छा, इ जरूरी नइखे कि उनकर आवाज के कारण, बल्कि गीत प्रस्तुत करे के उनकर बिचार खातिर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":310,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन बढ़िया समय में, एस्टायर के गीतकारन कोल पोर्टर, लोरेंज हार्ट आऊ एरिक माशविट्ज़ के गीत में संदर्भित कइल गइल रहे आऊ आधुनिक गीतकारन के प्रेरित कइल जारी रखल जा ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"2.0"} +{"id":311,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1952 के दौरान, एस्टायर ऑस्कर पीटरसन के नेतृत्व में पंचक के साथ चार-खंड वाला एगो एल्बम, द एस्टायर स्टोरी रिकॉर्ड कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fred_Astaire","last_updated":"1.0"} +{"id":312,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट ब्रॉडवे शो में अभिनय करना प्रारंभ कइलें, फॉक्स खातिर अप द रिवर (1930) के साथ मोशन पिक्चर्स में आपन करियर के शुरुआत कइलें आऊ अगिला दशक खातिर कभी-कभी गैंगस्टर सब के चित्रित करइत सहायक भूमिका में नज़र अइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":313,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट के निजी जासूस, सैम स्पेड (द माल्टीज़ फाल्कन में) आऊ फिलिप मार्लो (1946 में द बिग स्लीप), अन्य नोयर फिल्म में जासूस सब खातिर मॉडल बन गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":314,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द बिग स्लीप (1946, उनकर एक साथ दूसर फिल्म) खातिर मुख्य फोटोग्राफी के तुरंत बाद, उ आपन तीसर पत्नी से तलाक खातिर अर्जी दिहलें आऊ बैकाल से शादी कर लिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":315,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ द केन म्युटिनी (1954) में द्वितीय विश्व युद्ध के नौसैनिक-पोत कमांडर के रूप में उ सब अस्तव्यस्त, अस्थिर पात्र सब के दोहरइलें, जे एगो महत्वपूर्ण और व्यावसायिक हिट रहे आऊ उनका के एगो आऊ सर्वश्रेष्ठ अभिनेता के नामांकन प्राप्त करइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":316,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"Bogart\" नाम डच उपनाम \"Bogaert\" से निकलल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":317,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मौड अंग्रेजी विरासत के एपिस्कोपेलियन रहलें, आऊ मेफ्लावर यात्री जॉन हॉलैंड के वंशज रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":318,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लिफोर्ड मैककार्टी ने लिखले बाड़ें कि वार्नर ब्रदर्स के विज्ञापन प्रभाग \"इ दृष्टिकोण के बढ़ावा देवे खातिर कि क्रिसमस के दिन पैदा भइल व्यक्ति वास्तव में उतना बुरा ना हो सके जेतना उ स्क्रीन पर दिखाई देला\", एकरा 23 जनवरी, 1900 में परिवर्तित क देले बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":319,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉरेन बैकाल आपन आत्मकथा में लिखले बाड़ें कि बोगार्ट के जन्मदिन हमेशा क्रिसमस के दिन मनावल जात रहे, उ मज़ाक में कहत रहलें कि हर साल उनकर एगो उपहार चोरा लेवल जा ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":320,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मौड एगो व्यावसायिक चित्रकार रहलीं, जे न्यूयॉर्क आऊ फ्रांस में आपन कला प्रशिक्षण प्राप्त कइलीं, जेकरा में जेम्स एबॉट मैकनील व्हिस्लर के साथे अध्ययन भी शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":321,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आपन करियर के शीर्ष पर सालाना $50,000 से जादे के कमाई कइली – उ घड़ी उ एगो बहुत बड़ राशि रहे, आऊ उनकर पति के $20,000 से ढेर जादे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":322,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर दुगो छोट बहिन रहलीं: फ्रांसिस (\"पैट\") आऊ कैथरीन एलिजाबेथ (\"के\").","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":323,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमार परिवार में चुम्मा एगो घटना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":324,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनका उकसावा देवे के प्रवृत्ति, मछली पकड़े के शौक, नौका विहार से जीवन भर प्यार आऊ मजबूत इरादा वाली महिला के प्रति आकर्षण आपन पिताजी से उनका विरासत में मिलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":325,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में बोगार्ट फिलिप्स एकेडमी में दाखिल भइलें, जे एगो बोर्डिंग स्कूल रहे, जेकरा में उनका पारिवारिक संबंध के आधार पर नाम लिखवावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":326,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कै गो ले कारण बतावल गइल ह; एगो के अनुसार, परिसर में खरगोश तालाब में प्रधानाध्यापक (या एगो ग्राउंडकीपर) के फेंक देवे के कारण उनका निकाल देवल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":327,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा बाद उ 1944 में तट��क्षक अस्थायी रिजर्व खातिर स्वेच्छा से भर्ती भइलें आऊ आपन नौका, सैन्टाना में कैलिफोर्निया तट पर गश्त लगवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":328,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो में, उनकर होंठ गोली से कट गइल रहे जब उनकर जहाज (द) पर गोलाबारी होत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":329,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोस्टन में ट्रेन बदलइत घड़ी हथकड़ी पहिनले कैदी कथित तौर पर बोगार्ट से सिगरेट मंगलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":330,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब ले डॉक्टर बोगार्ट के इलाज क देले रहल, एगो निशान बन गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":331,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एकरा सिये के बदले एकरा उभार दिहलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":332,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नौसेना के दिन में उनकर चरित्र और मूल्य उनकर परिवार से अलगे विकसित भइल, आऊ उ बगावत कइल सुरु कर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":333,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट बिल ब्रैडी जूनियर (जिनकर पिताजी के शो-बिजनेस में सम्बन्ध रहे) के साथे आपन दोस्ती फिर से शुरू कइलें, आऊ विलियम ए. ब्रैडी के नया वर्ल्ड फिल्म्स कंपनी में एगो कार्यालय के नौकरी प्राप्त कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":334,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ महीना के बाद उ ऐलिस के 1921 के नाटक ड्रिफ्टिंग (घबराहट में संवाद के एगों लाइन बोललें) में एक जापानी बटलर के रूप में मंच पर पहिला बेर अभिनय कइलें, आऊ ओकरा बाद ओकर कै गो नाटक में दिखाई दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":335,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट के ओठ के चोट के एगो कथित कारण इ घड़ी भइल बाररूम विवाद भी रहे, जे लुईस ब्रूक्स के विवरण से मेल खा ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":336,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट आपन प्रारंभिक कैरियर के तुच्छ, जनाना हिस्सा के नापसंद करत रहलें, उनका \"व्हाइट पैंट विली\" भूमिका कहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":337,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेनकेन आपन तलाक के मुकदमा में उपेक्षा आऊ दुर्व्यवहार के हवाला देत कहलें कि बोगार्ट शादी से जादे आपन करियर के महत्व देलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":338,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उहवाँ उनकर भेंट ब्रॉडवे अभिनेता स्पेंसर ट्रेसी से भइल, जिनका बोगार्ट पसंद आऊ प्रशंसा करत रहलन हा, आऊ उ नजदीकी दोस्त और दारु पिए वाला साथी बन गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":339,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रेसी के सबसे जादा पइसा मिलल, बाकि बोगार्ट फिल्म के पोस्टर पर दिखाई दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":340,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक चौथाई सदी के बाद, दुनों लोग मिल के द डेस्पेरेट ऑवर्स बनावे के योजना बनइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":341,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1930 से 1935 तक बोगार्ट हॉलीवुड और न्यूयॉर्क के मंच के बीच लंबा समय तक काम के सिलसिला में आवत-जात रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":342,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि लेस्ली हॉवर्ड स्टार रहन, द न्यूयॉर्क टाइम्स के समीक्षक ब्रूक्स एटकिंसन कहलें कि इ नाटक \"एगो सुन्दर ... गरजे वाला पश्चिमी मेलोड्रामा ... हम्फ्री बोगार्ट एगो अभिनेता के रूप में आपन करियर के सबसे बढ़िया काम करेलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":343,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वार्नर ब्रदर्स 1935 में द पेट्रिफ़ाइड फ़ॉरेस्ट के स्क्रीन अधिकार खरीदलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":344,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हॉवर्ड, जिनका भीरी निर्माण अधिकार रहे, स्पष्ट कइलें कि उ चाहत रहलें ह कि बोगार्ट उनका साथे अभिनय करें।","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":345,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब वार्नर ब्रदर्स देखलें कि हॉवर्ड न मान ताड़े, त उ झुक गइलें आऊ बोगार्ट के कास्ट कर लिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":346,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैराइटी के अनुसार, \"बोगार्ट के भय कुछुओ न छोड़ेला\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":347,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमार बोली के लहजा में कुछ तो अइसन होई, या इ अक्खड़ चेहरा में—कुछ अइसन जे हर कोई के नाराज़ कर देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":348,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन सफलता के बावजूद, वार्नर ब्रदर्स के बोगार्ट के प्रोफ़ाइल के ऊपर उठावे में कोई दिलचस्पी न रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":349,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट इ सब साल के आपन फिल्मी व्यक्तित्व के विकसित करे खातिर शुरू करे में उपयोग कइलस: एगो घायल, रूखा, सनकी, आकर्षक, कमजोर, सम्मान की संहिता के साथे खुद के मजाक बनावे वाला कुंवारा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":350,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वार्नर ब्रदर्स के साथ भूमिका आऊ पइसा के लेके उनकर विवाद स्टूडियो द्वारा बेट्टे डेविस आऊ जेम्स कॉग्नी जइसन जादे स्थापित आऊ कम झुके वाला स्टार के साथे कइल गइल विवाद के समान रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":351,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अवधि में उनकर एकमात्र मुख्य भूमिका डेड एंड (1937, सैमुअल गोल्डविन के ऋण पर) में बेबी फेस नेल्सन के बाद एगो गैंगस्टर के रूप में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":352,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो फिल्म ब्लैक लीजन (1937) में, ग्राहम ग्रीन \"बुद्धिमान आऊ रोमांचक, ज्यादा जोशीला\" के रूप में वर्णित कइलें, उ एगो अच्छा व्यक्ति के भूमिका निभइलें जेकरा एगो नस्लवादी संगठन पकड़ लेले रहे (आऊ बर्बाद क देले रहे).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":353,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कष्ट इ रहे कि उ सब हमार पीयत रहन आऊ हम इ घिनौना फिल्म बना रहल बानी.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":354,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"21 अगस्त 1938 के, बोगार्ट अभिनेत्री मेयो मेथोट के साथे उपद्रवपूर्ण तेसर शादी कइलें, जे एगो जीवंत, मिलनसार महिला रहली ह जब नशा में न रहली ह, बाकी नशा में रहला पर पागल आऊ आक्रामक हो जात रहली ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":355,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ उनकर घर में आग लगा दिहली, उनका ऊपर चाकू से वार कइली आऊ कै बेरी आपन कलाई काट लिहली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":356,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर दोस्त, जूलियस एपस्टीन के अनुसार, \"बोगार्ट-मेथोट विवाह गृहयुद्ध के नतीजा रहे\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":357,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि, मेथोट के प्रभाव ध्वंसात्मक भइल जात रहे, आऊ बोगार्ट भी पियल जारी रखले रहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":358,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब उनका लागल कि कौनो अभिनेता, निर्देशक या स्टूडियो कोई घटिया काम कइले ह, त उ एकरा बारे में सार्वजनिक रूप से चर्चा कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":359,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉल मुनि, जॉर्ज राफ्ट, कॉग्नी आऊ रॉबिन्सन मुख्य भूमिका निभावे से इनकार क दिहलें, जेकरा चलते बोगार्ट के कुछ गहराई वाला चरित्र निभावे के मौका मिल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":360,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ इडा ल्यूपिनो के साथ अच्छा काम कइलें, जेकरा चलते मेयो मेथोट के डाह जाग गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":361,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ प्लेटो, पोप, राल्फ वाल्डो इमर्सन आऊ शेक्सपियर के एक हजार से जादा लाइन उद्धृत कर सकत रहलें आऊ हार्वर्ड लॉ रिव्यू के सदस्यता ले सकत रहलें ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":362,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दशील हैमेट उपन्यास पर आधारित, एकरा पहिला बेर 1929 में पल्प पत्रिका ब्लैक मास्क में क्रमबद्ध कइल गइल रहे आऊ इ पहिले के दू गो फिल्म संस्करण के आधार रहे; दोसर सैटन मेट अ लेडी (1936) रहे, जेकरा में बेट डेविस अभिनय कइले रहलन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":363,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हस्टन तब बोगार्ट के आपन सैम स्पेड के रूप में उत्सुकता से स्वीकार क लिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":364,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माइकल कर्टिज़ द्वारा निर्देशित आऊ हैल वालिस द्वारा निर्मित फिल्म में इंग्रिड बर्गमैन, क्लाउड रेन्स, सिडनी ग्रीनस्ट्रीट, पॉल हेनरीड, कॉनराड वीड्ट, पीटर लॉरे आऊ डूली विल्सन शामिल रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":365,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट के इ धारणा खातिर जिम्मेदार बतावल गइल कि रिक ब्लेन के एगो शतरंज खेलाड़ी के रूप में चित्रित कइल जाए के चाहीं, जे उनकर दोस्त, दुश्मन आऊ सहयोगी के साथे बनावल गइल संबंध खातिर एगो लक्षण बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":366,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट के एगो मुख्य भूमिका में सर्वश्रेष्ठ अभिनेता खातिर नामित कइल गइल रहे, बाकि वॉच ऑन द राइन में उनकर प्रदर्शन खातिर पॉल लुकास से उ पराजित भ गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":367,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट 1943 आऊ 1944 में मेथोट के साथे यूनाइटेड सर्विस ऑर्गनाइजेशन आऊ वॉर बॉन्ड टूर पर इटली आऊ उत्तरी अफ्रीका (कैसाब्लांका सहित) के दुर्गम यात्रा कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":368,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब उ लोग मिललें, त बैकाल 19 अउरी बोगार्ट 44 वर्ष के रहलें; उ उनका के \"बेबी\" उपनाम दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":369,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमनी के साथे में खूब मस्ती करब जा.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":370,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाय माईसेल्फ एंड दैन सम, हार्पर कॉलिन्स, न्यूयॉर्क, 2005.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":371,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अपना के बैकाल के रक्षक आऊ प्रशिक्षक मानत रहलस, आऊ बोगार्ट उ भूमिका के हड़पत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":372,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा अलावे, उनका भीरी हास्य के भावना बाटे जेकरा में अवमानना के कर्कश गुण बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":373,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विशेष रूप से हॉक्स द्वारा प्रदान कइल गइल जोड़ल दृश्यन में, यौन सहज ज्ञान से भरल संवाद रहे, आऊ बोगार्ट निजी जासूस फिलिप मार्लो के रूप में ठोस रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":374,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोगन में मत भिन्नता के वजह से शादी तनाव के साथे-साथे खुशहाल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":375,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट के जीवनी लिखेवाले, स्टीफ़न कान्फ़र के अनुसार, इ \"बगैर कोई ख़ास विशिष्टता के एगो प्रोडक्शन लाइन फ़िल्म नोयर\" रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":376,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्यार के रुझान या सुखद अंत के अभाव, एकरा एगो जोखिम भरल परियोजना मानल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":377,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेम्स आगी लिखले बाड़ें, \"बोगार्ट इ चरित्र में कमाल के काम कइलें बाड़ें ... उ पहिले जे बहुत अच्छा काम कइले बाड़ें ओकरा से मीलों आगे।\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":378,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट वार्नर आपन अंतिम फिल्म, चेन लाइटनिंग (1950) आऊ द एनफोर्सर (1951) में दिखाई पड़लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":379,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैन्टाना भी उनकरा बिना दो फिल्म बनवलें: एंड बेबी मेक्स थ्री (1949) आऊ द फैमिली सीक्रेट (1951).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":380,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोगार्ट जीवनी लेखक आऊ अभिनेत्री-लेखक लुईस ब्रूक्स महसूस कइले बाड़ी कि इ भूमिका सच्चो के बोगार्ट के सबसे जादे नजदीक बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":381,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अ पैरोडी ऑफ़ सोर्ट्स ऑफ़ द माल्टीज़ फाल्कन, बीट द डेविल, बोगार्ट आऊ जॉन हस्टन खातिर अंतिम फिल्म रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":382,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हस्टन के रोमांच से पियार, बोगार्ट के साथे उनकर गहरा, पुरान दोस्ती (आऊ सफलता), आऊ हेपबर्न के साथे काम करे के मौका हीरो के बेल्जियन कांगो में एगो कठिन शूटिंग करे बदे हॉलीवुड छोड़े खातिर राजी कर लिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":383,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैकाल आपन छोट बेटा के लॉस एंजिल्स में छोड़ के, चार महीना से जादे के समय खातिर आइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":384,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सबसे अन्हार अफिरका में हमार कच्छा के साफ़ कइली.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":385,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेपबर्न (नशा ना करे वाला) मुश्किल स्थिति में खराब प्रदर्शन करत रहल ह, वजन कम करत रहल ह आऊ एगो बिंदु पर बहुत बीमार हो जात रहल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":386,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नाव से दलदल, नदी आऊ दलदल में कूदे के परेसानी रहला पर भी, द. अफिरकी रानी बोगार्ट के नाव के शुरुआती पियार के स्पष्ट रूप से फिर से जगवलस; जब उ कैलिफ़ोर्निया लौटलें, त उ एगो क्लासिक महोगनी हैकर-क्राफ्ट रनबाउट खरीदलें, जेकरा उ आपन मरे घड़ी तक रखलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":387,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब बोगार्ट जीतलें, हालांकि, उ कहलें: \"बेल्जियम कांगो से इ थिएटर के मंच तक एगो लम्बा रस्ता तय करे के बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":388,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे कि टेनिस में, आपन सबसे अच्छा प्रदर्शन करे खातिर रउआ के एगो बढ़िया विरोधी चाहे साथी चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":389,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि उ अइसन करे के सम्बन्ध में आपन कुछ पुरान कड़वाहट के बनाए रखलीं, बाकि उ मुख्य भूमिका में एगो मजबूत प्रदर्शन कइलें; उ आपन आखिरी ऑस्कर मनोनयन प्राप्त कइलें आऊ 7 जून, 1954 टाइम पत्रिका के कभर स्टोरी के इ विषय रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":390,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अइसन निर्देशक बाड़ें जिनका साथे हम काम करे पसंद ना करीं... फोटो बेकार बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":391,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कटुता के बादो, फिल्म सफल राहल; द न्यूयॉर्क टाइम्स में एगो समीक्षा के अनुसार, बोगार्ट \"अद्भुत रूप से निपुण रहलें ... जे कौशल के साथे इ पुरान चट्टान जइसन पंजरी वाला हीरो गैग्स के मिलावेला आऊ इ तरह पिघलने के मर्दाना तरीके से इ तरह के दोहराव नाटक के अनगिनत ख़ुशी में से एक बा\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":392,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ महिला प्रमुख के रूप में एवा गार्डनर के साथे असहज रहलें; उ अभी हाले में आपन रैट पैक दोस्त फ्रैंक सिनात्रा के साथे संबंध तोड़ लेले रहली, आऊ बोगार्ट ओकर अनुभवहीन प्रदर्शन से खिसियाइल रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":393,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जखनी बैकाल उनका के एक साथे पवली, त उ आपन पति से एगो महंग खरीदारी के आनंद खातिर निकलली; शूटिंग के बाद तीनों लोग साथे सफर कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":394,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ द जैक बेनी शो में भी दिखाई पडलें, जहवां लाइव प्रसारण के एगो बाचल काईनस्कोप उनकर एकमात्र टीवी नाटिका-हास्य प्रदर्शन (25 अक्टूबर, 1953) में उनकरा कैद कर लेवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":395,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टीफन एगो लेखक आऊ जीवनी लेखक बन गइलें आऊ टर्नर क्लासिक मूवीज पर आपन पिताजी के बारे में एगो टेलीविजन विशेष के मेजबानी कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":396,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैन्टाना के मद्देनज़र, बोगार्ट एगो नया कंपनी बनवले आउर एगो फिल्म के योजना बनवले रहलें हा (मेलविल गुडविन, यू.एस.ए.) जउन में उ एगो जनरल आऊ बैकाल एगो प्रेस मैग्नेट के भूमिका में रहिहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"2.0"} +{"id":397,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आपन स्वास्थ्य के बारे में बात ना कइलें आऊ जनवरी 1956 में बैकाल के काफी आग्रह कइला के बाद एगो डॉक्टर के पास गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":398,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवंबर 1956 में उनकर अतिरिक्त सर्जरी भइल, जब कैंसर मेटास्टेसाइज़ भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":399,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकरा पर लिखल रहे, \"अगर रउआ के कुछ चाहीं त बस सीटी बजा दिहीं.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humphrey_Bogart","last_updated":"1.0"} +{"id":400,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1940 के दशक में स्टेला एडलर के साथे पढ़ाई करे के बाद, उनका स्टैनिस्लावस्की प्रणाली से उत्पन्न अभिनय आऊ अभिनय के तरीका के मुख्य धारा के दर्शकन खातिर लावे वाला पहिला अभिनेता में से एक होवे के श्रेय दिहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":401,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कल्ट वेस्टर्न वन-आइड जैक्स के निर्देशन आऊ अभिनय कइलें, जे एगो महत्वपूर्ण आऊ व्यावसायिक फ्लॉप रहे, जेकरा बाद उ बॉक्स-ऑफिस पर उल्लेखनीय असफलता के एगो श्रृंखला दिहलें, जेकर शुरुआत म्युटिनी ऑन द बाउंटी (1962) से भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":402,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल अमेरिकी के हॉलीवुड द्वारा कइल गइल दुर्व्यवहार आऊ गलत रूपांकण के चलते उ पुरस्कार लेवे से इनकार क देलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":403,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिनीज बुक ऑफ वर्ल्ड रिकॉर्ड्स के अनुसार, ब्रैंडो के सुपरमैन पर 13 दिन के काम खातिर रिकॉर्ड 3.7 मिलियन डॉलर (मुद्रास्फीति-समायोजित डॉलर में $ मिलियन) आऊ सकल लाभ के 11.75% के भुगतान कइल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":404,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर वंशज ज्यादातर जर्मन, डच, अंग्रेजी आऊ आयरिश रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":405,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के एगो ईसाई वैज्ञानिक बनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":406,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, उ एगो शराबी रहली आऊ अक्सर आपन पति द्वारा शिकागो के बार से घर ले आवल जात रहली ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":407,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो आपन पिताजी खातिर आऊ अधिक दुश्मनी रखले रहलें, कहलें, \"हम उनकर नाम रहनीं ह, बाकि हम कभियो उनका खुस ना कइनी या उनकर मन ना लगइनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":408,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1930 के आसपास, ब्रैंडो के माता-पिता इवान्स्टन, इलिनोइस चल गइलें, जब उनकर पिताजी के काम उनकरा शिकागो ले गइल, बाकि 1935 में जब ब्रैंडो 11 साल के रहलें, तब अलगे भ गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":409,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रांडो, जेकर बचपन के उपनाम \"बड\" रहे, उ युवावस्था से ही हंसावेवाला रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":410,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2007 के टीसीएम जीवनी ब्रैंडो: द डॉक्यूमेंट्री में, बचपन के दोस्त जॉर्ज एंगलंड ब्रैंडो के शुरुआती अभिनय के इयाद करइत कहलें कि परिवार के खेत में गाय आऊ घोड़ा के नकल करे के रूप में आपन माई के पीये से ध्यान हटावे के इ तरीका रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":411,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के बहिन फ्रांसिस न्यूयॉर्क में कला के पढ़ाई करे खातिर कैलिफोर्निया में कॉलेज छोड़ दिहलिस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":412,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो ने थिएटर में उत्कृष्ट आऊ स्कूल में बढ़िया प्रदर्शन कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":413,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संकाय उनका के निकाले खातिर भोट दिहलस, जबकि छात्रन द्वारा उनकर समर्थन कइल गइल, जे सोचले कि निष्कासन बहुते कड़ा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":414,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1988 के एगो वृत्तचित्र, मार्लन ब्रैंडो: द वाइल्ड वन में, ब्रैंडो की बहन जॉक्लिन इयाद कइलीं, \"उ एगो स्कूल के नाटक में रहलें आऊ उ एकर आनंद लिहलें ... मज़ा आइल... इ लेल उ फैसला कइलें कि उ न्यूयॉर्क जइहें आऊ अभिनय के पढ़ाई करिहें काहे से कि एही एकमात्र चीज़ रहे जेकरा में उनका आनंद आइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":415,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ समय खातिर उ रॉय सोमलियो के साथ रहलें, जे बाद में चार बारी एमी विजेता ब्रॉडवे निर्माता बनलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":416,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के विलक्षण अंतर्दृष्टि आऊ यथार्थवाद के भावना शुरुआते में स्पष्ट भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":417,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डस्टिन हॉफमैन के अनुसार आपन ऑनलाइन मास्टरक्लास में, निर्देशक द्वारा काम सुरु करे खातिर बुलावे के बावजूदो ब्रैंडो अक्सरहाँ कैमरामैन आऊ साथी कलाकारन से उनकर सप्ताहांत के बारे में बात करत रहलन हं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":418,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर व्यवहार उनका सैविल में न्यू स्कूल के प्रोडक्शन के कलाकार से निकलवा दिहलस, बाकि जल्दिए उनकरा उहाँ के एगो स्थानीय रूप से निर्मित नाटक खातिर खोज लिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":419,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कॉर्नेल ओही साल जीन अनौइल के एंटिगोन के निर्माण में उनका मैसेंजर के रूप में भी कास्ट कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":420,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1946-1947 सीज़न में नाटक के दौरा करे खातिर, विलियम्स उनका खातिर लिखल गइल ए स्ट्रीटकार नेम्ड डिज़ायर में ब्लैंच डबॉइस के भूमिका के बैंकहेड ठुकरा देले रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":421,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विल्सन ब्रैंडो के व्यवहार के प्रति बहुत हद ले सहिष्णु रहन, बाकि उ आपन सीमा ले पहुंच गइलें जब ब्रैंडो 28 नवंबर, 1946 के उद्घाटन से कुछ समय पहीले एगो ड्रेस रिहर्सल में बुदबुदइलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":422,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विलक्षण रहे, \"एगो कलाकार इयाद कइलस.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":423,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि, समीक्षक ओतना दयालु ना रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":424,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के टूर स्टॉप पर उनका के बेहतर समीक्षा मिलल, बाकि उ��कर सहयोगी लोग जे इयाद दिलवलें उ खाली उ गुण के समय-समय पर मिलल संकेत रहे जे उ बाद में प्रदर्शित करिहें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":425,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो मंच पर खराब शिष्टाचार के प्रदर्शन करके उत्पादन खातिर आपन उदासीनता प्रदर्शित कइलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":426,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोड पर कै हफ्ता चले के बाद, उ बोस्टन पहुँचले, जउन समय तक बैंकहेड उनका निकाले खातिर तैयार रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":427,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पियरपोंट लिखत बाडन कि जॉन गारफील्ड इ भूमिका खातिर पहिल पसंद रहलें, बाकि उ \"असंभव मांग रखलें।\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":428,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ स्टेनली के चरित्र के मानवीकरण करेला कि इ एगो दुष्ट बुढ़ा व्यक्ति के बजाय युवा के निर्दयता आऊ बेरहमी बन जा ला... ब्रैंडो के पढ़े से एगो नया मूल्य निकलल जे अब तक के सबसे बढ़िया पठन रहे जेकरा हम कभी सुननी ह.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":429,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कहलें, \"पर्दा उठ गइल आऊ मंच पर जिम के एगो कुतिया के बेटा बइठल बा, आऊ उ हमरा से खेल ता.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":430,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के पहिल स्क्रीन भूमिका द मेन (1950) में एगो कड़वा लकवाग्रस्त बूढ़ के रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":431,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के आपन वृतांत से, हो सकेला कि इ फिल्म के चलते उनकर ड्राफ्ट स्थिति के 4-एफ से 1-ए में बदल दिहल गइल होए. उनकर ट्रिक घुटना के सर्जरी भइल रहे, आऊ इ अब शारीरिक रूप से एतना कमजोर ना रह गइल रहे की एकरा मसौदा से बाहर रखल जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":432,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयोगवश, मनोविज्ञानी ब्रांडो क एगो डॉक्टर दोस्त के जानत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":433,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ भूमिका के ब्रैंडो के उत्कृष्टतम में से एक मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":434,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म एलिया कजान द्वारा निर्देशित आऊ अन्थोनी क़ुइन्न द्वारा सह-अभिनीत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":435,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमनी के एक साथे वाला दृश्य के दौरान, हम अपना प्रति कडवाहट के भावना महसूस कइनी, आऊ यदि हम काम के बाद पिए के सलाह देले रहतीं, उ या तो हमरा अस��वीकार कर दिहित या चुपचाप रहित आऊ कुछ न बोलित.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":436,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इच्छित परिणाम प्राप्त करे के बाद, कजान क़ुइन्न के कबहूँ ना बोललस की उ ओकरा के गुमराह कइले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":437,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिल्गुड एतना प्रभावित रहे कि ब्रैंडो के हैमरस्मिथ में पूरा सीजन के प्रस्ताव दिहलस, जउन प्रस्ताव के उ ठुकरा दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":438,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ भट्ठी के दरवाजा खुले जइसन रहे - स्क्रीन से गर्मी आइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":439,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर प्रकार से ब्रैंडो अपने प्रशिक्षक से खिसियाइल रहे, बाकि उ उनका साथे ऑन द वाटरफ्रंट में काम कइलस. \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":440,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्राइंफ के आयातक जोखिम के सम्बन्ध में अस्पष्ट रहलें, काहे से कि विषय वस्तु रहे - एगो छोट शहर पर कब्जा करत उपद्रवी मोटरसाइकिल गिरोह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":441,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब शुरू में भूमिका की पेशकश कइल गइल, त ब्रैंडो-अभियो कज़ान के एचयूएसी के गवाही से पीड़ा में रहे - आपत्ति कइलस आऊ टेरी मलॉय के हिस्सा लगभग फ्रैंक सिनात्रा के पासे चल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":442,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑन द वाटरफ्रंट में आयरिश-अमेरिकन स्टीवडोर टेरी मलॉय के भूमिका खातिर ब्रैंडो ऑस्कर जितलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":443,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"29 जुलाई, 1954 के आपन समीक्षा में, द न्यूयॉर्क टाइम्स के आलोचक ए.एच. वीलर फिल्म के प्रशंसा कइलें, कहलें \"गुणी पेशेवर लोग द्वारा स्क्रीन के एगो असामान्य रूप से शक्तिशाली, रोमांचक आऊ कल्पनाशील उपयोग.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":444,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ 1954 में फिल्म Désirée में नेपोलियन के चित्रित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":445,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो विशेष रूप से निर्देशक हेनरी कोस्टर के प्रति घृना से भरल रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":446,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो आऊ सह-अभिनेता फ्रैंक सिनात्रा के बीच संबंध ठंढा रहे, स्टीफन कान्फर देखलें: \"दु आदमी एक-दूसर के बिलकुल विपरीत रहलें: मार्लन के ढेर टेक के आवश्यकता रहे; फ्रैंक खुद के दोहरावे से नफरत करत रहलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":447,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रैंक सिनात्रा ब्रैंडो के \"दुनिया के सबसे अहंकारी अभिनेता\" कहलें, आऊ उनका \"बुदबुदाहट\" के रूप में संदर्भित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":448,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉलीन केल फिल्म से ख़ास तौर पर प्रभावित ना रहलें ह, लेकिन उ कहले रहन \"मार्लोन ब्रैंडो पिक्सी दुभाषिया सकीनी के भूमिका निभावे खातिर खुद के भूखे रखलें, आऊ अइसन लाग ता कि उ स्टंट के आनंद लेत बाड़ें - पागल लहजा में बात करत बाड़ें, बच्चा जइसन मुस्कुरा रहल बाड़ें, आगे झुकत बाड़ें, आऊ आपन गोड़न से मुश्किल हरकत करत बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":449,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूज़वीक पवलस कि फिल्म \"दु लोगन के मिलन के नीरस कहानी\" बाटे, बाकि फिर भी इ बॉक्स-ऑफिस पर सफल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":450,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म चार गो अकादमी अवार्ड जीतलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":451,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब विवरण के अनुसार, ब्रैंडो उनका मरे से तबाह भ गइलें, जीवनी लेखक पीटर मानसो एएंडई के जीवनी बतइलस, \"उ रहली जे ओकरा मंजूरी दे सकत रहे जइसे कोई आऊ न कर सकत रहे आऊ उनकर माई के मरला के बाद अइसन लाग ता कि मार्लन देखभाल करल बंद क दिहले बाड़न.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":452,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द यंग लायंस में इयार आऊ प्रतिद्वंद्वी मोंटगोमरी क्लिफ्ट के साथे एगो फिल्म में ब्रैंडो के एकमात्र उपस्थिति भी शामिल हवे (अइसे उ लोग एक साथे कोई दृश्य साझा न कइले रहन).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":453,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो मुख्य चरित्र रियो के चित्रित कइले बाड़न, आऊ कार्ल माल्डेन आपन साथी \"डैड\" लॉन्गवर्थ की भूमिका निभइले बाड़न.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":454,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो संपादक के रूप में ब्रैंडो के अनुभवहीनता से भी पोस्टप्रोडक्शन में देरी भइल आऊ पैरामाउंट आखिर में फिल्म पर काबू क लिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":455,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब तक हम समूचा परियोजना से ऊब गइल रहनी आऊ एकरा से दूर चल गइनी.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":456,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म उद्योग के साथे ब्रैंडो के नाराजगी कथित तौर पर उनकर अगिला फिल्म, मेट्रो-गोल्डविन-मेयर के ��्यूटिनी ऑन द बाउंटी के रीमेक के सेट प उबल गइल, जेकरा ताहिती में फिल्मावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":457,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"म्युटिनी के निर्देशक लुईस माइलस्टोन दावा कइलें कि अधिकारी \"ओकर लायक बाड़ें जे उनका मिलेला, जब उ एगो बेकार अभिनेता, एगो ढीठ बच्चा के एगो महंगा फिल्म पर पूरा नियंत्रण दे देवे लन.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":458,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द अग्ली अमेरिकन (1963) इ सब फिल्मन में पहिला रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":459,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह समय के दौरान ब्रैंडो के अन्य सब यूनिवर्सल फिल्म, जेकरा में बेडटाइम स्टोरी (1964), द अप्पलोसा (1966), ए काउंटेस फ्रॉम हॉन्ग कॉन्ग (1967) आऊ द नाइट ऑफ द फॉलो डे (1969) शामिल बाटे, भी महत्वपूर्ण आऊ वाणिज्यिक फ्लॉप रहली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":460,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो 1965 में जासूसी थ्रिलर मोरिटुरी में भी दिखाई दिहलें; उहो दर्शकन के आकर्षित करने में असफल भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":461,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैंडी कई लोग खातिर ख़ास करके भयानक रहली; 1968 में क्रिश्चियन मार्क्वांड द्वारा निर्देशित आऊ टेरी सदर्न के 1958 के उपन्यास पर आधारित, फिल्म ईवा औलिन द्वारा निभावल गईल आपन भोली नायिका, कैंडी के कारनामा के माध्यम से अश्लील कहानियन प व्यंग्य करेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":462,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द अटलांटिक के मार्च 1966 के अंक में, पॉलीन केल लिखले बाड़ें कि आपन विद्रोही दिनन में, ब्रैंडो \"असामाजिक रहलें काहे कि उ जानत रहलें कि समाज बकवास बाटे; उ युवा लोग खातिर हीरो रहें काहे कि बकवास स्वीकार न करे खातिर उ काफी मजबूत रहन\", बाकि अब ब्रैंडो आऊ उनकरा जइसन अन्य लोग \"जोकर बन गइलें आऊ बेशर्मी से, दयनीय रूप से आपन सार्वजनिक प्रतिष्ठा के मजाक उड़ावत बाड़ें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":463,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम आपन उदासीनता के मुद्रा में बहुत आश्वस्त रहलीं, बाकि हम ढेर भावुक रहनीं आऊ एकरा चलते बहुते दुःख भइल.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":464,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुल मिला के फिल्म के मिलल-जुलल समीक्षा मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":465,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो आपन संस्मरण में फिल्म खातिर एगो पूरा अध्याय समर्पित कइले बाड़ें, ���ेकरा में कहल गइल बा कि अब ले जेतना लोग के साथ काम कइले बानी ओकरा में कज़ान आऊ बर्नार्डो बर्टोलुची के बाद निर्देशक गिलो पोंटेकोर्वो सबसे बढ़िया निर्देशक रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":466,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1971 में, माइकल विनर उनका ब्रिटिश डरावना फिल्म द नाइटकमर्स में स्टेफ़नी बीचम, थोरा हर्ड, हैरी एंड्रयूज आऊ अन्ना पाल्क के साथे निर्देशित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":467,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ 1972 के न्यूयॉर्क फिल्म क्रिटिक्स सर्कल अवार्ड्स में ब्रैंडो के सर्वश्रेष्ठ दिहलें.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":468,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो भीरी उनका विरुद्ध काम करे वाला वन-आइड जैक भी रहे, कष्टमय निर्माण जब 1961 में इ रिलीज़ भइल रहे त पैरामाउंट खातिर बहुत पइसा खो देले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":469,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोपोला ब्रैंडो के एगो वीडियो टेप \"मेक-अप\" परीक्षण खातिर मना लिहलें, जेकरा में ब्रैंडो आपन मेकअप खुदे कइलें (उ किरदार के फुलल गाल के नक़ल करे खातिर कपास के गेंदन के इस्तेमाल कइलें).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":470,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो आपन आत्मकथा में कहलें, \"हम पहिले कभियो कौनो इतालवी के भूमिका ना निभइले रहनी, आऊ हमरा के ना लागत रहे कि हम एकरा सफलतापूर्वक कर सकिलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":471,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के $50,000 के कम शुल्क पर साइन कइल गइल रहे, बाकि उनकर अनुबंध में, उनका स्लाइडिंग स्केल पर कुल के एक प्रतिशत दिहल गइल रहे: 10 मिलियन डॉलर के सीमा से अधिक प्रत्येक $10 मिलियन खातिर कुल के 1%, अगर आंकड़ा $60 मिलियन से अधिक भ गइल त 5% तक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":472,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1994 के एगो साक्षात्कार में जेकरा अकादमी ऑफ़ अचीवमेंट के वेबसाइट पर पावल जा सकेला, कोपोला जोर देके कहलें, \"जखनी एकरा हमनी बनावत रहनी ह त द गॉडफादर एगो बहुते असराहनीय फिल्म रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":473,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जउन तरीका से हम एकर शूटिंग करत रहनी उ लोग के पसंद ना आइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":474,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लैरी किंग के साथे 2010 के एगो टेलीविजन साक्षात्कार में, अल पचिनो इ बारे में भी बात कइलें कि कइसे ब्रैंडो के समर्थन उनका के फिल्म ���ें माइकल कोरलियोन के भूमिका के बनएले रखे में मदद कइलस - इ तथ्य के बावजूद कि कोपोला उनका निकाल देवल चाहत रहलें ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":475,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शराब के एगो गिलास के टोस्ट करके उ समूह के लोग के तनाव मुक्त कइलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":476,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कान जोडलें, 'पहिला दिन जखनी हमनीं ब्रांडो से मिलनीं हर आदमी भय में रहे.'\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":477,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर अलावे, काहे कि ओकरा भीरी एतना शक्ति आऊ निर्विवाद अधिकार रहे, हम सोचनी कि एगो सज्जन व्यक्ति के रूप में एकरा साथे खेल एगो दिलचस्प विरोधाभास होई, अल कैपोन के उल्टा, जे बेसबॉल के बल्ला से लोगन के पीटले रहे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":478,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तव में कोई शुरुआत ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":479,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ ब्रैंडो के कारण बतावे खातिर मूल अमेरिकी अधिकार कार्यकर्ता सचीन लिटिलफेदर, जो पूरा अपाचे पोशाक में दिखाई पड़लें, के भेजे के बजाय पुरस्कार समारोह के बहिष्कार कइलें, जे हॉलीवुड आऊ टेलीविजन द्वारा स्वदेशी अमेरिकी के चित्रण पर उनकर आपत्ति पर आधारित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":480,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पाछे वाला फिल्मन के जइसे, ब्रैंडो कई दृश्य खातिर आपन लाइन इयाद रखे से इनकार कर दिहलें; एकरा बजाय, उ क्यू कार्डन पर आपन लाइन सब के लिखलें आऊ आसान संदर्भ खातिर सेट के आसपास लगा दिहलें, जेकरा कारण बर्टोलुची के पिक्चर फ्रेम से बाहर रखे में समस्या भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":481,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर सकल भागीदारी सौदा से उनका $ 3 मिलियन के आमदनी भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":482,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द न्यू यॉर्कर के समीक्षा में पॉलीन केल लिखलें, \"फिल्म के सफलता आखिरकार आ गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":483,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1973 में, ब्रैंडो आपन बचपन के सबसे बढ़िया दोस्त वैली कॉक्स के मर जाए से तबाह भ गइल रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":484,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म के पहिल घंटा खातिर अनुपस्थित, क्लेटन घोड़ा के पीठ पर, उल्टा लटकइत, सफेद हिरन के खाल से सजल-धजल, लिटिलफेदर-शैली में घुसलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":485,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेन, जे अभिनेता लोग के आपन काम करे देवे में विश्वास करत रहन, उ मार्लन के हर तरह से शामिल कइलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":486,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1978 में, ब्रैंडो जीन-पियरे ड्यूटिलेक्स और लुइज़ कार्लोस सल्दान्हा द्वारा निर्देशित एगो फ्रांसीसी-बेल्जियम डॉक्यूमेंट्री फिल्म राओनी के अंग्रेजी संस्करण के बारे में कहलें, जे राओनी मेटुकटायर के जीवन आऊ उत्तर मध्य ब्राजील के मूल भारतीय जनजाति के जीवित रहे के आसपास के मुद्दन पर केंद्रित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":487,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1979 में, उ मिनिसरीज रूट्स: द नेक्स्ट जेनरेशन में जॉर्ज लिंकन रॉकवेल के चित्रित करत एगो दुर्लभ टेलीविजन उपस्थिति दर्ज कइलें; उ आपन प्रदर्शन खातिर लघु-श्रृंखला या मूवी में उत्कृष्ट सहायक अभिनेता खातिर प्राइमटाइम एमी पुरस्कार जीतलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":488,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के 3 हफ्ता के काम खातिर हर हफ्ता $1 मिलियन के भुगतान कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":489,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डॉक्यूमेंट्री में, कोपोला इ बारे में बात करत रहन कि जब एगो जादे भार वाला ब्रैंडो आपन दृश्य खातिर आइल त उ केतना चकित भइलें आऊ हताश महसूस करत, कर्ट्ज़ के चित्रित करे के फैसला कइलें, जे मूल कहानी में दुबला-पतला दिखाई देला, एगो अइसन अदमी के रूप में जे अपने-आप के हर पहलू के शामिल कइले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":490,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, 1979 की आंद्रे ब्रिंक के रंगभेद विरोधी उपन्यास पर आधारित ए ड्राई व्हाइट सीज़न में उनकर 1989 वापसी भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":491,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के आपन प्रदर्शन खातिर प्रशंसा मिलल, सर्वश्रेष्ठ सहायक अभिनेता खातिर अकादमी पुरस्कार नामांकन पईंलन आऊ टोक्यो फिल्म समारोह में सर्वश्रेष्ठ अभिनेता के पुरस्कार जीतलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":492,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैराइटी सबातिनी के रूप में ब्रैंडो के प्रदर्शन के भी प्रशंसा कइलें आऊ कहलें, \"मार्लोन ब्रैंडो के शानदार हास्य प्रदर्शन से द फ्रेशमैन के ऊपर उठा के उटपटांग हरकत वाला हास्य से फिल्म इतिहास में एगो विचित्र जगह तक ले जा ला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":493,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द आइलैंड ऑफ डॉ. मोरो के पटकथा लेखक रॉन हचिंसन बाद में आपन संस्मरण, क्लिंगिंग टू द आइसबर्ग: राइटिंग फॉर ए लिविंग ऑन द स्टेज एंड हॉलीवुड (2017) में कहलें कि ब्रैंडो आपन सहकर्मी आऊ कर्मी दल के साथे विवाद आऊ सहयोग करे से इनकार क के फिल्म के निर्माण में नुकसान कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":494,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ उनकर अंतिम आऊ महिला किरदार के रूप में एकमात्र भूमिका रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":495,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभिनेता के बेटा, मिको, जैक्सन के अंगरक्षक आऊ बहुत वर्ष तक सहायक, आऊ गायक के इयार रहल.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":496,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन अंतिम दिनन में पिताजी के सांस लेवे में कष्ट भइल, आऊ जादे समय उ ऑक्सीजन पर रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":497,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घुमे आऊ नेवरलैंड के आनंद लेवे खातिर माइकल पिताजी के एगो पोर्टेबल ऑक्सीजन टैंक के साथे एगो गोल्फ वाहन दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":498,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनका डायबिटीज आऊ लीवर कैंसर भी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":499,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर रिकॉर्ड कइल गइल एकमात्र लाइन के अंतिम खेल में अभिनेता के श्रद्धांजलि के रूप में शामिल कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":500,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परेसान ब्रैंडो माल्डेन से कहलस कि उ गिरत जा रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":501,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन मौत से कुछ देरी पहिले, उ स्पष्ट रूप से ऑक्सीजन ले जाए वाला नली के आपन फेफड़ा में डाले के अनुमति देवे से इनकार क देले रहलें, जे उनका बतावल गइल रहे कि उनकर जीवन के लम्बा करे के एकमात्र ओही तरीका रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":502,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1976 में, उ एगो फ्रांसीसी पत्रकार से कहलें, \"समलैंगिकता के चलन एतना जाड़े बा कि अब इ समाचार ना बने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":503,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कै गो ले अन्य रोमांस के भी दावा कइलें, हालांकि आपन आत्मकथा में उ आपन शादी, आपन पत्नी या आपन बच्चा सब के बारे में चर्चा ना कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":504,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो अभिनेत्री रीता मोरेनो से 1954 में मिललें, आऊ उ लोग प्रेम प्रसंग प्रारंभ कइले���.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":505,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग के अलग होए के वर्षों बाद, मोरेनो फिल्म द नाइट ऑफ द फॉलोइंग डे में आपन प्रेम रुचि निभइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":506,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कहल जा ला कि उ आयरिश मूल के एगो वेल्श स्टील वर्कर विलियम ओ'कैलाघन की बेटी रहलीं, जे भारतीय राज्य रेलवे के अधीक्षक रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":507,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"11 मई, 1958 के ब्रैंडो आऊ काशी के एगो बेटा, क्रिश्चियन ब्रैंडो रहे; 1959 में उ लोगन के तलाक भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":508,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोगन के दु बच्चा एक साथ रहलें: मिको कास्टानेडा ब्रैंडो (जन्म 1961) और रेबेका ब्रैंडो (जन्म 1966).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":509,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कहे से कि टेरीपिया एगो देशी फ्रांसीसी वक्ता रहलें, ब्रैंडो भाषा में पारंगत भ गइलें आऊ उ फ्रेंच में कै गो ले साक्षात्कार दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":510,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जुलाई 1972 में ब्रैंडो आऊ टेरीपिया के तलाक भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":511,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो के आपन हाउसकीपर मारिया क्रिस्टीना रुइज़ के साथे एगो ढेर दिन से रहे, जिनका साथे उनकर तीन बच्चा भइलें: निन्ना प्रिसिला ब्रैंडो (जन्म 13 मई, 1989), माइल्स जोनाथन ब्रैंडो (जन्म 16 जनवरी, 1992), आऊ टिमोथी गहन ब्रैंडो (जन्म जनवरी 6, 1994).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":512,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर ढेर मानी पोता-पोती में प्रूडेंस ब्रैंडो आऊ शेन ब्रैंडो, मिको सी. ब्रैंडो के बच्चा सब भी अन्य के साथ शामिल बाड़ें; रेबेका ब्रैंडो के बच्चा लोग; आऊ तेहोतु ब्रैंडो के तीन बच्चा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":513,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"म्युटिनी ऑन द बाउन्टी (1962) के फिल्मांकन के दौरान उनका व्यवहार एगो हठी अभिनेता के रूप में उनकर प्रतिष्ठा के मजबूत करत लागता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":514,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैलेला ब्रैंडो के अनुसरण कइलन ह, जे न्यूयॉर्क शहर में द डिक केवेट शो के एगो टेप के बाद टॉक शो होस्ट डिक केवेट के साथे रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":515,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"म्युटिनी ऑन द बाउन्टी के फिल्मांकन ब्रैंडो के जीवन के गहराई से प्रभावित कइलस, काहे कि उनका ताहिती आऊ उनकर लोग से प्यार भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":516,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1983 के तूफान उनकर रिसॉर्ट सहिते कै गो ले संरचना के बर्बाद क दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":517,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन गोपनीयता बनएले रखे खातिर फेडरल कम्युनिकेशंस कमीशन (FCC) के अभिलेख में उनका मार्टिन ब्रैंडो के रूप में सूचीबद्ध कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":518,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ 1960 के राष्ट्रपति चुनाव में जॉन एफ कैनेडी ला चन्दा जुटावे खातिर कुछ कार्यक्रम में भाग लिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":519,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1967 के शरद ऋतु में, ब्रैंडो यूनिसेफ द्वारा हेलसिंकी सिटी थिएटर में आयोजित एगो चैरिटी पार्टी खातिर हेलसिंकी, फ़िनलैंड के दौरा कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":520,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ विकासशील देशन के बच्चा सब के अधिकार आऊ विकास सहायता के पक्ष में बात कइले बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":521,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमरा लागल कि बेहतर होई कि हम जाके पता लगाईं कि उ कहवां बा; इ देश में काला होना का बाटे? इ खिसियाहट कउन बारे में बाटे,\" ब्रैंडो देर रात एबीसी-टीवी टॉक शो जॉय बिशप शो में कहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":522,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ हमरा द्वारा देखल गइल साहस के सबसे अद्भुत काम में से एक रहे, आऊ एकर मतलब बहुत रहे आऊ इ बहुत कुछ कइलस.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":523,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1964 में ब्रैंडो के एगो टूटल संधि के विरोध करे खातिर आयोजित \"फिश-इन\" में गिरफ्तार क लिहल गइल रहे, जेकरा में मूल अमेरिकी लोग के पुगेट साउंड में मछली पकड़े खातिर अधिकार देवे के वादा कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":524,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रैंडो बढ़त कट्टरपंथ के आपन धारणा के आधार प समूह खातिर आपन वित्तीय सहायता समाप्त क दिहलें, खास करके पैंथर पैम्फलेट के एगो अनुच्छेद जेकरा में एल्ड्रिज क्लीवर द्वारा \"क्रांति खातिर\" अंधाधुंध हिंसा के वकालत कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":525,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सचिन लिटिलफेदर समारोह में उनकर प्रतिनिधित्व कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":526,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ घटना अमेरिका आऊ विश्व मीडि���ा के ध्यान खिंचलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":527,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ रंगभेद के विरुद्ध एगो कार्यकर्ता भी रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":528,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनका अमेरिकी फिल्म इंस्टीट्यूट द्वारा चौथा सबसे बड़ पुरुष अभिनेता के रूप में सूचीबद्ध कइल गइल रह्लें, जिनकर स्क्रीन डेब्यू 1950 से पहिले या ओही दौरान भइल रहे (इ 1950 में भइल रहे).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"2.0"} +{"id":529,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19 अगस्त, 2009 के फिर से मिलल. एनसाइक्लोपीडिया ब्रिटानिका उनका के \"विधि अभिनेता लोगन में सबसे प्रसिद्ध अभिनेता के रूप में वर्णित कइले बा, आऊ उनकर गंदा, बड़बड़ात डिलीवरी शास्त्रीय नाटकीय प्रशिक्षण उनकर अस्वीकृति के चिह्नित क देले बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":530,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैंगस्टर नेता आऊ डाकू से उनकर विकास भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":531,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द वाइल्ड वन में गैंग लीडर जॉनी स्ट्रैबलर के रूप में उनकर चित्रण एगो प्रतिष्ठित छवि बन गइल बाटे, जेकर उपयोग विद्रोहीपन के प्रतीक आऊ एगो फैशन एक्सेसरी के रूप में कइल जा ला जेकरा में एगो परफेक्टो स्टाइल मोटरसाइकिल जैकेट, एगो झुकल टोपी, जींस आऊ धूप के चश्मा शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":532,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रुकलिन बूमर के लेखक मार्टिन एच. लेविंसन के अनुसार, ऑन द वाटरफ़्रंट के \"हम एगो प्रतियोगी रहनी\" दृश्य, \"चलचित्र के इतिहास के सबसे प्रसिद्ध दृश्य कुल में से एक बाटे, आऊ इ रेखा खुदे अमेरिका के सांस्कृतिक शब्दावली के हिस्सा बन गइल बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":533,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रउआ के उनका विश्वास दिलावे के होई कि रउआ मर रहल बानी ... आपन जीवन के अब तक के सबसे अंतरंग पल के बारे में सोचे के कोशिश करीं.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Marlon_Brando","last_updated":"1.0"} +{"id":534,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1999 में अमेरिकन फिल्म इंस्टीट्यूट उनका के हॉलीवुड के स्वर्ण युग के महानतम पुरुष सितारा लोग के सूची में आठवां स्थान दिहलस ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":535,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ वाडेविल में एक नर्तक आऊ हास्य अभिनेता के रूप में ढेर साल बितवलें, जब तक कि उनका 1925 में आपन पहिला प्रमुख अभिनय भूमिका ना मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":536,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समीक्षा में सराहना के बाद, वार्नर ब्रदर्स उनका के शुरुआती $400-प्रति-हफ्ता, तीन-हफ्ता के अनुबंध खातिर साइन कइलें; जब स्टूडियो के अधिकारी फिल्म खातिर पहिले दैनिक समाचार पत्र देखलें, त कॉग्नी के अनुबंध तुरंते बढ़ा दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":537,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनका के 1955 में तेसर बेरी लव मी या लीव मी विद डोरिस डे खातिर नामांकित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":538,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कॉग्नी आपन करियर के दौरान कै बेर वार्नर ब्रदर्स से बाहर चल गइलें, हर बेर बहुत बढ़िया व्यक्तिगत आऊ कलात्मक शर्त प लौट अइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"2.0"} +{"id":539,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एक साल एगो स्वतंत्र फिल्म कंपनी खातिर काम कइलें, जबकि मुकदमा के निपटारा होत रहे, सात साल बाद वार्नर लौटे से पहिले 1942 में आपन खुद के प्रोडक्शन कंपनी, कॉग्नी प्रोडक्शंस के स्थापना कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":540,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कॉग्नी सात बच्चा में से दूसर रहलें, जे में से दु गो जन्म के महीना के भीतर मर गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":541,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जउन घड़ी उ छोट रहलें, तब परिवार दु बेर घर बदललस, पहिले पूर्व 79 वीं स्ट्रीट आऊ फिर पूर्व 96 वीं स्ट्रीट में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"2.0"} +{"id":542,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमरा उ बच्चा खातिर दुःख बा, जेकरा भीरी आराम के बहुते समय बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":543,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एगो बढ़िया गली के लड़ाका रहे, जब जरुरत रहत रहे, आपन बड़ भाई हैरी, जे एगो मेडिकल छात्र रहे के बचाव करत रहलस ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"2.0"} +{"id":544,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एगो शौकिया नाटक में शामिल भ गइलें, लेनॉक्स हिल नेबरहुड हाउस (देश में पहिला निपटान घरन में से एक) में एगो चीनी पैंटोमाइम खातिर एगो दृश्य लइका के रूप में शुरू भइल, जहवां उनकर भाई हैरी प्रदर्शन कइले आऊ फ्लोरेंस जेम्स निर्देशित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":545,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नाटक प्रारंभ भइल, कॉग्नी के वाडेविल आऊ ब्रॉडवे के साथे के 10 साल के जुड़ाव के शुरुआत भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":546,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंत में, उ लोग कुछ पइसा उधार लिहलें आऊ शिकागो आऊ मिल्वौकी के रास्ते न्यूयॉर्क वापस चल गइलें, जब उ मंच पर पइसा बनावे के प्रयास कइलें त उनका असफलता के सामना करे पड़ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"2.0"} +{"id":547,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिटर पैटर के तरह, कॉग्नी ऑडिशन खातिर गइलें पर उनका विश्वास ना रहे कि उनका के इ भूमिका मिली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":548,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कॉग्नी खातिर इ घटना के एगो विनाशकारी मोड़ रहे; एकरा कारण भइल साजो-सामान संबंधी दिक्कत के अलावा—दंपति के सामान जहाज पर रहे आऊ उ लोग आपन अपार्टमेंट छोड़ देले रहलें ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":549,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मन बना लेले रहलें ह कि उनका कुछो करके नौकरी मिल जाई.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":550,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कॉग्नी पेशेवर लोग खातिर एगो डांस स्कूल भी स्थापित कइलें, आऊ फिर जॉन क्रॉमवेल द्वारा निर्देशित नाटक वीमेन गो ऑन फॉरएवर में एगो भूमिका निभईलें, जे चार महीना तक चलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":551,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ शो के अच्छा समीक्षा मिलल आऊ एकरा बाद 1929 के ग्रैंड स्ट्रीट फोलीज़ आईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":552,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिटाइटल सिन्सर्स हॉलिडे, इ फिल्म 1930 में रिलीज़ भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":553,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, अनुबंध वॉर्नर के कौनो 40-सप्ताह के अवधि के अंत में उनका छोड़े के अनुमति देले रहे, प्रभावी रूप से उनका एक बेर में केवल 40 सप्ताह के आय के गारंटी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"2.0"} +{"id":554,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन छोट फिल्म करियर में उनके मिलल मजबूत समीक्षा के चलते, कॉग्नी के टॉम पॉवर्स के रूप में एडवर्ड वुड्स के विपरीत, अच्छे आदमी मैट डॉयल के रूप में लिहल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":555,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निर्माता डैरिल ज़ानुक दावा कइलें कि उ एगो स्क्रिप्ट सम्मेलन में एकरा बारे में सोचले रहलन ह; वेलमैन कहले कि उनका इ विचार तब आईल जब उ शूटिंग के दौरान मेज पर अंगूर देखलें; आऊ लेखक ग्लासमोन आऊ ब्राइट दावा कइलें कि इ गैंगस्टर हाइमी वीस के असल जीवन पर आधारित रहे, जे आपन प्रेमिका के चेहरा प एगो आमलेट फेंक देले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":556,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम सपना में भी ना सोचले रहनी हा कि एकरा फिल्म में देखावल जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":557,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ खाली उ दृश्य के देखे खातिर बार-बार फिल्म देखत रहलन ह, आऊ जब उनकर प्रसन्न हंसी बहुते तेज भ गइल त खिसियाएल संरक्षक लोग द्वारा अक्सर उनका के रोक दिहल गइल रहे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":558,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वार्नर ब्रदर्स 1931 के फिल्म स्मार्ट मनी खातिर आपन दु गो उभरइत गैंगस्टर सितारा—एडवर्ड जी रॉबिन्सन आऊ कॉग्नी—के टीम में लावे खातिर तत्पर रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":559,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसहीं उ फिल्मांकन पूरा कइलें, द पब्लिक एनिमी सिनेमाघर स रात भर के प्रदर्शन से भरल रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":560,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टूडियो प्रमुख लोगन इ बात पर भी जोर दिहलें कि कॉग्नी आपन फिल्मन के प्रचार जारी रखस, इहाँ तक कि ओकरो जेकरा में उ ना रहन, जेकर उ विरोध कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":561,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द पब्लिक एनिमी आऊ ब्लोंड क्रेजी के सफलता वार्नर ब्रदर्स के मजबूर क दिहलस' हैण्ड.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":562,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म के तेजी से द क्राउड रोअर्स आऊ विनर टेक ऑल द्वारा अनुसरण कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/James_Cagney","last_updated":"1.0"} +{"id":563,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इतिहासकार लोग इतिहास के प्रकृति के अपना-आप में अंत ले बहस करे लन जा, साथे बर्तमान के समस्यो पर नजरिया देवे खातिर एकर उपयोगितो पर बहस करे लन जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":564,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाकि, प्राचीन सांस्कृतिक प्रभाव कुल इतिहास के प्रकृति के कई तरह के ब्याख्या सब के जनम देवे में मदत कइले बिया जवन की सवन साल ले बीकसित भइल बाड़ी सन अउरी आजो बदलताड़ी सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":565,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"5 वीं सताब्दी ईसा पहिले ग्रीक इतिहासकार हेरोडोटस के अधिकतर पस्चिम परंपरा में \"इतिहास के पिता\" मानल जाला, हालाकि उनकर \"झूठ के पिता\" के रूप में भी आलोचना कइल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":566,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य अंग्रेजी में, इतिहास के मतलब सामान्य रूप से \"कहानी\" रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":567,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक जर्मन, फ्रेंच, अउरी अधिकांस जर्मनिक अउरी रोमांस भासा में, जवन ठोस रूप में सिंथेटिक अउरी अधिकाले विभक्ति बाड़ी सन, उहे सब्द अबो ले \"इतिहास\" अउरी \"कहानी\" दुनो खातिर उपयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":568,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेनेडेटो क्रोस के सब्द में, \"कुल इतिहास एक समय के ( समकालीन) इतिहास ह\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":569,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एहीसे, इतिहासकार के संगरह के संविधान कुछ गरंथन अउरी दस्तावेजन के उपयोग के ना मान के (\"सच्चा अतीत\" के दरसावे के उनकर दावा के गलत साबित करके) एगो अधिक सामान्य संगरह के सीमित करे के परिनाम ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":570,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इतिहास के पढ़ाई के कबो-कबो मानविकी के भाग के रूप में अउरी कबो-कबो सामाजिक विज्ञान के भाग के रूप में बाँटल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":571,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20वीं सताब्दी में, फ्रांसीसी इतिहासकार फर्नांड ब्रूडेल दुनिया भर में इतिहास के पढ़ाई में अर्थशास्त्र, नृविज्ञान अउरी भूगोल जइसन बाहरी बिसय के उपयोग करके इतिहास के पढ़ाई में क्रांति लेआ देहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":572,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आम तौर पर, ऐतिहासिक ज्ञान के स्रोतन के तीन हिस्सा में बीभाजित कइल जा सकता: का लिखल गईल बा, का कहल गईल बा, अउरी का भौतिक रूप से बंद कर के रखल गईल बा, अउरी इतिहासकार लोग अक्सर तीनों से सलाह करेलन जा .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":573,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातात्विक खोज सायदे कबो अकेले खड़ा होखी, कथा स्रोत एकर खोज सब के पूरक बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":574,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदहारन खातिर, ऐतिहासिक एनापोलिस, मैरीलैंड, यूएसए के उत्खनन अउरी दुभासिया मार्क लियोन \"स्वतंत्रता\" अउरी भौतिक रिकाड के आदर्स बनावे वाला पाठ दस्तावेजन के बीच बीरोधाभास के बुझे के कोसिस कइले बाड़न, कुल ऐतिहासिक वातावरन के पढ़े से दासन के कबजा अउरी धन के असमानता के पता चलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":575,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इतिहासकार लोग खातिर इ संभव बा कि उ खुद के बड़ी बीसेस अउरी सामान्य दुनो ओर से जोड़ के रखे , हालाकि आधुनिक चलन बिसेस के ओर ज्यादा बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":576,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीसर, एकर बात हो सकता कि इतिहास काहे उत्पन्न होखेला: इतिहास के दर्सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":577,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ केकरा द्वारा (रचनाकार ) बनावल गईल रहे?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":578,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर सामान (भरोसाजोग) के साक्ष्य मूल्य का बा?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":579,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐतिहासिक तरीका में उ सब तकनीक अउरी दिसा निरदेस सामिल बा जेकरा द्वारा इतिहासकार प्राथमिक स्रोतन अउरी अन्य साक्ष्यन के उपयोग अनुसंधान अउरी फिर से इतिहास लिखे खातिर करे लन जा .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":580,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेरोडोटस के बीपरीत, थ्यूसीडाइड्स इतिहास के मनुसय के पसंद अउरी काम के उत्पाद के रूप में मनले बाड़न, अउरी दैवीय हस्तछेप के परिनाम के बजाय कारन अउरी परभाव के देखलन (हालाकि हेरोडोटस खुदे एह बिचार खातिर हर तरह ले बचनबद्ध ना रहन).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":581,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पराचीन अउरी मध्ययुगीन चीन में ऐतिहासिक परंपरा अउरी ऐतिहासिक तरीका सब के जटिल उपयोग रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":582,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चीन में बाद के राजवंसिय काल के चीनी इतिहासकार लोग आपन सीजी के ऐतिहासिक ग्रंथ सब के संगे-संगे जीवनी साहित्य खातिर आधिकारिक प्रारूप के रूप में उपयोग कइलन जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":583,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1800 के लगभग, जर्मन दारसनिक अउरी इतिहासकार जॉर्ज विल्हेम फ्रेडरिक हेगेल ऐतिहासिक पढाई में दरसन अउरी अधिक धर्मनिरपेछ तरह ले देखे के ढंग ले अईलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":584,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इब्न खलदुन के असलियत इ दावा करे के रहे कि कवनो दूसर ज़माना के सांस्कृतिक अंतर के उचित ऐतिहासिक सामान के मूल्यांकन के नियंत्रित करे के चाही, उ सब सिद्धांत में अंतर करे खातिर जेकरा अनुसार मूल्यांकन के कोसिस कइल संभव हो सकता अउरी आखिर में, तर्कसंगत सिद्धांत कुल के अलावा, अनुभव के जरुरत के महसूस करे खातिर अतीत के संस्कृति के आंके खातिर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":585,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर ऐतिहासिक तरीका इतिहास में राज्य, संचार, प्रचार अउरी बेवस्थित पक्छपात के भूमिका के निगरानी खातिर आधार तइयार कइलस, एच. मौलाना (2001). \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":586,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डॉ. एस.डब्ल्यू. अख्तर (1997). \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":587,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रेंके खातिर, ऐति��ासिक डाटा के सावधानी से एकट्ठा करे के चाही, बिना पक्षपात कइले जांच करे के चाही अउरी गंभीर कड़ाई के साथे एक संगे रखे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":588,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20वीं सताब्दी में, बिद्वान इतिहासकार लोग महाकाव्य रास्टवादी कहानी पर कम ध्यान देलनजा, जवन की अधिकतर सामाजिक अउरी बौद्धिक ताकतन के अधिक बस्तुनिष्ठ अउरी जटिल बिस्लेसन खातिर रास्ट या महापुरुस लोग के गुणगान करत रहे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":589,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो सामाजिक विज्ञान के रूप में इतिहास के बहुत ओकील लोग आपन बहुविसयक दृष्टिकोन खातिर जानल जात रहन जा अउरी जानल जालन जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":590,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अब तक ले इतिहास के एगुड़े सिद्धांत एगो पेसेवर इतिहासकार के कलम से निकलल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":591,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर्बर्ट बटरफील्ड, अर्न्स्ट नोल्टे अउरी जॉर्ज मोसे जइसन बौद्धिक इतिहासकार लोग इतिहास में बिचार के महत्व खातिर तर्क दिहलन जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":592,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मार्टिन ब्रोज़ैट, इयान केरशॉ और डेटलेव प्यूकर्ट जइसन बिदवान लोग इ खोजबीन करे के परयास कइलन कि 20वीं सदी के जर्मनी में साधारन लोगन खातिर रोज के जिनगी कइसन रहे, बिसेस रूप से नाजी काल में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":593,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोआन वैलाच स्कॉट, क्लाउडिया कून्ज़, नताली ज़ेमन डेविस, शीला रोबोथम, गिसेला बॉक, गेर्डा लर्नर, एलिजाबेथ फॉक्स-जेनोविस अउरी लिन हंट जइसन नारीवादी इतिहासकार लोग पहिले के समय में मेहरारू लोग के अनुभव के पढाई करे के महत्व खातिर तर्क देहले बाड़ी जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":594,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर-आधुनिकतावादी आलोचना ले इतिहास के एगो आउर बचाव ऑस्ट्रेलियाई इतिहासकार कीथ विंडशटल के 1994 के किताब, द किलिंग ऑफ हिस्ट्री रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":595,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐतिहासिक गलती कई तरह ले हो सकेला आउर ऐतिहासिक अभिलेखन पर गहिरा परभाव डाल सकतिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":596,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन इतिहास: मानव इतिहास के सुरुवात से प्रारंभिक मध्य काल तक के पढ़ाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":597,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तुलनात्��क इतिहास: रासट्र के सीमा तक सीमित नइखे सामाजिक अउरी सांस्कृतिक संस्था सब के ऐतिहासिक बिस्लेसन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":598,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक इतिहास: बीतल समय के संस्कृति के पढ़ाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":599,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बौद्धिक इतिहास: संस्कृति कुल के बिसय में बिचारन के पढ़ाई जवन ओकर बनवलस अउरी समय के साथे ओकर बिकास कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":600,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक इतिहास: आधुनिक समय के पढ़ाई, मध्य काल के बाद के काल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":601,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरालेख: प्राचीन ग्रंथन के पढ़ाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":602,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साइकोहिस्ट्री: ऐतिहासिक घटना सब के मनोवैज्ञानिक प्रेरना के पढ़ाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":603,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महिला इतिहास: महिला मानव के इतिहास.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":604,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सवन बरीस अउरी दसन बरीस के आमतउर पर उपयोग कइल गईल समय होखेला अउरी जवन समय के उ दरसावे ला उ उपयोग कइल गईल डेटिंग परनाली पर निरभर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":605,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन करे खातिर, इतिहासकार अधिकतर भूगोल के ओरे देखेलन जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":606,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, इ समझावे खातिर कि प्राचीन मिस्रवासी सब एगो सफल सभ्यता काहे बिकसित कइलन जा, मिस्र के भूगोल के पढ़ाई जरुरी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":607,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिका के इतिहास मध्य अमेरिका अउरी कैरिबियन के लेले उत्तर अउरी दखिन अमेरिका के कुल इतिहास ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":608,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैरिबियन के इतिहास सबसे पुरान सबूत से सुरु होखेला जहां 7,000 साल पुरान अवशेष मिलल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":609,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरेसिया के इतिहास कई अलगा-अलगा घेरल तटीय जगह सब के एकट्ठा इतिहास बाटे: मध्य पूरब, दखिन एसिया, पूरबी एसिया, दखिन पूरब एसिया अउरी यूरोप, मध्य एसिया और पूरबी यूरोप के यूरेसिया के स्टेप के भीतर के द्रबयमान से जुड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":610,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूरबी एसिया के इतिहास पूरबी एसिया में पीढ़ी दर पीढ़ी बीतल समय के पढ़ाई बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":611,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दखिन पूरब एसिया के इतिहास के क्षेत्र के खिलाड़ी सब अउरी बिदेसी सक्तियन के बीच बातचीत के रूप में बरनन कइल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":612,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1960 के दस बरीस से पहिले के \"पुरान\" सामाजिक इतिहास एगो मुख्य बिसय के बिना बिसय सब के एगो खिचड़ी निहन बाटे, आउर एहमें अधिकतर राजनीतिक आंदोलन सामील होत रहे, जइसन लोकलुभावनवाद, जवन खानदानी बेवस्था से बाहर होखे के अर्थ में \"सामाजिक\" रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":613,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ लोगन के टोली के पहिलका ज्ञान, रीति-रिवाज अउरी कला सबके अभिलेखन अउरी और बरनात्मक बीवरन सब के जांच करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":614,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह तरह से राजनीतिक इतिहास समय के साथे राज्यन आ राज्य के सीमा सब के बीच अंतर्राष्ट्रीय संबंध के बेवहार के पढ़ाई ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":615,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 1980 के दसन बरीस के बाद संयुक्त राज्य अमेरिका, जापान अउरी दूसर देसन में परसिद्धी हासिल कइलस, एह एहसास के संगे कि बैसवीकरन के आय के रूप में छात्रन के दुनिया के ब्यापक परदरसन के जरुरत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":616,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपेक्षाकृत नया छेत्र होखे के बादो, इतिहास के सामान्य पढ़ाई पर लैंगिक इतिहास के महत्वपूर्ण असर पड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":617,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑक्सफोर्ड अउरी कैम्ब्रिज में, बजीफा के कम कइके आंकल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":618,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दीवतिय बिस्व युद्ध के बाद ले ट्यूटर्स बहस पर हावी रहसन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":619,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला बिस्व युद्ध के बाद संयुक्त राज्य अमेरिका में, पश्चिमी सभ्यता में पाठ्यक्रम पढ़ावे खातिर बिस्वबिद्यालय स्तर पर एगो बड़ियार आंदोलन उभरल, जेकरा से छात्रन के यूरोप के संगे एगो सामान विरासत मिल सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":620,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई लोग एह छेत्र के दुनो नजरिया से देखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":621,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज्य अमेरिका में, एगुड़े कंपनी से परकासीत पाठ्यपुस्तक सब अधिकतर सामान के हिसाब से अ��ग-अलग राज्य में भिन्न होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"2.0"} +{"id":622,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पंडित इतिहासकार लोग अधिकतर पाठ्यपुस्तक सब के राजनीतिकरन के खिलाफ लड़ाई लड़ल बा, कबो-कबो सफल भी भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History","last_updated":"1.0"} +{"id":623,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो सभ्यता (चाहे सभ्यता) एगो जटिल समाज ह जेकर बिसेसता सहरी बिकास, सामाजिक बिभाजन, सरकार के एगो रूप अउरी संदेस के प्रतीकात्मक प्रनाली (जईसे लेखन) ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":624,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह बिस्तारित अर्थ में, एगो सभ्यता बगैर केंद्रीकृत आदिवासी समाज सब के संगे बीरोधाभासी बाटे, जेहमें घुमन्तु चरवाहन, नवपाषाण समाज सब चाहे सिकारी- जुटावे वाला के संस्कृती सब सामिल बाटे; हालाकि, कबो-कबो इ खुदे सभ्यता कुल के भीतर मिले वाला संस्कृती सब के उलटो होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":625,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल रूप से नॉर्बर्ट एलियास के द सिविलाइज़िंग प्रोसेस (1939) ग्रंथ है, जो मध्य काल के दरबारी समाज ले सुरुआत के आधुनिक काल तक के सामाजिक रीति-रिवाज सब के पता लगावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":626,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ्यता निहन जुड़ल सब्द 16वीं सताब्दी के बीच में बीकसित भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":627,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1700 के दसक के अंत अउरी1800 के दसक के सुरुआत में, फ्रांसीसी क्रांती के समय सभ्यता\" के परयोग एकबचन में कइल गईल रहे, बहुबचन में कबहुँ नाहीं, अउरी एकर माने कुल तरह से मानवता के बिकास रहे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":628,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खाली एह सामान्य मतलब में \"मध्ययुगीन सभ्यता\" के बारे में बतियावल संभव हो जाला, जवन एलियास के अर्थ में एगो ऑक्सीमोरोन होखित.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":629,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एहिजा सभ्यता ढेर उचित अउरी सामाजिक रूप से चले के कारन पूरा तरह से मानव सोभाव के तरह नइखे, अउरी \"मनुस्य के संपूरणता खाली एगो समझदारी से भरल चाहे प्राकृतिक एकता के बसूली चाहे अनुमान के माध्यम से मिले जोग बा\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":630,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ्यताकुल के ओकर निरवाह के साधन सब, आजीविका के परकार, बस्ति कुल के स्वरुप, सरकार के रूपन, सामाजिक बिभाजन, आर्थिक प्रनालीकुल, साछरता अउरी दूसर सांस्कृतिक लछन सब के द्वारा मसहूर कइल गईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":631,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेरू में कुछ सुरुआत के सभ्यता सब के होखेवाला अपवाद के संगे, कुल सभ्यता कुल निरवाह खातिर खेती पर निरभर बाटे, जवन कि समुन्दर के संसाधन सब पर निरभर हो सकता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":632,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनाज के बचत बहुत जरुरी बा काहेकि अनाज के ढेर दिन ले जमा कइल जा सकता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":633,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाकि, कुछ जगहन पर सीकारी-जमाकरेवाला के लगे बचल अनाज तक पहुँच रहे, जईसे कि उत्तर-पच्छिम प्रसांत के कुछ देसी लोगन में अउरी सायद मेसोलिथिक नेटुफ़ियन संस्कृति के जमाना में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":634,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब्द \"सभ्यता\" के कबो-कबो \"सहर में रहे वाला\" के रूप में परिभासित कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":635,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राज्य समाज दूसर समाजन के तुलना में अधिक बँटल बा; सामाजिक बरग में ढेर अन्तर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":636,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जटिल सामाजिक पुरोहिता वाला राज्य अउरी बेवस्थित संस्था के सरकारी सभ्यता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":637,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ लोग जमीन के सम्पति, चाहे जमीनों के अपना नावे करा लेवे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":638,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुरुआत के लोहा काल ले, ओह समय के सभ्यता सब हाली से पेचीदा लेन-देन करे खातिर पईसा के फेर-बदल माध्यम के रूप में बीकसित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":639,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हो सकता कि इ लोगन के एक-दूसरे से चीन्हा परिचों ना होखे अउरी उनकर सब जरुरत ऐके समय में पूरा ना होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":640,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आसान से अधिक जटिल अर्थव्यवस्था में बदले के मतलब नइखे की जनसंख्या के जीवन के ढंगो सुधर जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":641,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कवनो जनसंख्या के औसत कद ओकर जरूरत सब, बिसेसकर भोजन तक पहुँच के बहुत होखल ईगो बढ़िया नाप बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":642,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पईसा निहन, एगो सहर के आबादी के आकार अउरी लोगन के बीच एकर ब्यापार के जटिलता के कारन लेखन के जरुरत रहे, जवन सभे एक-दूसरा ले बेयक्तिगत रूप से परिचित नइ���े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":643,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एहमें एकजुट धरम, कला में बिकास अउरी बिज्ञान अउरी प्रद्योगिकी में अनेक नया बढ़ोतरी सामील बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":644,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह संस्कृती सब के कुछ आदिम\" द्वारा बोलावल जाला, एगो सब्द जेकराके दूसर लोग अपमानजोग मानेला. \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":645,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानवबिग्यानी आज एह लोगन के बरनन करे खातिर \"अनपढ़\" सब्द के उपयोग करे लन जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":646,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन सभ्यता ओह तकनीक, भौतिक अउरी सामाजिक प्रभुत्वो से फइलल बाटे जवन सभ्यता पैदा करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":647,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ्यता में जटिल संस्कृति सब के बिकास होखेला, जेहमें राज्य-आधारित निरनय लेवे के तंत्र, एगो साहित्य, पेसेवर कला, बास्तुकला, एकजुट धरम अउरी सिछा के जटिल रीति-रिवाज, बड़ आदमी के बनाए रखे से जुड़ल जबरदस्ती आ नियंतरन सामील बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":648,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जवन सभ्यता में केहू रहेला, उ ओह ब्यक्ति के बिस्तरित सांस्कृतिक पहचान बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":649,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उदेस्य आदमीयता के सांस्कृतिक धरोहर अउरी सांस्कृतिक पहचान के बचा के रखे के बाटे, बिसेस रूप से युद्ध अउरी हथियारबंद संघर्ष के मामला में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":650,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीसवीं सदी के सुरुआत में दारसनिक ओसवाल्ड स्पेंगलर, स्पेंगलर, ओसवाल्ड, डिक्लाइन ऑफ द वेस्ट: पर्सपेक्टिव्स ऑफ वर्ल्ड हिस्ट्री (1919) जर्मन सब्द कल्टूर, \"संस्कृति\" करे लन जा, जेकरा के कई लोग \"सभ्यता\" कहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":651,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पेंगलर के कहनाम बाटे कि सभ्यता एगो संस्कृति के नास के सुरुआत बाटे \"सबसे बहरी अउरी बनावटी अवस्था जेहमें से बिकसित मानवता के एगो प्रजाति काबिल बाटे \".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":652,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ्यता में सामान्य तौर पर गिरावट आईल बाटे अउरी और गिर गईल,टॉयनबी के अनुसार, रचनात्मक अल्पसंख्यक\" के कामयाब ना होखे के कारन सील चाहे धारमिक गिरावट के माध्यम से खाली आर्थिक चाहे परयावरन कारन के बजाय कुछ जरुरी चुनौती के सामना ���रे के खातिर.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":653,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, ब्यापार नेटवर्क,ओनइसवीं सताब्दी ले, सांस्कृतिक छेत्र चाहे राजनीतिक छेत्र के तुलना में बहुत बड़ रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":654,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उरुक काल के समय में, गिलर्मो अल्गेज़ तर्क देहलस कि ब्यापार संबंध मिस्र, मेसोपोटामिया, ईरान अउरी अफगानिस्तान से जुड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":655,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूरा दुनिया में अलग-अलग सभ्यता अउरी समाज आर्थिक, राजनीतिक अउरी एहिजा तक ​​कि सांस्कृतिक रूप से कई तरीकन में एक दूसरा पर आसरित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":656,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केनद्रीय सभ्यता के पूरा मध्य पुरुब अउरी यूरोप के मिलावत बाद में बिस्तार भइल अउरी फेन ओनइसवीं सताब्दी ले अमेरिका, आस्ट्रेलिया, चीन अउरी जापान के बटोरत यूरोप के उपनिवेशीकरन के साथे बैसविक अस्तर पर बिस्तार भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":657,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो माध्यमिक गौन क्रांति के मनोबल बढइलस जेकरा में लोग खाली केवल मास खातिर ना बलुक, दूध, ऊन, खाद अउरी हल और गाड़ी खींच खींचे खातिर पालतू जानवरन के उपयोग कइलस- एगो अइसन बिकास जवन यूरेसियाई ओक्यूमिन के माध्यम से फइल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":658,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह छेत्र के पहचान \"मानव इतिहास के कुछ बहुत जरुरी विकासन के प्रेरित करे के रूप में कइल गईल बाटे, जेकरा में चक्का के अबिस्कार, पहिल अनाज के फसल के रोपाई अउरी घसिटुआ लिपि के बिकास सामील बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":659,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"इ मौसम परिवरतन समुदाय कुल के बीच स्थान सम्बंधित हिंसा के लागत-फ़ायदा अनुपात के जगह बदल देलस, जेकरामें पहिला सभ्यता से जुड़ल बगैर देवाल वाला ग्रामीन समुदाय अउरी चारदीवारी वाला सहर सब के मौजूदगी देखल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":660,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा बदला में सहरी करांती निरभर रहे टिक के रहला के बिकास पर, अनाज अउरी गोरू के पालतू बनवला पर, बस्तीकुल के अस्थाई रहला पर अउरी जीवन जिए के ढंग के बिकास परजवन कुछ सामाजिक छेत्रन द्वारा बड़ा पैमाना पर अर्थ बेवस्था अउरी अधिका पैदावार के बचत के सुबिधा देलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":661,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ ऐतिहासिक उदाहरन सब पर ध्यान लगवलन , अउरी दूसर सामान्य सिद्धांत पर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":662,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिब्बन खातिर, \"रोम के पतन बहुत अधिक बड़का बने के सोभाविक अउरी अटल परभाव रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":663,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोम के आपन इतिहास में थियोडोर मोम्सन सलाह देहलन कि रोम 476 सीई में पच्छिम रोमन समराज्य के पतन के संगे ढह गईल अउरी उ \"जनम\", \"बिकास\", \"बुढ़उती\", \"पतन\" अउरी नास\" के जैविक समानता के ओरे गइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":664,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्नोल्ड जे. टॉयनबी आपन ए स्टडी ऑफ हिस्ट्री में सलाह देहलन कि सभ्यता के एगो बड़ संख्या रहे, जेकरा में पकड़ल गईल सभ्यता सब के एगो छोटो संख्या सामील रहे, अउरी सभे सभ्यता सब के मोमसेन के पहचानल गईल चक्का से जाए के पड़ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":665,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्यम अवस्था में, बढ़त जनसंख्या बिरिधि से हरेक आदमी के उपज अउरी खपत के अस्तर में कमी आवेला, बसूली के एकट्ठा कइल ढेर मुसकिल हो जाला, अउरी राजय के आय बढ़ल बंद हो जाला, जबकि काबू में जनसंख्या के बढ़ला के कारन राजय के खर्चा बढ़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":666,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरमनिरपेछ चक्का अउरी हज़ारन बरिस के चलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":667,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"सच्चाई इ रहे कि रोम के ओह सेना सब के बार बार सजावे खातिर ढेर से ढेर राजय में पइसा बनावे के जरुरत रहे जवन पहिला बार छेत्र में लगतार हारल रहे, जेकरा से समराज्य टुटल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":668,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर तर्क बाटे कि माया के पतन आजु के सभ्यता खातिर सीख बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":669,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ्यता कुल के अस्तित्व के सीमित करे खातिर ऊरजा पैदावार अनुपात में खर्चा कइल गईल उरजा केंद्र के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":670,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोनेज़नी दाबा कइले बाड़न कि सभ्यतान के संकरन में ना मिलाबल जा सकेला , एगो अबर सभ्यता के जब एगो उच्च बिकसित सभ्यता के भीतर समान अधिकार दिहल जायेला त उ एकरा दूर कर दिही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":671,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संसकिरिति के इतिहासकार मॉरिस बर्मन डार्�� एज अमेरिका: द एंड ऑफ एम्पायर में सलाह देवे लन कि कारपोरेट उपभोग करेवाला संयुक्त राज अमेरिका में, बहुत घटना जवन कबो एकराके बड़ बनावे खातिर उकसावत रहे चरम बेक्तिवाद , छेत्र के अउरी आर्थिक बिस्तार, अउरी धन सम्पति के खोज संयुक्त राज अमेरिका के एगो मुसीबत के चउराहा पर ढकेल देले बा जहा नास होखहीं के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":672,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैकब्स तर्क देले बाड़न कि एह खम्भा में जंग पर्यावरन से जुड़ल संकट, नसलवाद अउरी अमीरी अउरी गरीबी के बीच में बढ़त दुरी जइसन सामाजिक बुराइ से जुड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"2.0"} +{"id":673,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ्यता सब के अउरी ढेर साधन के कीने के जरुरत बाटे उनकर तर्क बाटे कि इ ओह लोगन के बहुत दोहन अउरी आपन पास के साधन के छती से उपजल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Civilization","last_updated":"1.0"} +{"id":674,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्राफिक में मा (Ma) के मतलब \"दस लाख साल पहिले\" होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":675,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसरे पिंड कुल से टकराव के कारण पृथ्वी के काफी हिस्सा गलल अवस्था में रहे जेकरी वजह से ज्वालामुखी के संभावना ढेर बढ़ गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":676,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ज्यादा से ज्यादा 20 लाख बरिस पहिले, भौगोलिक मापक की एगो काफी छोट दौर में, आदमी सरीखा लोग पैदा भईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":677,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अनुमान लगावल जाला कि धरती पे जनम लेबे वाला 99% प्रजाति यानी लमसम 5 अरब से ज्यादा प्रजाति बिलुप्त हो चुकल बाने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":678,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती क ऊपरी सतह एकरी निर्मान से लगातार बदलत रहल बा ओहि तरे धरती पर जीवन भी बदलत रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":679,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चंदा के निर्माण भी लगभग एहि समय पर एगो पुरातन-ग्रह पिंड के टकराव की वजह से भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":680,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पर्यावरन के निर्मान ज्वालामुखी के गैस अउर ग्रीनहाउस गैस से भईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":681,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवानु ऑक्सीजन पैदा कईल सुरू क दिहल सन, जेसे धरती के तीसरे और अभी के पर्यावरन के निर्मान भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":682,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए युग में क्रमशः कोलंबिया, रोडिनिया, और पंनोटिया,के पुराना भूभाग अस्तित्व में रहल होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":683,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धीमे-धीमे जीवन धरती पर फइल गईल और इहाँ पौधा, जानवर अउर फुंगस के परिचित रूप पनपे लगने, जेमे केकुंडल कीड़ा, मकोड़ा, और साँप रहने. ए लिए युग के नाम जेकर मतलब रहे \"दृश्य जीवन\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":684,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 13.8 अरब साल पहिले भईल महाविस्फोट की तुरंत बाद पैदा भईल हाइड्रोजन और हीलियम और तारा की विस्फोट से निकलल भारी तत्व से मिलकर बनल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":685,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे-जइसे बादल त्वरित होखे लागल, एकर कोणीय संवेग, गुरुत्वाकर्षण और जड़त्व के कारण इ घुर्णन की अक्ष से समकोण प चपटा ग्रह के मलबा के तस्तरी बन गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":686,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अउर सिकुड़न के बाद, एगो टी टौरी तारा प्रज्वलित होके सूर्य बन गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":687,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए तरे धरती 4.54 अरब साल पहिले बनल (1% शंका की साथ) और करीब 1-2 करोड़ साल में ज्यादातर पूरा हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":688,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातन धरती संचयन के प्रक्रिया में बढ़त गईल जबतक एकर अंदर के तापमान एतना रहल कि धातु के पिघला सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":689,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खगोलीय पिंड पर गड्ढन के संख्या से, इ कहल जा सकेला कि उल्कापिंड के गहन टकराव के एगो काल, जेके उत्तर भारी बमवर्षा कहल जाला, 4.1 अरब साल पहिले सुरू होके, हदीन युग की अंत मे 3.8 अरब साल पहिले खत्म हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":690,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्कियन युग की शुरुआत तक धरती काफी ठंडा हो चुकल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":691,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नया साछय बतावेला कि चाँद के निर्मान एकरी भी बाद, करीब 4.48 ± 0.02 अरब साल पहिले या सौर मंडल के निर्मान से 7-11 करोड़ साल बाद भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":692,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ टकराव धरती पर ज्यादा जल्दी भईल टकराव चिकसुलूब जेसे धरती से डाइनासोर लुप्त हो गइने, ओसे 100 गुना ज्यादा ऊर्जा पैदा कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":693,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विशालकाय टकराव हाइपोथिसिस चाँद के असामा��्य संघटन के बारे में अनुमान लगावेला कि चंद्रमा से धातु पदार्थ के ह्रास हो गईल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":694,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुरुआती पपड़ीदार सतह, जवन धरती के सतह के पहिले कठोर भईले पर बनल, उ तीव्र हदीन प्लेट के टेकटोनिक से अउर उत्तर भारी बमवर्सा से पूरी तरह नस्ट हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":695,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर हदीन युग और शुरुआती आर्कियन युग के पपड़ी के ई सब टुकड़ा अंतर्भाग के निर्माण कईने जेकरी चारो तरफ आज के भूभाग के बढ़ोतरी भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":696,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रेटोन्स जवन बा उ मुख्यतः दु गो तरह के टेर्रानेस से बनल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":697,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एहि कारण से हरिहर पत्थर के कबो-कबो ए प्रमाण के रूप में देखल जाला की आर्कियन युग में सतह के प्लेट नीचे दब गईल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":698,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अब ई मानल जाला कि बहुत सारा वाष्पशील पदार्थ टकराव वाष्पीकरण द्वारा संचय की प्रक्रिया में इहाँ आ गइने, जवने प्रक्रिया में टकरावे वाला पिंड भाप में बदल जाने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":699,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुरुआती पृथ्वी ग्रह जवन सूरज से 1 खगोलीय इकाई की दूरी प रहे, ओपर जल होखले के कवनो संभावना ना रहे काहेकि सूर्य के तरापुंज इतना गरम रहे कि एपर बरफ के जामल और पानी की भाप से पत्थर के नमीकरण बहुत दूर के कौड़ी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":700,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अब के साक्ष्य ई कहता कि धरती पर समुदर के निर्माण 4.4 अरब साल पहिले शुरू भईल होइ. आर्कियन युग की शुरुआत होखले तक समुद्र से धरती के काफी हिस्सा ढक चुकल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":701,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए तरे, सूर्य पिछले 4.5 अरब साल में और ज्यादा चमकीला भईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":702,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एपर कई गो मॉडल बाने पर सहमति कम बा कि धरती प कैसे निर्जीव रसायन से जीवन पैदा भईल; काहेकि प्रयोगशाला में रसायन तंत्र के निर्माण कईले पर जीवन के विकास खातिर न्यूनतम जटिलता उ ना प्रदान क पावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":703,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैसे त पर्यावरन के संघटन मिलर और उरे द्वारा इस्तेमाल संघटन से अ���ग रहल, पर बाद के प्रयोग जवन ज्यादा वास्तविक संघटन की साथे भईल उहो कार्बनिक अनु बनवले में सफल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":704,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में आरएनए की जगह पर डीएनए आ गईल जवन कि ज्यादा स्थायी बा और लम्बा जीनोम बना सकेला, जैसे कि एगो जीव के क्षमता के विस्तार बढ़ा दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":705,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपाचय प्रथम परिदृस्य के साथे एगो कठिनाई जीव सब क विकास के खातिर एगो रस्ता खोजत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":706,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2003 में भईल एगो रिसर्च में पावल गईल कि मोंटमोरिलोनाईट भी असंतृप्त अम्ल के \"बुलबुला\" में बदलले के गति तेज क सकेला, और उ बुलबुला मिट्टी की साथे जुड़ल आरएनए के अपनी अंदर समाहित क सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":707,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो कोशिका धरती पर फैलल पूरा जीवन के पूर्वज ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":708,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑक्सिजन से भरपूर पर्यावरण में बदलाव एगो महत्वपूर्ण विकास रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":709,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सब किण्वन के इस्तेमाल कइलें, एगो ज्यादा जटिल यौगिक के तूर के कम ऊर्जा में कम जटिल यौगिक में बदलले में, और ए प्रक्रिया में उत्पन्न ऊर्जा के इस्तेमाल खुद के बढ़ोतरी में और प्रजनन में कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":710,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती की सतह प जेतना भी जीवन फैलल बा उ कौनो न कौनो तरीका से प्रकाश संश्लेषण पर निर्भर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":711,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विद्युत परिपथ में इलेक्ट्रान के सप्लाई करे के खातिर, पानी से हाइड्रोजन के निकाल लिहल जाला, जेसे ऑक्सीजन एगो अवशेष की रूप में बच जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":712,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बिना ऑक्सीजन वाला प्रकाश-संश्लेषण रूप लगभग 3.8 अरब साल पहिले उभरल, जीवन के उत्पत्ति के कुछ ही समय बाद.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":713,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले, मुक्त भईल ऑक्सिजन चुना पत्थर, लोहा और दूसरे खनिज पदार्थन की साथे अभिक्रिया कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":714,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि एक कोशिका से बहुत कमे ऑक्सिजन पैदा भईल फिर भी बहुत सारा कोशिका के एगो लंबा समय की ��उरान संयुक्त क्रिया से धरती के पर्यावरण आज की अवस्था में निर्मित भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":715,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले पर्यावरन से गुजरे वाला पराबैंगनी किरन कुल के ओज़ोन परत सोख लिहलस, अउर आज भी सोख लेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":716,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरी परिणामस्वरूप पृथ्वी प्रोटेरोज़ोइक युग में सूर्य से ज्यादा ताप पावे लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":717,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दछिनी\/दछिडीअफ्रीका में पावल जाए वाला बर्फीला जमाव 2 अरब साल पुराना ह, जवने समय, पुराचुम्बकत्व साक्ष्य के हिसाब से उ भूमध्य रेखा के नजदीक स्थित होखे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":718,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हरोनियन हिमयुग पर्यावरण में ऑक्सिजन के बढ़ल मात्रा से आइल होइ, जेकरी वजह से पर्यावरण में मेथेन (CH4) के मात्रा घाट गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":719,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर भी, बर्फ़गोला पृथ्वी शब्द के इस्तेमाल ज्यादातर बाद के क्रायोजेनिक युग की दौरान तीक्ष्ण हिमयुग खातिर कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":720,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्बन डाइऑक्साइड बारिस की साथे जुड़ के चट्टान के छरन के द्वारा कार्बोनिक अम्ल पैदा कइलस, जवन बाद में समुद्र में पहुच गईल, और ए तरे पर्यावरन से ग्रीनहाउस गैस के निस्सकान भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":721,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवाणु विस्तार सायद पहिले जीवन के दूसरे रूप कुल से अलग भईल (जेके कबो-कबो नोमुरा कहल जाला), लेकिन ई मान्यता विवादास्पद बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":722,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फुँगी के जइसन बनावट के सबसे सुरुआती जीवाश्म लगभग 2.4 अरब साल पहिले प्रोटेरोज़ोइक युग के मिलेला; ई सब बहुकोशिकीय तली के जीव रेसा के बनावट के रहने जवन सम्मिलन के खातिर योग्य रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":723,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सायद बड़का कोशिका छोटका कोशिका के पचावे के कोसिस कइलस लेकिन हारि गईल (हो सकेला सिकार के सुरक्षा के उद्विकास की वजह से).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":724,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑक्सीजन की मदद से ई बड़का कोशिका के अवशेष इस्तेमाल क के ज्यादा ऊर्जा बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":725,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जल्दिये, बड़का कोशिका और एकरी अंदर के छोटका कोशिका के बीच स्थायी सहजीवन विकसित हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":726,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसने एगो घटना टैब भईल जब प्रकाश संश्लेषण सायनोबैक्टीरिया बड़का परपोषी कोशिका के अंदर घुसके क्लोरोप्लास्ट बना देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":727,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरी अलावा कोशिका में माइटोकॉन्ड्रिया के उत्पत्ति और क्लोरोप्लास्ट के स्थापित एंडोसिमबिओटिक सिद्धांत के हिसाब से, ए तरह के सिद्धांत बा कि कोशिका पेरोक्सिसोम्स की तरफ बढ़ गईल, स्पाइरोकेटस सिलिया और कशाभिका की तरफ गइने, और ई कि शायद एगो डीएनए वायरस कोशिका के नाभिक की तरफ गईल, हालांकि एमे से कौनो के ज्यादा मान्यता ना मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":728,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लगभग 1.1 अरब साल पहिले रोडिनिया महाद्वीप जुड़त रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":729,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैसे त बिशेष कोशिका वाला एक कालोनी अउर एगो बहुकोशिकीय जीव में बंटवारा हमेशा स्पष्ट न रहेला, एक अरब साल पहिले पहिला बहुकोशिकीय पौधा पनपल, शायद हरिहर सेवार.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":730,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुराचुम्बकीय ध्रुव के पूरा करेला भूगर्भ वाला साक्ष्य जइसे कि ओरोजेनिक बेल्ट, जवन पुरातन काल के प्लेट के किनारा बतावेला, और पहिले के पौधा और पशु के बंटवारा बतावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":731,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लगभग 100 से 83 करोड़ साल पहिले तक, ज्यादातर भूभाग के द्रव्यमान रोडिनिया महाद्वीप प इकट्ठा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":732,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ पारिकल्पित महाद्वीप के पंनोटिया या वेंडिया कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":733,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुनु ग्लेशियर जमले के घटना के तीव्रता और प्रक्रिया पर अबहिन भी खोजबीन होता, और ओके समझावल शुरुआती प्रोटेरोज़ोइक बर्फ़गोला धरती से भी मुश्किल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":734,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहेकि CO2 एगो जरूरी ग्रीनहाउस गैस ह, पूरा दुनिया के जलवायु ठंढा हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":735,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओहि समय के आसपास रोडिनिया के टुटले की वजह से ज्वालामुखी के क्रिया बढ़ गई���.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":736,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवन के नवका रूप, जेके एडियाकारा बायोटा कहल जाला, उ बड़हन अउर पहिले से ज्यादा बिबिध रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":737,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एमे तीन गो जुग होला: पालेओजोईक, मेसोजोइक, अउर सेनोजोइक, अउर ई उहे समय ह जब बहुकोशिकीय जीवन बहुत ज्यादा विविध रूप लिहलस जवन की हमनी के आज के प्राणी देखतानी जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":738,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरी वजह से समुन्दर के स्तर बढ़ी गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":739,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए जमाना के बरफ जमले के सुराग खाली पुरनका गोंडवाना प मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":740,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लौरेंटिया अउर बाल्टिका महाद्वीप कैलेडोनियन पर्वत श्रेडी क निर्मान\/निर्माड की समय 45 से 40 करोड़ बरिस पहिले टकरइल सन, जेसे लौरसिया के निर्माण भईल (जेके यूरामेरिका भी कहल जाला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":741,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साइबेरिया अउर लौरसिया की टकरइले से यूरेलियन पर्वत श्रेडी के निर्माण भईल, गोंडवाना अउर लौरसिया के टकरावे से यूरोप में वरिसकन या हरसिनीयन पर्वत श्रेडी के निर्मान भईल आ अमेरिका में अलघेनियन पर्वत श्रेडी के निर्मान भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":742,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि एडीएकरण जीवन के रूप कुल अबो आदिम अउर कौनो आधुनिक समूह में धरे लायक ना लउकल सन, कैंब्रियन की आखिरी में सबसे आधुनिक नसल पहिलही मौजूद रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":743,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एमे से कुछु कैम्ब्रियन समूह जटिल बुझाला लेकिन आधुनिक जीवन से एकदम अलग बुझाला; उदाहरण खातिर अनोमलोकरिस अउर हैकॉइट्स.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":744,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जीव जवन मछरी कुल के पूर्वज हो सकत रहे, या फिर ऐसे नजदीकी के संबंध रहे उ पिकया रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":745,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे पुरान कशेरुकी जीव, मछरी, समुन्दर में 53 करोड़ साल पहिले विकसित भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":746,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमीनी फुँगी अउर पौधा के सबसे पुरान जीवाश्म 48-46 करोड़ साल पहिले के मिलेला, वइसे त आणविक सबूत त के कहेने कि फुँगी 100 करोड़ साल पहिले जमीन पर फइल गईल अउर पौधा 70 करोड़ बरिस पहिले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":747,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पाँखि के उद्विकास होके उ हाथ-पैर बन गईल जेसे पहिला चौपाया कुल आपन मुड़ी पानी की बहरा निकाल के सांस लेबे लगल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":748,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आखिरकार, ओमे से कुछ इतना बढ़िया से स्थल जीवन की प्रति एतना आदी हो गइल सन कि उ कुल आपन जवानी के दिन जमीन पर गुजारे लगल सन, हालाँकि उ आपन अंडा पनिये में सेवे सन अउर आपन अंडा देबे पनिये में चल जा सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":749,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए समय तक (लगभग 36 करोड़ साल पहिले), पौधा कुल के बीज के उद्विकास भ गईल रहे, जवन नाटकीय रूप से धरती पर पसर गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":750,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगला 3 करोड़ साल (31 करोड़ साल पहिले) में सौरोपसिड्स कुल (चिरई और सरीसृप कुल के लेके) से सिनपसिड्स कुल के छितराव भईल (स्तनपायी कुल के भी).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":751,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20 करोड़ साल पहिले के ट्रायासिक-जुरासिक के बिलुप्त भईले के घटना से कई गो डायनासोर बच गइल सन, अउर जल्दिये उ सरीसृप कुल में दबंग बन गईल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":752,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"60% समुद्री अकशेरुकी अउर सगरी परिवारन के 25% विलुप्त हो गइल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":753,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तिसरका सामूहिक विनास पर्मियन-त्रिअस्सिक, या महा विनास रहे, ई घटना कदाचित हे कुल घटना के कौनो सामूहिक परिणाम रहे- साइबेरियन उद्भेदन ज्वालामुखी के घटना, उल्कापिंड के भिड़ले से, मेथेन के द्रव से गैस में बदलले से, समुन्दर के स्तर बदलले से, अउर ऑक्सीजन के स्तर गिरले के एगो बड़हन घटना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":754,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई घटना अबहिन तक के सबसे खतरनाक विनाश रहे, जेमे सगरी परिवारन के करीब 57% अउर सगरी पीढ़ी कुल के 83% मर गइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":755,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेलियोसीन की शुरूआत तक धरती विनाश से पार पा गईल, अउर स्तनपायी कुल के विविधता बढ़ी गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":756,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ज्यादातर ज़मीन पर बिना घासि के मैदान बन गईल, अउर आंद्रेव्सरचूस जइसन स्तनपायी आकर में बढ़ी के अब तक के धरती के सबसे बड़हन शिकार करे वाला स्तनपायी जीव बन गईलें, अउर शुरुआती ह्वेल कुल बसिलोसौरुस की लगे समुन्दर के बागडोर हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":757,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत बड़हन खुर वाला जानवर कुल जइसे पारसेराथेरिउम अउर देइनोथेरिउम विकसित होक मैदानी इलाका प राज करे लगने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":758,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टेथिस समुन्दर अफ्रीका अउर यूरोप की टकराव में बन हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":759,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमीन के ई पुल दक्खिन के अलग थलग जीव कुल के उत्तरी अमेरिका में प्रवास करे के मौका दिहलस, और एकर उल्टा भी भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":760,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिमयुग की वजह से सहारा अफ्रीका के आधुनिक आदमी के उद्विकास अउर विस्तार भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":761,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई लोग ई मानेला कि बेरिंगिया की ओर काफी ज्यादा प्रवास भईल होई, एहि वजह से, आज, उहाँ ऊँट अउर घोड़ा (जवन उत्तरी अमेरिका में विकसित होके विलुप्त हो गईन सन), अउर मूल अमेरिकी बाणे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":762,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दिमाग के आकार तेजी से बढ़ल, अउर 20 लाख साल पहिले तक, होमो वंश के पहिला जानवर अस्तित्व में अइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":763,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शायद 7,90,000 बरिस पहिले या भालुक 15 लाख बरिस पहिले ही, होमो इरेक्टस (या होमो एरगस्टर) में आगि के काबू में करे आ गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":764,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भासा क उत्पत्ति के प्रमाडीत कईल ज्यादा मुस्किल बा; ई कहल मुस्किल बा कि होमो इरेक्टस बोल सकत रहे या होमो इरेक्टस तक उ छमता ना विकसित भईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":765,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक हुनर ज्यादा जटिल हो गइल, भाषा ज्यादा गूढ़ हो गइल, अउर औजार ज्यादा गढ़ल हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":766,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला इन्सान जेकरी में आध्यत्मिकता के चिन्ह लउकेला उ निएंडरथल रहे (एगो अलग जाति जवने के कौनो वंशज ना बचने); उ अपनी मुर्दा कुल के दफना दे सन, अक्सर बिना भोजन या औजार के.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":767,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अ न्यू रेप्लीकेटर: द मेमे मे रिचार्ड डॉकिन्स की द्वारा दिहल एगो सिद्धांत की हिसा�� से जइसे-जइसे भासाअउर जटिल होत गईल,एसे याद रखले अउर बातचीत कईले के छमता पैदा भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":768,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"8500 से 7000 ईसवी पूर्व की बीचे, मध्य-पूर्व के उपजाऊ अर्द्धचंद्र प व्यवस्थित रूप से खेती अउर पशुपालन के शुरुआत भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":769,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब्बो, उ सब सभ्यता जवन खेती के अपनवन सन, खेती की वजह से सापेछिक स्थिरता अउर बढ़ल उत्पादन से ओकुल के आबादी के विस्तार भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":770,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरी वजह से धरती के पहिला सभ्यता, 4000 से 3000 ईसवी पूर्व के बीच, मध्य पूर्व के सुमेर में उभरल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":771,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंसान के अब आपन सगरी समय आपन जीउ बचावे के खातिर ना खर्च करे के पड़े, एसे पहिला विशेषीकृत पेशा कुल (जइसे कि केकारीगर, बनिया, पुजारी आदि) शुरू भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":772,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"500 ई. पु., मध्यपूर्व, ईरान, भारत, चीन, आ यूनान में उन्नत सभ्यता कुल रहल सन, एक समय प फैलत अउर एक समय प क्षय होखल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":773,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सभ्यता युद्धकला, कला-शिल्प, विज्ञान, गणित अउर वास्तु कला में विकसित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":774,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोमन साम्राज्य के ईसाईकरण के काम राजा कांस्टेनटाइन द्वारा चौथी शताब्दी में कईल गईल अउर एकर ह्रास 5वीं शताब्दी के अंत तक हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":775,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इराक की बगदाद में ज्ञान कोष्ठ अब्बासिद की दौर में स्थापित भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":776,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"14वीं शताब्दी में, इटली में विज्ञान, कला, और धर्म की विकास की साथे पुनर्जागरण के शुरुआत भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":777,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोपीय सभ्यता के बदलले के शुरुआत हो गइल, जवन 1500 में शुरू होके वैज्ञानिक अउर औद्योगिक क्रांति की तरफ गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":778,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1914 से 1918 ले अउर 1939-1945 ले, दुनिया के देश विश्वयुद्ध में बाझल रहल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":779,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"युद्ध की बाद, अनौपनिवेशिकरण की एगो दौर में आजाद घोषित क के या आज़ादी पा के, कईगो नया राज्य बनल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":780,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तकनीकी विकास में परमानु हथियार, कंप्यूटर, जीन अभियांत्रिकी, अउर अतिसूछ्म प्रौद्योगिकी आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"1.0"} +{"id":781,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे-जइसे दुनिया के आबादी बढ़ता, कईगो गंभीर चिंता अउर समस्या जइसे बीमारी, युद्ध, गरीबी, उग्र कट्टरता, अउर अबके हई आदमी द्वारा पर्यावरण में बदलाव बढ़ गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/History_of_Earth","last_updated":"2.0"} +{"id":782,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव इतिहास, चाहे लिखित इतिहास, मानवता के गुजरल समय के कथा बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":783,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवपाषाण काल में 10,000 आऊ 5000 ईसा पूर्व के बीच, निकट पूर्व के उपजाऊ अर्धचंद्रकार क्षेत्र में कृषि क्रांति क शुरूआत भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":784,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे-जइसे खेती विकसित भइल गइल, अनाज के खेती जादे प्रगतिशील भइल गइल आऊ बढ़इत मौसम के बीच भोजन के भंडारण खातिर श्रम विभाजन के प्रोत्साहित कईलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":785,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भारतीय उपमहाद्वीप में कांस्य युग के अंत में हिंदू धर्म के विकास भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":786,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर-क्लासिकल इतिहास (\"मध्य युग,\" 500-1500 ईपू) में ईसाई धर्म, इस्लामी स्वर्ण युग (750 ईपू - 1258 ईपू), आऊ तैमूर पुनर्जागरण आऊ इटली में पुनर्जागरण (लगभग 1300 ईपू से) क उदय भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":787,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18वीं शताब्दी तक, ज्ञान आऊ तकनीक के संचय एक महत्वपूर्ण मात्रा तक पहुंच गइल रहे जऊन औद्योगिक क्रांति के जन्म दिहलस आऊ उत्तर आधुनिक काल के प्रारंभ भईल, जे 1800 के आसपास शुरू भईल आऊ वर्तमान तक जारी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":788,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शरीर रचना के दृष्टि से आधुनिक मनुष्य लगभग 300,000 साल पहिले अफ्रीका में पैदा भईलें, आऊ लगभग 50,000 साल पहिले व्यवहारिक आधुनिकता क ज्ञान भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":789,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संभवतः 1.8 मिलियन साल पहिले, लेकिन निश्चित रूप से 500,000 साल पहिले तक, मानव गर्मी आऊ खाना पकावे खातिर आग के उपयोग करेला शुरू कर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":790,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरापाषाण काल के मनुष्य शिकारी के रूप में रहत रहन, आऊ सामान्य रूप से खानाबदोश रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":791,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर अमेरिका आऊ ओशिनिया में मानव जात के तेजी से विस्तार सबसे बाद के हिमयुग के चरमोत्कर्ष पर भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":792,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चीन में पीली नदी घाटी में लगभग 7000 ईसा पूर्व ले बाजरा आऊ दोसर अनाज फसल कुल के खेती कइल जात रहे; यांग्त्ज़ी घाटी पहिले चाउर के कम से कम 8000 ईसा पूर्व ले घरेलु बना ले ले रहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":793,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धातुकर्म, के पहिला बेर उपयोग 6000 ईसा पूर्व के आसपास तांबा के अउजार आऊ गहना बनावे में कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":794,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नगर व्यापार, निर्माण आऊ राजनीतिक शक्ति के केंद्र रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":795,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहर कुल के विकास सभ्यता के उदय के समान रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":796,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब संस्कृति अलगे-अलगे तरह से पहिया, गणित, कांसा के काम, नाव खेवे के काम, कुम्हार के चक्का, बुनल कपड़ा, स्मारक भवन के निर्माण आऊ लिखे के तरीका के आविष्कार कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":797,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवपाषाण काल के खासियत मानव के रूप वाला देवी-देवता कुल के पूजा करे के प्रवृत्ति रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":798,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब बस्ती उपजाऊ नदी घाटी कुल में बसल रहे: मेसोपोटामिया में टाइग्रिस आऊ यूफ्रेट्स, मिस्र में नील नदी, भारतीय उपमहाद्वीप में सिंधु आऊ चीन में यांग्त्ज़ी आऊ पीली नदी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":799,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कीलाक्षर लेखन चित्रलेख के एगो प्रणाली के रूप में शुरू भलइ, जेकर चित्र नियन निरुपण अंत में जाके सरल आऊ जादे अमूर्त हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":800,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पानी के रस्ता से सवारी के सुविधा दिहल गइल - नदी आऊ समुन्दर कुल द्वारा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":801,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब विकास के चलते क्षेत्रीय राज्य आऊ साम्राज्य सब के उदय भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":802,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रीत में मिनोअन सभ्यता 2700 ईसा पूर्व ले कांस्य युग ��ें घुस गइल रहे आऊ एकरा यूरोप के पहिली सभ्यता मानल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":803,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के सहस्त्राब्दी कुल में, दुनिया भर में सभ्यता कुल के विकास भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":804,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भारत में, इ जुग वैदिक काल (1750-600 ईसा पूर्व) रहे, जे हिंदू धरम आऊ शुरूआती भारतीय समाज के दुसर सांस्कृतिक पहलू सब के नींव रखलस आऊ छठा शताब्दी ईसा पूर्व में ख़तम भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":805,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य अमेरिका (करीब 1500 ईसा पूर्व से 500 ई.) में शुरूआती चरण के समय, जादातर अब क मेक्सिको, मध्य अमेरिका आऊ पेरू में जादे जटिल आऊ केंद्रीकृत सभ्यता के विकास शुरू भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":806,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्ल जसपर्स के अक्षीय-आयु सिद्धांत में फारसी पारसीवाद भी शामिल बाटे, बाकि दुसर विद्वान लोग पारसी धर्म खातिर उनके घटनाक्रम पर मतभेद करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":807,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब ताओवाद, विधिवाद और कन्फ्यूशीवाद रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":808,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड़ साम्राज्य कृषि क केंद्र बने खातिर क्षेत्र के सैनिक कब्जा आऊ संरक्षित बस्ती के निर्माण पर निर्भर रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":809,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समय में बहुत स क्षेत्रीय साम्राज्य रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":810,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य साम्राज्य बाद के ईरानी साम्राज्य के रस्ता दिहलस, जेकरा में अचमेनिद साम्राज्य (550-330 ईसा पूर्व), पार्थियन साम्राज्य (247 ईसा पूर्व -224 ई), आऊ सासैनियन साम्राज्य (224-651 ई) शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":811,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में, मैसेडोन के सिकंदर महान (356-323 ईसा पूर्व) विजय के साम्राज्य के स्थापना कइलस, जे आज के यूनान से लेके आज के भारत ले फैलल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":812,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीसरका शताब्दी ई. से, गुप्त वंश जौन समय तक शासन कइलन ओकरा के प्राचीन भारत के स्वर्ण युग कहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":813,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आवे वाला स्थिरता चौथा आऊ पांचवां शताब्दी में हिंदू संस्कृति के स्वर्ण युग के शुरुआत करे में योगदान दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":814,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑगस्टस (63 ईसा पूर्व - 14 ई.), पहिला रोमन सम्राट, के समय ले रोम पहिलहीं भूमध्यसागर के जादातर क्षेत्र पर कब्ज़ा कर लेले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":815,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पश्चिमी साम्राज्य, 476 ई. में, ओडोएसर के अधीन जर्मन प्रभाव में आ गइल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":816,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हान राजवंश, सिल्क रोड के दूसर छोर पर स्थित रोमन साम्राज्य के शक्ति आऊ प्रभाव में एक जइसन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":817,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लासिकल जुग में दुसर साम्राज्य कुल जइसन, हान चीन सरकार, शिक्षा, गणित, खगोल विज्ञान, प्रौद्योगिकी आऊ ढेर दुसर क्षेत्र में अर्थपूर्ण रूप से आगे बढ़ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":818,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिको में 2500 ईसा पूर्व में स्थापित संस्कृति कुल से उत्पन्न भइल, सफल क्षेत्रीय साम्राज्य स्थापित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":819,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महान माया शहर-राज्य हौले-हौले गिनती आऊर शोहरत में बढ़ गइल, आउर माया संस्कृति समूचे युकाटन आउर आसपास के इलाका में फैल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":820,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, कुछ क्षेत्र में, तेज तकनीकी प्रगति के समय रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":821,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चीन के हान राजवंश 220 ई. में गृहयुद्ध में फंस गइल, तीन राज्य के समय के शुरुआत भइल, जबकि एकर रोमन समकक्ष तेजी से विकेन्द्रीकृत आऊ ओहे घड़ी के आस-पास विभाजित भ गइलें जेकरा तेसर शताब्दी के संकट के तौर पर जानल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":822,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रकाब के विकास आऊ पूरा तरह से सशस्त्र तीरंदाज के ले जाए खातिर पर्याप्त मजबूत घोड़ा कुल के प्रजनन खानाबदोश सब के जादे व्यवस्थित सभ्यता कुल खातिर एगो लगातार खतरा बना दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":823,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोमन साम्राज्य के बाकी भाग, पूरबी भूमध्य सागर में, बीजान्टिन साम्राज्य के रूप में कायम रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":824,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ जुग सामान्य रूप से पच्छिमी रोमन साम्राज्य के 5 वाँ शताब्दी के पतन से गिनल जा ला, जे कै गो अलगे-अलगे राज्य कुल में बँटेला, जउन में से कुछ के बाद मे�� पवित्र रोमन साम्राज्य में मिलावल जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":825,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्षिण एशिया भारत के मध्य साम्राज्य कुल के एगो श्रृंखला देखलस, जेकरा बाद भारत में इस्लामी साम्राज्य कुल के स्थापना भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":826,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अफ्रीका के दक्षिण पूर्व एशिया व्यापार प्रणाली में शामिल होवे गुंजाइश बनवलस, जेकरा से उ एशिया के साथे संपर्क में आइल; इ, मुस्लिम संस्कृति के साथे, स्वाहिली संस्कृति में बदल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":827,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो सांस्कृतिक लड़ाई भी रहे, जेकरा में बीजान्टिन हेलेनिस्टिक आऊ ईसाई संस्कृति फारसी ईरानी परंपरा कुल आऊ पारसी धरम से मुकाबला करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":828,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरब प्रायद्वीप पर आपन केंद्र से, मुसलमान कुल शुरुआती उत्तर क्लासिकल जुग के समय आपन विस्तार शुरू कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":829,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई सीख अउरी विकास के जादेतर भाग के भूगोल से जोड़ल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":830,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अफ्रीकी-अरब आऊ अरब-एशियाई व्यापार के रास्ता कुल पर मुस्लिम व्यापारी स के बहुते प्रभाव रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":831,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरम आऊ जीते के सपना से प्रेरित होके, यूरोप के नेता कुल मुस्लिम सत्ता के लौटावे आऊ पवित्र भूमि के वापस लेवे के कोशिश करे खातिर कै गो ले धर्मयुद्ध शुरू कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":832,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"11वीं शताब्दी के मध्य में इ क्षेत्र में रहल अरब वर्चस्व मध्य एशिया के तुर्किक जन्मभूमि से दक्खिन के तरफ पलायन करे वाले सेल्जूक तुर्क कुल के आवे के साथे ख़तम भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":833,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ इलाका के बाद में बर्बर तट कहल जाइ आऊ उहाँ समुद्री लुटेरा कुल आऊ निजी लोग रहिहें जे ढेर यूरोपीय देश के तट पर बसे वाला शहर पर आक्रमण खातिर ढेर उत्तरी अफ्रीकी बंदरगाह कुल के उपयोग करिहें, जे उत्तरी अफ्रीकी बाजार कुल में बर्बर दास व्यापार के हिस्सा के रूप में बेचल जा सके वाला दास के खोज करिहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":834,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"8 वीं शताब्दी में, इस्���ाम धरम में सेंध लगावे के शुरुआत कर दिहलस आउरी जल्दिये जादेतर आबादी के एकमात्र विश्वास बन गइल, हालांकि पूरब में बौद्ध धरम मजबूत बनल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":835,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1227 में चंगेज खान के मुअला के बाद, मध्य एशिया के जादेतर भाग पर ओकर विरासत वाला राज्य, चगताई खनैत के राज बनल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":836,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब इ इलाका उज़्बेक कुल द्वारा बनावल गइल छोट-छोट खनैत कुल के एगो श्रृंखला में बंट गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":837,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पच्छिमी रोमन साम्राज्य के अवशेष कुल पर बर्बर हमलावर आपन नया राज्य बनवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":838,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पच्छिमी यूरोप में ईसाई धरम के विस्तार भइल आऊ मठ कुल के स्थापना भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":839,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जागीरवाद, गांव कुल में किसान लोग के संगठन रहल, जे रईस लोगन के किराया अउरी श्रम सेवा देवत रहन, अउरी सामंतवाद, एगो राजनीतिक संरचना रहे जेकरा में बहादुर अउरी निचला स्तर के रईस भूमि अउरी जागीर से किराया के अधिकार के बदले में आपन स्वामी के सैनिक सेवा देवत रहन, उच्च मध्य युग के समय में विकसित भ रहल मध्यकालीन समाज के व्यवस्थित करे के इ दु गो तरीका रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":840,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इतालवी व्यापारी कुल दास सब के घर में चाहे चीनी साफ़ करे में काम करे खातिर आयात कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":841,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अकाल, प्लेग आऊ युद्ध पश्चिमी यूरोप के आबादी के तबाह कर दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":842,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आखिर में उ लोग ज़गवे राजवंश के रस्ता दिहलें जे लालिबेला में पत्थर काट के बनावल जाए वाला आपन वास्तुकला खातिर प्रसिद्ध बाड़न.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":843,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग सोना, हाथी दांत, निमक आऊ दास कुल के सहारा के आर-पार के व्यापार के नियंत्रित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":844,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य अफ्रीका में कांगो साम्राज्य सहित अउरी कै गो राज्य पैदा हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":845,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग रक्षा खातिर बगैर मसाला के पत्थर के बड़-बड़ संरचना बनवलन जइसे कि ग्रेट जिम्बाब्वे, जिम्बाब्वे राज्य के राजधानी, खामी, बुतुआ राज्य के राजधानी, अउरी रोज़वी साम्राज्य के राजधानी दानंगोम्बे (ढलो-ढलो).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":846,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नौवीं शताब्दी में उत्तरी भारत पर कब्ज़ा खातिर प्रतिहार साम्राज्य, पाल साम्राज्य अउरी राष्ट्रकूट साम्राज्य के बीच तीन-तरफा लड़ाई देखल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":847,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, तांग राजवंश आखिर में बिखर गइल, आऊ आधा सदी के उथल-पुथल के बाद, सोंग राजवंश चीन के फिर से जोड़ दिहलस, विलियम मैकनील के अनुसार, जब उ \"पृथ्वी पर सबसे अमीर, सबसे कुशल आऊ सबसे जादे आबादी वाला देश\" रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":848,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मंगोल युआन राजवंश के शासन के लगभग एक सदी के बाद, मिंग राजवंश (1368) के स्थापना कर के जातीय चीनी लोग फिर से नियंत्रण हासिल कर लिहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":849,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"8 वीं शताब्दी के नारा काल में एगो मजबूत जापानी राज्य के उदय भइल अउरी एकरा के अक्सर स्वर्ण युग के रूप में चित्रित कइल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":850,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जापानी इतिहास के सामंती काल में, शक्तिशाली इलाकाई शासक (डेम्योस) आऊ आशिकागा शोगुनेट आऊ टोकुगावा शोगुनेट जइसन सरदार लोग (शोगुन) के सैनिक शासन के प्रभाव रहे, जे 1185 से 1868 तक फैलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":851,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिला 660 में बाकेजे आऊ 668 में गोगुरियो पर विजय प्राप्त कइलस, जे उत्तरी आऊ दक्खिनी राज्य कुल के समय (남북국시대 ) के दक्खिन में एकीकृत सिला आऊ उत्तर में गोगुरियो के उत्तराधिकारी राज्य बलहे के साथे शुरुआत के चिह्नित करे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":852,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"9 वीं शताब्दी से शुरू होके , बागान साम्राज्य आधुनिक म्यांमार में मुख्य रूप से उभरल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":853,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पैतृक पुएब्लोअन्स आऊ उनकर पूर्ववर्ती कुल (9वीं - 13 वीं शताब्दी) पत्थल के संरचना के ढेर स्थायी बस्ती के निर्माण कइलें, जे 19 वाँ शताब्दी ले उत्तरी अमेरिका के सबसे बड़ इमारत बनल रही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":854,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्षिण अमेरिका में, 14वाँ आऊ 15वाँ शताब्��ी में इंका के उदय भेलइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":855,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप में जोहान्स गुटेनबर्ग के मुद्रण, चलंत टंकण के उपयोग, अउरी दूरबीन एवं सूक्ष्मदर्शी के खोज से वैज्ञानिक क्रांति के प्रेरणा मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":856,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतिम आधुनिक काल के समय चाहे द्वितीय विश्व युद्ध के अंत तक, 1945 में, चाहे अभी तक जारी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":857,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विज्ञान के उदय, आऊ तेजी से बढ़इत तकनीकी तरक्की, धर्मनिरपेक्ष नागरिक राजनीति आऊ राष्ट्र राज्य शुरुआती आधुनिक काल के विशेषता रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":858,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुरुआती आधुनिक काल में, यूरोप आपन सत्ता फिर से प्राप्त करे में समर्थ रहे; इतिहासकार अभियो एकर कारण पर बहस करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":859,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 1000 ई. ले एगो उन्नत मुद्रा वाला अर्थव्यवस्था बना लेले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":860,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा एगो तकनीकी लाभ मिलल आऊ कच्चा लोहा उत्पादन, पिस्टन धौंकनी, सस्पेंशन पुल निर्माण, छपाई आऊ कम्पास में एकर एकाधिकार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":861,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप के विकास के एगो सिद्धांत इ मानेला कि यूरोप के भूगोल एकर सफलता में महत्वपूर्ण भूमिका निभवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":862,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ यूरोप के मध्य एशिया के हमलावर कुल के खतरा से कुछ सीमा ले सुरक्षा प्रदान कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":863,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1258 में बगदाद में मंगोल द्वारा कइल गइल लूट से इस्लाम के स्वर्ण युग खतम भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":864,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूगोल प्रमुख भू-राजनीतिक मतभेद में योगदान कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":865,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उल्टे, यूरोप लगभग हरदमे ढेर मानी युद्ध में फँसल राज्य में बंटल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":866,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लगभग सभे कृषि सभ्यता आपन वातावरण के चलते बहुते लाचार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":867,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तकनीकी विकास आऊ व्यापार से पैदा भइल धन धीरे-धीरे संभावना बढ़वलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":868,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महाद्वीप के भूगोल के देखे से - आश्चर्य नइखे कि यूरोप के समुद्री विस्तार बहुते हद ले एकर अटलांटिक राज्य कुल के काम रहे: पुर्तगाल, स्पेन, इंग्लैंड, फ्रांस आऊ नीदरलैंड.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":869,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तरी अफ्रीका में, सादी सल्तनत 1659 ले एगो स्वतंत्र बर्बर राज्य के रूप में बनल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":870,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुर्तगाली साम्राज्य आऊ बाद में ओमानी साम्राज्य के अधीन आवे से स्वाहिली तट के पतन भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":871,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ज़िम्बाब्वे के दक्षिण अफ्रीकी साम्राज्य मुतापा, बुटुआ आऊ रोज़वी जइसन छोट राज्य कुल के दबा दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":872,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समय में अफ्रीका में दुसर सभ्यता कुल के विकास भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":873,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जापान आपन अज़ुची-मोमोयामा के समय (1568-1603) के, ओकरा बाद ईदो काल (1603-1868) के अनुभव कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":874,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मलय प्रायद्वीप के दक्खिनी सिरा पर स्थित जोहोर सल्तनत इ इलाका के प्रमुख व्यापारिक ताकत बन गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":875,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1784 में अभी के अलास्का में पहिल कॉलोनी आऊ 1812 में अभी के कैलिफोर्निया में फोर्ट रॉस के चौकी पर रूस ने उत्तरी अमेरिका के उत्तर-पश्चिमी तट पर घुसपैठ कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":876,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औद्योगिक क्रांति इंग्लॅण्ड में शुरू भइल आऊ पहिले के जरूरत से कम श्रम के उपयोग करके माल के एक विस्तृत श्रृंखला के निर्माण तेजी से करे खातिर उत्पादन के नया तरीका के इस्तेमाल कइलस - कारखाना, बड़ पैमाना पर उत्पादन आऊ मशीनीकरण.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":877,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप के लोग के अमेरिका पर दबदबा आऊ नियंत्रण हासिल कइला के बाद, शाही गतिविधि एशिया आऊ ओशिनिया के भूमि के तरफ रुख कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":878,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंग्रेज कुल ऑस्ट्रेलिया, न्यूजीलैंड आऊ दक्षिण अफ्रीका के भी उपनिवेश बनइलस साथे-साथे बड़ संख्या में ब्रिटिश उपनिवेशवादी इ सब उपनिवेश में बसलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":879,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप के भीतर, आर्थिक आऊ सैन्य चुनौती राष्ट्र राज्य के एगो प्रणाली बनवलस आऊ जातीय-भाषाई समूह सांस्कृतिक आऊ राजनीतिक स्वराज्य के लालसा वाला विशेष राष्ट्र के रूप में खुद के पहचानल शुरू कर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":880,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही बीच में, औद्योगिक प्रदूषण अउरी वातावरण के नुकसान, आग के खोज अउरी सभ्यता के प्रारंभ से मौजूद, के बहुते बढ़वलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":881,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शेष दुनिया के अधिकांश भाग यूरोपीय देश से भारी प्रभावित रहे: संयुक्त राज्य अमेरिका आऊ जापान.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":882,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला विषय युद्ध के चलते चार साम्राज्य ढह गइल - ऑस्ट्रिया-हंगरी, जर्मन साम्राज्य, ओटोमन साम्राज्य, आऊ रूसी साम्राज्य - आऊ इंग्लैंड आऊ फ्रांस के कमजोर कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":883,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निरंतर चलइत राष्ट्रीय होड़, बड़हन मंदी के आर्थिक उथल-पुथल के गहिर कर देलस आऊ, दुसर विश्व युद्ध करावे में मदद कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":884,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पैन-यूरोपीय पिकनिक के बाद लोहा के पर्दा अउरी बर्लिन के दीवार के गिरला, अउरी पूर्वी ब्लॉक अउरी वारसा संधि के पतन के बाद, 1991 में शीत युद्ध शांतिपूर्वक समाप्त भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":885,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"युद्ध के बाद के शुरुआती दशक में, बेल्जियन, ब्रिटिश, डच, फ्रेंच, आऊ दुसर पच्छिमी यूरोपीय साम्राज्य के एशिया आऊ अफ्रीका के उपनिवेश आपन औपचारिक आजादी प्राप्त कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":886,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोपीय संघ के असर एकर सामान्य आर्थिक अउरी राजनीतिक संस्थान कुल के अपरिपक्वता से अपंग भ गइल रहे, जे कुछ सीमा ले अमेरिका के संविधान के अपनावे से पहिले परिसंघ के लेख के तहत संयुक्त राज्य के संस्थान के अपर्याप्तता के बराबर रहे, जे 1789 में लागू भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":887,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसरका विश्व युद्ध के बाद के दशक में, हई सब सुधार जेट यात्रा, अनगिनत अनुप्रयोग के साथे कृत्रिम उपग्रह जेकरा में ग्लोबल पोजिशनिंग सिस्टम (जीपीएस), अउरी इन्टरनेट शामिल बा, तक ले गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"1.0"} +{"id":888,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खास करके भारत, चीन अउरी ब्राज़ील में बढ़इत आबादी अउरी औद्योगिकीकरण से संसार भर में प्राकृतिक संसाधन खातिर प्रतियोगिता आरम्भ भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Human_history","last_updated":"2.0"} +{"id":889,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो संगरह एतिहासिक अभिलेख के एगो संग्रह बाटे - कवनो मीडिया में - या भौतिक सुविधा जेकरा में उ स्थित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":890,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनके अलंकार के रूप से \"एगो जीव के छय\" के रूप में परिभासित कइल गईल बाटे, अउरी ओह दस्तावेजन से अलगा बाड़न जिनका के जानबूझके लिखल गईल बा चाहे कवनो संदेस बिसेस के अगिला पीढ़ी तक पहुँचावे खातिर बनावल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"2.0"} +{"id":891,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर माने इ बा कि अभिलेखागार आपन काम अउरी संगठन के बारे में पुस्तकालय सब से बहुते अलग बा, हालांकि अभिलेख के संगरह अधिकतर पुस्तकालय भवन सब के भीतरे पाइल जा सकता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":892,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातत्वविद लोगन सैकड़न (अउरी कबो कबो हजारन) जमा माटी के गोली कुल के खोज कइलन जा जवन ईसा पहिले तिसरका अउरी दुसरका अरब साल में एब्ला, मारी, अमरना, हट्टुस, उगारिट अउरी पाइलोस जइसन साइटन में फिर से जा ताड़ासन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"2.0"} +{"id":893,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर माने इ बा कि अभिलेखागार आपन काम अउरी संगठन के बारे में पुस्तकालय सब से बहुते अलग बा, हालांकि अभिलेख के संगरह अधिकतर पुस्तकालय भवन सब के भीतरे पाइल जा सकता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":894,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1066 के बाद इंग्लैंड अभिलेखागार अउरी अभिलेख से जुड़ल खोज विधि कुल के बिकास कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"2.0"} +{"id":895,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि कई तरह के पुरालेख बाड़सन, संयुक्त राज में पुरालेखपाल सब के सबसे नयका जनगणना पांच परमुख तरहन के पहचान करेले: अकादमिक, बेवसायिक (फायदा खातिर), सरकार, बिना फायदावाला, अउरी दूसर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"2.0"} +{"id":896,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह पुरालेखागार में संगरह ले पहुंच आमतौर पर खाली पहिले मिले के द्वारा होला; कुछ लोग पूछताछ करे खातिर घंटा पोस्ट कइले बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":897,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज अमेरिका में परमुख बेवसायिक अभिलेखागार के उदाहरन कुल म��ं कोका-कोला (जवन कोका-कोला के अलग संग्रहालय वर्ल्ड के भी मालिक बाटे), प्रॉक्टर एंड गैंबल, मोटोरोला हेरिटेज सर्विसेज एंड आर्काइव्स, अउरी लेवी स्ट्रॉस एंड कंपनी सामिल बाटे. ई कुल कॉर्पोरेट अभिलेखागार आपन कंपनी कुल के इतिहास अउरी प्रसासन से जुड़ल ऐतिहासिक दस्तावेज कुल के अउरी चीज सब के बनैले रखे लसन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"2.0"} +{"id":898,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह तरह के अभिलेखागार में काम करेवालन के पास कवनों कम्बिनेस के डिगरी अउरी परसीछन हो सकता इतिहास चाहे पुस्तकालय परीस्थभूमि अउरी प्रसीक्षन हो सकता, इतिहास या पुस्तकालय पृष्ठभूमि से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":899,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज अमेरिका में, रास्टीय अभिलेखागार अउरी अभिलेख प्रसासन (NARA) कोलंबिया जिला अउरी कॉलेज पार्क, मैरीलैंड में केंद्रीय अभिलेख के सुविधा सब के सम्भारे ला, संयुक्त राज भर में बाँटल गइल छेत्रिय सुविधा सब के साथे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":900,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूके में, रास्टीय अभिलेखागार (जवना के पहिले सार्वजनिक रिकाड कार्यालय के रूप में जानल जात रहे) इंग्लैंड अउरी वेल्स खातिर सरकारी अभिलेखागार बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":901,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुल मिलाके, फ्रांस के अभिलेखागार प्रशासन के देखरेख में अभिलेखागार के कुल मात्रा दुनिया में सबसे बड़ बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"2.0"} +{"id":902,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लाटपादरी के अधिकार छेतर परबंध छेतर, सूबा अउरी मोहल्ला लगे रोमन कैथोलिक अउरी एंग्लिकन गीर्जाघर कुल में भी अभिलेखागार बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":903,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकतर इ सब संस्थान सरकार के संगे संगे निजी फंड से दान दिहल पइसा पर निर्भर रहे लसन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":904,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कएगो संगरहालय आपन टुकड़न के उतपति के साबित करे खातिर अभिलेखागार रखे लसन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"2.0"} +{"id":905,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 1.3% से अलग आंकड़ा रहे जवन अपना के स्वरोजगार के रूप में पहचनलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":906,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभिलेखागार के बिसेस काम उ कुल मेहरारू के कहानियन के बटोरल बा जवन अपना आप के बारे में बतावल चाहे लीजा अउरी अपना कहानी के सुनल चाहे लीजा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":907,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कवनो संगठन के अभिलेखागार (जइसे निगम चाहे सरकार) में दूसरा तरह के रिकाड होला, जइसे कि परसासनिक फाइल कुल, बेवसायिक रिकाड, मेमो, अधिकारिक पतरचार अउरीमीटिंग मिनट.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":908,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह में से कई दान सब के अबहीं सूचीबद्ध नइखे कइल गइल, लेकिन बर्तमान डिजिटल रूप से संच के रखी खातिर अउरी आनलाइन जनता के खातिर उपलब्ध करावे के परकीरिया में बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":909,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1954 से सांस्कृतिक संपती के सुरक्छा खातिर हेग कन्वेंशन अउरी 1999 से एकर दूसर प्रोटोकाल के अनुसार अभिलेखागार खातिर अंतर्राष्ट्रीय भागीदार यूनेस्को अउरी ब्लू शील्ड इंटरनेशनल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":910,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेज, मॉर्गन एम. \"वन फ्रॉम द वॉल्ट्स: गॉसिप, एक्सेस, एंड ट्रांस हिस्ट्री-टेलिंग.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":911,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर एगो उदाहरन मॉर्गन एम. पेज के किन्नर इतिहास के सीधा किन्नर लोगन तक बहुत अलग अलग सोशल मीडिया अउरी नेटवर्किंग प्लेटफारम जइसे टम्बलर, ट्विटर अउरी इंस्टाग्राम के साथे-साथे पॉडकास्ट के माध्यम से फैलावे के बरनन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":912,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काउंटर-संग्रह के माध्यम ले उपलब्ध बीकल्प सब के साथे, \"इतिहास के पारंपरागत बिचार सब के चुनौती देवे\" के मान के बाटे काहेकि ओकराके जवन अभी चलन में बाटे अभिलेखागार में मानल जाला, जवन उ कथा कुल खातिर जगह बनावेला जवन अधिकतर कई अभिलेख के सामन कुल में मौजूद ना रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Archive","last_updated":"1.0"} +{"id":913,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बायोग्राफी, या बस बायो, एगो व्यक्ति के जीवन के विस्तृत विवरण हो ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":914,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवनी संबंधी कार्य सामान्यतः गैर-काल्पनिक होलें, बाकि कोई व्यक्ति के जीवन के चित्रित करे खातिर कल्पना के भी उपयोग कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":915,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन जीवनी सब के एगो आऊ प्रसिद्ध संग्रह बाटे सुएटोनियस द्वारा लिखित डी वीटा सीज़रम (\"ऑन द लाइव्स ऑफ़ द सीज़र\"), जे सम्राट हैड्रियन के समय में एडी 121 में लिखल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":916,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सन्यासी, भिक्षु आऊ पुजारी लोग इ ऐतिहासिक काल के उपयोग आत्मकथा लिखे खातिर कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":917,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अवधि के जीवनी के एगो महत्वपूर्ण धर्मनिरपेक्ष उदाहरण उनकर दरबारी आइनहार्ड द्वारा लिखल शारलेमेन के जीवन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":918,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ हउ अवधि के अन्य कार्य के तुलना में आबादी के एगो बड़ हिस्सा खातिर जादे सामाजिक डेटा शामिल कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":919,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य युग के अंत तक, यूरोप में आत्मकथा कम चर्च-उन्मुख भ गइल काहे कि राजा, शूरवीर आऊ अत्याचरियन के आत्मकथा सामने आवे लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":920,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मालोरी के बाद, पुनर्जागरण के दौरान मानवतावाद पर नया जोर कलाकारन आऊ कवियन जइसन धर्मनिरपेक्ष विषय पर ध्यान केंद्रित कइल गइल आउर स्थानीय भाषा में लेखन के प्रोत्साहित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":921,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दू गो अन्य विकास उल्लेखनीय बाटे: 15 वीं शताब्दी में प्रिंटिंग प्रेस के विकास आऊ साक्षरता में क्रमिक वृद्धि.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":922,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समुद्री लुटेरन के लोकप्रिय धारणा के आकार देवे में प्रभावशाली, चार्ल्स जॉनसन के ए जनरल हिस्ट्री ऑफ द पाइरेट्स (1724), कई प्रसिद्ध समुद्री लुटेरन के आत्मकथा के प्रमुख स्रोत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":923,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्लाइल जोर देके कहलें कि समाज आऊ ओकर संस्था के समझे खातिर महान मनुष्य के जीवन आवश्यक बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":924,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोसवेल के काम आपन शोध के स्तर में अद्वितीय रहे, जेकरा में अभिलेखीय अध्ययन, चश्मदीद गवाह के विवरण आऊ साक्षात्कार, एकर मजबूत आऊ आकर्षक कथा, आऊ जॉनसन के जीवन आऊ चरित्र के सब पहलु के ईमानदार चित्रण शामिल रहे–एक सूत्र जे आज तक के जीवनी साहित्य के आधार के रूप में कार्य करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":925,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, प्रिंट में जीवनी के संख्या में तेजी से वृद्धि भइल, एगो विस्तार से पढ़े वाली जनता खातिर धन्यवाद.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"2.0"} +{"id":926,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पत्रिका सब जीवनी रेखाचित्रन के ���गो क्रम प्रकाशित करे शुरू कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":927,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाजशास्त्रीय\" आत्मकथा पर्यावरण के परिणाम के रूप में आपन विषय के कार्य के कल्पना करेली, आऊ व्यक्तित्व के कम करे के प्रवृत्ति रखेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":928,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यक्तित्व के मनोवैज्ञानिक अन्वेषण के जुनून में नायक स के पारंपरिक अवधारणा आऊ सफलता के कहानी गायब भ गइली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":929,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह बिंदु ले, जइसे कि स्ट्रैची प्रस्तावना में टिप्पणी कइले रहलें, विक्टोरियन आत्मकथा कुल \"कार्यकर्ता के कोर्टेज के रूप में परिचित\" रहलीं, आऊ \"धीमी, अंतिम संस्कार असभ्यता \" के एके हवा पहिनले रहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":930,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पुस्तक आपन अनादरयुक्त आऊ मजाकिया शैली, आपन संक्षिप्त आऊ तथ्यात्मक रूप से सटीक स्वभाव आऊ आपन कलात्मक गद्य के कारण दुनिया भर में ख्याति प्राप्त कइली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":931,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबर्ट ग्रेव्स (I, क्लॉडियस, 1934) स्ट्रैची के \"डिबंकिंग बायोग्राफीज़\" के मॉडल के अनुसरण करे वाला लोग में से एक रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":932,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला विश्व युद्ध तक, सस्ता हार्ड-कवर पुनर्मुद्रण लोकप्रिय भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":933,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वृत्तचित्र जीवनी संबंधी फिल्म सब के साथे, हॉलीवुड प्रसिद्ध लोगन के जीवन पर आधारित कै गो व्यावसायिक फिल्म के निर्माण कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":934,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किताब आऊ फिल्म के विपरीत, उ अक्सर कालानुक्रमिक कथा ना बतावेलन: एकरा बजाय उ एगो व्यक्ति से संबंधित कै गो अलग-अलग मीडिया तत्व के संग्रह होलन, जेकरा में वीडियो क्लिप, फोटोग्राफ आऊ टेक्स्ट लेख शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":935,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य \"जीवन लेखन\" तकनीक विद्वान लोग के अध्ययन के विषय बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":936,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानकारी \"मौखिक इतिहास, व्यक्तिगत कथा, जीवनी आऊ आत्मकथा\" या \"डायरी, पत्र, ज्ञापन आऊ अन्य सामग्री\" से आ सकेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biography","last_updated":"1.0"} +{"id":937,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप के सैली के महल 9वी��� और 10वीं सताब्दी में उत्पन्न भइल, कैरोलिंगियन सामराज्य के पतन के बाद एकरा छेत्र के अलगे-अलगे देवता लोगन अउरी राजकुमार लोगन के बीच बाँटल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":938,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहरी महल सब के उपयोग स्थानीय आबादी अउरी जरुरी जतरा के रस्ता के काबू करे खातिर कइल जात रहे, अउरी गांव के महल अधिकतर उ बिसेसता कुल पास स्थित रहे जवन टोली में जीवन के जरुरी अंग रहे, जइसन के मिल, उपजाऊ जमीन चाहे जल स्रोत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":939,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"12वीं सदी के अंत अउरी 13वीं सदी के सुरुआत में, महल के रछा खातिर एगो बैज्ञानिक दृष्टिकोन उभरल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":940,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रछा में इ कुल बदलाव के महल प्रौद्योगिकी खातिर जिम्मेदार बतावल गइल बा, जवन कि मिलल बाटे क्रुसेड्स जइसन कि गाढ़ किलेबंदी, अउरी रोमन किला कुल निहन जवन कि पहिले के रछा से प्रेरित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":941,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाकि बारूद यूरोप में 14वीं सताब्दी में लाइल गइल रहे, लेकिन 15वीं सताब्दी ले महल के बनवला पर एकर कवनो बिसेस असर ना पड़ल, जब ले कि तोपखाना पत्थर के देवाल कुल के तोड़े खातिर भरपूर सक्तिसाली हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":942,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमींदारी एगो जमींदार अउरी ओकर आसामी के बीच के कड़ी रहे, जहबा चौकीदारी अउरी बफादारी के उम्मीद के बदला में, जमींदार जमीन दीही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":943,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महल कुल ढेर उद्देश्य के पूरा कइलस, जेकरा में से सबसे जरुरी फ़ौज के, प्रसासन के अउरी घर के रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":944,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसहीं विलियम द कॉन्करर इंग्लैंड के माध्यम से आगे बढ़लन, उ जवन जमीन लिहले रहन ओकरा के सुरछित करे खातिर खास पद कुल के मजबूत कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":945,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महल एगो गढ़ अउरी जेल के रूप में काम कर सकत रहे लेकिन इ एगो अइसनो जगह रहे जहबा सूरबीर चाहे मालिक आपन साथी कुल के मनोरंजन कर सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":946,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संसार के दोसर-दोसर छेत्रसब में, समान संरचना ने किलाबंदी के बिसेसतासब अउरी महल के अबधारना से जुड़ल दोसर परिभासित बिसेसतासब के साझा कईलक, हालांकि ऊ दोसस्र-दोसर अबधियन अउरी परिस्थितिन में उत्पन्न भईल अउरी अलग-अलग बिकास अउरी परभाबन के अनुभब कईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":947,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16 बी सदी तक, जब जापानी अउरी यूरोपीय संस्कृतिसब मिलल, यूरोप में किलाबंदी महल से आगे बढ़ गइल रहे अउरी इतालबी ट्रेस इटालियन अउरी स्टार किला जैसन नबाचारसब पर निरभर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":948,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टीला के बनाय के खातिर माटी के खुदाइ मोटे के चारो औरी एगो खाइ छोड़ दहलन, जेकरा एगो खाई कहल जात बाटे (ज्यो या त्यों गीला या सूखल भ सकेला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":949,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई महलन के एगो सामान्य बिसेसता रहे, अउरी अधिकांस में कम से कम एगो रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":950,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पनिया के आपूर्ति एगो कुआ या हौज से कयल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":951,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि अक्सर मोटे-अउरी-बेली प्रकार के महल से जुटल बा, बेलीज के स्वतंत्र रछात्मक संरचनासब के रूप में भी मिलल जा सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":952,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कीप मध्यजुगीन काल में उपयोग कयल जाय बला सब्द ना रहे - ई सब्द 16 बी सदी के बाद से लागू कयल गईल रहे - एकरे बजाय लैटिन में \"डोनजोन\" के उपयोग महान टाबरन या टर्रिस के खातिर कयल जात रहे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":953,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि अक्सर एगो महल के सबसे मजबूत हिस्सा अउरी सरन के आखिरी जगह अगर बाहरी सुरछा गिर जात बाड़े, त' हमला के मामला में जगह के खाली नइखे छोड़ल गईल रहे, लेकिन महल के मालिक, या ओकर मेहमानन या प्रतिनिधियन दुयारा निबास के रूप में उपयोग कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":954,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परदा के देबालन के ऊपर पर वॉकवे रकछकन के नीचवा के दुसमनन पर मिसाइलसब के बरसार करय के अनुमति देहलन, अउरी जुद्धसब उनका के अउरी सुरछ परदान कयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":955,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परबेस दुयार के सामने एगो आन्हर जगह रहे अउरी एकरा दूर करे बदे, रोमनसन दुयारा बिकसित कयल गईल सैली में गेट के हरएक तरफ प्रोजेक्टिंग टाबर जोड़ल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":956,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गेटहाउस के माध्यम से रास्ता के लमहर क दियल गइल रहे ताकि एगो हमलाबर ���े एगो सीमित जगह में आग के नीचवा खरच करय के पड़े अउरी जबाबी कार्रवाइ करय में असमर्थ होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":957,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमलाबरन पर बस्तुसब के गिराय के खातिर या उनका बुझाय बदे आग पर पनिया डालय के अनुमत दिये बदे उनकर सबसे बेसी उपयोग कयल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":958,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो तीरंदाज के लछ्य के खातिर एगो नीमन दृस्य दिए बदे एगो छोट छैतिज उद्घाटन जोड़ल जा सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":959,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे पहिले किलाबंदी के उत्पत्ति फर्टाइल क्रिसेंट, सिंधु घाटी, मिस्र अउरी चीन में भईल रहे जहवा बस्तिसब बरियार देबाल से सुरछित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":960,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खाईसब के संग-संग ताली के साछ्य के साथ, आज भी ढेर माटी के काम बचल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":961,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि आदिम लोग, ऊ अक्सर परभाबी रहे सन, अउरी केबल घेराबंदी के इंजन अउरी दोसर घेराबंदी युद्ध तकनीकसब के बयापक उपयोग से ही दूर भ' गईल रहे, जैसन कि एलेसिया के लड़ाई में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":962,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चर्चासब आम तौर पर महल के उदय के मग्यार, मुसलमानन अउरी वाइकिंग्स के हमलन के परतीकिरिया अउरी निजी रछा के जरूरत बदे जिम्मेबार ठहरायल बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":963,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ उच्च सांद्रता बाला महल सुरछित जगहन पर पाइल जाला, जबकि कुछ सीमाबरती छेत्रन में अपेछाकिरीत कम महल होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":964,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पत्थर में हॉल ले निरमान जरूरी नइखे कि आग से सुरछित होई काहेकि ऐमें अब्बो खिड़कियन अउरी लकड़ी के दरबाजा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":965,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महल नाही केवल रछात्मक जगह रहे बल्कि अपन जगह पर एगो मालिक के नियंतरनो के बढ़ात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":966,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"864 में पस्चिम फ्रांस के राजा, चार्ल्स द बाल्ड उनकर अनुमत के बिना कैस्टेला के निरमान पर रोक लगा देहलन अउरी ऊ सब के खतम करय के आदेस देहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":967,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्विट्जरलैंड एगो चरम सीमा बला मामला बाटे जहबा महल बनाबय बालन पर कौनो राज्य नियंतरन नाही बा, अउरी परिनामस्वरूप देस में 4,000 रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":968,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"950 में प्रोवेंस 12 महलन के घर रहे, 1000 तक इ आंकड़ा बढ़कर 30 भ गइल रहे, अउरी 1030 तक इ 100 से बेसी भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":969,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"11बी सदी के सुरुआत में, स्कैंडिनेविया के छोड़के, यूरोप में महल के सबसे आम रूप रहे, मोट्टे एंड कीप - एगो कृत्रिम टीला जेकर ऊपर एगो तखत अउरी टॉबर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":970,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि पत्थर के निरमान बाद में कहू अउर आम भ गइल, 11 बी सदी के बाद से इ स्पेन में इसाइ महल बदे प्राथमिक निरमान सामग्री रहे, जबकि एह बखत में लकड़ी अब्बो उत्तर-पस्चिम यूरोप में मुख्य निरमान सामग्री रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":971,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"12बी सदी से पहिले डेनमार्क में महल उतना ही असामान्य रहे जेतना नॉर्मन बिजय से पहिले इंग्लैंड में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":972,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर सजाबट रोमनस्क्यू बास्तुकला के अनुकरन करत बाटे, अउरी कब्बो-कब्बो चर्च घंटी टाबरन में मिलल जाय बला समान डबल खिड़कियन सामिल करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":973,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि उनकर पत्थर के उत्तराधिकरियन दुयारा परतिस्थापित, लकड़ी अउरी माती के काम के महल कौनो तरह से बेकार नाही रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":974,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"12बी सदी के अंत तक किलासब में आम तौर पर कुछे मीनार रहे; कुछ रछात्मक बिसेसतासब के साथ एगो परबेस दुआर जैसन कि एरोस्लिट्स या पोर्टकुलिस; एगो महान रख-रखाब या डोनजोन, आमतौर पर चौकोर अउरी बिना तीर के; अउरी आकरिती जमीन के परत से निराधारित होत (परिनाम अक्सर अनियमित या घुमाबदार संरचनासब होत रहे) रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":975,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टाबरन के देबालन से फैलाबल गइल होइ अउरी परत्येक स्तर पर तीरसब के छापल गइल होइ ताकि धनुरधारियन के परदा के देबाल के पास या कौनो के भी निसाना बनाय के अनुमत मिल सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":976,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जहवा रहत रहे, ऊ अब बरगाकार नइखे बल्कि बहुभुज या बेलनाकार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":977,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संभबत: 12बी सदी में बिकसित, टाबरन आग के लपटन दिहलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":978,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसन लगत रहे कि क्रुसेडर्स सार्केन्स के संग अपना संघर्ससब अउरी बीजान्टिन बास्तुकला के संपर्क से किलाबंदी के बारे में ढेर कुछ सीखल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":979,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किंवदंतियन के बदनाम कर दियल गईल रहे, अउरी सेंट जॉर्ज के जेम्स के मामले में ई साबित भ' गईल रहे कि ऊ फ्रांस में सेंट-जॉर्ज-डी'एस्पेरांचे से आएल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":980,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पस्चिमी यूरोप के महल निरमाता रोमन डिजाइन से अबगत अउरी परभाबित रह सन; अंग्रेजी \"सैक्सन सोर\" पर देर से रोमन तटीय किलासब के पुन: उपयोग कयल गइल रहे अउरी स्पेन में एबिला सहर के चारों ओरी के देबाल रोमन बास्तुकला के नकल करत रहे जब एकरा 1091 में बनावल गइल रहे जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":981,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई दिरिसटीकोन के एगो उदाहरन केरक बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":982,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपना अधिग्रहन के सुरछित करय बदे ऊ जे महलन के स्थापना कईलन, ऊ जियादातर सीरियाई मास्टर-राजमिसतरी दुयारा डिजाइन कएल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":983,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि महलन के उपयोग एगो जगह के पकड़य अउरी सेनासब के आबाजाही के नियंतरित करे बदे कयल जात रहे, पबितर जमीन में कुछ मुख्य राजनीतिक पदसब के असुरछित छोड़ दियल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":984,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डिजाइन नाही केबल आदेसन के बीच, बल्कि अलग-अलग महलन के बीच दोसर-दोसर होला, हालांकि ई अबधि में स्थापित लोगन के खातिर संकेंद्रित सुरछ होखे के आम बात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":985,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जदि हमलाबरन ऐके रछा के पहिला पंक्ति से आगे कऽ दिहलक त' ऊ भित्तरी अउरी बाहरी देबालन के बीच हत्या के मैदान में फंस जईहन अउरी दोसर देबाल पर हमला करय के होखी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":986,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन बदे, क्रूसेडर महलन में एगो टॉबर के किनारे में मुख्य दुआर होखल आम बात रहे अउरी मार्ग में दू मोड़ होखे के कारन, कौनो के बाहरी बाड़ा तक पहुंचय में लगय बला बखत के लंबा हप जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":987,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि परसिया अउरी लिवोनिया में सैकड़ो लकड़ी के महल रहे, लेकिन क्रूस��डर्स से पहिल ई छेत्र में ईटा अउरी मोर्टार के उपयोग अग्यात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":988,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एरोस्लिट्स देबाल के ताकत से समझौता नइखे कइलन, लेकिन एडवर्ड के महल निरमान के कार्यक्रम तक अइसन ना रहे कि उनका के यूरोप में ब्यापक रूप से अपनाबल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":989,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि मसीनीकरन लकड़ी के दीर्घासब के समान उद्देस्य के परदरसन कईलन, ऊ संभवतः लकड़ी के रूप के बिकास के बजाय एगो पुरबी आबिस्कार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":990,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दू समूहन के बीच संघर्स अउरी बातचीत बास्तुसिल्प विचारन के आदान-प्रदान कइलन, अउरी स्पेनिस ईसाइयन अलग टाबरन के उपयोग अपनयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":991,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रांसीसी इतिहासकार फ्रांकोइस गेबेलिन लिखलन: \"सैन्य बास्तुकला में महान पुनरुत्थान के नेतरीत्व कयल गईल रहे, जैसन कि स्वाभाविक रूप से ऊ बखत के सक्तिसाली राजासब अउरी राजकुमारन दुयारा, विलियम द कॉन्करर अउरी उनकर बंसजन, प्लांटैजेनेट्स के लईकन दुयारा, जब नॉरमैंडी के ऊ राजा बन गईल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":992,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नया महल आम तौर पर पहिल के संरचनासब के तुलना में हल्का निरमान के रहे अउरी कुछ नबाचारन के परस्तुत करत रहे, हालांकि वेल्स में रागलन जैसन मजबूत जगह अब्बो बनावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":993,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बंदूकसब एगो लोग बदे ले जाय के अउरी आग लगाय के खातिर ढेर भारी रहे, लेकिन अगर ऊ बट के अंत के समर्थन करत बाटे अउरी बंदूक बंदरगाह के किनारे पर थूथन रखत बाटे सन त' ऊ हथियार के फायर कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":994,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अनुकूलन समूचे यूरोप में मिलत बाटे, यद्यपि लकड़ी सायद ही कब्बो जिन्दा रहत बाड़े सन, नीदरलैंड में कैसल डोर्नेनबर्ग में एगो अथार्थ उदाहरन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":995,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर परकार के बंदरगाह, हालांकि कम आम रहे सन, छैतिज स्लिट रहे - केबल पासर्ब आंदोलन के अनुमति - अउरी बड़ा बरग के उद्घाटन, जे बेसी से बेसी आंदोलन के अनुमति देत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":996,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हैम नयका महलन बदे पहिल के बिसेसतासब जैसन कि मस���नीकरन, ऊंच टाबरन अउरी क्रैनेलेसन के साथ दूर करय के परबिरिती के एगो उदाहरन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":997,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनका अउरी बेसी परभाबी बनाय के प्रयास में, तोपन के अउरी भी बड़ा बना दियल गईल, हालाँकि एकरासे दूर महल तक पहुँचय के उनकर छमता में बाधा उत्पन्न भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":998,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि ई नया महल बदे पराप्त रहे, पहिल से मौजूद संरचनासब के तोप से पस्त होखे से निपटय के एगो तरीका खोजय पड़ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":999,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर एगो समाधान ई रहे कि एगो टॉवर के सिर्स के नीचवा के औरी खींचल जा सन अउरी निचले हिस्सा के मलबा से भर दियल जा सन ताकि बंदूकन के फायर करय के खातिर एगो सतह प्रदान कयल जा सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1000,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बिकसित स्टार किलन से, जकरा ट्रेस इटालियनों कहल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1001,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर पसिन जियादा लोकप्रिय साबित भईल काहेकि ई साफ भ' गईल कि तोप के सामने साइट के हकीकत में रछात्मक बनाबे के कोसिस करय के कौनो मतलब नइखे रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1002,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ सच्चा महल अमेरिका में स्पेनिस अउरी फ्रांसीसी उपनिबेसन दुयारा बनाबल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1003,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर रचात्मक संरचनासब (किलसब अउरी गढ़सब सहित) में, महल भी 17बी सदी के अंत में न्यू फ़्रांस में बनावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1004,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जागीर घर अउरी अस्तबल एगो किलाबंदी के आंगन के भित्तर रहे, हरएक कोना में एगो लमहर गोल बुर्ज रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1005,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि महल के निरमान 16बी सदी के अंत में फीका पड़ गईल, लेकिन जरूरी नइखे कि कुल महल उपयोग से बाहर भ गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1006,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर मामलसब में उनकर अब्बो रक्छा में भूमिका रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1007,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के संघर्ससब में, जैसन कि अंग्रेजी गृहयुद्ध (1641-1651), ढेर महलन के फेर से मजबूत कयल गईल रहे, हालांकि बाद में उनका के फेर से उपयोग करय से रोकय बदे मामूली कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1008,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य जुग अउरी सिस्टता में एगो रोमांटिक रुचि के अभिब्यक्ति के रूप में, अउरी बास्तुकला में बयापक गोथिक पुनरुद्धार के हिस्सा के रूप में पुनरुद्धार या नकली महल लोकप्रिय भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1009,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन ऐहि खातिर रहे काहेकि मध्यजुगीन डिजाइन के परति बफादार होखे से समकालीन मानकसब के अनुसार घरसब के जुड़ाबेल अउरी अन्हार छोड़ दियल जात.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":1010,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ़ॉलिज समान रहे, हालांकि ऊ करीतिरीम खंडहरन से अलग रहे काहेकि ऊ एगो नियोजित परिदृस्य के हिस्सा नइखे रहे, बल्कि ऐसन लगत रहे कि निरमान के कौनो कारन नइखे रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1011,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अकुसल करमचरियन दुयारा माटी के किला के देबाल, एगो किला के देबाल, लकड़ी के बचाब अउरी भबनसब के साथ एगो महल के निरमान कयल जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1012,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो महल के निरमान के लागत उनकर जटिलता अउरी सामग्री के खातिर परिबहन लागत जैसन कारकसब के अनुसार अलग बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1013,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीच में ऑरफोर्ड जैसन महल रहे, जे 12 बी सदी के अंत में यूके के £1,400 के खातिर बनावल गईल रहे, अउरी ऊपर छोर पर डोबर जैसन रहे, जेकर कीमत 1181 अउरी 1191 के बीच यूके £ 7,000 रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1014,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बखत के दौरान बनावल गईल एगो बड़ महल के लागत (कंहो भी यूके £1,000 से यूके £10,000 तक) अनेक जागीरन से आय लिहन, जे एगो लॉर्ड के बित्त के गंभीर रूप से परभाबित करिहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1015,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्यकाल के मसीनन अउरी आबिस्कार, जैसन कि ट्रेडव्हील क्रेन, निरमान के दौरान अपरिहार्य भ' गईल, अउरी लकड़ी के मचान के निरमान के तकनीकसब में पुरातनता से सुधार कयल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1016,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर देस में लकड़ी अउरी पतथर के महल दुनो रहे, हालांकि डेनमार्क में कुछ खदान रहे अउरी एकर परिनामस्वरूप एकर जियादातर महल धरती अउरी लकड़ी के मामला बाटे, या बाद में ईटा से बनल बाड़े सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"2.0"} +{"id":1017,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन के खातिर, जब टैटरसैल कैसल 1430 अउरी 1450 के बीच बनावल गईल रहे, त' पास में ढेर पत्थर उपलब्ध रहे, लेकिन मालिक लॉर्ड क्रॉमवेल ने ईटा के उपयोग करय के चुनलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1018,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ अपना से नीचबा के लोगन के समर्थन पर भरोसा करत रहे, काहेकि अपन जियादा सक्तिसाली किरायादारन के समर्थन के बिना एगो स्वामी अपनी सक्ति के कम करय के उम्मीद कर सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1019,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बिसेस रूप से रॉयल्टी पर लागू होत रहे, जेनकर पास कब्बो-कब्बो दोसर देसन में जमीन होत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1020,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साही परिबारन अनिबार्य रूप से औपनिबेसिक परिबारन के समान रूप धारन कईलक, हालांकि बहुत बड़ पैमाना पर अउरी पद जियादा परतिष्ठित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1021,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक केंद्रों के रूप में महल परदर्सन बदे महत्बपुर्न जगह रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1022,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महलन के तुलना गिरिजाघरन से स्थापत्य गौरब के बसतुयन के रूप में कयल गईल बाटे, अउरी कुछ महलन में उद्यानसब के सजाबटी बिसेससब के रूप में मिलावल गईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1023,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दरबारी परेम उच्च बर्ग के बीच परेम के कामुकता रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1024,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रिस्टन अउरी इसेल्ट के कथा मध्य जुग में बतावल गइल दरबारी परेम के किस्सन के एगो उदाहरन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1025,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्यजुग के उच्च बर्ग के बीच बिहा के उद्देस्य जमीन के सुरछित करय के रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1026,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई एगो मार्सल संस्थान के रूप में महल के छबि से निकलल बा, लेकिन इंग्लैंड, फ्रांस, आयरलैंड अउरी स्कॉटलैंड के अधिकांस महल कब्बो भी संघर्स या घेराबंदी में मिलल नाही रहे, ऐही बदे घरेलू जिनगी एगो उपेछित पहलू बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1027,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन के खातिर, ढेर महल रोमन सड़कन के पास स्थित बाटे, जे मध्य जुग में महत्बपुर्न परिबहन मार्ग बनल रहलन, या छेत्र में परिबरतन या नया सड़क ब्यबस्था के निर्मान के कारन बन सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1028,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहरी महल जनसंख्या अउरी उत्पादन के केंद्रन के नियंत्रित करय में बिसेस र��प से महत्बपुर्न रहे, बिसेस रूप से एगो हमलाबर बल के साथ, उदाहरन के खातिर 11 बी सदी में इंग्लैंड के नॉर्मन बिजय के बाद अधिकांस साही महल कस्बासब में या ओकर पास बनावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1029,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉर्ड्स एस्टेट के परबंधन में उनकर भूमिका के कारन गाम के महल अक्सर मिलन अउरी फील्ड सिस्टम से जुड़ल होत रहे, जकरासे ऊ संसाधनसब पर बेसी परभाब पड़त रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1030,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नाही केबल उ ब्याबहारिक रहे कि उ पनिया के आपूरती अउरी ताजा मछली सुनिस्चित कइलक, बल्कि उ एगो स्थिति के परतिक रहे काहेकी उ निरमान अउरी रखरखाब के खातिर महंगा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1031,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बस्तिन पर महल निरमान के लाभ यूरोपे तक सीमित नईखे रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1032,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गाम परिदृस्य में एगो आरथिक केंद्र के निकटता के लाभसब अउरी सुरक्षा दुयारा दीयल गईल सुरक्षा के कारन, नियोजित होखे के बजाय, बस्तिन के आसपास प्राकृतिक रूप से बस्तिन भी बिकसित भ सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1033,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आम तौर पर रोमन देबालन जैसन कि कौनो मौजूदा सहर के रछा के पास स्थित रहे, हालांकि कब्बो-कब्बो बांछित साइट पर कब्जा करय बला संरचनासब के बिधबन्स में एकर परिनाम रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1034,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब 11बी अउरी 12बी सदी में नॉर्मन्स आयरलैंड, स्कॉटलैंड अउरी वेल्स पर आकरमन कईलक, त' ऊ देसन में बसाबट मुख्य रूप से गैर-सहरी रहे, अउरी कस्बन के नींव अक्सर महल के निरमान से जुड़ल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1035,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सामंती भगबानन अउरी चर्च के बीच घनिष्ठ सम्बन्ध के संकेत दियलक, जे मध्ययुगीन समाज के सबसे महत्वपूर्ण संस्थासब में से एगो बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1036,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अउरी उदाहरन 14बी सदी के बोडियम कैसल के बाटे, जे इंग्लैंडो में बा; हालांकि इ अत्याधुनिक, उन्नत महल प्रतीत होत बाटे, इ तनिक रननीतिक महत्व के साइट पे बाटे, अउरी खाइ कम पानि बला रहे अउरी खनन के खिलाफ बचाव के रूप में साइट के परभाबसाली बनाबे के खातिर बेसी संभावना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1037,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैरीसन म���ंगा रहे अउरी परिनामस्वरूप अक्सर छोट रहे जब तक कि महल महत्वपुर्न नाही होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1038,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1403 में, 37 तीरंदाजन के एगो सेना एगो लमहर घेराबंदी के दौरान ओबेन ग्लाइंडर के सहयोगियन दुयारा दू गो हामलन के खिलाफ केर्नारफ़ोन कैसल के सफलतापूर्वक बचाब कईलक, ई देखावत बाटे कि एगो छोट बल परभाबी भ सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1039,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकर अधीन सूरबीर रहतन जे अपना सैन्य परसिक्छन के लाभ से एगो परकार के अधिकारी बर्ग के रूप में काम करतन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1040,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई हमला करय के तुलना में गैरीसन के भूखा रखय के खातिर ढेर कुसल रहे, बिसेसष रूप से सबसे बेसी बचाव बला साइटन के खातिर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1041,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो लमहर घेराबंदी सेना के धीमा कऽ सकेला, जकरा से मदत आ सकेला या दुसमन के बाद के खातिर एगो बरियार सेना तैयार करय में मदद भेट सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1042,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कोनो महल पर हमला करय के खातिर मजबूर कयल जात बाटे, त' हमलावरन के पास ढेर बिकल्प उपलब्ध रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1043,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रेबुचेट, जे संभवत: 13बी सदी में पेट्रारिया से बिकसित भईल रहे, तोपसब के बिकास से पहिल सबसे परभाबी घेराबंदी हथियार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1044,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैलिस्टस या स्प्रिंगल्ड्स घेराबंदी के इंजन रहे जे क्रॉसबो के समान सिद्धांतन पर काम करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1045,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ आमतौर पर महल के भबनन के बजाय गैरीसन के खिलाफ बेसी उपयोग कयल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1046,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देबाल के औरी जाय बला एगो खदान खोदल जाई अउरी एक बार लक्छय तक पहुँच जाय के बाद, सुरंग के गिरे से रोकय बला लकड़ी के समर्थन जला दियल जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1047,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घेराबंदी करय बालन के सुरंग के ओरी एगो काउंटर-माइन खोदल जा सकत बाटे; इ मान कि दुनो ऐके साथ बाटे, एकर परिनाम भूमिगत हाथ से हाथ के मुकाबला होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1048,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर उपयोग महल के फाटकन के खोलय बदे कयल जात रहे, हालांकि ऊ कब्बो-क��्बो कम परभाब बला देबालन के खिलाफ उपयोग कयल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1049,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो महल पर हमला करय बालन के खातिर एगो सुरछित बिकल्प एगो घेराबंदी टॉबर के उपयोग करय के रहे, जेकरा कब्बो-कब्बो घंटाघर कहल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Castle","last_updated":"1.0"} +{"id":1050,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राज्य के सत्ता, या तीन सत्ता, सामाजिक अनुक्रम के वृहद् क्रम रहलें हं जेकर उपयोग इसाई जगत (इसाई यूरोप) में मध्य जुग से शुरुआती आधुनिक यूरोप में कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1051,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राजतंत्र में राजा आऊ रानी शामिल रहलन हं, जबकि प्रणाली पुजारी (पहिल सत्ता), सामंत (दुसर सत्ता), किसान आऊ बुर्जुआ (तीसर सत्ता) से बनल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1052,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड में, दु सत्ता प्रणाली विकसित भइल जे कुलीनता आऊ पुजारी के एगो राजोचित सत्ता में जोड़लस आऊ \"सामान्य जन\" के दुसर सत्ता में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1053,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्कॉटलैंड में, पुजारी (पहिला सत्ता), कुलीन (दुसर सत्ता), आऊ शायर कमिश्नर, \"बर्गर्स\" (तीसर सत्ता), जे बुर्जुआ, मध्य वर्ग, आऊ, निम्न वर्ग के प्रतिनिधित्व करत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1054,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे से कि पुजारी बियाह ना कर सकत रहन, इ चलन मात्र एगो पीढ़ी ले सिद्धांत रूप में सीमित रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1055,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हुइज़िंगा द वानिंग ऑफ़ द मिडल एजेस (1919, 1924:47).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1056,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य जन के सार्वभौमिक रूप से सबसे निम्न क्रम में समझल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1057,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कै गो ले क्षेत्र आऊ राज्य में इ सब विशेष रूप से परिभाषित आवासीय संपत्ति कुल से बाहर पैदा भइल आबादी समूह भी अस्तित्व में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1058,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समय के देहाती क्षेत्र के आर्थिक अउरी राजनीतिक परिवर्तन आबादी में भारी वृद्धि, कृषि उत्पादन, तकनीकी खोज अउरी शहरी केंद्र से भर गइल रहे; सुधार अउरी नवीकरण के आन्दोलन पादरी अउरी साधारण स्थिति के बीच अंतर के तेज करे के प्रयास कइलस, अउरी चर्च द्वारा मान्यता प्राप्त शक्त�� के भी प्रभाव पड़ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1059,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर क्रम, जे लोग लड़लें, उ राजनीतिक रूप से शक्तिशाली, महत्वाकांक्षी, आऊ खतरनाक श्रेणी के रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1060,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा अलावा, पहिला आऊ दुसरा श्रेणी के लोग, तीसरा के श्रम पर भरोसा कइलें, जे तिसरका के निम्नतर स्थिति के आऊ स्पष्ट कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1061,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादेतर लोग एही समूह में पैदा भइलें आऊ एकरे हिस्सा बनल रह के मर गइले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1062,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मई 1776 में सुधार लागू करे में असफल रहे के चलते वित्त मंत्री तुर्गोत के हटा देवल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1063,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब उ उनका आपन 'आदर्श कार्यक्रम' के समर्थन करे खातिर राजी ना कर सकल, त लुई सोलहवाँ एस्टेट्स-जनरल के भंग करे के मांग कइलस, बाकी तीसर सत्ता आपन प्रतिनिधित्व के अधिकार खातिर प्रतिरोध कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1064,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे से कि स्कॉटलैंड के संसद एक सदनात्मक रहे, अंग्रेजी हाउस ऑफ़ लॉर्ड्स आऊ हाउस ऑफ़ कॉमन्स के उल्टे सभे सदस्य एके चैम्बर में बैइठत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1065,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड जइसन, आयरलैंड के संसद मैग्नम कांसिलियम आयरलैंड के मुख्य गवर्नर द्वारा बुलावल गइल आऊ परिषद् (क्यूरिया रेगिस), मैगनेट (सामंत), आऊ प्रेलेट (बिशप आऊ मठाधीश) के भागीदारी वाला \"महान परिषद्\" से विकसित भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1066,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1927 में, काउंटी के पहिला बेर प्रतिनिधित्व शायर के चुनल गेल नाइट द्वारा कइल गइल रहे (पहिले उनकर प्रतिनिधित्व शेरिफ कइले रहन).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1067,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब आजाद लोग रहन, अउरी उनकर विशेष अधिकार आऊ जिम्मेवारी रहे, आऊ राज्य के रिक्स्डाग में प्रतिनिधि भेजे के अधिकार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1068,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18 वीं सदी के पहिले, रियासत के बराबर संख्या में बंटल रहे के स्थिति में राजा के निर्णायक वोट देवे के अधिकार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1069,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, डा��ट ऑफ़ पोर्वू के बाद, डाइट ऑफ़ फ़िनलैंड के बैठक केवल 1863 में फिर से बोलावल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1070,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1400 के आस-पास, लेटर्स पेटेंट शुरू कइल गइल, 1561 में काउंट और बैरन जोड़ल गइल, आऊ 1625 में हाउस ऑफ़ नोबिलिटी के राज्य के पहिला एस्टेट के रूप में संहिताबद्ध कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1071,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असेंबली ऑफ़ नोबल्स के वंशगत सदस्य नोबल हाउस के प्रमुख होत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1072,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उच्च स्तर के रईस खातिर इ बड़ राजनीतिक प्रभाव में बदल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1073,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के शताब्दी में, एस्टेट में विश्वविद्यालय के शिक्षक आऊ कुछ राज्य विद्यालय शामिल भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1074,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यापार करे के अनुमति खाली शहर में रहे जखनी व्यापारिक सिद्धांत प्रमुखता प्राप्त कर लेले रहे, अउरी नगरवासि के गिल्ड के सीमा के भीतर व्यापारिक गतिविधि चलावे के विशेष अधिकार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1075,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बस्ती के शहर बने खातिर, बाजार अधिकार देवे वाला एगो राजसी अधिकार पत्र के जरुरत रहे, आऊ विदेशी व्यापार खातिर राजा द्वारा देवल गइल प्रधान बंदरगाह अधिकार के जरुरत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1076,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जे हे से कि 19 वीं शताब्दी ले जादातर आबादी आजाद किसान परिवार रहे, ना कृषि दास ना आसामी, दुसर यूरोपीय देश के तुलना में एगो उल्लेखनीय अंतर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1077,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डाइट के उनकर प्रतिनिधि अप्रत्यक्ष रूप से निर्वाचित कइल जात रहन: हर नगरपालिका एगो निर्वाचक जिला के प्रतिनिधि चुने खातिर निर्वाचक भेजत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1078,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग भीरी राजनितिक अधिकार ना रहे आऊ उ लोग वोट न दे सकत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1079,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वीडन में राज्य के रिक्स्दाग तब ले रहल जब 1866 में एकरा दु सदनीय रिक्स्दाग से बदल न दिहल गइल, जे एगो निश्चित आय चाहे संपत्ति वाला सब लोग के राजनीतिक अधिकार दिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1080,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ़िनलैंड में, इ कानूनी बंटवारा 1906 ले रहल, अभियो 1772 के स्वीडिश संविधान पर आधारित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1081,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा अलावा, शहर में रहे वाला औद्योगिक मजदूर के चार एस्टेट प्रणाली के प्रतिनिधित्व न मिलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1082,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में, 15 वीं अउरी 16 वीं शताब्दी में ब्रुसेल्स उ जगह बनल जहाँ पर स्टेट्स जनरल जमा भइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1083,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1579 में यूनियन ऑफ़ उतरेच्ट के परिणामस्वरूप आऊ जे घटना ओकरा बाद भइल, स्टेट्स जनरल घोषित कइलें कि अब उ स्पेन के राजा फिलिप II के आज्ञा के पालन ना करिहें, जे नीदरलैंड्स के भी अधिपति रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1084,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सरकार के उ स्तर रहे जहवां सब चीज़ के अइसे निपटारा कइल जात रहे कि उ सब सात राज्य के चिंता के बात रहे जे नीदरलैंड्स रिपब्लिक के हिस्सा बन गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1085,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्खिन नीदरलैंड्स में, हैब्सबर्ग के प्रति वफादार स्टेट्स जनरल के आखिरी बैठक 1600 के स्टेट्स जनरल में अउरी 1632 के स्टेट्स जनरल में भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1086,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अब एकरा में राज्य के प्रतिनिधि शामिल ना रहन, खाली एस्टेट्स के छोड़ दिहल जाओ: 1798 के संविधान के अंतर्गत सब आदमी बराबर समझल गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1087,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1815 में, जउन घड़ी नीदरलैंड्स बेल्जियम आउरी लक्समबर्ग के साथे एक भइल, स्टेट्स जनरल दु चैम्बर में बंट गइल: पहिला चैम्बर अउरी दूसर चैम्बर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1088,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1848 से, डच संविधान प्रावधान कइले बा कि दूसरा चैम्बर के सदस्य के लोग द्वारा चुनल जाव (पहिले मर्दाना के एगो सीमित जनसंख्या द्वारा; सार्वभौमिक मताधिकार 1919 से अस्तित्व में बाटे), जबकि पहिला चैम्बर के सदस्य स्टेट प्रोविंशियल के सदस्य कुल द्वारा चुनल जा लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1089,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पादरी के स्वतंत्र प्रिंस-बिशप, प्रिंस-आर्कबिशप आऊ ढेर मठ कुल के प्रिंस-अब्बोट्स द्वारा प्रतिनिधित्व होत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1090,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते लोग जिनकर क्षेत्र पवित्र रोमन साम्राज्य से कै सदी कुल से स्वतंत्र रहे, साम्राज्य के डाइट में उनकर प्रतिनिधि ना रहे आऊ एह में शाही सामंत आऊ स्वतंत्र गाँव शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"1.0"} +{"id":1091,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार बड़ एस्टेट रहन: कुलीन (ड्वोरियनस्तवो), पादरी, ग्रामीण निवासी, शहरी निवासी, जेकरा में जादे विस्तृत स्तरीकरण रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Estates_of_the_realm","last_updated":"2.0"} +{"id":1092,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बुर्जुआ वर्ग आपन मूल अर्थ में शहर कुल के अस्तित्व से घनिष्ठ तौर पर जुड़ल बाटे, जइसे कि उनकर शहरी चार्टर (जइसे, नगरपालिका चार्टर, शहर के विशेषाधिकार, जर्मन शहर कानून) द्वारा मान्यता प्राप्त बाटे, इ लेल शहर कुल के नागरिकता के अलावे कौनो पूंजीपति वर्ग ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"2.0"} +{"id":1093,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐतिहासिक तौर पर, मध्यकालीन फ्रांसीसी शब्द बुर्जुआ बोर्ग कुल (दीवार वाले बाजार-कस्बों), कारीगर, शिल्पकार, व्यापारी आऊ दुसर लोग के निरूपित कइलस, जेकरा से \"बुर्जुआ\" बनल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"1.0"} +{"id":1094,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिल्ड उ घड़ी पैदा भइल जउन घड़ी व्यक्तिगत व्यवसायी (जइसे शिल्पकार, कारीगर आऊ व्यापारी) आपन किराया पर लेवे वाला सामंती जमींदार कुल के साथे लड़ाई करत रहन, जे पाहिले से बेसी किराया के मांग कइले रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"2.0"} +{"id":1095,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग उ परिवार से आवत रहन जे तीन चाहे चार पीढ़ी से बुर्जुआ रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"2.0"} +{"id":1096,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ परिवार के नाम जउन शहर में उ लोग रहेलन उहाँ जानल जा ला, आऊ उनकर पूर्वज क्षेत्र के इतिहास में योगदान देले रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"1.0"} +{"id":1097,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तइयो इ लोग उ समय के महान कलाकारन के साथे विलासिता के जिनगी जियत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"1.0"} +{"id":1098,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रेंच भाषा में बुर्जुआ लगभग खुदे में एगो जाति के तौर पर पदनामित करे ला, भल हीं एह सामाजिक-आर्थिक समूह में सामाजिक गतिशीलता संभव बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"1.0"} +{"id":1099,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिटलर आपन अहंकार के चलते अविश्वसनीय पूंजीवाद पर भरोसा ना कइलें, आऊ उ एगो राज्य-निर्देशित अर्थव्यवस्था के प्राथमिकता दि���लें जे वोल्क के हित कुल के अधीन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"1.0"} +{"id":1100,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिटलर एहु कहत रहे कि व्यापारी बुर्जुआ \"आपन फैदा के अलावा कुछ ना जानेलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"1.0"} +{"id":1101,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब चीजन के उपयोगिता उनकर व्यावहारिक काम कुल में निहित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"1.0"} +{"id":1102,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेली डी जोर (ब्यूटी ऑफ़ दी डे, 1967) एगो बुर्जुआ के मेहरारू के कहानी कहेलन जे आपन बियाह से उकता गइल रहे अउरी खुद के रंडी बना देवे के फैसला कइलीरहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bourgeoisie","last_updated":"2.0"} +{"id":1103,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप में, सम्राट पदनाम मध्य युग के बाद से उपयोग कइल गइल बा, जे उ घड़ी पोप के बराबर चाहे लगभग बराबर मानल जात रहे काहे कि पोप चर्च के प्रमुख आऊ पच्छिमी यूरोप के कैथोलिक हिस्सा के आध्यात्मिक नेता के रूप में दिखत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"2.0"} +{"id":1104,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सम्राट के जेतना कड़ा परिभाषा बाटे, ऊ हई बाटे कि एगो सम्राट से बड़ कौनो दुसर शासक ना होला अउरी सामान्य रूप से ऊ एगो से अधिका देश पर शासन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"2.0"} +{"id":1105,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर स्थिति के आधिकारिक रूप से 1514 में पवित्र रोमन सम्राट द्वारा मान्यता दिहल गइल, हालांकि आधिकारिक तौर पर 1547 तक रूस के सम्राट कुल द्वारा एकर इस्तेमाल ना कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1106,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फारस के राजा कुल आऊ दुसर लोगन द्वारा उपयोग कइल जाए वाला ग्रेट किंग चाहे किंग ऑफ किंग्स जइसन पाहिले के रोमन खिताब के अक्सर बरोबर मानल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1107,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18 वीं शताब्दी के मध्य ले साम्राज्य के पहचान ओकर शासक के उपाधि के बजाय विशाल क्षेत्रीय अधिकार के आधार पर कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1108,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन रोम के लोग रेक्स (\"राजा\") नाम से घृणा कइलें, आऊ इ गणतंत्रीय शासन के राजनीतिक व्यवस्था के रूप आऊ दिखावा के बनएले रखे खातिर महत्वपूर्ण रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1109,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑगस्टस, जिनका पहिला रोमन सम्राट मानल जा ला, रिपब्लिकन रोम के कार्यालय, उपाधि आऊ सम्मान कुल के इकट्ठा क के अपना में समाहित कइलें, जे परंपरागत तौर पर अलगे-अलगे लोग कुल के बांटल गइल रहे, जे एगो अदमी के दिहल गइल शक्ति में केंद्रित कर रहल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1110,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, इ इंपीरेटर (\"कमांडर\") के बारे में अनौपचारिक जानकारी रहे जे कि उनकर उत्तराधिकारी कुल द्वारा बाद में पसंद कइल जाए वाला शीर्षक बन गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1111,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई सबसे स्थायी उपाधि कुल में से एगो बाटे: सीज़र अउरी एकर लिप्यंतरण हर साल सीज़र ऑगस्टस के समय से लेके ज़ार शिमोन II के 1946 में बुल्गारिया के सिंहासन से हटावे तक ले चलन में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1112,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपवाद कुल में ऑगस्टान इतिहास के शीर्षक शामिल हवे, जउन दुसर आऊ तेसर शताब्दी के सम्राट लोगन के आत्मकथा कुल के एगो अर्ध-ऐतिहासिक संग्रह बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1113,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि कुछे लोग के इ उपाधि दिहल गइल रहे, आऊ इ निश्चित रूप से अइसन नियम ना रहे कि राज करे वाला सम्राट कुल के सभे मेहरारू लोगन के इ मिली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1114,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के गणराज्य में, नया राजशाही के शुरुआती साल में, सम्राट (इम्परेटर) एगो उपाधि रहे जे बड़ जीत के बाद रोमन जनरल कुल के उनकर सैनिक लोगन आऊ रोमन सीनेट द्वारा दिहल जात रहे, जे लगभग फील्ड मार्शल (समूचा सेना के प्रमुख या कमांडर) के बरोबर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"2.0"} +{"id":1115,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर शताब्दी में जादे समय ले शासन करे वाला नर्वन-एंटोनियन राजवंश साम्राज्य के मज़बूत कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"2.0"} +{"id":1116,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कम समय खातिर तीन अलगाववादी प्रयास करे वाला के आपन सम्राट रहे: गैलिक साम्राज्य, ब्रिटानिक साम्राज्य आऊ पाल्मिरेन साम्राज्य, हालांकि बाद वाला रेक्स के जादे नियमित रूप से उपयोग कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1117,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो समय में, साम्राज्य के पांच हिस्सेदार रहन (देखें: टेट्रार्की).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1118,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहर के सामान्य रूप से कॉन्स्टेंटिनोपल कहल जा ला आउ आज एकर नाम इस्तांबुल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1119,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अर्ध-रिपब्लिकन अधिकारी के रूप में सम्राट के धारणा क�� बाद के इ रोमन \"बीजान्टिन\" सम्राट पूर्ण सम्राट के रूप में परिवर्तित क देलथिन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1120,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीजान्टिन काल के सम्राट कुल ग्रीक शब्द \"ऑटोक्रेटर\" के इस्तेमाल कइलें, जेकर अर्थ होला \"उ जे खुदे शासन करे ला\", चाहे \"सम्राट\", जे रेवाज के अनुसार ग्रीक लेखक कुल द्वारा लैटिन तानाशाह के अनुवाद करे खातिर उपयोग कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1121,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असल में, एह सबमें से कउनो (अउरी दुसर) अतिरिक्त उपाधि अउरी खिताब के कबहूँ पूरा तौर पर खारिज ना कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1122,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहर के भयानक लूट-मार के दुखद घटना के बाद, विजेता कुल एगो नया \"रोमानिया के साम्राज्य\" घोषित कइलें, जेकरा इतिहासकार कुल कॉन्स्टेंटिनोपल के लैटिन साम्राज्य के तौर पर जानलें, आऊ फ़्लैंडर्स के काउंट बाल्डविन IX के सम्राट बनवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1123,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑटो द ग्रेट के समय से, पुरबी फ्रांसिया के पुरनका कैरोलिंगियन साम्राज्य के जादेतर भाग पवित्र रोमन साम्राज्य बन गया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1124,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब इ छोट राजा रोमन राजा (रोमन कुल के राजा) के उपाधि लिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1125,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पवित्र रोमन सम्राट के सत्ता में रहे वाला में पहिल मानल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Emperor","last_updated":"1.0"} +{"id":1126,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूगोल के ज्यादातर दुगो शाखा से परिभाषित कईल जाला: मानवीय भूगोल आ प्राकृतिक भूगोल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1127,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरनका चलन की हिसाब से, भूगोल के मानचित्रकारी आ जगह के नाम से जोड़ी के देखल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"2.0"} +{"id":1128,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहेकि जगह अउर स्थान कई तरह के विषय जइसे कि अर्थशास्त्र, स्वास्थ्य, जलवायु, पौधा आ जानवर, पर असर डालेला, ए लिए भूगोल काफी बहुविषयक ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1129,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला के ध्यान के केंद्र ज्यादातर निर्मित पर्यावरण अउर ए चीज प बा कि कइसे इंसान जगह के बनावेने, देखने, रख-रखाव करेने अउर प्रभाव डालेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1130,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा खातिर भौतिक अउर मानवी�� भूगोल के परंपरागत पहलू कुल के समझ जरूरी बा, जइसे की उ तरीका कुल जवने से इंसानी समाज पर्यावरण के संकल्पना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1131,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन प्रणाली के अध्ययन जवन खुद धरती से बड़हन बाटे, उ आमतौर प खगोलशास्त्र या ब्रह्मांड विज्ञान के हिस्सा बनेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"2.0"} +{"id":1132,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्षेत्रीय विज्ञान: 1950 की दशक में, वाल्टर इसर्ड की नेतृत्व में क्षेत्रीय विज्ञान आंदोलन उभरल, जवन परंपरागत भौगोलिक कार्यक्रम कुल के विवरणात्मक झुकाव की उलट भौगोलिक सवाल कुल के परिमाणात्मक अउर विश्लेषणात्मक आदर देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1133,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानचित्रकारी आलेखन तकनीक कुल की एगो समूह से विकसित होके असली विज्ञान बनल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1134,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूगोल के सगरी उपविषय कुल की अलावा, GIS के उस्ताद के कंप्यूटर विज्ञान अउर डेटाबेस प्रणाली समझल जरूरी ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1135,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भू-सांख्यिकी कईगो क्षेत्र में बढ़िया से इस्तेमाल होता, जेमे जल विज्ञान, भूगर्भ शास्त्र, पेट्रोलियम के खोज, मौसम विश्लेषण, शहरी नियोजन, संभार तंत्र, अउर महामारी विज्ञान शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"2.0"} +{"id":1136,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकहार्ड उँगर की द्वारा दुबारा बनावल गईल नक्शा देखावेला कि बेबीलोन यूफ्रेट्स पर रहे, चारु तरफ से गोलाकार जमीन के पिंड कुल से घिरल जेमे सीरिया, उरारतु, अउर कई गो शहर लउकेला, आ उ एगो \"कड़वा नदी\" (ओसियानस) से घिरल बा, जवने के चारो ओर सप्त सितारा कुल की तरे सात गो द्वीप बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"2.0"} +{"id":1137,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इमागो मुंडी के उलट, 9वीं सताब्दी पूर्व में बनल एगो पुरान बेबीलोन काल क दुनिया के नकसा बेबीलोन के दुनिया के केंद्र से अउर उत्तर की तरफ देखावेला, वइसे त इहे पक्का नईखे कि उ केंद्र कौने चीज के देखावता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1138,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गरहन लगले के भविष्यवानी कईले के श्रेय थेल्स के भी दियाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1139,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए चीज पर थोड़ा मतभेद बा कि कवन उ पहिला आदमी रहे जे धरती के गोल होखले के दावा कईले रहे, जेकर श्रेय या त पर्मेनिदेस के य�� पायथागोरस के जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"2.0"} +{"id":1140,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती की त्रिज्या के सबसे पहिला आकलन कुल में से एगो राटोस्टेन्स के रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1141,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूमध्य रेखा के 360° में फिर बाँट दिहल गईल, जेमे से हर अंश के फिर दुबारा 60 भाग (60 मिनट) में बाँटल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1142,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिपर्चुस के काम के उ आगे ले गइने, अपनी नक्शा प ग्रिड प्रणाली लगा के अउर एक अंश खातिर 56.5 मील के दूरी मानि के.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1143,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य काल की दौरान, रोमन साम्राज्य के बर्बादी की वजह से भूगोल के विकास यूरोप से इस्लामिक दुनिया की तरफ खिसक गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1144,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आगे, इस्लामी विद्वान कुल रोमन अउर यूनानी कुल के पुरनका काम के अनुवाद आ व्याख्या कइने अउर ए काम खातिर बगदाद में ज्ञान भवन के स्थापना कइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1145,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अबु रेहान बिरुनी (976-1048) खगोलीय गोला के ध्रुव के समान दिगंश के बराबर दूरी वाला प्रक्षेपण के वर्णन कइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1146,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहाड़ कुल के ऊंचाई, घाटी के गहराई, अउर छितिज के विस्तार नापे खातिर उ एहितरे के अउर जुगाड़ के विकास कइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"2.0"} +{"id":1147,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खोजकर्ता आ भूगोलवेत्ता दुनु कुल के ई दिक्कत होत रहे कि एगो भौगोलिक जगहि के अक्षांश अउर देशांतर कइसे पता कईल जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1148,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18वीं अउर 19वीं शताब्दी उ समय रहे जब भूगोल के एगो अलग पढ़ाई के विधा के रूप में देखे लागल गईल, अउर ई यूरोप (विशेषकर पेरिस अउर बर्लिन में) में विश्विद्यालय कुल के एगो ठेठ पाठ्यक्रम बन गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"2.0"} +{"id":1149,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिछला दू गो शताब्दी में, कंप्यूटर की तकनीकी में बढ़ोतरी से जिओमेटिक्स के विकास अउर नया परिपाटी जइसे प्रतिभागी अवलोकन अउर भू-सांख्यिकी के भूगोल की औजार की पेटी में जुड़ल सम्भव भईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"2.0"} +{"id":1150,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्नाल्ड हेनरी गुयोट (1807-1884) हिमनद के बनावट प ध्यान दिहने अउर हिमनद के गति, खासकर तेज बर्फ के बहाव ���ें, के समझ विकसित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1151,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विलियम मोरिस डेविस (1850-1934) - अमेरिकी भूगोल के बाउजी, अउर माटी के कटाव के चक्र के विकास करे वाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1152,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एलेन चर्चिल सेम्पल (1863-1932) - असोसिएशन ऑफ अमेरिकन जियोग्राफर्स के पहिला मेहरारू अध्यक्ष","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1153,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वाल्टर क्रिस्टेलर (1893-1969)- मानवीय भूगोलविद अउर केंद्रीय स्थान सिद्धांत के अविष्कारक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1154,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेविड हार्वे (जन्म 1935) - मार्क्सवादी भूगोलवेत्ता अउर स्थानिक आ शहरी भूगोल के सिद्धांत के लेखक, वुतरीन लुड प्राइज के विजेता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geography","last_updated":"1.0"} +{"id":1155,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ मामला सब में, आधिकारिक (संवैधानिक) राजधानी आऊ सरकार के सीट के बीच अंतर कइल जा ला, जे कि दूसर जगह बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1156,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण प्राचीन बबिलोने, अब्बासिद बगदाद, प्राचीन एथेंस, रोम, ब्रातिस्लावा, बुडापेस्ट, कॉन्स्टेंटिनोपल, चांगान, प्राचीन कुस्को, कीव, मैड्रिड, पेरिस, पॉडगोरिका, लंदन, बीजिंग, प्राग, तेलिन, टोक्यो, लिस्बन, रीगा, विलनियस आऊ वारसॉ बाटे।","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1157,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ देश में, भू-राजनीतिक कारण से राजधानी के बदल दिहल गईल ह; फ़िनलैंड के पहिला शहर, तुर्कू, जे स्वीडिश शासन के तहत मध्य युग के बाद से देश के राजधानी के रूप में कार्य कइले रहे, 1812 में फ़िनलैंड के ग्रैंड डची के दौरान आपन अधिकार खो दिहलस, जब हेलसिंकी के रूसी साम्राज्य द्वारा फ़िनलैंड के वर्तमान राजधानी बनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1158,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कनाडा में, एगो संघीय राजधानी बा, जबकि दस प्रांतों आऊ तीन क्षेत्र में से प्रत्येक में राजधानी शहर बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1159,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑस्ट्रेलिया में, \"राजधानी शहर\" शब्द नियमित रूप से उ सब छह राज्य के राजधानी के साथे-साथे संघीय राजधानी कैनबरा आऊ उत्तरी क्षेत्र के राजधानी डार्विन के संदर्भित करे खातिर उपयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1160,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संघ के विपरीत, आमतौर पर एगो अलगे राष्ट्रीय राजधानी ना होला, बल्कि एगो घटक राष्ट्र के राजधानी भी समग्र रूप से राज्य के राजधानी होई, जइसे लंदन, जवन इंग्लैंड आऊ यूनाइटेड किंगडम के राजधानी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1161,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जर्मनी आऊ रूस के राष्ट्रीय राजधानी (बर्लिन के स्टैडस्टाट आऊ मॉस्को के संघीय शहर) भी अपने आप में दुनों देश के घटक राज्य बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"2.0"} +{"id":1162,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रैंकफोर्ट, केंटकी, लुइसविले आऊ लेक्सिंगटन के बीच बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"2.0"} +{"id":1163,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टालहासी, फ़्लोरिडा, पेंसाकोला और सेंट ऑगस्टाइन, फ़्लोरिडा के बीच मध्यबिंदु के रूप में चुनल गइल - तब फ़्लोरिडा के दु सबसे बड़ शहर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1164,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक राष्ट्र के राजनीतिक शासन में परिवर्तन के परिणामस्वरूप कभी-कभी एगो नया राजधानी के आदेश भी देल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1165,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब 1982 में कैनरी द्वीप एगो स्वायत्त समुदाय बन गइल, त सांता क्रूज़ डी टेनेरिफ़ आऊ लास पालमास डी ग्रैन कैनरिया दुनों के राजधानी के दर्जा दे दिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1166,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्टोनिया: सुप्रीम कोर्ट आऊ शिक्षा आऊ अनुसंधान मंत्रालय टार्टू में स्थित बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"2.0"} +{"id":1167,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपातकाल के मामला में, संवैधानिक शक्ति के सीट के दूसर शहर में स्थानांतरित कइल जा सकेला, ताकि संसद के सदन राष्ट्रपति आऊ कैबिनेट समान स्थान पर बैठ सकें।","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1168,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राज्य के पूरा मशीनरी हर छह महीने में एक शहर से दूसर शहर में चल जाली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1169,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धर्मशाला, जे केंद्रीय तिब्बती प्रशासन के मुख्यालय भी बाटे, राज्य के दूसर शीतकालीन राजधानी हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1170,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहर के ही एगो केंद्र शासित प्रदेश के रूप में प्रशासित कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1171,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तराखंड: देहरादून प्रशासनिक आऊ विधायी राजधानी बाटे, जबकि उच्च न्यायालय नैनीताल में स्थित हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1172,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर निर्माण 1960 में शुरू भइल और 1966 में बनके तैयार भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1173,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राष्ट्रपति महल (मलकानांग पैलेस) आऊ सुप्रीम कोर्ट राजधानी शहर के भीतर स्थित बाड़ें बाकि कांग्रेस के दुनों सदन अलग-अलग उपनगर में स्थित हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"2.0"} +{"id":1174,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"श्रीलंका: श्री जयवर्धनेपुरा कोट्टे के प्रशासनिक राजधानी आऊ संसद के स्थान नामित कइल गइल बा, जबकि पूर्व राजधानी कोलंबो के अब \"वाणिज्यिक राजधानी\" के रूप में नामित कइल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1175,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्षिण अफ्रीका: प्रशासनिक राजधानी प्रिटोरिया बाटे, विधायी राजधानी केप टाउन ह, आऊ न्यायिक राजधानी ब्लोमफ़ोन्टेन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1176,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्विट्जरलैंड: बर्न स्विट्जरलैंड के संघीय शहर बाटे आऊ वास्तविक राजधानी के रूप में कार्य करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1177,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इलिनोइस आऊ न्यूयॉर्क राज्य के समान, अधिकांश राज्यव्यापी निर्वाचित अधिकारी आऊ अधिकारी जे दक्षिणपूर्व पेंसिल्वेनिया (फिलाडेल्फिया शहर, बक्स काउंटी, मोंटगोमेरी काउंटी, डेलावेयर काउंटी आऊ चेस्टर काउंटी) में स्थित बाड़ें, ज्यादातर फिलाडेल्फिया में काम करे के पसंद करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"2.0"} +{"id":1178,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इज़राइल आऊ फिलिस्तीन: इज़राइल सरकार आऊ फिलिस्तीनी प्राधिकरण दुनों यरूशलेम के आपन राजधानी के रूप में दावा करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1179,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौगोलिक या जनसांख्यिकीय रूप से परिधीय स्थान पर एक राजधानी शहर के प्रतीकात्मक स्थानांतरण आर्थिक या रणनीतिक कारण से भ सकेला (कभी-कभी एकरा आगे के राजधानी या अग्रणी पूंजी के रूप में जानल जा ला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1180,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मंगोल सब के साथे सीमा के निगरानी में मदद करे खातिर मिंग सम्राट आपन राजधानी के बेसी केंद्रीय नानजिंग से बीजिंग स्थानांतरित क दिहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1181,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1911 में राजा-सम्राट जॉर्ज पंचम के राज्याभिषेक दरबार के बाद दिल्ली अंततः औपनिवेशिक राजधानी बन गइल, जे 1947 से स्वतंत्र भारत के राजधानी के रूप में जारी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1182,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कबो-कबो, कैनबरा, ओटावा, वाशिंगटन, वेलिंगटन और मानागुआ के मामलात में विभिन्न संस्था सब के बीच वास्तविक या संभावित झगड़ा के समाप्त करे खातिर एगो नया राजधानी शहर के स्थान चुनल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"2.0"} +{"id":1183,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीन राज्य के अवधि में, शू आऊ वू दुनों गिर गइलें जब चेंगदू आऊ जियान के उनकर संबंधित राजधानी गिर गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"1.0"} +{"id":1184,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किंग राजवंश के पतन के बाद, प्राधिकरण के विकेंद्रीकरण आऊ जादे बढ़िया परिवहन आऊ संचार प्रौद्योगिकी चीनी राष्ट्रवादी आऊ चीनी कम्युनिस्ट सब के जापानी आक्रमण के महान संकट के दौरान राजधानी के तेजी से स्थानांतरित करे आऊ उनकर नेतृत्व ढांचा के बरकरार रखे के अनुमति देलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Capital_city","last_updated":"2.0"} +{"id":1185,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा प्रशासनिक रूप से परिभाषित सीमा सब के साथे एगो स्थायी आऊ घनी बस्ती के रूप में परिभाषित कइल जा सके ले जेकर सदस्य मुख्य रूप से गैर-कृषि कार्य पर काम करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1186,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐतिहासिक रूप से, शहरवासी समग्र रूप से मानवता के एगो छोटा अनुपात रहलन हं, बाकि दु शताब्दी के अभूतपूर्व आऊ तेजी से शहरीकरण के बाद, दुनिया के आधा से जादे आबादी अब शहर में रहत बाटे, जेकर वैश्विक स्थिरता खातिर गहिरा परिणाम भइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1187,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बढ़ल प्रभाव के मतलब बाटे शहरन के वैश्विक मुद्दा सब पर भी महत्वपूर्ण प्रभाव पड़ेला, जइसे कि सतत विकास, ग्लोबल वार्मिंग आऊ वैश्विक स्वास्थ्य.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1188,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही चलते, सघन शहर सब के अक्सरहाँ जलवायु परिवर्तन से लड़े के एगो महत्वपूर्ण तत्व के रूप में जानल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1189,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, बीजिंग, लंदन, मैक्सिको सिटी, मॉस्को, नैरोबी, नई दिल्ली, पेरिस, रोम, एथेंस, सियोल, टोक्यो आऊ वाशिंगटन, डीसी जइसन देश के राजधानी सब आपन-आपन राष्ट्र के पहचान आऊ शीर्ष के देखावेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1190,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहर के एगो कहानी के रूप में देखल जा सकेला, अदमी के टोली कुल के बीच संबंध के एगो पैटर्न, एगो उत्पादन आऊ वितरण स्थान, शारीरिक बल के एगो क्षेत्र, सम्बद्ध निर्णयन सब के एगो सेट, चाहे संघर्ष के एगो क्षेत्र.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1191,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनसंख्या के शहरी के रूप में वर्गीकृत करे खातिर राष्ट्रीय जनगणना विभिन्न परिभाषा के उपयोग करेला - जनसंख्या, जनसंख्या घनत्व, आवास सब के संख्या, आर्थिक कार्य आऊ बुनियादी ढांचा जइसन कारक के लागू करे के.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1192,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहर आऊ देश के आपसी निर्भरता के एगो परिणाम एतना स्पष्ट बाटे कि एकरा आसानी से अनदेखा क दिहल जा ला: वैश्विक स्तर पर, शहर सामान्य रूप से स्थायी कृषि आबादी के समर्थन करे में सक्षम क्षेत्र तक ही सीमित रहेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1193,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे-जइसे शहर के जटिलता बढ़त गइल, मुख्य नागरिक संस्थान, सरकार के सीट से लेके धार्मिक भवन तक, सम्मिलन के इ सब बिंदु पर हावी भ गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1194,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौतिक वातावरण सामान्य रूप से उ रूप के बाधित करेला जेकरा में एगो शहर बनावल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1195,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आऊ एकरा आसपास के परिदृश्य के देखइत सर्वोत्कृष्ट रक्षा खातिर स्थापित कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1196,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ रूप लंबा समय में क्रमिक विकास से विकसित हो सकेला, शहर के दीवारन आऊ पुरान शहर के सीमा सब के चिह्नित करे वाला किला के संकेंद्रित निशान के साथे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1197,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मॉस्को जइसन शहरन में, इ पैटर्न अभियो साफ़-साफ़ दिखाई पड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1198,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब क्षेत्रन में उत्खनन से शहरन स के खंडहर व्यापार, राजनीति या धर्म के दिशा में भिन्न-भिन्न प्रकार पावल गइल बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1199,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चीन के नियोजित शहरन स के निर्माण पवित्र सिद्धांत के अनुसार आकाशीय सूक्ष्म जगत के रूप में कार्य करे खातिर कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1200,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब साइट बहुत जादे व्यवस्थित आऊ स्तरीकृत फैशन में नियोजित दिखाई पड़ेलन, जेकरा में श्रमिक स खातिर कमरा के एगो न्यूनतम ग्रिड आऊ उच्च कक्षा खातिर जादे विस्तृत आवास उपलब्ध बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1201,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निम्नलिखित शताब्दी स में, ग्रीस के स्वतंत्र शहर-राज्य, ख़ास कर के एथेंस पोलिस विकसित कइले रहे, जे पुरुष जमींदार नागरिक स के एगो संघ रहे जे सामूहिक रूप से शहर के निर्माण कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1202,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपने साम्राज्य के अधिकार के तहत, रोम कई एक शहर (कॉलोनिया) के बदल दिहलस आऊ स्थापित कइलस, आऊ उनकरा साथे शहरी वास्तुकला, डिजाइन आऊ समाज के आपन सिद्धांत लवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1203,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नॉर्ट चिको सभ्यता में 30 प्रमुख जनसंख्या केंद्र शामिल रहे जे अब उत्तर-मध्य तटीय पेरू के नॉर्ट चिको क्षेत्र में हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1204,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पच्छिम में सत्ता के ठिकाना कांस्टेंटिनोपल आऊ ओकर प्रमुख शहरन बगदाद, काहिरा आऊ कॉर्डोबा के साथे बढ़इत इस्लामी सभ्यता में स्थानांतरित भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1205,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तेरहवीं आऊ चौदहवीं शताब्दी तक, कुछ शहर शक्तिशाली राज्य बन जा लन, अगल-बगल के क्षेत्रन के आपन नियंत्रण में ले लेवे लन या व्यापक समुद्री साम्राज्य बनावे लन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1206,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अटलांटिक व्यापार के उभार के बाद पश्चिमी यूरोप के बड़ राजधानी स (लंदन आऊ पेरिस) के वाणिज्य के विकास से लाभ भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1207,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड नेतृत्व कइलस काहे कि लंदन विश्व साम्राज्य के राजधानी बन गइल आऊ देश भर के शहरन में विनिर्माण खातिर रणनीतिक स्थानन में वृद्धि भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1208,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उद्यमी नेतृत्व बिल्डरों, रीयलटर्स, डेवलपर्स, मीडिया, सरकारी कार्यकारी जइसे महापौर आऊ मुख्य निगम स से बनल विकास गठबंधन के माध्यम से प्रकट भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1209,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिणाम शहर के पुनरुद्धार के प्रयास रहलें; इनर-सिटी जेंट्रीफिकेशन; सीबीडी के उन्नत सेवा रोजगार में परिवर्तन; मनोरंजन, संग्रहालय आऊ सांस्कृतिक स्थल; खेल स्टेडियम कुल आऊ खेल परिसर के निर्माण; आऊ तट विकास.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1210,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18 वीं शताब्दी ले, ग्रामीण कृषि जनसंख्या आऊ बाजार आऊ छोट पैमान पर निर्माण वाले शहरन के बीच एगो संतुलन मौजूद रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1211,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहरन के सांस्कृतिक अपील भी निवासी के आकर्षित करे में एगो भूमिका निभावे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1212,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाटम, इंडोनेशिया, मोगादिशु, सोमालिया, ज़ियामेन, चीन आऊ नियामी, नाइजर के दुनिया के सबसे तेजी से बढ़इत शहर में मानल जा ला, जिनकर वार्षिक वृद्धि दर 5–8% बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1213,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राष्ट्र 2050 तक विश्व में अतिरिक्त 2.5 बिलियन शहरवासी (आऊ 300 मिलियन कम देशवासी) के भविष्यवाणी कइलस ह, जेकरा में 90% शहरी आबादी विस्तार एशिया आऊ अफिरका में हो रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1214,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ शहरन में एगो गहिर खाई अमीर आऊ गरीब के विभाजित करेला, जेकरा में सामान्य रूप से गेटेड समुदायों में रहे वाले एगो सुपर-अमीर अभिजात वर्ग आऊ अपर्याप्त बुनियादी ढांचा आऊ अन्यथा खराब परिस्थिति के साथे घटिया आवास में रहे वाले लोगन के बड़ समूह होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1215,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तबो नगर पालिका नियमित रूप से खुलल (आऊ अपरिभाषित) अपराध जइसे कि घूमें आऊ बाधा खातिर निर्देशित व्यापक उप-कानून लागू करेली, विरोध प्रदर्शन खातिर परमिट के आवश्यकता हो ला या निवासी लोग आऊ घर के मालिकन के शहर के फुटपाथ से बर्फ हटावे के आवश्यकता हो ला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1216,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब कम चाहे जादे नियमित रूप से, कम चाहे जादे समान रूप से प्रदान कइल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1217,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ उत्पादन उन्मुख मानक अक्सरहाँ \"सेवा वितरण नियम\" के जन्म देवे लन, सेवा के वितरण खातिर नियमित प्रक्रिया स, जे शहरी सेवा नौकरशाही के उत्पादकता लक्ष्यन के संहिताबद्ध के कोशिश बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1218,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"रॉबर्ट एल. लाइनबेरी, \"मैंडेटिंग अर्बन इक्वैलिटी: द डिस्ट्रीब्यूशन ऑफ म्यूनिसिपल पब्लिक सर्विसेज\"; हैन एंड लेविन (1980) में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1219,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, नगरपालिका सेवा के साथे-साथे शहरी नवीकरण आऊ अन्य विकास परियोजना के वित्तपोषण, रोज के समस्या बाटे, जेकरा शहर उच्च सरकारन से अपील, निजी क्षेत्र के साथ व्यवस्था आऊ निजीकरण (निजी क्षेत्र में सेवा के विक्रय) जइसन तकनीक के उपयोग से संबोधित कइल जा ला। निगमीकरण (अर्ध-निजी नगरपालिका के स्वामित्व वाले निगम के गठन), आऊ वित्तीयकरण (शहर के संपत्ति के व्यापार लायक वित्तीय साधन आऊ डेरिवेटिव में पैकिंग).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1220,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैश्वीकरण के प्रभाव आऊ दुनिया भर में स्थानीय सरकारन में बहुराष्ट्रीय निगम स के भूमिका \"नगरी शासन सिद्धांत\" से दूर, नगरीय शासन पर परिप्रेक्ष्य में बदलाव कइलस ह, जेकरा में स्थानीय हितन के एगो गठबंधन कार्यात्मक तरीका से संचालित हो ला, बाहरी आर्थिक सिद्धांत के तरफ नियंत्रण, व्यापक रूप से नवउदारवाद के दर्शन के साथे शिक्षाविदन में जुड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1221,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"योजना उपकरण, खुद नगर के मौलिक डिजाइन से परे, बुनियादी ढांचा में सार्वजनिक पूंजी निवेश आऊ ज़ोनिंग जइसन भूमि-उपयोग नियंत्रण शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1222,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नियोजन उद्देश्य कुल के कार्यान्वयन में शहरन खातिर ज़ोनिंग, उपखंड नियंत्रण आऊ भवन, आवास आऊ स्वच्छता सिद्धांतन के विनियमन के नगरपालिका शक्ति भी उपलब्ध बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1223,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपेक्षाकृत एक साथे रहे वाले लोग अलग-अलग क्षेत्रन में रह सकेलन, काम कर सकेलन आऊ खेल सकेलन, आऊ अलग-अलग लोगन के साथे जुड़ सकेलन, जातीय या जीवन शैली के परिक्षेत्र के निर्माण कर सकेलन या, केंद्रित गरीबी, यहूदी बस्ती के क्षेत्रों में।","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1224,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पश्चिम में उपनगर, आऊ, पूरे विश्व में गेटेड समुदायन आऊ \"प्राइवेटोपिया\" के अन्य रूप के, स्थानीय अभिजात वर्ग के सुरक्षित आऊ विशिष्ट पड़ोस में आत्म-पृथक करे के अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1225,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बहिष्कृत सर्वहारा वर्ग - शायद आज 1.5 बिलियन लोग, 2030 ले 2.5 बिलियन—पृथ्वी पर सबसे तेजी से बढ़े वाला आऊ सबसे नया सामाजिक वर्ग बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1226,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ औपचारिक तरीका से कम्युनिस्ट घोषणापत्र में लिखित ऐतिहासिक एजेंसी के समान आऊ असमान दुनों बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1227,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि व्यापार शहरन के केंद्र लंबा समय से खुदरा व्यापार आऊ खरीदारी के इंटरफेस से उपभोग खातिर आश्रय रहलें ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1228,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो सघन श्रम बाजार कम्पनियन आऊ लोगन के बीच बेहतर कौशल मिलान के अनुमति दे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1229,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक अभिजात वर्ग शहरन में रहे लन, साझा सांस्कृतिक पूंजी से बंधल होवे लन, आऊ खुदे शासन में कुछ भूमिका निभावे लन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1230,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रेग केर आऊ जेसिका ओलिवर, \"रीथिंकिंग प्लेस आइडेंटिटीज\", कावारत्ज़िस, वार्नबी आऊ एशवर्थ (2015) में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1231,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देशभक्त पर्यटक ताजमहल देखे खातिर आगरा जाए लन, चाहे वर्ल्ड ट्रेड सेंटर के दौरा करे खातिर न्यूयॉर्क शहर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1232,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे गुमनाम लोग - गरीब, वंचित, असंबद्ध - अक्सरहाँ छोट शहरन के स्वस्थ व्यवस्था आऊ शांति चाहे अर्ध-ग्रामीण विकास के सफाई उपखंडन में दयनीय परिस्थितियन में जियल पसंद करेलन?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1233,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जे लोग ओकरा में रहे आएल रहन, उ लोग कौनो प्राप्य स्तर पर भाग लेवे आऊ प्रतियोगिता करे खातिर इ कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1234,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नगर के ब्रांडिंग आऊ स्थानीय पहचान बनावे में खेला भी एगो मुख्य भूमिका निभावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1235,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरो से जादे महत्वपूर्ण बात इ ह कि पर्यटन आऊ निवेश दुनों खातिर लंबा समय के भारी संभावना बाटे (कासिमती, 2003).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1236,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"युद्ध सामाजिक नेतृत्व आऊ राजनीतिक सत्ता हथियार रखे वाले अल्पसंख्यक लोगन के हाथ में केंद्रित क दिहलस, जिनका पवित्र ताकत के प्रयोग करे वाले आऊ गुप्त बाकि कीमती वैज्ञानिक आऊ जादुई जानकारी रखे वाले पुरोहित लोगन द्वारा उकसावल गइल.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1237,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर विश्व युद्ध के अवधि में, राष्ट्रीय सरकारन इ अवसर पर कुछ शहरन के खुला घोषित क दिहलें, क्षति आऊ रक्तपात से बचे खाति��� एगो आगे बढ़ रहल दुश्मन के सामने प्रभावी ढंग से उनका समर्पित क दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1238,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार के युद्ध, जेकरा आतंकवाद विरोधी लड़ाई के रूप में जानल जा ला, में निगरानी आऊ मनोवैज्ञानिक युद्ध के तकनीकन के साथे-साथे नजदीकी मुकाबला शामिल हवे, जे कार्यात्मक रूप से आधुनिक नगरीय अपराध रोकथाम के विस्तार करे खातिर, जे पहिले से ही रक्षात्मक स्थान जइसन अवधारणा स के प्रयोग करे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1239,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घुसे खातिर उच्च बाधा स के चलते, इ सब नेटवर्क के प्राकृतिक एकाधिकार के रूप में वर्गीकृत कइल गइल ह, जेकर अर्थ बा कि आर्थिक तर्क एगो एकल संगठन, सार्वजनिक चाहे निजी द्वारा हर नेटवर्क के नियंत्रण के पक्षधर बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1240,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैथ वेलमैन आऊ फ्रेडरिक प्रिटोरियस, \"अर्बन इंफ्रास्ट्रक्चर: प्रोडक्टिविटी, प्रोजेक्ट इवैल्यूएशन, एंड फाइनेंस\"; वेलमैन एंड स्पिलर (2012) में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1241,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भीड़भाड़ वाला परिस्थितियन में बढ़िया स्वास्थ्य खातिर जरुरी स्वच्छता ला पानी के आपूर्ति आऊ अपशिष्ट प्रबंधन के साथे-साथे व्यक्तिगत स्वच्छता के भी जरुरत हो ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1242,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक नगरीय जीवन बिजली के मशीनन के संचालन खातिर (घरेलू उपकरणन से ले के औद्योगिक मशीनन से ले के संचार, व्यापार आऊ सरकार में उपयोग में लावल जाए वाला अब-सर्वव्यापी इलेक्ट्रॉनिक सिस्टम) आऊ ट्रैफिक लाइट, स्ट्रीट लाइट आऊ इनडोर लाइटिंग खातिर बिजली के माध्यम से प्रेषित ऊर्जा पर बहुत जादे निर्भर करे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1243,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टॉम हार्ट, \"ट्रांसपोर्ट एंड द सिटी\"; पैडिसन (2001) में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1244,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई-एक बड़ अमेरिकी शहर अभियो रेल द्वारा पारंपरिक सार्वजनिक परिवहन के संचालन करे ले, जईसन सदा लोकप्रिय न्यूयॉर्क सिटी सबवे सिस्टम द्वारा कईल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1245,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानवजनित इमारतन स आऊ कचड़ा, के साथे बगइचा में खेती, भौतिक आऊ रासायनिक वातावरण बनावे लें, जेकर जंगल में कोई सानी नईखे, कुछ मामलन में बिसेस जैव विविधता के ��ोग बनावेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1246,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो परिप्रेक्ष्य में, नगर आपन संसाधन जरूरतन के कारण पारिस्थितिक रूप से टिकाऊ नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1247,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक शहर कंक्रीट, डामर आऊ अन्य कृत्रिम सतहन के चलते आपन खुद के माइक्रॉक्लाइमेट बनावे खातिर जानल जा लें, जे सूरज के रोशनी में गरम हो जा लें आऊ बारिश के पानी के भूमिगत नलिका में बदल देवे लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1248,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हवाई कण बारिश के 5–10% तक बढ़ा देवे लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1249,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, नगरीय सूक्ष्म जलवायु के भीतर, कम पेड़-पौधा वाला गरीब पड़ोसी जादे गर्मी सहे लें (बाकि एकरा से निपटे के साधन कम बाटे).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1250,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य रूप से उनका नगरीय खुला स्थान (हालाँकि इ शब्द के अर्थ हमेशा ग्रीन स्पेस न होला), ग्रीन स्पेस, अर्बन ग्रीनिंग कहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1251,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अध्ययन में यूके में लगभग 20,000 लोगन के डेटा के उपयोग कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1252,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जऊन लोगन के कम से कम दु घंटा न मिलल— भलहीं ऊ प्रति हफ्ता एक घंटा से जादे काहे न हो— उनका फैदा ना मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1253,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पढ़ाई प्रकृति में समय के रूप में कोई आदमी के आपन यार्ड या बगीचा में बितावल गईल समय के गणना ना कईलस, लेकिन अध्ययन में अधिकांश प्रकृति के यात्रा घर से दो मील के भीतर भईल रहे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1254,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सास्किया सैसेन आपन 1991 के काम, द ग्लोबल सिटी: न्यूयॉर्क, लंदन, टोक्यो में \"वैश्विक शहर\" शब्द के इस्तेमाल ओकर आकार के बजाय शहर के शक्ति, स्थिति आऊ महानगरीयता के आधार पर कईलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1255,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"3 (1982): 319 वैश्विक शहर वैश्विक पदानुक्रम के आधारशिला बनावेलें, आपन आर्थिक आऊ राजनीतिक प्रभाव के माध्यम से आदेश आऊ नियंत्रण के प्रयोग करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1256,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ धारणा के आलोचक सत्ता आउर बदलाव के विभिन्न क्षेत्र के तरफ इशारा करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1257,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुराष्ट्रीय निगम आऊ बैंक वैश्विक शहरन में आपन मुख्यालय बनावेलें आऊ इ संदर्भ में आपन अधिकांश व्यवसाय संचालित करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1258,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैन्सी डक्सबरी और शेरोन जीनोटे, \"ग्लोबल कल्चरल गवर्नेंस पालिसी\"; एशगेट रिसर्च कंपेनियन टू प्लानिंग एंड कल्चर; लंदन एशगेट, 2013, अध्याय 21 में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1259,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1976 में पर्यावास. सम्मेलन \"आदमी के बस्ती कुल पर वैंकूवर घोषणा\" के अपनईलस जे शहरी प्रबंधन के विकास के एगो मूलभूत पहलू के रूप में पहचानल जा ला आऊ शहरी आवास स के बनाए रखे खातिर विभिन्न सिद्धांतन के स्थापित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1260,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनवरी 2002 में आदमी के बस्ती कुल पर संयुक्त राष्ट्र आयोग एगो छत्र एजेंसी बन गईल जेकरा संयुक्त राष्ट्र मानव निपटान कार्यक्रम या संयुक्त राष्ट्र मानव आवास, संयुक्त राष्ट्र विकास समूह के सदस्य कहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1261,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैंक के नीति ने ऋण आऊ तकनीकी सहायता के माध्यम से अचल संपत्ति बाजार सब के मजबूत करे पर ध्यान केंद्रित कईलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1262,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहर पारंपरिक पश्चिमी संस्कृति में प्रमुखता से आवेलें, बाइबिल में बुराई आऊ पवित्रता दुनों रूप में दिखाई देवेलें, जे बेबीलोन आऊ जेरूसलम के प्रतीक बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1263,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शहर के चरम या विपरीत के संदर्भ में मानल जा सकेला: फ़ौरन मुक्त आऊ दमनकारी, अमीर आऊ गरीब, संगठित आऊ अराजक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"2.0"} +{"id":1264,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ आऊ अन्य राजनीतिक बिचारधारा कुल शहर सब के बारे में चर्चा में कथा आऊ विषय सब के बारे में दृढ़ता से प्रभावित करेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1265,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शास्त्रीय आऊ मध्ययुगीन साहित्य में वर्णन के एगो शैली शामिल हवे जे शहर के विशेषता आऊ इतिहास के सम्भालेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1266,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीसवीं शताब्दी में शहरन सब के अन्य प्रारंभिक सिनेमाई प्रतिनिधित्व सामान्य रूप से उनका ऑटोमोबाइल परिवहन के सुचारू रूप से काम करे वाली प्रणाली सब के साथे तकनीकी रूप से कुशल स्थानन के रूप में चि���्रित कईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/City","last_updated":"1.0"} +{"id":1267,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देश एगो भिन्न क्षेत्रीय निकाय या राजनीतिक इकाई (यानी एगो राष्ट्र) बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"1.0"} +{"id":1268,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सहज रूप से संप्रभु नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"1.0"} +{"id":1269,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौगोलिक क्षेत्रफल के दृष्टिकोण से रूस दुनिया के सबसे बड़ देश बा, जबकि चीन सबसे जादे आबादी वाला देश बा, एकरा बाद भारत, संयुक्त राज्य अमेरिका, इंडोनेशिया, पाकिस्तान आऊ ब्राजील बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"1.0"} +{"id":1270,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर यूरोपीय देश में राष्ट्रीय क्षेत्र के उप-विभाजन खातिर शब्द के उपयोग कइल जा ला, जइसे जर्मन बुंडेसलैंडर में, साथे-साथे एगो संप्रभु राज्य खातिर कम औपचारिक शब्द.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"1.0"} +{"id":1271,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संसार में \"देश\" के संख्या पर कोई सार्वभौमिक समझौता नईखे काहे कि ढेर राज्य संप्रभुता के स्थिति पर विवाद कईले बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"2.0"} +{"id":1272,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैर-संप्रभु देशन के स्वायत्तता के मात्र व्यापक रूप से भिन्न होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"1.0"} +{"id":1273,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिपोर्ट प्रति व्यक्ति सकल राष्ट्रीय आय (जीएनआई) के आधार पर देश के विकास के श्रेणीबद्ध करेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"1.0"} +{"id":1274,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2019 के रिपोर्ट केवल उत्तरी अमेरिका, यूरोप, आऊ एशिया आऊ प्रशांत में विकसित देशन के मान्यता देली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"1.0"} +{"id":1275,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विश्व बैंक आपन क्षेत्रन के पूर्वी एशिया आऊ प्रशांत, यूरोप आऊ मध्य एशिया, लैटिन अमेरिका आऊ कैरिबियन, मध्य पूर्व आऊ उत्तरी अफ्रीका, उत्तरी अमेरिका, दक्षिण एशिया, आऊ उप-सहारा अफ्रीका के रूप में परिभाषित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Country","last_updated":"1.0"} +{"id":1276,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अन्वेषण सूचना आ संसाधन के अविष्कार के उद्देश्य खातिर खोज के काम ह, अनुसंधान आउर विकास के बजाय खासतौर से भूगोल या अंतरिछ के संदर्भ में, जे कि जो आमतऊर पर पृथ्वी विज्ञान या खगोल विज्ञान पर केंद्रित नाहीं होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1277,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सम्राट नीरो द्वारा करल गयल खाली एगो इथियोपिया या नूबिया के विजय खातिर तइयारी प्रतीत होला: 62 ईस्वी में दू गो सैनिक नील नदी के स्रोत के खोज कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1278,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोम के लोग उत्तरी यूरोप में भी कई ठे खोज आयोजित करवलन, आउर एशिया में चीन तक क खोज कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1279,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"100 ईस्वी-166 ईस्वी रोमन-चीनी संबंध के शुरूआत भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1280,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग के अन्वेषण क मुख्य आविष्कार आउटरिगर डोंगी रहल, जे सामान आउर लोगन के ले जाए खातिर तेज आउर स्थिर मंच प्रदान कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1281,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूज़ीलैंड के वैरौ बार में 2011 में भयल अध्ययन में ए बात क जादा संभावना रहल कि सोसाइटी द्वीप में एगो उद्भव रूहाइन द्वीप रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1282,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुक द्वीप आउर न्यूजीलैंड माओरी के बीच सांस्कृतिक आउर भासाई समानता रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1283,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1328-1333 के दउरान, ऊ पानी के जहाज से आगे दछिण चीन सागर रवाना भइलन आउर दछिण पूर्व एसिया में कई जगह गइलन आउर दछिण एसिया तक पहुंचलन, ऊ सिरीलंका आउर भारत में भी उतरल रहलन, आउर इहां तक की ऊ ऑस्ट्रेलिया भी गयल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1284,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खोज के पहिले चरण में पुर्तगाल आउर इस्पेन के वर्चस्व रहल, जबकि बाकी के यूरोपीय देश जइसे इंग्लैंड, नीदरलैंड आउर फ्रांस अनुसरण कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1285,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गहरा समुंदर में छमता से बाहर के इस्थिति के सहे खातिर विस्तृत तरीका आउर तकनीक के जरुरत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exploration","last_updated":"1.0"} +{"id":1286,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे बजाय,प्रसासनिक उपखंड के यथोचित राज्य के विभाजन समझल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1287,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आसरित छेत्र जवन कि वर्तमान में आजो दुनिया में बनल हउएं , आमतउर पर बहुते उच्च स्तर के राजनीतिक स्वायत्तता बनाए रखले हउएं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1288,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुक द्वीप के स्थिति के अंतरराष्ट्रीय कानून के उद्देश्य बदे स्वतंत्रता के बराबर मानल जाला, आउर देस आपन आंतरिक आउर बाहरी मामले पर पूर्ण संप्रभुता के प्रयोग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1289,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुक्त संघ समझौता के शर्त के तहत, हालांकि, न्यूजीलैंड विदेसी संबंध आउर नीयू के रछा खातिर कुछ जिम्मेदारी बरकरार रखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1290,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सूची आमतउर पर ऊ सब संस्था तक सीमित ह जे या त आपन स्थिति पर अंतरराष्ट्रीय संधि के अधीन ह, निर्जन ह, या स्वायत्तता के एगो अनूठा स्तर ह आउर अंतरराष्ट्रीय मामला के अलावा दुसर मामले में बड़े पैमाने पर स्व-शासी ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1291,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ सब स्वतंत्र रूप से प्रसासित छेत्राधिकार हउंअ, हालांकि ब्रिटिश सरकार रछा आउर अंतर्राष्ट्रीय प्रतिनिधित्व खातिर पूरा तरह जिम्मेदार हव आउर अच्छा सरकार सुनिश्चित करे क भी अंतिम जिम्मेदारी ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1292,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यू.के. संसद में कउनो क्राउन डिपेंडेंसी के प्रतिनिधित्व नाहीं ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1293,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूजीलैंड आउर ओकर पराधीनता एक्के गवर्नर-जनरल के जिम्मे रहल आउर एगो राजसाही छेत्र क गठन भयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1294,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज्य अमेरिका के साथे राजनीतिक संघ में उत्तरी मारियाना द्वीप समूह (सीएनएमआई) के राष्ट्रमंडल के अस्थापना खातिर पारस्परिक रूप से बातचीत कइल गइल परतिगापत्र के 1976 में अनुमोदित कयल गयल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1295,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज्य अमेरिका के साथे प्यूर्टो रिको के राजनीतिक संबंध के परिभाषित करे, समझे आउर समझावे के कोसिस करत समय ई अस्पष्टता आउर भ्रम के एगो स्थिर स्रोत हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1296,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कैरिबियन (अरूबा, कुराकाओ, आउर सिंट मार्टेन) में एकरे \"निर्वाचक देशन\" के इस्थिति के पराधीन या \"संबंधित गैर-स्वतंत्र राज्यन\" के समान मानल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Dependent_territory","last_updated":"1.0"} +{"id":1297,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीमा भौगोलिक सीमा ह, जे या त महासागर जइसन भौगोलिक विशेषता द्वारा, या सरकार, संप्रभु राज्य, संघीय राज्य आउर दुसर उप-राष्ट्रीय संस्था जइसन राजनीतिक संस्था के मनमाने समूह द्वारा लगावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1298,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"���ादातर बाहरी सीमा के आंशिक रूप से या पूरा तरह से नियंत्रित करल जाला, आउर कानूनी रूप से खाली निर्दिष्ट सीमा चौकियन पर ही पार करल जा सकेला आउर सीमा क्षेत्रन के नियंत्रित करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1299,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर देशन में देश के अंदर आउर बाहर लोगन, जानवर आउर सामान के आवाजाही के रोके या सीमित करे खातिर कउनो न कउनो रूप में सीमा नियंत्रण होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1300,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कउनो देश के सीमा के भीत्तर रहे या काम करे खातिर एलियंस (विदेशी व्यक्ति) के विशेष आव्रजन दस्तावेज या इजाजत (परमिट) के जरुरत हो सकेला; लेकिन अइसन दस्तावेज के होब ई बात के गारंटी नाहीं बा कि व्यक्ति के सीमा पार करे क अनुमति देवही के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1301,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर देश आपन सीमा के पार अवैध नशीली दवा या लुप्तप्राय जानवर के ले जाए पर रोक लगावले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1302,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन जगह जहां तस्करी, प्रवास आउर घुसपैठ एगो समस्या ह, उहां कई देश बाड़ आउर नाका से सीमा के मजबूत करन, आउर औपचारिक सीमा नियंत्रण प्रक्रिया स्थापित करन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1303,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई यूरोपीय शेंगेन क्षेत्र के देशन में आउर कनाडा-संयुक्त राज्य सीमा के ग्रामीण छेत्रन में आम ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1304,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नदियां: नदियन द्वारा निर्मित प्राकृतिक सीमा के साथे कुछ राजनीतिक सीमा के औपचारिक रूप देवल गयल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1305,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिब्रू बाइबिल में, यहूदी धर्माचार्य अर्नोन नदी के मध्य के मोआब आउर जॉर्डन के पूरब में बसल इज़राइली जनजाति के बीच्चे के सीमा के रूप में परिभाषित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1306,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण बा तांगानिका झील, एकरे पश्चिमी तट पर कांगो आउर जांबिया के लोकतांत्रिक गणराज्य आउर पूरब में तंजानिया आउर बुरुंडी ; आउर ग्रेट लेक्स जे कि कनाडा आउर संयुक्त राज्य अमेरिका के बीच्चे के सीमा क एगो बड़ हिस्सा ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1307,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पर्वत श्रृंखला: कई राष्ट्र क आपन राजनीतिक सीमा पर्वत श्रृंखला से परिभाषित होला, आमतउर पर एगो जल निकासी विभाजन के साथे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1308,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो उदाहरण इग्यारहवीं सताब्दी में चीन के सोंग राजवंश द्वारा बनावल गयल रक्षात्मक जंगल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1309,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, पूरब आउर पश्चिम जर्मनी के बीच के सीमा अब अंतरराष्ट्रीय सीमा नाहीं ह, लेकिन एके अब भी परिदृश्य पर ऐतिहासिक मार्कर के कारण देखल जा सकेला, आउर ई अब्बों जर्मनी में एगो सांस्कृतिक आउर आर्थिक विभाजन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1310,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समुद्री सीमा प्रादेशिक जल, समीपवर्ती छेत्र आउर विशेष आर्थिक छेत्रन के संदर्भ में मौजूद बा; हालाँकि, शब्दावली में झील या नदी के सीमा शामिल नाहीं ह, जउने के भूमि सीमा के संदर्भ में मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1311,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हवाई छेत्र देश के तट से 12 समुद्री मील के दूरी तक फैलइल ह आउर ई नाटो के शांतिकाल के संरक्षण के तहत आपन खुद के हवाई क्षेत्र के सुरछा के जिम्मेदारी लेवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1312,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कर्मन लाइन के बिंदु पर समाप्त होवे वाला शिखर हवाई क्षेत्र के एगो सामान्य समझौता ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1313,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुल मिलाके सीमा नियम राष्ट्रीय आउर स्थानीय सरकार द्वारा रखल गएल ह आउर राष्ट्र आउर वर्तमान राजनीतिक या आर्थिक स्थिति के आधार पर अलग हो सकत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1314,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीमा के पार काम करब - हॉर्न ऑफ अफ्रीका के शुष्क क्षेत्रन में आजीविका सुरक्षा में सुधार खातिर सीमा पार गतिविधियन के छमता के उपयोग करब.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1315,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीमा के पार (अपहरण के अलावा) मानव आर्थिक यातायात में कार्यस्थल आउर आवासीय बस्ती के बीच्चे बड़ पैमाने पर आवागमन शामिल हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1316,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सीमा के साथे-साथे आवाजाही के इजाजत दे सकेला आउर रोक भी सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1317,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई ठे सीमा-पार के क्षेत्र अंतर-सांस्कृतिक संचार आउर संवाद के साथे-साथे सीमा-पार आर्थिक विकास रणनीति के प्रोत्साहित करे में भी सक्रिय बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1318,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"80 के दशक के मध्य में एकरे अवधारणा के बाद से, ई कलात्मक अभ्यास मातृभूमि, सीमा, निगरानी, ​​पहचान, नस्ल, जातीयता आउर राष्ट्रीय मूल के आसपास के सवाल के विकास में सहायता कइले बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1319,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीमा में भाषा, संस्कृति, सामाजिक आउर आर्थिक वर्ग, धर्म आउर राष्ट्रीय पहचान शामिल हो सकेला लेकिन ई सब येही तक सीमित ना ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1320,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब कलाकार खुद ही \"सीमा पार करे वाला\" होलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Border","last_updated":"1.0"} +{"id":1321,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य तौर पर, ग्रामीण छेत्र या गांव एगो भौगोलिक क्षेत्र होला जवन कि कस्बा आउर शहर के बाहर बसल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1322,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ठेठ ग्रामीण क्षेत्र में कम जनसंख्या घनत्व आउर छोट छोट बस्ती होले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1323,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य रूप से शहरी छेत्र में ओकरे आबादी के 15 प्रतिशत से कम ग्रामीण समुदाय में रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1324,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रामीण उत्तरी agree for छ only मुख्य रूप से ग्रामीण जनगणना विभाग ह जे या त पूरी तरह से या जादातर हर प्रांत में अछांश के नीचे देवल गयल पंक्ति से ऊपर पावल जाला: न्यूफ़ाउंडलैंड आउर लैब्राडोर, 50 वां; क्यूबेक 54 वां; ओंटारियो, 54वां; मैनिटोबा, 53वां; सस्केचेवान, अल्बर्टा आउर 54 वां ब्रिटिश कोलंबिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1325,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यू.एस. जनगणना ब्यूरो, यूएसडीए क आर्थिक अनुसंधान सेवा, आउर प्रबंधन आउर बजट कार्यालय (ओएमबी) ग्रामीण छेत्र के परिभाषित करे में मदद करे खातिर एकजुट भयल हन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1326,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2002 क फार्म बिल (पी.एल. 107–171, धारा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1327,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हैंडबुक, डेफिनेशन ऑफ रूरल: ए हैंडबुक फॉर हेल्थ पॉलिसी मेकर्स एंड रिसर्चर्स के अनुसार, \"मेट्रोपॉलिटन काउंटी के निवासी के काउंटी के केंद्रीय छेत्र के अपेछाकृत केंद्रित स्वास्थ्य सेवा तक पहुंचल आसान मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1328,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई देहाल के गोल्डस्मिथ संशोधन परिभाषा बन गयल. \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1329,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राष्ट्रपति इमैनुएल मैक्रों सरकार 2019 में ग्रामीण छेत्र के पक्ष में \"एजेंडा रूरल\" नाम से एगो कार्य योजना शुरू कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1330,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्कॉटलैंड में ग्रामीण के एगो अलग परिभाषा क उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1331,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आरबीआई ग्रामीण छेत्रके 49,000 से कम (टियर -3 से टियर -6 शहर) के आबादी वाले छेत्र के रूप में परिभाषित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1332,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पाकिस्तान में ग्रामीण छेत्र जवन कि शहर के पास है ओके उपनगरीय छेत्र या उपनगर मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Rural_area","last_updated":"1.0"} +{"id":1333,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपनगरन के आपन राजनीतिक या कानूनी अधिकार छेत्र हो सकेले, खासकर के संयुक्त राज्य में, लेकिन हमेसा अइसन ना होला, खासकर के यूनाइटेड किंगडम में जहवां कि जादातर उपनगर शहर के प्रशासनिक सीमा के भीत्तर स्थित हउएं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1334,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाकी में, जइसे कि मोरक्को, फ़्रांस, आउर संयुक्त राज्य अमेरिका के जादातर उपनगर में अलग-अलग नगरपालिका ह या स्थानीय रूप से एगो बड़ महानगरीय छेत्र जइसे काउंटी, जिला या नगर के हिस्सा के रूप में सासित होलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1335,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आंतरिक उपनगर आउर बाहरी उपनगर शब्द के उपयोग सहर के केंद्र के निकट उच्च-घनत्व वाला क्षेत्र (जेके जादातर दुसर देशन में 'उपनगर' के रुप में नाहीं जानल जाला) आउर शहरी क्षेत्र के बाहरी इलाका में निचला घनत्व वाला उपनगर के बीच्चे अंतर करे खातिर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1336,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूजीलैंड में, जादातर उपनगर के कानूनी रूप से परिभाषित नाहीं करल गयल ह, जेकरे कारण ई भरम हो सकेला कि ऊ लोग कहां से शुरू करें आउर कहां से खतम करें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1337,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपनगरीय शब्द सबसे पहिले रोमन राजनेता सिसरो द्वारा शहर के बाहरी इलाके में रोम के धनी देशभक्त द्वारा निर्मित बड़ विला आउर सम्पदा खातिर इस्तेमाल कयल गयल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1338,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं शताब्दी के मध्य तक, पहिला परमुख उपनगरीय छेत्र लंदन के आसपास उभरत रहल काहे कि शहर (तब दुनिया में सबसे बड़) जादा ���ीड़भाड़ वाला आउर गंदा हो गयल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1339,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई रेखा 1880 में हैरो पहुंचल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1340,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेट के बिक्री विभाग 1915 में \"मेट्रो-लैंड\" शब्द गढ़लस, जब गाइड टू द एक्सटेंशन लाइन मेट्रो-लैंड गाइड बन गईल, जेकर कीमत 1डी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1341,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई पहिला विश्व युद्ध के दउरान कई ठे नया सैनिक के बीच योग्यता के चौंकावे वाली कमी क प्रतिक्रिया रहल, जेकरे खातिर खराब जीवनशैली के जिम्मेदार ठहरावल गयल; ये अवधि में एगो घर के पोस्तर पर लिखल गयल रहल कि \"आप C3 घर से A1 आबादी प्राप्त करे के उम्मीद नाहीं कर सकेला\" आवास पोस्टर में अभिव्यक्त एगो विश्वास.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1342,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिपोर्ट में आगे उपनगरीय निर्माण खातिर आवश्यक, न्यूनतम मानक पर भी कानून बनावल गयल ह; एम्मे अधिकतम आवास घनत्व आउर उनकर व्यवस्था पर विनियमन शामिल रहल आउर यहां तक ​​कि प्रति घर सोवे क कमरा आउर बाकी कमरा के आदर्श संख्या पर भी सिफारिशें करल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1343,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खाली एक्के दशक के भीत्तर उपनगरन के आकार बढ़ गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1344,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेविटाउन बड़ पैमाने पर उत्पादित आवास के एगो परमुख प्रोटोटाइप के रूप में विकसित भयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1345,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई ठे जगह पर जाए बिना एक्क ठे केंद्रीय स्थान में अलग-अलग वस्तु आउर सेवा के खरीदारी से शॉपिंग सेंटर के ई नया डिजाइन करल गयल उपनगर के घटक रखे में मदद मिलल, जवन कि आबादी में फलतफूलत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1346,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1956 के राजमार्ग अधिनियम 26 हजार मिलियन डॉलर के उपयोग कइके देश भर में 64,000 किलोमीटर के इमारत के वित्तपोषित करे में मदद कइलस, जउने से ई सब शॉपिंग सेंटर के आसानी से जोड़े में मदद मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1347,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ उपनगर बड़ शहर के आसपास विकसित भयल रहलन जहवां नगर के बीच में जाए बदे नौकरी खातिर रेल परिवहन रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1348,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्पाद एगो बड़ा आवासीय उछाल रहा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1349,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16 मिलियन योग्य दिग्गज लोगन के साथे, घर खरीदे के अवसर अचानक हाथ में रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1350,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकासक शहर के बाहर खाली जमीन खरीदन, थोड़ से डिजाइन के आधार पर ट्रैक्ट हाउस स्थापित कइलन, आउर सड़क आउर उपयोगिता, या स्थानीय सार्वजनिक अधिकारी के स्कूल बनावे के दौड़ प्रदान कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1351,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुराना सिपाही के बहुत कम नगद अदायगी से एगो मिल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1352,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपनगर के विकास के ज़ोनिंग कानून, रेडलाइनिंग आउर परिवहन में कई नवाचार के विकास द्वारा सुगम बनावल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1353,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अफ्रीकी-अमेरिकी आउर रंग के बाकी लोग बड़ पैमाने पर शहरी गरीबी के छयकारी कोर के भीतर केंद्रित रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1354,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसरा विश्व युद्ध के बाद, एफएचए ऋण के उपलब्धता अमेरिकी उपनगर में आवास में उछाल बढ़ा देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1355,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज्य में आर्थिक विकास अमेरिकी शहर के उपनगरीकरण के प्रोत्साहित कइलस जेकरे खातिर नया बुनियादी ढांचा आउर घर खातिर बड़ पैमाने पर निवेश क जरुरत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1356,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैकल्पिक रणनीति \"नया शहर\" के सोच समझके डिजाइन आउर शहर के चारों ओर हरित पट्टी के संरछण बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1357,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपनगरीय विकास बदे संघीय सब्सिडी ये प्रक्रिया के तेज कर दिहलस जइसन कि बैंक आउर दुसर ऋण देवे वाली संस्था द्वारा पुनर्वितरण के अभ्यास कयल गयल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1358,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्जीनिया बीच अब पूरा वर्जीनिया में सबसे बड़ शहर ह, जवन कि लंबा समय से आपन पड़ोसी प्राथमिक शहर, नॉरफ़ॉक के आबादी के पार कर गयल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1359,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गोर लोग के जादा प्रतिशत (गैर-हिस्पैनिक, कुछ छेत्र में हिस्पैनिक) आउर शहरी क्षेत्र के तुलना में बाकी जातीय समूहन के नागरिक के कम प्रतिशत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1360,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रामीण क्षेत्र के तुलना में, उपनगर में जादा जनसंख्या घनत्व, उच्च जीवन स��तर, जादा जटिल सड़क व्यवस्था, जादा फ्रेंचाइजी स्टोर आउर रेस्तरां, आउर कम खेत आउर वन्यजीव होलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1361,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, ये महानगरीय आबादी के, 2001 में करीब आधा कम घनत्व वाला पड़ोस में रहत रहल , जउने में पांच में से खाली एक ठेस \"शहरी\" पड़ोस में रहत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1362,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूरा कनाडा में, बेढंग चीज के रोके खातिर व्यापक योजना बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1363,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कनाडा के तीन गो सबसे बड़ महानगरीय छेत्र (ग्रेटर टोरंटो, ग्रेटर मॉन्ट्रियल आउर ग्रेटर वैंकूवर) में हाल के जादातर जनसंख्या वृद्धि गैर-मुख्य नगर पालिका में भइल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1364,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई शहर के सीमा के भीत्तर विलय आउर बड़ भौगोलिक पदचिह्न के कारण ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1365,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2016 के जनगणना में, कैलगरी शहर के जनसंख्या 1,239,220 रहल, जबकि कैलगरी महानगर क्षेत्र के जनसंख्या 1,392,609 रहल, ई दर्शावेला कि कैलगरी सीएमए में जादातर लोग शहर के सीमा के भीत्तर रहत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1366,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूके में, सरकार दखिन पूर्व इंग्लैंड के कुछ हिस्सा में नया स्वीकृत आवास योजना पर न्यूनतम घनत्व लगावे क मांग करत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1367,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपनगर ग्वाडलजारा, मैक्सिको सिटी, मॉन्टेरी आउर जादातर प्रमुख शहर में पावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1368,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे-जइसे मध्य-वर्ग आउर उच्च-वर्ग के उपनगर बढ़लन, निम्न-वर्ग के स्क्वैटर क्षेत्र में वृद्धि भईळ, खासकर के मेक्सिको में \"खोए हुए शहर\", चिली में कैम्पामेंटोस, पेरू में बैरियाडास, अर्जेंटीना में विला मिसेरिया, ग्वाटेमाला में एसेंटामिएंटोस आउर ब्राजील क फेवेलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1369,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्षिण अफ्रीका के एगो उदाहरण के मामले में, आरडीपी आवास के निर्माण करल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1370,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लैंग, सुबंग जया आउर पेटलिंग जया जइसन कुछ क्षेत्र में, उपनगर ई सब जगह के मूल रूप ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1371,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपनगरीय प्रणाली में, एगो घटक से दूस���ा घटक तक जादा यात्रा के जरूरत पड़ेला ताकि कार कलेक्टर रोड में घुस जाय, ऐसे कउनो फर्क नाहीं पड़ेला कि केतना कम या लंबा दूरी हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1372,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कलेक्टर रोड पर कउनो यातायात दुर्घटना हो गइल, या अगर सड़क निर्माण में बाधा पैदा कइलस, त जब तक नाकाबंदी हट नाहीं जाले, तब तक पूरा सड़क व्यवस्था खराब हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1373,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई कई सौ गज या मीटर (जे कि सड़क नेटवर्क के कारण कई मील या किलोमीटर तक हो सकेला ) जेतना कम दूरी खातिर भी कार से जाए के प्रोत्साहित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1374,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक साथ लेवे पर, करदाता के इ दू ठे समूह संभावित राजस्व क बड़ पैमाने पर अप्रयुक्त स्रोत के प्रतिनिधित्व करन जे शहर के जादा आक्रामक रूप से लछित करे शुरू कर सकेन, खासकर जब ऊ सब के संघर्ष क दौर चलत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1375,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रेंच गाना जइसे फ़्रेहेल क ला ज़ोन (1933),डामिया क औक्स क्वात्रे कॉइन्स डे ला बनलियू (1936), रेडा कैरे क मा बैनलियू (1937), या रॉबर्ट लैमौरेक्स क बैनलियू (1953), पेरिस के उपनगर के स्पष्ट रूप से 1930 के दशक से आह्वान करलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1376,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रांसीसी सिनेमा जैक्स टाटी के मोन ओन्कल (1958), मौरिस पियालट के ल'अमोर एक्जिस्टे (1961) या जीन-ल्यूक गोडार्ड के टू या थ्री थिंग्स आई नो अबाउट हियर (1967) जइसन फिल्म के साथे उपनगर में शहरी परिवर्तनों में रुचि रखत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1377,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मालवीना रेनॉल्ड्स क 1962 क गीत \"लिटिल बॉक्सेस\" उपनगर क विकास अउरी एकर कथित बुर्जुआ और अनुरूपवादी मूल्य क चिढ़ावेला, जबकि कनाडाई बैंड रस क 1982 के गीत भी उपनगर पर चर्चा करे ला , जैसन कि बेन फोल्ड्स द्वारा रॉकिन उपनगर पर करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1378,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओवर द हेज एगो सिंडिकेटेड कॉमिक स्ट्रिप बा, जेकरा क माइकल फ्राई अउरी टी. लुईस द्वारा लिखल आउर तैयार कइल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"1.0"} +{"id":1379,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द गुड लाइफ, बटरफ्लाइज अउरी द फॉल एंड राइज ऑफ रेजिनाल्ड पेरिन जैसन ब्रिटिस टेलीविजन श्रृंखला उपनगर क निमन तरीका से सजवलें बड़न बाकिर एकरा के लगातार उबाऊ रूप म��ं चित्रित कइले बाड़न, जेकरा से ई निवासि लोगन क चाहे त अधिक बनावल जैसन लागता चाहे पागल होवे क खतरा बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Suburb","last_updated":"2.0"} +{"id":1380,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गाँव एगो समूहित मानव बस्ती चाहे समुदाय बाटे, जोउन कि एगो गाँव से बड़, बाकिर सहर से छोटहर होला (हालाँकि इ शब्द का इस्तेमाल अक्सर गाँव अउरी छोट शहर दोनों के बारे में बतावे खातिर कइल जाला), एकर आबादी आमतौर पर कुछ सौ से लेके कुछ हज़ार तक हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1381,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई श्रम अउरी शिल्प क विसेसता अउरी कितना व्यापार कुल क विकास के भी सक्षम बनवले बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1382,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन गांव क आकार काफी अलग तरीका के होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1383,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देसा आमतौर पर गाँव क इलाकों में स्थित रहेला, बाकिर केलुराहन आमतौर पर एगो शहर के उपखंड होला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1384,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देसा या केलुराहन एगो केकामाटन (उप-जिला) क उपखंड होला, बाकिर एगो काबुपाटेन (जिला) चाहे कोट (सहर) क उपखंड ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1385,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मलेशिया में, 10,000 चाहे ओकरा कम लोग वाला इलाका क काम्पुंग क रूप में निर्धारित कइल गेल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1386,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मलय चाहे इंडोनेशिया क गाँव के मुसलमान लोग चाहेलें कि उनकर आवे वाला जिनगी में आसीर्वाद पाए क खातिर अल्लाह क प्रार्थना करेके चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1387,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिंगापुर क मुख्य जमीन के भीतर कई गो कम्पुंग गाँव होवत रहे बाकिर आधुनिक विकास अउरी तेज से शहरीकरण क काम काज उनका क बुलडोजर से दूर देखले बा; कंपोंग लोरोंग बुआंगकोक देश की मुख्य जमीन क भीतर आखिरी गांव बचल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1388,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वियतनाम क गांव एशियाई खेती उत्पादन क एगो विशिष्ट चिह्न होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1389,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्लोवेनिया में, सेलो शब्द क इस्तेमाल एकदमे छोट गांव (100 से कम लोग) अउरी बोली खातिर कइल जाला; स्लोवेनिया शब्द वास क इस्तेमाल समूचे स्लोवेनिया में कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1390,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई संस्कृत जैसन अफ़गान शब्द देह अउरी इंडोनेसिया क शब्द देसा से संबंधित हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1391,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभे प्रवासित लोगन ले लगभग 46% लोग अपन निवास एगो सहर से दूसर शहर में बदल लिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1392,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रूसी साम्राज्य क सबसे निचला प्रशासनिक इकाई, एगो वोलोस्त, चाहे ओकर सोवियत या आधुनिक रूसी उत्तराधिकारी, एक सेल्सोवियत, क मुख्यालय आमतौर पर एक सेलो में रहल अउरी कुछ नजदीक क गांव से मिलल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1393,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जौन समय मध्य रूस के किसान लॉर्ड की जागीर के लगे क एक गाँव में रहत रहलन, एगो कोसैक परिवार हर घड़ी अपन खेतवा पर रहत रहे, जेकरा क खुटोर पुकारल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"2.0"} +{"id":1394,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वइसे त, एगो अउरी छोट प्रकार क समझौता भइल रहल जेकरा क यूक्रेनी में सेलीशे (селище) के रूप में नामित कइल गेल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1395,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग एक प्रकार के छोट ग्रामीण इलाका क प्रतिनिधित्व करत रहलन जौउन कबो एगो खुटीर, एगो मछुआरा क गांव, चाहे एगो डाचा रहल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1396,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वइसे , शहरी वाला बस्ती के संबंध में अस्पष्टता से हमेशा बचल जाला, बाकिर तीन-अ केछर के छोट नाम श्रीमती का उपयोग द्वारा उनकर उल्लेख कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1397,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20 वीं सदी क शुरुआत में स्टोलिपिन सुधार के समय ऊ लोग सच में लोकप्रिय भ गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1398,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड़ गांव क इलाका क आधार पर फ्लेकन या मार्कट के रूप में भी बतावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1399,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नमूना खातिर, लिंकनसायर वोल्ड्स जैइसन इलाका में, गांव हमेशा कर स्प्रिंग लाइन के साथ पहाड़ी क नीचे आध रहवा में पावल जात रहल, अउरी गांव के हर तरफ खुलल मैदान भिरे, स्प्रिंग लाइन बस्ती क रूप में बसत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"2.0"} +{"id":1400,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछो गांव गायब हो गइल (नमूना खातिर, एकदमे सुनसान मध्ययुग वाला गांव), कबो कबो एगो चर्च चाहे जागीर क पीछे छोड़त रहल अउरी कबो कबो खेत उचका के अलावा कुछो ना","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1401,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसरक��� गांव कुल बड़े हो गइल अउरी अक्सर उपनगर के के भीतर केंद्र बनाकर समा गइल - जैसे कि मैनचेस्टर में हैम्पस्टेड, लंदन और डिड्सबरी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1402,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरा के आधुनिक जिनगी की दौड़ धूप से दूर होवे के रूप में देखल जाला, शांत अउरी मैत्रीपूर्ण के रूप में देखावल जाला, अगर थोड़ा भित्तर की तरफ देखल जाए.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"2.0"} +{"id":1403,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई (जइसे मर्टन, काउंटी डरहम) छोट गांव से तब बड़ हो गइल जब 20 वीं शताब्दी की शुरुआत में एक कोलियरी क डूबला से ओकर जनसंख्या तेजी से बढ़ गइल अउरी कोलियरी मालिक कुल नयका घर, दुकाने, पब अउरी चर्च बनइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"2.0"} +{"id":1404,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माल्टबी क निर्माण शीपब्रिज कोल एंड आयरन कंपनी के द्वारा कइल गेल रहे अउरी एकरा में बड़का गो खुलल अस्थान अउरी बगीचा बनावल शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"2.0"} +{"id":1405,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ठेठ गांव क भित्तर एगो पब चाहे सराय, दुकान अउरी एक लोहार रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1406,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वइसे त, कुछो नागरिक पैरिशों में कोई कार्यशील पैरिश, नगर या नगर परिषद ना रहल अउरी न एगो कार्यशील पादरी के बैठक रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1407,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्कॉटलैंड में, ओकर समकक्ष भी एगो सामुदायिक परिषद रहल, बाकिर, वैधानिक निकाय होने के बाद भी उनका पास कौउनो कार्यकारी ताकत ना रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1408,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दन्नियह जिला में ऊ छत्तीस छोटका गाँव शामिल बा, जेकरा में अल्मरा, केफिरचलन, केफिरबाब, हकल अल अज़ीमा, सीर, बखौं, मिर्याता, असौं, सफ़िरी, खार्नौब, कटीन, केफिरबाउ, ज़गर्टग्रेइन, ऐन क़िबल शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1409,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दिनियाह में वुडलैंड्स, बाग और पेड़ कुले से भरल खूब बढ़िया पारिस्थितिक वातावरण बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"2.0"} +{"id":1410,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीरिया के दक्खिन में गांव (हौरान, जबल अल-ड्रूज़), उत्तर-पूर्व (सीरिया क द्वीप) अउरी ओरोंट्स नदी बेसिन ज्यादातर खेती, बेसी कर के अनाज, सब्जी अउरी फलों पर निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1411,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीरिया क भूमध्यसागरीय शहर, जैइसे टार्टस अउरी लटाकिया में वैइसन गाँव बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1412,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हरेक शहरीकरण एगो \"प्यूब्लो\" बा, जब तक कि डिक्री द्वारा ओकरा के अगली श्रेणी ले नइखे बढ़ावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1413,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैइसे, हई ऐगो सामानता बाटे; कुछो राज्य में, ऐसन गाँव रहे जे राज्य क सबसे छोट शहर क तुलना में बड़ परिमाण के क्रम में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1414,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछो मामला में, गांव शहर चाहे बस्ती के साथ सीमावर्ती हो सकेला, ई मामला में दोनों में एक सम्मिलित सरकार क होना संभव बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1415,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेम्पस्टेड, सबसे बड़ गांव में 55,000 निवासी रहल; जे कुछो सहर क तुलना में ओकरा राज्य के अधिक आबादी वाला बना देले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1416,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2010 क जनगणना लेके, अर्लिंग्टन हाइट्स, इलिनोइस के गांव में 75,101 निवासी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1417,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गांव कैगो टाउनशिप अउरी यहां तक कि कुछो काउंटी में भूमि भी शामिल कर सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1418,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे बड़ गांव मेनोमोनी फॉल्स बा, जेमे 32,000 से अधिक निवासी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1419,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैरीलैंड में, \" का गांव ...\" नामित एक इलाका चाहे त एक निगमित सहर चाहे एगो विसेस जिला हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1420,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ समय पारंपरिक सासक के पास अपन प्रशासनिक इलाका में खूब ताकत होत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1421,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर हौसा गाँव पर मगजी (ग्राम प्रधान) क सासन रहल जे सहर के स्तर पर अपन हकीमी (महापौर) के प्रति जवाबदेह रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1422,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकरे लगे फूस क छत वाला मट्टी के घर रहे, वैइसे उत्तर के जादातर गांवों क तरह, जस्ता छत एक आम भइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"1.0"} +{"id":1423,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर लोग भाग्यशाली बड़न जिनकरा भिरे पैदल दूरी पर कुएं रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Village","last_updated":"2.0"} +{"id":1424,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एटलस मानचित्र क एगो संग्रह होला; हई आमतौर पर धरती चाहे धरती के कौनो क्षेत्र के मानचित्र क एगो बंडल होखता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Atlas","last_updated":"1.0"} +{"id":1425,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सीरसक खाली मानचित्र क संग्रह क रूप में ना, बाकिर पूर्ण ब्रह्मांड के निर्माण अउरी जगह के विवरण के रूप में कमर्केटर क परिभाषा प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Atlas","last_updated":"1.0"} +{"id":1426,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेस्क एटलस के एगो संदर्भ पुस्तक के तरह बनावल गयल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Atlas","last_updated":"1.0"} +{"id":1427,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्टोग्राफी में, एगो समोच्च रेखा (जेकरा के अक्सर \"समोच्च\" भी कहल जाला) एगो निश्चित स्तर से ऊपर बराबर उठान के बिंदुवन के जोड़ेला, जइसेकी अउसत समुद्र तल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"2.0"} +{"id":1428,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फलन की प्रवणता कार्य के झुकाव हमेशा समोच्च रेखाओं के लंबवत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1429,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो या एकरा से अधिके क्षैतिज तल सब के साथे वास्तविक या काल्पनिक सतहिया के प्रतिच्छेदन के बतावे वाला मानचित्र पर समोच्च रेखा घुमावदार, सीधा या दुनु रेखवन के मिश्रण होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1430,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1701 में, एडमंड हैली चुंबकीय भिन्नता के चार्ट पर अइसन रेखा (आइसोगॉन) के उपयोग कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1431,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1791 में, जे. एल. ड्यूपेन-ट्रायल द्वारा बनावल गइल फ्रांस के एगो मानचित्र में 20-मीटर के अंतराल पर समोच्च रेखा, हैचर्स, स्पॉट-हाइट्स आउर एगो ऊर्ध्वाधर खंड के उपयोग कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1432,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1834 में रूस आउर 1838 से ब्रिटेन के पहिले तक लोगन तक इसोबाथ के समुद्री चार्ट पर नियमित रूप से उपयोग ना कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1433,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1944 के अंत होखे तक, जॉन के. राइट आइसोग्राम के ही प्राथमिकता देहलस, लेकिन एकर बड़का पइमाने पर उपयोग कभियों ना कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"2.0"} +{"id":1434,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकल मानक के चुने के कोसिस कइला के बावजूदो, इ सब विकल्पवा वर्तमान तक ज़िंदा रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"2.0"} +{"id":1435,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मउसम टेशन शायदे कब्बो एगो समोच्च रेखा पर स्थित होला (जब अइसन होला त इ समोच्च के मूल्य के ठीक बराबर माप के सूचित करेला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1436,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मउसम विज्ञान म���ं, देखावल गइल बैरोमीटर के दबाव समुद्र के स्तर तक कम हो जाला, न कि मानचित्र में देखावल स्थान पर के सतह के दबाव से .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1437,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इसालोबार एगो विशिष्ट समय अंतराल के दौरान समान दबाव परिवर्तन के बिंदु के मिलावे वाला रेखा ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1438,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इसलोबैरिक ढाल हवा के महत्वपूर्ण घटक ह काहे की उ भूस्थैतिक हवा के बढ़ावेला या घटावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"2.0"} +{"id":1439,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"0°C पर समताप रेखा के हिमांक स्तर कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1440,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब रूप से, साधारण भूभाग के अभिप्राय निर्धारित कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1441,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानचित्रण में, समोच्च अंतराल आसन्न समोच्च रेखा के बीच के उन्नयन अंतर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1442,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दु या दुगो से जादे समोच्च रेखा के विलयन वाला एगो चट्टान के बारे में बतावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1443,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आमतउर पे समोच्च अंतराल पूरा नक्सा में एके जइसन होला, लेकिन एकर कुछो अपवाद भी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1444,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"का एगो समविभव रेखा के पार कइल आरोही या अवरोही के प्रतिनिधित्व करल कहाला , एकर अनुमान आवेश पे लागल लेबल से लगावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1445,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आइसोप्लेट्स वाला मानचित्र पर अम्लीय बारिस के संकेत देहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1446,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्थशास्त्र में गैर-भौगोलिक जानकारी के बतावे के खातिर कंटूर लाइन के उपयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1447,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरह के आइसोलिन दो-आयामी ग्राफ़ पर दुगो से अधिक आयाम (या मात्राओं) के प्रतिनिधित्व करे खातिर उपयोगी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1448,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रडार छवि की व्याख्या में, एगो आइसोडॉप समान डॉपलर वेग के एगो रेखा ह, आउर एगो आइसोचो समान रडार परावर्तन के एगो लाइन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1449,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लकीर रंग डिस्प्ले के हिसाब से एगो संख्या के रंगद्रव्य जइसन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1450,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन लकीर के मतलब इ ह कि मनचाहा परभाव देखावे खातिर मूल समोच्च लकीर ठोस, रेघारीदार, बिंदीदार या चाहे कौनो दोसर पैटर्न में टूटल बा कि ना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1451,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संख्या वाला चीन्हा समोच्च लकीरवन के अंकगणितीय मूल्यन के देखावे के तरीका ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1452,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जदि समोच्च लकीरन के संख्यात्मक रूप से लेबल न करल जाए अउरी सामने के लकीरन के शैली एके जइसन रहल (समान वजन, रंग अउरी परकार), त ढलान के दिशा बाकि समोच्च लकीरन से निर्धारित ना करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"1.0"} +{"id":1453,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निमन से चीन्हा लगावल समोच्च नक्शा पढ़े वालन के आस-पास के अकार के जल्दी से समझे में मदद करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contour_line","last_updated":"2.0"} +{"id":1454,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेर सर्वेक्षण से बाकि जगहन के निर्देशांक कुल के सबसे नजदीक के नियंत्रण बिंदु से नापल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1455,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ घटना के डेटम शिफ्ट कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1456,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरबी यूरोप में स्ट्रुव जियोडेटिक आर्क (1816-1855) अउरी ग्रेट ट्रिगोनोमेट्रिकल सर्वे ऑफ इंडिया (1802-1871) जइसन जादे महत्वाकांक्षी उपक्रमन में ढेरे समय लागल, बाकि एहि सब के चलते धरती के अकार के जादे सही अनुमान लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1457,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समुंदर के तल के एगो अनुमानित परिभाषा डेटम WGS 84, एगो बड़हन गोला ह, बाकि जादे सही परिभाषा धरती गुरुत्वाकर्षण नमूना 2008 (EGM2008) ह, जेमे कम से कम 2,159 गोलाकार हार्मोनिक्स के परयोग कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"2.0"} +{"id":1458,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबो जोग्यता के बिना परयोग करल जाला, तब अक्षांश शब्द के मतलब भौगोलिक अक्षांश हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1459,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुगो विशेष आंकड़न के बीचे आंकड़ा परिवर्तन एगो देस या क्षेत्र के भीतर एगो जगह से दुसर जगह पर अलग हो सकेला अउरी सुन्ना से सैकड़न मीटर (या कउनो दूर के टपूवन खातिर कै किलोमीटर) तक कुछो हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"2.0"} +{"id":1460,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, सिडनी में GDA (वैश्विक मानक WGS 84 ��र अधारित) अउरी AGD (जे अधिकांश स्थानीय मानचित्रन में परयोग होला) में सेट करल गइल GPS निर्देशांकन के बीचे 200 मीटर (700 फीट) के अंतर बा, जे कुछ अनुपरयोगन खातिर बहुते बड़हन गलती होला, जइसे कि स्कूबा डाइविंग खातिर सर्वेक्षण या साइट के जगह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"2.0"} +{"id":1461,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सन्दर्भ आंकड़ा में अलग-अलग त्रिज्या अउरी अलग-अलग केंद्र बिंदु हो सकेला, एह लेल धरती पर एगो खास बिंदु नापे खातिर उपयोग करल गइल आंकड़ा के अधार पर निर्देशांक एकदमे अलगे अलगे हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1462,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर अमेरिका में परयोग होबे वाला सबसे आम संदर्भ डेटा NAD27, NAD83, अउरी WGS 84 ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1463,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"NAD 83 के रूप में बतावल इ आंकड़ा ... 600 उपग्रहन के डॉपलर स्टेशनन के साथे 250,000 बिंदुवन के समायोजन पर अधारित बा, जे प्रणाली के एगो भू-केंद्रीय उतपत्ति पर बँधले रहेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1464,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ उ संदर्भ फ्रेम ह जेकर परयोग अमरिकी रक्षा विभाग (डीओडी) द्वारा कइल गइल अउरी इ राष्ट्रीय भू-स्थानिक-खुफिया एजेंसी (एनजीए) (पहिले रक्षा मानचित्रण एजेंसी, फेर राष्ट्रीय इमेजरी अउरी मैपिंग एजेंसी) द्वारा परिभाषित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1465,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा के 23 जनवरी 1987 से प्रसारण जीपीएस एफेमेराइड्स (कक्षाओं) खातिर संदर्भ फ्रेम के रूप में इस्तेमाल कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1466,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 28 जून, 1994 के प्रसारण कक्षा खातिर संदर्भ फ्रेम बन गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1467,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"WGS 84 (G873) के 29 जनवरी, 1997 के परसारन कक्षा कुल खातिर संदर्भ फ्रेम के रूप में अपनावल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1468,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"WGS 84 मनोरंजक आऊ वाणिज्यिक GPS इकाइयन में संग्रहीत निर्देशांक खातिर डिफ़ॉल्ट मानक आंकड़ा हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"2.0"} +{"id":1469,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, अफ्रीकी प्लेट पर युगांडा में भूमध्य रेखा पर एगो बिंदु अउरी दक्षिण अमरिकी प्लेट पर इक्वाडोर में भूमध्य लकीर पर एगो बिंदु के बीच अनुदैर्ध्य अंतर हर बरस तकरीबन 0.0014 आर्कसेकंड बढ़ जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1470,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांश मानचित्रण, जइसे कि कउनो देस के भीतर, प्लेटन के विस्तार ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geodetic_datum","last_updated":"1.0"} +{"id":1471,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टॉलेमी उनकरा के गरमी के दुपहरिया के लंबाई के संदर्भ में अक्षांशन के नापे के बजाय देशांतरन आऊ अक्षांशन के पूरा तरह से अपनावे के श्रेय दिहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geographic_coordinate_system","last_updated":"1.0"} +{"id":1472,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैक्सिमस प्लेन्यूड्स द्वारा टॉलेमी के किताब के 1300 से तनि पहिले फेर पवला के बाद यूरोप में गणितीय मानचित्रण फेर शुरू हो गइल; 1407 के आसपास जैकबस एंजेलस द्वारा किताब के अनुवाद लैटिन में फ्लोरेंस में कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geographic_coordinate_system","last_updated":"1.0"} +{"id":1473,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेर उ बड़हन गोला पर गोलाकार समन्वय प्रणाली के सबसे सही मानचित्रण चुनल जाला, जेकरा के जमीनी संदर्भ प्रणाली या जियोडेटिक डेटम कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geographic_coordinate_system","last_updated":"2.0"} +{"id":1474,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती के सतह पर एगो बिंदु φ, या फाइ) भूमध्यरेखीय तल अउरी उ बिंदु अउरी धरती के केंद्र (या ओकरे करीब) से गुजरे वाला सीधा लकीर के बीच के कोण ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geographic_coordinate_system","last_updated":"1.0"} +{"id":1475,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब देशांतर रेखा बड़का गोला (जेकरा के अक्सर बड़हन गोला कहल जाला) के आधा भाग होला, जे उत्तरी आऊ दक्षिणी ध्रुवन पर जाके मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geographic_coordinate_system","last_updated":"2.0"} +{"id":1476,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रीनविच पर मध्याह्न रेखा 180°W और 180°E दोनों होला. एके अंतर्राष्ट्रीय तिथि रेखा के साथ न जोड़ल जाये के चाहि, जे राजनीतिक अउरी सुविधा कारन से कई जगहन पर इ एने-ओने हो जाला, जेमे सुदूर पूरब के रूस आऊ सुदूर पच्छिम के अलेउतियन द्वीप समूह शामिल बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geographic_coordinate_system","last_updated":"2.0"} +{"id":1477,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानचित्र पर निर्देशांक आमतौर पर एगो केंद्र बिंदु से उत्तर के ओर N अउरी पूरब के ओर E से दिखावल जालें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geographic_coordinate_system","last_updated":"1.0"} +{"id":1478,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूगोल में, अक्षांश एगो भौगोलिक निर्देशांक ह जे पृथ्वी के सतह पर एगो बिंदु के उत्तर-दक्खिन स्थिति के दिखावेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1479,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती के सतह पर विशेषता कुल के सही स्थिति के दिखावे खातिर अक्षांश के उपयोग देशांतर के साथे करल जा���ा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1480,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसरका चरण गणितीय रूप से सरल संदर्भ सतह से जियोइड के अनुमान लगावे खातिर बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1481,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नियतांक अक्षांश अउरी देशांतर लकीर एक साथ संदर्भ सतह पर एगो सूत्रजाल बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1482,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि कईगो अलग-अलग संदर्भ बड़का गोला बाटै, सतह पर एगो खास जगह के सटीक अक्षांश खास ना होला: एकरा पर आईएसओ मानक में जोर दिहल गइल बा जेकरा में कहल गइलबा कि \"समन्वय संदर्भ प्रणाली के कुल विनिर्देश के बिना, निर्देशांक (जे अक्षांश अउरी देशांतर ह) बेमतलब के अउरी बेकार बा\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"2.0"} +{"id":1483,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्षीय झुकाव वाला लेखवा में समय में अंतर पर एकदम विस्तार से चर्चा करल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1484,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्षीय झुकाव वाला लेखवा में समय में अंतर पर एकदम विस्तार से चर्चा कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1485,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जून संक्रांति पर स्थिति उलट जाला, जब सूरज कर्क रेखा पर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1486,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि अक्षांश के एगो बड़का गोला कहल गइल बा, एकेकगो बड़का गोला पर दिहल गइल बिंदु के स्थिति अलग-अलग होला: कउनो उपयोग कर्ल गइल बड़का गोला के बिना कउनो भौगोलिक विशेषता के अक्षांश अउरी देशांतर के एकदम ठीक से देखा ना सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"2.0"} +{"id":1487,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौगोलिक अक्षांशन के परयोग धियान से करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1488,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेरिडियन डिस्टेंस इंटीग्रल के मूल्यांकन जियोडेसी अउरी मैप प्रोजेक्शन में कईगो अध्ययनन के केंद्र बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1489,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आगे बढ़े के दुगो तरीका बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"2.0"} +{"id":1490,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आइसोमेट्रिक या कंफर्मल से जियोडेटिक में बदलइत घड़ी, न्यूटन-रैफसन के दु बेरी दोहरइला से दोहरा सटीकता मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"2.0"} +{"id":1491,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लॉट पर देखावल गइल अंतर वृत्त-चाप मिनट में बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1492,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौगोलि��� निर्देशांक रूपांतरण में जियोडेटिक अउरी कार्टेशियन निर्देशांक के बीच में बदलाव पावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1493,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देखल जाई त सतह पर एगो बिंदु पर सही ऊर्ध्वाधर या त संदर्भ दीर्घ वृत्त के लंबवत से या जियोड के लंबवत से मेल ना खाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1494,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देशांतर एगो भौगोलिक निर्देशांक बा जे धरती के सतह या कउनो खगोलीय पिंड के सतह पर एगो बिंदु के पूरब-पच्छिम स्थिति के बतावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1495,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राइम मेरिडियन, जे रॉयल ऑब्जर्वेटरी, ग्रीनविच, इंग्लैंड के पास से गुजरेला, करार के अनुसार 0° देशांतर के कहल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1496,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थानीय समय (उदाहरण खातिर सूरज के स्थिति से) देशांतर के साथ बदलत रहेला, स्थानीय समय में एक घंटा के अंतर के मतलब 15° देशांतर के अंतर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1497,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिद्धांत सीधा बा, बाकि सच्चो में देशांतर निर्धारित करे के एगो भरोसेमंद तरीका खोजे में सदियन लग गइल अउरी कै गो महान वैज्ञानिक दिमागन के प्रयास के आवश्यकता पड़ल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"2.0"} +{"id":1498,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मुख्य मध्याह्न लकीर अलेक्जेंड्रिया से होके गुजरेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":1499,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1910 में पत्रिका उलीसेस जी. वेदरली (1865-1940) के एगो लेख छापलस जे श्वेत लोग के श्रेष्ठता के बयान कइलस आऊ नस्लीय शुद्धता के सुरक्षित करे खातिर नस्ल कुल के पृथक्कृत करे के बात कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1500,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन काम में, उ दावा कइलें कि सामाजिक वर्ग, उपनिवेशवाद, आऊ पूंजीवाद नस्ल आऊ नस्लीय समुदाय के बारे में राय बनवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1501,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1978 तक, विलियम जूलियस विल्सन (1935-) तर्क दिहलें कि नस्ल आऊ नस्लीय वर्गीकरण प्रणाली के महत्व घटत रहे, आऊ ओकरा बदले, जादे शुद्ध रूप में सामाजिक वर्ग कहल गइल जेकरा पहिले समाजशास्त्री नस्ल समझत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1502,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ड्यूक विश्वविद्यालय में समाजशास्त्र के प्रोफेसर एडुआर्डो बोनिला-सिल्वा टिप्प���ी कइलें, \"हम दावा कर तानि कि नस्लवाद कौनो चीज़ से जादे समूह शक्ति के मामला बाटे; इ एगो रोबदाब वाला नस्लीय समूह (श्वेत) के बारे में हवे जे आपन प्रणालीगत फायदा के कायम रखे के कोशिश करत बाटे आऊ अल्पसंख्यक लोग नस्लीय यथास्थिति के खत्म करे खातिर लड़ाई करत बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":1503,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चिकित्सकीय व्यवस्था में, बीमारी के स्थिति में परीक्षण आऊ इलाज में कबो-कबो नस्ल पर विचार कइल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1504,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैव चिकित्सा शोधार्थी के बीच उनकर शोध में नस्ल के अर्थ आऊ महत्व पर वाद-विवाद चल ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1505,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद वाला कैंप के सदस्य जीनोम आधारित व्यक्तिगत दवाई बनावे के संभावना के इर्द-गिर्द अक्सर आपन तर्क रखेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1506,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग तर्क करेलें कि स्वास्थ्य असमानता में अनुवांशिक योगदान पर जादे जोर देला से भिन्न-भिन्न तरह के जोखिम होला जइसे रुढ़िवाद के मजबूती, नस्लीयता के बढ़ावा या स्वास्थ्य असमानता में गैर-अनुवांशिक कारक कुल के योगदान के अनदेखा करल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":1507,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आईसी\" के मतलब \"पहचान कोड\" होला; इ सब चीज के फीनिक्स वर्गीकरण भी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1508,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कै गो ले देश में, जइसे कि फ्रांस, नस्ल पर आधारित आंकड़ा रखे पर राज्य के कानूनन प्रतिबंधित कइल बा, जवन के चलते पुलिस द्वारा जनता के वांछित के नोटिस दिहल जाला जे \"त्वचा के काला रंग\", इत्यादि के परचा लगवले रहेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":1509,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केतना लोग असली नस्लीय रूपरेखा के कानून अमल करे में संस्थागत नस्लवाद के एगो उदाहरण मानेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1510,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामूहिक क़ैद भी, \"कानून, नियम, नीति आऊ रीति-रिवाज के एगो एक बड़ जाल हवे जे उ सब लेबल कइल गइल अपराधी कुल के जेल के भीतर आऊ बाहर दुनों जगहा पर काबू में रखेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1511,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामूहिक कैद भी, \"कानून, नियम, नीति अउरी रीति-रिवाज के एगो एक बड़ जाल हवे जे उ सब लेबल कइल गइल अपराधी कुल के जेल के बाहर दुनों जगहा पर काबू में रखेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1512,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ अध्ययन बतवले बा कि कुछ तरीका, जाइल्स आऊ इलियट द्वारा विकसित कइल गइल तरीका जइसन, के इस्तेमाल क के नस्ल के पहचान उच्च स्तर के शुद्धता के साथे कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1513,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अध्ययन के निष्कर्ष रहे कि \"त्वचा के रंग में अनुवांशिक विषमता के विभाजन असामान्य हवे, आऊ वर्गीकरण के उद्देश्य से एकर उपयोग न कइल जा सकेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":1514,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक मानव विज्ञान मानव विज्ञान के एगो शाखा हवे जवन के अध्ययन के केंद्र बिंदु मानव में सांस्कृतिक विविधता हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1515,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सवाल पर चर्चा करइत, 19 वीं शताब्दी में मानवजाति विज्ञानी विचार के दु सम्प्रदाय में विभाजित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1516,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग में से कुछ \"स्वतंत्र खोज\" के पैरवी कइलें, जइसे लेविस हेनरी मॉर्गन अतिरिक्त रूप से मानलें कि समानता के इ मतलब बाटे कि विभिन्न समूह सांस्कृतिक विकास के सामान चरण से गुजरल होई (शास्त्रीय सामाजिक विकास भी देखल जाव).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1517,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मॉर्गन, 19 वीं शताब्दी के दुसर सामाजिक विकासवादी जइसन, मानलें कि प्राचीन से सभ्य के ओर करीब-करीब व्यवस्थित प्रगति भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1518,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि 19 वीं सदी के मानवजाति विज्ञानी \"प्रसार\" अउरी \"स्वतंत्र खोज\" के पारस्परिक विशिष्ट आऊ प्रतियोगी सिद्धांत के रूप में देखलें, जादेतर मानव जाति विज्ञानी तेजी से आम सहमति पर पहुँचलें कि दुनों प्रक्रिया हो ला, अउरी दुनों पार-सांस्कृतिक समानता खातिर विश्वसनीय रूप से जिम्मेवार हो सकेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1519,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोस पहिला बेर 1887 में विचार व्यक्त कइलें: \"...सभ्यता कौनो परम तत्व नइखे, बाकि ... सापेक्ष हवे, आऊ ... हमनीं के विचार आऊ अवधारणा सभ्यता के अस्तित्व में रहे तक ले सत्य बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1520,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस��कृतिक सापेक्षवाद में विशिष्ट ज्ञानमिमांसा आऊ प्रणाली सम्बन्धी दावा शामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1521,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक सापेक्षवाद पच्छिमी जातिकेंद्रियता के आंशिक प्रतिक्रिया रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1522,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संस्कृति के इ समझ से मानव विज्ञानी लोगन के दु गो समस्या से सामना होला: पहिला, आपन खुद के संस्कृति से अचेतन जुड़ाव से कइसे पीछा छुड़ावल जाव, जे अनिवार्य रूप से संसार के प्रति हमनीं के धारणा आऊ प्रतिक्रिया के पूर्वाग्रहित बनावेला, आऊ दुसर, एगो अपरिचित संस्कृति के बारे में कइसे समझ बनावल जाव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1523,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन एगो तरीका नृवंशविज्ञान हवे: लम्बा समय तक दुसर संस्कृति के लोग के साथे रहे के उ लोग पैरवी कइलें, ताकि उ लोग स्थानीय भाषा सीख पावें आऊ, कम से कम आंशिक रूप से उ संस्कृति में संस्कारित हो सकथ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1524,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर दृष्टिकोण प्रयोग सिद्ध रहे, अतिसामान्यीकरण पर उनका संदेह रहे, आऊ सार्वभौमिक कानून कुल के स्थापित करे के प्रयास से परहेज कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1525,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मानलें कि हर संस्कृति के ओकर खासियत में पढ़े के चाहीं, अउरी तर्क कइलें कि पार सांस्कृतिक सामान्यीकरण, जइसन प्राकृतिक विज्ञान में बनल बाटे, संभव ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1526,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर छात्र लोगन के पहिला पीढ़ी में अल्फ्रेड क्रोबर, रॉबर्ट लोवी, एडवर्ड सैपिर आऊ रूथ बेनेडिक्ट शामिल रहलें, जे हरेक स्वदेशी उत्तरी अमेरिकी संस्कृति कुल के व्यापक रूप से विस्तृत अध्ययन कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1527,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल्फ्रेड क्रोबर के पाठ्यपुस्तक एन्थ्रोपोलॉजी (1923) के प्रकाशन अमेरिकी मानव विज्ञान में एगो नया मोड़ चिन्हित कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1528,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनोविश्लेषणात्मक मनोवैज्ञानिक लोगन से प्रभावित हो के, जवन में सिगमंड फ्रायड आऊ कार्ल जंग शामिल रहलें, इ लेखक कुल इ समझे के प्रयास कइलें कि व्यक्तिगत व्यक्तित्व के व्यापक सांस्कृतिक आऊ सामाजिक शक्ति सब द्वारा आकार दिहल गइल रहे जवन में उ बड़ भइल रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1529,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्ल पोलानी से प्रभावित आऊ मार्शल सहलिन्स आऊ जॉर्ज डाल्टन द्वारा व्यवहार में लावल गइल आर्थिक मानव विज्ञान सांस्कृतिक आऊ सामाजिक कारक कुल के ध्यान में रख के मानक नवशास्त्रीय अर्थशास्त्र के चुनौती दिहलें, आऊ मानवशास्त्रीय अध्ययन में मार्क्सवादी विश्लेषण के काम में लगवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1530,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमाना के हिसाब से, अल्जीरिया के स्वतंत्रता संग्राम आऊ वियतनाम युद्ध के विरोध तक ले जादेतर मानव विज्ञान के राजनीतिकरण भ गइल; मार्क्सवाद व्यवस्था में एगो तेजी से लोकप्रिय सैद्धांतिक दृष्टिकोण बन गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1531,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1980 के दशक में एंथ्रोपोलॉजी आऊ द कॉलोनियल एनकाउंटर जइसन पुस्तक कुल मानव विज्ञान के औपनिवेशिक असमानता से सम्बन्ध पर विचार कइलस, जबकि एंटोनियो ग्राम्स्की आऊ मिशेल फौकॉल्ट जइसन सिद्धांतकार लोग के अपार लोकप्रियता सत्ता आऊ प्रभाव के मुद्दा कुल के चर्चा में ला दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1532,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब व्याख्या एकर प्रवर्तक कुल के वापस प्रतिबिंबित होवे के चाहीं, आऊ अनुवाद के रूप में एकर पर्याप्तता आवर्ती रूप में ठीक कइल जाए के चाहीं, जवन प्रक्रिया के हेर्मेनेयुटिक सर्कल कहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1533,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेविड श्नीडर के अमेरिकी रिश्तेदारी के सांस्कृतिक विश्लेषण सामान रूप से प्रभावी साबित भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1534,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरीका सामाजिक मानव विज्ञानी कुल के क्षेत्र शोध में, ख़ास क के ब्रिटेन के ब्रोनिस्लाव मेलिनोव्स्की, अमेरिका में फ्रान्ज बोस के छात्र, आऊ बाद में शिकागो स्कूल ऑफ़ सोशियोलॉजी के नगर अन्वेषण में, उत्पन्न भइल,","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1535,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वॉलनट क्रीक, सीए: अल्तामीरा प्रेस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1536,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सम्बन्ध बनावे खातिर, जवन अंततः कऊनो स्थिति के सांस्कृतिक सन्दर्भ के जादे बढ़िया समझ के तरफ ले जाई, मानव विज्ञानी के उ समूह के अंश बने खातिर उदार होए के चाहीं, ���ऊ एकर सदस्य लोगन के साथे एगो अर्थपूर्ण सम्बन्ध विकसित करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1537,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रतिभागी अवलोकन शुरू हो सके ओकर पहिले, मानव विज्ञानी के एगो स्थान आऊ अध्ययन के केंद्र बिंदु के चयन करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1538,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा से मानव विज्ञानी समुदाय में जादे बढ़िया से स्थापित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1539,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादेतर प्रतिभागी अवलोकन बातचीत पर आधारित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1540,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ मामला में, मानव जाति विज्ञानी संरचित अवलोकन के तरफ घूम जा लें, जवन में मानव विज्ञानी के अवलोकन प्रश्न के एगो ख़ास समूह के ओर निर्देशित होला जवन के जवाब देवे के उ कोशिश कर ताड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1541,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब मानव जाति विज्ञान के आंकड़ा के तुलना बहुत स समूह में कइल जा ता या ख़ास उद्देश्य के पूरा करे खातिर एकर जरुरत बाटे, जइसे कि कौनो सरकारी नीति निर्णय खातिर शोध, तब इ अध्ययन के तरीका के मानकीकृत करे में मदद करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1542,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संस्कृति के बारे में उ अंततः जे लिखिहें एगो मानव जाति विज्ञानी के बहुत स चीज करे क होला, काहे से कि हर शोधार्थी आपन नजरिया से प्रभावित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1543,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, इ दृष्टिकोण सामान्य तौर पर सफल ना भइल रहे, आऊ आधुनिक मानव जाति विज्ञानी अक्सर आपन लेखन में आपन व्यक्तिगत अनुभव आऊ संभव पूर्वाग्रह शामिल करे खातिर चुनेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1544,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव जाति विज्ञान एगो ख़ास जगह आऊ समय पर लोग के बारे में लेखन के एगो अंश बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1545,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य मानव जाति विज्ञान भौतिक भूगोल, जलवायु आऊ निवास स्थान के सुचना भी शामिल करी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1546,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोस के छात्र लोगन जइसे अल्फ्रेड एल. क्रोबर, रूथ बेनेडिक्ट आऊ मार्गरेट मीड अमेरिका में सांस्कृतिक मानव विज्ञान विकसित करे खातिर संस्कृति आऊ सांस्कृतिक सापेक्षवाद के उनकर अवधारणा पर ध्यान आकर्षित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1547,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आज सामाजिक-सांस्कृतिक मानव विज्ञानी हइ सब तत्व पर ध्यान देलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1548,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिका के \"सांस्कृतिक मानव विज्ञानी\" आपन आऊ आपन दुनिया के सम्बन्ध में आपन विचार व्यक्त करे के लोग के तरीका पर ध्यान केन्द्रित कइलें, ख़ास करके प्रतीकात्मक रूप में, जइसे कि कला आऊ कल्पना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1549,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदहारण खातिर, एक विवाह के प्रथा के अक्सर मानव के एगो सार्वभौमिक विशेषता के रूप में देखल जा ला, बाकि तुलनात्मक अध्ययन से पता चल ता कि अइसन बात नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1550,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरीका से, स्थानीय आऊ वैश्विक समुदाय पर विश्व व्यवस्था के प्रभाव के परीक्षण करे घड़ी जादे बड़ अंतर्दृष्टि पावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1551,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदहारण खातिर, बहु-स्थलीय मानव जाति विज्ञान एगो \"चीज\" के अनुसरण क सकेला, जइसे की एगो खास वस्तु, काहे कि वैश्विक पूंजीवाद के माध्यम से एकरा ले जाएल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1552,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव अंग के अंतर्राष्ट्रीय कालाबाजार पर नैन्सी शेपर-ह्यूजेस के काम बहु-स्थलीय मानव जाति विज्ञान के एगो उदहारण बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1553,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिश्तेदारी अध्ययन में शोध अक्सर मानव विज्ञान के विभिन्न उपक्षेत्र के पार कर जा ला, जवन में चिकित्सा, स्त्रीवादी आऊ लोक मानव विज्ञान शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1554,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही सांचा बाटे जवन में जादेतर मामला में मनुष्य के बच्चा पैदा हो ला , आऊ ओकर पहिला शब्द रिश्तेदारी के शब्द होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1555,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समुदाय में वैवाहिक प्रथा आऊ मूल्य के बीच स्पष्ट अंतर बाटे, जेकरा में मानव वैज्ञानिक क्षेत्र कार्य खातिर बहुत जगह हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1556,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, जादेतर संस्कृति के वैवाहिक प्रथा एक विवाह पद्धति बाटे, जवन में एक स्त्री के शादी एक पुरुष से होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1557,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संतानोत्पत्ति के काम के सम्बन्ध में समान बुनियादी अंतर हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1558,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एडमंड लीच, रॉडनी नीहम, डेविड श्नाइडर आऊ दुसर लोग द्वारा पेश कइल गइल रिश्तेदारी के बुनियादी सिद्धांत के पुनर्मूल्यांकन के साथे, बदलाव के 1960 के दशक में फिर से देखल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1559,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1970 के दशक के शुरुआत में स्त्रीवाद के दूसरका लहर के उभार से बदलाव के आऊ बढ़ावा मिलल, जवन वैवाहिक उत्पीड़न, यौनिक स्वच्छंदता आऊ घरेलू अधीनता के विचार प्रस्तुत कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1560,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह घड़ी, \"तेसर दुनिया के नारीवाद\" के आगमन भइल, एगो आंदोलन जवन हई तर्क दिहलस कि रिश्तेदारी अध्ययन पृथक्कृत रूप में विकासशील देश कुल के लिंग संबंध के परीक्षण ना कर सकेला, आऊ नस्लीय आऊ आर्थिक बारीकी के भी सम्मान करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1561,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमैका में, संस्थान के रूप में विवाह के बहुत स साथी से अक्सर प्रतिस्थापित कइल जा ला, काहे से कि गरीब महिला वित्तीय अस्थिरता के अवस्था में नियमित वित्तीय योगदान पर भरोसा ना कर सकेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1562,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई तकनीक के साथे, जैविक आऊ अनुवांशिक सम्बन्ध के बीच अंतर पर रिश्तेदारी के सवाल उभरल बाटे, काहे कि गर्भ धारण करे वाली सरोगेट भ्रूण के जैविक वातावरण प्रदान कर सकेली बाकि अनुवांशिक सम्बन्ध तिसर पछ के साथे रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1563,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रजनन पर्यटन आऊ शारीरिक वस्तुकरण भी मुद्दा रहे, काहे कि लोग हार्मोन उत्तेजित आऊ अंडा एकट्ठा क के वित्तीय सुरक्षा खोजेलें, जे संभवतः हानिकारक प्रक्रिया हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1564,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो आलोचना ई हवे कि, जइसे कि एकर स्थापना, रिश्तेदारी अध्ययन के रुपरेखा बहुत जादे संरचित आऊ सूत्रबद्ध रहे, गहन भाषा आऊ कठोर नियम पर निर्भर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1565,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विकास के जादेतर भाग के श्रेय अकादमी से बाहर काम करे वाला मानव वैज्ञानिक के उदय आऊ संस्थान आऊ मानव विज्ञान के क्षे���्र दुनों में वैश्वीकरण के बढ़ रहल महत्व के दिहल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1566,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव विकास के क्षेत्र में परिभाषित दु तरह के संस्थान - संपूर्ण संस्थान आऊ सामाजिक संस्थान बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1567,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संस्थान के मानव विज्ञान श्रमिक यूनियन, छोट उद्यम से निगम तक ले व्यवसाय, सरकार, चिकित्सा संगठन, शिक्षा, कारागार, आऊ वित्तीय संगठन के विश्लेषण क सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1568,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संस्थानिक मानव वैज्ञानिक संगठन या संगठन आऊ समाज के दुसर भाग के बीच के अध्ययन क सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1569,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादे खास तौर पर, मानवविज्ञानी कौनो संस्था के भीतर के विशिष्ट घटना के विश्लेषण क सकेलें, लाक्षणिक जांच कर सकेलें, चाहे उ तंत्र के विश्लेषण क सकेलें जवन के द्वारा ज्ञान आऊ संस्कृति के व्यवस्थित कइल आऊ फैलावल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cultural_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1570,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नया जुग कै गो ले नया तकनीकी विकास के शामिल कर सकेला, जइसे कि यांत्रिक अभिलेखन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1571,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"करेंट एंथ्रोपोलॉजी 43(सप्लीमेंट):S5-17.शिफेलिन, बांबी बी. 2006.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1572,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वूलार्ड, \"कोड स्विचिंग\" के आपन विहंगावलोकन में, या एगो बातचीत में वैकल्पिक भाषाई विविधता के व्यवस्थित अभ्यास चाहे एको गो बोली में अन्तर्निहित प्रश्न जे मानव विज्ञानी प्रथा के बारे में पुछेलें - उ लोग उ काहे करेलें? - प्रभावशाली भाषाई विचारधारा के प्रतिबिंबित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1573,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर भाषाविद भाषा संपर्क, भाषा के खतरा में डाले के, आऊ 'वैश्विक भाषा के रूप में अंग्रेजी' के क्षेत्र में शोध कइले बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1574,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोएल कुइपर्स के काम हई विषय के साथे-साथे इंडोनेशिया के सुंबा द्वीप के विकास करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1575,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असल में उ महसूस करेलें कि आदर्श केंद्र के विचार भाषाई मानव विज्ञान के तीन गो सबसे महत्वपूर्ण खोज में से एगो हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1576,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह लेल, कुछ पीढ़ी के बाद इ भाषा कुल संभवतः ना बोलल जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1577,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दस्तावेजीकरण के सर्वोत्तम प्रथा के अनुकरण करे खातिर हई सब अभिलेख के स्पष्ट रूप से व्याख्या कइल जाए के चाहीं आऊ कउनो संग्रह में एकरा सब के सुरक्षित रखल जाए के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1578,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भाषा के पुनर्जीवन भाषा के आम प्रचलन में वापस लावे के प्रथा बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1579,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पाठ्यक्रम के उद्देश्य स्वदेशी आऊ विदेशी छात्र कुल के लेनपे भाषा आऊ संस्कृति में शिक्षित करे के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1580,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जे लोग पहिले से भाषा जान ताड़ें उनका एकर इस्तेमाल करे खातिर प्रोत्साहन, उपयोग के क्षेत्र के विस्तार, आऊ भाषा के संपूर्ण सम्मान में वृद्धि, इ सब पुनरुद्धार के घटक बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Linguistic_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1581,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक मानव विज्ञान मानव समाज आऊ संस्कृति में व्यवहार के पैटर्न के अध्ययन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1582,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिलियन टेट आऊ कैरन हो सहित इंग्लैंड आऊ अमेरिका के मानव विज्ञानी लोग, जे वाल स्ट्रीट के अध्ययन कइले रहन, 2007-2010 के वित्तीय संकट के आर्थिक आऊ राजनीतिक सिद्धांत में निहित तकनीकी स्पष्टीकरण के वैकल्पिक निरूपण कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1583,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विकास के फ्रान्ज़ बोस के सांस्कृतिक सापेक्षवाद के प्रस्तुति से बल मिलल जे तर्क दिहलें कि संस्कृति संसार के विभिन्न विचार पर आधारित बाटे आऊ, इ लेल, इ खालि आपन खुद के मानक आऊ मूल्य के सन्दर्भ में ठीक से समझल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1584,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1906 में, कांगो के पिग्मी ओटा बेंगा के अमेरिकी मानवविज्ञानी मैडिसन ग्रांट द्वारा ब्रोंक्स चिड़ियाघर में एगो पिंजरा में रखल गइल रहे, जेकरा पर एगो ऑरंगुटान आऊ \"श्वेत नस्ल\" के बीच \"लापता लिंक\" के लेबल लगवलें - एगो प्रसिद्ध यूजीनिस्ट ग्रांट, द पासिंग ऑफ द ग्रेट रेस के लेखक रहन (1916).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1585,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव विज्ञान प्राकृतिक इतिहास से तेजी से अलग होत गइल आऊ 19 वीं शताब्दी के अंत ले 1935 तक विषय आपन आधुनिक रूप में उभरे लागल, उदाहरण खातिर, टी.के. पेनिमन खातिर ए हंड्रेड इयर्स ऑफ एंथ्रोपोलॉजी नामक विषय के इतिहास लेखन संभव भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1586,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह लेल, गैर-यूरोपीय समाज विकासवादी \"जीवित जीवाश्म\" के रूप में जानल गइल जेकर यूरोप के भूतकाल के सम्बन्ध में जाने खातिर अध्ययन कइल जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1587,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, जइसे स्टॉकिंग लिखेलें, टेलर बड़ काम के बजाय मुख्य रूप से खुद के संस्कृति के विशेष तत्व के वितरण के बारे में बतावे आऊ नक्शा बनावे से सम्बद्ध रखलें, आऊ उ सामान्य तौर पर बाद के मानव विज्ञानी लोग द्वारा प्रस्तावित गैर-दिशात्मक, बहुपक्षीय सांस्कृतिक परिवर्तन के बजाय प्रगति के विक्टोरियन विचार ग्रहण कइल प्रतीत भइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1588,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर तुलनात्मक अध्ययन, द गोल्डन बाऊ के कै गो ले संस्करण कुल में सबसे प्रभावशाली तरीका से, विश्व स्तर पर धार्मिक विश्वास आऊ प्रतीकवाद में समानता के विश्लेषण कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1589,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभियान के निष्कर्ष मानव जाति सम्बन्धी विवरण खातिर नया मानक तय कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1590,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर बुद्धिजीवी संस्थापक कुल में डब्ल्यू.एच.आर. रिवर्स आऊ ए. सी. हैडन, जिनकर उन्मुखीकरण विल्हेम वुंट आऊ अडोल्फ़ बस्तियन के समकालीन परा मनोविज्ञान के प्रतिबिम्बित कइल, आऊ सर इ. बी. टेलर, जे अगस्ट काम्टे के बाद मानव विज्ञान के प्रत्यक्षवादी विज्ञान के रूप में परिभाषित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1591,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए. आर. रैड्क्लिफ-ब्राउन भी 1922 में मौलिक कृति प्रकाशित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1592,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ खास क के रैड्क्लिफ ब्राउन के मामला रहे, जे ब्रिटिश साम्राज्य आऊ राष्ट्रमंडल के विश्विद्यालय कुल में पढ़ा के \"सामाजिक मानव विज्ञान\" खातिर आपन अजेंडा फइलवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":1593,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मानत रहलें कि मानव जाति सम्बन्धी देशी शब्दावली क�� एंग्लो-अमेरिकी वैधिक शब्दावली में पाठक के फैदा खातिर अनुवादित कइल जाए के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1594,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विभिन्न विश्वविद्यालय कुल के सामाजिक मानव विज्ञान विभाग क्षेत्र के अलग-अलग पहलु पर ध्यान केन्द्रित करे के कोशिश कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":1595,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लोग व्यक्ति कुल के बहुवचन हवे जेकरा संपूर्ण के रूप में समझल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/People","last_updated":"1.0"} +{"id":1596,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार राज्य —मैसाचुसेट्स, वर्जीनिया, पेंसिल्वेनिया, आऊ केंटकी— नाम आऊ कानूनी प्रक्रिया के मामला में खुद के राष्ट्रमंडल के रूप में उद्धृत करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/People","last_updated":"2.0"} +{"id":1597,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संसार क कुछ भाग में, मानव जाति विज्ञान अनुसन्धान आऊ शिक्षण सिद्धांत के स्वतन्त्र मार्ग पर विकसित भइल बाटे, खास करके अमेरिका में सांस्कृतिक मानव विज्ञान आऊ ग्रेट ब्रिटेन में सामाजिक मानव विज्ञान हावी हो रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnology","last_updated":"1.0"} +{"id":1598,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप के खोजकर्ता कुल द्वारा 15वाँ शताब्दी में अमेरिका के खोज के ओक्सिडेंट (पच्छिमी संसार) के नया विचार के सूत्रपात करे में एगो महत्वपूर्ण भूमिका रहे, जइसे कि \"दुसर\" के विचार.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnology","last_updated":"1.0"} +{"id":1599,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव जाति विज्ञान के तरक्की, उदहारण खातिर, क्लौड लेवी-स्ट्रॉस के संरचनात्मक मानव विज्ञान, रैखिक प्रगति के अवधारणा के आलोचना, या \"इतिहास के साथ समाज\" आऊ \"इतिहास के बिना सामान\" के बीच छद्म विरोध के तरफ ले गइल, जेकरा संचयी विकास द्वारा गठित इतिहास के सीमित दृष्टिकोण पर बहुते आश्रित मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnology","last_updated":"1.0"} +{"id":1600,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, अइसन सांस्कृतिक सार्वभौमवाद के दावा के 19 वाँ आऊ 20 वाँ शताब्दी के विभिन्न सामाजिक विचारक मार्क्स, नीत्शे, फौकॉल्ट, डेरिडा, अल्थुसर आऊ डेल्यूज़ द्वारा आलोचना कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnology","last_updated":"1.0"} +{"id":1601,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जातीय समूह या जातीयता ओइसन लोग के समूह बाटे जे एक दूसरा से साझा विशेषता के आधार पर पहचान करेलें जे उनका दुसर समूह कुल से अलगे करेला जइसे परंपरा के सामान्य संग्रह, वंश, भाषा, इतिहास, समाज, संस्कृति, राष्ट्र, धर्म, चाहे ��नकर आवास क्षेत्र में सामाजिक व्यवहार.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1602,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जातीय समूह के सदस्यता साझा सांस्कृतिक विरासत, वंश, उत्पत्ति मिथक, इतिहास, मातृभूमि, भाषा, या बोली, प्रतीक पद्धति जइसे कि धरम, पौराणिक कथा आऊ रीती-रिवाज, भोजन, कपड़ा पहने के शैली, कला, या भौतिक रूप-रंग से परिभाषित हो ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1603,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भाषा में परिवर्तन, संस्कृति, दत्तक ग्रहण आऊ धार्मिक रूपांतरण, व्यक्ति चाहे समूह समय के साथे एगो जातीय समूह से दुसर में बदल सकेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1604,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चाहे विभाजन से हो चाहे सम्मिलन से, एगो अलग जातीय पहचान के गठन एथनोजेनेसिस कहा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1605,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक आधुनिक अंग्रेजी आऊ मध्य 19 वाँ शताब्दी ले, जातीय के प्रयोग गैर इसाई या नास्तिक (असमान \"राष्ट्र\" जे इसाई ओक्युमेन में अब ले भाग ना लिहल), काहे कि सेप्टुआजिंट टा एथन (\"राष्ट्रों\") के इस्तेमाल हिब्रू गोइम \"राष्ट्रों, गैर-हिब्रूओं, गैर-यहूदियों\" के अनुवाद करे खातिर कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1606,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19 वीं शताब्दी में, शब्द के प्रयोग \"एगो नस्ल, लोग या राष्ट्र खातिर ख़ास\", मूल ग्रीक अर्थ के बदला में कइल जाए लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1607,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जातीय, ए. अउरी एन.\") सन्दर्भ के अनुसार, राष्ट्रीयता शब्द के इस्तेमाल या तो जातीयता के पर्यायवाची चाहे नागरिकता के पर्यायवाची (एगो संप्रभु राज्य में) के रूप में कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1608,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"का जातीयता एगो सांस्कृतिक सार्वभौमिक के रूप में कुछ सीमा ले उपयोग में लावल गइल सही परिभाषा पर आश्रित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1609,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थॉमस हाईलैंड एरिक्सन के अनुसार, जातीयता के पढ़ाई पर हाल तक ले दु गो अलग बहस हावी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1610,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यवहारिक दृष्टिकोण, दूसर तरफ, जातीयता के मुख्य रूप से राजनीतिक रणनीति के एगो तदर्थ तत्व के रूप में व्यवहार करेला, जेकर उपयोग द्वितीयक लक्ष्य प्राप्त करे खातिर रुचि समूह के साधन के रूप में कइल जा ला, जइसे क��, उदहारण खातिर, धन, शक्ति, आऊ स्थिति बढ़ावे में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1611,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रचनात्मक लोग राष्ट्रीय आऊ जातीय परिचय के ऐतिहासिक ताकत कुल के उत्पाद के रूप में देखेलन, अक्सर हाल में, इहां तक कि परिचय के पुरान के रूप में प्रस्तुत कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1612,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ देश कुल में बहु संस्कृतिवाद पर बहस के विषय बाटे, जइसे कि अमेरिका आऊ कनाडा, जहवां कै गो ले अलग-अलग संस्कृति से, आऊ कैरेबियन आऊ दक्खिन एशिया में उत्तर-उपनिवेशवाद के अप्रवासी के बड़ आबादी हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1613,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तेसर, शक्ति आऊ स्थिति पर एकाधिकार करे के अभियान के परिणामस्वरूप समूह निर्माण भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1614,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जातीयता के निर्मित प्रकृति पर जोर देवे में बार्थ वेबर से आगे निकल गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1615,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ संस्कृति के मानववादी धारणा से बंधल संस्था, आऊ आदिमवादी बंधन के रूप में जातीयता, जेकरा समूह कुल के बिच्चे इंटरफेस पर ध्यान केन्द्रित कर के बदल दिहल गइल, के रूप में जुड़ल चाहत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1616,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ जोआन विन्सेंट के राय से सहमत बाड़ें (कोहेन के विवरण में) \"जातीयता... सीमा के सन्दर्भ में, खास राजनीतिक आवश्यकता के अनुरूप संकीर्ण चाहे विस्तृत कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1617,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जातीय समूह जैविक संस्था के बजाय सामाजिक के रूप में परिभाषित भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1618,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विभिन्न दृष्टिकोण कुल के उदाहरण बा - आदिवाद, पदार्थवाद, बारहमासीवाद, रचनावाद, आधुनिकतावाद आऊ यंत्रवाद.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1619,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"आदिमवादी पदार्थवाद\" आगे कहेला कि जातीयता मानव अस्तित्व के एगो प्राथमिक तथ्य बाटे, कि जातीयता कौनो मानव सामजिक संपर्क से पहिले होला आऊ कि इ एकरा द्वारा परिवर्तित ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1620,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"नातेदारी आदिमवाद\" मानेला कि जातीय समुदाय नातेदारी इकाइ कुल के विस्तार बाड़न, जे मूल रूप से नातेदारी या कबीलाई सम्बन्ध से प्राप्त हो रहल बा जहवाँ सांस्कृतिक संकेत (भाषा, धरम, परंपरा) के विकल्प ठीक इ जैविक आत्मीयता के देखावे खातिर बनावल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1621,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"गीर्ट्ज आदिमवाद\", उल्लेखनीय रूप से मानव विज्ञानी क्लिफोर्ड गीर्ट्ज द्वारा समर्थित, तर्क करेला कि सामान्य रूप से मनुष्य आदिम मानव \"प्रदत्त\" के जबरदस्त शक्ति जइसे कि रक्त सम्बन्ध, भाषा, क्षेत्र, आऊ सांस्कृतिक अंतर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1622,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्मिथ (1999) दू रूप में अंतर बतावेलें: \"निरंतर नित्यवाद\" जे दावा करेला कि खास राष्ट्र कुल लम्बा समय ले अस्तित्व में रहलें हं, आऊ \"आवर्ती नित्यवाद\", जवन मानव इतिहास के आवर्ती पहलु के रूप में राष्ट्र के उदय, विघटन, आऊ पुनः प्रकटीकरण पर ध्यान केन्द्रित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1623,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विचार मानेला कि जातीयता के धारणा राजनीतिक समूह द्वारा उपयोग में लावल गइल साधन कुल जइसे धन, शक्ति, क्षेत्र या स्थिति के आपन ख़ास समूह के हित में कुशलतापूर्वक उपयोग करे के एगो उपकरण बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1624,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"यांत्रिक नित्यवाद\", जातीयता के मुख्य रूप से एगो बहुमुखी यन्त्र के रूप में देखइत घड़ी जे विभिन्न जातीय समूह के पहचान कइलस आऊ समय के दौरान सीमाबद्ध कइलस, उ जातीयता के सामाजिक स्तरीकरण के यन्त्र के रूप में व्याख्या करेला, जवन के मतलब बा कि जातीयता व्यक्ति के सोपानिक व्यवस्था के आधार बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1625,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डोनाल्ड नोएल के अनुसार, जातीय स्तरीकरण के उदय खाली तबे होई जब ख़ास जातीय समूह के एक-दूसरा के संपर्क में लावल जाई, आऊरी खाली तब जब जब उ समूह कुल के उच्च स्तर के जाति केन्द्रित, प्रतिस्पर्धी, आऊरी विभाजक शक्ति से चिन्हित कइल जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1626,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोएल के सिद्धांत के जारी रखइत, जातीय स्तरीकरण के उदय खातिर कुछ स्तर के विभाजक शक्ति के उपस्थित रहल जरूरी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1627,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विभिन्न जातीय समूह के कौनो सामान लक्ष्य खातिर प्रतिस्पर्धा करल जरूरी बा, जइसे कि शक्ति या प्रभाव, या भौतिक हित, जइसे कि धन चाहे क्षेत्र.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1628,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मानेला कि जातीय समूह मानव के सामजिक संपर्क के उपज हवे, जेकरा तब ले कायम रखल जा ला जब ले उ समाज में वैध समाज रचना के रूपे में बनल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1629,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मानेलें कि इ जातीय समरूपता के पहिले बड़ पैमाना के समाज बनावे खातिर एगो आदर्श या आवश्यक कारक ना मानल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1630,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जातीय समूह के सदस्य कुल, समग्र रूप से, समय के साथे सांस्कृतिक निरंतरता के दावा करेलें, हालाँकि इतिहासकार आऊ सांस्कृतिक मानव वैज्ञानिक कुल लिखले बाड़ें कि बहुत स मूल्य, प्रथा, आऊ नियम जे अतीत से निरंतरता के संकेत देवेला उ अपेक्षतया हाल के अनुसन्धान हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1631,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ \"संस्कृति\" के धारणा पर आधारित हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1632,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन समाज में जवन के स्थापना आधिकारिक रूप से सबके खातिर स्वतंत्रता के आधार पर कइल गइल रहे, अफ़्रीकी अमेरिकी के गुलाम बनावे आऊ मूल अमेरिकी के नरसंहार के उचित ठहरावे खातिर इ विचारधारा के उदय भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1633,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ घड़ी के बहुत स प्रमुख वैज्ञानिक नस्लीय विभेद के विचार के अपनइलें आऊ पइलें कि श्वेत यूरोपीय लोग श्रेष्ठ बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1634,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिका के अश्वेत लोग के हाशिया पर रहे के स्थिति खातिर उनकर अन्तर्निहित जैविक हीनता के जिम्मेवार बतावे के बजाय अमेरिकी संस्कृति में उनका के आत्मसात होए में विफलता के बतइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1635,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिका में नस्लीय रचना के बारे में उ लोग तर्क देवेलें कि जातीय सिद्धांत खास तौर से श्वेत आबादी के आप्रवासन पैटर्न पर आधारित रहे आऊ अमेरिका में अश्वेत लोग के विशिष्ट अनुभव के भी ध्यान में रखलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1636,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेजबान संस्कृति के देशी संस्कृति में मिश्रित करे के उद्देश्य से एगो ख़ास गुण के आत्मसातीकरण कुछ समूह खातिर नस्लियता आऊ भेद-भाव के प्रतिक्रिया के रूप में काम ना कइल, हालाँकि इ दुसर खातिर कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1637,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ \"राष्ट्र-राज्य\" के उदय के रूप में समाप्त भइल जवन में राष्ट्र के अनुमानित सीमा राज्य से सीमा से मेल खाइल (या आदर्श रूप से मेल खाइल).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1638,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राष्ट्र-राज्य, हालाँकि, सर्वदा आबादी के शामिल करेलें जिनका कउनो कारण से राष्ट्रीय जीवन से बाहर निकाल दिहल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1639,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहु-जातीय राज्य दु गो विपरीत घटना के परिणाम हो सकेला, या तो पारंपरिक आदिवासी क्षेत्र के विरुद्ध हाल में राज्य के सीमा के निर्माण, चाहे पूर्व के राष्ट्र-राज्य में जातीय अल्पसंख्यक के हाल के आप्रवासन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1640,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूनाइटेड किंगडम, फ्रांस आऊ स्विट्ज़रलैंड जइसन राज्य में उनकर निर्माण के समय से अलग-अलग जातीय समूह रहे आऊ ओही तरह महत्वपूर्ण आप्रवासन के अनुभव कइलें, ओकर परिणाम के खास करके बड़ शहर में \"बहुसांस्कृतिक\" समाज कहल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1641,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि इ सब समुदाय के सामान्य तौर पर जनता के संपत्ति कहल जा ला, राजनीतिक क्षेत्र, उ लोग निजी के अंतर्गत समझल जा लें, एक हद ले पारिवारिक क्षेत्र.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1642,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वेबर के पहिले (1864-1920), नस्ल आऊ जातीयता के प्राथमिक तौर पर एके चीज के दु पहलु के रूप में देखल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1643,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विचारधारा के अनुसार, राज्य के जातीय, राष्ट्रीय या नस्लीय पहचान ना माने के चाहीं, बल्कि एकरा बजाय हर आदमी के राजनीतिक आऊ वैधिक समानता के लागू करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1644,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19 वीं शताब्दी में जातीय राष्ट्रीयता के राजनीतिक विचारधारा के विकास भइल, जवन घड़ी पहिला बेर जोहान गोटफ्राइड वॉन हर्डर सहित जर्मन सिद्धांतवादी लोगन द्वारा नस्ल के अवधारणा के राष्ट्रीयता से जोड़ दिहल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1645,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रत्येक पैन-जातीय विचारधारा के बढ़ावा दिहलस कि इ सब सरकार खालि उ सब जमीन के अधिग्रहण करत रहे जे हमेशा से जातीय जर्मन लोग द्वारा बसावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"2.0"} +{"id":1646,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एशिया के उपनिवेशीकरण मुख्य रूप से 20 वीं शताब्दी में पुरा महादेश में स्वतंत्रता आऊ आत्मनिर्णय खातिर चलल राष्ट्रीय अभियान के चलते समाप्त भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1647,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कै गो ले यूरोपीय देस, जेकरा में फ्रांस आऊरी स्विट्जरलैंड भी , आपन निवासी लोग के जातीयता के सूचना के संग्रह ना करे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1648,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोपीय उपनिवेशीकरण के दौरान, यूरोप के लोग उत्तर अमेरिका पहुँचलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnic_group","last_updated":"1.0"} +{"id":1649,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डिजिटल मानव जाति विज्ञान विभिन्न संस्कृति आऊ समाज पर विचार करे खातिर बहुत स अवसर देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1650,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सापेक्षिक मानव जाति विज्ञान स्थान के बजाय क्षेत्र या विकसित व्यक्ति के बजाय प्रक्रिया के पढ़ाई करे के बारे में कहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"2.0"} +{"id":1651,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन तरीका से आंकड़ा एकट्ठा करे के लक्ष्य बाटे कि अनुसन्धानकर्ता आंकड़ा में व्यक्तिगत पूर्वाग्रह के न्यूनतम मात्रा थोप पावे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"2.0"} +{"id":1652,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साक्षात्कार अक्सर टेप कइल जा ला आऊ बाद में लिखल जा ला, जेकरा से साक्षात्कार लिखे के बाधा से बचल आगे बढ़त जाए, लेकिन सब सूचना बाद में पूरा विश्लेषण खातिर उपलब्ध रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"2.0"} +{"id":1653,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वतुल्यता के हई सब प्रयास के बावजूद, कौनो शोधार्थी पूर्ण रूप से पूर्वाग्रह रहित ना हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1654,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब सूचनादाता के अक्सरहां व्यापक रूप से नमूना ले के चाहे श्रृंखला नमुनाकरण के द्वारा सामान्य तौर पर दुसर सूचनादाता के पहचाने खातिर कहल जा ला जे समुदाय के प्रतिनिधत्व करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1655,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2010) मानवजाति विज्ञान में अन्तर्निहित सत्ता सम्बन्धी आऊ महामारी विज्ञान सम्बन्धी पूर्वधारणा कुल के परीक्षण कर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1656,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महत्वपूर्ण सिद्धांत शोधार्थी कहेलन \"शोधार्थी- शोधित के सम्बन्ध में शक्ति के मुद्दा आऊ ज्ञान आऊ शक्ति के बीच कड़ी.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"2.0"} +{"id":1657,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो खास व्यक्ति के दृष्टिकोण के माध्यम से, मुख्य रूप से व्यक्ति के पूर्व अनुभव के आधार पर, भौतिक दुनिया के छवि रखल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1658,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छवि के विचार कल्पना पर आधारित रहेला आऊ देखल गइल ह कि बच्चा कुल द्वारा बहुत स्वाभाविक आऊ प्राकृतिक तरीका से उपयोग कइल गइल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1659,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आज सांस्कृतिक आऊ सामाजिक मानव विज्ञानी लोग मानव जाति सम्बंधित शोध करे पर उच्च मूल्य रखेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1660,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानवजाति विज्ञान के कबो-कबो \"मामला के अध्ययन\" कहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1661,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्षेत्रीय कार्य में सामान्य तौर पर दोसर समाज में एक साल चाहे जादे समय बितावल शामिल बा, जेकरा में स्थानीय लोग साथे रहल अउरी उनकर जीवन के तरीका के बारे में सिखल शामिल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1662,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्खिन-पच्छिम के जुनी पब्लो साथे बेनेडिक्ट के अनुभव के उनकर रचनात्मक क्षेत्र कार्य के आधार समझल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1663,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो आदर्श मानव जाति विज्ञान समग्र होए के प्रयास करेला आऊ विशिष्ट रूप से प्रश्नगत संस्कृति के संक्षिप्त इतिहास शामिल करे खातिर एगो रुपरेखा के अनुसरण करेला, भौतिक भूगोल चाहे अध्ययन के अंतर्गत के लोग द्वारा आवासित इलाका के विश्लेषण, जेकरा में जलवायु, आऊ अक्सरहां उ शामिल रहेला जेकरा जैविक मानव जाति वैज्ञानिक निवास स्थान कहेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1664,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नातेदारी आऊ सामाजिक संरचना (आयु श्रेणीकरण, समकक्ष लोगन के समूह, लिंग, स्वैच्छिक संघ, वंश, अर्द्धांश, आऊ एकरा आगे, अगर कुछ बा) सामान्य तौर पर शामिल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1665,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संस्कार, अनुष्ठान, आऊरी धरम के दुसर साक्ष्य लम्बा समय से रूचि रहल ह आऊरी मानव जाति विज्ञान खातिर कबो-कबो केंद्रीय होला, खास करके जब सार्वजनिक रूप से आयोजित कइल जाला जहवां आवे वाला मानव विज्ञानी उनका देख सके लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1666,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदहारण खातिर, अगर आदमी के एगो समूह में, आँख मारल संवाद के एगो भाव रहे, उ पहिले इ तय कइलस कि आँख मारल के मतलब कऊना तरह के चीज होला (एकर मतलब बहुत तरह के होत रहल).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1667,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गीर्त्ज़, हालाँकि अभियो पारंपरिक मानवजाति विज्ञान के कौनो रुपरेखा के अनुसरण कर रहल बाड़ें, संस्कृति के \"रुपरेखा\" के बारे में बात करे के बजाय \"जाल\" पर बात करे खातिर उ रुपरेखा के बाहर निकल गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"2.0"} +{"id":1668,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेखन संस्कृति मानव विज्ञान आऊ मानवजाति विज्ञान दुनों में परिवर्तन लावे में सहायता कइलस जेकरा अक्सरहां 'उत्तर आधुनिक,' 'स्वतुल्य,' 'साहित्यिक,' 'विघटनकारी,' या 'उत्तर संरचात्मक' प्रकृति के बतावल गइल, जेकरा में पाठ बहुत स ज्ञानात्मक आऊ राजनीतिक हालत के उजागर करे में मदद कइलस, जवन के बहुते पेशेवर विनाश करइत मानव जाति विज्ञान के प्रतिनिधित्व आऊ प्रथा के रूप में देखलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1669,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई अंतिम बिंदु के सम्बन्ध में, लेखन संस्कृति इ देखे खातिर केंद्र बिंदु बन गइल कि मानव जाति विज्ञानी विभिन्न संस्कृति आऊ समाज के बारे में कइसे बता पइलें, जउन व्यक्ति आऊ समूह जवन के अध्ययन कइल जा ता, के व्यक्तिपरकता के खारिज कइले बिना, पूर्ण ज्ञान आऊ लक्षित अधिकार के बारे में बिना दावा कइले जे एके साथे इ कर रहल बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"2.0"} +{"id":1670,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि मानव जाति विज्ञान के उद्देश्य एगो संस्कृति-साझा करे वाला समूह के मूल्य, व्यवहार, आस्था, आऊ भाषा के साझा कइल गइल आऊ सीखल गइल पैटर्न के बारे में बतावे आऊ ओकर व्याख्या करे के हवे, हैरिस, (1968), आऊ एगर (1980) उल्लेख कइलें कि मानव जाति विज्ञान एगो प्रक्रिया आऊ एगो शोध के परिणाम दुनों हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1671,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाजविज्ञानी सैम लेड्नर आपन पुस्तक में तर्क करेलें कि उपभोक्ता आऊ उनकर इच्छा के समझल \"दृष्टिकोण\" में एगो बदलाव के जरुरत के मांग करेला, उ जे खालि मानव जाति विज्ञान देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1672,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"प्राकृतिक\" व्यवस्था में उपभोक्ता के अनुभव के आंकलन क के, मानव जाति विज्ञान एगो उत्पाद चाहे सेवा के व्यावहारिक उपयोग में अंतर्दृष्टि ��ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1673,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उद्योग में मानव जाति विज्ञान क्रियाकलाप (इपीआईसी) सम्मेलन एकर साक्ष्य बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1674,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबर एफ. गुब्रियम आऊ जेम्स ए. होल्सटीन(1997) के निबंध, द न्यू लैंग्वेज ऑफ क्वालिटेटिव मेथड, मानव जाति विज्ञान के प्रारूप पर उ सब के \"तरीका के बात\" के सन्दर्भ में चर्चा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1675,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दरअसल, फिने कहेलें कि शोधार्थी आम तौर पर ओतना नैतिक नइखन जेतना उ दावा करेले चाहे बनले - आऊ कि \"हर काम में उ चीज करे के तरीका शामिल होला जे दोसरा के जाने खातिर अनुपयुक्त होला\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1676,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कहेलें कि व्यावसायिक प्रतिष्ठा कायम रखे आऊ संभावित जादे हानिकारक परिणाम से बचे खातिर \"भ्रम\" बनएले रखल अनिवार्य बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1677,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैतिक संहिता उल्लेख करेला कि मानव विज्ञानी एगो व्यापक विद्वतापूर्ण आऊ राजनीतिक नेटवर्क के साथे-साथे मानव आऊ प्राकृतिक वातावरण के हिस्सा हवें, जिनका बारे में सम्मान के साथे बात करे के आवश्यकता बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1678,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शोधार्थी कल्पना-सदृश लेवे लें आऊ उनका के तथ्य के दावा में बदल देवे लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1679,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तव में, एगो मानव जाति विज्ञानी सर्वज्ञानी होए के अभाव में हमेशा कुछ पहलू भुला दिहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ethnography","last_updated":"1.0"} +{"id":1680,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वदेशी लोग, जिनका पहिला लोग के रूप में संदर्भित कइल जा ला, आदिवासी लोग, मूल लोग, या स्वछंद लोग सांस्कृतिक तौर पर विशिष्ट जातीय समूह बाड़ें जे एगो जगह के मूल निवासी हवें जे दुसर जातीय समूह द्वारा उपनिवेशित आऊ बसल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1681,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लोग सामान्य रूप से \"स्वदेशी\" कहल जा लें जब उ लोग परंपरा या शुरुआती संस्कृति के दुसर पहलु कायम रखेलें जे दिहल गइल क्षेत्र से जुड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1682,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वदेशी लोग संप्रभुता, आर्थिक सलामती, भाषा, जाने के तरीका, आऊ साधन तक पहुँच जवन पर संस्कृति निर्भर करेला पर खतरा के सामना करत रहेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1683,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वदेशी लोग के संपूर्ण वैश्विक अनुमानित आबादी सामान्य तौर पर 250 मिलियन से 600 मिलियन के बीच बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1684,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लोग के समूह के सन्दर्भ के रूप में, स्वदेशी शब्द के पहिला बेर इस्तेमाल यूरोप के लोग द्वारा कइल गइल जे अमेरिका के स्वदेशी लोग के अफ़्रीकी दास से अलग करे खातिर कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1685,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1970 में, इ शब्द के उपयोग अनुभव, मुद्दा, आऊ अन्तरराष्ट्रीय सीमा के पार उपनिवेशित लोग के समूह के संघर्ष के जोड़े खातिर कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1686,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ स्थिति उ हालत में बनल रह सकेला जहवां स्वदेशी आबादी उ क्षेत्र चाहे राज्य के दुसर निवासी लोग से जादे हो जाला; इहाँ परिभाषित करे वाला भाव निर्णय आऊ नियामक प्रक्रिया से अलग होवे में से एगो बाटे, जेकर कम से कम नाममात्र के, आपन समुदाय आऊ भूमि अधिकार के पहलु पर कुछ प्रभाव बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1687,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वदेशी मुद्दा पर स्थायी मंच के सचिवालय द्वारा प्रकाशित 2009 के संयुक्त राष्ट्र के प्रतिवेदन कहलस: कै शताब्दी से, आपन उपनिवेशीकरण, विजय आऊरी कब्ज़ा के समय से, स्वदेशी लोग संघर्ष, राज्य के साथे इंटरफ़ेस चाहे सहयोग, के इतिहास लिखलें, एह तरह से आपन विशिष्ट संप्रभु पहचान के साथे जीवित रहे के धारणा आऊर दृढ़ विश्वास के प्रदर्शन कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1688,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन लेखकगण द्वारा एह लोग के चाहे तो ग्रीक लोग के पूर्वज के रूप में, चाहे पुरान लोग के समूह के रूप में, जे ग्रीक लोग के पहिले यूनान के निवासी रहलें, के रूप में देखल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1689,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धर्मयुद्ध (1096-1271) हउ लोग के विरुद्ध पवित्र युद्ध के महत्वाकांक्षा पर आधारित रहे जिनका चर्च नास्तिक के रूप में देखलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1690,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, परिषद् मानलस कि अगर गैर-इसाई इसाईकरण आऊ युरोप के प्राकृतिक क़ानून के माने से इनकार करिहन त विजय \"कानूनी\" रूप से हो सकेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1691,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"14 वीं आऊर 15 वीं शताब्दी में, स्वदेशी लोग जेकरा आज-काल कैनरी द्वीप कहल जा ला, उ गुंआचेस (जे ई.पू. के जुग से द्वीप पर रहत रहन) के रूप में जानल जालें, उपनिवेशवादी कुल के ध्यान के विषय बन गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1692,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1402 में स्पेन के लोग द्वीप पर आक्रमण करे आऊ ओकरा उपनिवेश बनावे के कोशिश शुरू क देलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1693,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आक्रमणकारी गुंआचे लोग खातिर बेमारी आऊ बर्बादी ले अइलें, जेकरा परिणामस्वरूप उनकर पहचान आऊ संस्कृति गायब भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1694,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबर्ट जे. मिलर, जैसिंटा रुरु, लारिसा बेहरेंड्ट आऊ ट्रेसी लिंडबर्ग द्वारा जइसे कहल गइल, \"गैर-इसाई, गैर-यूरोपीय लोग पर प्रभुत्व आऊ उनकर धरती आऊ अधिकार के जब्ती के सही साबित करे खातिर\" समय के साथे सिद्धांत विकसित भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1695,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पेन के राजा फर्डीनांड अउरी रानी इसाबेला क्रिस्टोफर कोलंबस के काम पर लगवलें, जिनका क 1492 में उपनिवेश बनावे अउरी स्पेन के राज्य के तहत नया क्षेत्र लावे खातिर भेजल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1696,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिकंदर जउन क्षेत्र के खोज कइलन ओकरा क स्पेन के दे दिहलन काहे कि उ पर \"पहिले से कौनो इसाई स्वामी द्वारा कब्जा ना कइल गेल रहे. \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1697,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत स विजेता कुल के स्पष्ट भय रहे कि, अगर विकल्प दिहल जाव, स्वदेशी लोग वास्तव में इसाई धरम के अपना लिहें, जेकरा चलते कानूनी रूप से उनकर इलाका पर आक्रमण करे आऊ उनकर सामान के चोरी करे के इजाजत ना दिही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1698,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1493 में कैथोलिक देश होवे के चलते इंग्लैंड के साथे-साथे फ्रांस आपन उपनिवेश हित के पूरा करे खातिर खोज के सिद्धांत के \"फेरो से व्याख्या करे\" पर काम कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1699,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्षेत्र के दावा प्रतीकात्मक \"खोज के अनुष्ठान\" के माध्यम से कइल जात रहे जे उपनिवेश बनावे वाला राष्ट्र के क्षेत्र पर कानूनी दावा प्रदर्शित करे खातिर कइल गइल रहे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1700,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1774 में, कप्तान जेम्स कुक ताहिती पर स्पेन के अधिकार के चिन्ह के मिटा के ओकर भूमि पर दावा के अवैध बनावे के कोशिश कइलें आऊ इंग्लैंड के अधिकार के चिन्ह बनावे खातिर आगे बढ़लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1701,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई धारणा एह विचार के औपचारिक रूप दिहलस कि जवन क्षेत्र के उपयोग हउ तरीका से ना होवत रहे जेकरा यूरोपीय कानूनी प्रणाली मंजूर कइले रहे उ यूरोपीय उपनिवेशीकरण खातिर खुलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1702,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे कि उपनिवेशीकरण के \"नियम\" यूरोपीय उपनिवेशी शक्ति के बीच सहमति से कानूनी नीति में स्थापित भ गइल, स्वदेशी भूमि पर दावा करे के तरीका तेजी से विस्तार करे क जारी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1703,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विश्व के स्वदेशी लोग के संपूर्ण आबादी के सटीक अनुमान, पहचान में कठिनाई आऊ उपलब्ध जनगणना आंकड़ा में फर्क आऊ अपर्याप्तता के चलते, एकट्ठा कइल कठिन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1704,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा में 72 देश के कम से कम 5,000 विशिष्ट लोग शामिल बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1705,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ दुसर आबादी द्वारा मिला लिहल गइल बाड़न या बहुत स दुसर परिवर्तन भ गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1706,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अत्यधिक विविध आऊ कै गो ले जातीय समूह जेकरा में सबसे जादे आधुनिक, स्वतंत्र अफ़्रीकी देश शामिल हवे, में विविध लोग बाड़ें जिनकर स्थिति, संस्कृति आऊ पशुचारक या शिकार एकट्ठा करे वाला जीवन शैली सामान्य तौर पर हाशिया पर बाटे आऊ देश के प्रभुत्वशाली राजनीतिक आऊ आर्थिक संरचना से अलग बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1707,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिका में चल रहल यूरोपीय उपनिवेशीकरण के ऐतिहासिक प्रभाव स्वदेशी समुदाय पर सामान्य तौर पर बहुत गंभीर रहल, बहुत स अधिकारी लोग क अनुमान बाटे की मुख्य रूप से बेमारी, जमीन के चोरी आऊ हिंसा के कारण महत्वपूर्ण जनसंख्या में गिरावट भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1708,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्खिनी राज्य ओक्साका (65.73%) आऊ युकाटन (65.40%) में बहुसंख्यक स्वदेशी आबादी बाटे, जइसन कि 2015 में प्रतिवेदित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1709,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बतावे वाला \"इंडियन\" आऊ \"एस्किमो\" कनाडा में अनुपयोगी भ गइल बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1710,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे उल्लेखनीय 2015 में एबोरिजिनल अफेयर्स एंड नॉर्दर्न डेवलपमेंट कनाडा (एएएनडीसी) के इंडिजनस एंड नॉर्दर्न अफेयर्स कनाडा (आईएनएसी) में परिवर्तन रहे, जे फेरो 2017 में इंडिजनस सर्विसेज कनाडा आऊ क्राउन-इंडिजनस रिलेशंस एंड नॉर्दर्न डेवलपमेंट कनाडा में विभाजित भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1711,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रिटिश कोलंबिया के हिस्सा के छोड़ के 1871 से 1921 के बीच में पहिला देश के लोग 11 के संख्या में संधि कुल पर हस्ताक्षर कइलें जेकरा में से जादेतर के अब कनाडा के रूप में जानल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1712,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेनमार्क साम्राज्य के तहत ग्रीनलैंड के स्वशासित क्षेत्र मान्यता प्राप्त स्वदेशी आऊ इन्युट के बहुसंख्यक आबादी (लगभग 85%) के घर बाटे, जे स्वदेशी डोरसेट लोग आऊ ग्रीनलैंड के नॉर्स के विस्थापित क के 13वाँ शताब्दी में क्षेत्र में निवास कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1713,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पेनिश आऊ पुर्तगाली बोलल जाए वाला देश कुल में, इंडिओस, प्यूब्लोस इंडिजेनस, अमेरिंडियोस, पोवोस नेटिवोस, पोवोस इंडिजेनस, आऊ, पेरू में, कोमुनिडेड्स नेटिवस (मूल समुदाय) जइसन शब्द कुल के उपयोग मिलेला, ख़ास करके अमेज़न के समाज जइसे उरारिना आऊ मत्सेस में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1714,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वदेशी लोग ब्राज़ील के संपूर्ण क्षेत्र में पावल जा लन, हालाँकि बहुसंख्यक लोग देश के उत्तर आऊ मध्य-पच्छिमी हिस्सा में इंडियन आरक्षण में रहेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1715,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्तमान में आर्मीनिया के जादेतर लोग 1915 के आर्मीनिया के नरसंहार के चलते आपन पैतृक मातृभूमि से बाहर रह ताड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1716,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिलिस्तीनी लोग, यहूदी बसाव से विस्थापित पूर्व से मौजूद आऊ वर्तमान में इजराइल राज्य में अल्पसंख्यक बनल, द्वारा स्वदेशी के दर्जा के दावा से वाद-विवाद 1990 के दशक में इजराइल-फिलिस्तीन टकराव में बदल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1717,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रूस में, \"स्वदेशी लोग\" के परिभाषा पर बहस मुख्य रूप से बहुते आबादी के सन्दर्भ देवेला (50000 कम लोग), स्वपहचान के अवहेलना करेला , स्वदेशी आबादी से उत्पन्न जे आक्रमण, उपनिवेशीकरण चाहे राज्य सीमान्त, भिन्न सामाजिक आर्थिक अउरी सांस्कृतिक संस्थान कुल के स्थापना के समय देश या क्षेत्र में रहत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1718,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तिब्बत के लोग तिब्बत के स्वदेशी बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1719,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हांगकांग में, नया क्षेत्र के स्वदेशी निवासी के चीनी-ब्रिटिश संयुक्त घोषणापत्र में अइसन लोग के रूप में परिभाषित कइल गइल बा जे पुरुष वंश के माध्यम से 1898 में हांगकांग क्षेत्र के विस्तार खातिर कंवेंसन होए के पहिले आईल रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1720,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चाम पूर्व राज्य चंपा के स्वदेशी लोग बाड़ें जेकरा चाम-वियतनाम युद्ध में नाम तिएन के शासन के दौरान वियतनाम द्वारा जीत लिहल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1721,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खमेर क्रोम मेकोंग डेल्टा आऊ साइगॉन के स्वदेशी लोग बाड़ें जिनका वियतनाम द्वारा कंबोडिया के राजा चे चेत्ता II से वियतनाम के राजकुमारी के बदला में हासिल कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1722,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समस्या आसियान क्षेत्र में कै गो ले दुसर देश कुल द्वारा साझा कइल जा ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1723,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिंडानाओ के स्वदेशी लोग लुमाड लोग आऊ मोरो (तौसुग, मागुइंडानाओ मारानाओ आऊ अन्य) बाड़ें जे सुलु द्वीपसमूह में भी रहेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1724,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समूह के अक्सरहां एक साथे स्वदेशी ऑस्ट्रेलियाई कहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1725,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20 वीं शताब्दी के दौरान, बहुत स पहिलका उपनिवेश स्वतंत्रता पा लिहल आऊ स्थानीय नियंत्रण में राष्ट्र-राज्य के निर्माण भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1726,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कम से कम 25 लघु मनुष्य के अवशेष, जे 1,000 से 3,000 साल पहिले जीवित रहन, हाल में माइक्रोनेशिया के पलाऊ द्वीपसमूह में पावल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1727,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2013 के जनगणना के अनुसार, न्यूजीलैंड माओरी न्यूजीलैंड के आबादी के 14.9% बाड़ें, जेकरा में कुल माओरी निवासी के आधा से कम (46.5%) के मात्र माओरी के रूप में पहचान कइल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1728,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत स माओरी राष्ट्रीय नेता अंग्रेज के साथे संधि पर हस्ताक्षर कइलें, वैतंगी के संधि (1840), कुछ हलका में एकरा आधुनिक भू-राजनीतिक इकाई न्यूजीलैंड के निर्माण के रूप में देखल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1729,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मुद्दा कुल में सांस्कृतिक आऊ भाषाई संरक्षण, भूमि अधिकार, प्राकृतिक संसाधन कुल के स्वामित्व आऊ दोहन, राजनीतिक दृढ़ संकल्प आऊ स्वायत्तता, पर्यावरणीय गिरावट आऊ घुसपैठ, गरीबी, स्वास्थ्य आऊ भेदभाव शामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1730,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थिति जादे भ्रमित हो सकेला जब एगो क्षेत्र के प्रवास आऊ आबादी के जटिल आऊ विवादित इतिहास बाटे, जे प्रधानता आऊ भूमि के मालिकाना हक आऊ संसाधन पर विवाद पैदा कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1731,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वदेशी लोग के विविधता के बावजूद, इ अंकित कइल जा सकेला कि उ लोग वर्तमान, या आक्रमणकारी समाज से निपटे खातिर समान समस्या आऊ मुद्दा साझा करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1732,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सखा आऊ कोमी लोग (रूस के दु गो उत्तरी स्वदेशी लोग) उल्लेखनीय अपवाद बाड़ें, जे अब रुसी राज्य के अंतर्गत आपन खुद के स्वशासित गणतंत्र पर शासन करेलन, आऊ कनाडा के इन्युट, नुनावुत क्षेत्र में बहुसंख्या में बाड़न (1999 में बनावल गइल).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1733,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अस्वीकृति एकरा मान्यता देवईत समाप्त भइल कि मरियम लोग द्वारा प्रचलित एगो पहिले से मौजूद कानून प्रणाली रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1734,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"11 अक्टूबर 2011 के लिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1735,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्तमान विएतनामी सरकार तहत हिन्दू आऊ चाम दुनों धार्मिक आऊ जातीय उत्पीड़न आऊ आपन आस्था पर प्रतिबन्ध के अनुभव कइले हवन, विएतनामी सरकार चाम संपत्ति के जब्त कर ताटे आऊ चाम के आपन धार्मिक विश्वास के पालन करे से रोक ताटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1736,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2012 में, विएतनामी पुलिस चाऊ गिआंग गाँव में एगो चाम मस्जिद में घुस गइल, अउरी बिजली जनरेटर चोरा लिहलस, अउरी चाम लइकी कुल से बलात्कार भी कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1737,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2012 में, इंडोनेशिया कहलस कि \"इंडोनेशिया सरकार विश्वभर के स्वदेशी लोगन के प्रोत्साहन आऊ सुरक्षा के समर्थन करेली... इंडोनेशिया, हालाँकि, आपन देश के स्वदेशी लोग के सिद्धांत के देश में लागू करे के मान्यता ना देवेली.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1738,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वियतनाम के लोग मूल रूप से लाल नदी डेल्टा के आस-पास केन्द्रित रहन, बाकी के विजय में व्यस्त रहन अउरी नया भूमि छिनलें जइसे कि चंपा, मकोंग डेल्टा (कम्बोडिया से) अउरी नाम तिएन के दौरान सेंट्रल हाई लैंड.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1739,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वृहद् पैमाना पर विएतनामी कीन्ह उपनिवेशवादी के केंद्रीय उच्चभूमि में आवे से क्षेत्र के जनसांख्यिकी महत्वपूर्ण रूप से बदल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1740,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आऊ एगो संस्कृति के दुसर से खतम ना करे के बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1741,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वदेशी लोगन के आदिम, बर्बर या असभ्य कहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1742,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ दार्शनिक, जइसे थॉमस होब्स (1588-1679), स्वदेशी लोगन के खालि \"बर्बर\" मानलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1743,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंटरनेट संग्रह से 13 दिसंबर 2013 लिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1744,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वदेशी लोगन के अधिकार पर युएन घोषणा, आम सभा द्वारा 2007 में अंगीकृत, स्वदेशी लोगन के प्राकृतिक संसाधन प्रबंधन से सम्बंधित कै गो ले अधिकार अन्तर्निहित करइत आत्मनिर्णय के अधिकार स्थापित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1745,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तेल के खुदाई ग्विचिन खातिर हजारों साल के संस्कृति के बर्बाद कर सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1746,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकास परियोजना जइसे कि बाँध निर्माण, पाइपलाइन आऊ संसाधन निष्कर्षण भारी संख्या में स्वदेशी लोगन के अक्सरहां बिना मुआवजा के विस्थापित कइलस ह, .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1747,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब मेहरारू भी आर्थिक रूप से मर्दाना पर आश्रित हो जा लीं जब उ लोग रोजगार गवां दे लीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1748,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर मुन्दुरुकू लोग ग्रीनपीस के मदद से अमेजन वर्षा वन में तापजोस बाँध के निर्माण के विरोध करत बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Indigenous_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1749,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दु गो मुख्य परिदृश्य प्रस्तावित बाटे, एगो केंद्रीय अफ्रीका के तरफ प्रारंभिक विस्तार, आऊ उहाँ से विकीरित होइत प्रसार के एकल उत्पत्ति, या पूरब के ओर शुरुआती खण्डन आऊ दक्खिन के तरफ एगो लहर के प्रसार, एगो लहर कांगो बेसिन के पार करइत पुरबी अफ्रीका के ओर, आऊ दुसर दक्खिन अफ़्रीकी तट के साथे आऊ कांगो नदी प्रणाली अंगोला के तरफ चलइत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bantu_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1750,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपेक्षाकृत कुछ आधुनिक बंतू पशुचारक समूह में उपयोग कइल जाए वाला मवेशी शब्दावली बतावेला कि मवेशी मध्य सूडानी, कुलियाक अउरी कुशिटिक-भाषी पड़ोसी कुल से प्राप्त होत रहल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bantu_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1751,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुतिरिकिवी नदी के निकट, मोनोमातापा राजा लोग ग्रेट ज़िम्बाब्वे काम्प्लेक्स, कलंगा लोग के पूर्वज सभ्यता, बनवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bantu_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1752,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वाहिली संस्कृति जे ई सब विनिमय से उभरल बहुत स अरब आऊ इस्लाम के प्रभाव प्रदर्शित करेला, जे पारम्परिक बंतू संस्कृति में ना देखल गइल रहे, जइसे बंतू स्वाहिली लोग के बहुत स अफ़्रीकी-अरब सदस्य करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bantu_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1753,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विश्व युद्ध II के बाद, नेशनल पार्टी सरकार अधिकारिक रूप से उ परिपाटी के अंगीकार कइल, जबकि बढ़इत अफ़्रीकी राष्ट्रीय आन्दोलन अउरी एकर आजाद ख्याल सहयोगी कुल एकरा बजाय \"अफ़्रीकी\" शब्द के तरफ रुख कइलें, ताकि \"बंतू\" के रंगभेद के नीति में पहचान जाएल जाए.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bantu_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1754,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रंगभेद के साथे फेर जुड़ाव शब्द के बदनाम क दिहलस, आऊ दक्खिन अफ़्रीकी सरकार राजनीतिक रूप से आकर्षक लेकिन ऐतिहासिक तौर पर भ्रामक शब्द \"जातीय मातृभूमि\" के तरफ खिसक गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bantu_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1755,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वाति में तना -नटफू अउरी संज्ञा बंटफू हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bantu_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1756,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब बास्क बास्क-प्रवक्ता नइखन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1757,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक बास्क एसन) आऊ प्रत्यय - (के) आरा (\"तरीका (कुछ करे के)\").","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1758,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ बास्क भाषा के नाम एनुसक्वेरा के रूप में दर्ज करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1759,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग पृथक्करण के चलते कुछ प्रकार से अनुवांशिक रूप से विशिष्ट बाड़ें, बास्क लोग वाई-डीएनए और एमटीडीएनए अनुक्रम कुल आऊ कुछ दुसर अनुवांशिक लोकी के सन्दर्भ में अभियो बहुते खास तौर प यूरोपीय बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1760,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, वाई-डीएनए हप्लोग्रुप पवलस कि उनकर प्रत्यक्ष पुरुष वंशावली में, आधुनिक बास्क कुल के बड़ बहुसंख्या के पच्छिमी यूरोपीय लोग के साथे समान वंश परंपरा हवे, जइसे कि इंडो-यूरोपीय हप्लोग्रुप के आर1बी-डीएफ27(70%) के एगो चिन्हित प्रभुत्व.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1761,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बास्क कुल में एकर उच्च आवृति के बावजूद, आर1बी-डीएफ27 के वाई-एसटीआर आतंरिक विविधता उहाँ निम्न हवे, आऊ इ जादे हाल के आयु अनुमान में प्रतिफलित होला, अर्थात इ कवनो दुसर जगह से लावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1762,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उहवाँ नमूना लिहल गइल एमटीडीएनए और वाई-डीएनए हापलोग्रुप के संग्रह आधुनिक आवृति के तुलना में महत्वपूर्ण रूप से भिन्न रहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1763,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निःसंदेह, करीब 4500 साल पहिले मेसोलिथिक शिकारी-संग्रहकर्ता आऊ नवपाषाण किसान कुल के इबेरियन मिश्रण से करीब-करीब सब वाई-डीएनए विरासत के स्टेपी के इंडो-यूरोपीय चरवाहा कुल के आर 1 बी वंश द्वारा प्रतिस्थापित कइल गइल रहे, आऊ बास्क आनुवंशिक विशिष्टता कै सदी के निम्न जनसंख्या आकार, आनुवंशिक बहाव आऊ सगोत्र विवाह के परिणाम हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1764,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वीडन के उप्साला विश्वविद्यालय के मैटियास जैकबसन उत्तरी स्पेन के अटापुर्का के एल पोर्टलन कैवर्न में पावल गइल आठ पाषाण युग के मानव कंकाल कुल के आनुवंशिक सामग्री के विश्लेषण कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1765,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निष्कर्ष अ��ेरिका के नेशनल अकादमी ऑफ़ साइंसेज के कार्यवाही में प्रकाशित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1766,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई मिसरित समूह अन्य आधुनिक बखत के इबेरियन लोगों के लोगन खातिर भी पैतृक पाइल गइल रहे, बाकिर एकरा बाद क सहस्राब्दी खातिर बास्क अपेछाकृत अलग-थलग रहे, बाद में इबेरिया प्रवास दुसर सभे इबेरियन समूहन में विसिस्ट अउरी अतिरिक्त मिसरण क नेतृत्व कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1767,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इस परिकल्पना के समर्थन करे खातिर काफी सबूत बाटे कि उस घड़ी आऊ बाद में उ बास्क भाषा के पुरान तरीका से बात कइलें (देखल जाव: एक्विटेनियन भाषा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1768,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पैम्प्लोना के साम्राज्य, ईगो केंद्रीय बास्क क्षेत्र, जवन के बाद में नवरे के नाम से जानल गइल, सामंतीकरण के प्रक्रिया से गुजरल आऊ एकर बहुत बड़ अर्गोनी, कैस्टिलियन आऊ फ्रांसीसी पड़ोसी के प्रभाव के अधीन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1769,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवरेसे के गृहयुद्ध से कमजोर भइल, क्षेत्र के बड़ भाग अंततः स्पेनिश सेना के आक्रमण के पहिलहीं गिर गइल (1512-1524).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1770,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, बास्क लोग फ्रांसिसी क्रांति (1790) अउरी कार्लिस्ट युद्ध (1839, 1876) तक स्वशासन के खूब आनंद उठवलें, जब बास्क लोग उत्तराधिकारी कार्लोस वी आऊ उनकर वंशज कुल के समर्थन कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1771,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वायत्त समुदाय (1978 के स्पेन के संविधान में स्थापित एगो अवधारणा) जवन के बास्क में यूस्कल ऑटोनोमिया एर्किडेगो या ईएई के रूप में जानल जा ला अउरी स्पेनिश में कोमुनिडाड ऑटोनोमा वास्का या सीएवी (अंग्रेजी में: बास्क स्वायत्त समुदाय या बीएसी), तीन स्पेनिश प्रान्त से बनल बाटे अलवा, बिस्के और गिपुज़कोआ प्रांत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1772,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेखक आऊ सार्वजनिक एजेंसी कुल द्वारा खालि उ तीन गो पच्छिमी प्रांत पर विचार करइत एकरा कबो-कबो खालि \"बास्क देश\" (या यूस्काडी) के रूप में संदर्भित कइल जा ला, लेकिन समय-समय पर भी मात्र एगो सुविधाजनक संक्षिप्त नाम के रूप में जब इ संदर्भ में भ्रम पैदा ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1773,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ख़ास तौर पर आम उपयोग में फ्रांसीसी शब्द पेज़ बास्क (\"बास्क देश\"), आगे के योग्यता के अभाव में, या तो पूरे बास्क देश (बास्क में \"यूस्कल हेरिया\") के संदर्भित करेला, या कबो-कबो उत्तरी (या \"फ्रांसीसी) के लिए नहीं \") बास्क देश विशेष रूप से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1774,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लिख लिहीं कि ऐतिहासिक संदर्भों में नवरे एगो व्यापक क्षेत्र के संदर्भित कर सकेला, आऊ वर्तमान में लोअर नवरे के उत्तरी बास्क प्रांत के नफारोआ के रूप में भी संदर्भित कइल जा सकेला, जबकि शब्द \"हाई नवरे\" (बास्क में नफारोआ गरिया) स्पेनिश में अल्टा नवरा) के भी वर्तमान स्वायत्त समुदाय क्षेत्र बतावे के तरीका रूप में सामना हो ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1775,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पेन के संविधान के तहत स्पेनिश के ज्ञान जरूरी बाटे (धारा सं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1776,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रेंको के तानाशाही के दौरान अधिकारी कुल द्वारा उत्पीड़न के चलते बहुत साल ले गिरावट के बाद अनुकूल आधिकारिक भाषा नीति अउरी लोकप्रिय समर्थन के चलते बास्क के जानकारी फेरो बढ़त बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1777,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवरे के आधिकारिक भाषा खालि स्पेनिश बाटे, आऊ प्रांत के उत्तरी क्षेत्र में बास्क भाषा खालि सह-आधिकारिक हवे, जहवाँ जादेतर बास्क-बोले वाले नवरेसे केंद्रित बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1778,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई आबादी के जादेतर हिस्सा तट पर बेयोन-एंगलेट-बिअरिट्ज़ (बीएबी) शहरी क्षेत्र में चाहे ओकरा भीरी रहेला (बास्क में इ बियोना, एंजेलू आऊ मिर्रिट्ज़ हवे)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1779,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लाखों बास्क वंशज (बास्क अमेरिकी आऊ बास्क कनाडियाई देखल जाव) उत्तरी अमेरिका (संयुक्त राज्य अमेरिका; कनाडा, मुख्य रूप से न्यूफ़ाउंडलैंड आऊ क्यूबेक के प्रांत कुल में), लैटिन अमेरिका (सब 23 देश में), दक्षिण अफ्रीका अउरी ऑस्ट्रेलिया में रहेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1780,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुमान बाटे कि चिली में 2.5 - 5 मिलियन बास्क वंशज रहेलन; देश के सांस्कृतिक अउरी आर्थिक विकास में बास्क के सबसे मजबूत ना लेकिन एगो प्रमुख प्रभाव रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1781,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह में जादातर उ क्षेत्र शामिल रहे जे आज चिहुआहुआ अउरी डुरंगो राज्य हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1782,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्वाटेमाला में, जादातर बास्क अब छह पीढ़ी से सैकटेपेक्यूज़ विभाग, एंटीगुआ ग्वाटेमाला, जलापा में केंद्रित हवें, जबकि कुछ ग्वाटेमाला सिटी में चल गइल बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1783,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोलंबियाई लोक संगीत बम्बुको के बास्क जड़ हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1784,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एल्को, नेवादा, एगो वार्षिक बास्क उत्सव प्रायोजित करेला जे 19 वीं शताब्दी के अंत में नेवादा आवे वाले स्पेनिश, फ्रेंच अउरी मैक्सिकन राष्ट्रीयता के बास्क लोग नृत्य, व्यंजन आऊ संस्कृति के जश्न मनावेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1785,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तरी अमेरिका के कुछ सबसे बड़ खेत, जे इ सब औपनिवेशिक भूमि अनुदान के तहत स्थापित कइल गइल रहल, इ क्षेत्र में पावल जा सकेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1786,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चिनो, कैलिफ़ोर्निया में बास्क संस्कृति के इतिहास बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1787,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग जादातर स्पेन आऊ मैक्सिको के बसे वाले लोग के वंशज बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1788,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थानीय भाषा से बंधल बास्क पहचान के हई भावना खालि पृथक्करण में मौजूद ना हो ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1789,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कै गो ले यूरोपीय राज्य के जइसन, एगो क्षेत्रीय पहचान, चाहे उ भाषाई रूप से व्युत्पन्न हो चाहे अन्यथा, व्यापक राष्ट्रीय के साथे परस्पर विशिष्ट नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1790,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमार मित्र बाड़ें जे चीज कुल के राजनीतिक पक्ष से जुड़ल बाड़ें बाकि उ हमरा खातिर नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1791,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत कम बास्क एकभाषी वक्ता बाड़ें: दरअसल सब बास्क वक्ता सीमा के दुनों तरफ द्विभाषी बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1792,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बास्क भाषा के दुसर यूरोपीय भाषा कुल के उलटे आनुवंशिक भाषा मानल जा ला, जवन में से लगभग सभे व्यापक इंडो-यूरोपीय भाषा परिवार से संबंधित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1793,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घर ई संदर्भ में परिवार के जड़ के पर्���ायवाची हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1794,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर संस्कृति कुल जइसन, परिवार के दुसर सदस्य के भाग्य परिवार के संपत्ति पर निर्भर करत रहे: अमीर बास्क परिवार कौनो तरह से सब बच्चा कुल के प्रदान रहन, जबकि कम संपन्न परिवार भीरी आपन बच्चा के देवे खातिर खालि एके गो संपत्ति हो सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1795,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर औद्योगीकरण के उदय के बाद, इ प्रणाली के फलस्वरूप कै गो ले ग्रामीण बास्क स्पेन, फ्रांस या अमेरिका में प्रवास कर गइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1796,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ विद्वान आऊ टीकाकार इ मान के इ सब बिंदु के समेटे के प्रयास कइले बाड़ें कि पितृवंशीय नातेदारी एगो नवाचार के प्रतिनिधित्व करेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1797,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग फ्रेंको शासन से एगो पुनर्जीवित भाषा आऊ संस्कृति के साथे उभरलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1798,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ क्षेत्र फ्रांसिस जेवियर आऊ मिशेल गैरीकॉइट्स जइसन मिशनरी कुल के स्रोत रहल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1799,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लासुएन फ्रांसिस्कन पाद्रे जुनिपेरो सेरा के उत्तराधिकारी रहन आऊ उ तट के किनारे 21 मौजूदा कैलिफोर्निया मिशन कुल में से 9 के स्थापना कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1800,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब ले फ्रांस के राजा बने खातिर नवरे के हेनरी तेसर कैथोलिक धर्म में परिवर्तित भइलें, तब ले प्रोटेस्टेंटवाद बास्क समुदाय से लगभग गायब भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1801,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आज काल, एगो एकल जनमत सर्वेक्षण के अनुसार, केवल 50% से थोड़ा जादे बास्क ईश्वर में कौनो तरह के विश्वास के दावा करेलें, जबकि बाकि चाहे तो अज्ञेयवादी चाहे नास्तिक बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1802,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो के अनुसार, ईसाई धर्म बास्क देश में चौथी अउरी पाचवीं शताब्दी के दौरान आईल रहे, बाकि दूसर के अनुसार, ई 12 वीं अउरी 13 वीं शताब्दी ले ना भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1803,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई अर्थ में, ईसाई धर्म \"जल्दी\" आ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1804,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो परंपरा के अनुसार, ऊ हर सात साल में एंबोटो पर्वत पर ए���ो गुफा आऊ दुसर पहाड़ पर के एगो गुफा के बीच यात्रा करत रहली (कहानी कुल अलग-अलग होला); जवन घड़ी उ अंबोटो में रहली, तब मौसम गीला होई, जवन घड़ी उ अलोना, या सुपेलेगोर, या गोरबिया में रहली, तब सूखा होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1805,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन कहल जा ला कि जवन घड़ी उ लोग पवित्र चोटी कुल के ऊंच गुफा में एकट्ठा भइलें, त उ लोग तूफान पैदा कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1806,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किंवदंति कुल कै गो ले आऊ बहुत मात्रा में जीन के भी बात करेली, जइसे कि जेंटिलक (दिग्गज के समान), लामियाक (अप्सरा के समान), मैरुआक (क्रॉमलेच या पत्थर के घेरे के निर्माता, शाब्दिक रूप से मूर), इरात्क्सोआक (इम्प्स), सोरगिनक (चुड़ैल, मारी के पुजारी) ), आऊ एही तरह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1807,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैन मार्टिन त्क्सीकी (\"सेंट मार्टिन द लेसर\") नाम के एगो धूर्त हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1808,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसरा तरफ, जेंटिलक ('दिग्गज'), एगो महान लोग बाड़ें जे पाषाण युग के संस्कृति के लोग कुल के गायब होए के बारे में बतावेलन जे उच्च भूमि में लोहा के ज्ञान के बिना रहत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1809,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक शताब्दी से भी जादे समय से, विद्वान कुल कानून संहिता में बास्क महिला कुल के उच्च स्थिति के साथे-साथे पूर्व-रोमन, मध्यकालीन आऊ आधुनिक समय ले न्यायाधीश, उत्तराधिकारी आऊ मध्यस्थ के रूप में उनकर स्थिति पर व्यापक रूप से चर्चा कइल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1810,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवरे में स्वायत्तता के एगो अलगे क़ानून बाटे, जे एगो विवादास्पद व्यवस्था हवे जवन के स्पेनिश संक्रमण के समय में लोकतंत्र खातिर बनावल गइल रहे (अमेजोरामिएंटो, तानाशाही के दौरान आपन पहिलका स्थिति में 'सुधार' बा ).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1811,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवरे में राजनीतिक, भाषाई आऊ सांस्कृतिक निष्ठा आऊ पहचान के प्रश्न अत्यधिक जटिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1812,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बास्क शिक्षा प्रणाली के अधिकार क्षेत्र में आवे वाला जादेतर विद्यालय बास्क के शिक्षण के प्राथमिक माध्यम के रूप में उपयोग करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1813,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उलटे, वामपं���ी बास्क राष्ट्रवादी कुल के बीच जादे स्वायत्तता चाहे स्वतंत्रता के इच्छा खास कर के आम बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1814,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग खुद के आपन आसपास के पड़ोसी लोगन से सांस्कृतिक आऊ ख़ास क के भाषाई रूप से विशिष्ट मानेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"2.0"} +{"id":1815,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिगुएल डी उनामुनो 19 वीं अउरी 20 वीं शताब्दी के उत्तरार्ध के एगो उल्लेखनीय उपन्यासकार आऊ दार्शनिक रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1816,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कैथोलिक चर्च के सामाजिक शिक्षा कुल के आधार पर संघ आंदोलन के प्रोत्साहित करे खातिर चिली ट्रेड यूनियन एसोसिएशन के भी स्थापना कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Basques","last_updated":"1.0"} +{"id":1817,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोत्सवाना में सैन के ऐतिहासिक उपस्थिति उत्तरी बोत्सवाना के त्सोडिलो पहाड़ी क्षेत्र में खास तौर पर स्पष्ट हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"2.0"} +{"id":1818,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1950 से 1990 तक के दशक ले, सरकार द्वारा आज्ञापित आधुनिकीकरण कार्यक्रम कुल के चलते सैन समुदाय खेती के तरफ रुख कइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1819,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्तमान में 14 ज्ञात में से कुछ सैन समूह \"पैतृक जनसंख्या समूह\" में से एक हवे; उ ह, \"समान आनुवंशिक वंश के साथे आबादी के समूह, जे आपन संस्कृति आऊ उनकर भाषा के गुण दुनों में जातीयता आऊ समानता साझा करेलन\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1820,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2003 में सैन लोगन के प्रतिनिधि सामूहिक शब्द सैन के उपयोग के बजाय जहां संभव होवे व्यक्तिगत समूह नाम के उपयोग करे के आपन प्राथमिकता बतवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1821,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम बुशमैन के उपयोग करल जारी रखनी, आऊ हमरा कै बेरा धार्मिक लोगन द्वारा सार्वजनिक रूप से सुधारल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1822,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा बदले, सैन काउंसिल के प्रतिनिधि इ बात पर अड़ल रहें कि जवन तरीका से (डाई बर्गर) 'बोसमैन' शब्द प्रकाशित कइल, ओकरा से उनका चाहे सैन समुदाय के कौनो चोट चाहे नुकसान ना पहुंचल रहे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1823,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैन नातेदारी के तुलना एस्किमो नातेदारी से कइल जा सकेला, जइसन यूरोपीय संस्कृति में बाटे ओइसने शब्द वाला, बाकि एगो नाम नियम आऊ ���यु के नियम के भी इस्तेमाल केरेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1824,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खेले के अलावे बच्चा कुल के कौनो सामाजिक कर्तव्य नइखे, आऊ हर उम्र के सैन खातिर अवकाश बहुत महत्वपूर्ण बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1825,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग परिवार आऊ समूह के महत्वपूर्ण निर्णय लेवेलन आऊ पानी के छेद आऊ चारागाह क्षेत्र के मिलकियत के दावा करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1826,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूखा कै महीना ले बनल रह सकेला आऊ जलाशय सूख सकेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1827,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह छेद में एगो लंबा खोखला घास के तना डालल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1828,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुरुआती वसंत सबले मुश्किल मौसम हवे: ठंढा, सुखल सर्दी के बाद एगो गर्म सुखल समय.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1829,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समुदाय के उपभोग खातिर महिला लोग फल, जामुन, कंद, झाड़ी प्याज आऊ दुसर पौधा कुल के सामान एकट्ठा करेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1830,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जगह के आधार पर, सैन 18 से 104 प्रजाति कुल के खाए के काम में इस्तेमाल करेलेन, जवन में टिड्डा, भृंग, इल्ली, फतिंगा, तितली आऊ दीमक शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1831,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ हापलोग्रुप हापलोग्रुप ए आऊ बी के विशिष्ट उप-समूह बाड़ें, जे मानव के वाई-क्रोमोसोम वृक्ष पर दु गो शुरुआती शाखा बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"2.0"} +{"id":1832,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे अलग (सबसे पुरान) माइटोकॉन्ड्रियल हापलोग्रुप, L0d, के दक्खिनी अफ्रीकी सैन समूह में एकर उच्चतम आवृत्ति कुल पर पहचानल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1833,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैन लोग द्वारा पारंपरिक रूप से कब्जा कइल गइल भूमि पर बहुसंख्यक लोग और गैर-स्वदेशी किसान कुल द्वारा अतिक्रमण से सैन विशेष रूप से प्रभावित भइल बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"2.0"} +{"id":1834,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोत्सवाना के स्वदेशी लोगन के समक्ष आवे वाला समस्या में भूमि के नुकसान एगो प्रमुख योगदानकर्ता हवे, जवन में खास करके सेंट्रल कालाहारी गेम रिजर्व से सैन के निष्कासन शामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1835,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सैन क उनकर स्वदेशी ज्���ान के लाभ खातिर रॉयल्टी प्रदान करी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1836,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैन डेर पोस्ट के दक्षिण अफ्रीका में पालन-पोषण भइल, आऊ मूल अफ्रीकी संस्कृति कुल खातिर उ जिनगी भर एगो सम्मानजनक आकर्षण रखले रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1837,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह \"लुप्त जनजाति\" के साथे आजीवन आकर्षण से प्रेरित, वैन डेर पोस्ट एह अभियान के बारे में 1958 में एगो पुस्तक प्रकाशित कइलें, जवन के शीर्षक द लॉस्ट वर्ल्ड ऑफ द कालाहारी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1838,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर सुरुआती फिल्म 1957 में रिलीज भइल, जवन में जिराफ के सिकार देखावल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1839,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जवन घड़ी उनकर संस्कृति कायम रहे उनके बहिन एलिजाबेथ मार्शल थॉमस सैन के बारे में, एह लोग के साथे रहे के आपन अनुभव के आधार पर, कै गो ले किताब अउरी लेख लिखलीं","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"2.0"} +{"id":1840,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूयॉर्क टाइम्स खातिर लॉरेंस वैन गेल्डर एकर समीक्षा कइलें, जे कहलें कि फिल्म \"संरक्षण आऊ शांति यज्ञ के काम करेला\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1841,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीबीसी के द लाइफ ऑफ़ मैमल्स (2003) श्रृंखला में कालाहारी रेगिस्तान के एगो स्वदेशी सैन के वीडियो फुटेज शामिल हवे जे में ऊ दृढ़ता क साथ कठिन रेगिस्तानी परिस्थिति में एगो कुडू के शिकार करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1842,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर समानता के चलते, सैन के काम पुरान गुफा चित्र के कारण के चित्रण कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1843,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म के निर्देशन जेमी यूयस कइले रहन, जे एक दशक के बाद द गॉड्स मस्ट बी क्रेजी लेके सैन में वापस अइलें, जे एगो अंतरराष्ट्रीय हिट साबित भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1844,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेम्स ए. मिचेनर के द कोवेनेंट (1980), दक्षिण अफ्रीका पर केंद्रित एगो ऐतिहासिक कथा पर काम बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1845,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नॉर्मन रश के 1991 के उपन्यास मेटिंग में बोत्सवाना शहर भीरी बसरवा (काल्पनिक) के एगो डेरा हवे जहवां मुख्य कार्रवाई निर्धारित हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1846,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2007 में, डेविड गिलमैन द डेविल्स ब्रीथ प्रकाशित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1847,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द नंबर के नायक की मंगेतर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/San_people","last_updated":"1.0"} +{"id":1848,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जर्मनिक लोग मध्य यूरोप अउरी स्कैंडिनेविया में रहे वाले लोगन के एगो ऐतिहासिक समूह रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1849,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोमन काल की चर्चा में, जर्मनिक लोग के कबो-कबो जर्मनी या प्राचीन जर्मन कहल जा ला, हालांकि ढेर क विद्वान दूसर शब्द के संदिग्ध मानेलें, काहे कि इ आधुनिक जर्मन कुल के साथे पहचान के संकेत देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1850,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उलटे, रोमन लेखक कुल पहिला बेर राइन भीरी जर्मनिक लोगन के बारे में बतइले रहलन जवन घड़ी रोमन साम्राज्य उ क्षेत्र में आपन प्रभुत्व स्थापित कइले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1851,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"9 ई. में ट्यूटोबर्ग जंगल के लड़ाई में रोम के भारी पराजय के बाद राइन आऊ एल्बे के बीच्चे के बड़ क्षेत्र के एक करे के रोम के कोशिश लगभग 16 ई. में समाप्त भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1852,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तेसर शताब्दी में जर्मन-भाषी गोथ जर्मनिया के बाहर पोंटिक स्टेप पर प्रभुत्व स्थापित क लेलें, आऊ बाल्कन आऊ अनातोलिया में साइप्रस तक समुद्री अभियान कुल के एगो श्रृंखला शुरू कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1853,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर स्थान पर, पुरातत्व पूरे जर्मनिया में एगो जटिल समाज आऊ अर्थव्यवस्था दर्शावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1854,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परंपरागत रूप से, जर्मनिक लोगन के क़ानून में शत्रुता अउरी रक्त मुआवजा के अवधारणा के प्रभुत्व देखल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"2.0"} +{"id":1855,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरान जर्मनिक-भाषी लोग संभवतः एगो समान काव्य परंपरा, अनुप्रास कविता साझा कइलें, आऊ बाद में जर्मनिक लोग प्रवासन अवधि में उत्पन्न किंवदंति भी साझा कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1856,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहवां ले ​​कि जवन भाषा से इ निकलल बाटे, उ विवाद के विषय हवे, जे में जर्मनिक, सेल्टिक आऊ लैटिन आऊ इलियरियन मूल के प्रस्ताव बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1857,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे उत्पत���ति के भासा पर ध्यान देले बिना, एकर नाम सेल्टिक बोले वालन के जरिए रोम के लोगन के प्रेसित कयल गयल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1858,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरान समय में लैटिन आउर ग्रीक के लेखक लोग राइन के आसपास रहे वाले लोगन खासकर फ्रैंक आउर अलेमनी लोगन के जर्मनी कहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1859,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोम के लेखक लोग सेल्टिक बोले वाले लोगन के अलग ना कइले आउर लोगन के नाम पर जर्मनी के लोग के तरह बर्ताव ना कइलन, ई नया परिभासा जर्मन भासा के मुख्य मानदंड के रूप में उपयोग कइलस आउर जर्मन के भासा से जुड़ल स्थिर समूह पहचान वाले लोगन आ राष्ट्र के रुप में समझलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1860,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक मध्य युग क अध्ययन करे वाला कुछ विद्वान लोग अब ये सवाल पर जोर देवन की जर्मनी के लोग अपने के जातीय एकता के रूप में देखलन, जबकि दुसरे जर्मनिक भासा के अस्तित्व के ऐतिहासिक तथ्य के रुप में बतवले बाटे, जेकर उपयोग जर्मनी के लोगन क पहचान करे के खातिर करल जाला, भले ही उ लोग अपने के पहिले से ही जर्मनी क मानत होखें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1861,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐही कारण से गोफर्ट ई तर्क दिहन कि जर्मनिक सब्द के भासा के अर्थ में छोड़के पूरी तरह से \"गंवार\" चाहे असभ्य क दर्जा देवे के चाही, वाल्टर पोहल जइसन इतिहासकार भी ये सब्द से बचे के या फिर पूरी सावधानी से स्पष्टीकरण से साथ प्रयोग करे पर जोर दिहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1862,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीजर के हिसाब से, जर्मनी के लोगन क सबसे साफ परिभासित खासियत ई रहल कि ऊ लोग राइन के पूरब में, पच्छिम के ओर गॉल के सामने रहत रहलन, अपने ऐतिहासिक विसयांतरण के लेखन में ऊ एकर अवलोकन कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1863,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टैसिटस निस्चित ना रहलन कि लोग जर्मनिक रहलन आ नाही, बस्तरने के बारे में ऊ अपन अनिस्चितिता जाहिर करत कहलन कि उ लोग सरमाटियन की तरह दिखेला लेकिन जर्मन के तरह बोलेला, ओसी, कोटिनी आउर एस्ती के बारे में ऊ कहलन की ई लोग सुएबी के जइसन हऊअं लेकिन अलग भासा बोलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1864,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊपरी डेन्यूब दक्षिणी सीमा के रूप में काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1865,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई स्पस्ट ना बा कि ई जर्मन लोग जर्मनिक भासा बोलत रहलन या सेल्टिक बोलत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1866,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टैसिटस प्रारंभिक साम्राज्य की अवधि में राइन के पछिमी तट पर जर्मनिक जनजाति जइसे कि तुंगरी, नेमेट्स, यूबी और बाटवी के बारे में उल्लेख कइले हउअन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1867,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसे प्रेरित होके ई तीन समूह के पुरानी आधुनिक भासाई सब्दावली में भी इस्तेमाल करल जाला, बाद के जर्मनिक भासा के विभाजन क वर्णन करे क प्रयास करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1868,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लिनी के अनुसार आंतरिक भाग में हर्मिनोन्स चाहे हर्मियोन्स, सुएवी, हर्मुंडुरी, चट्टी, चेरुसी के साथ सामिल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1869,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसहिं टैसिटस भी वोही पद्य में लिखलन हउंअ कि कुछ लोग माने ल कि कुछ दूसर भी समूह हउंअ जवन कि इनके जेतना ही पुराना हउंअ जेम्मन कि \"द मार्सी, गैम्ब्रिवि, सुएवी, वंडीली\" सामिल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1870,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्ट्रैबो, जे कि केवल एल्बे आउर राइन के बीच स्थित जर्मनी पर ही ध्यान केंद्रित कइन आउर मानुस के पुत्रन क उल्लेख नाही कइन, ऊ जर्मनी के नामन के भी अलग कर देहन जवन कि सुएवियन ना हव, दू ठे अलग समूह में भी ऐसी तरे तीन मुख्य विभाजन क अर्थ ह:\"छोट जर्मन जनजाति, चेरुसी, चट्टी, गामाब्रीवी, चट्टुआरी, आउर सागर के बगल में सिकंबरी, चौबी, ब्रुक्टेरी, सिम्ब्री, कौसी, कौल्सी, कैंपसियानी\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1871,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्व-जर्मनिक भासाई अवधि (2500-500 ईसा पूर्व) के दउरान, प्रोटो-भासा बेसक जर्मनिक ध्वन्यात्मकता और सब्दावली में धियान देवे वाली भासाई सबस्ट्रेट्स से प्रभावित भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1872,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेल्टिक भासा के सब्दावली क भी बहुते प्रभाव रहल, लेकिन एम्मे से जादातर सब्दावली बहुत बाद में निकलके सामने आयल यानि की ग्रिम के नियम के हिसाब से वर्णित ध्वनि बदलाव के पहिले आ ओकरे दउरान जोड़ल गयल जादातर सब्द के साथ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1873,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रोटो-जर्मनिक के तुलनात्मक पद्धति से बोली या उपबोली के बिना बदलल गईल, करीब-करीब ई एकदम निस्चित ह कि ई एक जइसन प्रोटो-भासा कभो न रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1874,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक अनुप्रमाणित रूनिक सिलालेख (विमोज़ कंघी, ओवरे स्टैबु, आरंभक), शुरू में आधुनिक डेनमार्क में केंद्रित रहल आउर एल्डर फ़्यूथर्क सिस्टम के साथे लिखल गयल रहता, जे दूसरी सताब्दी आम युग (सीई) के उत्तरार्ध के मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1875,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, बिना खिंच के बोले जाए वाला प्रोटो-जर्मनिक स्वरन क विलय, चउथी आउर 5 वीं सताब्दी आम युग से रूनिक सिलालेख में प्रमाणित ह, ई भी सुझाव देवेला कि आदिम नार्वेजियन पस्चिम जर्मनिक बोलियन क प्रत्यछ पूर्ववर्ती नाहीं हो सकत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1876,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीसरा सताब्दी के आम युग तक, अंतिम व्यंजन-जेड के पस्चिमी जर्मनिक घाटा जइसन भासाई विचलन पहिले से ही \"बचल\" उत्तर पस्चिमी बोली निरंतरता के भीत्तर हो चुकल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1877,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्वी जर्मनिक समूह के भित्तर बरगंडियन आउर वैंडलिक भासा के सामिल करब मुमकिन बा, लेकिन ई अब्बों अपन दुर्लभ प्रमाण के कारण अनिस्चित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Germanic_peoples","last_updated":"1.0"} +{"id":1878,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाज समाजिक संपर्क में सामिल व्यक्ति लोगन क एगो समूह बा चाहे एक्के स्थान आ सामाजिक छेत्र के साझा करे वाला बड़ समाजिक समूह बा, जे कि एक्के राजनीतिक अधिकार आउर प्रमुख सांस्कृतिक अपेछा के अधीन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1879,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाज कुछ विसेस काम आ बोली के स्वीकार आ अस्वीकार करके ब्यवहार के स्वरूप क निर्माण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1880,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई सहयोगी के रुप में काम करेला, समाज अपने सदस्य लोग के ऊ तरीका से फायदा पहुंचावे में सछम करेला जवन कि खुद से करब मुस्किल होला, ए तरह व्यक्तिगत आउर सामाजिक दुन्नो फायदे के अलग करल जा सकेला आ कई मामले में दुन्नो टकरा सकेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1881,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई लैटिन सब्द सोसाइटस से लेवल गइल रहल, जवन बदले में संग्या सोसियस (\"कॉमरेड, मित्र, सहयोगी\"; विसेसण रुप सोसलिस) से लेवल गइल रहल, जवन कि दोस्ताना, आ नागरिक पार्टी के बिच्चे एगो बंधन आ बातचीत के बारे में बतावे खातिर प्रयोग करल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1882,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1630 के दसक में एकर इस्तेमाल \"पड़ोस से बंधल लोगन आउर एगो आदेसित समुदाय में एक साथ रहे के बारे में जागरूक मेलजोल\" के संदर्भ में करल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1883,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब संरचना में सांस्कृतिक, भौगोलिक आउर ऐतिहासिक वातावरण के आधार पर राजनीतिक सक्ति क अलग-अलग स्तर हो सकेला, जउने से ये समाज के संघर्स करे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1884,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनजातीय समाज जेम्मे कि सामाजिक पद आउर प्रतिष्ठा के कुछ सीमित उदाहरण बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1885,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सांस्कृतिक विकास क समुदाय के स्वरूप पर गहरा प्रभाव पड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1886,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहर सहर-राज्य आउर राष्ट्र-राज्य में बदल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1887,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे उलट, समाज क सदस्य समाज के कौनो भी सदस्य के अलग कर देत रहलन आ बलि क बकरा भी बना सकत रहन जे कि उनके नियम के ना मानत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1888,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ समाज कौनो ब्यक्ति आ लोगन के समूह के तब कौनो दर्जा देत रहल जब ऊ ब्यक्ति आ समूह कौनो तारीफ लायक आ मन लायक काम करत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1889,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि मनुष्य लोग पूरा इतिहास में कई तरह के समाज स्थापित कइलन. जौने समाज के अलग-अलग समूह के पास संसाधन, मान सम्मान, ताकत जइसन फायदा क एक जइसन पहुंच ना रहल मानवविग्यानी अलग-अलग समाज के ओकरे स्तर के अनुसार बांटत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1890,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, पर्याप्त संसाधन जइसन छेत्र में सिकार आउर ओके इकट्ठा करे वाले समाज (जइसे कि टिलिंगिट क लोग) बड़ समूह में रहत रहलन आउर सरदार क पद आ छेत्र जइसन पदानुक्रमित समाजिक ढांचे के बनावत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1891,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनजाति लोग के भीतर क स्थित बाकी के तुलना में एक जइसन ही रहल आउर ऊ लोग आपसी सहमति से ही फैसला लेत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1892,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असली बूता क कौनो राजनीतिक कार्यालय ना होत रहे, सरदार आ मुखिया खाली प्���भाव क आदमी होत रहल, उ एक तरह के सलाहकार क काम करत रहलन, येही खातिर सामूहिक कार्रवाई बदे आदिवासी लोगन क एकीकरण सरकारी ना मानल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1893,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे कि उनकर खाद्य आपूर्ति अधिक भरोसा लायक रहल आउर देहाती समाज बड़ आबादी क सहयोग कर सकत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1894,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, कुछ लोग सिल्पकार बन गइलें ऊ लोग दूसर काम क सामान के अलावा , अउजार, हथियार आउर गहना भी बनावे लगलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1895,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब दउलत बढ़ जात रहल तब ऊ परिवार सत्ता पावे क कोसिस करत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1896,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जंगल के पेड़ पउधन के काटके जला दिहल जात रहल आउर राख के खाद के रूप में इस्तेमाल करल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1897,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग कई साल बाद भी अपन जमीन पर लउट सकत रहलन आउर फिर से अपन काम धाम सुरु कर सकत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1898,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो भी गांव क आबादी क अकार उहां के खेती बदे उपलब्ध जमीन क मात्रा पर निर्भर करत रहल; ई तरह से गांव क आबादी 30 से लेके 2000 तक हो सकत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1899,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाजसास्त्री 8,500 साल पहिले भइल तकनीकी बदलाव क संदर्भित करे खातिर क्रांति वाक्य का परयोग करेलन जउने दउरान फसल क खेती आउर जानवर पाले क काम सुरू भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1900,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खेती वाले समाज में समाजिक विभाजन अधिक नजर आवे लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1901,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, जइसे-जइसे खाद्य भंडार में सुधार भयल, घर क महिला लोग क परिवार खातिर रोजी रोटी जुटावे में बहुत कम भूमिका रहल आउर उ लोग घर के आदमी पर ही आश्रित हो गइलिन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1902,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड़ समाजिक स्थिति वालन शासकन क एक तरीका भी नजर आइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1903,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप क अमेरिका क खोज पूंजीवाद क विकास खातिर कौनो प्रेरणा से कम ना रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1904,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा से छमता बहुत अधिक बढ़ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1905,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई ब��़ बचत के कारण घरेलू क्रांति में पहिले बतावल गयल सभी बदलाव आउरी अधिक स्पस्ट भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1906,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि असमानता पहिले से जादा हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1907,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भउगोलिक रूप से ई पस्चिमी यूरोप, उत्तरी अमेरिका, ऑस्ट्रेलिया आउर न्यूजीलैंड के देसन के पूरा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1908,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोपीय संघ के लाभ क छेत्र में से एक सूचना समाज भी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1909,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ सैछिक, पेसेवर आउर वैग्यानिक संघ अपना आप क समाज क रुप बतावे लन ( उदाहरण, अमेरिकन मैथमैटिकल सोसाइटी, अमेरिकन सोसाइटी ऑफ सिविल इंजीनियर्स, आ रॉयल सोसाइटी).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Society","last_updated":"1.0"} +{"id":1910,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समुदाय एक ठो सामाजिक इकाई (जीवित चीजन क समूह) ह जेम्मे नियम, धर्म, मूल्य, रीति-रिवाज आ पहचान जइसन समानता बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1911,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐ तरह हई अर्थ में एगो प्राचीन बस्ती के अवधारणा क पर्यायवाची बाटे - चाहे उ पुरवा (छोट गांव), गांव, कस्बा आ सहर होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1912,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातत्वविद लोग द्वारा सामाजिक समुदाय क जादातर पुनर्निर्माण ई सिद्धांत पर निर्भर करे ला कि पुरान समय में सामाजिक संपर्क सारीरिक दूरी से निर्धारित होत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1913,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो समूह खासकर के एक चाहे दूसर नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1914,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाजिकता मुख्य रूप से परिवार से प्रभावित होला, जेकरे जरिए बच्चा लोग पहिले सामुदायिक नियम के सीखलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1915,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामुदायिक विकास व्यवसायी लोग के ई समझे के चाही कि व्यक्ति लोग के साथ कइसे काम करे के बा, अउरी बड़ सामाजिक संस्थान के संदर्भ में समुदाय क स्थिति के कइसे प्रभावित करे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1916,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामुदायिक विकास आउर समुदाय बनावे के बीच्चे चौराहे पर सामुदायिक विकास उपकरण के साथे कई कार्यक्रम आउर संगठन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1917,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खालीपन: सब लोग अपने दुख क उपाय खोजलन, अपने परिस्थिति के ठीक कर लेवलें, उथल पुथल के चरण के ठीक करके, आउर बदलाव करे खातिर प्रयास करके आगे बढ़लन, जवन कि मनुष्य खातिर एगो सामान्य बात ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1918,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामुदायिक आयोजन क तीन बुनियादी परकार ह जमीनी स्तर पर आयोजन, गठबंधन निर्माण, आउर \"संस्था-आधारित सामुदायिक आयोजन रहेला,\" (जउने के \"व्यापक-आधारित सामुदायिक आयोजन\" भी कहल जाला, जेकर एगो उदाहरण विश्वास-आधारित समुदाय आयोजन, आ मण्डली-आधारित समुदाय आयोजन ह).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1919,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"22 जून, 2008 के फिर से वापस मिलल","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1920,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामुदायिक आयोजन खाली विसेस मामला क सुलझावे पर जादा ध्यान दे सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1921,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तरह क समूह कौनो खास रुचि वालन समूह के बजाय समुदाय के सामान्य स्वास्थ्य पर ध्यान देवे के साथ आम सहमति से निर्णय लेवे क सुविधा देवेलन अउरी हौसला भी बढ़ावेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1922,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहचान-आधारित समुदाय: स्थानीय गुट, उप-संस्कृति, जातीय समूह, धार्मिक, बहुसांस्कृतिक आ बहुलवादी सभ्यता से लेके, आज क वैश्विक सामुदायिक संस्कृति तक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1923,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आभासी समुदाय में सदस्य लोगन के बीच संबंध खास विषय के बारे में सूचना के आदान-प्रदान पर ध्यान केंद्रित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Community","last_updated":"1.0"} +{"id":1924,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानविकी में विद्वान \"मानविकी विद्वान\" या मानवतावादी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1925,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानविकी आम तौर पर अप्पन इतिहास, साहित्य, संगीत अउरी कला के माध्यम से स्थानीय परंपरसब के पढाई करत बा, जेमें बिसेस व्यक्तिसब, घटना या युग के बुझे पर जोर दियल जात बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1926,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नृविज्ञान (इतिहास के कुछ क्षेत्र के जैसन) ई श्रेनी में से कौनो एगो में सरलता से फिट नाही होला, अउरी नृविज्ञान के भिन्न-भिन्न साखा ऐमे से एगो या ज्यादा डोमेन पर आधारित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1927,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एंथ्रोपोस (άνθρωπος) सब्द ग्रीक सब्द \"इंसान\" या \"व्यक्ति\" के खातिर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1928,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर मतलब ई भेल कि, हालांकि मानवविज्ञानी आमतौर पर केवल एगो उप-क्षेत्र में विशेषज्ञ होला, ऊ हमेसा कौनो भी समस्या के जैविक, भासाई, ऐतिहासिक अउरी सांस्कृतिक पहलुसब के ध्यान में रखत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"2.0"} +{"id":1929,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समग्रता के खोज जियादातर मानवविज्ञानी के समकालीन रीति-रिवाज के प्रत्यक्ष ध्यान से देखय के संग-संग बायोजेनेटिक, पुरातात्विक अउरी भासाई डाटा के इस्तेमाल करके लोगसब के विस्तार से पढाई करय के खातिर प्रेरित करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1930,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातत्व के सामाजिक विज्ञान अउरी मानविकी के एगो साखा दुन्नो मानल जा सके ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1931,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीसवीं सदी अउरी ऐकेसवी सदी के दरसन के एगो नीक सौदा भासा के बिस्लेसन के खातिर समर्पित कयल गेल बाटे अउरी ई सवाल के खातिर कि का विट्गेन्स्टाइन दाबा कयल बाड़न, हमर ढेर दार्सनिक भ्रम हमरा से उपयोग कयल जाय बला सब्दावली से उत्पन्न होत बा; साहित्यिक सिद्धांत भासा के अलंकारिक, साहचर्य अउरी आदेसात्मक बिसेसतसब के खोज कयल बा; अउरी ऐतिहासिक भासाविदसब समय-समय पर भासासब के विकास के पढाई केयल बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"2.0"} +{"id":1932,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा \"नियमसब के प्रणाली\" के रूप में परिभासित कयल गेल बाटे, न्याय के खातिर \"व्याख्यात्मक अवधारणा\" के रूप में, लोगसब के हित के मध्यस्थता के खातिर \"अधिकार\" के रूप में, अउरी इहां तक ​​​​कि \"एगो संप्रभु के कमान, एगो मंजूरी के खतरा से समर्थित\" के रूप में सेहो परिभासित कयल गेल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1933,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कानून राजनीति बाटे, काहे की राजनेता उनके बनावे लन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1934,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैसन कि इमैनुएल कांट कहलन, \"प्राचीन यूनानी दरसन तीन विज्ञान में बिभाजित रहल: भौतिकी, नैतिकता अउरी तर्क.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1935,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शिंटो, दाओवाद अउरी दोसर लोक या प्राकृतिक धरमसब में नैतिक संहिता नईखे बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1936,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भरोसा प्रनाली एगो तार्किक मॉडल के संकेत देत बा जकरा धरम अप्पन आंतरिक विरोधाभास, सबूतसब के कमी अउरी झूठ के कारन प्रदर्सित नाही करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1937,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ मानब दुर्दसा के बुझे के खातिर जरूरी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1938,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैर-संस्थापक धरम हिंदू धरम, शिंटो अउरी देसी या लोक धरम बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1939,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब पारंपरिक धरम नया चिंतासब के दूर करय में असफल हो बा, त' नया धरम सामने आई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1940,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परदरसन कलासब के जुडल क्षेत्रसब के कार्यकर्तासब द्वारा भी समर्थन देल जात बा, जैसन गीत लेखन अउरी मंच कला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1941,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा परदरसन कला कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1942,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नाच क इस्तेमाल मानब या जानवरसब (मधुमक्खी नाच, संभोग नाच) के गैर-मौखिक संचार (देह के भासा निहारा) बदे होखे ला अउरी निर्जीव बस्तुसब में गति (हबा में नाच करल गयल पत्ता) के तरीका के बिवरण करे के खातिर भी कयल जात बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1943,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य युग के बीजान्टिन अउरी गॉथिक कला में, चर्च के प्रभुत्व बाइबिल के अभिव्यक्ति पर जोर देलक अउरी पदार्थ सांच नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1944,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सैली क एगो विसेसता ई ह कि स्थानीय रंग अक्सर एक रूपरेखा (एक समकालीन समकछ कार्टून ह) द्वारा परिभासित करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1945,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा मे आमतउर पे कउनो उपकरन से दबाव डालके, या कउनो उपकरन के सतह पे घुमाके सतह पर निसान बनाईब सामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1946,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, जब एगो कलात्मक मतलब में इस्तेमाल केयल जात बा त' एकर मतलब बा कि ई गतिविधि के उपयोग ड्राइंग, रचना अउरी दोसर सौंदर्य संबंधी बिचारसब के संयोजन में केयल जात बा ताकि व्यवसायी के अभिव्यंजक अउरी वैचारिक इरादा के प्रकट कयल जा सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1947,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"करिया पस्चिम में सोक से जुड़ल बाटे, लेकिन कहू अउर सादा हो सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1948,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन के खातिर, \"लाल\" सब्द, स्पेक्ट्रम के सुद्ध लाल प��� फेरबदल के एगो फैलल श्रृंखला के घेर सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1949,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई घनवाद के संग सुरू भेल अउरी सख्त मलतब में पेंटिंग नईखे कर रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1950,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नतीजा ई बा, ढेर लोग स्नातक होखे के बाद पाहिले कुछ बरस में ई तय करत बाड़े कि आगे का करय के बा, जाकर परिनामस्वरूप उनकर जिनगी के सुरुआत में कम कमी होत बा; ऐहि बीच, कैरियर-उन्मुख कार्यक्रमसब के स्नातक श्रम बाजार में ज्यादा तेजी से प्रवेस के अनुभव करत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"2.0"} +{"id":1951,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब भी, अनुभवजन्य साक्ष्य ई भी देखावत बा कि मानविकी स्नातक अब्बो बिना माध्यमिक शिक्षा बला श्रमिक के तुलना में उल्लेखनीय रूप से जियादा वेतन पावत बाड़े, अउरी दोसर क्षेत्र के अप्पन साथीसब के तुलना में नौकरी से संतोष के स्तर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"2.0"} +{"id":1952,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब भी, प्रदान केयल जाय बला डिग्री के प्रतिसत के रूप में, मानविकी में गिरावट आ रहील बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1953,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संघीय वित्त पोसन STEM या दवा जैसन दोसर क्षेत्र के तुलना में मानविकी के खातिर वित्त पोसन के बहुत छोट अंस के प्रतिनिधित्व करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1954,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर दाबा बाटे कि ई समझ समान विचारधारा बला लोगसब के समान सांस्कृतिक पृष्ठभूमि से जोड़त बाटे अउरी दार्शनिक अतीत के संग सांस्कृतिक निरंतरता के भावना प्रदान करत बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1955,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर सामाजिक अनुप्रयोग के अलाबा, इतिहास, संस्कृति अउरी साहित्य में समझल गइल अर्थ के (पुनः) उत्पादन में कथात्मक कल्पना एगो महत्वपूर्ण उपकरन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1956,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर-संरचनावाद अर्थ, आसय, अउरी लेखकत्व के सबालसब के आधार पर मानवतावादी पढाई के खातिर एगो दृष्टिकोन के समस्याग्रस्त कर देल बाड़े सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"2.0"} +{"id":1957,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलाबा, आलोचनात्मक सोच, जबकि यकीनन मानवतावादी प्रशिक्षण के परिनाम बा, दोसर संदर्भसब मे हासिल कऽ जा सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1958,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसन आनंद अवकास के ��ढ़त निजीकरण अउरी पस्चिमी संस्कृति के तात्कालिक संतुष्टि बिसेस के उतला बा; ये प्रकार ई बुर्जुआ सार्वजनिक क्षेत्र मे होखे बला कोसिस के खातिर आवश्यक पाहिले निर्विवाद क्षेत्रसब के सामाजिक स्थिति अउरी तर्कसंगत समस्याकरन के अवहेलना के खातिर जुर्गन हैबरमास के जरूरतसब के पूरा करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1959,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानविकी के बिरुध ढेर मानविकी आधारित तर्क के बावजूद कुछ सटीक विज्ञानसब उनकर वापसी के आह्वान कयल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1960,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दर्शन के इतिहास के जानल नीक बा.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":1961,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार (लैटिन संचार से, जेकर मतलब बा \"साझा करब\" या \"संबंध करब\") \"स्वयं अउरी दोसर, निजी अउरी सार्वजनिक, अउरी आंतरिक विचार अउरी बाहरी सब्द के बीच दर्दनाक बिभाजन के एगो स्पष्ट उत्तर बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1962,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संदेस संरचना (हकीकत में का व्यक्त करे के बा पर आगे आंतरिक या तकनीकी विस्तार).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1963,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ध्वनि स्रोत जैसन की प्राकृतिक बल अउरी कुछ मामला में मनुष्य गतिविधि (जानबूझके अउरी आकस्मिक दुनो) प्रेषक से एगो या एगो से बेसी प्राप्तकर्तासब के प्रसारित होखे बला संकेतसभ के गुणवत्ता के प्रभावित करय चालू कऽ देत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1964,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुमानित मूल संदेस के व्याख्या अउरी मतलब बनावल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1965,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इरादा के उदाहरन स्वैच्छिक, जानबूझकऽ हरकतसब बाटे जैसन हाथ मिलायल या पलक झपकायल, संग ही अनैच्छिक, जैसन पसीना आवल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1966,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही तरह, लिखिल ग्रंथ में असाब्दिक तत्व सामिल बाटे जैसन कि लिखावट सैली, सब्द के स्थानिक व्यवस्था अउरी भावनासब के व्यक्त करय के खातिर इमोटिकॉन्स के इस्तेमाल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1967,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंसानसब मे असाब्दिक संचार के कुछ काम पूरक अउरी व्याख्या करल, सुदृढ़ करल अउरी जोर दियल, प्रतिस्थापित करल अउरी प्रतिस्थापित करल, नियंत्रित करल अउरी विनियमित करल अउरी सांकेतिक संदेस के खंडन करय के ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1968,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संपूर्ण संचार के खातिर, कुल गैर-मौखिक चैनल जैसन सरीर, चेहरा, आवाज, रूप, छुयन, दूरी, समय, अउरी दोसर पर्यावरनीय ताकतसब के आमने-सामने गप-सैप के दौरान लगायव जाय के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1969,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैर-मौखिक व्यवहार एगो सार्वभौमिक भासा प्रनाली बना सकईला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1970,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भासा सीखय के खातिर सामान्य रूप से इंसान के बचपन के दौरान सबसे बेसी तेजी से होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1971,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्पेरांतो, प्रोग्रामिंग भासासब अउरी दोसर-दोसर गणितीय औपचारिकता जैसन निर्मित भासासब मानब भासासब द्वारा बाटल गईल गुन तक ही सीमित नाही बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1972,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भासा के गुन नियमसब द्वारा सासित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1973,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आम धारना के उल्टा, संसार के हस्ताक्षरित भासासब (जैसन, अमेरिकी सांकेतिक भासा) के मौखिक संचार मानल जाला काहेकी उनकर सांकेतिक सब्दावली, व्याकरन अउरी दोसर भासाई संरचनासब बोलल जाय बला भासासब के रूप में कुल आवश्यक वर्गीकरनसब के पालन करत बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1974,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार एह तरह एगो प्रक्रिया बाटे जेकरे द्वारा साझा समझ बनाबे के कोसिस में अर्थ समर्पण अउरी व्यक्त कईल जात बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1975,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो चैनल, जेकर खातिर संकेतसब के संचरन के खातिर अनुकूलित कयल जात बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":1976,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो गंतव्य, जहां संदेस आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1977,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलग-अलग प्रयोजनसब के खातिर कोनो भत्ता नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1978,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थिति के अनुरूप संदर्भसब के खातिर कोनो भत्ता नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1979,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार के अलग-अलग तरीकन में से एगो में ई काम ढेर रूप ले सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1980,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वाक्यात्मक (संकेतसब अउरी प्रतीकसब के औपचारिक गुण).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1981,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई कमजोरीसब के बिजुरी में, बार्नलुंड (2008) संचार के एगो लेन-देन मॉडल के प्रस्ताव रखलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1982,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार के ई दोसर दृष्टिकोण, जेके संवैधानिक मॉडल या निर्माणवादी नजरिया के रूप मे संदर्भित कईल जात बा, ई बात पर ध्यान केंद्रित करत बाटे सन कि संदेस के बिवरन के तरीका के निर्धारन कारक के रूप में एगो इंसान कैसे संचार करत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":1983,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रेसक के व्यक्तिगत फिल्टर अउरी प्राप्तकर्ता के व्यक्तिगत फिल्टर भिन्न-भिन्न छेत्र परंपरासब, संस्कृतिसब या लिंग के आधार पर भिन्न भ सकईला; जवन संदेस सामान के इच्छित मतलब के बदल सकत हऽ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1984,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि कोड बुक जैसन कोनो चीज मॉडल द्वारा छिपल होला, ऊ मॉडल में कहू भी प्रदर्शित नईखे होला, जकरासे ढेर वैचारिक कठिनाइसब पैदा हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1985,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीमित संसाधन बला कंपनीसब एकरामें से केवल कुछ गतिविधिसब में संलग्न होबय के खातिर चुन सकेला, जबकि बड़ संगठन संचार के समूचा स्पेक्ट्रम के नियोजित कऽ सकेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1986,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना बाताबरन लोगजन, संगठनसब अउरी प्रणालीसब के समुच्चय बा जवन सूचनासब के इकट्ठा, संसाधित, प्रसारित या काम करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1987,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मौखिक पारस्परिक संचार में दू प्रकार के संदेस भेजल जात हऽ: एगो सामग्री संदेस अउरी एगो संबंधपरक संदेस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1988,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बात के पढाई बा कि व्यक्ति कैसे समझावत बाड़े कि भिन्न-भिन्न घटनासब अउरी व्यवहारकुल के का कारन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":1989,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खुलल अउरी ईमानदार संचार एगो ऐसन माहौल बनाबेला जवन परिबार के सदस्यसब के आपन मतभेदसब के संग-संग एक दोसर के खातिर प्रेम अउरी प्रशंसा व्यक्त करय के अनुमति देत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1990,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार व्यवहार के बुझे के खातिर सोधकर्ता सिद्धांत बिकसित करत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":1991,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरामें \"ग्यान-उपयुक्त\" ���ंचार के व्यक्त करय के कमीयों मिलल बा, जवन तब होला जब कोनो प्राणी अस्पष्ट या जटिल कानूनी सब्दसब, चिकित्सा सब्दजाल, या ऐसन स्थिति या बातावरन के बिवरण के उपयोग करत बा जवन प्राप्तकर्ता द्वारा समझ में नईखे आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1992,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही तरह, खराब या पुरान उपकरन, बिसेष रूप से नयका तकनीक के प्रस्तुत करय मे प्रबंधन के असफलता भी समस्या पैदा कऽ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1993,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरनसब में एगो संगठनात्मक संरचना मिलल हो सकेला जवन अस्पष्ट बा अउरी एही ले ई जानय के खातिर भ्रमित करत बा कि केकरा संग बात करय के बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1994,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब भी मुमकिन हो विकल्पसब के इस्तेमाल कऽ के एसन सब्दसब से परहेज कईल जाय त' बढ़िया होखी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":1995,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, संचार में अनुसंधान से पता चलल बा कि अनुनय असफल हो जाय पर भरम अनुसंधान के वैधता प्रदान कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1996,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तब होला जब प्रेषक कोनो विचार या सब्द के व्यक्त कऽ रहल होई लेकिन प्राप्तकर्ता एकरा एगो अलग अर्थ देत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1997,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बदला मे, ई नौजबान पीढ़ी के संवाद करय अउरी दोसर के संग संवाद करय अउरी जुड़य के खातिर अप्पन खुद के प्रभावसीलता के समझे के तरीका मे उल्लेखनीय परिवर्तन कईल बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":1998,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आलोचना के डर - ई एगो प्रमुख कारक बाटे जवन नीक संचार के रोकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":1999,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरासे नाही केबल तोहार आत्मविश्वास बढ़ी बल्कि तोहार भासा अउरी सब्दावली में भी सुधार जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":2000,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ दृष्टिकोण संचार के मुसकिल भी बना सकत हऽ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2001,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असंबद्धता के काम हल्ला अउरी गलत व्याख्यासब के कम करय के परयास के संबंध में बाटे, जब कोनो संकेत के सब्दार्थ मूल्य या अर्थ हल्ला के अधीन हो सकेला, या ढेर अर्थ के उपस्थिति में हो सकेला , जवन अर्थ-निर्माण के कठिन बना देत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2002,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन के खातिर: दोसर-दोसर संस्कृति सब में सब्द, रंग अउरी प्रतीकसभ के अलग-अलग मतलब होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2003,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार के सांस्कृतिक पहलुकुल के समझे भिन्न-भिन्न संस्कृतिसब के ग्यान रखे के खातिर ह ताकि क्रॉस कल्चर लोगसब के संग प्रभावी ढंग से संवाद कएल जा सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2004,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमें नरेटी से आय बला आवाज सन सेहो सामिल बाटे अउरी ई कुल सीमा के पार सांस्कृतिक अंतर से बड्ड प्रभावित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2005,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अवधारणा संस्कृति से संस्कृति में अलग-अलग होला काहेकि अलग-अलग देससब में अनुमेय जगह भिन्न होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2006,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अबधारना के व्याख्या करय बला कुछ मुद्दा बातचीत के बिच विराम, मौन अउरी प्रतिक्रिया मध्यवर्ती बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2007,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर-दोसर देससभ में, दोसर-दोसर संदेस दिए के खातिर एके गो हावभाव अउरी मुद्रासब के इस्तेमाल कयल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2008,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधाकुल के जड़ माटी के भित्तर प्रकंद बैक्टीरिया, कवक अउरी कीड़ासभ के संग बतियावे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":2009,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समानांतर में ऊ परजीवसभ के अपने अउरी खिचे के खातिर दोसर वाष्प युक्त पैदा करत बा जे ई निरामिस जीवसभ पर हमला करत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"2.0"} +{"id":2010,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैव रसायन एगो असाधारन तरीका से प्रतिक्रिया करय के खातिर कवक जीव के सक्रीय करत बा, जबकि यदि ओही रासायनिक अनु जैविक संदेससभ के हिस्सा नाही बा, तो ऊ प्रतिक्रिया करय के खातिर कवक प्राणी के सक्रिय नाही करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2011,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोरम संवेदन के माध्यम से, बैक्टीरिया कोसिकासभ के घनत्व के बुझ सकेलन, अउरी तदनुसार जीन अभिव्यक्ति के नियंत्रित कऽ सकेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Communication","last_updated":"1.0"} +{"id":2012,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना, एगो सामान्य मलतब में, संसाधित, संगठित अउरी संरचित डाटा बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2013,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानकारी डाटा से जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2014,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार अउरी दूरसंचार के माध्यम से डाटा संचयन, अउरी अंतरिछ के माध्यम से समय पर सूचना प्रसारित कयल जा सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2015,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना के संचरण अउरी बुझाबय के खातिर दोसर-दोसर रूप में एन्कोड कयल जा सकत बा (उदाहरब के खातिर, जानकारी के संकेतसभ के अनुक्रम में एन्कोड कयल जा सकत बा, या सिग्नल के माध्यम से प्रेषित कयल जा सकत बा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2016,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनिश्चितता घटना के संभावना के विपरीत आनुपातिक बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2017,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर अलाबा, लैटिन मे पाहिले से ही nfōrmātiō सब्द के मतलब अबधारणा या विचार बा, लेकिन ई कौने हद तक अंग्रेजी में जानकारी सब्द के विकास के प्रभावित कऽ सकत बा, ई स्पष्ट नईखे बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2018,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक ग्रीक मे सब्द Πληροφορία अब्बो दैनिक उपयोग में बाटे अउरी अंग्रेजी में जानकारी सब्द के समान मतलब बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2019,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई क्षेत्र मुख्य रूप से 1920 के दसक में हैरी न्यक्विस्ट अउरी राल्फ हार्टले के काम सभ अउरी 1940 के दसक में क्लाउड शैनन द्वारा स्थापित कयल गेल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2020,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एन्ट्रॉपी एगो यादृच्छिक चर के मूल्य या एगो यादृच्छिक प्रक्रिया के परिनाम में सामिल अनिश्चितता के मात्रा के नपात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2021,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना सिद्धांत के महत्वपूर्ण उप-क्षेत्रसब मे स्रोत कोडिंग, एल्गोरिथम जटिलता सिद्धांत, एल्गोरिथम सूचना सिद्धांत अउरी सूचना-सैद्धांतिक सुरक्षा सामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2022,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपन पोथी सेंसरी इकोलॉजी बायोफिजिसिस्ट डेविड बी डुसेनबेरी में ईहे कारन इनपुट के बोलयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2023,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यवहार में, सूचना के आमतौर पर कमजोर उत्तेजना से ले जायल जाला जकरा बिसेस संवेदी प्रणालीसब से पता लगावल जाय के चाही अउरी ऊर्जा इनपुट द्वारा बढ़ावल जाय के चाही एकरा से पहिले कि ऊ जीव या प्रणाली के खातिर कार्यात्मक भ सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2024,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूक्लियोटाइड्स के अनुक्रम एगो ऐसन पैटर्न बा जे बिना कोनो चेतन मन के आवश्यकता के कोनो जीव के गठन अउरी विकास के प्रभावित करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2025,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर सब्द में, ई कहल जा सकेला कि ई अर्थ मे जानकारी कुछ ऐसन बाटे जकरा से संभावित रूप से प्रतिनिधित्व के रूप में मानल जाला, हालांकि ऊ उद्देश्य के खातिर बनावल या प्रस्तुत नईखे कयल गेल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2026,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर ग्यान देत बा या नईखे ई जानकार व्यक्ति पर निर्भर करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2027,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई 2007 मे हर एक व्यक्ति लगभग 61 सीडी-रोम के सूचनाजनक बराबार बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"2.0"} +{"id":2028,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ध्वनि रिकॉर्ड प्रबंधन ई सुनिश्चित करेला कि रिकॉर्ड के अखंडता के तब तक संरक्षित रखल जाए जब तक उनकर आवश्यकता होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2029,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेयनॉन-डेविस संकेतसभ अउरी सिग्नल-साइन सिस्टम के संदर्भ में सूचना के बहुआयामी अवधारणा के व्याख्या करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2030,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यावहारिकता संचार के उद्देश्य से संबंधित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2031,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर सब्द मे, व्यावहारिकता भासा के क्रिया से जोड़त बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2032,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिमेंटिक्स संकेतसभ के माने के पढ़ाई बा - संकेतसभ अउरी व्यवहार के बीच संबंध.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"2.0"} +{"id":2033,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो क्षेत्र के मे सिंटैक्स साइन सिस्टम के तर्क अउरी बयाकरण के बारे मे संचार के रूप के पढाई करत बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2034,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लेक्सिकोग्राफिक सूचना लागत के अवधारणा के परिचय देत बाटे अउरी ऊ कोसिस के संदर्भित करत बा जे एगो सब्दकोस के उपयोगकर्ता के पहिले खोजय के खातिर करय के चाही, अउरी फेर डाटा के बूझय के चाही ताकि ऊ जानकारी उत्पति कऽ सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2035,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो संचारी स्थिति में इरादा संदेससभ के माध्यम से व्यक्त कयल जात बा जे में संचार मे सामिल एजेंटसब से पारस्परिक रूप से बुझल जाय बला भासा से लेल गएल अंतर-संबंधित संकेतसभ के संग्रह जुडल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2036,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना विज़ुअलाइज़ेशन (इन्फोविस के रूप मे संक्षिप्त) डेटा के गनना अउरी डिजिटल प्रतिनिधित्व पर निर्भर बा, अउरी उपयोगकर्तासब के पैटर्न पहचान अउरी विसंगति के पता लगाबय में मदद करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information","last_updated":"1.0"} +{"id":2037,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब्द क समाजसास्त्र में अउरी दुसर सामाजिक बिग्यान के साथ-साथ दर्सन आउर जैवनैतिकता में भी प्रयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Solidarity","last_updated":"1.0"} +{"id":2038,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकाससील समाज में ई मुख्य रूप से रिस्तेदारी आउर साझा मूल्य पर आधारित हो सकेला, जबकि अधिक विकसित समाज अलग-अलग सिद्धांत के जमा करेलन जवन कि एकजुटता क भावना, आउर सामाजिक एकजुटता में योगदान देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Solidarity","last_updated":"1.0"} +{"id":2039,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुर्खीम द डिविजन ऑफ लेबर इन सोसाइटी (1893) में समाज के विकास के अपन सिद्धांत क हिस्से के रूप में यांत्रिक आउर जैविक एकजुटता क शुरुआत कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Solidarity","last_updated":"1.0"} +{"id":2040,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोलिन्स क समाजसास्त्र क सब्दकोश, पी405-6","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Solidarity","last_updated":"1.0"} +{"id":2041,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिभासा: ई निर्भरता पर आधारित सामाजिक सामंजस्य बाटे जवन कि व्यक्ति के एक दूसरे पर निर्भर अधिक उन्नत समाज में पावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Solidarity","last_updated":"1.0"} +{"id":2042,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात आउर अरस्तू जइसन प्रारंभिक प्राचीन दार्शनिक एकजुटता क एगो नैतिक ढांचे के रूप में चर्चा करेलन काहे कि अच्छा जिनगी जिए खातिर काम करे के चाही आउर ये तरह से व्यवहार करे के चाही जेसे कि समुदाय के साथ एकजुटता रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Solidarity","last_updated":"1.0"} +{"id":2043,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बायोएथिक्स क आधुनिक अभ्यास इम्मानुएल कांट के स्पस्ट अनिवार्यता क अवधारणा से बहुते प्रभावित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Solidarity","last_updated":"1.0"} +{"id":2044,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विदेसी छेत्र क अध्ययन असल में न के बराबर रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Area_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2045,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्व क्षेत्रछेत्र-अध्ययन क पैरोकार बन गइलन, जवना के आधुनिकीकरण सिद्धांत के बाद क प्रस्तावक कहल गइले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Area_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2046,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1953 स��� 1966 तक ई छेत्र आउर भासा अध्ययन 34 विश्वविद्यालयन के $270 मिलियन क योगदान दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Area_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2047,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर बड़ आउर महत्वपूर्ण कार्यक्रम फोर्ड क अनुसरण करलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Area_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2048,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, दुसर लोग जोर देके कहलन कि एक बेर जब ऊ लोग विश्वविद्यालय परिसर में स्थापित हो गइलन, तब छेत्र के अध्ययन में सरकारी एजेंसी द्वारा अनुमानित एक के तुलना में बहुत व्यापक आउर गहन बौद्धिक एजेंडा सामिल होवे शुरू हो गयल, ये तरह ई अमेरिकी केंद्रित नाहीं रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Area_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2049,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर अंतःविसय अनुसंधान छेत्र जइसे महिला अध्ययन, लिंग अध्ययन, विकलांगता अध्ययन, एलजीबीटी अध्ययन आउर जातीय अध्ययन (अफ्रीकी अमेरिकी अध्ययन, एसियाई अमेरिकी अध्ययन, लातीनी अध्ययन, चिकानो अध्ययन आउर मूल अमेरिकी अध्ययन सहित) छेत्र अध्ययन क हिस्सा नइखे रहल, लेकिन एकरे साथ कब्बो-कब्बो चर्चा में सामिल कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Area_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2050,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनसांख्यिकी (उपसर्ग प्रदर्सन आ डेमो से- प्राचीन यूनानी δῆμος (डेमोज) से जेकर अर्थ बा 'लोग', आउर (ग्राफō) से -ग्राफी जेकर अर्थ बा 'लेखन, विवरण आ माप') आबादी खासकर के मनुस्य क सांख्यिकीय अध्ययन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2051,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोगी जनसांख्यिकी कउनो भी चिकित्सा संस्थान खातिर डेटा क मूल रूप ह, जइसे कि रोगी आउर आपातकालीन संपर्क जानकारी आउर रोगी चिकित्सा रिकॉर्ड डेटा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2052,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनसांख्यिकी सब्द क मतलब जनसंख्या के पूरा अध्ययन से बा|","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2053,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य युग में, ईसाई विचारक लोग जनसांख्यिकी पर क्लासिकल विचार के गलत ठहरावे में बहुत समय लगवलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2054,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक काल में सबसे पहिले जनसांख्यिकीय अध्ययन में से एक जॉन ग्रांट द्वारा प्राकृतिक आउर राजनीतिक अवलोकन क निर्माण करल गइल, जउने में जीवन तालिका क एगो आदिम रूप सामिल बाटे|","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2055,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर काम से थॉमस रॉबर्ट माल्थस प्रभावित भइलन, जे कि 18 वीं सताब्दी के अंत में लिखले रहलन कि, हमके डर रहल कि, बेलगाम, जनसंख्या वृद्धि खाद्य उत्पादन में वृद्धि के आगे बढ़ाई, जेसे कि अकाल और गरीबी बढ़त जाई (माल्थुसियन आपदा देखा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2056,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनगणना जनसांख्यिकीय डेटा इकट्ठा करे क एगो दुसर सामान्य प्रत्यक्ष तरीका बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2057,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गडना के बाद विस्लेसन करल जाला, ताकि अनुमान लग सके कि केतना अधिका आ कम गडना भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2058,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समकालीन जनसांख्यिकी में दुसर अप्रत्यछ तरीका में लोगन से भाई-बहन, माई-बाऊ आउर बच्चा लोगन के बारे में पूछल गइल सामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2059,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकरा में मृत्यु दर के मॉडल (जीवन तालिका, गोम्पर्ट्ज़ मॉडल, खतरा के मॉडल, कॉक्स आनुपातिक खतरा के मॉडल, कई घटत जीवन तालिका, पीतल संबंधी लॉग), प्रजनन क्षमता (हर्नेस मॉडल, कोल-ट्रसेल मॉडल, समता प्रगति अनुपात), विवाह (विवाह क सिंगुलेट माध्य, पेज मॉडल सहित) विकलांगता (सुलिवन की विधि, मल्टीस्टेट लाइफ टेबल), जनसंख्या अनुमान (ली-कार्टर मॉडल, लेस्ली मैट्रिक्स), आउर जनसंख्या गति (कीफिट्ज़) शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2060,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आयु-विसेस पर प्रजनन दर, विसेस आयु समूह में प्रति 1,000 मेहरारू पर जीवित जन्म दर क सलाना संख्या (आमतौर पर उम्र 15-19, 20-24 आदि).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2061,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जिनगी क उम्मेद (आ जीवन प्रत्यासा), कउनो देवल गइल उमर मे एगो व्यक्ति द्वारा वर्तमान मृत्यु दर के स्तर पर जिए क उम्मेद करे वाले साल क संख्या ह..","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2062,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थिर जनसंख्या, जवन कि आकार में स्थिर आउर अपरिवर्तनीय दुन्नो ह ( क्रूड आ कच्चे जन्म दर और क्रूड आ कच्चा मृत्यु दर के बिच्चे क अंतर सून्य बाटे).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2063,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ध्यान देवे के बा कि कच्चा मृत्यु दर जइसन कि ऊपर परिभासित करल गइल बा, आउर पूरी आबादी पर लागू करल गइल बा, एगो गलत धारना दे सकेला..","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2064,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन व्यक्ति जे कि अपने जाती का चिप्पा (लेबल) खुद बदलेला आ जेकर सरकारी आंकड़ा में जातीय वर्गीकरण समय के साथ बदलेला, उनके एक जनसंख्या उपश्रेणी से दूसर में स्थानांतरित करे के बारे में सोचल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2065,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये खंड क आंकड़ा वर्ष 2150 तक विश्व जनसंख्या के नवीनतम (2004) संयुक्त राष्ट्र के अनुमान के दर्शावेला (लाल = उच्च, नारंगी = मध्यम, हरा = निम्न).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2066,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मृत्यु दर जनसंख्या के सदस्य लोगन क मृत्यु के प्रभावित करे वाला प्रक्रिया के कारन, परिनाम अउरी माप क अध्ययन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2067,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रवासन सोधकर्ता आंदोलन क 'प्रवास' तब तक नामित ना करेलन जब तक कि ऊ लोग कुछ हद तक स्थायी न रहेलन .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2068,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनसांख्यिकी आज दुनिया भर के कई विश्वविद्यालय में पढ़ावल जाला, जवन कि छात्र लोगन के सामाजिक विज्ञान, सांख्यिकी आ स्वास्थ्य अध्ययन में प्रारंभिक प्रशिक्षण के साथ आकर्षित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Demography","last_updated":"1.0"} +{"id":2069,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा बारे में, कउनो सूचना विग्यान के तकनीकी नियतिवाद के प्रतिक्रिया के रूप में देख सकेला, ई विश्वास कि तकनीक \"अपन खुद के कानून से विकसित होला, ई अपन छमता क एहसास करावेला, लेकिन ई खाली उपलब्ध भौतिक संसाधन आउर एकर विकास करे वाले क रचनात्मकता द्वारा सीमित ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2070,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सूचना के उत्पत्ति, संग्रह, संगठन, भंडारन, पुनर्प्राप्ति, व्याख्या, संचरन, परिवर्तन अउरी उपयोग से जुड़ल जानकारी क ऊ निकाय से संबंधित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"2.0"} +{"id":2071,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई 1960 के दशक के मध्य में ए.आई. मिखाइलोव आउर दुसर सोवियत लेखक लोगन द्वारा विकसित अवधारणा के संबंध में खासतौर से सच बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2072,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना विज्ञान सैछिक कार्यक्रम में डेटा से सार्थक जानकारी प्राप्त करे खातिर उपयोग होवे वाला उपकरण के प्रकृति पर निर्भर परिभासा उभर रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2073,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उपयोग उ छेत्र के भीतर के संस्था के बारे में तर्क करे खातिर करल जा सकेला आउर एकर उपयोग छेत्र के बारे में बतावे खातिर करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2074,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परंपरागत रूप से, उनकर काम प्रिंट के सामान के साथ रहे, बाकिर इलेक्ट्रॉनिक, दृस्य, ऑडियो आउर डिजिटल सामग्री के साथ ई सब कौसल क तेजी से उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2075,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संस्थागत रूप से, सूचना विग्यान क उदय 19 वीं सताब्दी में बहुत सारा दुसर सामाजिक विग्यान विसय के साथ भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2076,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1731 में, बेंजामिन फ्रैंकलिन फिलाडेल्फिया के पुस्तकालय कंपनी क स्थापना कइलन, जे कि सार्वजनिक नागरिक लोगन के एगो समूह के स्वामित्व वाला पहिला पुस्तकालय रहल, जवन कि बहुते जल्द किताब के दायरे से परे फइल गइल आउर वैग्यानिक प्रयोग क केंद्र बन गइल, आउर ई वैग्यानिक प्रयोग के सार्वजनिक प्रदर्सनी क मेजबानी कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2077,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1801 में, जोसेफ मैरी जैक्वार्ड फ्रांस में कपड़ा बुनाई करघा के संचालन के नियंत्रित करे खातिर एगो छिद्रित कार्ड प्रणाली क आविष्कार कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2078,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1843 तक रिचर्ड होए रोटरी प्रेस क विकास कइलन अउरी 1844 में सैमुअल मोर्स पहिल सार्वजनिक टेलीग्राफ संदेस भेजलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2079,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1860 में रसायन विग्यान खातिर एगो व्यवस्थित आउर तर्कसंगत नामकरन के स्थापना के व्यवहार करे पर चर्चा करे खातिर कार्लसरूहे टेक्नीस होचस्चुले में एगो सम्मेलन आयोजित करल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2080,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगिला साल रॉयल सोसाइटी लंदन में अपन कैटलॉग ऑफ पेपर्स क प्रकासन क काम सुरू कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2081,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई सूचना विग्यान इतिहासकार पॉल ओटलेट आउर हेनरी ला फोंटेन के 1895 में इंटरनेसनल इंस्टीट्यूट ऑफ बिब्लियोग्राफी क स्थापना करे के वजह से सूचना विज्ञान क पिता कहलावलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2082,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दस्तावेज़ बनावे वाला लोग विसिस्ट सामाजिक लछय के दिसा में प्रौद्योगिकी आउर तकनीक के उपयोगितावादी एकीकरन पर बल देलन बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"2.0"} +{"id":2083,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओटलेट आउर लाफोंटेन मानकीकरण, ��्रंथ सूची, अंतर्राष्ट्रीय संघ आउर, अंतर्राष्ट्रीय सहयोग खातिर समर्पित कई संगठन स्थापित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2084,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई संग्रह में एगो पदानुक्रमित सूचकांक (जवन कि अलग-अलग स्रोत से दुनिया भर में जानकारी लेवेला) आउर एगो वाणिज्यिक सूचना पुनर्प्राप्ति सेवा (जवन कि इंडेक्स कार्ड से प्रासंगिक जानकारी क प्रतिलिपि बनाके लिखित अनुरोध क जबाब देहलस ) के अनुसार कस्टम-डिज़ाइन कयल कैबिनेट में दायर मानकीकृत पेपर शीट आउर कार्ड शामिल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2085,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, विसय के बिच्चे पारंपरिक सीमा मद्धिम पड़े लगल आऊर कई सूचना विग्यान क विद्वान लोग दुसरे कार्यक्रम के साथ जुड़ गइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2086,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1980 के दशक में बदलाव क जवाब देवे खातिर कई खास रुचि वाला समूह क उदय भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2087,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"झांग, बी., सेमेनोव, ए., वोस, एम. आउर वीजलेन, जे. (2014).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2088,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोसल मीडिया क सहारा लेके कौनो चीज साझा करब एतना प्रभावसाली हो गइल ह कि अगर प्रकासक लोग सफल होखे चाहत होखें त उनके \"अच्छा खेले\" के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2089,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहे कारण ह कि ई सब नेटवर्क के उनकरे क्षमता के हिसाब से महसूस करल गयल. \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2090,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विसेसाधिकार देवे आउर अनधिकृत उपयोगकर्ता लोगन तक पहुंच के रोके खातिर का व्यवस्था बा?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2091,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई एगो उभरत अनुसासन आउर अभ्यास क समुदाय ह जवन डिजाइन आउर वास्तुकला के सिद्धांत के डिजिटल परिदृश्य में एक साथ लियावे पर केंद्रित ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2092,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वचालित सूचना पुनर्प्राप्ति प्रणाली क उपयोग \"सूचना अधिभार\" के कम करे खातिर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2093,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना पुनर्प्राप्ति प्रक्रिया तब शुरू होला जब कउनो उपयोगकर्ता सिस्टम में अपने कउनो सवाल दर्ज करलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2094,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे बजाय, अलग-अल��� स्तर के प्रासंगिकता से कई विसय सवाल से मेल खा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2095,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आवेदन के आधार पर डेटा विषय, जइसे कि, मूलपाठ दस्तावेज़, चित्र, ऑडियो, माइंड मैप आ वीडियो हो सकता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2096,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना मांगब सूचना फिर से लेवब से जुड़ल ह, लेकिन फिर भी ओसे अलग ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2097,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केआर प्रनाली में प्रतीक पर तर्क कार्य के कइसे लागू करे के चाही, एकरे औपचारिक सब्दार्थ क आपूर्ति बदे तर्क क उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Information_science","last_updated":"1.0"} +{"id":2098,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक आम बात इहो रहल की अकाल आउर बाढ़ जइसन प्राकृतिक आपदा दैवीय प्रतिशोध मानल जात रहल, जवन की शासक के प्रति स्वर्गलोक में नराजगी क संकेत देत रहल, इहे कारण रहल की बड़ आपदा के बाद अक्सर विद्रोह होत रहल, काहे बदे की स्वर्ग में नाराजगी के बाद ये आपदा के स्वर्ग से देवल गयल आदेश मानल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2099,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अवधारना कई मायने में राजा लोग के दैवीय अधिकार के यूरोपीय अवधारना जइसन ह, हालांकि, यूरोपीय अवधारना के उलट, ई बिना सर्त के सासन करे के अधिकार ना देत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2100,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वर्ग क जनादेस के चीन में दार्स निक आउर विद्वान लोग क ओर से सासक द्वारा एगो प्रनाली में बाधा डाले आउर सत्ता के दुरुपयोग के कम करे के तरीका के रूप में लागू कइल गेल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2101,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राजवंस लंबा समय तक चलल, जेकरे दौरान 31 राजा लोग 17 पीढ़ी के विस्तारित अवधि में सासन कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2102,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे-जइसे समय बीतत गयल, सासक लोग द्वारा दुसर सामाजिक वर्ग के दुरुपयोग ले सामाजिक असांति आउर अस्थिरता पैदा भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2103,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग सासन ग्रहण करे के अपन अधिकार क व्याख्या करे खातिर स्वर्ग के जनादेस क निर्मान कइलन आउर ई मान लिहलन कि जनादेस के धारन करे क एक्के तरीका ह आउर उ ह स्वर्ग के दृष्टि में बढ़िया से सासन करे के बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2104,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कुछ नागरिक लोग के खुस करे खातिर, ऊ लोग कुछ सांग लाभार्थी लोग के झोउ नियम के अनुपालन में अपन छोट छोट राज्यन पर सासन जारी रखे क अनुमति देहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2105,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग जहाज निर्मान में भी बढ़िया प्रदर्सन कइलन, जउने कारन आकासीय नौपरिवहन क उनकर खोज ऊ लोग के उत्कृष्ट नाविक बना दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2106,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एम्मे से जादातर रचना राजवंस के प्रगति आउर राजनीतिक आंदोलन पर टिप्पनी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2107,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग क कामकाज मुख्य रूप से सासक वर्ग के महत्व, सम्मान आउर निम्न वर्ग के साथ अपन संबंध पर जोर दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2108,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब जिला के भीतर प्रशासक रहलन जेकरा के सरकार द्वारा नियुक्त करल जात रहल, बदला में, उनके मुख्य आंतरिक सरकार के प्रति अपन निष्ठा बनाए रखे के होत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2109,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंत में, जब झोउ राजवंस के सक्ति कम हो गइल, तब क्विन राज्य इनकर सफाया कर दिहलस, जे कि इ मानत रहल कि झोउ कमजोर हो गइल रहल आउर उनकर सासन अन्यायपूर्ड रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2110,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सुधार के दौरान, प्रसासनिक परिवर्तन कइल गइल आउर विधिवाद क एगो प्रणाली विकसित भइल जउने में कहल गेल कि कानून शासक लोग सहित हर व्यक्ति पर सर्वोच्च बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2111,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हान राजवंस के स्थापना चीन के इतिहास में देस के राजनीतिक संरचना में महत्वपूर्ण परिवर्तन ले आइल आउर ऊ एगो महान अवधि के रुप में दर्ज हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2112,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इनकर मुख्य मकसद ये पांचों राजवंस आउर सोंग राजवंस के माध्यम से स्वर्ग के जनादेस के हस्तांतरन खातिर औचित्य स्थापित करे के रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2113,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकरे लगे दुसर चीनी राज्य से अधिक छेत्र रहल जवने क विस्तार दखिन में रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2114,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"झू वेन आउर बाद के लिंआंग क क्रूर बर्ताव बहुत शर्मिंदगी भरल रहल. इहे कारण रहल की उनके जनादेश से बाहर करे क दबाव रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2115,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कुबलई खान एकमात्र अइसन उदासीन सासक रहलन, जे युआन राजवंस पर स्वर्ग के जनादेस क दावा कइलन, काहे कि उनकरे लगे बड़ सेना रहल आउर उ खितान के लोगन क हिस्सा रहल. एके पृष्ठभूमि के बहुत से लोग क अपने चीनी विरोधी क तरह एक्के समान परंपरा आउर संस्कृति ना रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2116,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई शुरू से अंत तक पूरा राजनीति रहल आउर सम्राट के ओर से स्वर्ग खातिर एक बढ़िया काम करे क कोशिश रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2117,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विद्रोह क अधिकार कौनो भी आधिकारिक कानून में कूटबद्ध ना करल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2118,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विजेता ऊ होला जे ई तय करेला कि स्वर्ग में केके जनादेस मिलल आउर केकर जनादेस खतम हो गइल, कुछ चीनी विद्वान लोग एके विक्टर क एक तरह क न्याय मानलन. लोकप्रिय चीनी कहावत बा कि \"विजेता राजा बन जाला, आउर हारे वाला चोर बन जाला \" (चीनी: \"成者爲王,敗者爲寇\")","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2119,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कहल जाला कि सिला के राज्य भी स्वर्ग के जनादेस के अपनउले रहल. लेकिन सबसे पुरान रिकॉर्ड जोसियन राजवंस क बा, जे स्वर्ग के जनादेस के एगो स्थायी राज्य विचारधारा बना देलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2120,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में आउर अधिक केंद्रीकृत वियतनामी राजवंस कन्फ्यूसीवाद के राज्य के विचारधारा के रूप में अपनउलस, जेकरे कारण दछिन\/दखिन पूर्व एसिया में वियतनामी सहायक नदी प्रनाली\/प्रडाली क निर्मान भइल, जेके पूर्वी एसिया में चीनी सिनोसेंट्रिक प्रनाली\/प्रडाली के बाद तैयार कइल गेल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2121,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के समय में, ई आवस्कता के हटा देवल गइल काहे कि जापान क इंपीरियल हाउस जापानी सूर्य देवी, अमातेरसु से एगो अखंड रेखा में उतरे क दावा कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2122,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1868 में मेजी बहाली के बाद, जब सम्राट के राजनीतिक नौकरसाही के केंद्र में वापस रखल गइल, तब सिंहासन के पास मेजी कुलीनतंत्र क तुलना में बहुते कम सक्ति रह गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mandate_of_Heaven","last_updated":"1.0"} +{"id":2123,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मीडिया अध्ययन एगो अनुसासन अउरी पढाई के क्षेत्र बा जे दोसर-दोसर मीडिया के सामग्री, इतिहास अउरी प्रभावसभ से जुडल बा; बिसेष रूप से, मास मीडिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2124,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑस्ट्रेलिया में मीडिया पढाई के पहिल बार 1960 के दसक के सुरुआत में विक्टोरियन विश्वविद्यालसभ में अउरी 1960 के दसक के बिच में माध्यमिक इसकुल में पढाई के एगो क्षेत्र के रूप में बिकसित केयल गेल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2125,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माध्यमिक एसकुल सभ में, एगो सुरुयाती फिलिम पढाई पाठ्यक्रम पहिल बार 1960 के दसक के बिच में विक्टोरियन जूनियर माध्यमिक पाठ्यक्रम के भाग के रूप में पढ़ावल जाय लगल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2126,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"तब से ई वीसीई के एगो मजबूत घटक बन गईल बाटे अउरी बनल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2127,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसन लगत बा कि न्यू साउथ वेल्स राज्य में माध्यमिक स्तर पर मीडिया पढाई पढ़ावल नईखे जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2128,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेरोल्ड इनिस अउरी मार्शल मैकलुहान 20वीं सदी मे मीडिया पारिस्थितिकी अउरी राजनीतिक अर्थव्यवस्था के क्षेत्र में हुनकर योगदान के खातिर प्रसिद्ध कानडीयन विद्वान बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"2.0"} +{"id":2129,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्लटन विश्वविद्यालय अउरी पश्चिमी ओंटारियो विश्वविद्यालय, 1945 अउरी 1946 संभावित रूप से पत्रकारिता असाधारन कार्यक्रम या स्कूल बनेयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2130,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आज, ज्यादातर विश्वविद्यालय मीडिया अउरी संचार अध्ययन में स्नातक डिग्री देत बाड़े सन, अउरी ढेर कनाडीयन विद्वान सक्रिय रूप से ई विभाग में योगदान करत बाड़े सन, जाहीमें से: ब्रायन मासुमी (दर्शन, सांस्कृतिक पढाई), किम सॉचुक (सांस्कृतिक पढाई, नारीवादी, उम्र बढ़य के पढाई), कैरी रेंटस्लर ( नारीवादी सिद्धांत), अउरी फ्रांकोइस कूरेन (संगठनात्मक संचार).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"2.0"} +{"id":2131,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो माध्यम ओ बाटे जे दुनिया या दोसर मनुष्यसब के संग हमर गप-सप में मध्यस्थता करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2132,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैकलुहान के कहना बा कि \"विखंडन के तकनीक जे मसीन प्रौद्योगिकी के सार बाटे सन\" मानब काम अउरी संघ के पुनर्गठन के आकार दे��लक अउरी \"स्वचालन प्रौद्योगिकी के सार एकर उल्टा बा\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2133,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुल मीडिया के बिसेसता ई बाटे कि कोनों भी माध्यम के \"सामग्री\" हमेसा एगो अउरी माध्यम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2134,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यदि बिजुरी प्रकास के उपयोग सुकदिन के रात फुटबॉल के खातिर या अप्पन डेस्क के उजागर करय के खातिर केयल जात बा, त' आप तर्क दे सकत हउया कि बजूरी रोसनी के सामग्री ई गतिविधि कुल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2135,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तब तक नईखे बा जब तक कि कोनो ब्रांड नाम के वर्तनी के खातिर बिजुरी प्रकास के उपयोग नईखे केयल जात बा कि एकरा माध्यम के रूप में चिन्हल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2136,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साधन के प्रभाव के मजबूत बनावल जाला काहे की एकरा एगो औरी मीडिया \"सामग्री\" दियल जात बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2137,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हॉट मीडिया के भागीदारी थोडके बाटे अउरी कूल मीडिया के भागीदारी बेसी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2138,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चीन के संचार विश्वविद्यालय, जेकरा पहिले बीजिंग ब्रॉडकास्टिंग इंस्टीट्यूट के नाम से जानल जात रहल, जे 1954 से पहिले के बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2139,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बॉर्डियू के विसलेसन बाटे सन कि टेलीबिजन हमरा विचार से बड्ड थोडके स्वायत्तता या स्वतंत्रता देत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2140,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिलिम पढाई के क्षेत्र में, फेन से, फ्रैंकफर्ट अउरी बर्लिन सुनो चलत छबि मीडिया पर नया दृष्टिकोन के विकास में प्रमुख रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2141,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई नइका दिसा मे सुरुआती प्रकासनसभ में से एगो हेल्मुट क्रेज़र, लिटरेचर स्टडीज - मीडिया स्टडीज (लिटरेचरविसेन्सचाफ्ट - मेडियनविसेंसचाफ्ट) से संपादित एगो वॉल्यूम बाटे, जे डसेलडोर्फर जर्मनिस्टेंटैग 1976 में दीयल गईल प्रस्तुतिसभ के सारांसित करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2142,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मीडिया विद्वान लुत्ज़ हैचमेस्टर से 2005 में स्थापित जर्मन इंस्टीट्यूट फॉर मीडिया एंड कम्युनिकेसन पॉलिसी, कुछ मुक्त सोध संस्थानसब में से एगो बाटे जे मीडिया और संचार नीतीसब के मुद्दा के खातिर समर्पित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2143,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेडियनविसेंसचाफ्टेनअभहि के समय में जर्मनी के विश्वविद्यालयसब में अध्ययन के सभसे लोकप्रिय पाठ्यक्रम में से एगो बाटे सन, ढेर आवेदकसब गलती से ई मान लेले बा कि एकर पढाई करय से टीवी या दोसर मीडिया में जिनगी अपने से ही बन जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2144,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई इलेक्ट्रॉनिक मीडिया में पांच बरस के एकीकृत कार्यक्रम अउरी दू बरस के कार्यक्रम देत बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2145,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जवन कि संचार विज्ञान लोकसब के संवाद करय के तरीका पर ध्यान केंद्रित करत बा, चाहे ओ पञ्च-निर्णय हो या पञ्च-निर्णय, मीडिया अध्ययन संचार के केबल मध्यस्थ संचार तक सीमित कऽ देत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2146,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार विज्ञान (या ओकर व्युत्पन्न) के अध्ययन इरास्मस विश्वविद्यालय रॉटरडैम, रेडबौड विश्वविद्यालय, टिलबर्ग विश्वविद्यालय, एम्स्टर्डम विश्वविद्यालय, ग्रोनिंगन विश्वविद्यालय, ट्वेंटी विश्वविद्यालय, रूजवेल्ट अकादमी, यूट्रेक्ट विश्वविद्यालय, वीयू विश्वविद्यालय एम्स्टर्डम अउरी वैगनिंगन विश्वविद्यालय अउरी अनुसंधान केंद्र में केयल जा सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2147,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पंजाब विश्वविद्यालय लाहौर सभसे पुराना विभाग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2148,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मीडिया पढाई अब समूचा ब्रिटेन में पढ़ायल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2149,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, ऐसन कार्यक्रमसब के फोकस कब्बो-कब्बो कुछ मीडिया-फिल्म, पुस्तक प्रकासन, वीडियो गेम और के बाहर कऽ देत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2150,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अंस के रूप से प्रोफेसर सिव वैद्यनाथन, एगो सांस्कृतिक इतिहासकार अउरी मीडिया विद्वान के अधिग्रहण के संगे-संगे उद्घाटन वेर्कलिन मीडिया नीति अउरी नैतिकता सम्मेलन के खातिर धन्यवाद बाटे, जे कैनो वेंचर्स के सीईओ अउरी यूवीए के पाहिले के छात्र डेविड वेर्कलिन से संपन्न बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"1.0"} +{"id":2151,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रेडफोर्ड में प्रमुख मीडिया पढ़ाई के मतलब अब्बो पत्रकारिता, ��्रसारण, विज्ञापन या वेब उत्पादन पर ध्यान केंद्रित करय बला कोनो इंसान बा.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Media_studies","last_updated":"2.0"} +{"id":2152,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बर्गसन खुला समाज के तुलना बंद समाज, कानून के बंद व्यवस्था, नैतिकता आ धर्म से कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Open_society","last_updated":"1.0"} +{"id":2153,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोरोस, जॉर्ज, \"द एज ऑफ फॉलिबिलिटी,\" पब्लिक अफेयर्स (2006).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Open_society","last_updated":"1.0"} +{"id":2154,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक दलीय सासन पद्धति ज्ञान के राजनीतिक बने खातिर मजबूर कर दिहलस जेसे आलोचनात्मक सोच असंभव हो गईल आउर एकलवाद देस में ज्ञान क विनास हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Open_society","last_updated":"1.0"} +{"id":2155,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बंद समाज में, स्पष्ट ज्ञान आउर अंतिम सत्य क दावा वास्तविकता के एगो संस्करण के थोपे क प्रयास करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Open_society","last_updated":"1.0"} +{"id":2156,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि मतदाता लोगन के वास्तविकता के धारना में आसानी से हेरफेर करल जा सकेला, येही कारण बा कि लोकतांत्रिक राजनीतिक बातचीत में जरूरी नइखे कि वास्तविकता क बेहतर समझ हो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Open_society","last_updated":"1.0"} +{"id":2157,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, पॉपर खुला समाज के पहचान लोकतंत्र आ पूंजीवाद आ स्वेच्छा व्यापार अर्थव्यवस्था के साथ नइखे कइलन, बल्कि व्यक्ति के आलोचनात्मक दिमाग से, सांप्रदायिक समूह जवन कुछ भी सोचेला, वो हिसाब से कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Open_society","last_updated":"1.0"} +{"id":2158,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नियामक कॉलेज कानूनी संस्था ह जेकरा पर पेसा के अभ्यास के विनियमित करके सार्वजनिक हित के सेवा करे क आरोप लगावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Regulatory_college","last_updated":"1.0"} +{"id":2159,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, ओंटारियो में कउनो कार्यकर्ता ओंटारियो कॉलेज ऑफ ट्रेड्स में सदस्यता के बिना जरूरी व्यापार में काम ना कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Regulatory_college","last_updated":"1.0"} +{"id":2160,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वेबर के हिसाब से, समाजसास्त्र समाज आउर व्यवहार क अध्ययन बाटे, एही खातिर पारस्परिक विचार विमर्स के देखे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2161,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब्द फ्लोरियन ज़्नैनीकी के \"सामाजिक घटना\" के तुलना में जादा व्यावहारिक आउर बड़ बाटे, काहे कि सामाजिक काज करे वाला आदमी निष्क्रिय ना होला, बाकिर तेज आउर प्रतिक्रियासिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2162,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब द्वितीयक परिडाम\/परिनाम खतम हो जाला त एके वैकल्पिक साधन मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2163,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कउनो छात्र कालेज में जानबूझ के अच्छा ना करेला, त उ जानेला कि कानून क स्कूल में प्रवेस लेब आउर वकील बनब मुस्किल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2164,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल्य संबंध के उपसमूह कमांड आउर डिमांड में बांटल गईल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2165,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब फरमाइस से कई परेसानी खड़ा हो गइल, इहां तक कि कानूनी औपचारिकता क भी परीछा लेवल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2166,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई हद तक कि कई धार्मिक फर्म एक-दूसरे से मुकाबला करत रहेन, ऊ सब धार्मिक उपभोक्ता लोग के कुछ वर्ग के खास जरूरत के पूरा करे खातिर सेवा देत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2167,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर कोई ई जानेला कि समकालीन संयुक्त राज्य अमेरिका में सख्त चर्च मजबूत रहलन आउर तेजी से विकसित होत रहलन जबकि उदारवादी कम होत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2168,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रभावपूर्न क्रिया (जेके भावनात्मक क्रिया कहल जाला): अइसन क्रिया ह जवन कि आदमी क भावना के जाहिर करे खातिर 'कउनो आदमी के भावना के कारन लेवल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2169,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेलगाम प्रतिक्रिया में कउनो संयम नाहीं होला आउर अकलमंदी भी कम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2170,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब इच्छा पूरा ना होखेला त अंदर उथल पुथल महसूस होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2171,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो आम उदाहरन व्यवहारिक आऊर तर्कसंगत विकल्प धारना बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2172,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई छह अवधारना क पहचान अरस्तू कइले रहलन आउर ई अब्बों कई वार्ता क विसय बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2173,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्थव्यवस्था क सूक्ष्म वैज्ञानिक सिद्धांत आदमी लोगन के एगो समूह के कामकाज पर विचार करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2174,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन कइले से प्रदाता जादा प्रतिस्पर्धी बनलन आउर अर्थव्यवस्था में अनुसासन पैदा होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2175,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तर्कसंगत विकल्प सिद्धांत अर्थसास्त्री द्वारा तेज गति से उपनिवेसित करल गइल बा, आउर इ सूछ्म आर्थिक अवधारना से अलग बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2176,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पारंपरिक क्रिया: ऊ क्रिया जेके परंपरा के कारण करल जाला, काहे कि ऊ हमेशा कुछ स्थिति खातिर एगो खास तरीके से करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2177,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिवाज एगो अभ्यास बाटे जे कि मेलजोल के बीचे टिकल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2178,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आदत धीमे-धीमे आउर कबो-कबो सचेत जागरूकता के बिना सीखल गइल चरन क एगो श्रृंखला बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2179,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कूली के खुद क आईना क विचार ई ह कि जब हम लोग दूसरा के देखिला आउर इ सोचिला कि ऊ लोग हमरे काम के बारे में का सोचिहन त हमार खुद क एगो समझ विकसित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_actions","last_updated":"1.0"} +{"id":2180,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक पूंजी \"कउनो विसेस समाज में रहे आउर काम करे वाला लोगन के बिच्चे संबंध क नेटवर्क ह, जवन कि ऊ समाज के प्रभावी ढंग से काम करे जोग बनावेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2181,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सताब्दी के पूर्वार्ध में, डी टोकेविल अमेरिकी जीवन के बारे में अवलोकन कइले रहलन जे कि सामाजिक पूंजी आउर रूपरेखा के परिभासित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2182,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर तरह से समुदाय के अपन सब भाग के सहयोग से फायदा पहुंची, जबकि व्यक्ति के अपने संघ में अपने पड़ोसी के सहायता, सहानुभूति आउर संगति से फायदा मिली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2183,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टीन (1960:1) के सब्द में: \"सांस्कृतिक भेदभाव आउर प्रयोग के प्रोत्साहित करे वाले समाज के बनाए रखे क कीमत बेसक व्यक्तिगत आउर सामाजिक दुनो स्तर पर एगो निश्चित मात्रा में अव्यवस्था क स्वीकृति ह.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2184,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब प्रतिबिंब बाद के दसक में सामाजिक पूंजी अवधारना के विकास में योगदान दिहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2185,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबर्ट डी. पुटनम (1993) सुझाव दिहन कि सामाजिक पूंजी समुदाय आउर राष्ट्र में सहयोग आउर पारस्परिक रूप से सहायक संबंध क सुवि��ा प्रदान करेला आउर एही खातिर आधुनिक समाज में निहित बहुत स सामाजिक विकार क मुकाबला करे खातिर एगो कीमती साधन होई, उदाहरण - अपराध.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2186,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक पूंजी क नान लिन क अवधारना में जादे व्यक्तिवादी दृष्टिकोन ह: \"बाजार में अपेक्षित प्रतिफल के साथे सामाजिक संबंध में निवेस.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2187,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूंजी सब्द क प्रयोग आर्थिक पूंजी के दुसर रूप के साथ समरूपता द्वारा करल जाला, काहे कि सामाजिक पूंजी के जइसन (हालांकि कम मापने योग्य) फायदा होवे क तर्क देवल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2188,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबिसन, स्मिड आउर साइल्स (2002) सामाजिक पूंजी के अलग-अलग परिभासा क समीछा कइलन आउर निस्कर्स निकलन कि एम्मन से कई परिभासा के औपचारिक आवस्कता के पूरा नाहीं करलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2189,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊनकर प्रस्ताव ह कि सामाजिक पूंजी के सहानुभूति के रूप में परिभाषित करल जाए: दूसर लोग के सहानुभूति के वस्तु में सामाजिक पूंजी होला; जे दूसरे बदे सहानुभूति रखेला ऊ सामाजिक पूंजी प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2190,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक पूंजी के आर्थिक सिद्धांत सामाजिक पूंजीवाद से भी अलग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2191,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई \"ऊ लोग खातिर अहमियत रखेला जे जुड़ल ह आउर तमासा भी देखेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2192,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबर्ट डी. पुटनम के अनुसार, सामाजिक पूंजी \"व्यक्तियों के बीच्चे संबंध - सामाजिक नेटवर्क आउर ओसे पैदा होवे वाले पारस्परिकता आउर भरोसा के मानदंड\" के बतावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2193,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सरकार में विश्वास के निचले स्तर आउर नागरिक भागीदारी के निचले स्तर में देखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2194,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुटनम ई भी सुझाव देलन कि सामाजिक पूंजी में गिरावट क मूल कारन काम के अस्थानपर मेहरारु लोगन क प्रवेस बा, जवन की समय के बाधा के साथे जुड़ सकेला जे कि माई-बाऊ-सिछक संघ जइसन नागरिक संगठना क भागीदारी के रोकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2195,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फुकुयामा क सुझ��व बा कि सामाजिक पूंजी विकास खातिर फायदेमंद ह, ई गैर-समूह के सदस्यन पर सामान्य कल्यान खातिर अनपेछित परिणाम के साथे लागत भी लगावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2196,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई आयाम एगो अभिनेता के, व्यक्तिगत आ सामूहिक, नेटवर्क के व्यवस्था क प्रारुप से मिलल फायदा पर केंद्रित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2197,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई दूसर लोग के भरोसा आउर उनकरे सहयोग आउर नेटवर्क के भीतर एगो व्यक्ति के पहचान के माध्यम से सबसे अच्छा विवरण बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2198,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेरी बर्मन आउर डायलन रिले, अर्थसास्त्री संकर सत्यनाथ, निको वोइग्टलैंडर आउर हंस-जोआचिम वोथ द्वारा कयल सोध नागरिक संघ के फासीवादी आंदोलन के उदय से जोड़लस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2199,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक पूंजी क नकारात्मक परिणाम ब्रिजिंग के अपेक्षा बॉन्डिंग से जुड़ल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2200,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बॉन्डिंग आउर ब्रिजिंग सामाजिक पूंजी संतुलन में होवे पर बढ़िया ढंग से एक साथ काम कर सकेला, चाहे त ऊ सब एक दूसरे के खिलाफ काम कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2201,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द्वीपीय संबंध के मजबूत होवे से जातीय हासिए पर चाहे सामाजिक अलगाव जइसन कई तरह के प्रभाव हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2202,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जर्मन लोग खुद के राष्ट्रीय सरकार आउर राजनीतिक दल के विफलता से हतास होके अपन क्लब, स्वैच्छिक संघ आउर पेसेवर संगठन में फेंक दिहलन, जउने से वेइमर गडराज्य के कमजोर करे आउर हिटलर के सत्ता बढ़ावे में मदद मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2203,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वेइमर गनराज्य में ऊ लोग बहुते अंतर्मुखी रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2204,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबर्ट पुटनम, अपन बाद के काम में, ई भी सुझाव देहन कि सामाजिक पूंजी, आउर सार्वजनिक विश्वास क संबद्ध वृद्धि आप्रवासन आउर समुदाय में बढ़त नस्लीय विविधता से बाधित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2205,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरूपता के कमी लोगन के अपने करीब के समूह आउर रिश्ता से भी पीछे हटे बदे प्रेरित कइलस, ई एकजुट समुदाय के उलट एगो परमाणु समाज का ���िर्माण कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2206,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव पूंजी, एगो निजी संसाधन ह, जेकरे माध्यम से उहां पहुंचल जा सकेला जहां कि पिछे वाली पीढ़ी सामाजिक पूंजी के माध्यम से कुछ जमा कइले रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2207,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भले ही कोलमैन अपने चर्चा में पियरे बॉर्डियू के सही मायने में कबो संबोधित ना करलन, लेकिन ई सिछा , समाज आउरी संस्कृति में प्रजनन में बोरडियू के तर्क से मेल खाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2208,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तरह, हई अपन आप में सामाजिक मंच ह, जवन कि व्यक्ति के अइसन सामाजिक वास्तविकता से तैयार करेला जेकर ऊ आदी हो जालन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2209,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके स्पष्ट करे खातिर, हम मान सकीला कि एगो व्यक्ति समाज में अपन स्थान बेहतर करल चाहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2210,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"का नागरिक समाज समुचित सिद्धांत ह?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2211,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खास उदाहरन ई बा कि आपराधिक गिरोह बॉन्डिंग सामाजिक पूंजी पैदा करेला, जबकि गायक मंडली आउर बाउलिंग क्लब (इसलिए टाइटिल, पुटनम के रूप में अपन पतन पर सोक व्यक्त कइले बाड़न ) सामाजिक पूंजी के जोड़ेलन .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2212,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एल्ड्रिच सामाजिक पूंजी के विचार के आपदा के उबरे के मूल सिद्धांत पर भी लागू करलन, आउर ऊ कारन पर चर्चा करलन जवन आ त सहायता करेलन आ उबरे में बाधा डालेलन, जइसे कि छति क सीमा, जनसंख्या घनत्व, सरकार क गुणवत्ता आउर सहायता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2213,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जे लोग अपन जिनगी ई तरीका से जियेलन उनका क लगेला कि ई समाज क नियम ह आउर अपन साख, बच्चा लोगन खातिर चिंता क बिना अपन जिनगी जियेलन आउर अगर जरुरत पड़ल त दान भी ले लेवेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2214,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मार्क्स के हिसाब से \"पूंजी\" क कुल रूप, खाली पूंजीपति लोगन के पास रहल आउर ऊ पूंजीवादी समाज में श्रम के आधार पर जोर दिहलन,काहे कि व्यक्ति द्वारा बनावल एगो वर्ग अपन श्रम सक्ति बेचे खातिर मजबूर रहल, काहे कि उनके पास पर्याप्त पूंजी क कमी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2215,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पोर्ट्स एगो उदाहरन के रूप में वही जातीय समूह के सदस्य के छात्रवृत्ति के दान क उल्लेख कइले बाड़न.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2216,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बॉन्डिंग आउर ब्रिजिंग सब-स्केल प्रस्तावित ह, जेके 300 से जादा विद्वान लोग के लेख द्वारा अपनावल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2217,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, सामंजस्य के स्तर के निर्धारित करे क कउनो एके मात्रात्मक तरीका नाहीं ह, बल्कि सामाजिक नेटवर्क मॉडल क एगो संग्रह है जउने के सोधकर्ता लोग कई दसक से सामाजिक पूंजी के संचालन बदे उपयोग कइले हउंअ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2218,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उच्च सदस्यता वाला समूह (जैसे राजनीतिक दल) कम सदस्यता वाला समूह के तुलना में पूंजी के मात्रा में जादा योगदान देलन, हलांकि कम सदस्यता वाला कई समूह (जैसे समुदाय) अबो महत्वपूर्ण होवे खातिर जुड़ेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2219,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समूह बाकी समाज से जइसे जुड़ेला, ऊ भी सामाजिक पूंजी के प्रभावित करेला, लेकिन एगो अलग तरीका से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2220,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई मानल जाला कि कउनो व्यक्ति दूसर के सहानुभूति के प्रभावित ना कर सकेला, ओसे जुड़े क इच्छा रख वाला व्यक्ति दूसर आउर उ संगठन आ संस्थान के प्रति अपन सहानुभूति बढ़ावे खातिर काम कर सकन जेकर ऊ लोग प्रतिनिधित्व करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2221,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वाल्जर (1992), एलेसेंड्रिनी (2002), न्यूटाउन, स्टोल आउर रोचॉन, फोले आउर एडवर्ड्स (1997), आउर वाल्टर्स जइसन लेखकन के अनुसार, ई नागरिक समाज, आ तीसरा छेत्र के माध्यम से ह, जवन कि व्यक्ति अ संबंधपरक नेटवर्क क स्थापना आउर रखरखाव में सछम बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2222,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केवल नागरिक समाज क ही सामाजिक पूंजी के स्रोत पैदा करे खातिर लिखित प्रमानपत्र नइखे मिलल, लियोन क तीसरा छेत्र (2001) के अनुसार, सामाजिक पूंजी कउनो भी रूप में अइसन कारक के तहत प्रकट ना होला जवन कि तीसरा छेत्र क विकास के प्रोत्साहित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2223,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्थिक व्यवस्था क इनाम से हासिया पर पड़ल लोगन के \"समुदाय\" में दोबारा से संगठित करके लछय रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2224,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एलेसेंड्रिनी ई कहत सहमत बाड़न कि, \"ऑस्ट्रेलिया में, खासतौर से, नव-उदारवाद के आर्थिक तर्कवाद के रूप में पुनर्गठित करल गईल आउर कई सिद्धांतकार आउर टिप्पणीकार लोग ऐके बड़ पैमाना पर समाज खातिर एगो खतरा बतउन, जेकर उपयोग के कारण ऊ लोग सामाजिक पूंजी के काम में लगावत हऊअं.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2225,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतर्राष्ट्रीय विकास में, बेन फाइन (2001) आउर जॉन हैरिस (2001) नवउदारवादी आर्थिक विकास से पैदा भइल असमानता खातिर सामाजिक पूंजी के एगो कथित रामबान औसधि के रूप में गलत तरीका से अपनावे के बहुते आलोचना कईले हई (उदाहरण , नागरिक समाज संगठन आउर गैर सरकारी संगठन के बढ़ावा देब, उदाहरन, विकास क एजेंट के रूप में) .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2226,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, सामाजिक पूंजी क उच्च स्तर लोकतंत्र खातिर जादा समर्थन देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2227,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब मूलभूत कारक के सावधानी से मूल्यांकन कइले पर पता चलेला कि मेहरारु आदमी लोगन के बराबरी पर मतदान नइखे करतिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2228,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक पूंजी संसाधन आउर नेटवर्क के खजाना प्रदान करले जे राजनीतिक जुड़ाव क सुविधा देवेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2229,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महिला लोग के खुद के कम पदानुक्रमित तरीके से व्यवस्थित करे आऊर आम सहमति बनावे पर ध्यान केंद्रित करे के अधिक संभावना रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2230,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन, एगो आदमी कैंसर से पीड़ित बाड़न ओके जानकारी, पइसा, आउर नैतिक समर्थन मिल सकेला, जवन कि ओकरा बदे इलाज करावे आउर ठीक होए खातिर जरूरी ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2231,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, पड़ोस क सामाजिक पूंजी भी बच्चा लोग आउर किसोर के बीच सेहत से जुड़ल असमानता के कम करे में मदद करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2232,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौगोलिक छेत्र में जातीय अल्पसंख्यक आबादी द्वारा बनावल संबंध आउर नेटवर्क जहवां एक्के जातीय समूह के निवासी क उच्च प्रतिसत दुसर व्यक्तिगत आउर पड़ोस विसेसता के आधार पर उम्मीद से बढ़िया स्वास्थ्य परिनाम दे सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2233,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन , स्वीडन में 13 से 18 साल के छात्रन के देवल गयल एगो सर्वेछन क नतीजा बतावेला कि कम सामाजिक पूंजी आउर कम सामाजिक विश्वास मनोदैहिक लछन , मांसपेसी आउर हड्डी क दरद आउर अवसाद के उच्च दर से जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2234,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक अध्ययन में, इंटरनेट क सूचनात्मक उपयोग व्यक्ति के सामाजिक पूंजी क उत्पादन के साथे सकारात्मक रूप से सहसंबद्ध रहल, आउर सामाजिक-मनोरंजक उपयोग नकारात्मक रूप से सहसंबद्ध रहल (ई सब उपयोग क उच्च स्तर सामाजिक पूंजी के निचले स्तर से सहसंबद्ध रहल).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2235,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर मतलब ई ह कि आदमी निश्चित रुचि आउर पृष्ठभूमि के आधार पर दूसर लोग के साथे जुड़ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2236,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तर्क चलत बा, हालांकि साछय क प्रधानता सामाजिक पूंजी आउर इंटरनेट के बीच्चे एगो सकारात्मक जुड़ाव देखावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2237,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2006 में भइल हालिया सोध से ई भी पता चलेला कि इंटरनेट उपयोगकर्ता लोगन के पास ऊ लोगन के तुलना में बड़ा नेटवर्क होला जे इंटरनेट के उपयोग रोज ना करेला या एकदमे ना करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2238,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर सोध से पता चलेला कि इंटरनेट संचार के आमने-सामने संपर्क क जगह लेवे देवे के बजाय जवान लोग संचार खातिर पूरक माध्यम के रूप में इंटरनेट क उपयोग करलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2239,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ कोलमैन क आलोचना करलन, जे केवल परिवार में मौजूद माई-बाऊ के संख्या क उपयोग कइलन, सौतेला माई-बाऊ आउर अलग-अलग तरह के एकल-माई-बाउ परिवार जैसे जादा अलग आयाम के अनदेखी प्रभाव क उपेक्षा कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2240,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मॉर्गन आउर सोरेनसेन (1999) स्पष्ट तंत्र की कमी लेके कोलमैन के सीधे चुनौती देहलन कि कैथोलिक स्कूल क छात्र उपलब्धि के मानकीकृत परीछन पर पब्लिक स्कूल के छात्र क तुलना में बढ़िया प्रदरसन काहे करलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2241,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई देखल गयल ह कि सामाजिक पूंजी नियम लागू करे वाला स्कूल में एगो व्यापक कार्यात्मक समुदाय के बनावल रखे क सकारात्मक प्रभाव ला सकेले, दुसर ओर ई जादा निगरानी के नकारात्मक परिनाम भी ला सेकेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2242,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई इस्कूल एगो अलग प्रकार के सामाजिक पूंजी क पता लगावलन, जइसे कि माई-बाउ आउर दूसर वयस्क के विस्तारित सामाजिक नेटवर्क में अवसर के बारे में जानकारी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2243,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब राज्यन क समानता ई ह कि माई-बाउ अपन बच्चा लोग के सिछा से जादा जुड़ल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2244,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिछा क छेत्र में सामाजिक पूंजी के बिना, सिछक आउर माई-बाई जे कि छात्र लोगन के सीखे में जिम्मेदारी निभावलन, उनकर बच्चा क शैक्षणिक पढ़ाई में ई सब कारक क प्रभाव पर भरोसा कर सकलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2245,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसन कि टेडिन और वीहर (2010) कहले बाटन, \"छात्र लोग क सफलता क बढ़ावे में सबसे महत्वपूर्ण कारक में से एगो बच्चा के सिछा में माई-बाऊ क सक्रिय भागीदारी ह.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2246,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक पूंजी के रूप के सहायक नेटवर्क, नए आवे वालन छात्र के पास मौजूद सांस्कृतिक पूंजी के सक्रिय करे खातिर जरूरी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2247,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जातीय एकजुटता वो संदर्भ में खासतौर से महत्वपूर्ण ह जहां परदेसवासी मेजबान समाज में आवेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2248,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जातीय समर्थन सैछिक सफलता के गति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2249,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक पूंजी के भौगोलिक अवधारना क रूप में वर्गीकृत करे खातिर उनकर मुख्य तर्क ई ह कि लोग जउने छेत्र में रहेलन ऊ क्षेत्र लोगन क संबंध के आकार देवेला आउर एक सांचा में ढालेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2250,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन पढ़ाई में, ऊ ई संरचना के व्यक्तिगत प्रतिभागियन के नाहीं देखलन, लेकिन ई देखेलन कि कइसे संरचना आउर ओसे पैदा होवे वाले सामाजिक जुड़ाव अंतरिक्ष में फइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2251,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक दुसर छेत्र जहां कि सामाजिक पूंजी क भूगोल क पढ़ाई के छेत्र के रूप में देखल जा सकेला, ऊ ह स्वयंसेवा में भागीदारी क माध्यम आउर विभिन्न सरकार के समर्थन के विस्लेसन क माध्यम.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"2.0"} +{"id":2252,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फुरसत आउर लोकतांत्रिक सामाजिक पूंजी क बीच एगो महत्वपूर्ण संबंध बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2253,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के एगो अध्ययन में, किसलेव (2020) रोमांटिक रिस्ता क इच्छा आउर अकेलापन के बीच संबंध के दर्सउलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2254,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एइसन परिनाम बांग्लादेस में सरकार क ओर से चलावल गइल एगो क्रॉस-सेक्शनल अध्ययन में सामने आइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2255,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एपो उद्यमी लोग के कल्यानकारी परिनाम क तुलना करके अइसन कइलन, जेनके पास पहुंच रहल भी आउरी पहुंच ना भी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_capital","last_updated":"1.0"} +{"id":2256,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समूह सामंजस्य (जउने के समूह सामंजस्य आउर सामाजिक सामंजस्य भी कहल जाला) तब पैदा होला जब बंधन एक सामाजिक समूह के सदस्य लोगन के आपस में आउर समूह के हर तरह से जोड़ देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2257,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लछय के दिसा में काम करत समय आ आपन सदस्य के भावनात्मक जरूरत के पूरा करे खातिर समूह बदे एकता में रहे क प्रवृत्ति के रूप में सामंजस्य के जादा अच्छे से परिभाषित करत जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2258,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे गतिसील प्रकृति क ई मतलब ह कि ई कइसे धीमे-धीमे समय के साथ अपन ताकत आउर रूप में बदलाव करेला. जब समय के साथे एगो समूह बनेला अउरी समय के साथे एगो समूह भंग हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2259,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये परिभासा के ऊपर चर्चा कयल गइल समूह परिभासा क विसेसता वालन जादातर समूह बदे सामान्यीकृत करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2260,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अध्ययन में, ऊ समूह के सदस्य लोगन से आपन सब निक मित्र क पहचान करे खातिर कहलन आउर समूह के अंदर के विकल्प से समूह के बाहर के विकल्प के अनुपात क गणना कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2261,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समूह सामंजस्य एगो तरह के समूह-स्तरीय आकर्षण जइसन ह, जउने के हॉग के हिसाब से सामाजिक आकर्षण कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2262,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लोट आउर लोट (1965) जे पारस्परिक आकरसन के समूह सामंजस्य के रूप में संदर्भित कइलन, ऊ साहित्य पर बिस्तार से समीक्षा कइलन आउर पउलन कि पृष्ठभूमि में व्यक्ति क समानता (जइसे, नस्ल, जातीयता, व्यवसाय, आयु), दृष्टिकोन , मूल्य आउर व्यक्तित्व लक्षन समूह एकजुटता के साथे सकारात्मक संबंध होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2263,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, एक्के जइसे पृष्ठभूमि से ई जादा संभावना बनेला कि कि सदस्य समूह क उद्देस्य, संचार विधि आउर वांछित नेतृत्व क प्रकार सहित अलग-अलग मुद्दन पर एक्के जइसे विचार साझा करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2264,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अक्सर सामाजिक घृणा के कारण होला, ई एगो सिद्धांत बा जवन ई कहेला कि एक समूह के अलग-अलग सदस्य दरअसल कम प्रयास करिहन, काहे कि उनकर ई मानना रहेला कि मानना ​​है कि बाकी सदस्य ई कमी क पूरा कर लिहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2265,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर मेटा-विश्लेषण (जवन अध्ययन कई अध्ययन क परिणाम के सार में बतउले हऊंन) ई दर्शावेला कि सामंजस्य आउर प्रदर्शन के बिच्चे एगो संबंध बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2266,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब एके काम पूरा करे के वादा के रूप में परिभाषित करल जाला, त ई प्रदर्शन के साथे भी आपस में जुड़ल होला, हालांकि आकर्षण के रूप में सामंजस्य के तुलना में कुछ हद तक कम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"2.0"} +{"id":2267,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, कुछ समूहन में दूसर समूह क तुलना में जादा मजबूत सामंजस्य-प्रदर्सन संबंध हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2268,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बात क कुछ प्रमान बा कि ऊ सब समूह के प्रदर्सन से सामंजस्य जादा मजबूती से जुड़ल हो सकेला जेनकर ऊ सब समूहन के तुलना में जादा एक दुसर पर आश्रित भूमिका होला जउने में सदस्य स्वतंत्र होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2269,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, जादा आउर बढ़िया प्रदर्सन क लछय रखे वाला समूह जादा उत्पादक रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2270,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयोजक समूहन के लोग भी जादा आसावादी रहन आउर गैर-संयोजक समूहन के तुलना में सामाजिक समस्या से कम ग्रसित होत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2271,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई पावल गयल ह कि जब ऊ लोग संयोजक समूहन में काम करत रहलन त राजमिस्त्री आउर बढ़ई जादा संतुष्ट रह��न.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2272,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अध्ययन से पता चलल ह कि कार्य प्रतिबद्धता या काम पूरा करे के वादा के रूप में सामंजस्य समूह के निर्णय लेवे में सुधार हो सकेला ऊ भी उहे स्थिति में जब समूह तनाव में हो, तब से अधिक जब ऊ समूह तनाव में ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2273,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अध्ययन में पावल गइल ह कि कम सामंजस्य आउर जादा आवस्यकता वाला टीम जादा सामंजस्य आउर जादा आवश्यकता वाला टीम क तुलना में खराब प्रदरसन कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2274,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रुपथिंक के सिद्धांत बतावेला कि दबाव समूह क ओकरे द्वारा लेवल जा रहल फैसला के बारे में गंभीर रूप से सोचे से रोक देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2275,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर कारण ई ह कि लोग समूह के महत्व देवेलन आउर ई तरह, आपन संबंध के बनाए रखे या बढ़ावे खातिर अनुरूप दबाव देवे खातिर जादा उतावला रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2276,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समूह क सामंजस्य के बतावे खातिर सदस्य के पसंद के स्तर के मानल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2277,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सरकार द्वारा कमीसन, स्टेट ऑफ़ द इंग्लिस सिटीज़ क रिपोर्ट के अनुसार, सामाजिक सामंजस्य क पांच अलग-अलग आयाम बाटे: भौतिक परिस्थिति, निष्क्रिय संबंध, सक्रिय संबंध, एकजुटता, समावेस आउर समानता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2278,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवन क ई बुनियादी जरूरत एगो मजबूत सामाजिक ताना-बाना के नींव आउर सामाजिक प्रगति के महत्वपूर्ण संकेतक बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2279,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीसर आयाम व्यक्ति लोग आउर समुदायन, या \"सक्रिय सामाजिक संबंध\" के बीच सकारात्मक बातचीत, आदान-प्रदान आउर नेटवर्क के संदर्भित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2280,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा में सहर से जुड़ल लोगन के भावना आउरी अलग-अलग पृष्ठभूमि के लोगन के बीचे साझा अनुभव, पहचान आउर मूल्य के ताकत भी सामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2281,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक स्तर पर अल्ब्रेक्ट लार्सन सामाजिक एकता क परिभासित करेलन 'कौनो देवल गइल राष्ट्र राज्य में नागरिक लोगन द्वारा आयोजित विश्वास ��� रूप में- ई कि ऊ एगो नैतिक समुदाय साझा करेलन, जे कि उनके एक-दूसर पर भरोसा करने में सछम बनावेला'.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Group_cohesiveness","last_updated":"1.0"} +{"id":2282,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक गठन एगो मार्क्सवादी अवधारना बा ('समाज' के पर्यायवाची) उत्पादन के पूंजीवादी साधन के बिचे ठोस, ऐतिहासिक अभिव्यक्ति, उत्पादन के पहिले वाला-पूंजीवादी तरीका के बनावे रखे आउर अर्थव्यवस्था के संस्थागत संदर्भ क जिक्र हउवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_formation","last_updated":"1.0"} +{"id":2283,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक विग्यान में, सामाजिक संरचना समाज में प्रतिरूपित सामाजिक व्यवस्था ह जवन कि व्यक्ति के काम से उभरेला आउर सिद्ध भी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2284,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई \"सामाजिक व्यवस्था\" के उलट बा, जवन कि मूल संरचना के संदर्भित करेला जउने में ई अलग-अलग संरचना अंतर्निहित रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2285,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई समाज के अलग-अलग संस्थान के बिचे संबंध के नियम आउरी स्वरूप के निर्धारित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2286,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई संगठन के आधुनिक अध्ययन में भी महत्वपूर्ण बाटे,काहे कि कौनो संगठन के संरचना ओकरे लचीलापन, परिवर्तन के क्षमता आदि के निर्धारण कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2287,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेसो पैमाने पर, ई व्यक्ति लोगन या संगठन के बीच सामाजिक नेटवर्क के संरचना से जुड़ल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2288,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, जॉन लेवी मार्टिन ई सिद्धांत देलन कि कुछ मैक्रो-स्केल संरचना सूछ्म पैमाना पर सांस्कृतिक संस्थान के आकस्मिक गुन बाटे (यानी, \"संरचना\" मानवविज्ञानी क्लाउड लेवी-स्ट्रॉस द्वारा उपयोग होवे वाला के जइसन बा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2289,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानल जाला कि एलेक्सिस डी टोकेविले \"सामाजिक संरचना\" सब्द के इस्तेमाल करे वाला पहिला व्यक्ति रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2290,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक संरचना के सबसे सुरुआती आउर सबसे व्यापक खाता में से एगो कार्ल मार्क्स प्रदान कइले रहलन, जे कि राजनीतिक, सांस्कृतिक आउर धार्मिक जीवन के उत्पादन के तरीका (अंतर्निहित आर्थिक संरचना) से जोड़ले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2291,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एमिल दुर्खीम, जैविक आउर सामाजिक प्रणाली क बीच समानता पर चित्रण कइलन, जेके हर्बर्ट स्पेंसर आउर दुसर लोग द्वारा लोकप्रियता मिलल. ऊ लोग ई विचार दिहलन कि विविध सामाजिक संस्थान आउर प्रथा एकीकृत आउर खुद से दुबारा पैदा करे में विविध भाग के आत्मसात कर समाज के कार्यात्मक एकीकरण के सुनिश्चित करे में भूमिका निभउलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2292,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाकी लोग सांस्कृतिक संरचना में तार्किक क्रम के खोज में लेवी-स्ट्रॉस के अनुसरण करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2293,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एजेंसी के साथे सामाजिक संरचना के अवधारणा के संयोजित करे क सबसे प्रभावशाली प्रयास एंथनी गिडेंस के संरचना के सिद्धांत आउर पियरे बॉर्डियू के अभ्यास सिद्धांत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2294,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई संबंध में गिडेंस क विस्लेसन, क्लासिक समाजसास्त्रीय आउर मानवसास्त्रीय तर्क (खासकर लेवी-स्ट्रॉस के संरचनावाद के सार्वभौमिकता के प्रवृत्ति) के अंतर्गत आवे वाला बाइनरी के जैक्स डेरिडा के पुनर्निर्माण के जइसे बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2295,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर अध्ययन जैकब एल मोरेनो कइले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_structure","last_updated":"1.0"} +{"id":2296,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाजसास्त्र जीव विग्यान के एगो छेत्र बाटे जेकर उद्देस्य विकास के संदर्भ में सामाजिक व्यवहार के जांच आउर व्याख्या करेके बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2297,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाजसास्त्र सामाजिक व्यवहार के जांच करेला जइसे कि समागम स्वरुप,छेत्रीय झगड़े, पैक सिकार, आउर सामाजिक कीड़ा के छत्ता समाज.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2298,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई पहिले ही बता देवेला कि जानवर वो तरीका से काम करिहें जवन कि समय के साथे क्रमिक रूप से सफल हो गइन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2299,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही खातिर व्यवहार के जनसंख्या में कोई क जीन के संरछित करे के प्रयास के रूप में देखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2300,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑल्टमैन आंकड़ा क उपयोग करके रीसस मैकाक के सामाजिक व्यवहार के अध्ययन करे खातिर समाजसास्त्र के आपन ब्रांड विकसित कइलन, आउर उनका के 1965 में यरकेस रीजनल प्राइमेट रिसर्च सेंटर में \"समाजसास्त्री\" के रूप में काम पर रखल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2301,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब विल्सन आपन किताब सोसियोबायोलॉजी: द न्यू सिंथेसिस प्रकासित कइलन, तब ऊ समय एगो विसेसग्य सब्द, \"सोसियोबायोलॉजी\" 1975 में लोकप्रिय हो गइल लेकिन उनकर किताब प्रकासित होला क बाद बड़ा ववेला पैदा हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2302,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, विकासवाद के खोज के तुरंते बाद से ही व्यवहार पर विकासवाद के प्रभाव जीवविज्ञानी लोग आउर दार्शनिक लोग खातिर रुचिकर रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2303,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एडवर्ड एच. हेगन द हैंडबुक ऑफ इवोल्यूसनरी साइकोलॉजी में लिखले हउअं कि मानव लोग बदे अनुप्रयोग के संबंध में सार्वजनिक विवाद होवे के बावजूद, समाजसास्त्र \"बीसवीं सताब्दी के वैग्यानिक विजय में से एक बाड़न.\" \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"2.0"} +{"id":2304,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही खातिर, ई विसेसता हउ वातावरण में \"अनुकूल\" रहल जउने में कई प्रजाति विकसित भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2305,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तरह, ऊ लोग प्राकृतिक, चाहे सहज व्यवहार में रुचि रखलन, आउरी संस्कृति के बिचे अंतर के बजाय समानता के व्याख्या करे में रुचि रखलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2306,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई पैतृक सुरछा जनसंख्या के आवृत्ति बढ़ाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2307,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई.ओ. विल्सन तर्क दिहलन कि विकास भी समूह पर काम कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2308,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर परोपकारिता आनुवंसिक रूप से निर्धारित होला, त परोपकारी व्यक्ति लोग के परोपकारिता के जिंदा रखे के खातिर आपन खुद के परोपकारी आनुवंसिक लछनन के फिर से पैदा करे के चाही लेकिन जब परोपकारी आपन संसाधन के अपने तरह के कीमत पर गैर-परोपकारी पर लुटावलन, त परोपकारी लोग चुप हो जालन आउर बाकी लोग प्रगति करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2309,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाजशास्त्र क भीत्तर, विकासवादी रूप से स्थिर रणनीति खोज के सामाजिक व्यवहार क सबसे पहिले सामाजिक-जैविक परिकल्पना क रूप में समझावल जाला, जवन कि देखल गइल व्यवहार से मेल खाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2310,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक प्राणी आउर उहे समूह में पैदा भइल दुसर प्राणी के बीच परोपकारिता के ये तरह से समझावल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2311,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य तौर पर, जउने मेहरारु के अधिक अवसर मिलेला ऊ सायद अपने संतान पर कम ध्यान देवेलिन आउर ओ अवसर क इस्तेमाल रोजी रोटी जुटावे आउर अपने साथी से सुरक्षा खातिर करेलिन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2312,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव व्यवहार आनुवंसिकी क अध्ययन में रचनात्मकता, बहिर्मुखता, आक्रामकता जइसन व्यवहार आउर आईक्यू में उच्च आनुवंसिकता से जुड़ल लछन पावल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2313,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तरह, जब एफईवी आनुवंसिक रूप से चूहा के जीनोम से हटा देवल जाला, त नर चूहा तुरंत बाकी नर पर हमला करिहें, जबकि उनके जइसन ही जंगली-प्रकार के नर हिंसक व्यवहार सुरू करे में बहुत जादा समय लगावेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2314,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1976 में समाजसास्त्र अध्ययन समूह के बैठक के दौरान, जइसन कि उलिका सेगरस्ट्रेल रिपोर्ट कइले रहलिन, चॉम्स्की मानव प्रकृति के सामाजिक-जैविक रूप से सूचित धारणा के महत्व खातिर तर्क देले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2315,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विल्सन दावा कइलन कि उनकर ई मतलब ना रहल कि का होए के चाही, बल्कि उनकर खाली ई मतलब रहल की मामला का ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sociobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":2316,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यवसाय उत्पाद (जइसे सामान आउर सेवा) के उत्पादन या खरीद आउर बिक्री करके आपन जिनगी क गुजारा करे चाहे पइसा कमाए के गतिविधि ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2317,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर व्यवसाय के ऋण मिलेला, त ऋण देवेवाला मालिक के निजी संपत्ति के पीछे जा सकेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2318,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कंपनी के जिकर करे खातिर ई सब्द के प्रयोग बोलचाल के भासा में (लेकिन वकीलन या सार्वजनिक अधिकारी लोगन द्वारा नाहीं) करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2319,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निजी स्वामित्व वाला, लाभकारी निगम आपन सेयरधारक के स्वामित्व में होला, जवन निगम के निर्देसित करे बदे आउर आपन प्रबंधकीय कर्मचारियन के नियुक्त करे खातिर निदेसक मंडल के चुनाव करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2320,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहकारी, निगम से अलग होला जउने में ओकर सदस्य होलन, न कि सेयरधारक, आउर उनकरे पास निर्नय लेवे क अधिकार होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2321,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीमित देयता कंपनी (एलएलसी), सीमित देयता भागीदारी, आउर दुसर विसेस तरह के व्यावसायिक संगठन थोड़ा कानूनी सुरछा के साथे अलग कानूनी इकाई के तहत व्यवसाय करके आपन मालिक लोग या सेयरधारक के व्यावसायिक विफलता से बचावेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2322,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कंपनी दिवालिया हो जाला त सदस्य निश्चित रासि देवे क गारंटी देवलन, लेकिन कंपनी के संबंध में उनकरे पास कउनो आर्थिक अधिकार ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2323,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तरह क कंपनी अब यूके में ना बनावल जा सकेला, हालांकि उनका अस्तित्व खातिर कानून में प्रावधान अभियो मौजूद बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2324,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ध्यान दिहा कि \"कंपनी के नाम के बाद एलटीडी क मतलब लिमिटेड ह जवन कंपनी क प्रतीक ह, आउर पीएलसी (पब्लिक लिमिटेड कंपनी) ई दर्शावेला कि एकर शेयर जादा संघटित ह.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2325,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गारंटी द्वारा सीमित कंपनी में, ई गारंटर होइहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2326,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निजी कंपनियन के पास सार्वजनिक रूप से कारोबार करे वाला सेयर ना होला, आउर सेयर के हस्तांतरन पर रोक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2327,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनोरंजन कंपनी आउर मास मीडिया एजेंसी के मुख्य रूप से बौद्धिक संपदा के बिक्री से कमाई होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2328,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एमे कार, बस, चिकित्सा उपकरन , कांच या विमान जइसन ठोस सामान सामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2329,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर दुकान आउर कैटलॉग कंपनी वितरक या खुदरा विक्रेता हवन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2330,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग खेल से जुड़ल वस्तु आउर सेवा क बेचके आपन मुनाफा कमात रहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2331,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक छेत्र क स्थापना 1494 में इतालवी गनितग्य लुका पैसिओली कइले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2332,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वित्त के धन प्रबंधन क�� विग्यान के रूप में भी परिभासित करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2333,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मालिक आपन व्यवसाय के प्रबंधन खुद कर सकेले, चाहे उनकरा लिए अइसन करे खातिर प्रबंधकन के नियुक्त कर सकेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2334,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बिजनेस प्रोसेस मैनेजमेंट (बीपीएम) समग्र प्रबंधन दृष्टिकोन ह जवन संगठन के सब पहलु के ग्राहक लोग के जरूरत आउर इच्छा क साथे संरेखित करने पर केंद्रित ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2335,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत स व्यवसाय एगो अलग इकाई जइसे कि निगम चाहे साझेदारी (चाहे त सीमित देयता के साथे चाहे बिना एकरे गठित) के माध्यम से संचालित होले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2336,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निगम में सेयरधारक, सीमित भागीदारी में सीमित भागीदार, आउर सीमित देयता कंपनी के सदस्य लोगन के इकाई के ऋण आउर दायित्व बदे व्यक्तिगत दायित्व से बचावल जाला , जउने के कानूनी रूप से एगो अलग \"व्यक्ति\" मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2337,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साझेदारी के सर्त आंसिक रूप से साझेदारी समझौता द्वारा नियंत्रित होला अगर अइसन कुछ पैदा होला त, आउर आंसिक रूप से हउ अधिकार छेत्र के कानून द्वारा नियंत्रित होला जहवां साझेदारी मौजूद होले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2338,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ कर प्रनाली में, ई तथाकथित दोहरा कराधान पैदा कर सकेला, काहे कि पहिले निगम लाभ पर कर क भुगतान करेला, आउर फिर जब निगम आपन लाभ के अपने मालिक लोगन के बांटेला, त व्यक्ति के आपन आमदनी में लाभांस सामिल करे के पड़ेला जबकि ऊ लोग आपन व्यक्तिगत कर रिटर्न करेले, जउने बिंदु पर आयकर के दूसरी परत लगावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2339,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रक्रिया के माध्यम से \"सार्वजनिक करे के\" प्रारंभिक सार्वजनिक पेशकश (आईपीओ) कहल जाला. एकर मतलब ई ह कि व्यवसाय के हिस्सा जनता के सदस्यन के स्वामित्व में होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2340,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर हम्मुराबी के संहिता लगभग 1772 ईसा पूर्व के ह आउर एमे अइसन प्रावधान सामिल ह जवन बाकी मामला के अलावा, सिपिंग लागत आउर व्यापारी आउर दलाल लोग के बिचे लेनदेन से जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2341,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थानीय अधिकार छेत्र के भी खाली व्यवसाय चलावे खातिर विसेस लाइसेंस आउर कर के जरूरत पड़ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2342,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूंजी बाजार वाला जादातर देसन में कम से कम एक ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2343,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाकी के पश्चिमी देसन में तुलनीय नियामक निकाय बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2344,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यापार पर लगाम लगावे वाला कानून के प्रसार आउर बढ़त जटिलता कॉर्पोरेट कानून में विशेषज्ञता क बढ़ावे खातिर मजबूर कइले बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2345,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर व्यवसाय में नाम, लोगो आउर एक जइसन ब्रांडिंग तकनीक होला जेके ट्रेडमार्किंग से फायदा हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Business","last_updated":"1.0"} +{"id":2346,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्थनीति सामाजिक विग्यान ह जवन ई अध्ययन करेला कि लोग कीमत या दाम खासतौर से, वस्तु आउर सेवा के उत्पादन, वितरन आउर उपभोग पर कइसे बातचीत करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2347,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ पुष्टि कइलन कि पिछला अर्थसास्त्री लोग धन के विस्लेसन पर आपन अध्ययन केंद्रित रखलन: यानी धन कइसे बनावल (उत्पादन) जाला , वितरित आऊर उपभोग करल जाला; आउर धन कइसे बढ़ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2348,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर युद्ध जीते लायक नाहीं ह चाहे अगर अपेछित लागत लाभ से जादा बा, त निर्न्य लेवे वाला कर्ता (ई मानके की ऊ लोग तर्कसंगत हउवें) कभो युद्ध (निर्न्य ) नाहीं कर सकेले, बाकिर दुसर विकल्प के खोजिहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2349,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोईओटियन कवि हेसियोड के पूरा लेखन में आर्थिक उपदेश होला आउर कई आर्थिक इतिहासकार लोग हेसियोड के \"पहिला अर्थशास्त्री\" कहले हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2350,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दू गो समूह, जेके बाद में \"व्यापारीवादी\" आउर \"भौतिकवादी\" कहल गयल, ऊ ये विषय के बाद के विकास के जादा सीधे प्रभावित कइलन.aदू गो समूह, जेके बाद में \"व्यापारीवादी\" आउर \"भौतिकवादी\" कहल गइल, ऊ ये विसय के बाद के विकास के जादा सीधे प्रभावित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2351,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई मानल गइल ह कि कउनो देस क संपत्ति ओकर सोना आउर चांदी के संचय पर निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2352,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18 वीं सताब्दी के फ्रांसीसी विचारक आउर लेखक लोग के एगो समूह, यानी फिजियोक्रेट्स अर्थव्यवस्था के विचार के आय आउर उत्पादन के वृत्तीय प्रवाह के रूप में विकसित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2353,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिजियोक्रेट्स भूमि मालिकन के आय पर एक्क ठे कर के साथे प्रसासनिक रूप से महंगा कर संग्रह के जगह लेवे क वकालत कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2354,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्मिथ श्रम के विभाजन द्वारा विशेषज्ञता के संभावित फायदे पर चर्चा कइलन, जउने में श्रम उत्पादकता में वृद्धि आउर व्यापार से फायदा शामिल ह, चाहे ऊ शहर आउर देश के बिचे चाहे कई देशन के बिचे होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2355,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूमि के सीमित मात्रा के विपरीत तेजी से बढ़त जनसंख्या के बल के अर्थ रहल श्रम के प्रतिफल में कमी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2356,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एडम स्मिथ आय के उत्पादन पर जोर दिहलन, डेविड रिकार्डो (1817) जमींदारन, श्रमिक आउर पूंजीपतियन के बीच्चे आय के वितरण पर ध्यान केंद्रित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2357,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिकार्डो सबसे पहिले एकरे बारे में बतउलन आउर ऊ तुलनात्मक लाभ के सिद्धांत के साबित कइलन, जेकरा अनुसार परतेक देश के माल के उत्पादन आउर निर्यात में विशेषज्ञता हासिल करे के चाही, जउने में उत्पादन के कम सापेक्ष लागत हो, बजाय एकरे कि खाली आपन उत्पादन पर निर्भर हो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2358,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिल बाजार के दू गो भूमिका के बिचे अलग अंतर के ओर इसारा कइलन: संसाधन के आवंटन आउर आय के वितरन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2359,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्मिथ लिखले हउअं कि \"हर चीज के असली कीमत ... ओके हासिल करे के मेहनत आउर परेशानी ह\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2360,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"से के परिभासा हमरे समय तक प्रचलित बा, \"धन\" सब्द के \"माल आउर सेवा\" खातिर प्रतिस्थापित करके बचावल गइल ह जेकर अर्थ ह कि धन में गैर-भौतिक वस्तु भी सामिल हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2361,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबिन्स बदे, अपर्याप्तता के हल करल गइल रहल, आउर उनकरे परिभाषा हम्मे एगो आसान विवेक के साथे, सिछा अर्थसास्त्र, सुरछा आउ��� सुरछा अर्थसास्त्र, स्वास्थ्य अर्थसास्त्र, युद्ध अर्थशास्त्र, आउऱ उत्पादन, वितरन आउर उपभोग अर्थसास्त्रआर्थिक विग्यान के वैध विसयन के रूप में घोषित करे के अनुमति देला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2362,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि एकमत से बहुते दूर, जादातर मुख्यधारा के अर्थसास्त्री रॉबिन्स के परिभाषा के कुछ संस्करन के स्वीकार कइलन, चाहे भले कई लोग ऊ परिभाषा से निकले वाला अर्थसास्त्र के दायरा आउर पद्धति पर गंभीर आपत्ति उठवले होखें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2363,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"अर्थसास्त्र\" सब्द के अल्फ्रेड मारसल जइसन नवसास्त्रीय अर्थसास्त्रियन द्वारा \"आर्थिक विग्यान \" के संछिप्त पर्याय के रूप में आउर पहिले के \"राजनीतिक अर्थव्यवस्था\" के विकल्प के रूप में लोकप्रिय बनावल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2364,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई मांग पछ पर मूल्य के सीमांत उपयोगिता सिद्धांत आउर आपूर्ति पछ पर लागत के जादा सामान्य सिद्धांत के पछ में क्लासिकल अर्थसास्त्र से विरासत में मिलल मूल्य के श्रम सिद्धांत के त्याग दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2365,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर एगो तात्कालिक उदाहरन व्यक्तिगत मांग के उपभोक्ता सिद्धांत ह, जवन ई स्पस्ट करेला कि कीमत (लागत के रूप में) आउर आय के मांग के मात्रा के कइसे प्रभावित करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2366,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक मुख्यधारा का अर्थसास्त्र नवसास्त्रीय अर्थसास्त्र के निर्माण करेला, बाकिर कई सोधन के साथ जवन कि पहिले क विस्लेसन के पूरक या सामान्यीकृत करेला, जइसे कि अर्थमिति, खेल सिद्धांत, बाजार के विफलता के विस्लेसन आउर अपूर्ण प्रतिस्पर्धा, आउर राष्ट्रीय आय के प्रभावित करने वाले लंबे समय तक चले वाला चर के विस्लेसन करे खातिर आर्थिक विकास के नवसास्त्रीय मॉडल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2367,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब एक या एक से जादा संसाधन-नियंत्रित खेलाड़ी द्वारा बाध्य तर्कसंगत परिस्थिति में बढ़िया संभव परिणाम प्राप्त करे खातिर निर्णय (विकल्प) लेवल जाता त आर्थिक विगयान के अध्ययन के दसा में आर्थिक समस्या मौजूद रहेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2368,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई किताब कम समय में राष्ट्रीय आय के निर्धारक पर केंद्रित बा जब कीमत अपेछाकृत अनम्य रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2369,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कीनेसियन अर्थशास्त्र के दू गो उत्तराधिकारी हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2370,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई आम तौर पर कैम्ब्रिज विश्वविद्यालय आउर जोन रॉबिन्सन के काम से जुड़ल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2371,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेडरल रिजर्व के पूर्व अध्यछ बेन बर्नानके आज वो अर्थसास्त्रियन में से हउअन जे महामंदी के कारन के फ्राइडमैन के विस्लेसन के मानलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2372,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिद्धांत के निर्माण करत समय, मुख्य उद्देस्य हउ लोग क खोजेला जे सूचना आवस्कयता में कम से कम सरल बाड़ें, भविस्यवानीयन में जादा सटीक ह, आउर पहिले के सिद्धांत के तुलना में अतिरिक्त सोध उत्पन्न करे में जादा उपयोगी ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"2.0"} +{"id":2373,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक मैक्रोइकॉनॉमिक मॉडल कुल चर के बिचे संबंध के मॉडलिंग करे पर ध्यान केंद्रित कइलस, बाकिर समय के साथे संबंध के बदले खातिर मैक्रोइकॉनॉमिस्ट्स नया कीनेसियन समेत माइक्रोफाउंडेसन में आपन मॉडल के सुधार दिहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2374,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कबो-कबो आर्थिक परिकल्पना खाली गुणात्मक होले, मात्रात्मक नहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2375,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, प्रायोगिक अर्थसास्त्र के छेत्र बढ़ रहल बा, आउर प्राकृतिक प्रयोग के जादा से जादा उपयोग करल जाता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2376,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तरह से, परिकल्पना के स्वीकृति मिल सकेला, हालांकि अर्थ के बजाय संभाव्यता में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2377,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेसेवर मानक आउर परिनाम के गैर-प्रतिकृति पर आधारित आलोचना पूर्वाग्रह, त्रुटि आउर अति-सामान्यीकरन के खिलाफ आगे के जांच के रूप में काम करेला, हालांकि बहुत से आर्थिक सोध पर गैर-प्रतिकृति होवे क आरोप लगावल गइल बा, आउर प्रतिष्ठित पत्रिका पर कोड आउर डेटा के प्रावधान के माध्यम से प्रतिकृति के सुविधा नाहीं देवे क आरोप लगल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2378,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यावहारिक अर्थसास्त्र में, रैखिक प्रोग्रामिंग विधि के नियोजित करे वाले इनपुट-आउटपुट मॉडल काफी सामान्य बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2379,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई प्राकृतिक विग्यान से अर्थसास्त्र में लंबा समय से विख्यात अंतर के कम कर दिहलन काहे कि ऊ वो चीज के प्रत्यछ परीछन के अनुमति देवेला, जउने क पहिले सिद्ध प्रमान के रूप में लेवल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2380,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐही तरह का अनुभवजन्य (इंपीरिकल) परीछन न्यूरोइकॉनॉमिक्स में होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2381,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूरा तरह से प्रतिस्पर्धी बाजार में, कउनो भी भागीदार एतना बड़ नइखन कि सजातीय उत्पाद के कीमत निर्धारित करे खातिर ओकरे पास बाजार के सक्ति हो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2382,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूछ्म अर्थसास्त्र ई मानके आर्थिक प्रनाली के सरल बनाके व्यक्तिगत बाजार के अध्ययन करेला कि विस्लेसन करल जा रहल बाजार में गतिविधि बाकी बाजार के प्रभावित ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2383,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य-संतुलन सिद्धांत विभिन्न बाजार आउर उनके व्यवहार के अध्ययन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2384,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वांछनीय लेकिन परस्पर अनन्य क्रिया के बिचे चुनाव करे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2385,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रेट्ज़ेल बनावे के लागत का एगो हिस्सा ई ह कि न त आटा आउर न ही सुबह रह गइल जवन कि कउनो दूसर तरीका से उपयोग खातिर उपलब्ध बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2386,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्पादन प्रक्रिया में उपयोग होवे वाला इनपुट में उत्पादन के अइसन प्राथमिक कारक सामिल हवे जइसन श्रम सेवा, पूंजी (उत्पादन में उपयोग होवे वाला टिकाऊ उत्पादित सामान, जइसे मौजूदा कारखाना), आउर भूमि (प्राकृतिक संसाधन लिहले).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2387,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर इनपुट के बदले बिना जादा आउटपुट उत्पन्न होला, चाहे दूसर शब्द में, \"अपशिष्ट\" के मात्रा कम हो जाले, त दक्षता में सुधार हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2388,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आसान स्थिति में अर्थव्यवस्था खाली दू गो वस्तु (जइसे \"बंदूक\" आउर \"रोजी रोटी\") के उत्पादन कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2389,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पीपीएफ (जैसे एक्स पर) आउर वक्र के नकारात्मक ढलान से परे उपभोग करे खातिर इच्छुक लेकिन असमर्थ लोग द्वारा चित्र में कमी के दर्शावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2390,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐपर एगो बिंदु पर वक्र के ढलान दू गो वस्तु के बीच दुविधा पैदा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2391,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पीपीएफ के साथे, कमी क मतलब है कि सकल में से एक से जादा वस्तु चुने पर दूसरे वस्तु के कम महत्व रह जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2392,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वक्र के अंदर एगो बिंदु (A के रूप में) संभव ह, लेकिन उत्पादन अछमता (इनपुट के बेकार उपयोग) के दरसावेला, जउने में एक या दुन्नों वस्तु के उत्पादन उत्तर-पूर्व दिसा में वक्र पर एक बिंदु तक बढ़े से बढ़ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2393,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई देखल गइल बा कि जादा आय वाला देस सहित समान प्रौद्योगिकी आउर कारक आदान के मिश्रन के साथे भी छेत्र के बिचे जादा मात्रा में व्यापार होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2394,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई उत्पादन प्रनाली में से परतेक में, विभिन्न कार्य समूह के साथे श्रम के एक समान विभाजन हो सकेला, या इकरे अनुरूप विभिन्न प्रकार के पूंजीगत उपकरन आउर विभेदित भूमि उपयोग हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2395,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिद्धांत आउर अवलोकन अइसन स्थिति निर्धारित कइलें कि आउटपुट आउर उत्पादक इनपुट के बाजार मूल्य तुलनात्मक लाभ द्वारा कारक इनपुट के आवंटन क चयन करेलन, जेकरा से (अपेक्षाकृत) कम लागत वाला इनपुट कम लागत वाला आउटपुट के उत्पादन में जाय.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2396,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूक्ष्मअर्थसास्त्र में, ई पूर्ण प्रतिस्पर्धा वाले बाजार खातिर मूल्य आउर आउटपुट निर्धारन पर लागू होला, जउने में मूल्य-निर्धारन सक्ति बदे पर्याप्त खरीदार या विक्रेता के स्थिति सामिल ना होले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2397,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मांग सिद्धांत व्यक्तिगत उपभोक्ता के तर्कसंगत रूप से प्रत्येक अच्छा, देवल गइल आय, कीमत, स्वाद आदि के सबसे पसंदीदा मात्रा का चयन करे के रूप में वर्णित करेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2398,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मांग के नियम कहेला कि, सामान्य तौर पर, कउनो देवल गइल बाजार में कीमत आउर मांग के मात��रा व्युत्क्रमानुपाती होखे ले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2399,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, कीमत गिरले से क्रय सक्ति (आय प्रभाव) खरीदे के छमता बढ़ जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2400,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपूर्ति वस्तु के कीमत आउर ऊ कीमत पर बिक्री खातिर उपलब्ध मात्रा के बीचे के संबंध हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2401,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर बाकी कारक अपरिवर्तित रहेलन त आपूर्ति के मूल्य आउर मात्रा से संबंधित कार्य के रूप में दर्शावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2402,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जउने तरह से मांग पछ पर, आपूर्ति के स्थिति बदल जाला, वोही तरह उत्पादक इनपुट चाहे तकनीकी सुधार के कीमत में बदलाव होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2403,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाजार संतुलन तब होला जब आपूर्ति कयल गईल मात्रा मांग क मात्रा के बराबर होला, आपूर्ति आउर मांग के प्रतिच्छेदन ऊपर के आकृति में घटेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2404,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संतुलन से ऊपर के कीमत पर, मांग करल गईल मात्रा तुलना में आपूर्ति करल गईल मात्रा के अधिशेष होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2405,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे प्रत्यछ प्रकार के फर्म निगम, साझेदारी आउर ट्रस्ट हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2406,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपूर्ति आउर मांग के सिद्धांत में अध्ययन कयल गइल पूरा तरह से प्रतिस्पर्धी बाजार में, कई उत्पादक हवें, जउने से कउनो भी कीमत के महत्वपूर्ण रूप से प्रभावित नाहीं करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2407,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्ण प्रतियोगिता के अलावा अध्ययन करल गइल सामान्य बाजार संरचना में एकाधिकार प्रतियोगिता, कुलीनतंत्र के विभिन्न रूप आउर एकाधिकार सामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2408,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे विभिन्न रूप क देखत , अनिश्चितता के दरसावे आउर एकरे प्रति आर्थिक एजेंट के प्रतिक्रिया के मॉडलिंग करे के विभिन्न तरीका हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2409,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यवहारिक अर्थसास्त्र में, एकर उपयोग ऊ रणनीति के मॉडल करे खातिर करल गइल बा जवन कि एजेंट दूसरे के साथे बातचीत करत समय चुनलन जिनकर हित आंसिक रूप से उनकरे खुद के प्रतिकूल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2410,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परमानु रननीति, नैतिकता, राजनीति विग्यान अउर विकासवादी जीव विग्यान के निर्माण जैसे विविध विसय में अर्थसास्त्र के बाहर एकर महत्वपूर्ण अनुप्रयोग हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2411,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई वित्तीय साधन के मूल्य निर्धारन , कंपनी के वित्तीय संरचना, वित्तीय बाजार के दछता आउर नाजुकता, वित्तीय संकट आउर संबंधित सरकारी नीति चाहे विनियमन के भी विश्लेषण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2412,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्राहक ई बात के जानकारी के बिना कि कार \"नींबू\" ह कि ना, एकर कीमत सेकेंड हैंड कार के गुणवत्ता से कम करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2413,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुन्नो समस्या बाजार से अन्यथा इच्छुक लेन-देन करे वालन (\"अपूर्ण बाजार\") के चलाके बीमा लागत बढ़ा सकेला आउर दक्षता के कम कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2414,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना विषमता आउर अधूरा बाजारन के परिणामस्वरूप आर्थिक अछमता हो सकेला, लेकिन बाजार, कानूनी आउर नियामक उपाय के माध्यम से दछता में सुधार के संभावना भी हो सकेला, जइसन कि ऊपर चर्चा करल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2415,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सार्वजनिक वस्तु ऊ वस्तु बा जिनकर विसिस्ट बाजार में कम आपूर्ति करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2416,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, वायु प्रदूषण नकारात्मक बाह्यता उत्पन्न कर सकेला, आउर शिक्षा सकारात्मक बाह्यता (कम अपराध, आदि) उत्पन्न कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2417,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई छेत्र में, कीमत के बजाय मात्रा के हिसाब से कीमत के स्थिरता के कउनो न कउनो रूप के मांग पक्ष चाहे आपूर्ति पक्ष में बदलाव खातिर कम समय में समायोजित करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2418,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विशेष बाजार में ई तरह के मूल्य स्थिरता क उदाहरण में श्रम बाजार में मजदूरी दर आउर पूर्ण प्रतिस्पर्धा से विचलित बाजार में पोस्ट कयल गइल कीमत शामिल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2419,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एइसन समुच्चय में राष्ट्रीय आय आउर उत्पादन, बेरोजगारी दर, आउर मूल्य मुद्रास्फीति आउर कुल खपत आउर निवेश खर्च आउर उनकर घटक जइसन उपसमूह शामिल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2420,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई एके विसय के असंगत विकास क बारे में लंबा समय से चलल आ रहल चिंता के बतावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2421,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कीन्स तर्क दिहलन कि आर्थिक मंदी के दौरान माल के कुल मांग अपर्याप्त हो सकेला, जउने से अनावस्यक रूप से जादा बेरोजगारी आउर संभावित उत्पादन के नुकसान हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2422,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यापार चक्र के कीनेसियन दृष्टिकोन से अलग, नया क्लासिकल मैक्रोइकॉनॉमिक्स, अपूर्ण जानकारी के साथे बाजार के साफ करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2423,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"श्रम बल में खाली सक्रिय रूप से नौकरी के तलास करे वाला श्रमिक लोग सामिल हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2424,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेरोजगारी का क्लासिकल मॉडल तब पावल जाला जब नियोक्ता बदे जादा श्रमिक के काम पर रखे बदे तैयार होवे खातिर मजदूरी बहुत जादा होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2425,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादा मात्रा में संरचनात्मक बेरोजगारी तब हो सकेला जब अर्थव्यवस्था उद्योग के बदल देवेले आउर श्रमिक लोगन के ई पता चलेला कि उनकरे पहिले के कौसल के मांग के जरूरत अब ना रहल |","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2426,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धन के सामान्य स्वीकार्यता, मूल्य में सापेक्षिक स्थिरता, विभाज्यता, स्थायित्व, सुवाह्यता, आपूर्ति में लोच, आउर जनता के विश्वास के साथे बढ़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2427,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19 वीं सदी के एगो प्रसिद्ध अर्थसास्त्री फ्रांसिस अमासा वॉकर के सब्द में, \"पइसा उहे ह जवन पइसा करेला \".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2428,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे आर्थिक कार्य के वस्तु विनिमय (गैर-मौद्रिक विनिमय) से अलग करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2429,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब कुल मांग अर्थव्यवस्था के संभावित उत्पादन से कम हो जाला, त एगो उत्पादन अंतराल हो जाला जहवाँ कुछ उत्पादक क्षमता बेरोजगार रह जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2430,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर,बेरोजगार घर बनावे वालन के राजमार्ग के विस्तार खातिर काम पर रखल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2431,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राजकोसीय नीति के प्रभाव के बाहर निकाल के सीमित करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2432,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ अर्थसास्त्री सोचेलन कि बाहर करब हमेसा एगो मुद्दा होला जबकि दूसर लोग ई ना सोचेलन कि जब उत्पादन कम हो जाला त ई एगो प्रमुख मुद्दा हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2433,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद वाला, सार्वजनिक पसंद सिद्धांत के एगो पहलू हवे, जउन सूक्ष्मअर्थसास्त्र के अनुरूप सार्वजनिक छेत्र के व्यवहार के ढालेला, जउने में स्व-इच्छुक मतदाता, राजनेता आउर नौकरसाहन के बातचीत सामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2434,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई व्यापार से लाभ के आकार आउर वितरन से भी जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2435,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अक्सर कहल जाला कि कार्लाइल द रेवरेंड, थॉमस रॉबर्ट माल्थस के 18 वीं सताब्दी के उत्तरार्ध में लेखन के जवाब के रूप में अर्थशास्त्र के \"निराशाजनक विज्ञान\" के उपनाम देले रहलन, जे कि गंभीर रूप से भविष्यवाणी कइले रहलन कि एकर परिनाम भुखमरी होई, काहे कि अनुमानित जनसंख्या वृद्धि खाद्य आपूर्ति में वृद्धि के दर से जादा हो गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2436,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राजनीति के साथे आर्थिक सिद्धांत आउर व्यवहार के घनिष्ठ संबंध विवाद के केंद्र हवे जवन कि अर्थशास्त्र के सबसे स्पष्ट मूल सिद्धांत के गलत साबित कर सकेला, आउर अक्सर विशिष्ट सामाजिक एजेंडा आउर मूल्य प्रणाली के साथे भ्रमित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2437,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ सैछिक आर्थिक पत्रिका जादा सूचित राजनीतिक वातावरन के प्रभावित करे के उम्मीद में कुछ नीतिगत मुद्दा के बारे में अर्थसास्त्री लोग के आम सहमति के आकलन करे के आपन कोसिस बढ़ा देले हवें|","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2438,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केंद्रीय बैंक के स्वतंत्रता, केंद्रीय बैंक के नीति आउर केंद्रीय बैंक के गवर्नर के बातचीत में अलंकारिक चाहे राज्य के मैक्रो अर्थसास्त्र नीति (मौद्रिक आउर राजकोसीय नीति) के प्रस्तावना जइसन मुद्दा विवाद आउर आलोचना के केंद्र हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2439,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना अर्थसास्त्र के छेत्र में गणितीय-आर्थिक अनुसंधान आउर व्यवहार अर्थशास्त्र दूनो शामिल बा, व्यवहार मनोविग्यान में अध्ययन के समान, आउर नवशास्त्रीय मान्यता खातिर भ्रमित करे वाला कारक अर्थसास्त्र के कई छेत्र में पर्याप्त अध्ययन के विसय बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2440,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोस्को के मानल रहल कि अल्पाधिकार में महत्वपूर्ण कार्य अनौपचारिक अवलोकन के माध्यम से करल जात रहल जबकि औपचारिक मॉडल \"पूर्व पद से बाहर\" रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Economics","last_updated":"1.0"} +{"id":2441,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अउर मुख्य विषय उद्विकास बा, जवन जीवन के एकता अऊर विविधता के बतावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2442,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवरन क इतिहास जइसे उनके काम बिसेस रूप से महत्वपूर्न रहल काहें की उन्होंने आपन प्रकृतिवादी झुकाव, अउर बाद म अधिक अनुभवजन्य कार्यन क प्रकट कइलन जउन जैविक कारन अउर जीवन के विविधता पर केंद्रित रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2443,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूनानी दार्सनिक परंपरा म काम करे वाला इस्लामी विद्वानन द्वारा चिकित्सा क विसेस रूप से अच्छा तरह से अध्ययन कइल गइल रहल, जबकि प्राकृतिक इतिहास ने अरिस्टोटेलियन विचारन प विसेस रूप से जीवन क एक निसचित पदानुक्रम के बनाइले रखले पर जोर दिहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2444,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जन स्वमरडैम द्वारा कइल गईल जांच ने कीट विज्ञान म नई रुचि पैदा भइल अउर सूछ्म विच्छेदन अउर धुंधलापन क बुनियादी तकनीक के विकसित करे म मदद कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2445,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर, 1838 म, स्लेडेन अउर स्वान ने अब सार्वभौमिक विचार क बढ़ावा देवल सूरू कइलन कि (1) जीव क मूल इकाई कोसिका ह अउर (2) कि व्यक्तिगत कोसिका सब म जीवन क सब विसेसताएं ह, हालांकि उन्होंने इ विचार के विरोध कइलन कि (3) सब कोसिका अन्य कोसिका सब के विभाजन से आवेलीन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2446,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्ल लिनिअस ने 1735 म प्राकृतिक दुनिया खातिर एक बुनियादी वर्गीकरन प्रकासित कइलन (जिनकर विविधता तब से उपयोग म ह), अउर 1750 क दसक म उनकर सब प्रजातियन खातीर वैज्ञानिक नाम पेस कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2447,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लैमार्क क मानल रहल ​ कि इ अर्जित लछन के तब जानवर क संतानन के पारित कइल जा सकत ह, जउन उनके अउर विकसित अउर परिपूर्न करीहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2448,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक आनुवंसकी क आधार ग्रेगोर मेंडल क काम के साथे सूरू भइल, जउन 1865 मे आपन पेपर, \"वर्सुचे über Pflanzenhybriden\" (\"प्लांट हाइब्रिडाइजेसन प प्रयोग\") प्रस्तुत कइलन, जउन जैविक विरासत क सिद्धांतन के रेखांकित कइलन, जउन आधुनिक आनुवंसिकी क आधार क रूप मे कार्य करेला. .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2449,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1953 म जेम्स वॉटसन अउर फ्रांसिस क्रिक द्वारा डीएनए क डबल-हेलिकल संरचना क खोज के साथे-साथे वायरस अउर बैक्टीरिया जइसे नया प्रकार क मॉडल जीव सब प ध्यान केंद्रित करत हुए, आनविक आनुवंसिकी क युग म संक्रमण के चिह्नित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2450,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंत म, मानव जीनोम परियोजना क सामान्य मानव जीनोम क मानचित्रन क लक्ष्य के साथ 1990 में सूरू कियल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2451,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृथ्वी पर जीवन पानी से सूरू भइल अउर जमीन पर प्रवास करे से पहिले लगभग तीन अरब साल तक वहीं रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2452,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नाभिक एक या एक से अधिक प्रोटॉन अउर कई न्यूट्रॉन से बनल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2453,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रत्येक विसिस्ट तत्व क परमानु मे एक अद्वितीय संख्या मे प्रोटॉन होखेला, जेसे इ परमानु संख्या के रूप मे जानल जाला , अउर एकर प्रोटॉन अउर न्यूट्रॉन क योग एक परमानु के द्रव्यमान संख्या हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2454,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, कार्बन एक स्थिर समस्थानिक (कार्बन-12 या कार्बन-13) या रेडियोधर्मी समस्थानिक (कार्बन-14) क रूप म मौजूद हो सकत ह, जेकर उपयोग आयु निर्धारित करे खातिर रेडियोमेट्रिक डेटिंग (विसेस रूप से रेडियोकार्बन डेटिंग) म कइल जा सकत हव. कार्बनिक पदार्थन के.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2455,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आयनिक बंधन म विपरीत रूप से चार्ज कइल गइल आयन क बीच, या दु परमानुअन क बीच तेजी से भिन्न इलेक्ट्रोनगेटिविटी क साथ इलेक्ट्रोस्टैटिक आकर्सन सामिल होखेला, अउर आयनिक यौगिकन म होखे वाली प्राथमिक बातचीत होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2456,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आयनिक बंधनन के विपरीत, एक सहसंयोजक बंधन म परमानुअन क बीच इलेक्ट्रॉन जोड़े क बंटवारा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2457,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जल क अनुअन क बीच हाइड्रोजन आबंध क सर्वव्यापक उदाहरन मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2458,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पानी जीवन खातिर महत्वपूर्न ह काहे की ई एक प्रभावी विलायक ह, जउन जलीय घोल बनावे खातिर सोडियम अउर क्लोराइड आयनन या अन्य छोट अनुअन जइसे विलेय क घोले मे सछम हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2459,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि O-H आबंध ध्रुवीय होखेला, ऑक्सीजन परमानु प थोड़ा सा ऋणात्मक आवेस होखेला अउर दु हाइड्रोजन परमानुअन क थोड़ा सा धनात्मक आवेस होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2460,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पानी चिपकाए वाला भी ह काहे की ई कउनों भी ध्रुवीय या आवेसित गैर-पानी क अनु क सतह के पालन करे म सछम ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2461,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तरल पानी क तुलना मे बर्फ क घनत्व कम पानी के अनुसब क कम संख्या के कारन होखेला जउन बर्फ क क्रिस्टल जाली संरचना बनावेला, जउन पानी के अनुसब के बीच बड़ मात्रा मे जगह छोड़ देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2462,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार, तरल पानी क गैस (या जल वास्प) में बदले खातिर पानी क अनुओं के बीच हाइड्रोजन बांड क तोड़े खातीर बड़ मात्रा में ऊर्जा के आवस्यकता होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"2.0"} +{"id":2463,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पानी के छोड़के, प्रत्येक जीव के बनाए वाला लगभग सब अनुसब में कार्बन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2464,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, एगो एकल कार्बन परमानु चार एकल सहसंयोजक बंध बना सकेला जइसे कि मीथेन में, दु दोहरा सहसंयोजक बंधन जइसे कार्बन डाइऑक्साइड, या एगो ट्रिपल सहसंयोजक बंधन जइसे कार्बन मोनोऑक्साइड (CO).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2465,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक हाइड्रोकार्बन बैकबोन क ऑक्सीजन (O), हाइड्रोजन (H), फॉस्फोरस (P), अउर सल्फर (S) जइसे अन्य तत्व द्वारा प्रतिस्थापित कइल जा सकत ह, जउन उ यौगिक के रासायनिक व्यवहार के बदल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2466,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब दु मोनोसेकेराइड जइसे ग्लूकोज अउर फ्रुक्टोज एक साथ जुड़ल होखेने, त उ सुक्रोज जइसे डिसैकराइड क निर्मान कर सकेलन .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2467,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई लिपिड कार्बनिक यौगिक ह ज���न बड़ पैमाने पर गैर-ध्रुवीय अउर हाइड्रोफोबिक ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2468,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लिसरॉल अउर फॉस्फेट समूह मिलके अनु के ध्रुवीय अउर हाइड्रोफिलिक (या सिर) छेत्र क निर्मान करेलन जबकि फैटी एसिड गैर-ध्रुवीय अउर हाइड्रोफोबिक (या पूंछ) छेत्र बनावेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2469,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रोटीन मैक्रोमोलेक्यूल्स में सबसे विविध ह, जउने मे एंजाइम, परिवहन प्रोटीन, बड़ सिग्नलिंग अनु, एंटीबॉडी अउर संरचनात्मक प्रोटीन सामिल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2470,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पार्स्व श्रृंखला सब क ध्रुवता अउर आवेस अमीनो अम्लन क विलेयता के प्रभावित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2471,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राथमिक संरचना में अमीनो एसिड क एक अनूठा अनुक्रम होखेला जउन पेप्टाइड बॉन्ड द्वारा सहसंयोजक रूप से जुड़ल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2472,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल्फा हेलिकॉप्टर अउर बीटा सीट के मोड़े से प्रोटीन के एकर त्रि-आयामी या तृतीयक संरचना मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"2.0"} +{"id":2473,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्यूरीन में ग्वानिन (जी) अउर एडेनिन (ए) सामिल ह जबकि पाइरीमिडीन में साइटोसिन (टीओ), यूरैसिल (यू), अउर थाइमिन (टी) होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2474,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो कोसिका झिल्ली में एक लिपिड बाईलेयर होखेला, जउने मे कोलेस्ट्रॉल सामिल होखेला जउन विभिन्न तापमान पर आपन तरलता बनाए रखे खातिर फॉस्फोलिपिड्स के बीच बैठेलन .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2475,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोसिका झिल्ली विभिन्न कोसिकीय प्रक्रिया सब में सामिल होखेला जइसे कोसिका आसंजन, विद्युत ऊर्जा क भंडारन, अउर कोसिका संकेतन अउर कोसिका भित्ति, ग्लाइकोकैलिक्स अउर साइटोस्केलेटन जइसन कई बाह्य संरचना खातिर अनुलग्नक सतह क रूप में कार्य करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2476,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल्बर्ट्स पाठ चर्चा करत ह कि कइसे \"सेलुलर बिल्डिंग ब्लॉक्स\" विकाससील भ्रूनन के आकार देवे खातिर आगे बढेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2477,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पादप कोसिका सब में अतिरिक्त अंगक होखेने जउन उनके पसू कोसिका से अलग करेलन जइसे कि एगो कोसिका भित्ति जउन पादप कोसिक�� खातिर सहायता प्रदान करेले, क्लोरोप्लास्ट जउन चीनी क उत्पादन करे खातिर सूर्य क प्रकास के ऊर्जा क उत्पादन करेलन, अउर रिक्तिकाएँ जउन भंडारन अउर संरचनात्मक सहायता प्रदान करेलीं अउर साथ ही प्रजनन अउर पौधासब के बीज के टूटे में सामिल होखेलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2478,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊस्मप्रवैगिकी क पहिला नियम के अनुसार, ऊर्जा संरक्षित होखेला, अर्थात एके बनावल या नस्ट नाहीं कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2479,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नतीजतन, एक जीव क एन्ट्रापी के निम्न स्थिति बनाइले रखे खातिर ऊर्जा क निरंतर इनपुट के आवस्यकता होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2480,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आमतौर पर, अपचय ऊर्जा जारी करेला, अउर उपचय ऊर्जा क खपत करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2481,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ प्रतिक्रिया जैव रासायनिक चरन क कतार में होला , जौने में से कुछ रेडॉक्स प्रतिक्रिया सब होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2482,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एसिटाइल-सीओए साइट्रिक एसिड चक्र में भाग लेवेला, जवन माइटोकॉन्ड्रियल मैट्रिक्स क भित्तर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2483,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑक्सीडेटिव फास्फारिलीकरण के भीत्तर इलेक्ट्रॉन परिवहन श्रृंखला सामिल हौवे, जवन चार गो प्रोटीन परिसरों क एगो हिस्सा होला जवन इलेक्ट्रॉन के एक परिसर से दूसरे में बदलत रहेला, जौने से एनएडीएच औरु एफएडीएच 2 से उरजा निकलेला जवन आंतरिक माइटोकॉन्ड्रियल झिल्ली क भित्तर प्रोटॉन (हाइड्रोजन आयनों) के पंपिंग क खातिर जोड़ा होला. केमियोस्मोसिस), जवन एगो प्रोटॉन प्रेरक बल पईदा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"2.0"} +{"id":2484,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर ऑक्सीजन मौजूद नहीं होला, तब पाइरूवेट के सेलुलर श्वसन क जरिया से चयापचय नाही कयल जाला, जबकि किण्वन क प्रक्रिया से गुजरे क पड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"2.0"} +{"id":2485,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किण्वन एनएडीएच के एनएडीएच+ में ऑक्सीकृत कर देवेला एहि खातिर एके ग्लाइकोलाइसिस मेंदुबारा उपयोग करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2486,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कंकाल के मांसपेसियन में, अपसिष्ट उत्पाद लैक्टिक एसिड होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2487,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एनारोबिक ग्लाइकोलाइसिस के समय , एनएडी + दुबारा उत्पन्न होला जब हाइड्रोजन के जोड़ा पाइरूवेट के साथे मिलके लैक्टेट बनावेले .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"2.0"} +{"id":2488,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुबारा होखे खातिर , जब ऑक्सीजन मिल जाला, तब एनएडी+ लैक्टेट से हाइड्रोजन से जुड़के एटीपी बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2489,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर मामलन में, ऑक्सीजन को अपसिष्ट उत्पाद के जईसन भी छोड देवल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2490,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एरोबिक श्वसन में भित्तर माइटोकॉन्ड्रियल झिल्ली क भित्तर प्रोटॉन-प्रेरक बल के समान होला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2491,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑटोक्राइन सिग्नलिंग में, लिगैंड ओही सेल के प्रभावित करेला जवन इके रिलीज करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2492,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूकेरियोट्स (यानी, पसु, पौध, कवक औरु प्रोटिस्ट कोसिकाओं) क भित्तर, कोसिका विभाजन के दो दुसर दुसर प्रकार होला: माइटोसिस औरु अर्धसूत्रीविभाजन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2493,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोसिका विभाजन के बाद, प्रत्येक संतति कोसिका एगो नया चक्र के इंटरफेज़ सुरू करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2494,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दुन्नु कोसिका क विभाजन चक्रों क उपयोग ओकरे जीवन चक्र के कौनो बिंदु पे यौन प्रजनन क प्रक्रिया में करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2495,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूकेरियोट्स में माइटोसिस औरु अर्धसूत्रीविभाजन क प्रक्रियाओं के उलटा, प्रोकैरियोट्स में बाइनरी विखंडन होला, कोसिका पे स्पिंडल तंत्र के गठन के बिना हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2496,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेंडेलियन वंसानुक्रम, जादा रूप से, वह प्रक्रिया होआ जवने के द्वारा माता-पिता से संतानों के जीन औरु लक्षन पारित करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2497,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुरु क आनुवांसीक विसेषताएं, जेके अब एलील कहल जाला ,असतत हैं औरु उनके वैकल्पिक रूप होला (जैसे, बैंगनी बनाम उज्जर या लंबा बनाम बौना), प्रत्येक दो माता-पिता में से कौनो इक से विरासत में मिलल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2498,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेंडल नोट कईने कि जोड़ा बने के दौरान, सभ जीन के खातिर एलील एक दूसरे से अल्तालग हो जाला कि प्रत्येक जोड़ा में प्रत्येक जीन के लिए केवल एक एलील हो, जवन ओंनकरे अलगाव के नियम द्वारा कहल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"2.0"} +{"id":2499,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूक्लियोटाइड एगो न्यूक्लियोटाइड क चीनी औरु अगले के फॉस्फेट के बिचे में सहसंयोजक बंधों द्वारा एगो श्रृंखला में एक दूसरे से जुडल होला, जिकरे परिणामस्वरूप एगो वैकल्पिक चीनी-फॉस्फेट रीढ़ की हड्डी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2500,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधारों को दु गो हिस्सा में बांटल गयल हौवे: पाइरीमिडीन औरु प्यूरीन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2501,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इक बार दु स्ट्रैंड अलग हो जइला पे डीएनए के दोहरावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2502,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रोमोसोम एगो संगठित संरचना होला जौने में डीएनए औरु हिस्टोन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2503,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रोकैरियोट्स के भित्तर, डीएनए न्यूक्लियॉइड नाम के कोसिका द्रव्य में एगो बिना आकार के सरीर के भीतर होला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2504,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डीएनए के भित्तर संग्रहीत आनुवंसिक जानकारी जीनोटाइप क प्रतिनिधित्व करेला, औरु फेनोटाइप प्रोटीन के संश्लेषण से पैदा होला जवन कौन्नो जीव क संरचना औरु विकास के नियंत्रित करेला , या जवन विसिष्ट चयापचय रस्ता के बनावे करे वाला एंजाइम के जइसन काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2505,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक कोड के तहत, ये एमआरएनए स्ट्रैंड प्रोटीन के बहरे अमीनो एसिड के अनुक्रम के अनुवाद नाम क प्रक्रिया में निर्दिष्ट करेला , जवन राइबोसोम में होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2506,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीनोम क अनुक्रमण औरु विश्लेषण जादा थ्रूपुट डीएनए अनुक्रमण औरु जैव सूचना विज्ञान क उपयोग करके सभ जीनोम क कार्य औरु संरचना इकट्ठा करने औरु विश्लेषण करे क खातिर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2507,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रोकैरियोट्स क जीनोम छोट, कॉम्पैक्ट औरु विविध होला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2508,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार जरूरी प्रक्रियाएं होला जवन विकास के अंतर्गत आवेला : निर्धारन , विभेदीकरन, रूपजनन औरु विकास.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2509,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टेम सेल अविभाजित चाहे आंसिक रूप से विभेदित कोसिकाएं होखेली जवन अल्लग तरह के कोसिकाओं में अंतर कर सकेला औरु एके स्टेम सेल क जादा उत्पादन करे क खातिर अनिश्चित काल तक फयिल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2510,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एपोप्टोसिस, चाहे क्रमादेसित कोसिका मृत्यु, आकृतिजनन के समय भी होला, जईसन मानव भ्रूण के विकास में अंकों के बीच में कोसिकाओं की मृत्यु, जवन व्यक्तिगत उंगलियों औरु गोड क उंगलियों को मुक्त करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2511,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ टूलकिट जीन फ़ाइला के बीच जादा संरक्षित होला, जेकर मतलब होला कि उ पुराना होला औरु जानवर के बडियार रूप से अलग समूहों में समान होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2512,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"होक्स जीन इ निर्धारित करेला कि विकाससील भ्रून चाहे लार्वा में सांप के ढेर कसेरुक जइसन दोहरावे जईला वाले हिस्से कहां विकसित हो सकेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2513,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो टूलकिट जीन के एगो अलग पैटर्न में व्यक्त करल जा सकेला, जइसन कि जब डार्विन के बड़े ग्राउंड-फिंच क चोंच क बीएमपी जीन द्वारा बडावल गयल रहे , या चाहे जब सांप आपन पैर खो देहलस काहे से की डिस्टल-लेस (डीएलएक्स) जीन कम-हो गयल रहे या चाहे नाही भयल रहे. सभी जगहन पे जहां औरी सांप आपन अंग बनावत रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2514,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ परिप्रेक्ष्य मानेला कि विकास तब होला जब इंटरब्रीडिंग जीव क आबादी क भीतर एलील आवृत्तियों में बदलाव होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2515,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब चयनात्मक बल ना होला चाहे अपेक्षाकृत कमजोर होला, तब एलील आवृत्ति के समान रूप से पसभ पीढ़ी में ऊपर चाहे नीचे के ओर बडे क संभावना होला काहे से की एलील नमूनाकरण गलतिन के अधीन होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2516,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रजनन अलगाव भी आनुवंसिक विचलन के साथ बढत रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2517,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब एगो बंस दु भाग में विभाजित होला, तब अइसन फ़ाइलोजेनेटिक पेड़ पे एगो नोड (या विभाजन) के रूप में देखावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2518,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो पेड़ के भीतर, नाम से निर्दिष्ट प��रजातियन क कौनो भी समूह एगो टैक्सोन (उदाहरण के खातिर मनुष्य, प्राइमेट, स्तनधारी, चाहे कसेरुक) होला औरु एगो टैक्सन जौने में ओकरे सभी विकासवादी वंशज होखेने, एगो क्लैड होखेला, चाहे एगो मोनोफिलेटिक टैक्सोन के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2519,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो प्रजाति चाहे समूह जवन इनग्रुप से पजरे से सटल होला, लेकिन इकरे बाहर फ़ाइलोजेनेटिक रूप होला, आउटग्रुप कहल जाला, जवन पेड़ में एक संदर्भ बिंदु क काम करेल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2520,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पारसीमोनी (चाहे ओकाम के उस्तरा) के सिद्धांत के आधार पे , जौने पेड़ के पसंद करल जाला उ सबसे कम विकासवादी परिवर्तनों वाला होला जवन सभ समूहों में सभी लक्षणों पे ग्रहण करने की आवश्यकता होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2521,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रणाली के आधार पे, सभ प्रजाति के दु नाम देवल गयल हौवे, एगो ओकरे जीनस क खातिर औरु दूसर उसकी प्रजाति के खातिर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2522,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवविज्ञानी आनुवंसिक कोड क सर्वव्यापकता क सभी बैक्टीरिया, आर्किया औरु यूकेरियोट्स क खातिर सार्वभौमिक सामान्य वंस के प्रमाण के रूप में मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2523,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में, लगभग 1.7 अरब साल पहले, बहुकोशिकीय जीव दिखाई देवे लगने , जौने में विभेदित कोसिकाएं विसेष काम करत रहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2524,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूमि के पौधे इतने सफल हो गयल रहने की ओकरे बारे में मानल जाला कि उ सभ देवोनियन विलुप्त होए में सहयोग कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2525,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तबाही से उबरे के समय, आर्चोसॉर सबसे प्रचुर मात्रा में भूमि कशेरुक बन गयल रहने ; एगो आर्कोसॉर समूह, डायनासोर, जुरासिक औरु क्रेटेसियस काल पे हावी रहने सभ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2526,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरिया माटी , पानी, अम्लीय गर्म झरनों, रेडियोधर्मी कचरा औरु जमीन के पपड़ी के गहिर जीवमंडल में निवास करेने .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2527,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किया प्रोकैरियोटिक कोसिका के दुसर डोमेन क गठन करेला औरु सुरू में बैक्टीरिया के रूप में वर्गीकृत करल गयल रहे, जेके आर्कबैक्टीरिया (आर्कबैक्टीरिया साम्राज्य में) नाम मिलल , एगो सब्द जवन उपयोग से बाहर हो गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2528,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किया औरु बैक्टीरिया आम तौर पे आकार औरु आकार में समान होला, लेकिन सभ कुछ आर्किया में बहुत अलग आकार होला, जइसन हेलोक्वाड्राटम वाल्स्बी क फ्लैट औरु स्क्वायर कोसिका.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2529,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किया यूकेरियोट्स क तुलना में जादा ऊर्जा स्रोत क उपयोग करेले: इ कार्बनिक यौगिकों, जइसन कि सर्करा, से लेकर अमोनिया, धातु आयन चाहे इहां तक ​​​​कि हाइड्रोजन गैस तक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2530,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले देखल गयल आर्किया चरमपंथी रहले, जउन अत्यधिक वातावरन में रहत रहले, जईसे कि गर्म झरना अउर नमक क झीलसब जेम्मिन कउनो अउर जीव नाहीं रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2531,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किया जमीन के जीवन क जरुरी हिस्सा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2532,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समूहन में से पांच क सामूहिक रूप से प्रोटिस्ट के रूप में भी जानल जाला, जवन जादातर छोट यूकेरियोटिक जीव होला जवन पौधे, कवक चाहे जानवर नाही होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2533,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर प्रोटिस्ट एक कोसिकीय होखेने, जवन माइक्रोबियल यूकेरियोट्स के रूप में भी जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2534,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डिनोफ्लैगलेट्स प्रकास संश्लेषक होला औरु समुद्र में पावल जा सकेले जहां उ कार्बनिक पदार्थन के सुरु के उपज के रूप में भूमिका निभावेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2535,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिलिअट्स एल्वियोलेट्स होला जौने में कई बाल जैसी संरचना होखेली जवन सिलिया कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2536,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्खनन प्रोटिस्ट के समूह होला जवन यूकेरियोट्स के जनम के तुरंत बाद लगभग 1.5 अरब साल पहले विविधता लावल सुरु हो गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2537,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्ट्रैमेनोपाइल्स, जौने में से अधिकांस क उनके दो फ्लैगेला के लंबे समय तक ट्यूबलर बाल कमी क विसेषता हो सकेला, ओमीन डायटम औरु भूवर रंग क सैयवाल सामिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2538,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रेज़ि���ियन में तीन गो जरूरी हिस्सा होखेला: सेरकोज़ोन, फोरामिनिफ़ेरन्स, औरु रेडिओलेरियन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2539,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सयवाल में ग्लूकोफाइट्स जइसन कई अलग-अलग हिस्सा मिलल होला, जवन सूक्ष्म मीठे पानी के सयवाल होखने जवन प्लांटे के प्सुरु के एककोशिकीय पूर्वज के रूप में हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2540,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूमि पौधे (भ्रूणद्वार) लगभग 450 से 500 मिलियन बरिस पहीले स्थलीय वातावरन में पहली बार दिखाई देहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2541,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे उल्टा, आउर तीन समूह गैर-संवहनी पौधा होला काहे से की ओमीन ट्रेकिड्स नहीं होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2542,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ उन छेत्रन में पावल जाले जहां पानी आसानी से मिल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2543,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर गैर-संवहनी पौधे स्थलीय होखेने, जौने में से से कुछ मीठ पानी के वातावरण में रहेले औरु कौनो भी महासागरन में नहीं रहेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2544,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जिम्नोस्पर्म के भित्तर कॉनिफ़र, साइकैड, जिन्कगो औरु ग्नटोफाइट्स मिलल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2545,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अइसन अवसोषक हेटरोट्रॉफी नाम के इक प्रक्रिया के माध्यम से करेला जेसे उ पहले पाचन एंजाइमों क स्राव करेले जवन बड़े खाद्य अणुओं को उकरे कोसिका झिल्ली क माध्यम से अवसोषित करे से पहले तोड़ देवेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2546,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कवक, दु औरी बंस, चोआनोफ्लैगेलेट्स औरु जानवरन क साथ, ओपिसथोकों के रूप में समूहीकृत करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2547,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसरे ओरी, बहुकोसिकीय कवक में मायसेलियम नाम क एगो सरीर होखेला, जवन हाइप नाम क व्यक्तिगत ट्यूबलर फिलामेंट्स क एगो द्रव्यमान से बनल होला जवन पोषक तत्वन के अवसोषण की अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2548,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ अपवाद के साथे, जानवर जैविक सामग्री का उपभोग करेले, ऑक्सीजन लेवेले, स्थानांतरित करने में सक्षम होखेने, यौन प्रजनन कर सकेले, औरु भ्रून के विकास के समय कोसिकाओं के खोखले छेत्र, ब्लास्टुला से विकसित हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2549,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवरन के ओकरे विकासात्मक विसेषता के आधार पे दु भाग में बाटल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2550,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रोटोस्टोम क भित्तर, ब्लास्टोपोर मुंह को जन्म देवेला, जेकरे बाद गुदा क निर्माण होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2551,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर जानवरन क सरीर सममित होखेने , समरूपता चाहे तो रेडियल चाहे द्विपछिय होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2552,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में, जानवर क उनके उपांगों के प्रकार औरु स्थान के आधार पे पहचानल जा सकेला जइसन की पर्यावरन के महसूस करे खातिर एंटीना चाहे सिकार के पकडे के खातिर पंजा .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2553,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवर क प्रजाति में से अधिकांस (~ 97%) अकसेरुकी होला , जवन अइसन जानवर है जेकरे पास नाही कसेरुक स्तंभ (आमतौर पे रीढ़ या रीढ़ के रूप में जानल जाला) होल, जवन नॉटोकॉर्ड से मिलेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2554,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर क अकसेरुकी करों में वर्टेब्रेटा क पूररा उपसंघ की तुलना में जादा संख्या औरु प्रजातियन क विविधता होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2555,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"6,000 से जादा वायरस प्रजाति क विस्तार से बतावल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2556,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब एगो संक्रमित कोसिका के अंदर नहीं या कौनो कोसिका क संक्रमित करे के प्रक्रिया में, वायरस स्वतंत्र कणों, चाहे विषाणुओं के जइसन मौजूद होखेला, जौने में आनुवंसिक सामग्री (डी एन ए या आर एन ए), कैप्सिड नाम क एग प्रोटीन कोट औरु कुछ मामलन में एक भरे क लिफाफा सामिल होखेला. लिपिड क लिफाफा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2557,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवन के विकासवाद क इतिहास में वायरस क जनम क बारे में कुछ साफ नाही हौवे: कुछ प्लास्मिड से विकसित हो सकेला - डीएनए क टुकडा जवन कोशिक के बीच घूम सकेला - जबकि औरु बैक्टीरिया से विकसित हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2558,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वायरस कई तरह से फईल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2559,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोरोवायरस औरु रोटावायरस, वायरल गैस्ट्रोएंटेराइटिस के सामान्य कारन , मल-मौखिक रस्ता से, हाथ से मुंह के मेल से चाहे खाना पानी में मिलल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2560,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्ररोह प्रणाली तने, पत्तियों औरु फूलन से बनल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2561,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अर्धपारगम्य झिल्ली में पानी क गति की दिसा उ झिल्ली में पानी क छमता से निर्धारित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2562,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर पौधन क बिया आमतौर पर निष्क्रिय होखेने, एगो अइसन स्थिति जौने में बीज की सामान्य गतिविधि निलंबित हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2563,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतः क्षेपन अंकुरन क पहिला चरन होला, जेकरा से बिया द्वारा पानी अवसोषित करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2564,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मोनोमर्स स्टार्च, प्रोटीन औरु लिपिड क हाइड्रोलिसिस से मिलेला जवन की बियापत्र चाहे एंडोस्पर्म में जमा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2565,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकर फूल अइसन अंग होला जवन प्रजनन क सुविधा देवेला, आमतौर पे अंडा क साथे सुक्राणु के मिले क खातिर एगो तंत्र देवेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2566,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रॉस-परागण एगो फूल के परागकोस से दूसर फूल के वर्तिकाग्र तक एके परजाति के अल्लग अदमी पे पर परागकन क बदलाव होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2567,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बदलाव आनुवंसिक, रासायनिक औरु भौतिक कारको से प्रभावित हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2568,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फोटोरिसेप्टर प्रोटीन रिले जानकारी जैसे कि दिन हो चाहे रात, दिन की समय, मौजूद प्ररकास क तीव्रता औरु प्रकास क स्रोत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2569,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत सारा फुल वाले पौधन क परकास के प्रति संवेदनसिल यौगिक के कारन उचित समय पर खिलने जवन रात क लंबाई के अनुसार प्रतिक्रिया करेले, एगो घटना जेके फोटोपेरियोडिज्म के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2570,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवरन के चाहे तो नियामकों या अनुरूपक के जइसन वर्गीकृत करल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2571,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे उल्टा, मछलि औरु मेंढक जइसन जानवर अनुरूप काहे से की उ अपने बाहरी वातावरण से मेल खाए खातिर आपन आंतरिक वातावरन (जैसे, सरीर के तापमान) को अपने जइसन बना देवे���ा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2572,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन क खातिर, चूहा आपन वजन क अनुपात में खरगोस क तुलना में तीन गुना जादा भोजन कर सकेला काहे से की चूहा में प्रति यूनिट वजन क बेसल चयापचय दर खरगोस क तुलना में जादा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2573,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि, तैरे चाहे उडे वालन जानवर में संबंध गैर-रैखिक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2574,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कम उड़ान क गति पे, एगो पक्षी क हवाई रहे क खातिर जादा चयापचय दर बनौले रखे के चाहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2575,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आखिरी में , मीठ पानी क जानवर में सरीर के तरल पदार्थ होला जवन ताजे पानी क खातिर हाइपरोस्मोटिक होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2576,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कौनो जानवर अइसन भोजन क सेवन करेला जौने में जादा मात्रा में रासायनिक ऊर्जा होला, तब उ उरजा के भविष्य में उपयोग क खातिर लिपिड के रूप में औरु ओ ऊर्जा में से कुछ के तुरन्ते उपयोग क खातिर ग्लाइकोजन के रूप में बतोरेला (उदाहरन क खातिर, मस्तिष्क क ऊर्जा क जरूरत के पूरा करल) )","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2577,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन पाचन तंत्र के बदले, कसेरुकी जंतुअन क पाचन तंत्र क हिस्सा के रूप में यकृत औरु अग्न्यासय जइसन सहायक ग्रंथियां होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2578,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेटे से बहरे निकले पे, भोजन मिडगुट में चल जायला, जवन आंत क पहिला भाग (या स्तनधारियों में छोटी आंत) होला औरु पाचन औरु अवसोषण का प्रमुख जगह होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2579,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेफड़न में गैस विनिमय लाखों छोट छोट वायुकोशों में होखेने; स्तनधारियों औरु सरीसृपों में इल्निवोली कहल जाला, औरु पक्षियन में इके अटरिया कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2580,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ फेफडा में घुस जायेले जहां उ उत्तरोत्तर संकीर्ण माध्यमिक औरु तृतीयक ब्रांकाई में साखा करेले जवन कई छोटी नलि, ब्रोन्किओल्स में साखा करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2581,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संचार परनाली दु प्रकार क होला: खुलल औरु बंद.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2582,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवरन मे परिसंचरण दु प्रकार क ऊतकों के बीच होला: प्रणालीगत ऊतक औरु श्वास (या फुफ्फुसीय) अंग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2583,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पक्षियन औरु स्तनधारियन में, प्रणालीगत औरु फुफ्फुसीय तंत्र श्रृंखला में जुडल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2584,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कंकाल क मांसपेशियन के संकुचन न्यूरोजेनिक होखेने काहे से की ओनके मोटर न्यूरॉन्स से सिनैप्टिक इनपुट क जरूरत होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2585,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रिया क्षमता क आवृत्ति के आधार पे उत्पादित संकुचन के एगो चिकोटी, योग या टेटनस के जइसन बतावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2586,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संकुचन क क्रियाविधि तीन पेसिय ऊतकों में बराबर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2587,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर जानवर जैसे मोलस्क, औरु नेमाटोड, में तिरछी धारीदार मांसपेसि होखेला, जिनमें मोट औरु पति फिलामेंट्स के बैंड होला जवन कसेरुकी कंकाल चाहे हृदय की मांसपेसी जइसन अनुप्रस्थ रूप से व्यवस्थित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2588,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ synapses नाम क संपर्क क साइटों पे सूचना प्रसारित चाहे प्राप्त कर सकेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2589,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो दुसर न्यूरॉन से संकेत प्राप्त कईले पे न्यूरॉन्स चाहे मांसपेसियों क कोसिका जइसन कोसिका उत्तेजित या रुक सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2590,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कसेरुकि में, तंत्रिका तंत्र में केंद्रीय तंत्रिका तंत्र (सीएनएस) होखेला, जौने में मस्तिष्क औरु रीढ़ क हड्डी औरु परिधीय तंत्रिका तंत्र (पीएनएस) मिलल होला, जेमीन तंत्रिकाएं होखेनी जवन सीएनएस के सरीर के हर दूसरे हिस्सा से जोड़ देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"2.0"} +{"id":2591,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पीएनएस क तीन अलग-अलग उप-प्रणालियों में बांटल गयल हौवे, सोमैटिक, ऑटोनोमिक औरु एंटरिक नर्वस सिस्टम.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2592,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहानुभूति तंत्रिका तंत्र आपात स्थिति में ऊर्जा बटोरे खातिर तैयार रहेला, जबकि पैरासिम्पेथेटिक तंत्रिक जब जीव आराम की स्थिति में होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2593,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मस्तिष्क के सीधे बाहर निकले वालन नस के कपाल तंत्रिका कहल जाला जबकि रीढ़ क हड्डी से निकले वालन नस के रीढ़ की हड्डी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2594,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अदमी में विसेष रूप से, प्रमुख अंतःस्रावी ग्रंथियां थायरॉयड ग्रंथि औरु अधिवृक्क ग्रंथि होखेनी .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2595,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हार्मोन अमीनो एसिड कॉम्प्लेक्स, स्टेरॉयड, ईकोसैनोइड्स, ल्यूकोट्रिएन्स चाहे प्रोस्टाग्लैंडीन हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2596,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अर्धसूत्रीविभाजन द्वारा अगुणित जोड़ा पैदा करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"2.0"} +{"id":2597,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ज्यादातर मामलन में, ओकरे बीच एगो तीसर रोगाणु परत, मेसोडर्म भी विकसित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2598,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैस्ट्रुलेसन होला, जेकरे से मॉर्फोजेनेटिक मूवमेंट कोसिका द्रव्यमान क तीन रोगाणु परतों में बदल देवेला जौने में एक्टोडर्म, मेसोडर्म औरु एंडोडर्म मिलल होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2599,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोसिकीय विभेदन बाह्य कोशिकीय संकेतों से प्रभावित होखेला जईसन की वृद्धि कारक जो आसन्न कोसिका से बदलत रहेला, जेकरा के जुक्सट्रैक्रिन सिग्नलिंग कहल जाला, चाहे कम दूरी पे पड़ोसी कोसिका क, जेके पैरासरीन सिग्नलिंग कहल जाला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2600,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुकूली प्रतिरक्षा परनाली पहीले से सामना कइले अणुअन के पहचाने सीखके प्रत्येक उत्तेजना के लिए एक अनुरूप प्रतिक्रिया देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2601,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरिया में एंजाइम के जइसन एगो अल्पविकसित प्रतिरक्षा प्रणाली होखेला जवन वायरस के संक्रमण से बचावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2602,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनुष्यों सहित जावेद कशेरुकियों के पास औरु भी जादा परिष्कृत रक्षा तंत्र होला, जेकरे में रोगजनक के जादा कुसालता से पहचाने क छमता मिलल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2603,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण क खातिर, निश्चित क्रिया पैटर्न आनुवंसिक रूप से निर्धारित औरु रूढ़िबद्ध व्यवहार होला जवन बिना सीखे जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2604,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन पर्यावरन क निर्जीव (अजैविक) घटक (जैसे, पानी, परकास, विकिरन , तापमा���, आर्द्रता, वातावरन, अम्लता और मिट्टी) के संयोजन में जीवित (जैविक) जीवों के समुदाय के पारिस्थितिकी तंत्र कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2605,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधन औरु एक दूसरे पे भोजन करके, जानवर प्रणाली के जरिया से पदार्थ और ऊर्जा क गति में महत्वपूर्ण भूमिका निभावेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2606,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमीन क भौतिक वातावरण सौर ऊर्जा औरु स्थलाकृति द्वारा आकार हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2607,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मौसम दिन-प्रतिदिन क तापमान औरु वर्षा की गतिविधि होखेला, जबकि जलवायु मौसम का दीर्घकालिक औसत होला, जवन आमतौर पर 30 वर्षों की समय में औसत होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2608,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतिम में, गीला वातावरन रसीला वनस्पति के विकसित करने क अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2609,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कम समय दौरान जनसंख्या वृद्धि के जनसंख्या वृद्धि दर समीकरण का उपयोग कईके निर्धारित करल जा सकेला, जवन जन्म, मृत्यु औरु आप्रवासन दरों को ध्यान में रखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2610,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जैविक अंतःक्रिया उ परभाव होला जवन एगो समुदाय में एक साथ रहे वालन जीवों के एक दूसरे पे होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2611,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो लम्बाबा समय के बातचीत के सहजीवन कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2612,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो भी खाद्य जाल के भीतर विभिन्न पोषी स्तर होखेला, जौने में निम्नतम स्तर प्राथमिक उत्पादक (या स्वपोषी) होखेने जइसन कि पौधन औरु सैयवाल जवन ऊर्जा औरु अकार्बनिक पदार्थन के कार्बनिक यौगिकों में बदल देवेले, जेके बादमें बचल समुदाय द्वारा उपयोग करल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2613,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"और जवन द्वितीयक उपभोक्ता खाएने उ तृतीयक उपभोक्ता होला बस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2614,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ चक्रन में अइसन जलाशय होला जहाँ कौनो पदार्थ लंबे समय तक रहेला चाहे पकडल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2615,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वार्मिंग क सबसे बड़ चालक ग्रीनहाउस गैसों क उत्सर्जन होला , जेमिन से 90% से जादा कार्बन डाइऑक्साइड औरु मीथेन होला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2616,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैव विविधता पारिस्थितिक तंत्र के कामकाज के प्रभावित करेला, जवन अल्लह अल्लग तरह क सेवा प्रदान करेला जौने पे लोग टिकल रहेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biology","last_updated":"1.0"} +{"id":2617,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परंपरागत रूप से, वनस्पति विज्ञान में क्रमशः माइकोलॉजिस्ट आउर फाइकोलॉजिस्ट द्वारा कवक आउर शैवाल के अध्ययन के शामिल कइल गइल,जेमे जीव के इ तीनगो समूह के अध्ययन अंतर्राष्ट्रीय वानस्पतिक महासम्मेलन के क्षेत्र के अंतर्गत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2618,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्यकालीन भौतिक उद्यान, जौन अक्सर मठ से जुड़ल होत रहे, में चिकित्सा महत्व वाला पौधा होत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2619,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बगीचा पौधवन के अकादमिक अध्ययन के सुविधा प्रदान कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2620,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20वीं शताब्दी के अंतिम दु दशक में, वनस्पति विज्ञानी कुल आणविक आनुवंशिक विश्लेषण के तकनीक के दोहन कइलस, जेमे जीनोमिक्स आउर प्रोटिओमिक्स आउर डीएनए अनुक्रम शामिल रहे जेसे पौधवन के जादा सही तरीका से वर्गीकृत कइल जाव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2621,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक वनस्पति विज्ञान आपन जड़ प्राचीन ग्रीस में विशेष रूप से थियोफ्रेस्टस (सी. 371-287 ईसा पूर्व), अरस्तू के एगो छात्र के रूप में खोजलस, जे एकर बहुत सारा सिद्धांत के आविष्कार आउर वर्णन कइलस जिनका के वैज्ञानिक समुदाय में व्यापक रूप से \"वनस्पति विज्ञान के पिता\" के रूप में मानल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2622,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डी मटेरिया मेडिका के 1,500 से अधिक वर्षन तक व्यापक रूप से पढ़ल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2623,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16वीं शताब्दी के बीच में, बहुते इतालवी विश्वविद्यालय में वनस्पति के बगीचा बनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2624,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एगो अकादमिक विषय के रूप में वनस्पति विज्ञान के विकास के समर्थन कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2625,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समय के दौरान, वनस्पति विज्ञान मजबूती से चिकित्सा के अधीन रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2626,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बॉक पौधवन के वर्गीकरण के आपन परनाली बनइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2627,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रंग के पसंद आउर अनुक्रम विशुद्ध रूप से पहचाने (नैदानिक उपाय) खातिर डिज़ाइन कइल गइल उपाय में कृत्रिम हो सकेला या सम्मिलित उपाय में कर के प्राकृतिक या जातीय क्रम से जादा नजदीक से संबंधित हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2628,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो मानकीकृत द्विपद या दु-भाग नामकरण योजना के स्थापना कइलस जहां पहिला नाम जीनस के प्रतिनिधित्व करत रहे आउर दूसर जीनस के भीतर परजाति के पहचान करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2629,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पादप शरीर रचना विज्ञान, आकृति विज्ञान आउर जीवन चक्र के बढ़त ज्ञान से महसूस भइल की लिनिअस के कृत्रिम यौन परनाली के तुलना में पौधवन के बीच जादा प्राकृतिक समानता रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2630,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधवन के शारीरिक रचना पर कैथरीन एसाव (1898-1997) के काम अभियो आधुनिक वनस्पति विज्ञान के एगो प्रमुख आधार बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2631,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अवधारणा कि पादप समुदाय के संरचना जइसे कि समशीतोष्ण चौड़ी पत्ती वाला वन पारिस्थितिक उत्तराधिकार के परकिरिया से परिवर्तित हो जाला, हेनरी चांडलर काउल्स, आर्थर टैन्सले आउर फ्रेडरिक क्लेमेंट्स द्वारा विकसित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2632,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1948 में केनेथ वी. थिमैन द्वारा ऑक्सिन प्लांट हार्मोन के खोज आउर पहचान बाहरी रूप से लागू रसायन द्वारा पौधवन के बढ़े के नियंत्रित करे में सक्षम बनइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2633,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पादप जैव रसायन में 20वीं सदी के विकास के कार्बनिक रासायनिक विश्लेषण के आधुनिक तकनीक, जइसन स्पेक्ट्रोस्कोपी, क्रोमैटोग्राफी आउर वैद्युतकण संचलन द्वारा संचालित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2634,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रौद्योगिकी कीटनाशक, एंटीबायोटिक दवा या दोसर फार्मास्यूटिकल्स के संश्लेषित करे खातिर बायोरिएक्टर में उगावल गइल पूरा पौधा या प्लांट सेल संस्कृति के जैव-तकनीक के उपयोग के सक्षम बानवेला, साथहिं बेहतर उपज जइसन लक्षण खातिर डिजाइन कइल गइल आनुवंशिक रूप से संशोधित फसल के व्यावहारिक अनुप्रयोग के भी सक्षम बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2635,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक प्रणाली विज्ञान के उद्देश्य पौधा के बीच फाईलोजेनेटिक संबंध के प्रतिबिंबित कइल आउर खोजल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2636,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रकाश संश्लेषण के उपोत्पाद के रूप में पौधा वातावरण में ऑक्सीजन छोड़े ला, एगो गैस जे लगभग सब जिंदा चीज के कोशिकीय श्वसन करे खातिर जरूरी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2637,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐतिहासिक रूप से, सभे जिंदा चीज़ के जानवर या पौधा के रूप में वर्गीकृत कइल गइल रहे आउर वनस्पति विज्ञान उ सब जीव के अध्ययन के शामिल कइलस जेकरा के जानवर ना मानल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2638,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधा\" के सबसे कठिनतम परिभाषा में केवल \"भूमि पौधा\" या भ्रूणफाइट्स शामिल होला,जेमे बीज वाला पौधा (पाइंस, आउर फूल वाला पौधा सहित जिम्नोस्पर्म) आउर फ़र्न, क्लबमॉस, लिवरवॉर्ट्स, हॉर्नवॉर्ट्स आउर मॉस सहित फ्री-स्पोरिंग क्रिप्टोगैम शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2639,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैमेटोफाइट के रूप में जानल जाय वाला एम्ब्रियोफाइट्स के यौन अगुणित चरण, आपन जीवन के कम से कम हिस्सा खातिर आपन ऊतक के भीतर विकासशील द्विगुणित भ्रूण स्पोरोफाइट के पोषण करेला, इहां तक की बीज वाला पौधवन में भी, जहां गैमेटोफाइट खुद आपन जनक स्पोरोफाइट द्वारा पोषित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2640,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधवन के विकास के इतिहास के बारे में जानकारी प्रदान करे खातिर पुरावनस्पतिशास्त्री लोग जीवाश्म रिकॉर्ड में पुराना पौधा के पढ़ाई करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2641,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पारिस्थितिकीविद लोग एकरा के ही पहिला पोषी स्तर कहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2642,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वनस्पति विज्ञानी उ खरपतवार के भी पढ़ाई करेला लोग जवन कृषि आउर जीव विज्ञान आउर कृषि आउर प्राकृतिक पारिस्थितिक तंत्र में पौधा के रोगजनक के नियंत्रण में बड़ समस्या बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2643,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लोरोफिल ए द्वारा कैप्चर कइल गइल प्रकाश ऊर्जा शुरू में इलेक्ट्रॉन (आऊ बाद में एगो प्रोटॉन प्रवणता) के रूप में होला जेकर उपयोग एटीपी आउर एनएडीपीएच के अणु बनावे के खातिर कइल जाला जेकि अस्थायी रूप से ऊर्जा के जमा आउर ट्रांसपोर्��� करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2644,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ ग्लूकोज स्टार्च में बदल जाला जेकि क्लोरोप्लास्ट में जमा हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2645,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवरन (जेमे क्लोरोप्लास्ट के कमी होला) के उलटा, पौधा आउर उनकर यूकेरियोट संबंधी आपन क्लोरोप्लास्ट के बहुत सारा जैव रासायनिक भूमिका सौंपेंला, जेमे उनकर सब फैटी एसिड आउर जादातर अमीनो एसिड के संश्लेषण शामिल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2646,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संवहनी भूमि के पौधा लिग्निन के एगो बहुलक बनावेला जेकर उपयोग जाइलम ट्रेकिड्स आउर वाहिका के माध्यमिक कोशिका के दीवार के मजबूत करे खातिर कइल जाला ताकि जब कवनो पौधा पानी के बलाघात के माध्यम से पानी खींचेला त उ सब के गिरे से बचावल जा सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2647,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर, पेपरमिंट ऑयल आउर नींबू के तेल जइसन जरूरी तेल स्वाद आउर मसाले के रूप में उनकर महक खातिर उपयोगी होला, वइसहीं अफीम पोपी से अफीम दवाई (जइसे, कैप्साइसिन) के रूप में उपयोगी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2648,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, दरद निवारक एस्पिरिन सैलिसिलिक एसिड के एसिटाइल एस्टर ह, जे मूल रूप से विलो पेड़ के छाल से अलग कइल जाला, आउर अफीम पोस्त से प्राप्त मॉर्फिन के रासायनिक संशोधन द्वारा हेरोइन जइसन अफीम दरद निवारक के एगो विस्तृत श्रृंखला प्राप्त कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2649,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिका के मूल निवासी हजार बरस से विभिन्न पौधा कुल के रोग चाहे बेमारी के इलाज के तरीका के रूप में इस्तेमाल कइले हवन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2650,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चीनी, स्टार्च, कपास, लिनन, भांग, कुछ तरह के रस्सी, लकड़ी आऊ पार्टिकल बोर्ड, पपीरस आऊ कागज, वनस्पति तेल, मोम आऊ प्राकृतिक रबर पौधा कुल के ऊतक चाहे ओहके द्वितीयक उत्पाद कुल से बनल व्यावसायिक रूप से महत्वपूर्ण सामग्री कुल के उदाहरण बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2651,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेल्यूलोज से बनल उत्पाद में रेयान आउर सिलोफ़न, वॉलपेपर पेस्ट, बायोबुटानॉल आउर गन कॉटन भी शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2652,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ पारिस्थितिक विज्ञानी स्वदेशी लोग के अन���भवजन्य आंकड़ा पर भी भरोसा करत रहे जे नृवंशविज्ञानि कुल द्वारा इकठ्ठा कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2653,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधा आपन वातावरण में कुछ एडैफिक (मिट्टी) आउर जलवायु कारक पर निर्भर करत रहलन लेकिन इ कारक के भी संशोधित कर सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2654,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आपन पड़ोसियन के साथे समूह, आबादी और समुदाय में अलगे-अलगे प्रकार के स्थानिक पैमाना पर बातचीत करS तरे जेकि मिलल-जुलल रूप से वनस्पति के निर्माण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2655,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रेगोर मेंडल, पिसम सैटिवम (मटर) के आकार जइसन विरासत में मिलल लक्षण के पढ़ाई करके वंशानुक्रम वाला आनुवंशिक नियम के खोज कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2656,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेर भी, पौधा आउर दुसर जीव के बीच कुछ अनोखा आनुवंशिक अंतर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2657,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गेहूँ के अलगे अलगे खेती के किस्म जंगली प्रजाति आउर उनकर संकर प्रजाति के बीच अंत:- आउर अंतर-विशिष्ट क्रॉस के नतीजा होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2658,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"बहुते भूमिगत पौधा में नर आउर मादा युग्मक अलगे-अलगे आदमी द्वारा बनावल होला. आलू में तना कंदों का बनना इसका एक उदाहरण है.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2659,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आलू में तना कंद के बनल एकर एगो उदाहरण ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2660,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एपोमिक्सिस एगो बीज पैदा करेवाला बीज में भी हो सकेला जेकरा में एगो भ्रूण आनुवंशिक रूप से माँ-बाबू के लेखान होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2661,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक एलोपोलिप्लोइड पौधा दुगो अलगे-अलगे प्रजाति के बीच एगो संकरण घटना के नतीजा हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2662,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ अन्यथा बाँझ पौधा पॉलीप्लोइड अभियो वानस्पतिक रूप से या बीज एपोमिक्सिस द्वारा जन्म दे सकेला, जे समान व्यक्ति कुल के क्लोनल आबादी के निर्माण कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2663,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आम सिंहपर्णी एगो ट्रिपलोइड पौधा ह जवन असंगजननिक बीज द्वारा व्यवहार्य बीज पैदा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2664,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चावल (ओरिज़ा सैटिवा) आउर ब्राचीपोडियम डिस्टैचियन के कुछ दोसर अपेक्षाकृत छोट जीनोम के अनुक्रमण उनका के अनाज, घास आउर मोनोकोट के आनुवंशिकी, सेलुलर आउर आणविक जीव विज्ञान के समझे के खातिर महत्वपूर्ण मॉडल प्रजाति बना देलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2665,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पालक, मटर, सोयाबीन आउर एगो काई साइटोमित्रेला पेटेंटस आमतउर पर पादप कोशिका जीव विज्ञान के पढे खातिर उपयोग कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2666,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीन अभिव्यक्ति के दवाबे वाला प्रोटीन के द्वारा भी रोकल जा सकत रहे जे डीएनए के साइलेंसर क्षेत्र कुल से जुड़ल रहे आउर डीएनए कोड के उ क्षेत्र के व्यक्त करे से रोकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2667,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ एपिजेनेटिक परिवर्तन के आनुवांशिक रूप से देखावल जात रहे जबकि दोसर के रोगाणु कोशिका में रीसेट कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2668,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवरन के विपरीत, कई कोशिका वाला पौधा, विशेष रूप से पैरेन्काइमा एगो नयका व्यक्तिगत पौधा के जनम देवे के क्षमता के साथे पूरा तरह से अंतर ना करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2669,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शैवाल एगो पॉलीफाइलेटिक समूह ह आउर विभिन्न भाग में रखल जाला जवन दूसर पौधा के तुलना में आउरु नजदीक से संबंधित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2670,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैरोफाइट वर्ग कैरोफाइसी आउर भूमिगत उप-वर्ग एम्ब्रियोफाइटा मिलके मोनोफिलेटिक समूह या क्लैड स्ट्रेप्टोफाइटिना बानवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2671,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जाइलम और फ्लोएम के साथे टेरिडोफाइटिक संवहनी पौधा जेकि मुक्त-जीवित गैमेटोफाइट्स के अंकुरित बीजाणुओं द्वारा पुनरुत्पादित भइल रले, सिलुरियन काल के दौरान विकसित भइले आउर प्रारंभिक डेवोनियन आउर विलंबित सिलुरियन के दौरान कई वंशज़ में विविध रूप से पाइल गइले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2672,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेगास्पोर्स से बनल उनकर घटल गैमेटोफाइट्स स्पोरोफाइट के बीजाणु-उत्पादक अंग (मेगास्पोरैंगिया) के भीतर बनावल गइल एगो अइसन स्थिति रहे जेकरा के एंडोस्पोरी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2673,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे पहिला ज्ञात बीज पौधा नयका डेवोनियन ��ेमेनियन चरण से बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2674,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हवा, माटी आउर पानी से मिले वाला रसायन सभे पौधा के चयापचय के आधार बनेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2675,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब जानवर, कवक, पूरा तरह से सब परजीवी पौधा आउर गैर-प्रकाश संश्लेषक बैक्टीरिया के साथे हेटरोट्रॉफ़्स फोटोऑटोट्रॉफ़्स द्वारा बनावल कार्बनिक अणु के लेके सांस लेवेलन सन या कोशिका आउर ऊतक के निर्माण में उनकर उपयोग करेलन सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2676,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोशिका झिल्ली में आयन, इलेक्ट्रॉन आउर अणु जइसन पानी आउर एंजाइम के उप-कोशिकीय परिवहन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2677,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधवन सब में परिवहन खातिर आवश्यक तत्व के उदाहरण में नाइट्रोजन, फास्फोरस, पोटेशियम, कैल्शियम, मैग्नीशियम आउर सल्फर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2678,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ यौगिक प्रकाश आउर गुरुत्वाकर्षण के ओर अंकुर आउर जड़ के उष्णकटिबंधीय प्रतिक्रिया के मध्यस्थता करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2679,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक साइटोकिनिन जेटिन के कॉर्न जिया मेस में खोजल गइल रहे आउर इ प्यूरीन एडेनिन के व्युत्पन्न ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2680,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ तना बढ़ावे आउर फूल फुलाए के नियंत्रण करके पौधा के ऊंचाई के नियमन में अंकुरण के बढ़ावा दिहल आउर बीज कुल के निष्क्रियता तोड़ल शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2681,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर नाम येही से रखल गइल काहे की इ मूल रूप से अपच्छेदन के रोके के खातिर सोचल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2682,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फाइटोहोर्मोन के एगो दोसर वर्ग जैस्मोनेट्स ह, जेकरा के पहिले जैस्मीनम ग्रैंडिफ्लोरम के तेल से अलग कइल जाला, जे रोगजनक हमला खातिर प्रणालीगत अधिग्रहित प्रतिरोध प्रतिक्रिया में जरूरी जीन के अभिव्यक्ति के न रोक के पौधा में घाव के परतिक्रिया के नियंत्रित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2683,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैर-संवहनी पौधा कुल, लिवरवॉर्ट्स, हॉर्नवॉर्ट्स आऊ मॉस जमीन-मर्मज्ञ संवहनी जड़ के उत्पादन ना करेला आउर अधिकतर पौधा प्रकाश संश्लेषण में भाग लेवे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2684,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर प्रणाली में एगो कोशिका दूसर कोशिका के बनावे आउर अतिरिक्त अंकुर या जड़ पैदा करे में सक्षम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2685,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ घटना में एगो प्रणाली हेरा जाला आउर दोसर अक्सर एकरा के फेर से उगा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2686,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संवहनी पौधा कुल में, जाइलम आउर फ्लोएम प्रवाहकीय ऊतक होला जवन टहनी आउर जड़ के बीच में संसाधन सब के परिवहन के काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2687,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पत्ती सब सूरज के रोशनी के जमा करके प्रकाश संश्लेषण के क्रिया करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2688,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एंजियोस्पर्म बीज पैदा करे वाला पौधा होला जेकि फूल पैदा करेला आउर एकरा में बीज भी जुड़ल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2689,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ पौधा लैंगिक रूप से प्रजनन करेला आउर कुछ अलैंगिक रूप से जबकि कुछ दुनो माध्यम से करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2690,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैविक वर्गीकरण वैज्ञानिक वर्गीकरण के एगो रूप हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2691,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अब जबकि वैज्ञानिक सब उ आणविक फ़ाइलोजेनेटिक्स जीव के वर्गीकृत करेके तरीका पर हमेशा सहमत न होला लोग जेकि डीएनए अनुक्रम के उपयोग करेला, काहेकि डीएनए अनुक्रम के आंकड़ा के विकासवादी शैली अभी के कइल गइल बहुते बदलाव के प्रेरित कइलस आउर अइसन करेके संभावना के भी जारी रखलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2692,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वनस्पति जीव शैवाल, कवक आउर पौधा के नाम (आईसीएन) अंतर्राष्ट्रीय नामकरण संहिता में संहिताबद्ध कइल गइल आउर अंतर्राष्ट्रीय वनस्पति कांग्रेस के द्वारा प्रशासित भी कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2693,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनों पौधा के वैज्ञानिक नाम जीनस के भीतर ओकर जीनस आउर ओकर प्रजाति के प्रतिनिधित्व करेला जेकर नतीजा हर जीव खातिर एगो विश्वव्यापी नाम ही होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2694,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ संयोजन ही प्रजाति के नाम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2695,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीव के समूह के विकासवादी संबंध आउर आनुवंशिकता के ऐकर फाईलोजेनी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2696,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो उदाहरण के रूप में, पेरेस्किया के परजाति विशेस पत्ती वाला पेड़ या झाड़ी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"2.0"} +{"id":2697,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साझा लक्षण के आधार पर संबंध के निर्धारण करे खातिर देखभाल के जरूरत होला काहेकि पौधा एक दुसर के लेखा अभिसरण विकास के माध्यम से भी हो सकेला जौन वर्ण में उ स्वतंत्र रूप से पैदा भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2698,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खालि उत्पन्न वर्ण जइसे कि कैक्टि के रीढ़-उत्पादक क्षेत्र एक समान पूर्वज से वंश उत्पत्ति के प्रमाण देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2699,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमे अंतर इ बा कि आनुवंशिक कोड के उपयोग विकासवादी संबंध के तय करे खातिर कइल जाला, न कि बिना परकट कइले उ पात्र कुल के माध्यम से उपयोग कइल जाला जे ऐकरा के जनम देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2700,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंशिक परमान बतावेला की बहुकोशिकीय जीव के वास्तविक विकासवादी संबंध नीचे देहल गइल क्लैडोग्राम में देखावल गइल बा - जे कवक के पौधा के तुलना में जानवर से जादे नजदीक से संबंधित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2701,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधवन के परजाति एक-दूसर से कइसे संबंधित बा, एकर जांच करे से वनस्पतिविदन सब के पौधवन में विकास के परकिरीया के अच्छा तरीका से समझे के अनुमति मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Botany","last_updated":"1.0"} +{"id":2702,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि अदमी हर समय अपने आस-पास देखे वालन जानवरन के प्राकृतिक इतिहास में रुचि रखेले, औरु ज्ञान क उपयोग कुछ प्रजातियों को पालतू बनावे खातिर करेले, अइसन कहल जा सकल जाला की प्राणीसास्त्र क औपचारिक अध्ययन अरस्तू के साथे भईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2703,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्ल लिनिअस, एंटोनी वैन लीउवेनहोक, रॉबर्ट हुक, चार्ल्स डार्विन, ग्रेगर मेंडल औरु कई दुसर लोगन के साथे पुनर्जागरण औरु प्रारंभिक आधुनिक काल के दौरान आधुनिक प्राणीसास्त्र क जनम भयल रहे","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2704,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ़्रांस में गुफा चित्र, नक्कासि औरु मूर्ति है जवन 15,000 साल पहले क हौवे, जेमिन बाइसन, घोड़े औरु हिरन को धियान से देखावल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2705,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जंगली जीवन क पूरण जानकारी निकट पूर्व, मेसोपोटामिया औरु मिस्र में जंगली औरु पालतू जानवरन के यथार्थवादी चित्रणों द्वारा बतावल गयल हौवे, जेमिना पसुपालन प्रथा औरु तकनीक, सिकार औरु मछऋ पकड़ल मिलल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2706,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चौथी सताब्दी ईसा पूर्व में अरस्तू ने जानवरन के जीवित रूप में देखने, उनकी संरचना, विकास औरु जरूरी घटना सभ क अध्ययन कईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2707,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार सौ साल बाद, रोमन चिकित्सक गैलेन ने जानवरन के उनके सरीर रचना विज्ञान औरु विभिन्न भागों के कार्य क अध्ययन करे खातिर विच्छेदित कईने, काहे से की ओ समय मानव लास क विच्छेदन मना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2708,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप में, सरीर रचना विग्यान पे गैलेन क काम काफी हद तक नायाब रहल अउर 16 वीं सताब्दी तक चुनौती नाहीं देवल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2709,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18वीं, 19वीं और 20वीं सताब्दी में, पहिले सज्जन प्रकृतिवादियों के दायरे में भईले के कारन, प्राणी विज्ञान एक तेजी से पेसेवर वैज्ञानिक अनुसासन बन गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2710,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सभ विकासो, साथ ही भ्रूणविज्ञान औरु जीवाश्म विज्ञान के परिणाम के 1859 में चार्ल्स डार्विन क प्राकृतिक चयन द्वारा विकासवाद क सिद्धांत के प्रकासन में बदलल गयल रहे; एमिन डार्विन ने जैविक विकास क सिद्धांत के एगो नया पायदान पे रखने, ओ प्रक्रियाओं क व्याख्या करकेजेकरे से इ हो सकेला, औरु अवलोकन संबंधी साक्ष्य प्रदान करेला कीउ अइसन कईले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2711,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डार्विन ने आकारिकी औरु सरीर विज्ञान के एगो सामान्य जैविक सिद्धांत में एकजुट कईके एगो नया दिसा देने: जैविक विकास क सिद्धांत कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2712,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो प्रारंभिक आवश्यकता जीव क पहचान करल औरु उनके विसेषताओं, मतभेदों औरु संबंधन के अनुसार समूहित करल रहे, औरु इ टैक्सोनोमिस्ट क छेत्र होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2713,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर विचार जानवरन की आकृति विज्ञान पे केंद्रित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2714,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब्बे से इ समूह के सामान्य बंस के डार्विनियन ���िद्धांत के साथ निरंतरता में सुधार करे क खातिर संसोधित करल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2715,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"होमो जीनस हौवे, अउर सेपियन्स विसिष्ट विसेषन होखेला, दुन्नु मिल के परजाती क नाम बनावेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2716,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जरूरी वर्गीकरण प्रणाली के लिनिअन टैक्सोनॉमी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2717,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोशिकाओं क संरचना औरु काम के समझे खातिर सभी जैविक विज्ञान खातिर जरूरी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2718,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अब इ बात पे ध्यान केंद्रित करेला कि मानव औरु जानवरन के सरीर में अंग और अंग प्रणालियां एक्के साथे कईसे काम करेला, इकरे अलावा उ स्वतंत्र रूप से कईसे काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2719,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सारीरिक अध्ययन के पारंपरिक रूप से पादप सरीर किरिया विग्यान औरु पसु सरीर क्रिया विग्यान में विभाजित कईल गयल हौवे, लेकिन सरीर किरिया विग्यान क कुछ सिद्धांत सभ जगह हौवे, चाहेकौनो विसेष जीव क अध्ययन कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2720,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन क खातिर, इमिना आम तौर पे अइसन वैज्ञानिक मिलल होने जौने के पास विसेस जीव जैसे स्तनधारी, पक्षीविज्ञान, पसुविज्ञान, चाहे से की कीटविज्ञान में विसेष प्रसिच्क्षछन होखेला, लेकिन विकास के बारे में सामान्य प्रश्नों के उत्तर देवे क खातिर ओ जीव क उपयोग सिस्टम के रूप में करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2721,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैतिकताविद जादातर व्यवहार के विकास औरु प्राकृतिक चयन के सिद्धांत क संदर्भ में व्यवहार क समझ से जुडल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2722,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि सोधकर्ता आणविक जीव विज्ञान क खातिर विसिष्ट तकनीक क अभ्यास करेले, एके आनुवंसिकी औरु जैव रसायन के तरीकन के साथ जोड़ल बहुत आसान होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Zoology","last_updated":"1.0"} +{"id":2723,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैविक पद्धति विज्ञान अतीत औरु वर्तमान दुन्नु के जीवित रूप क विविधीकरण औरु समय केजरिया से जीवित चीज क बिच जानकारी से होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2724,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रजातियन के फ़ाइलोजेनेटिक पेड़ औरु जादा क उपयोग लक्षनन के विकास (जैसे, संरच��ात्मक या आणविक विशेषताओं) औरु जीवन क बटवारा (बायोग्राफी) के अध्ययन क खातिर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2725,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैविक पर्नाली विज्ञान तीन जरूरी साखा क उपयोग कईके प्रजातियन क वर्गीकरण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2726,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रायोगिक परनाली बिज्ञान विकासवादी इकाइयन के आधार पे जानवरन क पहचान औरु वर्गीकरन करेले जिमिन एगो प्रजाति समिल होखेला, साथे साथ विकास में उ सभ क महत्त्व भी होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2727,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रह औरु ओकरे जीव क जैव विविधता के बतावे क होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2728,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टैक्सोनॉमी उपरोक्त विषय (ए) से (डी) से संबंधित सिस्टमैटिक्स क उ हिस्सा होला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2729,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब्बो, आधुनिक उपयोग में, उ सभ इक दुसर क पर्यायवाची मानल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2730,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ क दावा हौवे कि सिस्टमैटिक्स अकेले समय के साथ संबंधन के साथे जादा तरह से जुडलहोला, औरु इ फ़िलेोजेनेटिक्स क पर्याय बन सकेला, जवन मोट तौर पे जीवों के अनुमानित पदानुक्रम से निपटत रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2731,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैज्ञानिक वर्गीकरन दुसर वैज्ञानिकन औरु आम लोगन के जानकारी दर्ज करे औरु रिपोर्ट करे में मदद करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Systematics","last_updated":"1.0"} +{"id":2732,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीव विज्ञान में, एगो प्रजाति वर्गीकरन क मूल इकाई होला औरु एगो जीव क एक टैक्सोनॉमिक रैंक होला, साथै साथ जैव विविधता क एगो इकाई भी होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2733,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे अलावा, जीवाश्म विज्ञानी कालक्रम क अवधारना क उपयोग करेले काहे से की जीवाश्म प्रजनन क जांच नाही करल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2734,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ प्रजातियन (वायरस को छोड़कर) के दो-भाग क नाम देवल गयल हव, एगो \"द्विपद\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2735,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन क खातिर, बोआ कंस्ट्रिक्टर बोआ जीनस क चार प्रजातिययीन में से एगो होला, जौने में कंस्ट्रिक्टर प्रजाति का विसेसन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2736,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे अलावा, जीवन के बीच जवन केवल अलैंगिक रूप से प्रजनन करेले, एगो प्रजनन प्रजाति क अवधारणा टूट जायेला, औरु सभ क्लोन संभावित रूप से एगो छोट परजाती होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2737,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रजातियन के अरस्तू के समय से 18 वीं सताब्दी तक निश्चित श्रेणिके जइसन देखल जात रहे जौने के एगो पदानुक्रम में व्यवस्थित करल जा सकत रहे, भईले क महान श्रृंखला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2738,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20वीं सताब्दी में आनुवंसिकी औरु जनसंख्या पारिस्थितिकी जरिया से ओकरे समझ के बहुत बड़ावल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"2.0"} +{"id":2739,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्न्स्ट मेयर ने प्रजनन अलगाव पे जोर देवल गयल रहे लेकिन इ, दुसर प्रजातियन क अवधारणाओं के तरह, परीक्षण करना कठिन चाहे नामुमकिन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2740,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पद्धति क उपयोग प्रजातियन के निर्धारित करे खातिर \"सास्त्रीय\" पद्धति के रूप में कईल गयल रहे ,जईसन की लिनिअस क साथे विकासवादी सिद्धांत के सुरु क दिन में कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2741,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो नियम के रूप में, माइक्रोबायोलॉजिस्टों ने मानल ह की 16S राइबोसोमल आरएनए जीन अनुक्रमों क साथे बैक्टीरिया या आर्किया के प्रकार एगो दूसरे से 97% से जादा समान होला , इ तय करे क खातिर डीएनए-डीएनए संकरण द्वारा करल जाये के चाही की उ सभ एक्के परजाती के हौवे की नाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2742,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभी क समय के दृष्टिकोण कम्प्यूटेशनल विधि का उपयोग कईके अनुक्रम समानता क तुलना करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2743,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो डेटाबेस, बारकोड ऑफ लाइफ डेटा सिस्टम्स (बोल्ड) में 190,000 से जादा प्रजातियन क डीएनए बारकोड अनुक्रम होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2744,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण क खातिर, कवक पे कईल गयल एगो अध्ययन में, क्लैडिस्टिक प्रजातियन क उपयोग कईके न्यूक्लियोटाइड वर्णों का अध्ययन कईला से अध्ययन की गई सभी अवधारणाओं की कई कवक प्रजातियन के पहचाने में सबसे सटीक उत्तर मिलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2745,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर भी अन्य लोग इ दृष्टिकोड क बचाव करलन, \"टैक्सोनोमिक मुद्रास्फीति\" के अप��ानजनक मानलन अउर विरोधी दृष्टिकोड के \"टैक्सोनोमिक रूढ़िवाद\" के रूप में लेबल करत; ई दावा करब कि प्रजातियसब के विभाजित करब अउर प्रजातियन के स्तर पर छोट आबादी क पहचानब राजनीतिक रूप से समीचीन ह, काहेकि एकर मतलब ह कि उन्कआई यू सी एन लाल सूची में लुप्तप्राय के रूप में अधिक आसानी से सामिल करल जा सकेला अउर संरछन कानून अउर वित्त पोसड के आकर्षित कर सकलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2746,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर वैज्ञानिकन क मतलब इ ह कि एक जीनस के भीतर सभ प्रजातियन पे कुछ लागू होखेला, तब उ वे विशिष्ट नाम चाहे विशेषण के बिना जीनस नाम क उपयोग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2747,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैसही आगे क जानकारी हाथ में आवेला, परिकल्पना की पुष्टि या खंडन करल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2748,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो टैक्सोन क कई, अक्सर नया, टैक्स में विभाजित करे के बिभाजन कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2749,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कब्बो कब्बो वायरस जइसन तेजी से बदले वाला संस्था क खातिर क्वासिस्पेसिस सब्द क उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2750,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिंग स्पीसिज़ में, जब एक विस्तृत लगातार वितरण रेंज में आसन्न आबादी के सदस्य सफलतापूर्वक परस्पर प्रजनन कर सकेने लेकिन अधिक दूर की आबादी के सदस्य नाही करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2751,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिंग प्रजातियां कौनो भी परकार क कौउनो भी प्रजाति क अवधारणा क खातिर एगो कठिनाई देवेला जवन प्रजनन अलगाव पर टिकल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2752,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रजाति प्रजनन अलगाव क एगो उपाय पे टिकल होला, एगो कम जीन प्रवाह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2753,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ड क आदान-प्रदान कर सकेला, जौने में कुछ साफ रूप से दूर से संबंधित अल्लग फ़ाइलोजेनेटिक डोमेन में मिलल होला, जेकरा से उनके सबंधों का विश्लेषण मुश्किल हो जाला, और एक जीवाणु प्रजातियन क अवधारणा के हल्लुक कर देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2754,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर पैमाने पे गायब होए क कई कारण रहे जेमीन ज्वालामुखी गतिविधि, जलवायु परिवर्तन औरु समुद्री और वायुमंडलीय रसायन विज्ञान में बदलाव सामिल रहे, औरु बदले में उनकर पृथ्वी ��� पारिस्थितिकी, वातावरण, भूमि क सतह और जल पे जादा प्रभाव पड़ल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2755,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ पर्यवेक्षकन क दावा है कि अटकलों प्रक्रियाओं को समझने की इच्छा औरु पहचानने और वर्गीकृत करे केआवश्यकता के बीच एक अंतर्निहित संघर्ष होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2756,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तरी अमेरिका में क्लासिक मामलन में से एगो संरक्षित उत्तरी धब्बेदार उल्लू क ह जवन असुरक्षित कैलिफ़ोर्निया स्पॉटेड उल्लू औरु वर्जित उल्लू के साथ संकरण करेला; इस कानूनी बहस के जन्म देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2757,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो फॉर्म क ओकरे सभी सदस्यन द्वारा साझा कइले क बाद प्रतिष्ठित करल गयल रहे, युवा आपन माता-पिता से कौनो भिन्नता के भी प्राप्त कर सकेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2758,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अवलोकन योग्य विसेषता के आधार पे वर्गीकरण क वर्गीकरण पदानुक्रम के विचार को स्थापित कईल औरु प्राकृतिक संबंधन के प्रतिबिंबित करे क इरादा कईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2759,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीन-बैप्टिस्ट लैमार्क ने अपने 1809 जूलॉजिकल फिलॉसफी में, प्रजातियन क रूपांतरण क वर्णन कैने , इ प्रस्तावित करते समय एगो प्रजाति समय के साथ बदल सकेला, अरिस्टोटेलियन सोच से एगो क्रांतिकारी प्रस्थान में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Species","last_updated":"1.0"} +{"id":2760,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीनस (बहुवचन पीढ़ी) एगो टैक्सोनोमिक रैंक होखेला जेकर उपयोग जीवित औरु जीवाश्म जीवों के साथ-साथ वायरस के जैविक वर्गीकरण में कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2761,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदा. पैंथेरा लियो (शेर) औरु पेंथेरा ओंका (जगुआर) जीनस पैंथेरा के भीतर दु परजाति होखेनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2762,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो वानस्पतिक उदाहरन हिबिस्कस अर्नोटियनस होई , जवन हवाई के मूल निवासी हिबिस्कस क एगो जरूरी परजाति होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2763,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपलब्ध नाम उ नाम होला जवन जूलॉजिकल नाम के अंतर्राष्ट्रीय कोड के अनुसार प्रकासीत होला औरु दुसर जूलॉजिकल नाम पे अंतर्राष्ट्रीय आयोग (आईसीजेडएन) के बाद के निर्णयों द्वारा दबावल जाला; कौनो भी टैक्सोन (उदाहरण के खातिर , एगो जीनस) के खातिर जल्दी से जल्दी इस तरह के नाम क प्रश्न में टैक्सोन क खातिर \"वैध\" (यानी, वर्तमान या स्वीकृत) नाम के रूप में चुनल देवे क चाहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2764,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वनस्पति विज्ञान में, समान अवधारणाएँ मौजूद होखेला लेकिन विभिन्न लेबल के साथै साथै होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2765,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कई नाम दु या दु से अधिक से अधिक अलग-अलग जेनेरा को सौंपल गयल हौवे (आमतौर पर अनजाने में).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2766,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो नाम जेकर मतलब होला दु अलग-अलग चीज क इक जइसन रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2767,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, एगो राज्य में एगो जीनस को एक वैज्ञानिक नाम धारण करने की अनुमति होला जवन एगो अल्लग नाम क कोड द्वारा सासित एक राज्य में एक सामान्य नाम (चाहे कौनो दुसर रैंक में टैक्सन क नाम) के रूप में उपयोग में होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2768,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण क खातिर, (गैर-एवियन) सरीसृपों में, जेकर लगभग 1180 प्रजाति होखेनी, अधिकांश (>300) में केवल 1 प्रजाति होखेनी, ~360 में 2 से 4 प्रजाति होखेनी, 260 में 5-10 प्रजाति होखेनी, ~200 में 11-50 प्रजाति होखेनी. प्रजातियां, और केवल 27 जेनेरा में 50 से अधिक प्रजाति होखेनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2769,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किस प्रजाति क एगो जीनस के सौंपल गयल हव, इ कुछ हद तक अपने मन क होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genus","last_updated":"1.0"} +{"id":2770,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो परिवार से संबंधित का होला - या यदि एगो वर्णित परिवार को बिल्कुल भी पहचानल जाये के चाही - तब टैक्सोनोमिस्ट्स द्वारा प्रस्तावित औरु निर्धारित करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Family_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2771,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्सर कौनो सटीक समझौता नहीं होला, अलग-अलग टैक्सोनोमिस्ट सभ एगो अल्लग तरह से रहेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Order_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2772,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माइकल नोवासेक (1986) ओही स्थिती में दल देहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Order_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2773,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो वर्ग क वर्णन करे क खातिर कौनो वस्तुनिष्ठ नियम नहीं होला, लेकिन जाने-माने जानवरन क खातिर के सहमति होए क उम्मीद रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Class_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2774,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वनस्पति विज्ञान के भित्तर, कच्छा क अब सायद ही कब्बो बातचीत हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Class_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2775,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनौपचारिक रूप से, फ़ाइला के सरीर योजना के सामान्य विसेषज्ञता के आधार पर जीवन क समूह के जइसन मानल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Phylum","last_updated":"1.0"} +{"id":2776,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तो फ़ाइला क विलय चाहे विभाजित करल जा सकल जाला यदि इ साफ हो जाला की उ एक दूसरे से संबंधित हौवे या नाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Phylum","last_updated":"1.0"} +{"id":2777,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड औरु जेन्सेन के परिभाषा के अनुसार, एगो फाइलम के ओकरे सभ जीवित प्रतिनिधियों द्वारा साझा कईल गईल पात्र के एगो समूह द्वारा परिभाषित कईल गईल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Phylum","last_updated":"1.0"} +{"id":2778,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे से की, चूंकि इ चरित्र आधारित होला, एहिलिए एके जीवाश्म रिकॉर्ड पर लागू करल आसान होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Phylum","last_updated":"1.0"} +{"id":2779,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, इ साबित करल की कि जीवाश्म एगो संघ के मुकुट समूह से संबंधित होला, मुश्किल है, क्योंकि इसे मुकुट समूह क उप-समूह के खातिर एगो अद्वितीय चरित्र देखावत रहे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Phylum","last_updated":"1.0"} +{"id":2780,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नीचे देवल गयल तालिका प्रभावसाली (हालांकि विवादास्पद) कैवेलियर-स्मिथ प्रणाली का अनुसरण करेला, जेमिन \"प्लांटे\" के आर्केप्लास्टिडा, विरिडीप्लांटे औरु एल्गल रोडोफाइटा औरु ग्लौकोफाइटा डिवीजनों वालन समूह के साथ बराबरी कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Phylum","last_updated":"1.0"} +{"id":2781,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विभाजन पिनोफाइटा क उपयोग सभ जिम्नोस्पर्मों क खातिर करल जा सकल जाला (अर्थात साइकैड्स, जिन्कगोस औरु गनेटोफाइट्स सहित), चाहे अकेले कॉनिफ़र के खातिर निचे देवल गयल रहेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Phylum","last_updated":"1.0"} +{"id":2782,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रोटिस्टा एगो पॉलीफाइलेटिक टैक्सोन होला, जवन पहिले क तुलना में वर्तमान जीवविज्ञानी के लिए कम स्वीकार्य करे जइसन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Phylum","last_updated":"1.0"} +{"id":2783,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्ल लिनिअस (1707-1778) ने 1735 में आधुनिक जैविक नाम करन क नींव रखले, जेके अब नाम करण संहिताओं द्वारा नियंत्रित करल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2784,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1937 में एडौर्ड चैटन ने इ सभ जीव के अलग करने के खातिर \"प्रोकैरियोट\" और \"यूकेरियोट\" सब्ददेवल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2785,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबर्ट व्हिटेकर ने कवक क खातिर एगो जादा राज्य के भी मान्यता देहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2786,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाकी दु राज्यों, प्रोटिस्टा और मोनेरा में एककोसिकीय औरु सरल कोसिकीय उपनिवेस सामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2787,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर प्रणालियों में, जइसन कि लिन मार्गुलिस की पांच राज्यों क परनाली, पौधों में केवल जमीनी पौधे (एम्ब्रियोफाइटा) सामिल रहे, औरु प्रोटोक्टिस्टा क व्यापक परिभासा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2788,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इलेक्ट्रॉन माइक्रोस्कोपी में तकनीकी प्रगति ने क्रोमिस्टा को प्लांटे साम्राज्य से अलग करने की अनुमति दी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2789,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आखिरी में, माइटोकॉन्ड्रिया क कमी वालन कुछ प्रोटिस्ट की खोज कईल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2790,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सुपरकिंगडम मेटाकार्योटा सुपरकिंगडम के विरोध में रहे, जेमिना पांच यूकेरियोटिक साम्राज्यों (एनिमलिया, प्रोटोजोआ, फंगी, प्लांटे औरु क्रोमिस्टा) के इक साथे करल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2791,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैवेलियर-स्मिथ ने अब मौलिक यूबैक्टेरिया-आर्कबैक्टीरिया डिवाइड के महत्व को स्वीकार नाही कईने, जेसे वोइस औरु दुसर आगे रखने औरु अभि के सोध द्वारा समर्पित हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2792,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैवेलियर-स्मिथ टैक्स के मोनोफिलेटिक (आपन साब्दावली में \"होलोफिलेटिक\") होए क आवश्यकता के नाही मानेले .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2793,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ़ाइलोजेनेटिक अध्यययन क प्रगति ने कैवेलियर-स्मिथ के इ महसूस करे क अनुमति देने की सभ फ़ाइला को आर्कज़ोअन (यानी आदिम रूप से एमिटोकॉन्ड्रिएट यूकेरियोट्स) मानल जात रहे, वास्तव में ओकरे माइटोकॉन्ड्रिया के खो देले रहे, आमतौर पे ओके नये जीवो मे बदलकर: हाइड्रोजनोसोम.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2794,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसे आरएनए अध्ययनन के आधार पे, कार्ल वोइस सोचने कि जीवन के तीन बड़े डिवीजनों में विभाजित कईल जा सकेला औरु ओके \"तीन प्राथमिक साम्राज्य\" मॉडल या \"यूर्किंगडम\" मॉडल के रूप में बतावल जा स��ल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2795,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वोएसे ने प्रोकैरियोट्स (पहले किंगडम मोनेरा के रूप में वर्गीकृत) के दु समूह में विभाजित कईने, जेके यूबैक्टेरिया औरु आर्कबैक्टीरिया कहल जाला, इ बात पे जोर देवेला कि इन दु समूहों में से किसी एक और सभी यूकेरियोट्स के बीच ओतना ही आनुवंसिक अंतर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2796,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर इ मानल रहे कि वर्गीकरन में केवल मोनोफिलेटिक समूहों को औपचारिक रैंक के रूप में स्वीकार करल जाये के चाही औरी - जबकि इ दृष्टिकोण पहले अव्यावहारिक रहे (\"सचमुच दर्जनों यूकेरियोटिक राज्यों की आवश्यकता है) - अब यूकेरियोट्स के \"बस कुछ में विभाजित करल संभव हो गयल रहे. जरूरी समूह जवन सायद सभी मोनोफिलेटिक होला\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2797,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इके यूकेरियोट्स के बराबर छह \"सुपरग्रुप्स\" में विभाजित कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2798,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माना जाला की पौधे जानवरन औरु कवक से अधिक दूर से संबंधित होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2799,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे खिलाफ दस तर्कों में इ तथ्य सामिल हौवे कि वे इंट्रासेल्युलर परजीवी को बाध्य करेने जेमिना चयापचय क कमी होला औरु एगो मेजबान सेल के बाहर प्रतिकृति करे में सक्षम नहीं होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Kingdom_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2800,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिके दु सभी प्रोकैरियोटिक सूक्ष्मजीव होने, चाहे ज्यादातर एकल-कोसिका वाला जीव होखने जेकर कोसिकाओं में एगो विकृत या गैर-झिल्ली बाध्य नाभिक होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Domain_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2801,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेलोफाइल, जीव जवन जादा नमकीन वातावरन में पनफने, औरु हाइपरथर्मोफाइल, अइसन जीव जवन ज्यादा गर्म वातावरण में पनफेने, आर्किया के उदाहरण होखेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Domain_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2802,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सायनोबैक्टीरिया औरु माइकोप्लाज्मा बैक्टीरिया के दु गो उदाहरन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Domain_(biology)","last_updated":"1.0"} +{"id":2803,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रमिक पीढ़ियन में जैविक आबादी क आनुवंसिक विसेषताओं में परिवर्तन विकास होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2804,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकास तब होला जब प्राकृतिक चयन (यौन चयन सहित) औरु आनुवंसिक बहाव जैसी विकासवादी प्रक्रियाएं इ भिन्नता पे कार्य करेला, जेकरे परिणामस्वरूप कुछ विशेषताएं आबादी के भीतर जादा सामान्य या दुर्लभ हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2805,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक चयन द्वारा विकास के वैज्ञानिक सिद्धांत क कल्पना स्वतंत्र रूप से चार्ल्स डार्विन औरु अल्फ्रेड रसेल वालेस ने 19वीं सताब्दी के बिच में रहे औरु इके डार्विन क पुस्तक ऑन द ओरिजिन ऑफ स्पीशीज़ में विस्तार से बतावल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2806,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार, बाद की पीढ़ियन में जनसंख्या के सदस्यों को अनुकूल विसेषताओं वाले माता-पिता की संतानन द्वारा प्रतिस्थापित करे जाये क अधिक संभावना होखेला, जवन उनकर आपन संबंधित वातावरण में जीवित रहे औरु दुबारा चालू कराये में सक्षम बनौले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2807,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवाश्म रिकॉर्ड में सुरु क बायोजेनिक ग्रेफाइट से लेकर माइक्रोबियल मैट जीवाश्मों तक, जीवाश्मित बहुकोसिकीय जीव क प्रगति सामिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2808,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन भौतिक नियम क संदर्भ में प्राकृतिक घटनाओं क व्याख्या क मांग कैने जवन सभी दृश्यमान चीजन क खातिर समान रहे औरु जेके कौनो प्राकृतिक श्रेणियों चाहे दैवीय ब्रह्मांडीय व्यवस्था क अस्तित्व क आवश्यकता नाही रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2809,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1735 में कार्ल लिनिअस द्वारा पेस कईल गईल जैविक वर्गीकरन ने प्रजाति के संबंधन क पदानुक्रमित प्रकृति को साफ रूप से मान्यता देहलस, लेकिन फिर भी प्रजातियों को एगो दैवीय योजना के अनुसार तय कईल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2810,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विचार के स्थापित प्रकृतिवादियन द्वारा अनुभवजन्य समर्थन क कमी के अटकलों के रूप में निंदा निंदा कईल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2811,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थॉमस रॉबर्ट माल्थस द्वारा जनसंख्या के सिद्धांत पे एगो निबंध (1798) से आंसिक रूप से प्रभावित रहेला, डार्विन कहने कि जनसंख्या वृद्धि से \"अस्तित्व के लिए लड़ाई\" होगा जेमिना अनुकूल विविधताएं जादा होंगी काहे से की दुसर खतम हो गयल रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"2.0"} +{"id":2812,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डार्विन ने 1838 के बाद से \"प्राकृतिक चयन\" क आपन सिद्धांत के विकसित कैने औरु इ विषय पे आपन \"बड़ी किताब\" लिखत रहने जब अल्फ्रेड रसेल वालेस ने ओनके 1858 में लगभग ओही सिद्धांत क एगो संस्करण भेजले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2813,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दिसा में, डार्विन ने पैंजेनेसिस के आपन अनंतिम सिद्धांत के विकसित कईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2814,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समझाए क खातिर कि नए प्रकार कैसे उत्पन्न होखेने, डी व्रीस ने एगो उत्परिवर्तन सिद्धांत विकसित कैने जेकरे कारण डार्विन के विकास के स्वीकार करे वालन औरु डी व्रीस के साथ संबद्ध बायोमेट्रिक्स के बिच्चे एक अस्थायी दरार पईदा भयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2815,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1953 में रोजालिंड फ्रैंकलिन के योगदान क साथे जेम्स वाटसन औरु फ्रांसिस क्रिक के द्वारा डीएनए क संरचना क प्रकासन ने विरासत क खातिर एगो भौतिक तंत्र क पर्दरसन कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2816,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1973 में, विकासवाद क जीवविज्ञानी थियोडोसियस डोबज़ांस्की ने लिखने रहने कि \"जीव विज्ञान में कुच्छो भी विकास के प्रकास क अलावा समझ में नाही आवेला ,\" काहे से की इ प्राकृतिक इतिहास में सभकरे ले पहिले असंबद्ध तथ्यों के संबंधों क ज्ञान क एगो सुसंगत व्याख्यात्मक निकाय में प्रकास में लायल गयल हव जवन वर्णन करेला औरु इ ग्रह पे जीवन क बारे में ढेर अवलोकन योग्य तथ्यों क भविष्यवाणी करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2817,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो जीव क संरचना औरु व्यवहार क बनाए वालन अवलोकनीय लच्छ्नो क पूरा सेट ओकर फेनोटाइप कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2818,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन क खातिर, सनटैन्ड त्वचा कौनो व्यक्ति क जीनोटाइप औरु सूर्य क प्रकास क बीच परस्पर क्रिया से आवेला ; इ प्रकार, लोगन क बच्चों क सनटैन पारित नाही करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2819,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डीएनए चार प्रकार क आधार से बनल एगो लंबा बायोपॉलिमर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2820,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो डीएनए अणु क भाग जवन एगो एकल कार्यात्मक इकाई के निर्दिष्ट करेला, जीन कहिल जाला; विभिन्न जीनों में आधार के अलग-अलग क्रम होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2821,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कौनो स्थान पे डीएनए अनुक्रम व्यक्तियन के बीच भिन्न होखेला, तब इ अनुक्रम के विभिन्न रूपन के एलील कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2822,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कुछ मामलन में एगो एलील औरु एगो विसेषता के बीच यह सरल पत्राचार क काम करेला, अधिकांसलक्षण अधिक जटिल होखेने औरु मात्रात्मक विसेषता लोकी (एकाधिक अंतःक्रियात्मक जीन) द्वारा नियंत्रित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2823,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डीएनए मिथाइलेशन मार्किंग क्रोमैटिन, आत्मनिर्भर चयापचय लूप, आरएनए हस्तक्षेप क द्वारा जीन साइलेंसिंग औरु प्रोटीन क त्रि-आयामी संरचना (जइसन कि प्रियन) ऐसे छेत्र होला जहां जीव स्तर पे एपिजेनेटिक विरासत प्रणाली क खोज कईल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2824,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन क खातिर, आला निर्माण क प्रक्रिया क माध्यम से पारिस्थितिक विरासत के ओकरे पर्यावरण में जीव क नियमित और बार-बार होए वाली गतिविधिय द्वारा परिभाषित कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2825,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्परिवर्तन औरु जीन क प्रवाह के माध्यम से नई भिन्नता के निरंतर परिचय क बावजूद, कौनो प्रजाति के अधिकांस जीनोम उस प्रजाति के कुल आदमिन में बर्रोबर होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2826,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनसंख्या में फेनोटाइपिक भिन्नता क एगो बड़ हिस्सा जीनोटाइपिक भिन्नता के कारन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2827,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब कौन्नो नया एलील स्थिरीकरण के बिंदु पे पहुंचेला तब विविधता गायब हो जायेला - जब उ या तो आबादी से गायब हो जायेला चाहे पैतृक एलील के सभ तरह से बदल देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2828,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब उत्परिवर्तन होखेला, तब उ जीन क उत्पाद के बदल सकेला,चाहे जीन क कार्य करने से रोक भी सकेला, चाहे कौनो प्रभाव नहीं डाल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2829,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीन क अतिरिक्त प्रतियां नए जीन क विकास क खातिर जरूरी कांच माल क एक प्रमुख स्रोत होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2830,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब एगो डुप्लिकेट कॉपी उत्परिवर्तित होखेला औरी एगो नया कार्य प्राप्त करेला, तब पैतृक जीन से नए जीन उत्पन्न करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2831,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नए जीन क पीढ़ी में कई जीन के छोट छोट हिस्सन से भी सामिल हो सकेने, इन टुकड़ों के साथ दुबारा से नया कार्यों क साथे नया संयोजन बनाए क खातिर दुबारा संयोजन कईल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2832,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुनर्संयोजन औरु पुनर्मूल्यांकन एलील आवृत्तियन क नाही बदलेने , बल्कि बदले में बदल देवेने काहे से की कौने से एलील एक दूसरे से जुड़ल हौवे, एलील्स क नया संयोजनो के साथे संतान पैदा करेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2833,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहली लागत इ हव की यौन द्विरूपी प्रजातियन में दु लिंगों में से खाली एक्के युवा के सहन कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2834,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर भी यूकेरियोट्स औरु बहुकोसिकीय जीवन के बीच यौन प्रजनन प्रजनन क जादा सामान्य साधन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2835,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रजातियन क बीच जीन स्थानांतरण में संकर जीव क निर्मान औरु क्षैतिज जीन स्थानांतरण सामिल हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2836,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरिया से यूकेरियोट्स जईसन यीस्ट सक्रोमयस्स सरेविसिए औरु अद्ज़ुकी बीन वेविल काल्लोसोब्रुचुस चिनेंसिस में जीन छितिज स्थानांतरण भयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"2.0"} +{"id":2837,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलग-अलग लछन जीवित रहे औरु प्रजनन (अंतर फिटनेस) क अलग-अलग दर प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2838,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नतीजतन, अइसन लक्षन वालन जीव जवन ओनकर आपन प्रतिस्पर्धियों पे लाभ देवेला, ओकरे गुन के अगली पीढ़ी के पारित करे क जादा संभावना होखेला, जवन कि लाभ प्रदान नइखे करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2839,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक चयन क केंद्रीय अवधारना एगो जीव क विकासवादी फिटनेस होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2840,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण क खातिर, अगर कौनो जीव अच्छी तरह से जीवित रह सकेला औरु तेजी से प्रजनन कय सकेला, लेकिन ओकरे संतान जीवित रहे क खातिर बहुत छोट और कमजोर रहे, तब इ जीव आने वाली पीढ़ि क खातिर बहुत कम आनुवंसिक योगदान देवेला और अइसन प्रकार कम फिटनेस क होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2841,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिटनेस में वृद्धि करे वालन लक्षण के उदाहरण जीवित अस्तित्व औरु बढ़ल हुई प्रजनन छमता में वृद्धि कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2842,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, भले ही चयन क दिसा इ तरह से उलट जाए, जवन लक्षन अतीत में खो गयल रहने, वउ एगो समान रूप में फिर से विकसित नइखे हो सकेला (डॉलो का नियम देखा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2843,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिलका दिशात्मक चयन होखेला, जवन समय क साथ एगो विसेसता के औसत मूल्य में बदलाव होखेला - उदाहरण क खातिर, जीव धीरे-धीरे लम्बे होत जा रहल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2844,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंन्तिम में, चयन क स्थिर करे में दुन्नु सिरों पे चरम विशेषता मूल्यन क खिलाफ चयन होखेला, जवन औसत मूल्य औरु कम विविधता के आसपास भिन्नता में कमी क कारन बन जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2845,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रकृति क इ व्यापक समझ वैज्ञानिकन के विशिष्ट सक्तियों के चित्रित करे में सक्षम बनाएला, जवन एक्के साथे, प्राकृतिक चयन के अपने में सामिल कर लेवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2846,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, पुनर्संयोजन क दर कम हौवे (प्रति गुणसूत्र प्रति पीढ़ी लगभग दु घटनाएं).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2847,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एलील्स क एगो समूह जवन आमतौर पे एगो समूह में विरासत में मिलेला, हैप्लोटाइप कहिल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2848,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बहाव रुक जाला जब एगो एलील अंततः स्थिर हो जायेला चाहे तब आबादी से गायब हो जाला चाहे दुसर एलील्स के सभ तरह से बदल देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2849,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आणविक विकास क तटस्थ सिद्धांत प्रस्तावित कैलास की जादातर विकासवादी परिवर्तन आनुवंसिक बहाव द्वारा तटस्थ उत्परिवर्तन क निर्धारण क परिणाम होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2850,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, इ मॉडल क एक औरु हालिया औरु बेहतर समर्थित संस्करण लगभग तटस्थ सिद्धांत होखेला, जहां एगो उत्परिवर्तन जो एगो छोट आबादी में प्रभावी रूप से तटस्थ रहेला, जरूरी नहीं कि एगो बड़ा आबादी में तटस्थ हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"2.0"} +{"id":2851,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनसंख्या में व्य��्ति क संख्या महत्वपूर्ण नहीं होखेला, बल्कि एगो उपाय होला जेके प्रभावी जनसंख्या क आकार के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2852,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीन प्रवाह क उपस्थिति चाहे अनुपस्थिति मौलिक रूप से विकास के पाठ्यक्रम के बदल देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2853,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विरोध-दबाव तर्क जादा समय तक विकास में आंतरिक प्रवृत्तियन क संभावना के खारिज करे खातिर इस्तेमाल कईल गयल रहे, जब तक कि आणविक युग तटस्थ विकास में नए सिरा से रुचि के प्रेरित नाही करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2854,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण के खातिर, उत्परिवर्तन पूर्वाग्रह अक्सर कोडन उपयोग क मॉडल में लागू होखेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2855,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल्लग अल्लग कर में अलग-अलग सम्मिलन बनाम विलोपन पूर्वाग्रह अल्लग अल्लग जीनोम आकारोके विकास के जनम दे सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2856,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्परिवर्तन पूर्वाग्रहों क भूमिका क बारे में समकालीन सोच हल्डेन औरु फिसर से एगो अलग सिद्धांत के दरसावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2857,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीव एक-दूसरे के साथे सहयोग कईके, आमतौर पे आपन रिस्तेदारो क सहायता करके चाहे पारस्परिक रूप से लाभ के सहजीवन में संलग्न होकर चयन क जवाब दे सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2858,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैक्रोएवोल्यूशन से तात्पर्य उ विकास से होला जवन प्रजातियन के स्तर पे चाहे ओकरे ऊपर होखेला, जरूरी रूप से प्रजाति और विलुप्त होखला में; जबकि माइक्रोएवोल्यूशन एगो प्रजाति चाहे आबादी क भीतर छोट विकासवादी परिवर्तनों को संदर्भित करेला, जरूरी रूप से एलील आवृत्ति औरु ओकरे अनुकूलन में बदलाव होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2859,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, मैक्रोइवोल्यूशन क भित्तर , पूरा प्रजाति क लछन महत्वपूर्ण हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2860,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ हो एगो आम गलत धारणाला की विकासवाद क लक्ष्य, दीर्घकालिक योजनाएं चाहे \"प्रगति\" क खातिर एगो सहज प्रवृत्ति होखेला, जईसन कि ऑर्थोजेनेसिस औरु विकासवाद जैसन विश्वास में बतावल गयल हौवे; वास्तविक रूप से हालांकि, विकास क कौनो दीर्घकालिक लक्ष्य न���ही होला औरी इ जरूरी नाही कि अधिक जटिलता पईदा कर दे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2861,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे अलावा, अनुकूलन सब्द एगो अइसन लछन के संदर्भित कर सकेला जवन कौनो जीव के अस्तित्व क खातिर महत्वपूर्ण होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2862,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अनुकूली लछन जीव क विकासात्मक पैटर्न क एगो पहलू होला जवन उ जीव के जीवित रहे औरु पुनरुत्पादन क संभावना के सछम चाहे जादा कर देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2863,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर हड़ताली उदाहरन बैक्टीरिया एस्चेरिचिया कोलाई होला जवन एगो दीर्घकालिक प्रयोगसाला प्रयोग में साइट्रिक एसिड क पोषक तत्व जइसन उपयोग करे क छमता विकसित कर रहल हौवे, फ्लेवोबैक्टीरियम एगो उपन्यास एंजाइम विकसित कर रहल हव जवन इ बैक्टीरिया के नायलॉन निर्माण के उप-उत्पादों औरु माटी क जीवाणु के बदे अनुमति देवेला. स्फिंगोबियम एगो पूरा तरह से नया चयापचय मार्ग विकसित कर देवेला जवन सिंथेटिक कीटनासक पेंटाक्लोरोफेनोल के नीचा दिखावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2864,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नतीजतन समान आंतरिक संगठन वालन संरचना के संबंधित जीवन में अलग-अलग कार्य हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2865,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, सभ जीवित जीव क कुछ हद तक संबंधित होखेला, इंहा तक ​​कि अइसन अंग जेमिना बहुत कम चाहे कौनो संरचनात्मक समानता नाही होला, जइसन कि आर्थ्रोपोड, स्क्विड औरु कसेरुक आंखें, चाहे आर्थ्रोपोड और कसेरुक के अंग औरु पंख, एक सामान्य सेट पे निर्भर हो सकेला. सजातीय जीन जवन उनकर संयोजन औरु कार्य के नियंत्रित करेला; इके डीप होमोलॉजी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2866,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन में स्यूडोजेन, अंधी गुफा में रहे वालन मछलियों में आंखी के गैर-कार्यात्मक अवसेस, उड़ान रहित पक्षियन में पंख, व्हेल औरु सांपन में कूल्हे की हड्डियों की उपस्थिति औरु जीव में यौन लक्षन सामिल होला जवन अलैंगिक प्रजनन क माध्यम से प्रजनन करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2867,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो उदाहरण अफ्रीकी छिपकली होलास्पिस गेंथेरी होला, जवन दरार में छिपे खातिर एगो बहुत सपाट कपार बिकसित कईने, जैसन कि इकरे पजरे रिश्तेदारन के देखल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2868,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दुसर उदाहरन ग्लाइकोलाइसिस औरु ज़ेनोबायोटिक चयापचय से एंजाइमों की भर्ती हौवे जवन जीवों क आंखी के लेंस के भीतर क्रिस्टलीय नाम क संरचनात्मक प्रोटीन के जइसन काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2869,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकास के बदल सकेला, जइसन कि भ्रूण की हड्डी संरचनाएं जवन स्तनधारियन में मध्य कान का हिस्सा बनने के बजाय दुसर जानवरन में जबड़े में विकसित बिकसित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2870,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर प्रजातिन में इ परिवर्तन, बदला में, पहली प्रजाति में नए अनुकूलन क कारन बनले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2871,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन क खातिर, पौधों औरु ओकरे जड़न पे उगे वाले माइकोरिज़ल कवक क बीच एगो अत्यधिक सहयोग होला औरु माटी से पोषक तत्वन के अवशोषित करे में पौधन क सहायता करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2872,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ईके प्रजाति क जीव के बीच गठबंधन भी विकसित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2873,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंहा, दैहिक कोसिका विशिष्ट संकेत क जवाब देवेली जवन ओके निर्देस देवेली कि कौन चीज बड़ेक हव, जैसे हैं वैसे ही रहे के हव या मरे क हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"2.0"} +{"id":2874,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"प्रजातियन\" क अवधारना के बतावे के कई गो तरीका होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2875,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल्लग अल्लग प्रजातियों के अवधारणाओं की विविधता के बावजूद भी, इ अल्लग अल्लग अवधारणाओं के तीन व्यापक दार्शनिक दृष्टिकोणों में से एगो में रखल जा सकेला: इंटरब्रीडिंग, पारिस्थितिक और फ़ाइलोजेनेटिक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2876,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके व्यापक औरु दीर्घकालिक उपयोग के बावजूद, दूसरे के तरह बीएससी विवाद के बिना नाही होला, उदाहरन क खातिर क्योंकि इ अवधारणाओं के प्रोकैरियोट्स पे लागू नहीं करल जा सकेला, औरु इ प्रजातियन क समस्या कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2877,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीन प्रवाह नए आनुवंसिक रूप के दुसर आबादी में भी फैला के इ प्रक्रिया के धीरे कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2878,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मामले में, निकट से संबंधित प्रजाति नियमित रूप से अंतःस्थापित हो सकेनी, लेकिन संकरों क चयन करल जाई औरु प्रजातियां सब अल्लग रहेनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2879,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नियंत्रित प्रयोगसाला स्थितियों (प्रजातियों के प्रयोगसाला प्रयोग देखा) औरु प्रकृति दुन्नु के तहत कई बार विशिष्टता देखल गईल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2880,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवरन में सबसे आम एलोपेट्रिक प्रजाति होला, जवन सुरू में भौगोलिक रूप से अलग-थलग आबादी में होला, जइसनकी निवास स्थान विखंडन या प्रवास होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2881,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रजाति क दूसर तरीका पेरिपैट्रिक प्रजाति होला जवन तब होला जब जीव के छोटी आबादी एगो दुसर वातावरन में बदल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2882,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीसरा विधा पैरापैट्रिक प्रजाति होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2883,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आम तौर पे इ तब होला जब माता-पिता क प्रजाति के आवास के भीतर पर्यावरन में भारी बदलाव आ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2884,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धातु के प्रति संवेदनशील माता-पिता की आबादी के साथ इंटरब्रीडिंग के खिलाफ चयन ने धातु प्रतिरोधी पौधों के फूल के समय में एक क्रमिक परिवर्तन किया, जो अंततः पूर्ण प्रजनन अलगाव का उत्पादन किया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2885,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ रूप दुर्लभ होला काहे से की जीन क प्रवाह क एगो छोट मात्रा भी आबादी के कुछ हिस्सन के बीच आनुवंसिक अंतर के दूर कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2886,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ जानवरन में आम नाही होला काहे से की पसु संकर आमतौर पे बाँझ होखेने","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2887,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सभ माता-पिता क प्रजाति के गुणसूत्र के अर्धसूत्रीविभाजन के दौरान मेल खाने वाले जोडा बनावे अनुमति देवेला, काहे से की सभ माता-पिता क गुणसूत्र पहले से ही एक जोड़ी द्वारा दरसावल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2888,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असल में, एगो प्रजाति के भीतर गुणसूत्र दोहरीकरण प्रजनन अलगाव क एक सामान्य कारण हो सकेला, काहे से की दोहरे जीव के साथे प्रजनन करते समय आधे दोहरे गुणसूत्र बेजोड़ होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2889,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृथवी पे रहे वालन लगभग सभ जानवर औरु पौधन क प्रजातियां अब विलुप्त हो गयल हयी, औरु विलुप्त भयल भी सभ प्रजातिय क अंतिम भाग्य प्रतीत होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2890,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमीन पे रहे वालन सभी प्रजातियन में से 99 प्रतिसत से जादा के अनुमानित विलुप्त होने के बावजूद, लगभग 1 ट्रिलियन प्रजातियन के वर्तमान में पृथ्वी पे होए क अनुमान हौवे जेमिन इक प्रतिसत क केवल एक हजारवां हिस्सा वर्णित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2891,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमीन पे जीवन क सबसे पहिला निर्विवाद प्रमाण कम से कम 3.5 अरब साल पहले क हौवे, जवन पहले के पिघलल हैडियन ईऑन के बाद भूगर्भीय क्रस्ट के जमजाये के बाद ईओर्चियन युग के समय रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2892,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑस्ट्रेलियाई निष्कर्षों पे टिप्पणी करत समय, स्टीफन ब्लेयर हेजेज लिखने, \"यदि पृथ्वी पे जीवन अपेक्षाकृत जल्दी हो गयल, तब इ ब्रह्मांड में सामान्य हो सकेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2893,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृथ्वी क वर्तमान प्रजातियन क संख्या का अनुमान 10 मिलियन से 14 मिलियन तक हौवे, जेमिना से लगभग 1.9 मिलियन को नामित कर देबल गयल हौवे और 1.6 मिलियन के केंद्रीय डेटाबेस में आज तक प्रलेखित कयल गयल हव, कम से कम 80 प्रतिसत के अभी तक वर्णित नाही कयल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2894,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीव क सामान्य बंस सबसे पहले जीवों के बारे में चार सरल तथ्यों से निकालल गयल रहे: पहला, ओंकर भौगोलिक वितरण हौवे जेके स्थानीय अनुकूलन द्वारा समझावल नाही जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2895,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चौथा, जीवो के इन समानता क उपयोग कइके नेस्टेड समूहों के एक पदानुक्रम में वर्गीकृत करल जा सकल जाला, जवन एगो परिवार के पेड़ के समान होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2896,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विचार डार्विन द्वारा थोड़े में बतावल गयल एक विचार से मिलेला, लेकिन बाद में छोड़ देवल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"2.0"} +{"id":2897,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक औरु गायब दुन्नु प्रजाति क सारीरिक रचना क तुलना कइके, जीवाश्म विज्ञानी उ सभ प्रजाति क वंसावली का अनुमान लगा सकेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2898,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ह���ल ही में, जीव के बीच जैव रासायनिक समानता के अध्ययन से सामान्य वंस के प्रमाण मिलल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2899,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूकेरियोटिक कोसिकाएं 1.6 और 2.7 अरब साल पहिले उभरल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2900,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सायनोबैक्टीरियल जइसन जीव के एगो औरु अतिक्रमण के कारन सैयवाल औरु पौधन में क्लोरोप्लास्ट का निर्मान भयल .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2901,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जनवरी 2016 में, वैज्ञानिक बतौने की, लगभग 800 मिलियन साल पहीले, जीके-पीआईडी ​​नाम क एकल अणु में एक मामूली आनुवंसिक परिवर्तन ने जीव के एकल कोसिका जीव से कई कोसिकाओं में से एक में जाने की अनुमति खाली दे सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2902,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैम्ब्रियन विस्फोट क खातिर विभिन्न ट्रिगर प्रस्तावित कईल गयल हौवे, जेमिना प्रकास संश्लेषण से वातावरण में ऑक्सीजन का संचय भी मिलल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2903,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कृत्रिम चयन जीव क आबादी में लछन क जानबूझकर चयन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2904,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल्यवान गुन वालन प्रोटीन उत्परिवर्तन औरु चयन के दोहरावल गयल दौर (उदाहरण के लिए संशोधित एंजाइम औरु नया एंटीबॉडी) द्वारा निर्देसित विकास नाम क प्रक्रिया में बिकसित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2905,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अंधी मछली क अलग-अलग आबादी क इक साथे प्रजनन करे से कार्यात्मक आंखों के साथ कुछ संतान पैदा भईल, काहे से की अलग-अलग गुफाओं में विकसित भईल रहे अलग-अलग आबादी में अलग-अलग उत्परिवर्तन भयल रहे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2906,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई मानव रोग स्थिर घटना नाही होखेला, लेकिन विकास में सक्षम होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2907,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ संभव हौवे कि हम अधिकांश उपलब्ध एंटीबायोटिक दवा के प्रभाव जीवन के अंत कर रहल हवे औरु हमारे रोगजनकों के विकास औरु विकास क भविष्यवाणी कई रहल हौवे औरु इनके धीमा करे चाहे रोके क खातिर रणनीति क तैयार करे क खातिर आणविक स्तर पे विकास के चलावे वालन जटिल ताकतों के गहन ज्ञान क आवश्यकता होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2908,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ जटिल इंजीनियरिंग समस्या के हल करे क खातिर विकास रणनीतियों क इस्तेमाल कईल गईल","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2909,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ देसन में, विसेस रूप से संयुक्त राज्य अमेरिका में, विज्ञान औरु धर्म के बीच इ तनाव ने वर्तमान सृजन-विकास विवाद, राजनीति औरु सार्वजनिक सिक्छा पे केंद्रित एगो धार्मिक संघर्ष के बढ़ावा देवल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2910,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1925 के स्कोप्स ट्रायल निर्णय इ विषय के एगो पीढ़ी क खातिर अमेरिकी माध्यमिक जीव विज्ञान पाठ्यपुस्तकों में बहुत कठिन बना देहलस, लेकिन बाद में एके धीरे-धीरे फिर से पेस कईल गईल औरु 1968 के एपपर्सन बनाम अर्कांसस निर्णय क साथे कानूनी रूप से संरक्षित हो गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Evolution","last_updated":"1.0"} +{"id":2911,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक चयन फेनोटाइप में अंतर के कारन आदमींन क अंतर अस्तित्व औरु प्रजनन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2912,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीव क सभ आबादी के भीतर भिन्नता मौजूद होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2913,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जीनोम क वातावरण में कोसिका, दुसर कोसिकाओं, दुसर व्यक्ति, आबादी, प्रजातियों, साथै में अजैविक वातावरन में आणविक जीव विज्ञान सामिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2914,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक चयन आधुनिक जीव विज्ञान क आधारसिला होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2915,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक चयन क अवधारना जरूरी रूप से आनुवंसिकता क एगो वैध सिद्धांत के अभाव में विकसित भयल रहे ; डार्विन के लेखन के समय, विज्ञान क आनुवंसिकी के आधुनिक सिद्धांतों के विकसित करल बाकी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2916,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सास्त्रीय तर्कों का 18 वीं सताब्दी में पियरे लुई मौपर्टुइस औरु दुसर लोगन दवार दुबारा प्रस्तुत कईल गयल रहे, जेमिना डार्विन क दादा इरास्मस डार्विन सामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2917,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सिद्धांत क सफलता ने भूगर्भीय समय के विसाल पैमाना के बारे में जागरूकता औरु इ विचार के प्रससनीय बना देला की आगे क पीढ़िय में छोटे, वस्तुतः अगोचर बदलाव प्रजातियन के बीच अंतर के पैमाने पे परिणाम उत्पन्न कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2918,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अपने सोध के प्रस्तुत करे क खातिर अपनी \"बड़ी किताब\" लिखे क प्रक्रिया रहल, जब प्रकृतिवादी अल्फ्रेड रसेल वालेस ने स्वतंत्र रूप से सिद्धांत क कल्पना कईने औरु एगो निबंध में वर्णित कईने जेके उ डार्विन क चार्ल्स लिएल को भेजे क खातिर भेजले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2919,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1861 के तीसरका संस्करण में डार्विन स्वीकार कईने कि 1813 में विलियम चार्ल्स वेल्स औरु 1831 में पैट्रिक मैथ्यू जईसन दुसर लोग भी एहि तरह क विचार क प्रस्ताव रखने, लेकिन ओनके नाही त विकसित कईने औरु न ही ओके उल्लेखनीय वैज्ञानिक परकासन में प्रस्तुत कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2920,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सितंबर 1860 में चार्ल्स लिएल के लिखल एगो पत्र में, डार्विन ने \"प्राकृतिक चयन\" सब्द के उपयोग पे खेद व्यक्त कईने, \"प्राकृतिक संरक्षण\" सब्द के प्राथमिकता देले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2921,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, प्राकृतिक चयन एगो तंत्र के जईसन विवादास्पद रहल, आंसिक रूप से काहे से की इ जीवित जीव क प्रेक्षित विसेसताओं क सीमा क व्याख्या करे क खातिर बहुत कमजोर मानल जात रहे, औरु आंसिक रूप से काहे से की इन्ह तक ​​​​कि विकास के समर्थकन ने भी इकर \"अनियंत्रित\" औरु गैर-प्रगतिसिल प्रकृति पे बाल देने रहे. प्रतिक्रिया जेके विचार क स्वीकृति क खातिर सभकरे ल महत्वपूर्ण बाधा क रूप में वर्णित कईल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2922,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20वीं सताब्दी क सुरुआत में मेंडल क विरासत के नियम के साथे विकास के एकीकरन क साथे, तथाकथित आधुनिक संश्लेषण, वैज्ञानिक आमतौर पे प्राकृतिक चयन के स्वीकार करे क खातिर आयल रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2923,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जे.बी.एस. हाल्डेन ने प्राकृतिक चयन क \"लागत\" क अवधारना पेस कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2924,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, प्राकृतिक चयन इ अर्थ में \"अंधा\" होला कि फेनोटाइप में परिवर्तन एगो प्रजनन लाभ दे सकेला, भले ही विसेसता आनुवंसिक हौवे की नाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2925,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यदि अइसन लक्षन जवन इ व्यक्तियन के एगो प्रजनन लाभ प्रदान करेला, उ भी अनुवांसिक होखेला, अर्थात, माता-पि��ा से संतानन के पारित कईल जाला, तब अंतर प्रजनन होइ, यानी अगली पीढ़ी में तेज खरगोस चाहे कुसल सैयवाल क थोड़ा जादा अनुपात होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2926,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ उद्देश्य क आभास देवेला, लेकिन प्राकृतिक चयन में कौनो जानबूझकर विकल्प नाही होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2927,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ गहरे रंग क पतंग क गहरे रंग क संतान पैदा करे क खातिर जीवित रहे क एगो बेहतर मौका देवल गयल हौवे, औरु पहिला गहरे रंग क पतंगे क पकड़े जाए क केवल पचास बरिस में, औद्योगिक मैनचेस्टर में लगभग सभ पतंग करिया ही रहने .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2928,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कौनो जीव आपन प्रजातियन क तुलना में आधे समय तक जीवित रहेला, लेकिन वयस्कता तक जीवितर हे वालन संतानन क संख्या दोगुना हौवे, त ओकर जीन अगला पीढ़ी क वयस्क आबादी में जादा सामान्य हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2929,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"योग्यतम क उत्तरजीविता\" औरु \"फिटनेस में सुधार\" क अवधारना क बीच अंतर करे क चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2930,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हाल्डेन ने इ प्रक्रिया के \"प्रतिस्थापन\" चाहे जीव विज्ञान में जादा सामान्यतः कहेने इ \"निर्धारण\" कहल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2931,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो आबादी क किसी सदस्य पे होए वालन लाभकारी उत्परिवर्तन क संभावना ओकरे प्रकार क प्रतिकृति क कुल संख्या पे निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2932,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन प्रयोग में एगो नया प्रकार क, \"फिटनेस में सुधार\" प्रकट होए क खातिर विसेस संस्करण क प्रतिकृति क संख्या पे निर्भर करेला जवन अगला उच्च दवा एकाग्रता छेत्र में बढ़ने में सक्षम होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2933,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिचर्ड लेन्स्की क क्लासिक ई. कोलाई दीर्घकालिक विकास प्रयोग प्रतिस्पर्धी माहौल में अनुकूलन क एगो उदाहरण होखेला, (\"सबसे योग्य की उत्तरजीविता\" के समय \"फिटनेस में सुधार होखल\").","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2934,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असामान्य विघटनकारी चयन संक्रमन अवधि के दौरान भी काम करेला जबकि वर्तमान मोड उप-इष्टतम होखेला, लेकिन एगो से अधिक दिसा में विसेसता के बदल देव���ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2935,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ जीवविज्ञानी खाली दु प्रकार के पहचानेले: व्यवहार्यता (या उत्तरजीविता) चयन, जवन कौनो जीव के जिन्दा रहे क संभावना क बढ़ावे खातिर काम करेला, और उर्वरता (या प्रजनन या प्रजनन) चयन, जवन अस्तित्व के देखत हुए प्रजनन के दर के बढ़ावे क काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2936,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिजन चयन औरु अंतर्गर्भसयी संघर्ष में, जीन-स्तर क चयन अंतर्निहित प्रक्रिया क अधिक उपयुक्त विवरण प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2937,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो भी माध्यम से प्राकृतिक चयन पारिस्थितिक चयन यौन चयन क अलावा होखेला, जइसन कि परिजनों का चयन, प्रतिस्पर्धा औरु सिसुहत्या.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2938,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कुछ प्रजातियन में, साथी क पसंद मुख्य रूप से पुरुसो द्वारा होखेला, जइसन की परिवार क कुछ मछलियन में स्यन्ग्नथिदाए होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2939,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1928 में पेनिसिलिन क खोज के बादे से, जीवाणु रोगन से लडे क खातिर एंटीबायोटिक दवाओं का उपयोग कईल जाला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2940,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक भिन्नता उत्परिवर्तन, आनुवंसिक पुनर्संयोजन औरु कैरियोटाइप (गुणसूत्रों की संख्या, आकार, आकार औरी आंतरिक व्यवस्था) में परिवर्तन क परिनाम होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2941,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, गैर-कोडिंग डीएनए में कई उत्परिवर्तन हानिकारक प्रभाव डालेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2942,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इनमें परिवर्तन अक्सर व्यक्ति क फेनोटाइप पे जादा प्रभाव डालेने काहे से की उ कई दुसर जीन के कार्य के नियंत्रित करेले","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2943,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब इ तरह क उत्परिवर्तन क परिणाम उच्च फिटनेस में होखेला, तब प्राकृतिक चयन इन फेनोटाइप क पक्ष लेवेला औरु उपन्यास विसेसता आबादी में फैल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2944,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, इ एगो प्रजाति क अवधारणा क खातिर आंतरिक होखेला, जेकरे खिलाफ संकर क चयन कइल जाला, प्रजनन अलगाव के विकास क विरोध कईके, एक समस्या जेके डार्विन मान्यता देले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2945,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेनोटाइप एगो जीव क आनुवंसिक मेकअप (जीनोटाइप) औरु उ वातावरण से निर्धारित होला जेमिना जीव रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2946,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो उदाहरन मनुष्यों में एबीओ रक्त प्रकार एंटीजन होला, जहां तीन एलील फेनोटाइप के नियंत्रित कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2947,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रक्रिया तब तक जारी रह सकेला जब तक कि एलील तय नहीं हो जाएला औरु पूरी आबादी फिटर फेनोटाइप के साझा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2948,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चयन के स्थिर करे से कार्यात्मक आनुवंसिक विशसेसताओं क संरक्षण होखेला, जइसन कि प्रोटीन-कोडिंग जीन चाहे नियामक अनुक्रम, समय क साथे हानिकारक वेरिएंट के खिलाफ चयनात्मक दबाव द्वारा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2949,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संतुलन चयन के कुछ रूपों क परिणाम निर्धारण में नाही होला, लेकिन आबादी में मध्यवर्ती आवृत्तियों पे एलील बनाए रखले रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2950,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एलील भिन्नता क रखरखाव विघटनकारी चाहे विविधीकरण चयन के माध्यम से भी हो सकेला, जवन जीनोटाइप का समर्थन करेला जवन औसत से कौनो भी दिसा में प्रस्थान करेला (अर्थात, अति-प्रभुत्व के विपरीत), औरु इकरे परिणामस्वरूप विसेसता मूल्यों का एक द्विपद वितरण हो सकेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2951,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि,बिना कउनो नए उत्परिवर्तन क अवधि के बादे, आनुवंसिक बहाव के कारन इ साइटों पे आनुवंसिक भिन्नता ख़तम हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"2.0"} +{"id":2952,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दो प्रक्रियाओं क सटीक परिणाम ओ दर पे निर्भर करेला जेप्पे नए उत्परिवर्तन होखेला औरु प्राकृतिक चयन क ताकत पे निर्भर करेला, जवनकि उत्परिवर्तन केतना प्रतिकूल साबित होला एकर इ जरूरी काम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2953,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दो एलील के बीच ऐसा फेरबदल होए क संभावना ओकरे बीच क दूरी से उल्रूटा रुप से संबंधित होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2954,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो मजबूत चयनात्मक स्वीप क परिणाम जीनोम के एगो छेत्र में होखेला जहां सकारात्मक रूप से चयनित हैप्लोटाइप (एलील और उसके पड़ोसी) खाली उहे होले जवन आबादी में मौजूद होखेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2955,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृसठभूमि चयन एगो चयनात्मक स्वीप क उल्टा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2956,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दार्शनिक डैनियल डेनेट क सब्दन में, प्राकृतिक चयन द्वारा विकास क \"डार्विन क खतरनाक विचार\" एगो \"सार्वभौमिक एसिड\" होला, जेके कौनो भी पोत या कंटेनर तक सीमित नाही रखल जा सकल जाला, काहे से की इ जल्द ही लीक हो जायेला, जवन कि व्यापक परिवेस से आपन रास्ता काम कर रहल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2957,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ शर्तें होला: आनुवंसिकता, प्रकार क विविधता आउर सीमित संसाधन क खातिर प्रतिस्पर्धा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2958,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर्बर्ट स्पेंसर आउर यूजीनिक्स ने जरूरी रूप से प्रगतिसिल क रूप में प्राकृतिक चयन क फ्रांसिस गैल्टन क व्याख्या क वकालत कईने, जेसे खुफिया औरु सभ्यता में प्रगति भईल, उपनिवेसवाद, यूजीनिक्स आउर सामाजिक डार्विनवाद क औचित्य बन गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2959,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमार राज्य क आधार के रूप में नस्लीय विचार पहिले ही इ संबंध में बहुत कुछ हासिल कर चुकल हव.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2960,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकासवादी मनोविज्ञान क सबसे प्रमुख उदाहर, विसेस रूप से नोम चॉम्स्की क सुरुआती काम में आउर बाद में स्टीवन पिंकर द्वारा उन्नत, इ परिकल्पना ह कि मानव मस्तिष्क ने प्राकृतिक भाषा क व्याकरणिक नियम के प्राप्त करे क खातिर अनुकूलित कयल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_selection","last_updated":"1.0"} +{"id":2961,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ देखने कि जीव (मटर के पौधे) असतत \"विरासत क इकाइयों\" क माध्यम से लक्षन प्राप्त करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2962,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीन संरचना आउर कार्य, भिन्नता आउर वितरण क अध्ययन कोसिका, जीव (जैसे प्रभुत्व) क संदर्भ में आउर जनसंख्या के संदर्भ में कईल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2963,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक प्रक्रिया एगो जीव क पर्यावरन आउर अनुभव क संयोजन में विकास आउर व्यवहार के प्रभावित करे क खातिर काम करेला, जेके अक्सर प्रकृति बनाम पोसन के रूप में संदर्��ित कईल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2964,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिकी क आधुनिक विग्यान, इ प्रक्रिया के समझे क कोसीस कर रहल हउवे, 19वीं सताब्दी के मध्य में ऑगस्टिनियन तपस्वी ग्रेगर मेंडल के नाम से सुरु भयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2965,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकर दूसरका नियम उहे हव जवन मेंडल न प्रकासीत कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2966,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सताब्दी क दौरान एगो लोकप्रिय सिद्धांत, औरु चार्ल्स डार्विन के 1859 ऑन द ओरिजिन ऑफ़ स्पीशीज़ द्वारा निहित, विरासत क सम्मिश्रण रहे: इ विचार कि व्यक्ति अपने माता-पिता से लक्षनन क एगो सहज मिश्रण प्राप्त करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2967,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1865 में ब्रून में नेचुरफोर्सचेंडर वेरेन (सोसाइटी फॉर रिसर्च इन नेचर) के प्रस्तुत कईल गईल अपने पेपर \"वर्सुचे उबर पफ्लैनजेनहाइब्रिडेन\" (\"प्लांट हाइब्रिडाइजेशन पर प्रयोग\") में, मेंडल ने मटर के पौधन में कुछ लक्षणनन के वंशानुक्रम पैटर्न का पता लगावल गयल औरु ओनके गणितीय रूप से बतावल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2968,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेंडल क काम के प्रस्तावक विलियम बेटसन ने 1905 में जेनेटिक्स सब्द बनाउने (विशेसन आनुवंसिनक, ग्रीक सब्द जेनेसिस-γένεσις, \"मूल\" से लेवल गयल हव, संज्ञा से पहले क हौवे औरु पहली बार 1860 में जैविक अर्थ में इस्तेमाल कईल गयल रहे).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2969,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगले 11 बारिस में, उ पौने की महिलाओं में केवल X गुणसूत्र होखेने औरु पुरुषों में X और Y दोनों गुणसूत्र होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2970,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेम्स वाटसन औरु फ्रांसिस क्रिक ने 1953 में रॉसलिंड फ्रैंकलिन औरु मौरिस विल्किंस क एक्स-रे क्रिस्टलोग्राफी कार्य क उपयोग करत डीएनए क संरचना का निर्धारण कईने, जे संकेत देहलस कि डीएनए में एगो पेचदार संरचना होला (यानी, एक कॉर्कस्क्रू के आकार का).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2971,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संरचना ने प्रतिकृति के खातिर एगो सरल विधि क भी सुझाव देहने: यदि किस्में अलग हो जाएला, तब पुरान स्ट्रैंड के अनुक्रम के आधार पे सभकरे खातिर साथी स्ट्रैंड क पुनर्निर्माण कईल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2972,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के साल में, वैज्ञानिक इ समझाए क कोसीस कईने की डीएनए प्रोटीन उत्पादन क प्रक्रिया को कैसे नियंत्रित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2973,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विरासत क नया आणविक समझ के साथे अनुसंधान क विस्फोट भयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2974,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो महत्वपूर्ण विकास 1977 में फ्रेडरिक सेंगर द्वारा श्रृंखला-समाप्ति डीएनए अनुक्रमण रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2975,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फूलों के रंग क विसेषता क अध्ययन करे वालन आपन प्रयोगों में, मेंडल देखने की कि सभ मटर के पौधन के फूल चाहे तो बैंगनी सफेद होखेने - लेकिन कौने भी दु रंगों के बीच मध्यवर्ती नाही होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2976,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनुष्यन सहित कई प्रजातियों में विरासत क इ पैटर्न होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2977,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब जीव एगो जीन में विषमयुग्मजी होखेने तब, तो अक्सर एगो एलील के प्रमुख कहल जाला काहे से की इकर गुन जीव क फेनोटाइप पे हावी हो जाला, जबकि दूसरे एलील के पुनरावर्ती कहल जाला काहे से की इकरे गुन घट जाने अउर देखल भी न जा पावेले","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2978,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जीन क खातिर सामान्य, गैर-उत्परिवर्ती एलील के चिह्नित करे क खातिर अक्सर \"+\" प्रतीक क उपयोग कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2979,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रॉस-ब्रीडिंग क परिणाम के भविष्यवानि करे क खातिर उपयोग करल जाने वालन सामान्य आरेखों में से एक पुनेट स्क्वायर होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2980,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ जीन स्वतंत्र रूप से वर्गीकृत नाही होखेने, आनुवंसिक संबंध पर्दारसित करेले, इ लेख में बाद में चर्चा कयल गयल एगो विषय.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2981,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दुसर जीन, हालांकि, नियंत्रित करेला कि फूलन क रंग बिल्कुल हौवे चाहे उज्जर हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2982,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कइ लक्षन असतत विसेषताएं नाही होला (जैसे बैंगनी या सफेद फूल) बल्कि निरंतर विशेषताएं होला (जइसन मानव ऊंचाई औरु त्वचा क रंग).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2983,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जौने हद तक किसी जीव के जीन एगो जटिल लक्षन में योगदान करेला औरु ओकर आनुवंसिकता कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2984,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डीएनए न्यूक्लियोटाइड क एगो श्रृंखला से बनल होला, जेम्मिन चार प्रकार होखेला: एडेनिन (ए), साइटोसिन (सी), गुआनिन (जी), और थाइमिन (टी).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2985,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वायरस एगो मेजबान क बिना पुनरुत्पादन नाही कर सकेला औरु कई आनुवंसिक प्रक्रिया से अप्रभावित होखेला एहि खातिर ओके जीवित जीव नहीं मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2986,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डीएनए क इ संरचना वंसानुक्रम क खातिर भौतिक आधार होला: डीएनए प्रतिकृति किस्म केविभाजित कइके औरु एगो नया साथी स्ट्रैंड के संश्लेषण क खातिर एगो टेम्पलेट के रूप में प्रत्येक स्ट्रैंड क उपयोग कईके आनुवंसिक जानकारी क नकल करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2987,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ डीएनए स्ट्रैंड अक्सर बहुत लम्बा होखेने; सबसे बड़ा मानव क गुणसूत्र, उदाहरन क खातिर लंबाई में लगभग 247 मिलियन आधार जोडल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2988,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डीएनए अक्सर कोसिकाओं के केंद्रक में पाया गयल रहे, लेकिन रूथ सेगर ने नाभिक के बाहर पाए जाने वालन गैर-गुणसूत्र जीन खोज में मदद करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2989,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब अगुणित जीवन में प्रत्येक गुणसूत्र क केवल एगो प्रति होला, जादातर जानवर औरु कई पौधे,दु गुन क भी होखेने, जिनमें प्रत्येक गुणसूत्र में से दो होते हैं औरु अइसन प्रकार प्रत्येक जीन की दो प्रतियां होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2990,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनुष्यों औरु कई दुसर जानवरन में, वाई गुणसूत्र में उ जीन होला जवन विसेस रूप से पुरुष विसेसताओं क विकास के गति प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2991,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माइटोसिस नाम क इ प्रक्रिया प्रजनन क ससे सरल रूप होखेला औरु अलैंगिक प्रजनन क आधार होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2992,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूकेरियोटिक जीव अक्सर संतान पैदा करे क खातिर यौन प्रजनन क उपयोग करेले जेम्मिन दु अलग-अलग माता-पिता से विरासत में मिलल आनुवंसिक सामग्री क मिश्रन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2993,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ जीवानू संयुग्मन से गुजर सकेले, डीएनए के एगो छोट गोलाकार टुकडा के दूसर जीवाणु में स्थानांतरित कर देवेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2994,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए प्रकार एगो संभोग जोड़ क संतानन में जीन क नया संयोजन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2995,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रॉसओवर क दौरान, गुणसूत्र डीएनए क हिस्सन क आदान-प्रदान करेले, गुणसूत्रों के बीच जीन एलील्स के परभावी ढंग से फेरबदल कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2996,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रॉसिंग ओवर क पहीला साइटोलॉजिकल पर्दरसन 1931 में हेरिएट क्रेयटन औरु बारबरा मैकक्लिंटॉक कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2997,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनमाना ढंग से लंबी दूरी क खातिर, क्रॉसओवर क संभावना इतना जादा हौवे की जीन क विरासत प्रभावी रूप से असंबंधित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2998,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमीनो एसिड क विशिष्ट अनुक्रम क परिणामस्वरूप उ प्रोटीन क खातिर एगो अद्वितीय त्रि-आयामी संरचना होखेला, औरु प्रोटीन क त्रि-आयामी संरचनाएं ओकरे काम से संबंधित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":2999,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रोटीन संरचना गतिसिल होला; प्रोटीन हीमोग्लोबिन तनीअलग रूप में झुकेला काहे से की इ स्तनधारी रक्त के भीतर ऑक्सीजन क अणु क पकडे, परिवहन औरु छोडे क सुविधा देवत रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":3000,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण क खातिर, सिकल सेल एनीमिया एगो मानव आनुवंसिक रोग होला जवन हीमोग्लोबिन के β-ग्लोबिन खंड क खातिर कोडिंग क्षेत्र क भीतर एकल आधार अंतर के परिणामस्वरूप होखेला, जेकरे से एकल अमीनो एसिड परिवर्तन होखेला जवन हीमोग्लोबिन के भौतिक गुन के बदल देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":3001,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ डीएनए अनुक्रम आरएनए में लिखल जायेने लेकिन प्रोटीन उत्पादों में अनुवादित नाही होखेने- अइसन आरएनए अणु क गैर-कोडिंग आरएनए कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":3002,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बडिया उदाहरन स्याम देस क बिल्ली क कोट रंग हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":3003,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन इ काले बाल पैदा करे वाले प्रोटीन तापमान के प्रति संवेदनसील होखेने (अर्थात तापमान-संवेदनसिलता क कारन उत्परिवर्तन होखेला) औरु जादा तापमान वाले वातावरन में विकृतीकरण, उन छेतरन काले बालों के रंगद्रव्य क उत्पादन करे में विफल होखेला जहां बिल्ली क देह क तापमान जादा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetics","last_updated":"1.0"} +{"id":3004,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पश्चिमी रोमन साम्राज्य के डुबला क बाद, मध्य युग के प्रारंभिक सताब्दी (400 से 1000 ईस्वी) के समय पश्चिमी यूरोप में दुनिया के ग्रीक अवधारना के ज्ञान बिगड़ गईल, लेकिन इस्लामी स्वरन युग के दौरान मुस्लिम दुनिया में ई संरछित रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3005,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक विज्ञान के आम तौर पर तीन प्रमुख शाखा में बांटल जाता जउने में प्राकृतिक विज्ञान (जइसे, जीव विज्ञान, रसायन विज्ञान आउर भौतिकी) शामिल हवे, जे कि व्यापक अर्थ में प्रकृति के अध्ययन करेलन; सामाजिक विज्ञान (जइसे, अर्थशास्त्र, मनोविज्ञान आउह समाजशास्त्र), जे कि व्यक्ति आउर समाज के अध्ययन करेलन; आउर औपचारिक विज्ञान (जइसे, तर्क, गणित आउरी सैद्धांतिक कंप्यूटर विज्ञान), जे कि नियम द्वारा शासित प्रतीक से जुड़ल बाटे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3006,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विग्यान में नया ग्यान सब वैग्यानिक लोग के सोध से आगे बढ़ेला जे कि दुनिया के बारे में जिग्यासा आउर समस्या के हल करे के इच्छा से प्रेरित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3007,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विसेस रूप से, ई ऊ तरह के ज्ञान रहल जेके लोग एक-दूसरे से बतावत रहलन आउर साझा करत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3008,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, ग्यान के अइसन चीज के बिचे कउनो सुसंगत सचेत अंतर ना करल गइल रहल, जउन हर समुदाय आउर अन्य प्रकार के सांप्रदायिक ज्ञान, जइसे पौरानिक कथा आउर कानूनी प्रनाली में सच हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3009,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग एगो आधिकारिक कैलेंडर भी विकसित कइलन जउने में वर्ष के अंत में बारह महीना, हर महीना में तीस दिन आउर साल के अंतिम में पांच दिन सामिल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3010,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही कारण से, ई दावा करल जाला कि ई लोग विशुद्ध अर्थ में पहिले दार्शनिक रहलन, आउर \"प्रकृति\" आउर \"सभा\" के स्पष्ट रूप से अलगे करे वाला भी पहिल लोग रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3011,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे उलट, प्रकृति के नकल करे खातिर प्रकृति के ग्यान के उपयोग करे के कोसिस (कृत्रिम या तकनीक, ग्रीक तकनीक) के क्लासिकल वैग्यानिक लोग द्वारा निम्न सामाजिक वर्ग के कारीगरन बदे जादा उपयुक्त रुचि के रूप में देखल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3012,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परमानु के सिद्धांत ग्रीक दार्सनिक ल्यूसिपस आउर उनकर छात्र डेमोक्रिटस विकसित कइले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3013,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लेटो के संवाद द्वारा प्रलेखित सुकराती पद्धति परिकल्पना उन्मूलन के द्वंद्वात्मक पद्धति हवे: ई बेहतर परिकल्पना के लगातार पहचाने आउरी खत्म करे से मिलल जे विरोधाभास पैदा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3014,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात भौतिकी के पुरान प्रकार के अध्ययन के आलोचना करत एके विसुद्ध रूप से काल्पनिक आउर आत्म-आलोचना में कमी बतउले हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3015,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरस्तू बाद में टेलीलॉजिकल दर्सन के व्यवस्थित कार्यक्रम बनवलन: गति आउर परिवर्तन के चीज में पहिले से मौजूद संभावना के वास्तविकीकरन के रूप में वर्नन करल गइल हवे कि ऊ कउने तरह के चीज ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3016,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात ई बात पर भी जोर दिहलन कि दर्सन के उपयोग मनुस्य खातिर जिए के सर्वोत्तम तरीका के व्यावहारिक प्रश्न पर विचार करे खातिर करल जाए के चाही (अइसन अध्ययन जवन कि अरस्तू नैतिकता आउर राजनीतिक दर्सन में विभाजित कइलन).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3017,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरिस्टार्कस के मॉडल के व्यापक रूप से खारिज कर देवल गयल काहे कि ई मानल जात रहल कि ई भौतिकी के नियम के उल्लंघन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3018,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"500 के दसक में बीजान्टिन विद्वान जॉन फिलोपोनस एकरे खामी के ध्यान में रखतअरस्तू के भौतिकी के सिछन पर सवाल उठावलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3019,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरस्तू के चार कारन निर्धारित कइल गइल बा जेकरा में वैग्यानिक रूप से कउनों चीज के समझावे खातिर \"काहे\" प्रश्न के उत्तर चार तरीका से देवे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3020,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, अरस्तू के मूल ग्रंथ अंततः पश्चिमी यूरोप में गुम हो गइल, आउर प्लेटो के खाली एगो पाठ व्यापक रूप से जानल जात रहल, प्रारंभिक मध्य युग में टिमियस, जे कि एकमात्र प्लेटोनिक संवाद रहल, आउर शास्त्रीय प्राकृतिक दर्शन के कुछ मूल कार्य में से एक ठे, लैटिन पाठक लोग खातिर उपलब्ध रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3021,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नेस्टोरियन आउर मोनोफिसाइट्स जइसन समूह द्वारा कई सिरिएक अनुवाद करल गईल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3022,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पी. 465: \"खाली जब इब्न अल-हयातम आउर बाकी के बाद के मध्ययुगीन भौतिक लेखन के मुख्यधारा पर प्रभाव के गंभीरता से जांच करल गइल हव, तब श्राम के ई दावा का मूल्यांकन करल जा सकेला कि इब्न अल-हयातम आधुनिक भौतिकी के सच्चा संस्थापक रहलन.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3023,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एविसेना के सिद्धांत के चिकित्सा में सबसे महत्वपूर्ण प्रकासन में से एक ठो मानल जाला आउर ई दुन्नो लोग आपन दावा के समर्थन करे खातिर नैदानिक परीछन आउर प्रयोग के उपयोग करत प्रायोगिक चिकित्सा के अभ्यास में महत्वपूर्ण योगदान दिहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3024,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, क्लासिकल ग्रीक ग्रंथ के अरबी आउर ग्रीक से लैटिन में अनुवाद करे जाए लगल, जेसे पश्चिमी यूरोप में उच्च स्तर के वैग्यानिक चर्चा भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3025,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1240 से पहले अल्हाज़ेन के बुक ऑफ ऑप्टिक्स की पांडुलिपि प्रति भी पूरे यूरोप में प्रचारित भइल, जइसे कि विटेलो के पर्सपेक्टिवा में सामिल होवे के एकर सबूत हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3026,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन ग्रंथ के प्रवाह 12 वीं सताब्दी के पुनर्जागरन के कारन बनल आउर कैथोलिक आउर अरस्तू वाद के संस्लेसन के पश्चिमी यूरोप में विद्वतावाद के रूप में जानल गयल, जवन विग्यान के एगो नया भौगोलिक केंद्र बन गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3027,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दृष्टि के मॉडल जउने के बाद में परिप्रेछयवाद कहल गयल, पुनर्जागरन के कलाकार लोग द्वारा उपयोग आउर अध्ययन कयल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3028,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई एगो प्रमेय पर आधारित रहल कि ग्रह के कछीय अवधि लंबा होखेला काहे कि ओकर कछ गति के केंद्र से दूर होखेला, जउने के ऊ टॉलेमी के मॉडल से सहमत ना पउलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3029,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ देखलन कि दृस्य के एगो बिंदु से सब प्रकास कांच के गोला के पीछे एगो बिंदु पर प्रतिबिम्बित करल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3030,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केप्लर अरस्तू के तत्वमीमांसा के अस्वीकार नइखे कइलन आउर आपन काम के छेत्र के सद्भाव के खोज के रूप में वर्नित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3031,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैलीलियो पोप के तर्क के इस्तेमाल कइले रहलन आउर ओके \"दु गो मुख्य विश्व प्रनाली के संबंध में संवाद\" काम में साधारन लोगन के आवाज में रखले रहलन, जवन कि अर्बन VIII के बहुत नाराज कइले रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3032,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेसकार्टेस व्यक्तिगत विचार पर जोर दिहलन आउर तर्क दिहलन कि प्रकृति के अध्ययन करे खातिर ज्यामिति के बजाय गनित के उपयोग होवे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3033,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई नया विग्यान अपने के \"प्रकृति के नियम\" क वर्नन करे के रूप में देखे लगल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3034,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रांसिस बेकन के सैली में, लाइबनिज़ मनलन कि विभिन्न प्रकार के चीज सभी प्रकृति के समान सामान्य नियम के अनुसार काम करेले, हर तरह के चीज़ बदे कउनो विसेस औपचारिक या अंतिम कारन ना होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3035,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेकन क सब्द में, \"विग्यान के वास्तविक आउर वैध लछय नया आविस्कार आउर धन के साथ मानव जीवन के बंदोबस्ती हव\", आउर ऊ वैग्यानीकन के अमूर्त दार्सनिक या आध्यात्मिक विचारों के पीछा करे से हतोत्साहित कइलन, जेकरा बारे में उनकर मानना रहल कि \"सूक्ष्म, उदात्त, या मनभावन परिकल्पना\" से परे मानव खुसी में बहुत कम योगदान देहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3036,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो आउर महत्वपूर्न विकास तेजी से साछर आबादी के बिचे विग्यान के लोकप्रियकरन रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3037,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्यानोदय के दार्सनिक लोग वैग्यानिक पूर्वज - गैलीलियो, बॉयल आउर न्यूटन के संछिप्त इतिहास के मुख्य रूप से चुनलन - समय के हर भौतिक आउर सामाजिक छेत्र में प्रकृति आउर प्राकृतिक कानून के विलछन अवधारना के उनके अनुप्रयोग के मार्गदर्सक आउर गारंटर के रूप में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3038,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ह्यूम ��उर अन्य स्कॉटिस प्रबुद्धता विचारक लोग \"मनुष्य के विग्यान\" विकसित कइलन, जउने के ऐतिहासिक रूप से जेम्स बर्नेट, एडम फर्ग्यूसन, जॉन मिलर आउर विलियम रॉबर्टसन समेत लेखक लोग द्वारा कार्य में व्यक्त कयल गइल रहल, जउने में से सब के प्राचीन आउर प्राचीन संस्कृति में आधुनिकता के निर्धारन ताकत के बारे में एक मजबूत जागरूकता के साथे मनुस्य के व्यवहार के वैग्यानिक अध्ययन के विलय कर दियल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3039,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जॉन हर्शल आउर विलियम व्हीवेल दुनो लोग कार्यप्रणाली के व्यवस्थित कइलन: दूसर वाला वैज्ञानिक शब्द गढ़लन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3040,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलग से, ग्रेगर मेंडल 1865 में आपन पेपर, \"वर्सुचे उबर फ्लेनजेनहाइब्रिडेन \" (\"प्लांट हाइब्रिडाइजेशन पर प्रयोग\") प्रस्तुत कइलन, जउने में जैविक वंशानुक्रम के सिद्धांत के रेखांकित करल गइल रहल, जे आधुनिक आनुवंशिकी के आधार के रूप में कार्य करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3041,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19 वीं सताब्दी के अंतिम दसक में परमानु के विघटन के अनुमति देवे वाला घटना के खोज करल गईल: एक्स-रे के खोज रेडियोधर्मिता के खोज के प्रेरित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3042,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, ई सदी के युद्ध से प्रेरित तकनीकी नवाचार के व्यापक उपयोग परिवहन (ऑटोमोबाइल आउर विमान), आईसीबीएम के विकास, अंतरिछ वेग आउर परमाणु हथियारन के तेजी में क्रांति ला दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3043,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1964 में ब्रह्मांडीय माइक्रोवेव पृष्ठभूमि विकिरण के खोज जॉर्जेस लेमेत्रे के बिग बैंग सिद्धांत के पक्ष में ब्रह्मांड के स्थिर राज्य सिद्धांत के अस्वीकार कर दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3044,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20वीं सदी के अंतिम तिमाही में संचार उपग्रह के साथे एकीकृत परिपथ के व्यापक उपयोग सूचना प्रौद्योगिकी में क्रांति ला दिहलस आउर स्मार्टफोन सहित वैश्विक इंटरनेट आउर मोबाइल कंप्यूटिंग के उदय भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3045,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक आउर सामाजिक विग्यान दोनों प्रयोगसिद्ध विग्यान हवे,काहे कि उनकर ग्यान प्रयोगसिद्ध टिप्पनी पर आधारित हव आउर समान परिस्थिति में काम करे वाला अन्य सोध��र्ता द्वारा एकर वैधता खातिर परीछन करे में सछ्म हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3046,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, भौतिक विग्यान के भौतिकी, रसायन विग्यान , खगोल विग्यान आउर पृथ्वी विग्यान में विभाजित करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3047,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर भी, दार्सनिक दृष्टिकोन, अनुमान आउर पूर्वधारना , जउने के अक्सर अनदेखा कर देवल जाला, प्राकृतिक विग्यान में आवस्यक हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3048,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एमे गनित, सिस्टम सिद्धांत आउर सैद्धांतिक कंप्यूटर विग्यान मिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3049,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औपचारिक विग्यान ई बदे प्राथमिक विसय हवे आउर ई वजह से, ये बात पर असहमति बा कि का ऊ वास्तव में विग्यान के गठन करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3050,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंजीनियरिंग में ही इंजीनियरिंग के जादा विसिस्ट छेत्र के एगो श्रृंखला सामिल बा, जउने में से हर एक लागू गनित, विग्यान आउर आवेदन के प्रकार के विसेस छेत्र पर जादा विसिस्ट जोर देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3051,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ जवाब दिहलन: \"सर, नवजात बच्चा के का उपयोग हव?\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3052,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई नयका व्याख्या के उपयोग गलत भविष्यवानी करे खातिर करल जाला जे कि प्रयोग या अवलोकन द्वारा परीछन योग्य होखे ले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3053,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई आंसिक रूप से प्राकृतिक घटना के अवलोकन के माध्यम से करल जाला, लेकिन प्रयोग के माध्यम से भी नियंत्रित परिस्थिति में प्राकृतिक घटना के अनुसासन बदे उपयुक्त के रूप में अनुकरन करे के कोसिस करेला (अवलोकन विग्यान, जइसे खगोल विग्यानया भू विग्यान में, अनुमानित अवलोकन नियंत्रित परीछन के जगह ले सकेला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3054,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर परिकल्पना परीछन से बच जाले, त एके वैग्यानिक सिद्धांत के ढांचे में अपनावल जा सकेला, कुछ प्राकृतिक घटना के व्यवहार के वर्नन करे खातिर तार्किक रूप से तर्कसंगत, आत्मनिर्भर मॉडल चाहे ढांचा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3055,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ सैली में, सिद्धांत जादातर समान वैग्यानिक सिद्धांत के अनुसार परिकल्पना के रूप में तैया��� करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3056,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सावधानीपूर्वक प्रयोगात्मक डिजाइन, पारदर्सिता आउर प्रयोगात्मक परिनाम के साथे-साथे कउनो भी निष्कर्स के संपूर्ण सहकर्मी समीछा प्रक्रिया द्वारा प्राप्त करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3057,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांख्यिकी, गनित के एगो साखा, के उपयोग डेटा के सारांसित करे आउर ओकर विस्सलेसन करे खातिर करल जाला, जवन कि वैग्यानिक लोगन के उनके प्रयोगात्मक परिनाम के विश्वसनीयता आउर परिवर्तनसीलता के आकलन करे के अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3058,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई विचार कि विग्यान के सफलता ई बात पर निर्भर ना करेला कि ऊ इलेक्ट्रॉन जैसे अदृष्ट तत्व के बारे में सटीक हवे,एकर तुलना यथार्थवाद विरोधी से करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3059,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विग्यान के दर्सन में विचार के विभिन्न स्कूल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3060,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई आवस्कय हव काहे कि ऊ सब सिद्धांत के भविस्यवनी के संख्या अनंत हव, जेकर अर्थ हवे कि उनके खाली निगमनात्मक तर्क के उपयोग करके सीमित मात्रा में साछय से नाहीं जानल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3061,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आलोचनात्मक तर्कवाद विज्ञान के प्रति 20 वीं सदी के विपरीत दृष्टिकोन हव, जउने के सबसे पहिले ऑस्ट्रियाई-ब्रिटिस दार्निसनिक कार्ल पॉपर परिभासित कइले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3062,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉपर वैग्यानीक सिद्धांत के मील के पत्थर के रूप में सत्यापनीयता के मिथ्याकरनीयता के साथे बदले के प्रस्ताव दिहलन आउर अनुभवजन्य पद्धति के रूप में मिथ्याकरन के साथ प्रेरन के प्रतिस्थापित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3063,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक अन्य दृष्टिकोन, वाद्यवाद, घटना के व्याख्या आउर भविष्यवानी खातिर उपकरन के रूप में सिद्धांत के उपयोगिता पर जोर देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3064,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वाद्यवाद के करीब रचनात्मक अनुभववाद हवे, जेकरे अनुसार वैग्यानीक सिद्धांत के सफलता के मुख्य मानदंड ई ह कि का ऊ अवलोकन योग्य संस्था के बारे में जवन कहेला का ऊ सच बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3065,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर प्रतिमान के आपन विसिस्ट प्रश्न, उद्देस्य आउर व्याख्या हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3066,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्थात्, नया रुप प्रतिमान के चुनाव टिप्पनी पर आधारित होखेला, भले ही ऊ अवलोकन पुराना रूप प्रतिमान के पृष्ठभूमि के खिलाफ करल गइल होखे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3067,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर मुख्य बिंदु ई हव कि प्राकृतिक आउर अलौकिक व्याख्या के बिचे अंतर करल जाए के चाही आउर विग्यान के प्राकृतिक व्याख्या तक ही सीमित रखे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3068,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्थात्, कउनो भी सिद्धांत के कबो सख्ती से निश्चित नाहीं मानल जाला काहे कि विग्यान पतनवाद के अवधारना के स्वीकार करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3069,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नया वैग्यानिक ग्यान से सायद ही कबो हम लोगन के समझ में बड़ बदलाव आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3070,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विग्यान के विभिन्न साखा में विभिन्न सोधकर्ता द्वारा विभिन्न प्रयोग से सूचना के क्रमिक संस्लेसन द्वारा विग्यान में ग्यान प्राप्त करल जाला; ई एगो छलांग से जादा चढ़ाई के तरह बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3071,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दार्सनिक बैरी स्ट्राउड कहलन कि, हालांकि \"ज्ञान\" खातिर सबसे बढ़िया परिभाषा के विरोध करल जाला, संदेहपूर्ण आउर मनोरंजक होवे पर गलत होवे के संभावना हो सकेला, जवन कि सही होवे के साथे संगत हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3072,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई विसेस रूप से विग्यान के जादा मैक्रोस्कोपिक छेत्र (जइसे मनोविग्यान, भौतिक ब्रह्मांड विग्यान) के मामला हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3073,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ समय से सक्रिय पत्रिका के कुल संख्या में लगातार वृद्धि भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3074,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि पत्रिका 39 भाषा में बा, 91 प्रतिशत अनुक्रमित लेख अंग्रेजी में प्रकासित होवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3075,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यू साइंटिस्ट, साइंस एंड वी, आउर साइंटिफिक अमेरिकन जइसन विग्यान पत्रिका जादा व्यापक पाठकन के जरूरत के पूरा करेलन आउर अनुसंधान के कुछ छेत्रन में उल्लेखनीय खोज आउर प्रगति सहित अनुसंधान के लोकप्रिय छेत्र के गैर-तकनीकी सार���ंस प्रदान करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3076,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विभिन्न प्रकार के वानिज्यिक विग्यापन, प्रचार से लेकर धोखाधड़ी तक, ये श्रेनी में आ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3077,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई वैग्यानिक अर्थव्यवस्था के विभिन्न छेत्र जइसे सैछिक, उद्योग, सरकार आउर गैर-लाभकारी संगठन में करियर बनावे के लछय रखेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3078,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, क्रिस्टीन लैड (1847-1930) पीएच.डी. कार्यक्रम \"सी. लैड\" के रूप में; क्रिस्टीन \"किट्टी\" लैड 1882 में आवस्कयता के पूरा कइलिन, लेकिन केवल 1926 में उनके आपन डिग्री से सम्मानित करल गईल, कैरियर के बाद जे कि तर्क के बीजगनित (सत्य तालिका देखीं), रंग दृष्टि आउर मनोविग्यान के फैलावता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3079,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20 वीं सदी के अंत में, महिला लोग के सक्रिय भर्ती आउर लिंग के आधार पर संस्थागत भेदभाव के उन्मूलन से महिला वैग्कयानीकन संख्या में काफी वृद्धि भइल, लेकिन कुछ छेत्रन में बड़ लैंगिक असमानता बनल रहल; 21 वीं सदी के सुरुआत में आधा से जादा नया जीवविग्यानी महिला लोग रहलीन, जबकि भौतिकी में 80% पीएचडी पुरुस लोग के दिहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3080,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सदस्यता सबके खातिर खुलल हो सकेले, कुछ वैग्यानिक प्रमान-पत्र रखे के आवस्कयता हो सकेले, या चुनाव द्वारा प्रतिसठा मिल सकेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3081,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये तरह विग्यान नीति ऊ मुद्दा के संपूर्ण छेत्र से संबंधित हवे जउने में प्राकृतिक विग्यान सामिल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3082,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रमुख ऐतिहासिक उदाहरन में चीन के महान दीवार सामिल हव, जवन कई राजवंस के राज्य समर्थन के माध्यम से दू सहस्राब्दी के दौरान पूरा भइल, आउर यांग्त्ज़ी नदी के ग्रांड कैनाल, सनसु एओ (孫叔敖 7 वीं सताब्दी) द्वारा सुरू करल गईल हाइड्रोलिक इंजीनियरिंग के एगो विसाल उपलब्धि हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3083,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन प्रक्रिया, जवन सरकार, निगम या फ़ाउंडेसन द्वारा चलावल जाले, कम धन आवंटित करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3084,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ उद्योग में सरकारी वित्त पोसन अनुपात जादा बाटे, आउर ई सामाजिक विग्यान आउर मानविकी में अनुसंधान पर हावी बा","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3085,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई कारक विग्यान के राजनीतिकरन के पहलु के रूप में कार्य कर सकेलान जइसे लोकलुभावन विरोधी बौद्धिकता, धार्मिक विश्वास खातिर कथित खतरा, उत्तर-आधुनिकतावादी व्यक्तिपरकता, आउर व्यावसायिक हित खातिर डर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Science","last_updated":"1.0"} +{"id":3086,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रयोग परिकल्पना के समर्थन या खंडन करे खातिर करे जाए वाली प्रक्रिया हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3087,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रयोग परीछन स्कोर बढ़ा सकेला आउर छात्र के सीखे वाली सामग्री में जादा व्यस्त आउर रुचि रखे में मदद कर सकेला, खासकर के तब जब समय पर इनकर उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3088,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रयोग में आमतौर पर नियंत्रन सामिल होला, जेके एकल स्वतंत्र चर के अलावा अन्य चर के प्रभाव के कम करे खातिर बनावल गइल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3089,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोधकर्ता मौजूदा सिद्धांत या नया परिकल्पना के समर्थन या खंडन करे खातिर ओकर परीछन करे बदे प्रयोग के भी उपयोग करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3090,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कउनो प्रयोग सावधानी से करल जाला, त परिनाम आमतौर पर परिकल्पना के समर्थन चाहे खंडन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3091,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चिकित्सा आउर सामाजिक विग्यान में, प्रयोगात्मक अनुसंधान के व्यापकता सभे विसय में व्यापक रूप से भिन्न बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3092,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकल अध्ययन में आमतौर पर प्रयोग के प्रतिकृति सामिल ना होला, लेकिन अलग-अलग अध्ययन के व्यवस्थित समीछा आउर मेटा-विस्लेसन के माध्यम से एकत्रित करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3093,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम सब ई तरह अंतिम में ऊ सत्य तक पहुँच सकिला जवन हृदय के तृप्त करेला आउर धीमे-धीमे आउर सावधानी से ऊ अंत तक पहुँचेला जउने पर निश्चितता प्रकट होला; जबकि आलोचना आउर सावधानी के माध्यम से हम सब ऊ सत्य के पकड़ सकिला जे असहमति के दूर करेला आउर संदिग्ध मामला के हल करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3094,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आलोचनात्मक विचार के ये प्रक्रिया में, मनुस्य के खुद ई नाहीं भूले के चाही कि ऊ \"पूर्वाग्रह\" आउर \"उदारता\" के माध्यम से व्यक्तिपरक राय रखेला - आउर ई तरह ओके परिकल्पना के निर्मान के आपन तरीका खातिर आलोचनात्मक होवे के पड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3095,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेकन एगो अइसन विधि चाहत रहलन जवन दोहरा अवलोकन या परीछन पर निर्भर हो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3096,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, गैलीलियो गैलीली (1564-1642) समय के सटीक रूप से मापलन आउरी एगो गिरत पिंड क गति के बारे में सटीक माप आउर निष्कर्स निकाले खातिर प्रयोग कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3097,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछो विसय (जइसे, मनोविग्यान चाहे राजनीति विग्यान ) में, 'सच्चा प्रयोग' सामाजिक सोध के एगो विधि हवे जउने में दो प्रकार के चर होखे लन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3098,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अच्छा उदाहरन ड्रग ट्रायल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3099,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रतिकृति नमूना के परिनाम औसत हो सकेला, चाहे अगर प्रतिकृति में से एगो बाकी नमूना के परिनाम के साथ स्पष्ट रूप से असंगत हवे, त एके प्रयोगात्मक त्रुटि के परिनाम के रूप में छोड़ देवल जा सकेला (परीछन प्रक्रिया के कुछ चरन गलती से हो सकलन ऊ नमूना खातिर छोड़ल जालन ).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3100,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नकारात्मक नियंत्रन नकारात्मक परिनाम देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3101,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परीछन नमूना परिनाम से घटावे खातिर नकारात्मक नियंत्रन के मूल्य के \"परिप्रेछय\" मान के रूप में मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3102,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छात्रन के अज्ञात प्रोटीन के मात्रा वाला तरल पदार्थ के नमूना देवल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3103,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छात्र प्रोटीन मानक के विभिन्न विलयन वाला कई सकारात्मक नियंत्रन नमूना बना सकेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3104,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परीछन वर्णमिति परीछन हवे जउने में स्पेक्ट्रोफोटोमीटर प्रोटीन अडू आउर अतिरिक्त डाई के अडू के बीच परस्पर क्रिया द्वारा गठित रंगीन मिश्रन के पता लगाके नमूना में प्रोटीन के मात्रा के मापल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3105,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई मामला में, ���्रयोग दू चाहे दूई से जादा नमूना समूह बनाकर सुरू होला जे कि संभावित रूप से समकछ होले, जेकर अर्थ बा कि समूह के बिचे लछन के माप समान होखे के चाही आउर अगर समान बर्ताव करल जाला त समूह के भी वोही तरह से प्रतिक्रिया देवे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3106,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक बार समकछ समूह बन जाए के बाद, प्रयोगकर्ता एक चर के छोड़के जउने के ऊ अलग करल चाहेला, के छोड़के उनकरे साथे समान व्यवहार करे के प्रयास करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3107,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सुनिश्चित करेला कि स्वयंसेवक पर कउनो प्रभाव स्वयं के बर्ताव के कारण होला आउर ई ज्ञान के प्रतिक्रिया ना ह जवन कि ऊ बर्ताव करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3108,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई परिकल्पना कौनो घटना के व्याख्या करे या कउनो क्रिया के परिनाम के भविष्यवानी करे खातिर कारण सुझावेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3109,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सून्य परिकल्पना ऊ हव जउने में जांच करल जा रहल तर्क के माध्यम से घटना के कोई व्याख्या या आगे क ताकत नाहीं होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3110,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जहां तक संभव होखे, ऊ सब सिस्टम खातिर डेटा ये तरह से जुटावे के प्रयास करेलन कि सभी चर से योगदान निर्धारित करल जा सकेला, आउर कुछ चर में भिन्नता के प्रभाव लगभग स्थिर होला ताकि अन्य चर के प्रभाव के देखल जा सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3111,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आमतौर पर, हालांकि, ई सब चर के बीच कुछ सहसंबंध होला, जे नियंत्रित परीछन करे पर निष्कर्स निकाले के अपेछा प्राकृतिक निरीछन के विश्वसनीयता कम कर देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3112,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, खगोल विग्यान में ई स्पष्ट रूप से असंभव हवे, जब परिकल्पना के परीछन \"तारा के गिरल हाइड्रोजन के बादल हउएं\", हाइड्रोजन के एक विसाल बादल के साथे सुरू करे खातिर, आउर फिर एकरे खातिर तारा बने खातिर कुछ अरब साल इंतजार करे के होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3113,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये कारन से, छेत्र परीछन के कबो-कबो प्रयोगसाला परीछन के तुलना में उच्च बाह्य वैधता के रूप में देखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3114,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये स्थिति में, अवलोकन संबंधी अध्ययन के ���हत्व हवे काहे कि ऊ अक्सर वो परिकल्पना के सुझाव देवलन जेके आकस्मिक प्रयोग के साथे चाहे ताजा डेटा एकत्र करके परीछन करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3115,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, अवलोकन संबंधी अध्ययन (जइसे, जैविक या सामाजिक प्रनाली में) में अइसन चर सामिल होवेलन जेके मापब या नियंत्रित करब मुस्कील होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3116,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांख्यिकीय मॉडल के बिना जवन कि उद्देस्य यादृच्छिकरन के दर्सावेला, सांख्यिकीय विश्लेसन व्यक्तिपरक मॉडल पर निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3117,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, पेट के कैंसर के महामारी विग्यान के अध्ययन लगातार ब्रोकली के सेवन के साे लाभकारी सहसंबंध दिखावेलन, जबकि प्रयोग से कउनो लाभ ना मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3118,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कउनो भी आकस्मिक परीछन खातिर, निश्चित रूप से माध्य से कुछ भिन्नता अपेछित होला, लेकिन यादृच्छिकरन ई सुनिश्चित करेला कि प्रायोगिक समूह के पास माध्य मान बाटे जवन कि केंद्रीय सीमा प्रमेय आउर मार्कोव के असमानता के कारन हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3119,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वो स्थिति से बचे खातिर जवन कि प्रयोग के बहुत कम उपयोगी बनावेला, चिकित्सक चिकित्सा परीछन कर रहल बाटें -यू.एस. फूड एंड ड्रग एडमिनिस्ट्रेसन के मंजूरी के हिसाब से- पहचाने जा सके वाला सहसंयोजक के मात्रा निर्धारित करे आउर ओके यादृच्छिक बनावे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3120,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव स्वास्थ्य पर आर्सेनिक के अंतर्ग्रहन के प्रभाव जइसन घटिया या हानिकारक उपचार के प्रभाव पर यादृच्छिक प्रयोग करब भी आम तौर पर अनैतिक (अवैध) होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Experiment","last_updated":"1.0"} +{"id":3121,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौतिकी प्रयोगसाला में कन त्वरक या निर्वात कछ हो सकेला, जबकि धातु विग्यान प्रयोगसाला में धातु के ढलाई या सोधन या ओकर सक्ति के परीछन करे खातिर उपकरन हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3122,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अन्य क्षेत्र के वैज्ञानिक अब भी अन्य प्रकार के प्रयोगशाला के उपयोग करिहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3123,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विसेसग्य खातिर सीमित स्थान के रूप में प्रयोगसा��ा के अंतर्निहित धारना के बावजूद, \"प्रयोगसाला\" सब्द के प्रयोग वर्कसाप रिक्त स्थान जइसे लिविंग लैब्स, फैब लैब्स, या हैकरस्पेस पर भी करल जाला, जउने में लोग सामाजिक समस्या पर काम करे या प्रोटोटाइप बनावे, सहयोगी रूप से काम करे या संसाधन के साझा करे खातिर मिलेन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3124,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई प्रयोगसाला तब बनावल गइल रहल जब पाइथागोरस ध्वनि के स्वर आउर स्ट्रिंग के कंपन के बारे में एगो प्रयोग कइले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3125,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16 वीं सदी के एगो भूमिगत रसायन विग्यान प्रयोगसाला वर्ष 2002 में गलती से खोजल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3126,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रयोगशाला के खतरा में जहर; संक्रमण फैलावे वाला; ज्वलनशील, विस्फोटक,चाहे रेडियोधर्मी सामग्री; चलती मशीनरी; जादा तापमान; लेज़र, मजबूत चुंबकीय क्षेत्र चाहे उच्च वोल्टेज शामिल हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"2.0"} +{"id":3127,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज्य अमेरिका में व्यावसायिक सुरछा आउर स्वास्थ्य प्रसासन (ओएसएचए) प्रयोगसाला कार्यस्थल के अनूठी विसेसता के पहचानके, प्रयोगसाला में खतरनाक रसायन के व्यावसायिक जोखिम खातिर एगो मानक तैयार कइले हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3128,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कउनो विसेस व्यवसाय चाहे प्रयोगसाला खातिर उचित रासायनिक स्वच्छता योजना के निर्धारन करे में, मानक के आवस्कयता, वर्तमान सुरछा, स्वास्थ्य आउर पर्यावरन प्रथा के मूल्यांकन आउर खतरा के आकलन के समझल आवस्कय बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3129,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, तीसरा पछ के समीछा के उपयोग \"बाहरी दृस्य\" के उद्देस्य के प्रदान करे खातिर भी करल जाला जवन कि ऊ छेत्र आउर समस्या पर एगो नया रूप प्रदान करेला जे कि आदत के कारण स्वीकृत या अनदेखा करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3130,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रयोगशाला सुविधा के चलत सुरक्षित संचालन खातिर प्रशिक्षण महत्वपूर्ण हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3131,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, एक ठो सोध समूह के एक सेड्यूल होला जहवां ऊ लोग सप्ताह के एक दिन के खातिर आपन रुचि के विसय पर सोध करलन , लेकिन बाकी लोग खातिर ऊ लोग कउनो देवल गइल समूह प्रोजेक्ट पर काम करलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3132,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लोकेटर प्रयोगसाला के कर्मचारी होला जवन कि प्रत्येक स्टाफ सदस्य के बैज से निकले वाला अनोखा संकेत के आधार पर ई जाने के प्रभारी होला कि प्रयोगसाला के प्रत्येक सदस्य वर्तमान में कहां हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3133,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव जाति विग्यान संबंधी अध्ययन के माध्यम से, एक निस्कर्स ई निकलक कि, कर्मचारी के बीच, प्रत्येक वर्ग (सोंधकर्ता, प्रसासक ...) के लग्गे अलग-अलग पात्रता होले, जवन कि प्रति प्रयोगसाला भिन्न होले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3134,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टाफ सदस्य के बीच विभिन्न अंतःक्रिया के देखके, हम लोग संगठन में उनके सामाजिक स्थिति के निर्धारन सकिला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3135,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"त ई सामाजिक पदानुक्रम के एगो परिणाम ई बा कि लोकेटर स्टाफ सदस्य आउर उनकर अधिकार के आधार पर विभिन्न स्तर के जानकारी के खुलासा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3136,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक पदानुक्रम भी प्रौद्योगिकी के प्रति दृष्टिकोन से जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3137,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, एगो रिसेप्सनिस्ट बैज के उपयोगी मानेला, काहे कि ऐसे ओके दिन के दौरान स्टाफ के सदस्यन के पता लगावे में मदद मिली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3138,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पात्रता, दायित्व, सम्मान, अनौपचारिक आउर औपचारिक पदानुक्रम, आउर बहुत कुछ के बदलत स्वरुप स्टाफ सदस्य महसूस कर सकलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Laboratory","last_updated":"1.0"} +{"id":3139,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रकृति, ढेर मतलब में, प्राकृतिक, भौतिक, भौतिक संसार या ब्रह्मांड बाटे. \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3140,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाकि मनुष्य प्रकृति के हिस्सा बाड़े सन मानब गतिविधि के अक्सर दोसर प्राकृतिक घटनासब से अलग वर्ग के रूप मे बुझल जा सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"2.0"} +{"id":3141,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सम्पूर्ण रूप से प्रकृति के अवधारणा, भौतिक ब्रह्मांड, मूल धारणा के ढेर फैलल कुल में से एगो बाटे सन; ई पूर्व-सुकराती दार्सनिक द्वारा सब्द के कुछ मूल ओकर रूप के साथ सुरु भेल (हालांकि ई सब्द के ईगो गतिसील आयाम रहे, खास तौर से हेराक्लिटस के खातिर), अउर�� तब से लगातार पैसा भेटाल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3142,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, प्रकृति के एगो जीवनवादी दृष्टि, ईश्वरवादी के नखिच, एके समय मे पुनर्जन्म भेल, खासकर चार्ल्स डार्विन के बाद.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3143,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर मलतब अक्सर प्राकृतिक बातावरन\" या जंगल-जंगली जानवर, चट्टानसब, जंगल अउरी सामान्य तौर पर ओ चीजसब से लीयल जात बा जे मानब हस्तक्षेप से काफी हद तक नईखे बदलत बाटे, या जे मानब हस्तक्षेप के बावजूद बनल रहत ह.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3144,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर सबसे मुख्य जलवायु बिसेसता एकर दूगो बड़ा ध्रुवीय क्षेत्र, दूगो अपेक्षाकृत सकरा समसीतोस्न क्षेत्र अउरी एगो फैलल भूमध्यरेखाक उष्णकटिबंधीय से उपोष्णकटिबंधीय क्षेत्र बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"2.0"} +{"id":3145,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंत में महाद्वीप अउरी द्वीप बाटे सन, जकरामें से जियादातर उत्तरी गोलार्ध में बसल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3146,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भित्तर के भाग सक्रिय रहत बाड़े, प्लास्टिक मेंटल के एगो मोट परत अउरी एगो लोहा से भरल मूल के संग जे एगो चुंबकीय क्षेत्र उत्पत्ति करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"2.0"} +{"id":3147,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉक इकाई के पहिले या त' सतह पर जमा करके या ऊपर के पाथर में घुसई के स्थापित कईल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3148,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आउटगैसिंग अउरी ज्वालामुखी गतिविधि आदिम बातावरन के निर्माण कईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3149,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महाद्वीपसब के गठन भेल, फेर टूट गेल अउरी सुधार भेल रहे काहे की धरती के सतह सेकड़ो लाख बरस में फेर से आकार देलक, कबो-कबो एगो सुपरकॉन्टिनेंट बनाय के खातिर संयोजन कईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3150,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नियोप्रोटेरोजोइक युग के दौरान, बर्फीला तापमान धरती के ज्यादातर हिस्सा के गलेसियर सब अउरी बर्फ के चादरसब से तोप देल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3151,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतिम सामूहिक गायब लगभग 66 मिलियन बरस पाहिले भेयल रहे जब एगो उल्कापिंड के भिड़ंत संभावित गैर-एवियन डायनासोर अउरी दोसर बड़ा सरीसृपसब के विलुप्त होबय के सुरु केलक, लेकिन स्तनधारी सब जैसन छोट जानवरसब के बकसल ग��ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"2.0"} +{"id":3152,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनुष्य जीबन आये के बाद , अउरी कृषि अउरी आगे के सभ्यता के बिकास के बाद मनुष्यन क कउनो भी पिछला जीबन रूप के तुलना में धरती के ढेर तेजी से प्रभावित करे क अनुमति देहलस, दोसर जीब के प्रकृति अउरी मात्रा के संगे-संगे दुनिया के जलवायु दुनो के प्रभावित केइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3153,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृथ्वी के मुने\/तोपे बला गैससब के पातर परत गुरुत्वाकर्षण से अप्पन जगह पर बनल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3154,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओजोन परत सतह पर पहुंचय बला पराबैंगनी (यूवी) विकिरण के मात्रा के कम करय में महत्वपूर्ण भूमिका निभावत बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3155,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थलीय मौसम लगभग बिसेस रूप से वायुमंडल के निचला हिस्सा में होला, अउरी घाम के पुनर्वितरण के एल एगो संवहनी प्रणाली के रूप में काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3156,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके छोड़ के, महासागरीय धारासब अउरी वायुमंडल द्वारा घाम के ताकत के पुनर्वितरण के बिना, उष्ण कटिबंध बेसी गरम होखी, अउरी ध्रुवीय छेत्र बेसी जुड़ायल होखी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"2.0"} +{"id":3157,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सतहबाला बनस्पति मौसम के मौसमी असमानता पर निर्भरता बिकसित कयल बाटे, अउरी मात्र कुछ बरस तक चले बाला अनचोके बदलाव के बनस्पति अउरी जानवरसब दुनो पर एगो नाटकीय प्रभाव हो सकेला, जे उनकर खाना के खातिर एकर वृद्धि पर आसरित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3158,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐतिहासिक अभिलेखसब के आधार पर, धरती के अतीत मे हिमयुग संगे भारी जलवायु परिवर्तन के खातिर जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3159,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसन ढेर जगह बाटे, भूमध्य रेखा पर उष्णकटिबंधीय जलवायु से लेकर उत्तरी अउरी दक्षिणी चरम सीमासब में ध्रुवीय जलवायु तक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3160,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब पृथ्वी अप्पन कक्षा में घूमत बा त' ई देखावेय के खातिर वैयकल्पिक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3161,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पानी पृथ्वी के सतह के 71% हिस्सा पर बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3162,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महासागरसब के नन्हका जगह के समुद्र, खाड़ी, खाड़ी अउरी ���ोअर नाम से जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3163,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई ग्यान नईखे बा कि टाइटन के झीलसब के नदिसब द्वारा पोसल जाला, हालांकि टाइटन के सतह के ढेर नदी तलसब द्वारा उकेरल गेल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3164,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पानी के आदमी निर्मित निकलेबाला एगो फैइलल किसिम किसिम के पोखरासब के रूप में वर्गीकृत कयल जात बा, जेकर सौंदर्य अलंकरन के खातिर डिजाइन कयल गयल जल उद्यान, वाणिज्यिक मछली प्रजनन के खातिर डिजाइन कयल गयल मछली पोखरा अउरी थर्मल ऊर्जा के संग्रहीत करे के खातिर डिजाइन कयल गयल सौर तालाब मिलल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3165,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छोट नदिसब के ढेर दोसर नामो से भी बुलावल जा सकत बा, जकरामे धारा, क्रीक, ब्रुक, रिवलेट अउरी रिल सामिल बा; कौनो सामान्य नियम नईखे बा जे परिभासित करत बा कि नदी के का कहल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3166,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संरचना अउरी संरचना भिन्न-भिन्न पर्याबरन कारकसब द्वारा निर्धारित कयल जात बा जे लगभग जुडल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3167,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पारिस्थितिक तंत्र के अबधारणा के केंद्र में ई विचार बाटे सन कि जिन्दा जीव अप्पन स्थानीय वातावरण मे एक दुसरे तत्व के संग बातचीत करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3168,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जिनगी के जीबसब के मात्र बिसेस अवस्था सेहो कहल जा सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3169,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, जिनगी के कुल परिभासा ई सब गुण के जरूरी नईखे मानत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3170,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यापक भूभौतिकीय दृष्टिकोण से, जीवमंडल वैश्विक पारिस्थितिक तंत्र बाटे जे कुल जिन्दा प्राणिसब अउरी हुनकर संबंध के एकीकृत करत बा, जकरा मे लिथोस्फीयर (चट्टानसब), जलमंडल (जल), अउरी वायुमंडल (वायु) के तत्वसब के संग हुनकर बातचीत सामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3171,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभही तक पौधा अउरी जानवरसब के जिनगी के 20 लाख से ज्यादा प्रजातिसब के पहचान कयल गयल बा, अउरी उपस्थित प्रजातिसब के वास्तविक संख्या के अनुमान बड्ड मिलियन से लेकर 50 मिलियन से बेसी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3172,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ प्रजाति कुल जे बदलत जगह के अनुकूल नईखे भयल रहे अउरी दोसर जीबन रूपसब से प्रतिस्पर्धा विलुप्त हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3173,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब पौधासब के जीबन के मुख्या रूप प्रकास संसलेसन के प्रक्रिया बिकसित कयल गयल, तब सुरुज के ऊर्जा के उपयोग ऐसन परिस्थितिसब के बनाबे के खातिर कयल जा सकत बा जे ढेर जटिल जीबन रूप के अनुमति देत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3174,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नन्हका जीव एकल-कोसिका बला जीव होला जे आम तौर पर एकदम छोट होला, अउरी मनुष्य क आंखी से छोट होला जवन देख सकेला सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3175,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर प्रजनन तेज अउरी विपुल दुनो बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3176,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब से, इ स्पष्ट हो गेल बाटे कि मूल रूप से परिभाषित प्लांटे मे ढेर असंबंधित समूह सामिल रहल, अउरी कवक अउरी सैवाल के ढेर समूहन के नवका राज्यो मे हटा दियल गेल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3177,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधा के वर्गीकृत करय के ढेर तरीका मे क्षेत्रीय बनस्पतिसब बाड़े, जवन अध्ययन के उद्देश्य के आधार पर जीवाश्म वनस्पतिसब, पहिले जुग से पौधसब के जिनगी के निसानी सेहो सामिल कर सकत बानी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"2.0"} +{"id":3178,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ प्रकार के \"देसी बनस्पति\" हकीकत मे सदि पहिले एक क्षेत्र या महाद्वीप से दोसर मे प्रवास करय बला लोगसब से पेस कलय गेल बा, अउरी ऊ जगह के मूल, या प्राकृतिक वनस्पतिसब के एक अभिन्न अंग बन गएल बा जवन उनका पेस केयल गेल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3179,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक वर्ग के रूप मे जानवरसब मे ढेर खासियतसब होला जे आम तौर पर उनका दोसर जिन्दा चीजसब से फरक करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3180,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ सेल देबालसब के कमी के कारन पौधासब, सैवाल अउरी कवक सेहो अलग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3181,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आमतौर पर एक गो भित्तरबला पाचन कक्षों होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3182,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नेचर मे प्रकासित एगो 2020 के अध्ययन मे मिलल कि मानवजनित द्रव्यमान (मानव निर्मित सामग्री) धरती पर सभ जिन्दा बायोमास से ढेर बाटे, अकेल प्लास्टिक सभ भूइया अउरी समुद्र के जानवरसब के द्रव्यमान से ढेर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3183,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई प्रगति के बावजूद, मानव सभ्यता के भाग्य पर्यावरण में होखे बला बदलाबसब से नखीच से जुड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3184,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनुसय ढेर पौधसब अउरी जानवरसब के गायब होखे मे योगदान देल हऽ, लगभग 1 मिलियन प्रजातिसब के दसक के भीतर गायब होखे के खतरा बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"2.0"} +{"id":3185,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई प्राकृतिक संसाधनसब के बाजार मूल्य के विकृत करत बाटे अउरी संगे हम्मर प्राकृतिक संपत्तिसब मे कम निबेस के और जात बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3186,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सरकारसब ई आर्थिक बाहरीपन के नएखे रोकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3187,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ गतिबिधिसब, जैसे सिकार अउरी मछली पकड़य के, अक्सर अलग-अलग लोगसब से जीविका अउरी अवकास दुनों के खातिर उपयोग केयल जात बा","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3188,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ प्रकृति के एतना कला, फोटोग्राफी, कबिता अउरी दोसर साहित्य से बनल चित्र अउरी मनायल गेल बा, जकरा से ढेर लोग प्रकृति अउरी सुंदरता के जोड़त बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3189,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विश्व इतिहास के भाती-भाती जुग मे प्रकृति अउरी जंगलीपन जरूरी बिषय रहल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3190,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, प्राकृतिक चमत्कारसब के मूल कारण अउरी नौकरी के किताब मे मनावल जाला, लेकिन कला मे जंगल के चित्रण 1800 के दसक मे बेसी प्रचलित हो गयल , खासकर रोमांटिक आंदोलन के काम मे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3191,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई कारन से सबसे मौलिक विज्ञान के आम तौर पर \"भौतिक\" समझल जाला - जेकर नाम अभहू चिन्हे योग्य बाड़े जेकरा मतलब बा कि ई \"प्रकृति के अध्ययन\" बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"2.0"} +{"id":3192,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानल जात बा कि ब्रह्मांड के दृश्य घटक अब कुल द्रव्यमान के केबल 4.9 प्रतिशत बनावत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3193,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देखल गयल ब्रह्मांड मे पदार्थ अउरी ऊर्जा के व्यवहार नीक से परिभासित भौतिक नियमसब के पालन करत परतित होत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3194,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती के वायुमंडल अउरी अंतरिक्ष के बीच कोउनो अनियमित सीमा नाही बा, काहे की वायुमंडल धीरे-��ीरे बढ़त ऊंचाईया के संग कमजोर हो जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3195,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ गैस, प्लाज्मा अउरी धूल, अउरी छोट उल्कासब सेहो बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3196,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाकि धरती सौर मंडल के भित्तर एकमात्र ऐसन पिंड बाटे जेके जीबन के समर्थन करय के खातिर जानल जाला, सबूत बताबत बा कि एकदम दूर अतीत मे मंगल ग्रह के जमीन पर तरल पानी के पिंड रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3197,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जदि मंगल पर जिनगी मौजूद बा, त' एही के जमीन के भित्तर होखे के सबसे बेसी संभावना बा, जहां तरल पानी अबो मौजूद हो सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nature","last_updated":"1.0"} +{"id":3198,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अवलोकन प्राथमिक स्रोत से सूचना के सक्रिय प्राप्ति हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3199,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलग-अलग लोगन द्वारा अलग-अलग समय आउर स्थान पर करल गइल अवलोकन के रिकॉर्डिंग आउर तुलना के अनुमति देवे खातिर विकसित माप के उपयोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3200,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मापन में मानक इकाई के संख्या जे कि अवलोकन के बराबर होला, गिनल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3201,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक उपकरन के अवलोकन के मानवीय छमता के सहायता खातिर विकसित कइल गेल रहल, जइसे कि तराजू, घड़ी, दूरबीन, सूछ्र्मदर्सी , थर्मामीटर, कैमरा आउर टेप रिकॉर्डर, आउर ऊ प्रत्यक्छ घटना में भी अनुवाद करलन जवन कि इंद्री द्वारा अवलोकित न हो पावेला, जइसे संकेतक रंजक, वोल्टमीटर , स्पेक्ट्रोमीटर, इन्फ्रारेड कैमरा, ऑसिलोस्कोप, इंटरफेरोमीटर, जाइगर काउंटर आउर रेडियो रिसीवर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3202,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, आमतौर पर बिना हवा के छोड़ले ऑटोमोबाइल टायर में हवा के दबाव के जांच करब संभव नइखे, जेसे दबाव बदल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3203,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, दोहरा विरोधाभास में एक प्रतिरुप प्रकास के गति के निकट यात्रा करेला आउर निवास पर रहे वाले प्रतिरूप से छोटा निवास पर आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3204,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्वांटम यांत्रिकी: क्वांटम यांत्रिकी में, जे कि बहुत छोट वस्तु के व्यवहार से संबंधित हवे, सिस्टम के बदले बिना सिस्टम के निरीक्षण ��रब संभव नइखे, आ उहे \"पर्यवेक्षक\" के सिस्टम के हिस्सा मानल जाए के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3205,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव धारना अमूर्तता के जटिल, अचेतन प्रक्रिया से होला, जउने में आवे वाला इंद्रिय डेटा के कुछ विवरन देखल आउरी याद करल जाला, आउर बाकी क भुला दिहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3206,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में जब घटना के याद करल जाला, त मेमोरी गैप के \"संभाव्य\" डेटा से भी भरल जा सकेला जवन कि दिमाग मॉडल के फिट करे खातिर बनेला; एही खातिर एके पुनर्निर्माण स्मृति कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3207,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनोविग्यान में, एक पुष्टिकरन पूर्वाग्रह कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3208,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, मान ला कि पर्यवेछक एगो माई-बाऊ के आपन बच्चा लोग के पीटत देखेला; आउर एकरे परिणामस्वरूप ई देखल जा सकेला कि अइसन काम चाहे त अच्छा हवे या बुरा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Observation","last_updated":"1.0"} +{"id":3209,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुसंधान \"ग्यान के भंडार के बढ़ाबेय के खातिर केल गेल रचनात्मक अउरी व्यवस्थित कार्य\" बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3210,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपकरणसब, प्रक्रियासब, चाहे प्रयोगसब के वैधता के परीक्षण करय के खातिर, अनुसंधान पूर्व परियोजनासब चाहे परियोजना के सामानसब के पूरा के दोहरा सकब.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3211,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सामग्री प्राथमिक-स्रोत चरित्र के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3212,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रायोगिक काम मे, ऐमे आम तौर पर सोध केल गेल बिषय (विषयसब) के प्रत्यक्ष चाहे अप्रत्यक्ष अवलोकन सामिल होत बा, उदाहरण के खातिर, प्रयोगसाला मे चाहे क्षेत्र मे, कोनो प्रयोग चाहे प्रयोगसब के सेट के कार्यप्रणाली, परिणाम अउरी निष्कर्ष के दस्तावेजीकरण, चाहे एक खे उपन्यास के व्याख्या देत बानी पिछला परिणामसब के.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3213,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोध क मौलिकता के डिग्री अकादमिक पत्रिका सब मे प्रकासित होखे बला लेखसब के खातिर प्रमुख मानदंडसब में से एगो बाटे अउरी आमतौर पर सहकर्मी समीक्षा के माध्यम से स्थापित केयल जात बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3214,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सोध दुनिया के प्रकृति अउ��ी गुणसब के समझाबे के खातिर वैज्ञानिक जानकारी अउरी सिद्धांत देत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3215,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक अनुसंधान के उनके सैछनिक अउर अनुप्रयोग बिषय सब के अनुसार भिन्न-भिन्न भाग मे बिभाजित करल जा सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3216,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव के बिधवान आमतौर पर कोनो सबाल के अंतिम सही उत्तर क खोज नाही करत बा, बल्कि एही के आसपास के मुद्दसब अउरी बिवरन क पता लगाबत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3217,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इतिहासकार कोनो बिषय के व्यवस्थित रूप से जाँच करए के खातिर प्राथमिक स्रोत सब अउरी दोसर साक्ष्यसब के उपयोग करत बा, अउरी फिर इतिहास के अतीत के लेख के रूप मे लिखत बा","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3218,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विसय के बारे में पहिले से मौजूद ग्यान क महत्व के जोड़के अनुसंधान के उचित ठहराये होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3219,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आम तौर पर, एके परिकल्पना के उपयोग भविष्यवाणिसब करय के खातिर करल जात बा जकरा कोनो प्रयोग के परिणाम के देखके परीक्षण केयल जा सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3220,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह सहज भासा क उपयोग कयल जात बा काहे की सोधकर्ता मानत बाटे कि वैकल्पिक परिकल्पना भी टिपड़ी के अनुरूप हो सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"2.0"} +{"id":3221,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैसन कि समय के संगअवलोकन के सटीकता मे सुधार होत ह, परिकल्पना अब सटीक भविष्यवाणी प्रदान नाही कर सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3222,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कलात्मक अनुसंधान के स्कूल ऑफ डांस एंड सर्कस (डैन्स ओच सर्कुशोगस्कोलन, डीओसीएच), स्टॉकहोम द्वारा लिखल तरीका से परिभाषित केएल गेल बाटे - \"कलात्मक अनुसंधान हम्मर कलात्मक बिषयसब के भित्तर अउरी ग्यान लिए के उद्देश्य से जांच अउरी परीक्षण करय के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3223,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कलात्मक अनुसंधान के उद्देश्य कलासभ के प्रस्तुति के संगे ग्यान अउरी समझ के बढ़ाबे के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3224,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कलाकार हाकन टोपाल के अनुसार, कलात्मक सोध मे, \"सायद दोसर बिषयसब के तुलना मे, अंतग्यान के उपयोग नव अउरी अप्रत्यासित उत्पादक तौर-तरीकासब के एक गो फैलल श्रृंखला के चीनहय के खातिर एक गो बिधि के रूप मे करले जा\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3225,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृष्ठभूमि अनुसंधान मे सामिल हो सकत ह, उदाहरन के खातिर, भौगोलिक या प्रक्रियात्मक अनुसंधान.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3226,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साहित्य समीछा पिछला सोध मे कमी सब या छेदा के परिचय करत बाटे जे पढ़ाई के खातिर तर्कसंगत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"2.0"} +{"id":3227,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोध सबाल परिकल्पना के समानांतर हो सकत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3228,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोधकर्ता तब अलग-अलग सांख्यिकीय बिधि सब के माध्यम से डेटा विस्लेसन अउरी समझावत बाटे, जेकरा अनुभवजन्य अनुसंधान के रूप मे जानल जात ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3229,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कुछ सोधकर्ता रिवर्स दृष्टिकोण के खातिर करताड़ी सन, निष्करस अउरी साहित्य समीछा मे पहिचान के खातिर ''ऊपर'' आगू बढ़त, निकर्ष सब अउरी हूँकर चहरा के साफ-साफ करय से सुरु हो जात ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"2.0"} +{"id":3230,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुणात्मक सोध के उपयोग बराबर बाद मे मात्रात्मक सोध परिकल्पना के आधार के रूप मे खोज से भरल एक बिधि के रूप मे करल जात ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3231,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मात्रात्मक अनुसंधान प्रत्यछवाद के दारसनिक अउरी सैद्धांतिक और से जुड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3232,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मात्रात्मक अनुसंधान सिद्धांत से भेटल परिकल्पना सब के परिक्षण चाहे रूचि के घटना के आकार के अनुमान लगाय मे सामने होबय से जुडल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3233,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यदि इरादा अनुसंधान प्रतिभागी सब से बड्ड आबादी तक सामान्यकरण करय क ह, त सोधकरता प्रतिभागी सब के चुनाव करय के लेल सम्भावना हैय की नमूनाकरण के नियोजित करिहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3234,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर डेटा उ डेटा बाटे जे पहिले से उपस्थित बाटे, जेयसन की जनगणना डेटा, जाहि के अनुसंधान के लेल फेर से इस्तेमाल केयल जा सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3235,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पद्धति के अइसन फायदा बाटे जे असगरे एको गो बिधि के उपयोग करय के पेसकस नाही कर सकत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3236,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैर-अनुभव बला अनुसंधान अनुभवहोखे बला अनुसंधान के एक पूर्ण विकल्प नाही होला काहे की अनुसंधान द्रिसटीकोन के मजबूत करय के लेल ऊ एक संगे उपयोग कयल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3237,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुसंधान नैतिकता कऽ प्रबंधन समूचा देस मे असंगत बाटे अउरी एकरा कैसे संबोधित कयल जाय के चाहि, येही के बदे समूचा दुनिया के रूप से मनाल दृष्टिकोन नाही बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3238,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देखे के बावजूद, बिलछन विवाद बाला बिसय बाला के लेले नैतिक सिद्धांत के आवेदन के लागू नैतिकता के रूप मे जानल जात ह अउरी अनुसंधान नैतिकता के लागू नैतिकता के रूप मे देखल जाय सकत ह, काहे की नैतिक सिद्धांत असली दुनिया के अनुसंधान परिदृस्य मे लागू होत बाट.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3239,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुसंधान नैतिकता के चिकित्सा मे एक अवधारणा के रूप मे सबसे बिकसित कयल गयल बाटे, सबसे बेसी उल्लेख बाला संहिता 1964 के हेलसिंकी के घोनसा बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3240,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेटा-रिसअर्च अपने के पूरवागरह पद्धति सम्बंधित खामी सब, दोसर गलती सब अउरी अछमता पता लगाये से सम्बंधित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3241,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिधीय बिधमान के सोध अउरी अकादमिक प्रकासन मे बहिस्करण अउरी भाषाबाद के चुनौती सब के सामना करे पडत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3242,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तुलना करय बला राजनीती के लेल पश्चिमी यूरोप, कनाडा, ऑस्ट्रेलिया अउरी न्यूजीलैंड पर भारी जोर दिए के साथ, पश्चिम के देस सब के एकल-देस के पढ़ाइ मे ज्यादा प्रतिनिधित्व दियल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"2.0"} +{"id":3243,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके संकीर्ण दायरा बला पढाई के फलस्वरूप सामान्यकरन भ सके ह, जेहि के अर्थ बाटे की परिनाम दोसर आबादी या छेत्र पर लागू नाइ हो सकत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3244,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमूमन, सहकर्मी समीछा के प्रक्रिया मे ओही छेत्र क विसेसग्य मिललन, जेकर संपादक से उनके एक सहयोगी से निष्पछ अउरी निष्पछ दृष्टि कोन से बनल विद्वतापूर्ण काज सब के समीछा क सलाह देहल जाला , अउरी इ आमतौर पर निसुल्क करल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3245,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदहारण के खातिर, जादातर आपन देस के समुदाय मानत बाटे की समूह के खातिर उपरुक्त कुछ सूचना सब तक सम्बन्ध तक पहुचल सम्बन्ध से निर्धारित कयल जाय के चाहि.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3246,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रणाली छेत्र के अनुसार व्यापक रूप से अलग होला, अउर ऐहू हरदम बदलत रहेला भले धीरे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3247,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोध के इ रुप के स्पस्ट रूप से थीसिस अउरी सोध प्रबंधन के खातिर डाटा बेस मे इस्तेमाल करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3248,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्यान चाहे योगदान के रूप मे स्वीकार केलय जाय बला प्रकाशन सभ के प्रकारो, प्रिंट से ल कऽ इलेक्ट्रॉनिक प्रारूप तक छेत्र सभ के बिच अलग बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3249,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इलेक्ट्रोनिक वातावरन मे व्यापार माडल अलग बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3250,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केतना वरिष्ठ सोधकर्ता (जेयसन समूह के नेता) अनुसंधान निधि के अनुदान के खातिर आवेदन करे मे आपन महत्वपूर्ण समय बितावे लन जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Research","last_updated":"1.0"} +{"id":3251,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक पद्धति ग्यान प्राप्त करे के अनुभवजन्य तरीका बा, जवन कम से कम 17 वीं सताब्दी (पिछला सताब्दी में उल्लेखनीय चिकित्सकन के साथे) के बाद से विग्यान के विकास के विसेसता ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3252,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई वैग्यानिक पद्धति के सिद्धांत हवे, जवन कि सब वैग्यानिक उद्यम पर लागू चरण के निश्चित श्रृंखला से अलग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3253,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिकल्पना एगो अनुमान हवे, जे कि प्रश्न के उत्तर के तलास में प्राप्त ज्ञान पर आधारित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3254,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, विधि के सूत्रीय विवरन में कठिनाई बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3255,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"वैग्यानिक पद्धति\" शब्द 19 वीं सताब्दी में उभरल, जब विग्यान के महत्वपूर्ण संस्थागत विकास होत रहल आउर विग्यान आउर गैर-विग्यान के बीच स्पष्ट सीमा स्थापित करे वाली सब्दावली, जइसे \"वैग्यानिक \" आउर \"छद्म विग्यान \" दिखाई देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3256,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गौच 2003, आउर टो 2010 फेयरबें�� के दावा से असहमत हवें; कि समस्या हल करे वाला, आउर शोधकर्ता लोग के आपन जांच के दौरान अपने संसाधन के साथे सावधान होवे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3257,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दार्शनिक रॉबर्ट नोला आउर हॉवर्ड सैंकी आपन 2007 के पुस्तक थ्योरीज़ ऑफ़ साइंटिफिक मेथड में कहले बाटे कि वैज्ञानिक पद्धति पर बहस जारी हवे, आउर तर्क दिहलन कि फेयरबेंड, अगेंस्ट मेथड के शीर्षक के बावजूद, विधि के कुछ नियम के स्वीकार कइलन आउर मेटा कार्यप्रणाली के साथे ऊ नियम के सही ठहरावे के प्रयास कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3258,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक पद्धति में सर्वव्यापी तत्व अनुभववाद हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3259,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक पद्धति पटल के दावा बा कि रहस्योद्घाटन, राजनीतिक या धार्मिक हठधर्मिता, परंपरा बदे अपील, आमतौर पे आयोजित विश्वास, सामान्य ज्ञान, चाहे वर्तमान में आयोजित सिद्धांत सत्य के प्रदर्सित करे के एकमात्र संभावित साधन हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3260,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16 वीं सताब्दी के बाद से, फ्रांसिस बेकन ई प्रयोग के वकालत कइलन, आउर गिआम्बतिस्ता डेला पोर्टा, जोहान्स केप्लर आउर गैलीलियो गैलीली द्वारा प्रदर्सन करल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3261,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जांच के अन्य छेत्नन के जइसे, विग्यान (वैग्यानिक पद्धति के माध्यम से) पिछला ग्यान पर निर्मान कर सकेला आउर समय के साथे आपन अध्ययन के विसय के अधिक परिस्कृत समझ विकसित कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3262,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हई मॉडल के वैग्यानिक क्रांति के आधार के रूप में देखल जा सकेला:\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3263,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक अनुमान ई हो सकेला कि नयका दवाई ऊ आबादी के कुछ लोग में बीमारी के ठीक कर देही, जइसन कि दवा के नैदानिक परीछन में होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3264,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई पूर्वानुमान परीछन के परिणाम के अपेछा हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3265,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपेछित बनाम वास्तविक के बीच के अंतर इंगित करेला कि कवन परिकल्पना प्रयोग के परिनामी डेटा के बेहतर व्याख्या करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3266,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रयोग के जटिलता के आधार पर, कउनो व्यापक प्रश्न के उत्तर देवे खातिर, विश्वास के साथे प्रश्न के उत्तर देवे खातिर, चाहे जादा विशिष्ट प्रश्न के अन्य उत्तर के निर्मान करे खातिर पर्याप्त साछय एकत्र करे खातिर प्रक्रिया के पुनरावृत्ति के आवस्कयता हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3267,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्लोरेंस बेल द्वारा अपने पीएचडी थीसिस (1939) में डीएनए के एक्स-रे विवर्तन स्वरुप \"फोटो 51\" के जइसन (हालांकि उतना अच्छा नाहीं) रहल, लेकिन ई शोध द्वितीय विश्व युद्ध के घटना से बाधित रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3268,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जून 1952 - वाटसन टीएमवी के एक्स-रे चित्र प्राप्त करे में सफल रहलन, जउने में एक हेलिक्स के परिवर्तन के अनुरूप विवर्तन स्वरुप देखावल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3269,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई भविष्यवानी एगो गनितीय रचना रहल, जवन जैविक समस्या से पूरी तरह स्वतंत्र रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3270,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डीएनए हेलिक्स ना हवे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3271,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, कुंडली के आधार में स्ट्रैंड्स के संख्या (क्रिक 2 स्ट्रैंड्स पर संदेह कइलन, लेकिन वॉटसन के एकर जादा गंभीर रूप से जांच करे खातिर आगाह कइलन), बेस पेयर का स्थान (आधार के अंदर या आधार के बाहर), आदि.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3272,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन विल्किंस फ्रैंकलिन के जाए के बाद ही अइसन करे बदे सहमत भइलन.: \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3273,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ आउर क्रिक डीएनए के संरचना के बारे में पहिले से ग्यात जानकारी से ये जानकारी के उपयोग करत रहन, खासतौर से बेस पेयरिंग के चारगाफ के नियम के उपयोग कर, आपन मॉडल तइयार कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3274,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महत्वपूर्ण या आश्चर्यजनक परिनाम खातिर, अन्य वैग्यानिक भी अपने लिए परिनाम के दोहरावे के प्रयास कर सकेलन, खासकर अगर ऊ परिनाम उनके आपन काम खातिर महत्वपूर्न होई त.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3275,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहकर्मी द्वारा कइल विस्सलेन परिणाम के सुद्धता के प्रमानित ना करेला, केवल समीछक के राय में, प्रयोग ठीक रहे (प्रयोगकर्ता द्वारा देवल गयल विवरन के आधार पर).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3276,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब पद्धतिगत तत्व आउर प्रक्रिया के संगठन सामाजिक विग्यान के तुलना में प्रयोगात्मक विग्यान के जादा विसेसता हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3277,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपरोक्त तत्व सैछिक प्रनाली में हमेसा \"वैग्यानिक पद्धति\" के रूप में पढ़ावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3278,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, जब आइंस्टीन सापेछता के विसेस आउर सामान्य सिद्धांत विकसित कइलन, त ऊ कउनो भी तरह से न्यूटन के सिद्धांत क खंडन ना कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3279,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माप के व्यवस्थित, सावधानीपूर्वक संग्रह या प्रासंगिक मात्रा के गडना छद्म विज्ञान, जइसे रस विधा, आउर विज्ञान, जइसे रसायन विज्ञान चाहे जीव विज्ञान के बिचे महत्वपूर्ण अंतर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3280,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनिश्चितता के गडना व्यक्तिगत अंतर्निहित मात्रा के अनिश्चितता के ध्यान में रखके भी करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3281,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो चीज के परिचालन परिभासा मानक के साथे तुलना पर निर्भर करेले : \"द्रव्यमान\" के परिचालन परिभासा आर्टिफैक्ट के उपयोग पर निर्भर करेला, जइसे फ्रांस में एगो प्रयोगसाला में रखल गइल प्लैटिनम-इरिडियम के विसेस किलोग्राम.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3282,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक परिमाप उनकरे माप के इकाई के विसेसता होला, जउने के बाद में काम के संप्रेसित करे समय पारंपरिक भौतिक इकाई के रूप में वर्णित करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3283,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृथ्वी ग्रह के गति के पूरी तरह से रिकॉर्ड करे खातिर, कलडीन, भारतीय, फारसी, ग्रीक, अरबी आउर यूरोपीय खगोलविद के हजारों साल के माप लिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3284,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूटनियन सिद्धांत आउर अवलोकन के बीच मरकरी के प्रधानता खातिर मानल गइल अंतर ऊ चीज रहल जवन अल्बर्ट आइंस्टीन के सामान्य सापेक्छता के सिद्धांत के संभावित प्रारंभिक परीछन के रूप में मौजूद रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3285,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक के पास जवन संसाधन होला, उ ओके इस्तेमाल करे खातिर स्वतंत्र होलन. ई संसाधन हवे - उनकर आपन रचनात्मकता, अन्य छेत्रन के विचार, आगमनात्मक तर्क, बायेसियन अनुमान ऐही तरह अध्ययन के तहत घटना के संभावित स्पष्टीकरन के कल्पना करे के खातिर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3286,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक अक्सर ये सब्द के उपयोग एगो अइसन सिद्धांत के बतावे खातिर करेलन जवन ज्ञात तथ्य के पालन करलेा बाकिर फिर भी अपेछाकृत सरल आउर संभाले में आसान होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3287,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई आवस्कय ह कि ये तरह के भविष्यवानी के परीछन के परिनाम वर्तमान में अग्यात हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3288,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर भविष्यवानी अवलोकन या अनुभव द्वारा सुलभ नइखे, त परिकल्पना अब तक परीछन योग्य ना बा आउर एही खातिर विसुद्ध अर्थ में ऊ हद तक अवैग्यानिक रही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3289,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर तात्पर्य ई रहल कि डीएनए के एक्स-रे विवर्तन स्वरुप 'x आकार' के होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3290,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कबो-कबो प्रयोग गलत तरीका से कइल जाला चाहे कउनो महत्वपूर्ण प्रयोग के तुलना में बहुत अच्छा तरह से डिज़ाइन नाहीं करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3291,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तकनीक अलग-अलग परिस्थिति में ई देखे खातिर कि का बदलेला आउर का उहे रहेला, कई नमूना, या अवलोकन, या आबादी के बीच विषमता के उपयोग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3292,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कारक विस्लेसन प्रभाव में महत्वपूर्न कारक के खोज खातिर एगो तकनीक हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3293,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ईहाँ तक कि न्यूयॉर्क से पेरिस बदे विमान लेवब भी एगो प्रयोग हव जवन विमान के निर्मान खातिर इस्तेमाल होवे वाला वायुगतिकीय परिकल्पना के परीछन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3294,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रैंकलिन तुरंत ऊ खामी देखलन जवन पानी के मात्रा से संबंधित रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3295,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दिलचस्प परिकल्पना विकसित करे में विफलता वैग्यानिक के विचाराधीन विसय के फिर से परिभासित करे खातिर प्रेरित कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3296,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अन्य वैग्यानिक आपन सोध सुरू कर सकेलन आउर कउनो स्तर पर प्रक्रिया में प्रवेस कर सकेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3297,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महत्वपूर्न रूप से, प्रयोगात्मक आउर सैद्धांतिक परिनाम के वैग्यानिक समुदाय के भीत्तर दूसर लोग द्वारा दोबारा से प्रस्तुत करल जाए के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3298,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्वकथन के जेतना बढ़िया व्याख्या होई, ऊ उतना ही बार-बार उपयोगी होई,आउर ओकर आपन विकल्प के तुलना में साछयके निकाय के बेहतर ढंग से समझावे के ओतना ही संभावना रही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3299,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक मॉडल ई बात में भिन्न रहेला कि कउने हद तक उनकर प्रयोगात्मक परीछन करल गइल हवे आउर केतना समय तक वैग्यानिक समुदाय में उनकर स्वीकृति बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3300,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर अइसन साछय पावल जाला, त एगो नया सिद्धांत प्रस्तावित करल जा सकत हव, या अगर ई पावल जाला कि पिछला सिद्धांत में संसोधन नया साछय के व्याख्या करे खातिर पर्याप्त बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3301,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, न्यूटन के नियम ग्रह के हजारों बरिस के वैग्यानिक अवलोकन के लगभग पूरा तरह से समझउलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3302,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि नया सिद्धांत पहिले की तुलना में जादा व्यापक हो सकेला, आउर ये तरह पिछला वाला के तुलना में जादा व्याख्या कर सकेला, परावर्ती सिद्धांत आपन पूर्ववर्ती के तुलना में अवलोकन के बड़ निकाय के व्याख्या करके उच्च मानक के पूरा कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3303,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक बार कई विवर आउर संबंधों से युक्त संरचनात्मक रूप से पूर्ण आउर बंद राय प्रनाली के गठन कईले के बाद, ई कउनो चीज बदे स्थायी प्रतिरोध प्रदान करेला जवन कि एकरे विपरीत हव\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3304,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर सफलता महत्व के हो सकेला लेकिन अस्थायी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3305,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राथमिकता के विधि - जवन कम क्रूरता से अनुरूपता के बढ़ावा देवले, बाकिर \"जवन तर्क बदे सहमत हव\" के संदर्भ में बातचीत आउर दृष्टिकोन क तुलना में रुचि के जइसे राय के बढ़ा देवले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3306,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई आप या हमरे या देवल गयल सीमित समुदाय खातिर सत्य के रूप में दूर, या पास के रूप में गंतव्य हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3307,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एबडक्नस से, पीयरसे परीछन के आधार पर, परिकल्पना में सत्य के अनुपात के आधार पर प्रवर्तन के अलग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3308,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्सर, अच्छा तरह से तैयार दिमाग भी गलत अनुमान लगा लेवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3309,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पीयर्स, चार्ल्स एस. (1902), कार्नेगी एप्लिकेसन, मेमॉयर 27 के ड्राफ्ट डी से एमएस एल 75.329330 देखीं : \"परिणामस्वरुप, अगर खोज करे खातिर खुद के परेसानी में न डाली त खोज करे बदे बस अइसन घटना के तेज करे के ह जवन जल्दी या बाद में घटित होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3310,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिनामस्वरुप, अपहरन करब, जवन मुख्य रूप से विधर्मी के प्रश्न हवे आउर विधर्मी के पहला प्रश्न हव, के आर्थिक विचार द्वारा नियंत्रित करल जाला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3311,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिकल्पना, असुरक्षित होवे के कारन, मानसिक परीछन आउर विग्यान में, अपने के वैग्यानिक परीछन खातिर उधार देवे बदे व्यावहारिक निहितार्थ के आवस्कयता बा .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3312,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आइंस्टीन, अल्बर्ट (1936, 1956) एक बार कहले रहलन \"दुनिया के शाश्वत रहस्य एकर बोधगम्यता हे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3313,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्यप्रनाली प्रकृतिवाद से ई धारना एगो आधार बनावेला, जउने पर विग्यान आधारित हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3314,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विग्यान अभ्यास के उनकर अवलोकन अनिवार्य रूप से समाजसास्त्रीय हव आउर अन्य समय आउर अन्य संस्कृति में विग्यान कइसन हव या कइसे अभ्यास करल जाला, एकरे बारे में बात ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3315,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ गॉल्जी बॉडी के चर्चा आउर स्टेनिंग तकनीक के आर्टिफैक्ट के रूप में उनकर प्रारंभिक अस्वीकृति के साथे अध्याय 1 खोललन, आउर ब्राहे आउर केप्लर क एगो सारीरिक घटना के बावजूद सुरूआत के देखत एक \"अलग\" सबेरा देखे के चर्चा कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3316,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संछेप में, ऊ कहलन कि विग्यान के कउनो विसिष्ट पद्धति चाहे मानदंड के लिए, ऐतिहासिक घटना देखल जा सकेला जहवां एकरा उल्लंघन करे से विग्यान के प्रगति में योगदान भइल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3317,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विग्यान के उत्तर-आधुनिकतावादी आलोचना खुदे गहन विवाद के विसय रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3318,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मॉडल, विग्यान आउर गणित दुन्नो में, आंतरिक रूप से सुसंगत होवे के आवस्कयता ह आउर ई भी मिथ्या होवे योग्य (खंडन करे में सछम) होवे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3319,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, समय के तकनीकी अवधारना विग्यान में उत्पन्न भईल, और कालातीत में गनितीय विसय के पहचान रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3320,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूजीन विग्नर के पेपर, प्राकृतिक विग्यान में गनित के अनुचित प्रभावसीलता, नोबेल पुरस्कार विजेता भौतिक विग्यानी से ई मुद्दा के एगो बहुत प्रसिद्ध विवरन हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3321,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रमान आउर खंडन में, लैकाटोस अनुमान खातिर प्रमान आउर प्रति उदाहरन खोजे खातिर कई बुनियादी नियम दिहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3322,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई समझा जा सकेला कि वैग्यानिक इतना बार काहे जाहिर करलन कि ऊ लोग भाग्यसाली रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3323,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महवाह, एनजे: लॉरेंस एर्लबौम एसोसिएट्स.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3324,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नसीम निकोलस तालेब एके \"भंगुरता-विरोधी\" कहलन; जबकि जांच के कुछ प्रनाली मानवीय त्रुटि, मानवीय पूर्वाग्रह आउर आकस्मिकता के कारन नाजुक हवे, वैग्यानिक पद्धति प्रतिरोधी चाहे कठिन से अधिक हवे - ई वास्तव में ए तरह के आकस्मिकता से कई तरह से लाभान्वित होले (ई भंगुर-विरोधी बा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3325,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अप्रत्यासित परिनाम सोधकर्ता के हई ठीक करे के प्रयास करे खातिर प्रेरित करेलन कि ऊ आपन पद्धति में त्रुटि के बारे में का सोचलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_method","last_updated":"1.0"} +{"id":3326,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक सिद्धांत प्राकृतिक संसार आउर ब्रह्मांड के पहलू के व्याख्या हवे जेके वैग्यानिक पद्धति के अनुसार परिनाम के अवलोकन, माप आउर मूल्यांकन के स्वीकृत प्रोटोकॉल के उपयोग करके बार-बार परीछन आउर सत्यापित करल गइल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3327,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थापित वैग्यानिक सिद्धांत कठोर सूछ्म परीछन के सामना कइलस आउर वैग्यानिक ग्यान के सामिल कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3328,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टीफन जे गोल्ड लिखले हवें कि \"...तथ्य आऊर सिद्धांत अलग-अलग चीज हवे, न कि पदानुक्रम के बढ़त निश्चितता में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3329,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक सिद्धांत संछिप्तता के लिए सिद्धांत खातिर अनुबंधित) सब्द के अर्थ, जइसन कि विग्यान के विस्य में उपयोग करल जाला, सिद्धांत के सामान्य स्थानीय उपयोग से काफी अलग हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3330,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोजमर्रा के बातचीत में, सिद्धांत स्पष्टीकरन के अर्थ निकाल सकेला जवन एक निराधार आउर काल्पनिक अनुमान के दरसावेला, जबकि विग्मेंयान ई स्पष्टीकरन के वर्नन करेला जउने के परीछन करल गइल ह आउर व्यापक रूप से मान्य मानल गइल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3331,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ सिद्धांत एतना अच्छा तरह से स्थापित हवें कि उनके कब्बो मौलिक रूप से बदले के संभावना नइखे (उदाहरन खातिर, वैग्यानिक सिद्धांत जइसे कि विकास, हेलियोसेंट्रिक सिद्धांत, कोसिका सिद्धांत, प्लेट टेक्टोनिक्स के सिद्धांत, रोग के रोगानु सिद्धांत, आदि).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3332,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक सिद्धांत परीछन योग्य हव आउर गलत भविष्यवानी करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3333,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिद्धांत सहित सब वैग्यानिक ग्यान क परिभासा विसेसता मिथ्या चाहे परीछन योग्य भविष्यवानी करे के छमता हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3334,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई एक आधार के बजाय कई स्वतंत्र सबूत द्वारा समर्थित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3335,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैविक विकास के सिद्धांत \"खाली एक्खे सिद्धांत\" नाहीं बल्कि ओसे बढ़के कहीं हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3336,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई परिकल्पना के पछ या विपछ में साछय प्रदान क��ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3337,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एमे कई साल लग सकेला, काहे कि पर्याप्त सबूत जुटाइब मुस्किल चाहे कठिन हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3338,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साछय के ताकत के मूल्यांकन वैग्यानिक समुदाय द्वारा करल जाला, आउर सबसे महत्वपूर्न प्रयोग के कई स्वतंत्र समूह द्वारा दोहरावल गइल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3339,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रसायन विग्यान में, कई अम्ल-छार सिद्धांत बा जे कि अम्लीय आउर छारीय यौगिक के मौजूदा प्रकृति के जादा भिन्न स्पष्टीकरन प्रदान करेला, लेकिन ऊ ओकरे रासायनिक प्रकृति के बतावे खातिर बहुत उपयोगी होलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3340,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिद्धांत के स्वीकृति के ई आवस्यकता नइखे कि एकर सब प्रमुख भविष्यवानी के परीछन करल जाये, अगर ई पहिले से ही पर्याप्त रूप से मजबूत सबूत द्वारा समर्थित ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3341,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाधान खातिर सिद्धांत में मामूली या बड़ बदलाव के आवस्यकता हो सकेले, अगर सिद्धांत के मौजूदा ढांचे के भीतर संतोषजनक स्पष्टीकरन मिलेला त फिर एकदमे बदलाव के जरूरत ना पड़ी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3342,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर सिद्धांत में संसोधन या अन्य स्पष्टीकरन नया परिनाम खातिर अपर्याप्त प्रतीत होवेला, त एगो नया सिद्धांत के आवस्यकता हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3343,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन ई कारन बा काहे कि ई कई अन्य घटना खातिर सबसे अच्छा उपलब्ध व्याख्या हव, जइसन कि अन्य संदर्भ में एकर भावी सूचक ताकत द्वारा सत्यापित हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3344,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिवर्तन के बाद, स्वीकृत सिद्धांत जादा घटना के व्याख्या करी आउर जादा भावी सूचक ताकत होई (अगर अइसन न होई, त परिवर्तन के अपनावल ना जाई); ई नया स्पष्टीकरन तब आगे प्रतिस्थापन या संसोधन खातिर खुलल रही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3345,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन खातिर, बिजली आउर चुंबकत्व के अब एके घटना के दू पहलु के रूप में जानल जाला, जेके विद्युत चुंबकत्व कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3346,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सूर्य के मुख्य ऊर्जा स्रोत, परमानु स��लयन के खोज द्वारा हल कयल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3347,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विसेस सापेछता से प्रकासवाही ईथर के हटाके, आइंस्टीन कहलन कि सापेक्छ गति में कउनो वस्तु में मापल गइल समय फैलाव और लंबाई संकुचन जड़त्वीय हव - यानी, वस्तु निरंतर वेग प्रदर्सित करेले, जवन कि कि दिसा के साथे गति करेले, जब एकरे अवलोकनकर्ता द्वारा मापल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3348,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आइंस्टीन सब संदर्भ फ़्रेम खातिर चाहे ऊ जड़त्वीय हो या त्वरित, अपरिवर्तनीय सिद्धांत के सामान्य बनावे के मांग कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3349,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहां तक कि द्रव्यमान रहित ऊर्जा भी 4 डी अंतरिछ-समय के ज्यामितीय \"सतह\" के \"घुमावदार\" करके स्थानीय वस्तु पर गुरुत्वाकर्सन गति डालेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3350,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, वैग्यानिक विधि क वर्नात्मक विचार हवे कि कुछ सर्त के तहत प्रकृति कइसे व्यवहार करी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3351,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आम गलत धारना ई हव कि वैग्यानिक सिद्धांत अल्पविकसित विचार हवे जवन अंततः वैग्यानिक कानून में परिनत हो जाई जब पर्याप्त डेटा आउर सबूत जमा हो जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3352,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रतिसंतुलनकारी साक्ष्य द्वारा दुन्नो सिद्धांत आउर कानून के संभावित रूप से गलत साबित करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3353,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला-क्रम के तर्क औपचारिक भासा के उदाहरण हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3354,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिद्धांत द्वारा समझावल गईल घटना, अगर ऊ सीधे इंद्रिय (उदाहरन खातिर, परमानु आउर रेडियो तरंग) द्वारा ना देखल जा सकेलला, त ओके सैद्धांतिक अवधारना के रूप में जानल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3355,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये दृष्टिकोण के वर्णन करे खातिर \"सिद्धांत के प्राप्त दृष्टिकोण\" वाक्यांश के उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3356,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मॉडल के वर्णन करे खातिर भासा के उपयोग करल जा सकेला; हालांकि, सिद्धांत मॉडल (चाहे समान मॉडल के संग्रह) हव, न कि मॉडल के विवरन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3357,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मॉडल पैरामीटर, जइसे, न्यूटन के गुरुत्वाकर्षण के नियम, ई निर्धारित करेला कि समय के साथ स्थिति आउर वेग कइसे बदल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3358,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"सीमांटिक\" सब्द ऊ तरीका के संदर्भित करेला जवन मॉडल वास्तविक दुनिया के प्रतिनिधित्व करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3359,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंजीनियरिंग अभ्यास \"गणितीय मॉडल\" आउर \"भौतिक मॉडल\" के बीच अंतर करेला; कंप्यूटर सॉफ्टवेयर पैकेज, जइसे कंप्यूटर एडेड डिज़ाइन टूल के उपयोग करके पहिला गणितीय मॉडल बनाके भौतिक मॉडल बनावे के लागत के कम करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3360,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभी अनुभवजन्य दावा खातिर कुछ अवधारना आवस्यक बा (उदाहरन खातिर ई धारना कि वास्तविकता मौजूद हव).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3361,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई देखे में उतना ही सरल हो सकेला जेतना की अवलोकन करब कि सिद्धांत सटीक भविस्यवानी करेला, जवन ये बात के प्रमान हव कि सुरुआत में कईल गई कउनो भी अवधारना परीछन कईल गई सर्त के तहत सही या लगभग सही हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3362,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब धारना सही होला त सिद्धांत सटीक भविस्यवानी करेले, आउर जब धारना मान्य ना होले त सटीक भविस्यवानी ना करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3363,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑक्सफ़ोर्ड इंग्लिस डिक्सनरी (ओईडी) आउर ऑनलाइन डिक्सनरी आपन लैटिन स्रोत के एज्यूमरे (\"स्वीकार करब, अपने आप के स्वीकार करब, अपनाइब, हड़पब\") के रूप में इंगित करलन, जवन कि विसेसन के संयोजन हवे- (\"से, ओर, पर\") आउर सुमेरे ( लेवे खातिर).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3364,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब्द मूल रूप से \"स्वर्ग में प्राप्त करे खातिर\", विसेस रूप से \"वर्जिन मैरी के स्वर्ग में स्वागत, नैतिक पतन से संरक्षित सरीर के साथ\", (1297 सीई) के रूप में धार्मिक संदर्भ में नियोजित कयल गयल रहल, लेकिन एकर उपयोग केवल \" संघ में प्राप्त करा\" या \"साझेदारी में अपनावा\" के खातिर भी इस्तेमाल करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3365,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुष्टिकरण के खाली तब्बे गिने के चाही जब ऊ जोखिम भरल पूर्वानुमान के परिणाम हों; कहे के तात्पर्य ई हव कि, अगर, विचाराधीन सिद्धांत से अनभिज्ञ, हमहन के अइसन घटना के उम्मीद करे के चाही जवन सिद्धांत के साथे असंगत रहल -यानी अइसन घटना जवन सिद्धांत के खंडन करे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3366,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन सिद्धांत जवन कउनो भी कल्पनीय घटना से अस्वीकार्य नाहीं हव, अवैग्यानिक हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3367,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ वास्तविक परीछन योग्य सिद्धांत, जब झूठ पावल जालन, तब भी आपन प्रसन्सक द्वारा सही ठहरावल जा सकेलन- उदाहरन खातिर पोस्ट हॉक (तथ्य के बाद) कुछ सहायक परिकल्पना चाहे अवधारना के पेस करके, चाहे सिद्धांत के पोस्ट हॉक इस तरह से दोबारा परिभासित करले कि ऊ खंडन से बच निकलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3368,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉपर ये सभी कथन के ई कहके सारांसित कइलन कि सिद्धांत के वैज्ञानिक स्थिति के केंद्रीय मानदंड एकर \"मिथ्याता, या खंडन, या परछक्षण योग्यता\" हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3369,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, विग्यान के कई दारसनिक आउर इतिहासकार तर्क दिहलन कि मिथ्या कथन के उदाहरन के रूप में पॉपर के सिद्धांत के परिभासा गलत हव, काहे कि जइसन कि फिलिप किचर बतवले हवे, अगर कोई \"सिद्धांत\" के बारे में पॉपपेरियन दृसटी कोन लेलस, त यूरेनस के टिप्पनी के पहिली बार देखलस. ऊ 1781 में खोजल गईल न्यूटन के खगोलीय यांत्रिकी के \"गलत\" कर देहले होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3370,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उर्वरता: \"न्यूटन के जइसे एगो महान वैग्यानिक सिद्धांत, अनुसंधान के नया छेत्र के खोलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3371,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कउनो भी समय, ई वर्तमान में जेतना उत्तर दे सकेला, ओसे कहीं जादा प्रश्न उठावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3372,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉपर सहित सिद्धांत के अन्य परिभासा के जइसे, किचर ई स्पस्ट करलन कि सिद्धांत में अइसन कथन सामिल होवे के चाही जेकर अवलोकन संबंधी परिनाम होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3373,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके नियम के प्रनाली के रूप में कागज पर स्थापित करल जा सकेला, आउर ऊ जेतना जादा सही मायने में एगो सिद्धांत हवे, ओतना ही जादा पूरा तरह से एके अइसन सब्द में नीचे रखल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3374,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लासिक�� विद्युत चुम्बकीय सिद्धांत के विसिष्ट गनितीय पहलु के \"विद्युत चुंबकत्व के नियम\" कहल जाला , जवन उनकर समर्थन करे वाले सुसंगत आउर प्रतिलिपि प्रस्तुत करे योग्य साछय के स्तर के दर्सावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3375,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद वाले क एगो उदाहरन विकिरण प्रतिक्रिया बल हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientific_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":3376,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैग्यानिक ऊ व्यक्ति होला जे रुचि के छेत्र में ग्यान के आगे बढ़ावे खातिर वैग्यानिक अनुसंधान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3377,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विभिन्न युग के वैग्यानिक (आउर उनसे पहले, प्राकृतिक दार्सनिक, गनितग्य, प्राकृतिक इतिहासकार, प्राकृतिक धर्मसास्त्री, इंजीनियर, आउर अन्य जे कि विग्यान के विकास में योगदान दिहलस) के पास समाज में व्यापक रूप से अलग-अलग स्थान रहल, आउर सामाजिक मानदंड, नैतिक मूल्य आउर ज्ञानमीमांसा समय के साथ-साथ वैग्यानिक से जुड़ल गुन - आउर उनकरे से अपेछित-समय में भी बदलाव आयल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3378,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इस्लामी स्वर्न युग के कई प्रोटो-वैग्यानिक के आधुनिक वैग्यानिक विसय के अनुरूप कउनो भी चीज़ की कमी के कारन, पॉलीमैथ्स मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3379,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विसुद्ध रूप से तार्किक साधन से प्राप्त प्रस्ताव वास्तविकता के संबंध में पूरी तरह से खाली हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3380,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेसकार्टेस न केवल विस्लेस्नात्मक ज्यामिति के अग्रनी रहलन बल्कि ऊ यांत्रिकी के सिद्धांत आउर जानवर के गति आउर अवधारणा के उत्पत्ति के बारे में उन्नत विचार तइयार कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3381,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ क्लासिकल यांत्रिकी के व्यापक सूत्रीकरण प्रदान कइलन आउर प्रकाश आउर प्रकाशिकी के जांच कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3382,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ देखलन कि मेंढक के रीढ़ के हड्डी पर लगावल गइल आवेस ओकरे पूरे सरीर में मांसपेसी में ऐंठन पैदा कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3383,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लजेरो स्पालेनजनी प्रायोगिक सरीर विग्यान आउर प्राकृतिक विग्यान में सबसे प्रभावसाली सख्सियत में से एक हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3384,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, ई निर्धारित करे खातिर कउनो औपचारिक प्रक्रिया ना हवे कि के वैग्यानिक ह आउर के वैग्यानिक ना हवे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3385,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधा से जादा उत्तरदाता सिछा जगत में आपन करियर बनावे चाहलन, जउने में उद्योग, सरकार आउर गैर-लाभकारी वातावरन में काम करे के उम्मीद कम अनुपात में रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3386,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग वास्तविकता के बारे में मजबूत जिग्यासा प्रदरसित करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3387,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ वैज्ञानिक लोगन के स्वास्थ्य,रास्त्र, विश्व, प्रकृति या उद्योग (सैछिक वैग्यानिक आउर औद्योगिक वैग्यानिक ) के लाभ खातिर वैज्ञानिक ज्ञान के लागू करे के इच्छा रखेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3388,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एम्मे ब्रह्मांड विज्ञान आउर जीव विग्यान,खासतौर से आनविक जीव विज्ञान आउर मानव जीनोम परियोजना सामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3389,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये आंकड़ा में महिला की तुलना में दोगुना पुरुस सामिल रहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scientist","last_updated":"1.0"} +{"id":3390,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रासंगिक घटना में सुपरनोवा विस्फोट, गामा किरन विस्फोट, क्वासर, ब्लेज़र, पल्सर औरु ब्रह्मांडीय माइक्रोवेव पृष्ठभूमि विकिरन मिलल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3391,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खगोल विज्ञान सबसे पुरान प्राकृतिक विज्ञानन में से एगो होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3392,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले के समय में, खगोल विज्ञान में एस्ट्रोमेट्री, आकासिय नेविगेसन, अवलोकन संबंधी खगोल विज्ञान औरु कैलेंडर बनाए जइसन विविध विषयन के सामिल कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3393,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अवलोकन संबंधी खगोल विज्ञान खगोलीय पिंड क अवलोकन से डेटा प्राप्त करे पे टिकल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3394,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दुन्नु छेत्र एक दूसरे क सीधा होला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3395,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब्दकोस परिभाषाओं के आधार पे, \"खगोल विज्ञान\" क मतलब \"जमीन के वायुमंडल औरु ओकरे भौतिक औरु रासायनिक गुन के बहरे वस्तुअन औरु पदार्थ के अध्ययन\" से होला, जबकि \"खगोल भौतिकी\" क मतलब \"व्यवहार, भौतिक गुन\" से संबंधित खगोल विज्ञान क साखा से होला. औरु खगोलीय पिंड औरु घटना क गतिसिल प्रक्रियाएं\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3396,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ छेत्र, जइसन कि एस्ट्रोमेट्री, एस्ट्रोफिजिक्स क बजाय विसुद्ध रूप से एस्ट्रोनॉमी होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3397,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अवलोकन से, ग्रहन क गति के बारे में प्रारंभिक विचारो क जनम भईल, औरु ब्रह्मांड में सूर्य, चंद्रमा औरु पृथ्वी क प्रकृति क दार्सनिक रूप से पता लगावल गयल","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3398,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जरूरी रूप से महत्वपूर्ण प्रारंभिक विकास गणितीय औरु वैज्ञानिक खगोल विज्ञान क सुरुआत रहे, जवन बेबीलोनियों के बीच सुरु भयल रहे, जेके बाद की खगोलीय परंपराओं की नींव रखल गयल जवन कई दुसर सभ्यता में विकसित भयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3399,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खगोलीय घटना क खातिर एगो तर्कसंगत, भौतिक स्पष्टीकरन क तलास में ग्रीक खगोल विज्ञान क सुरुआत से ही विसेसता होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3400,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिप्पार्कस ने 1020 सितारा क एगो व्यापक सूची भी बनौले रहे, औरु उत्तरी गोलार्ध क अधिकांस नछत्र ग्रीक खगोल विज्ञान से निकलल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3401,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जॉर्ज वॉन प्यूरबैक (1423-1461) औरु रेजीओमोंटानस (1436-1476) ने दस साल बाद कोपरनिकस के सूर्यकेंद्रित मॉडल क विकास में खगोलीय प्रगति के महत्वपूर्ण बनाए मदद कईअले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3402,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"964 में, एंड्रोमेडा गैलेक्सी, स्थानीय समूह क सबसे बड़ आकासगंगा, क वर्णन फारसी मुस्लिम खगोलशास्त्री अब्द अल-रहमान अल-सूफी ने अपने किताब बुक ऑफ फिक्स्ड स्टार्स में कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3403,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ समय के खगोलविद ने कई अरबी नाम के पेस कईने जवन अब अलग अलग सितारन क खातिर उपयोग कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3404,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोंगई इतिहासकार महमूद काटी ने अगस्त 1583 में उल्का बौछार क दस्तावेजीकरन कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3405,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केप्लर ने सभकरे ले पहिले एक एगो अइसन प्रणाली विकसित कईले रहने जवन सूर्य क चा��ों ओर ग्रहन क गति क विवरण के सही सही बतौले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3406,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंग्रेजी खगोलशास्त्री जॉन फ्लेमस्टीड ने 3000 से जादा सितारन के सूचीबद्ध कइले रहने, निकोलस लुई डी लैकेल द्वारा ढेर बड क स्टार कैटलॉग क निर्मान कईले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3407,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोसेफ-लुई लैग्रेंज औरु पियरे साइमन लाप्लास द्वारा इ काम के औरु परिष्कृत करल गयल रहे, जेकरा से ग्रह औरु चंद्रमा के द्रव्यमान क अनुमान लगावल जा सकल जाला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3408,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तारे पृथ्वी के आपन सूर्य क समान साबित भईने लेकिन तापमान द्रव्यमान औरु आकार क एगो विस्तृत श्रृंखला के साथे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3409,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैद्धांतिक खगोल विज्ञान ब्लैक होल औरु न्यूट्रॉन सितारा क जईसन वस्तुओं के अस्तित्व पे अटकलें लगौने, जेकर उपयोग क्वासर, पल्सर, ब्लेज़र औरु रेडियो आकसगंगाओं जइसन देखल गयल घटना के समझाए क खातिर कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3410,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अवलोकन संबंधी खगोल विज्ञान के विद्युत चुम्बकीय स्पेक्ट्रम से संबंधित छेत्रन क अनुसार वर्गीकृत कईल जा सकेला, जेकरे पे अवलोकन करल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3411,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि कुछ रेडियो तरंग सीधे खगोलीय पिंडों द्वारा उत्सर्जित होखेली, जवन थर्मल उत्सर्जन क एगो उत्पाद होखेला, जादातर रेडियो उत्सर्जन जवन देखल जाला उ सिंक्रोट्रॉन विकिरण क परिणाम होखेला, जवन तब उत्पन्न होखेला जब इलेक्ट्रॉन चुंबकीय छेत्र क परिक्रमा करेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3412,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वाइड-फील्ड इन्फ्रारेड सर्वे एक्सप्लोरर (डब्ल्यूआईएसई) क अवलोकन कई गैलेक्टिक प्रोटोस्टार औरु उनके मेजबान स्टार क्लस्टर क अनावरन करे में विसेस रूप से प्रभावी रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3413,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अवलोकनों क छवियां मूल रूप से हाथे से खींचल गयल रहे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3414,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पराबैंगनी खगोल विज्ञान गरम नीला सितारा (ओबी सितारों) से थर्मल विकिरण औरु वर्णक्रमीय उत्सर्जन लाइनों के अध्ययन क खातिर सभकरे ले बडिया होखेला जवन इ तरंग ��ैंड में बहुत उज्ज्वल होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3415,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गामा किरन क सीधे कॉम्पटन गामा रे वेधसाला जइसन उपग्रह द्वारा चाहे वायुमंडलीय चेरेनकोव टेलीस्कोप नाम क विसेस दूरबीन से देखल जा सकल जाला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3416,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुरुत्वाकर्षण-लहर खगोल विज्ञान खगोल विज्ञान क एगो उभरत छेत्र होखेला जवन दूर क विसाल वस्तुअन के बारे में अवलोकन संबंधी डेटा एकत्र करे क खातिर गुरुत्वाकर्षण-तरंग डिटेक्टरों के चुनेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3417,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐतिहासिक रूप से, खगोलीय नेविगेसन (नेविगेसन क निर्देसित करे क खातिर आकासिय पिंड क उपयोग) औरु कैलेंडर बनाए में सूर्य, चंद्रमा, ग्रह औरु सितारन क स्थिति का सटीक ज्ञान जरूरी होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3418,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आस-पास के तारन क तारकीय लंबन क माप ब्रह्मांडीय दूरी क सीढ़ी में एगो मौलिक आधार रेखा प्रदान करेला जेकर उपयोग ब्रह्मांड क पैमाने के मापे क खातिर कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3419,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो प्रक्रिया क विश्लेषणात्मक मॉडल का होला की दिल में व्यापक अंतर्दृष्टि देवे क खातिर बेहतर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3420,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो मॉडल द्वारा भविष्यवाणी कईल गईल घटना क अवलोकन खगोलविदों के कई वैकल्पिक चाहे परस्पर विरोधी मॉडल के बीच चयन करने की अनुमति देवेला, जवन कि घटना क वर्णन करे में सभकरे ल बडिया होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3421,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ मामलन में, समय के साथ असंगत डेटा क एगो जादा मात्रा मॉडल के पूरा परित्याग क कारन बन सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3422,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे से की खगोल भौतिकी एगो बहुत व्यापक विषय होला, खगोल भौतिकीविद आमतौर पर यांत्रिकी, विद्युत चुंबकत्व, सांख्यिकीय यांत्रिकी, ऊष्मप्रवैगिकी, क्वांटम यांत्रिकी, सापेक्षता, परमाणु औरु कण भौतिकी, औरु परमाणु औरि आणविक भौतिकी सहित भौतिकी के कई विषयन के लागु करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3423,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब्द \"एस्ट्रोकेमिस्ट्री\" सौर मंडल औरु इंटरस्टेलर माध्यम दुन्नु पे लागू कईल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3424,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक्सोबायोलॉजी सब्द समान होखेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3425,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रह्मांड क बड़े पैमाना क संरचना के अवलोकन, भौतिक ब्रह्मांड विज्ञान के रूप में जानल जाये वाली एगो साखा, ने ब्रह्मांड क गठन औरु विकास क गहरी समझ प्रदान कईले हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3426,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतरिक्ष क द्रव्यमान घनत्व में सूक्ष्म परिवर्तन से पदार्थ क एगो श्रेणीबद्ध संरचना बने लगल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3427,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रेविटेशनल एग्रीगेशन फिलामेंट्स में क्लस्टर हो जायेला, जेकरे गैप्स में रिक्तियां निकल जायेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3428,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रह्मांड क अध्ययन करे क खातिर भौतिकी क विभिन्न क्षेत्र महत्वपूर्ण होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3429,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंत में, ब्रह्मांड क बड़े पैमाना क संरचना के समझे क खातिर उत्तरार्द्ध महत्वपूर्ण होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3430,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसन कि नाम से पता चलत हौवे, एगो अण्डाकार आकासगंगा में एगो दीर्घवृत्त क क्रॉस-अनुभागीय आकार होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3431,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अण्डाकार आकासगंगा आमतौर पे गांगेय समूह के मूल में पावल जायेला, औरु बड़ आकासगंगा क विलय के माध्यम से बनावाल जा सकल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3432,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सर्पिल आकासगंगा आमतौर पे पुरान सितारन के प्रभामंडल से घिरल होखेनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3433,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ आकासगंगा में से लगभग एगो चौथाई अनियमित होखेला, और औरु अइसन आकाशगंगा क अजीबोगरीब आकृति गुरुत्वाकर्षण परस्पर क्रिया क परिणाम हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3434,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो रेडियो आकासगंगा एगो सक्रिय आकासगंगा होखेला जवन स्पेक्ट्रम क रेडियो हिस्से में बहुत चमकदार होखेला, औरु गैस के विसाल प्लम चाहे लोब उत्सर्जित कर रहल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3435,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रह्मांड क बड़ पैमाना क संरचना के आकासगंगाओं के समूह औरु समूहों द्वारा दरसावल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3436,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आकासगंगा के केंद्र में कोर होला एक बार के आकार क उभार जेकरे केंद्र में एगो सुपरमैसिव ब्लैक होल मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3437,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डिस्क पुराने, जनसंख्या II सितारा क गोलाकार प्रभामंडल से घिरल हौवे , साथ ही गोलाकार समूहन क रूप में ज्ञात सितारन क अपेक्षाकृत घनी सांद्रता होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3438,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो कॉम्पैक्ट प्री-स्टेलर कोर चाहे डार्क नेबुला केरूप में सुरु होखेला, जवन कॉम्पैक्ट प्रोटोस्टार बनाए क खातिर ध्यान केंद्रित करेला औरु ढह जायेला (जीन लंबाई द्वारा निर्धारित मात्रा में).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3439,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ क्लस्टर धीरे-धीरे फैलेने, औरु सितारन क आकाशगंगा क आबादी में सामिल हो जायेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3440,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"7–18 तारा क निर्माण धूल औरु गैस के घने क्षेत्रों में होखेला, जेके बिसाल आणविक बादलन क रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3441,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हाइड्रोजन औरु हीलियम से भारी लगभग सभी तत्व तारा के कोर के भित्तर बनावल गयल रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3442,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समय के साथ, इ हाइड्रोजन ईंधन सभ तरह से हीलियम में बदल जायेला, औरु तारा विकसित होखे सुरु हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3443,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाहरी परत क अस्वीकृति एगो ग्रह नीहारिका बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3444,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सनस्पॉट संख्या में 11 साल क दोलन होखेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3445,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूर्य क चमक में भी समय-समय पे बदलाव भयल हौवे जवन महत्वपूर्ण प्रभाव डालल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3446,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ परत के ऊपर एगो पतील पतला छेत्र होखेला जेके क्रोमोस्फीयर काहिल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3447,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोर क ऊपर विकिरण क्षेत्र होखेला, जहां प्लाज्मा विकिरण क माध्यम से ऊर्जा प्रवाह के बारे में बतावेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3448,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लाज्मा कण क एगो सौर हवा लगातार सूर्य से बहरे के तरफ प्रवाहित होखेला, जब तक कि सौर मंडल क सभकरे ल ब���हरी सीमा पे, इ हेलियोपॉज़ तक नहीं पहुंच जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3449,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रहन क निर्माण 4.6 अरब साल पहले प्रोटोप्लानेटरी डिस्क में भयल रहल जवन प्रारंभिक सूरज के घेरे राहत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3450,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गहन बमबारी क अवधि के समय ग्रहों ने बचल पदार्थ के ऊपर चाहे बाहर निकालल चालू रखने, जवन चंद्रमा पे कई प्रभाव क्रेटरों द्वारा प्रमाणित हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3451,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रक्रिया एगो चट्टानी चाहे धात्विक कोर बना सकेनी, जवन एगो मेंटल औरु एगोबाहरी क्रस्ट से घिरल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3452,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ ग्रह औरु चंद्रमा भूगर्भीय प्रक्रिया जइस ज्वालामुखी औरु विवर्तनिकी क चलाये खातिर पर्याप्त गर्मी जमा करेने .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3453,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्ट्रोस्टैटिस्टिक्स खगोल भौतिकी क खातिर आँकड़न क अनुप्रयोग होखेला, जो कि अवलोकन संबंधी खगोलभौतिकीय डेटा क एगो जादा मात्रा क विश्लेषण खातिर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3454,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कॉस्मोकेमिस्ट्री सौर मंडल क भीतर पाए जाने वालन रसायन क अध्ययन होखेला, जेमिना तत्वन क उत्पत्ति औरु आइसोटोप अनुपात में बदलाव सामिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3455,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खगोल विज्ञान क्लब दुनिया भर में हौवे औरु कई के पास आपन सदस्य के रात के आकास में रुचि के बिंदुओं के मेसियर (110 वस्तुओं) चाहे हरसल 400 कैटलॉग में सभ वस्तुअन क निरीक्षण करे क खातिर अवलोकन कार्यक्रम के स्थापित करे औरु पूरा करे में मदद करे खातिर कार्यक्रम होखेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3456,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर सौकिया दृश्य तरंग दैर्ध्य पे काम करेने, लेकिन दृश्य स्पेक्ट्रम के बहरे तरंग दैर्ध्य क साथे एगो छोट अल्पसंख्यक प्रयोग होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3457,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादा सौकिया खगोलविद चाहे त होममेड टेलीस्कोप क उपयोग करेने चाहे रेडियो टेलीस्कोप क उपयोग करेने जवन मूल रूप से खगोल विज्ञान अनुसंधान क खातिर बनावल गयल रहे लेकिन जवन अब शौकिया (जैसे वन-माइल टेलीस्कोप) क खातिर उपलब्ध होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3458,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे उत्तर क खातिर नया जमीन औरु अंतरिक्ष-आधारित उपकरन क निर्माण की आवश्यकता हो सकेला, और संभवतः सैद्धांतिक औरु प्रयोगात्मक भौतिकी में नया विकास क आवश्यकता हो सकेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3459,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तारा औरु ग्रहन क निर्माण क गहिरा समझ क जरूरत हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3460,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यदि ह, तो फर्मी विरोधाभास क का स्पष्टीकरण होखी?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3461,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डार्क मैटर औरु डार्क एनर्जी क प्रकृति का होला ?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3462,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिली आकासगंगा कैसे बनल रहे ?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astronomy","last_updated":"1.0"} +{"id":3463,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्ट्रोबायोलॉजी, जेकरा के एक्सोबायोलॉजी के रूप में जानल जात रहे, एगो अंतःविषय वैज्ञानिक क्षेत्र रहे जौन ब्रह्मांड में उत्पत्ति, प्रारंभिक विकास, वितरण आउर जीवन के भविष्य के अध्ययन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3464,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीवन के उत्पत्ति आउर प्रारंभिक विकास खगोल जीव विज्ञान के अनुशासन के एगो अविभाज्य हिस्सा ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3465,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"13.8 अरब साल पहिले बिग बैंग के तुरंते बाद जैव रसायन शुरू हो गइल होई, एगो रहे योग्य युग के दौरान जब ब्रह्मांड केवल 10-17 मिलियन वर्ष पुराना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3466,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहरहाल, ब्रह्मांड में पृथ्वीये एकमात्र अइसन जगह बा जहां मनुष्य जिनगी के शरण दिहल जानेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3467,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक्सोबायोलॉजी शब्द आणविक जीवविज्ञानी आउर नोबेल पुरस्कार विजेता जोशुआ लेडरबर्ग द्वारा गढ़ल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3468,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनोबायोलॉजी शब्द के अब एगो जादा' विशिष्ट अर्थ में प्रयोग कइल जाता, जेकर मतलब बा \"विदेशी रसायन विज्ञान पर आधारित जीव विज्ञान\", चाहे उ अलौकिक या स्थलीय (संभवतः सिंथेटिक) मूल के ही काहे ना होवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3469,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि एगो समय वैज्ञानिक जांच के मुख्यधारा के बाहर मानल जाय वाला खगोल जीव विज्ञान के पढ़ाई एगो औपचारिक क्षेत्र बन गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"2.0"} +{"id":3470,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1959 में, नासा आपन पहिला एक्सोबायोलॉजी परियोजना के वित्त पोषित कइलस आउर 1960 में, नासा एगो एक्सोबायोलॉजी प्रोग्राम के स्थापना कइलस, जे अब नासा के वर्तमान एस्ट्रोबायोलॉजी प्रोग्राम के चार मुख्य तत्ववन में से एगो बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3471,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस्ट्रोबायोलॉजी, ऑब्जर्वेशनल एस्ट्रोनॉमी के क्षेत्र में तरक्की पृथ्वी पर सबसे कठोर वातावरण में पनपे के असाधारण क्षमता वाला एक्सट्रोफाइल के बड़ किस्म के खोज के इ अनुमान लगइलस की ब्रह्मांड में बहुते अलौकिक निकाय पर जिनगी शायद पनप रहल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3472,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मंगल ग्रह पर वर्तमान ज़िंदगी के खोज खातिर विशेष रूप से डिजाइन कइल गइल मिशन वाइकिंग प्रोग्राम आउर बीगल 2 प्रोब्स रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"2.0"} +{"id":3473,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2008 के अंत में, फीनिक्स लैंडर मंगल ग्रह पर माइक्रोबियल जिनगी के अतीत आउर वर्तमान ग्रह के रहे के क्षमता खातिर पर्यावरण के जांच कइलस, आउर उहाँ पानी के इतिहास के खोज कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3474,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवंबर 2011 में, नासा क्यूरियोसिटी रोवर के लेके मार्स साइंस लेबोरेटरी मिशन लॉन्च कइलस, जे अगस्त 2012 में गेल क्रेटर पर मंगल पर उतरल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3475,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो ज्ञात धारणा इ बा कि हमनी के आकाशगंगा में जादातर जीवन रूप कार्बन रसायन विज्ञान पर आधारित बा, जइसन की पृथ्वी पर सब जीवन रूप बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3476,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तथ्य इ बा की कार्बन परमाणु अन्य कार्बन परमाणु के साथे आसानी से बंध जाला, जेकरा से अत्यधिक लंबा आउर जटिल अणु के निर्माण के अनुमति मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3477,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीसर धारणा ग्रह के रहे के संभावना में बढ़ोतरी खातिर सूर्य जइसन तारा के परिक्रमा करे वाला ग्रह पर ध्यान केंद्रित करल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"2.0"} +{"id":3478,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा खातिर, पृथ्वी के आकार के एक्सोप्लैनेट का पता लगावे खातिर डिजाईन कइल गइल बहुते उपकरण पर विचार कइल गइल बा, विशेष रूप से नासा के स्थलीय ग्रह खोजक (टीपीएफ) आउर ईएसए के डार्विन का���्यक्रम, जेमे से दुनु के रद्द कर देहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3479,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ड्रेक मूल रूप से ग्रीन बैंक सम्मेलन में बात करे खातिर केवल एगो एजेंडा के रूप में समीकरण तैयार कइले रहे, लेकिन सूत्र के कुछ अनुप्रयोग के शाब्दिक रूप से लेवल गइल रहे आउर सरल या छद्म वैज्ञानिक तर्क से संबंधित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3480,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चरम वातावरण में जीवित रहे में सक्षम जीव के खोज, एस्ट्रोबायोलॉजिस्ट खातिर एगो मुख्य शोध तत्व बन गइल काहेकी उ ग्रह के संदर्भ में जीवन के सीमा में चार क्षेत्र के समझल महत्वपूर्ण बा: मानव अन्वेषण उद्यम, ग्रह के उपनिवेशन के कारण पैनस्पर्मिया आगे संदूषण के संभावना मनुष्य द्वारा आउर विलुप्त आउर मौजूदा अलौकिक जीवन के खोज.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3481,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहाँ तक कि समुद्र के गहराई में जिनगी, जहां सूर्य के प्रकाश नईखे पहुँच सकत, के आपन पोषण या त सतही जल से वर्षा कइल गइल कार्बनिक कचरा के सेवन से या जानवर के खाना से प्राप्त करे खातिर मानल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3482,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ रसायनसंश्लेषण जीव विज्ञान आउर खगोल जीव विज्ञान के अध्ययन में क्रांति ला दिहलस आउर इ खुलासा कइलस कि जीवन के सूर्य पर निर्भर होखे के जरूरत नईखे; अस्तित्व खातिर एकरा केवल पानी आउर ऊर्जा ढाल के जरूरत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3483,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमीर अलेक्जेंडर द्वारा डीइनोकोकस रेडियोड्यूरन, बैसिलस सबटिलिस, खमीर सैक्रोमाइसेस सेरेविसिया, अरबिडोप्सिस थालियाना ('माउस-ईयर क्रेस') के बीज, साथ ही अकशेरुकी जानवर टार्डिग्रेड द्वारा लाइफ परियोजना खातिर चुनल गइल दस कठोर जीव हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3484,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बृहस्पति के चंद्रमा, यूरोपा, आउर शनि के चंद्रमा, एन्सेलेडस, के सौर मंडल में अभी मौजूदा अलौकिक जीवन खातिर सबसे संभावित स्थान मानल जाला, काहेकि उनकर उपसतह जल महासागर में रेडियोजेनिक आउर ज्वारीय ताप तरल पानी के अस्तित्व के सक्षम बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3485,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रह्मांड में व्याप्त ब्रह्मांडीय धूल में जटिल कार्बनिक यौगिक (\"मिश्रित सुगंधित-स्निग्ध संरचना के साथे अनाका�� कार्बनिक ठोस\") होला जे तारा द्वारा स्वाभाविक रूप से आउर तेजी से बनावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3486,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन लागेला कि पीएएच पूरा ब्रह्मांड में बिग बैंग के व्यापक होवे के तुरंते बाद बनल बा आउर नया सितारा आउर एक्सोप्लैनेट से जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3487,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रायोगिक ज्योतिष विज्ञान उल्कापिंड में वास्तविक अंतरिक्ष सामग्री के उपयोग करके ग्रह के माटी में संसाधन के जांच करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3488,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे बड़ा पैमाना पर ब्रह्मांड विज्ञान ब्रह्मांड में ब्रह्मांड संबंधी समय पर ज़िंदगी के चिंता करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"2.0"} +{"id":3489,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर विशेषज्ञता में कॉस्मोकेमिस्ट्री, बायोकैमिस्ट्री आउर ऑर्गेनिक जियोकेमिस्ट्री शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3490,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृथ्वी पर कुछ क्षेत्र, जइसे कि पश्चिमी ऑस्ट्रेलिया में पिलबारा आउर अंटार्कटिका के मैकमुर्डो ड्राई वैलीज़ के भी मंगल के क्षेत्र खातिर भूवैज्ञानिक एनालॉग मानल जाला आउर एह तरह मंगल पर पिछला जिनगी के खोज करेके तरीका के बारे में सुराग प्रदान करे में सक्षम हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3491,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सच में, अइसन लागता की कहीं भी जिनगी के बुनियादी निर्माण खंड पृथ्वी पर उ लोग के समान होखि जे विस्तार से ना त सामान्य रूप से पृथ्वी पर समान रही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3492,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खालि दुगो प्राकृतिक परमाणु, कार्बन आउर सिलिकॉन, जैविक जानकारी ले जाय खातिर पर्याप्त रूप से बड़ अणु के रीढ़ के रूप में काम करे खातिर जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3493,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सौर मंडल में जिनगी खातिर चार सबसे संभावित उम्मीदवार मंगल ग्रह, जोवियन के चंद्रमा यूरोपा आउर शनि के चंद्रमा टाइटन आउर एन्सेलेडस बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3494,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मंगल ग्रह के कम तापमान आउर कम दबाव में तरल पानी के अत्यधिक खारा होखे के संभावना बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3495,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"11 दिसंबर 2013 के नासा ने यूरोपा के बर्फीला परत पर अक्सर कार्बनिक पदार्थ से जुड़ल \"माटी लेखा खनिज\" (विशेष रूप से, फाइलोसिलिकेट्स) के पता लगावे के सूचना देलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3496,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ वैज्ञानिक इ सोचेलन कि इ संभव बा कि इ तरल हाइड्रोकार्बन पृथ्वी से अलग जीवित कोशिका में पानी के स्थान लेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3497,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रह पर कौनो ज्ञात अजैविक प्रक्रिया नईखे जे एकर उपस्थिति के कारण बन सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3498,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यामातो 000593 मंगल ग्रह से दूसर सबसे बड़का उल्कापिंड 2000 में पृथ्वी पर पावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3499,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"5 मार्च 2011 के, मार्शल स्पेस फ़्लाइट सेंटर के एगो वैज्ञानिक रिचर्ड बी हूवर फ्रिंज जर्नल ऑफ़ कॉस्मोलॉजी में CI1 कार्बोनेसियस उल्कापिंड में साइनोबैक्टीरिया के समान कथित माइक्रोफ़ॉसिल के खोज पर अनुमान लगइलस, जवन कहानी के मुख्यधारा के मीडिया द्वारा व्यापक रूप से रिपोर्ट कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3500,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूरा सौर मंडल में आउर विशेष रूप से मंगल ग्रह पर परक्लोरेट्स के साक्ष्य पावल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3501,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उन्नत जांच पद्धति आऊ वर्द्धित अवलोकन अवधि निस्संदेह जादे ग्रह परनाली के खोज करी आउर संभवतः हमलोगन वाला जइसन कुछ आउर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3502,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उद्देश्य उ जीव के पता लगावे के ह जे अंतरिक्ष यात्रा के स्थिति में जीवित रहे आउर प्रजनन क्षमता के बनाए रखे में सक्षम बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3503,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तनाव प्रतिक्रिया उनका के कठोर अंतरिक्ष स्थिति में ज़िंदा रहे के अनुमति भी दे सकता , हालांकि विकास भी अलौकिक जीवन के अनुरूप उनकर उपयोग पर कुछ प्रतिबंध लगा सकता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"2.0"} +{"id":3504,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीजाणु के निर्माण एकरा के समशीतोष्ण वातावरण में ज़िंदा रहे के अनुमति देवेला जबकि अभियो सेलुलर विकास के फेर से शुरू करे में सक्षम बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"2.0"} +{"id":3505,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुनु लैंडर एके जइसन रहे, येही से मंगल के सतह के दुनु स्थान पर समान परीक्षण कइल गइल; वाइकिंग 1 भूमध्य रेखा के पास आउर व��इकिंग 2 आगे उत्तर में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Astrobiology","last_updated":"1.0"} +{"id":3506,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खगोल विज्ञान में, गायब होखे वाला खगोलीय वस्तु आउर पर्यवेक्षक के बीच धूल आउर गैस द्वारा विद्युत चुम्बकीय विकिरण के अवशोषण आउर प्रकीर्णन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3507,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तारा, जे आकाशगंगा के सतह के पास स्थित हवे आउर पृथ्वी के कुछ हज़ार पारसेक के भीतर बा, खातिर आवृत्तियन के दृश्य बैंड (फोटोमेट्रिक सिस्टम) में गायब होखे के अनुमान लगभग 1.8 परिमाण प्रति किलोपारसेक बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3508,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तारा के बीच के माध्यम में धूल आउर दोसर पदार्थ के प्रकाश के बिखरे के कारण लाल भेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3509,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर फोटोमेट्रिक परनाली में फिल्टर (पासबैंड) के उपयोग करल जाला, जेकर प्रकाश के परिमाण के रीडिंग स्थलीय कारक के बीच अक्षांश आउर आर्द्रता के ध्यान में रख के करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3510,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मोटे तउर पर, इंटरस्टेलर विलुप्ति छोट तरंग दैर्ध्य में सबसे मजबूत होला, जेकरा के आमतउर पर स्पेक्ट्रोस्कोपी के तकनीक के उपयोग करके देखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3511,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विशिष्ट दिशा में गायब होखे के मात्रा एकरा से बहुते अधिक हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3512,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नतीजतन, ब्रह्मांडीय दूरी के गणना करत घड़ी निकट-अवरक्त (जेमें से फ़िल्टर या पासबैंड Ks काफी मानक बाटे) से स्टार डेटा पर जाएल फायदेमंद हो सकेला, जहवां भिन्नता आउर गायब होखे के मात्रा काफी आउर समान अनुपात कम बा (केएस): 0.49 ± 0.02 आउर 0.528 ± 0.015 क्रमशः स्वतंत्र समूह के द्वारा पावल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"2.0"} +{"id":3513,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विशेषता पहिला बार 1960 के दशक में देखल गइल रहे, लेकिन एकर उत्पत्ति अभियो अच्छा तरह से समझ में ना आइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3514,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एसएमसी में, 2175 के साथ जादा चरम भिन्नता देखल जाला आउर बार बनावे वाला तारा में बहुते मजबूत दूर-यूवी विलुप्ति आउर अधिक शांत खंड में काफी सामान्य पराबैंगनी के विलुप्त भइल देखल जा सकता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3515,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एलएमसी आउर एसएमसी दुनु में विलुप्त वक्र के ढूंढल जे आकाशगंगा में पावल गइल वाला के समान रहे आउर आकाशगंगा में विलुप्त वक्र के ढूंढल जे एलएमसी के एलएमसी 2 सुपरशेल आउर एसएमसी बार के नाया व्याख्या में पावल गइल लोग के लेखा दिखत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3516,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर विलुप्त होखे के तीनगो मुख्य घटक बा: रेले का हवा के अणु द्वारा प्रकीर्णन, कण द्वारा प्रकीर्णन आउर आणविक अवशोषण.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3517,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरह के विलुप्त होवे के मात्रा प्रेक्षक के शीर्ष बिंदु पर सबसे कम आउर क्षितिज के पास सबसे उच्च बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extinction_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3518,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ड्रेक समीकरण ब्रह्मांड में कहीं और जीवित जीवन क अस्तित्व के बारे में अनुमान लगावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3519,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इमिना वर्तमान औरु ऐतिहासिक अलौकिक जीवन क खोज औरु अलौकिक बुद्धिमान जीवन की एक संकीर्ण खोज सामिल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3520,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ साल में, विज्ञान कथा ने वैज्ञानिक विचारों को संप्रेषित कईलस, संभावना क एगो विस्तृत श्रृंखला क कल्पना कईने, औरु सार्वजनिक हित और अलौकिक जीवन के दृष्टिकोण के प्रभावित कईलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3521,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्ल सैगन औरु स्टीफन हॉकिंग जइसन वैज्ञानिकन के साथ-साथ विंस्टन चर्चिल जैसे उल्लेखनीय व्यक्तित्व द्वारा कईल गयल इ तर्क के अनुसार, इ असंभव होइ कि जीवन पृथ्वी के अलावा कहीं औरु मौजूद नाही हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3522,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हो सकेला है कि पूरे ब्रह्मांड में कई जगहन पे जीवन स्वतंत्र रूप से उभरल रहे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3523,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीव के प्रत्येक स्तर पे संघर्ष के खतम करे, सहयोग बनाए रखे औरु जीव के कार्यशील रखे क खातिर तंत्र मौजूद होखी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3524,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमोनिया (पानी के बजाय) पे आधारित जीवन क एगो विकल्प के रूप में सुझावल गयल हव, हालांकि इ विलायक पानी से कम उपयुक्त मानल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3525,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लगभग 95% जीवित पदार्थ केवल छह तत्वन पे बनल रहेने: कार्बन, हाइड्रोजन, नाइट्रोजन, ऑक्सीजन, फास्फोरस औरु सल्फर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3526,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्बन परमाणु में दुसर कार्बन परमाणुओं सहित दुसर परमाणुअन के साथ चार मजबूत रासायनिक बंधन बनावे क अद्वितीय क्षमता होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3527,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नासा क 2015 क एस्ट्रोबायोलॉजी रणनीति के अनुसार, \"दुसर दुनिया पे जीवन में रोगानु के सामिल करे क सबसे अधिक संभावना होखेला, आउर कौनो भी जटिल जीवित प्रणाली के कहीं आउर उत्पन्न होए आउर माइक्रोबियल जीवन पे स्थापित होए क संभावना होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3528,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओरेगन स्टेट यूनिवर्सिटी क डीप कार्बन ऑब्जर्वेटरी टीम क सदस्य रिक कोलवेल ने बीबीसी के बतौने : \"हमके लगेला की इ मान लेवल शायद उचित हौवे की दुसर ग्रह आउर उनके चंद्रमाओं की उपसतह रहे योग्य होखेला, खासकर जब से हम इन्हा पृथ्वी पे देखल गयल ह की गहरे भूमिगत चट्टानों से सीधे प्रदान कईल गईल उरजा क उपयोग कईके जीव सूर्य क प्रकाश से बहुत दूर कलम कर सकेला\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3529,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पैनस्पर्मिया परिकल्पना क प्रस्ताव होला की सौर मंडल में कहीं आउर जीवन क उत्पत्ति एक समान हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3530,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सताब्दी में अईसे कई वैज्ञानिकन द्वारा आधुनिक रूप में पुनर्जीवित कयल गयल रहे, जेमिना जोंस जैकब बर्ज़ेलियस (1834), केल्विन (1871), हरमन वॉन हेल्महोल्ट्ज़ (1879) आउर कुछ समय बाद, स्वंते अरहेनियस (1903) द्वारा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3531,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विषय पे प्रारंभिक वैज्ञानिक पूछताछ में से एगो 1878 के वैज्ञानिक अमेरिकी लेख में प्रकासीत भयल जेकर सीर्सक रहे \"क्या चंद्रमा बसल हौवे?\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3532,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चंद्रमा क आंतरिक भाग में गर्म आउर दबाव वालन क्षेत्रों में अबहि भी तरल पानी हो सकेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3533,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बात के प्रमाण हौवे कि मंगल क अतीत गरम आउर गीला रहे: सूखे हुए नदी क किनारे, ध्रुवीय बर्फ क टोपी, ज्वालामुखी, आउर खनिज जो पानी क उपस���थिति में बनेने, सभ पावल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3534,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वाष्प क उत्पादन बर्फ के ज्वालामुखियन द्वारा चाहे सतह क पास बर्फ द्वारा उच्च बनावे क क्रिया ठोस से गैस में बदलना द्वारा कईल जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3535,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ भी संभव हौवे कि यूरोप अपने सतह क बर्फ के प्रभावित करे वालन कॉस्मिक किरन द्वारा निर्मित ऑक्सीजन क उपयोग कईके एरोबिक मैक्रोफ़ौना क समर्थन कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3536,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"11 दिसंबर 2013 के, नासा ने यूरोप क बर्फीली परत पे \"मिट्टी क तरह खनिजों\" (विशेष रूप से, फाइलोसिलिकेट्स) क पता लगावे क सूचना देहलस, जवन अक्सर कार्बनिक पदार्थन से जुड़ल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3537,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ लोगन ने इ बात क प्रमाण क पहचान करे क दावा कईले ह कि मंगल पे माइक्रोबियल जीवन मौजूद होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3538,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1996 में, एगो विवादास्पद रिपोर्ट में कहल गयल रहे कि नैनोबैक्टीरिया जईसन संरचनाएं एगो उल्कापिंड, एएलएच84001 में खोजल गईल रहे, जवन मंगल से निकालल गई चट्टानन से बनल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3539,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नासा क अधिकारियन ने जल्द ही नासा क वैज्ञानिकन के दावा से दूर कर देने, आउर स्टोकर खुद अपने सुरुआती दाव से पीछे हट गईने","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3540,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विभिन्न वैज्ञानिक उपकरन क उपयोग कईके मंगल ग्रह पे अतीत औरु वर्तमान में रहे क क्षमता क आकलन करे क खातिर डिज़ाइन कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3541,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, एक्स्ट्रासोलर ग्रहन क विश्लेषण करे क खातिर इ तरह के स्पेक्ट्रोस्कोपिक तरीकन क इस्तेमाल करे से पहले अपने सितारन के पास छोटे चट्टानी दुनिया से प्रकास के खोजे आउर हल करे क क्षमता में महत्वपूर्ण प्रगति जरूरी होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3542,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगस्त 2011 में, नासा क निष्कर्ष, पृथ्वी पे पावल गयल उल्कापिंडों क अध्ययन के आधार पे, डीएनए आउर आरएनए घटकों (एडेनिन, ग्वानिन और संबंधित कार्बनिक अणु) क सुझाव देवेने , जईसन कि हम जानीला, जीवन क खातिर बिल्डिंग ब्लॉक्स बाहरी अंतरिक्ष में बाह्य अंतरिक्ष में बन सकेले","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3543,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगस्त 2012 में, आउर दुनिया में पहिला बार, कोपेनहेगन विश्वविद्यालय के खगोलविदों ने एगो विशिष्ट चीनी अनु, ग्लाइकोलाल्डिहाइड क पता लगाये खातिर एगो दूर के तारा क प्रणाली में सूचना देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3544,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केपलर अंतरिक्ष दूरबीन ने कुछ हजार उम्मीदवार ग्रह क भी पता लगाउने, जेम्मिन से लगभग 11% झूठे सकारात्मक हो सकेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3545,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नासा एक्सोप्लैनेट आर्काइव में सूचीबद्ध सबसे विशाल ग्रह डेनिस-पी जे082303.1-491201 बी होला, जवन बृहस्पति के द्रव्यमान क लगभग 29 गुना होखेला, हालांकि कौउनो ग्रह क जादातर परिभाषाओं के अनुसार, इ एगो ग्रह होए क खातिर बहुत विशाल होला आउर एगो ग्रह हो सकेला. इकरे बजाय भूरा बौना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3546,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक संकेत हौवे कि एगो ग्रह में सायद पहले से ही जीवन होखेला, महत्वपूर्ण मात्रा में ऑक्सीजन वालन वातावरन क उपस्थिति होला, काहे से की उ गैस अत्यधिक प्रतिक्रियाशील हौवे आउर आम तौर पे निरंतर पुनःपूर्ति क बिना लंबे समय तक नाही टिक सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3547,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यदि इ मान भी लेवल जाए कि इमिना से एक अरब सितारों में से केवल एक के पजरे जीवन क समर्थन करे वाला ग्रह हौवे, तब देखे योग्य ब्रह्मांड में लगभग 6.25 बिलियन जीवन-सहायक ग्रह प्रणालियां होईहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3548,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलौकिक मानव जीवन सबसे पहीला दर्ज दावा जैन धर्म प्राचीन ग्रंथन में पावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3549,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्यकालीन मुस्लिम लेखकन जैसे फखर अल-दीन अल-रज़ी आउर मुहम्मद अल-बकिर ने कुरान के आधार पे ब्रह्मांडीय बहुलवाद क समर्थन कईने","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3550,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक बार जब इ स्पष्ट हो गयल कि ब्रह्मांड में अनगिनत पिंडन में से पृथ्वी केवल एगो ग्रह होखेला, तब वैज्ञानिक समुदाय में अलौकिक जीवन क सिद्धांत एगो विषय बने लगल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3551,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैसे-जैसे वैज्ञानिकन क खोज तेज होत गईल, अलौकिकता क संभावना एगो व्यापक अटकलें बनल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3552,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मंगल ग्रह पे जीवन क विचार ने ब्रिटिश लेखक एच जी वेल्स के 1897 में उपन्यास द वॉर ऑफ द वर्ल्ड्स लिखे क खातिर प्रेरित कईलस, जेमिना मंगल ग्रह से एलियंस क आक्रमण क बारे मे बतावल गयल रहे जवन ग्रह के शुष्कता से भागत रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3553,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलौकिक प्राणियन में विश्वास क छद्म विज्ञान, षड्यंत्र के सिद्धांतन आउर लोकप्रिय लोककथाओं, विसेस रूप से \"एरिया 51\" आउर किंवदंतियों में आवाज देवल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3554,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वार्ड आउर ब्राउनली दुसर ग्रहन पे विकास क विचार क खातिर खुलल हवे जवन आवश्यक पृथ्वी जईसन विशेषताओं (जैसे डीएनए और कार्बन) पे टिकल नाही होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3555,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कहने, यदि एलियंस हमहन के पास आवेले, तब परिणाम उतना ही होई जब कोलंबस अमेरिका में उतरल रहे, जवन मूल अमेरिकियों क खातिर बडिया नाही रहल\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3556,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीओसपर ग्रहन क सुरक्षा क खातिर दिसा-निर्देश भी प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3557,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साथे ही, प्रतिक्रिया क अनुसार, \"इ बतावे क खातिर कौनो विश्वसनीय जानकारी नाही हौवे कि जनता क नज़र से कोई सबूत छिपावलजा रहल हौवे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Extraterrestrial_life","last_updated":"1.0"} +{"id":3558,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिर्स: विभिन्न परिमाण क परकास स्रोत होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3559,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धूमकेतु बोरेल्ली, रंग परिमाण क तीन आदेस (दाएं) क सीमा पे अपनी चमक दिखावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3560,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्केल लॉगरिदमिक होला आउर इ तरह परिभाषित कयल गयल ह कि एगो परिमाण क प्रत्येक चरण 100 की पांचवीं जड़ चाहे लगभग 2.512 क कारक द्वारा चमक के बदल देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3561,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खगोलविद परिमाण क दु अलग-अलग परिभासा क उपयोग करेले: स्पष्ट परिमाण औरु पूर्ण परिमाण.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3562,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निरपेक्ष ��रिमाण कौनो वस्तु द्वारा उत्सर्जित आंतरिक चमक क वर्णन करेला आउर इके स्पष्ट परिमाण क बराबर परिभाषित कईल जाला कि वस्तु के पृथ्वी से एगो निश्चित दूरी पे रखल जाला, सितारों क खातिर 10 पारसेक","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3563,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूरबीन क विकास से पता चलल कि इ बड़ आकार क भ्रामक रहने - दूरबीन क माध्यम से तारा बहुत छोट दिखाई देत रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3564,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मान जितना अधिक ऋणात्मक होखी, वस्तु ओतना ही चमकिला होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3565,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1.5 आउर 2.5 के बीच परिमाण वालन ताररा द्वितीय-परिमाण कहलाईने; 1.5 से जादा चमकीले लगभग 20 तारा हौवे, जवन प्रथम-परिमाण वाला तारा होखेने (सबसे चमकीले तारों क सूची देखा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3566,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1 AU क दूरी के आधार पे सौर मंडल क वस्तुओं क खातिर निरपेक्ष परिमाण को अक्सर उद्धृत कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Magnitude_(astronomy)","last_updated":"1.0"} +{"id":3567,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रौद्योगिकी के सबसे सरल रूप बुनियादी उपकरन के विकास आउर उपयोग हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3568,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई जादा उन्नत अर्थव्यवस्था (आज के वैश्विक अर्थव्यवस्था सहित) के विकसित करे में मदद कइले हव आउर फुरसत वाले वर्ग के उदय के अनुमति देहले हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3569,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन में मानव उत्पादकता के संदर्भ में दछता के अवधारना के उदय आउर जैवनैतिकता के चुनौती सामिल हवे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3570,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20 वीं सताब्दी के सुरुआत में ये सब्द के अर्थ बदल गइल, जब अमेरिकी सामाजिक वैग्यानिक लोग थोरस्टीन वेब्लेन से सुरुआत करत, टेक्निक के जर्मन अवधारना से \"प्रौद्योगिकी\" में विचार के अनुवाद कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3571,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1937 में, अमेरिकी समाजसास्त्री रीड बैन लिखले रहलन कि \"प्रौद्योगिकी में सभी उपकरण, मसीन, बर्तन, हथियार, उपकरन, आवास, कपड़ा, संचार आउर परिवहन उपकरन आउर ऊ कौसल सामिल हवे जेकरे द्वारा हम उनकर उत्पादन आउर उपयोग करिले.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3572,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हाल ही में, विद्वान लोग \"तकनीक\" के यूरोपीय दार्सनिक से प्रौद्योगिकी के अर्थ के विभिन्न प्रकार के वाद्य कारण तक विस्तारित करे खातिर उधार लेले हवें, जइसन कि फौकॉल्ट के खुद के प्रौद्योगिकी पर काम (तकनीक डी सोई) में हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3573,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपयोगी चीज के आविस्कार करे या समस्या के हल करे खातिर\" आउर \"एक मसीन, उपकरन के टुकड़ा, विधि, आदि,","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3574,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब्द के प्रयोग प्रौद्योगिकी के एक विसिस्ट छेत्र के इंगित करे खातिर करल जाला, या संपूर्ण प्रौद्योगिकी के बजाय उच्च प्रौद्योगिकी या खाली उपभोक्ता इलेक्ट्रॉनिक्स के संदर्भित करे खातिर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3575,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये उपयोग में, प्रौद्योगिकी वो उपकरण आउर मसीन के संदर्भित करेले जिनकर उपयोग वास्तविक दुनिया के समस्या के हल करे खातिर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3576,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डब्ल्यू. ब्रायन आर्थर प्रौद्योगिकी के वोही तरह व्यापक तरीके से परिभासित करेलन जइसे \"मानव उद्देस्य के पूरा करे के साधन.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3577,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब कउनो अन्य सब्द, जइसे \"चिकित्सा प्रौद्योगिकी\" या \"अंतरिछ प्रौद्योगिकी\" के साथे जोड़ल जाला, त ई संबंधित छेत्र के ग्यान आउर उपकरन के स्थिति के संदर्भित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3578,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, प्रौद्योगिकी जीवन के लाभ बदे गणित, विग्यान आउरी कला के अनुप्रयोग हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3579,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंजीनियरिंग व्यावहारिक मानवीय साधन खातिर प्राकृतिक घटना के दोहन करे खातिर उपकरन आउर प्रनाली के डिजाइन करे आउर बनावे के लछय-उन्मुख प्रक्रिया हवे, अक्सरहां (लेकिन हमेसा नाहीं) विग्यान के परिनाम आउर तकनीक के उपयोग करत .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3580,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, विज्ञान पहिले से मौजूद उपकरन आउर ग्यान के उपयोग करके विद्युत चालक में इलेक्ट्रॉन के प्रवाह के अध्ययन कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3581,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विग्यान आउर प्रौद्योगिकी के बीच्चे सटीक संबंध पर, विसेस रूप से, वैग्यानिक, इतिहासकार आउर नीति निर्माता द्वारा 20 वीं सताब्दी के अंत में बहस भइल रहल, काहे कि विवाद बुनियादी आउर व्यावहारिक विग्यान के वित्त पोसन के अनुप्रमानित कर सकेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3582,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक मानव, फोरेजिंग होमिनिड्स के प्रजाति से विकसित भइल रहल, जे पहिले से ही द्विपाद रहल, जिनके मस्तिस्क के भार आधुनिक मनुष्य के लगभग एक तिहाई रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3583,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉलिस कयल गयल पत्थर के कुल्हाड़ियन के आविस्कार प्रमुख प्रगति रहल जउने से बड़ पैमाने पर वन निकासी के खेत के बनावे के अनुमति दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3584,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पवन ऊर्जा के सबसे पहिला ग्यात उपयोग नौकायन जहाज हवे ; नाव के नीचे जहाज के सबसे पहिला रिकॉर्ड 8वीं-सहस्राब्दी ईसा पूर्व के नील नाव के हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3585,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातत्वविद लोग के अनुसार, पहिया के आविस्कार लगभग 4000 ईसा पूर्व संभवतः स्वतंत्र रूप से आउर लगभग एक साथे मेसोपोटामिया (वर्तमान इराक में), उत्तरी काकेसस (मेकोप संस्कृति) आउर मध्य यूरोप में भइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3586,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हाल ही में, दुनिया के सबसे पुराना लकड़ी के पहिया स्लोवेनिया के ज़ुब्लज़ाना दलदल में पावल गयल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3587,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन सुमेरियन कुम्हार के पहिया के इस्तेमाल कइले रहलन आउर हो सकेला कि उहे लोग एकर आविस्कार भी कइले होखें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3588,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले के दू गो-पहिया गाड़ी ट्रैवोइस से मिलल रहे आउर पहली बार मेसोपोटामिया आउर ईरान में लगभग 3000 ईसा पूर्व में ओकर इस्तेमाल भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3589,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोसोस के महल में लगभग आधुनिक के जइसे बाथटब के पता चलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3590,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोम में प्राथमिक नाला क्लोअका मैक्सिमा रहल; छठी सताब्दी ईसा पूर्व में एप्पर निर्माण सुरू भयल रहे आउर ई आज भी उपयोग में हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3591,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्यकालीन तकनीक देखलस कि सरल मसीन (जइसे लीवर, स्क्रू आउर पुली) के उपयोग जादा जटिल उपकरन बनावे खातिर करल जाला, जइसे कि व्हीलबारो, विंडमिल आउर घड़ी, आउर विश्वविद्यालय के प्रनाली विकसित भइल आउर वैग्यानिक विचार आउर प्रथा के प्रसार करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3592,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18 वीं सताब्दी में यूनाइटेड किंगडम में सुरू, औद्योगिक क्रांति महान तकनीकी खोज के अवधि रहल, विसेस रूप से कृषि, निर्मान, खनन, धातु विग्यान आउर परिवहन के छेत्र में, भाप सक्ति के खोज आउर कारखाना प्रनाली के व्यापक अनुप्रयोग द्वारा संचालित होत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3593,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रौद्योगिकी में वृद्धि गगनचुंबी इमारत आउर व्यापक सहरी छेत्रन के जन्म दिहलस, जहवां के निवासी उनके आउर उनकक खाद्य आपूर्ति के परिवहन खातिर मोटर पर निर्भर हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3594,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20वीं सदी में कई नवाचार भयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3595,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूचना प्रौद्योगिकी बाद में 1980 के दसक में इंटरनेट के जन्म दिहलस, जवन वर्तमान सूचना युग के शुरुआत कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3596,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ नया तकनीक के बनावे आउर ओके बनावे रख खातिर जटिल निर्माण आउर निर्माण तकनीक आउर संगठन के आवस्कयता होला, आउर पूरा उद्योग तेजी से जादा जटिल उपकरण के सफल उत्पादन के समर्थन आउर विकास करे खातिर उत्पन्न भयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3597,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रांसह्यूमनिस्ट आमतौर पर मानलन कि प्रौद्योगिकी के उद्देस्य बाधा के दूर करब हव, आउर जउने के हमलोग आमतौर पर मानवीय स्थिति के रूप में संदर्भित करिला, ऊ खाली एगो बाधा हव जेके पार करे क हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3598,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर सुझाव हवे कि अइसन समाज के अपरिहार्य परिनाम स्वतंत्रता आउर मनोवैग्यानिक स्वास्थ्य के कीमत पर हमेसा के लिए तकनीकी बनत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3599,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ प्रौद्योगिकी के सार के ई तरह से प्रकट करे के आसा करेलन कि 'कउनो भी तरह से हम लोग प्रौद्योगिकी से आँख बंद करके मजबूरी में आगे बढ़े तक सीमित नाहीं हई, जवन कुछ भी आई, ओकरे खिलाफ असहाय न होके विद्रोह करल जाई.'","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3600,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रौद्योगिकी के कुछ सबसे मार्मिक आलोचना डायस्टोपियन साहित्यिक क्लासिक्स जइसे एल्डस हक्सले के ���्रेव न्यू वर्ल्ड, एंथनी बर्गेस के ए क्लॉकवर्क ऑरेंज आउर जॉर्ज ऑरवेल के उन्नीस सौ -चौरासी में पावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3601,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दिवंगत सांस्कृतिक आलोचक नील पोस्टमैन तकनीकी समाज से उपकरन-उपयोग करे वाला समाजों के प्रतिष्ठित कइलन आउर ओके ऊ \"टेक्नोपॉलिसी\" कहलन, अइसन समाज जवन तकनीकी आउर वैग्यानिक प्रगति के विचारधारा से प्रभावित हवे, अन्य सांस्कृतिक प्रथा, मूल्य आउर दुनिया के बहिष्कार या नुकसान खातिर विचार करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3602,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निकोलस कोम्प्रिडिस नइका तकनीक के खतरा के बारे में भी लिखले हवें, जइसे कि जेनेटिक इंजीनियरिंग, नैनो टेक्नोलॉजी, सिंथेटिक बायोलॉजी आउर रोबोटिक्स.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3603,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रौद्योगिकी के एगो अन्य प्रमुख आलोचक ह्यूबर्ट ड्रेफस हवें, जे कि ऑन द इंटरनेट आउर व्हाट कंप्यूटर्स स्टिल कैन नॉट डू जइसन पुस्तक प्रकासित कइले हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3604,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपन लेख में, जेरेड बर्नस्टीन, बजट आउर नीति प्राथमिकता पर केंद्र के वरिष्ठ साथी, व्यापक विचार पर सवाल उठवलन कि स्वचालन, आउर तकनीकी विकास मुख्य रूप से ये बढ़त श्रम बाजार समस्या में योगदान देहले हवे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3605,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ आपन बात के बचाव करे खातिर दू गो मुख्य तर्क के उपयोग करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3606,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तव में, स्वचालन दोहरावे जाए वाली नौकरी बदे खतरा हवे लेकिन उच्च सीमा वाली नौकरी अब भी जरूरी हव काहे कि ऊ सब प्रौद्योगिकी आउर हाथ से होखे वाले काम के पूरक हव जउने के \"लचीलेपन के निरन्य आउर सामान्य ग्यान के आवस्कयता होले \" मसीन के साथे प्रतिस्थापित करब कठिन रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3607,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रौद्योगिकी के बहुत संकीर्न मानल जाला ; ह्यूजेस के अनुसार, \"प्रौद्योगिकी एगो रचनात्मक प्रक्रिया हवे जउने में मानवीय सरलता सामिल ह\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3608,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ लोग ई मानले कि प्रौद्योगिकी के आसानी से नियंत्रित करल जा सकेला आउर ये अवधारना पर पूरी तरह से सवाल उठावे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3609,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाधानवाद ई विचारधारा हवे कि हर सामाजिक मुद्दा के प्रौद्योगिकी आउर विसेस रूप से इंटरनेट खातिर धन्यवाद के माध्यम से हल करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3610,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेंजामिन आर. कोहेन आउर ग्वेन ओटिंगर भी प्रौद्योगिकी के बहुसंयोजी प्रभाव पर चर्चा कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3611,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बुनियादी तकनीक के इस्तेमाल इंसान के अलावा बाकी जानवर के प्रजाती के भी विशेषता हवे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3612,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपकरन बनावे आउर उपयोग करे के छमता के होमो जीनस के परिभासित विसेसता मानल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3613,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2005 में, भविस्वादी रे कुर्ज़वील पूर्व घोषना कइले कि प्रौद्योगिकी के भविस्य में मुख्य रूप से आनुवानसिकी, नैनो प्रौद्योगिकी आउर रोबोटिक्स के अतिव्यापी \"जीएनआर क्रांति\" सामिल होई, जउने में से रोबोटिक्स तीन्नो में सबसे महत्वपूर्ण होखी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3614,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीएनआर क्रांति के प्राप्त करे के दिसा में मनुष्य पहिले ही कुछ कदम उठउले हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3615,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ के मानना बा कि रोबोटिक्स के भविस्य में 'मानव गैर-जैविक सूचना से अधिक' सामिल होखी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3616,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई भविस्य नियोजित अप्रचलन के अवधारना के साथे कई समानता साझा करेला, हालांकि, नियोजित अप्रचलन के \"भयावह व्यापार रननीति\" के रूप में देखाल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3617,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवानसिकी के भी पता लगावल गइल हवे, जउने में मनुष्य कुछ हद तक आनुवानसिक इंजीनियरिंग के समझेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3618,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाकी लोगन क लगेला कि आनुवानसिक इंजीनियरिंग के उपयोग मनुस्य के कुछ बीमारी के प्रति अधिक प्रतिरोधी चाहे पूरी तरह से प्रतिरछित बनावे खातिर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3619,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भविष्यवादी द्वारा ई मानल जाला कि नैनोबोट तकनीक मनुष्य के 'आनविक आउरी परमानु पैमाने पर पदार्थ में हेरफेर' करे के अनुमति देही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Technology","last_updated":"1.0"} +{"id":3620,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह संदर्भ में, अब अप्रचलित, \"इंजन\" जउने के सैन्य मसीन के रूप में जानल जाला, युद्ध में प्रयुक्त यांत्रिक अजीब मसीन हवे (उदाहरण , कटपुल्ट ).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3621,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छह क्लासिक साधारण मसिनें प्राचीन निकट पूर्व में जानल जात रहनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3622,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लीवर तंत्र पहली बार लगभग 5,000 साल पहले निकट पूर्व में दिखाई देले रहने, जहां इक्र उपयोग एगो साधारण संतुलन पैमाने में करल गयल रहे, आउर प्राचीन मिस्र क तकनीक में बड़ वस्तुअन के स्थानांतरित करे क खातिर कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3623,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेंच, आविष्कार कईल जाये वाली सरल मशीनों में से अंतिम, पहिली बार मेसोपोटामिया में नव-असीरियन काल (911-609) ईसा पूर्व के समय दिखाई देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3624,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिरौन, जोसेर के अधिकारियन में से एगो के रूप में, उ संभवतः 2630-2611 ईसा पहिले मिस्र में सक्कारा में जोसर के पिरामिड (स्टेप पिरामिड) क निर्माण क डिजाइन आउर पर्यवेक्षण कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3625,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुशाइट पूर्वजन ने 3700 और 3250 ईसा पूर्व क बीच कांस्य युग के समय स्पियो का निर्माण कईले रहने. कुस में 7 वीं सताब्दी ईसा पूर्व के समय ब्लूमरीज आउर ब्लास्ट फर्नेस भी बनावल गयल रहने","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3626,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किमिडीज क कुछ आविष्कारों क साथ-साथ एंटीकाइथेरा तंत्र के डिफरेंशियल गियरिंग चाहे एपिसाइक्लिक गियरिंग के परिष्कृत ज्ञान क आवश्यकता रहे , मसिन सिद्धांत में दु प्रमुख सिद्धांत जवन औद्योगिक क्रांति क गियर ट्रेन को डिजाइन करे में मदद करत रहे,आउर आज भी व्यापक रूप से रोबोटिक्स जईसन विविध क्षेत्रन में उपयोग कईल जाला. आउर ऑटोमोटिव इंजीनियरिंग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3627,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चरखा भी कताई जेनी क अग्रदूत रहे, जवन 18वीं शताब्दी में प्रारंभिक औद्योगिक क्रांति क दौरान एगो महत्वपूर्ण विकास रहे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3628,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ चार ऑटोमेटन संगीतकारन क वर्णन कईने, जेकरे में एगो प्रोग्राम करे योग्य ड्रम मशीन द्वारा संचालित ड्रमर सामिल होखेला, जहां ओनके अलग-अ��ग लय आउर विभिन्न ड्रम पैटर्न खेले क खातिर बनावल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3629,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ व्यवसायन क अलावा, विश्वविद्यालयों क प्रौद्योगिकी खातिर ज्यादा व्यावहारिक महत्व नाही मानल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3630,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औद्योगिक क्रांति क प्रारंभिक चरन क दौरान नहर निर्मान एगो महत्वपूर्ण इंजीनियरिंग कार्य रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3631,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एगो सक्षम यांत्रिक इंजीनियर आउर एगो जानकार भौतिक विज्ञानी भी रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3632,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्मीटन न्यूकॉमन स्टीम इंजन में यांत्रिक सुधार कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3633,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैमुअल मोरलैंड, एगो गणितज्ञ आउर आविष्कारक, जिन्होंने पंप पे काम भी कईले रहने, ने वॉक्सहॉल ऑर्डिनेंस ऑफिस में एगो स्टीम पंप डिज़ाइन पर नोट्स छोड़ले रहने, जेसे थॉमस सेवरी पडले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3634,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1712 में पहला वाणिज्यिक पिस्टन स्टीम इंजन बनाए वाले लोहा क व्यापारी थॉमस न्यूकोमेन के पजरे कौउनो वैज्ञानिक प्रशिक्षण नइखे रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3635,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ नवाचारन ने लोहे क लागत कम कर देहने, जेसे हॉर्स रेलवे आउर लोहे के पुल व्यावहारिक हो गईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3636,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उच्च दबाव वालन भाप इंजन क विकास क साथे, भाप इंजनों क वजन अनुपात की शक्ति ने व्यावहारिक स्टीमबोट आउर लोकोमोटिव के संभव बनावल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3637,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औद्योगिक क्रांति ने धातु भाग के साथ मसिनरी क मांग पैदा कईने, जेकरे कारण कई मशीन टूल्स का विकास भयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3638,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सदी क पूर्वार्द्ध में सटीक मसिनिंग तकनीक विकसित कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3639,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1850 क संयुक्त राज्य क जनगणना ने 2,000 की गिनती क साथे पहली बार \"इंजीनियर\" के व्यवसाय के सूचीबद्ध कईल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3640,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1890 में सिविल, माइनिंग, मैकेनिकल आउर इलेक्ट्रिकल में 6,000 इंजीनियर ���हने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3641,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1800 क दसक में इलेक्ट्रिकल इंजीनियरिंग क नींव में एलेसेंड्रो वोल्टा, माइकल फैराडे, जॉर्ज ओम आउर दुसर प्रयोग आउर 1816 में इलेक्ट्रिक टेलीग्राफ क आविष्कार आउर 1872 में इलेक्ट्रिक मोटर सामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3642,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एरोनॉटिकल इंजीनियरिंग विमान डिजाइन क प्रक्रिया डिजाइन से संबंधित होला जबकि एयरोस्पेस इंजीनियरिंग एगो अधिक आधुनिक सब्द है जवन अंतरिक्ष यान डिजाइन के शामिल कईके अनुसासन क पहुंच क विस्तार करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3643,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐतिहासिक रूप से, नौसेना इंजीनियरिंग आउर खनन इंजीनियरिंग प्रमुख शाखा रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3644,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नतीजतन, कई इंजीनियर आपन पूरा करियर में नई सामग्री सीखना जारी रखेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3645,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तकनीकी रूप से सफल उत्पाद बनाए क खातिर इ आम तौर पे अपर्याप्त होला, बल्कि इकरे आउर आवश्यकता के भी पूरा करे के होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3646,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड़ी संख्या में पेटेंट पे आंकड़े एकत्र कईले के बाद, जेनरिक अल्टशुलर सुझाव देने कि समझौता \"निम्न-स्तर\" इंजीनियरिंग डिजाइन क केंद्र में होला, जबकि उच्च स्तर पे सभकरेल अच्छा डिजाइन उ होला जवन समस्या पैदा करे वालन मूल विरोधाभास के समाप्त कर देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3647,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परीक्षन सुनिश्चित करेला कि उत्पाद अपेक्षा क जईसन पर्दरसन करिहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3648,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साथे ही विशिष्ट व्यावसायिक अनुप्रयोग सॉफ़्टवेयर में विसेस रूप से इंजीनियरिंग क खातिर कई कंप्यूटर सहायता प्राप्त अनुप्रयोग (कंप्यूटर सहायता प्राप्त प्रौद्योगिकियां) होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3649,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ इंजीनियरों के 3डी मॉडल, 2डी ड्रॉइंग आउर उनके डिजाइन के स्कीमैटिक्स बनाए में सक्षम बनावेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3650,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सारी जानकारी तक पहुंचे आउर वितरण आम तौर पे उत्पाद डेटा प्रबंधन सॉफ्टवेयर क उपयोग के साथे व्यवस्थित कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3651,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन स्वभाव से ही इंजीनियरिंग क समाज, संस्कृति आउर मानव व्यवहार क साथ अंतर्संबंध होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3652,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंजीनियरिंग प्रोजेक्ट विवाद क विषय हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3653,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंजीनियरिंग नवाचार आउर मानव विकास क एक प्रमुख चालक होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3654,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई नकारात्मक आर्थिक आउर राजनीतिक मुद्दे होखेला जवन इकरे कारण हो सकेला, साथे ही साथ नैतिक मुद्दे भी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3655,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैज्ञानिकों क इंजीनियरिंग कार्य करल पड़ सकेला, जईसन प्रयोगात्मक उपकरन डिजाइन करल चाहे प्रोटोटाइप बनावल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"2.0"} +{"id":3656,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभकर , पहिला इ अक्सर उन क्षेत्रन से संबंधित होखेला जवन जिनमें बुनियादी भौतिकी चाहे रसायन शास्त्र अच्छी तरह से समझल जा सकल जाला, लेकिन समस्याएं खुद सेसटीक तरीके से हल करे क खातिर बहुत जटिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3657,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले एगो गणितीय सिद्धांत में समझ के समान काम करेला जबकि बाद में सामिल चर के मापेला आउर प्रौद्योगिकी बनावेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3658,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो भौतिक विज्ञानी के आमतौर पे अतिरिक्त आउर प्रासंगिक परिकछन क आवश्यकता होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3659,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकर उदाहरण एगो विमान पे वायुगतिकीय प्रवाह क वर्णन करे क खातिर नेवियर-स्टोक्स समीकरन के संख्यात्मक अनुमानों का उपयोग होखेला , चाहे जटिल घटक में तनाव क गणना करे क खातिर परिमित तत्व विधि क उपयोग होला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3660,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंजीनियर नवाचार आउर आविष्कार पे जोर देवेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3661,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे से की एगो डिजाइन क यथार्थवादी औरु कार्यात्मक होए के चाहेला, इमीणा एकर ज्यामिति, आयाम औरु विसेसताओं क डेटा परिभाषित होए के चाहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3662,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार उ गणित, भौतिकी, रसायन विज्ञान, जीव विज्ञान औरु यांत्रिकी क अध्ययन कईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3663,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक चिकित्सा कृत्रिम अंग क उपयोग क माध्यम से सरीर के कई कार्यन के बदल सकेला औरु कृत्रिम उपकरन जैसे मस्तिष्क प्रत्यारोपण औरु पेसमेकर के माध्यम से मानव सरीर क कार्य के महत्वपूर्ण रूप से बदल सकेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3664,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुन्नु छेत्र वास्तविक दुनिया कसमस्या सभ क समाधान प्रदान करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3665,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंजीनियरिंग प्रबंधन चाहे \"प्रबंधन इंजीनियरिंग\" इंजीनियरिंग अभ्यास औरु इंजीनियरिंग उद्योग छेत्र से संबंधित प्रबंधन क एगो विसेस छेत्र होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3666,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिवर्तन प्रबंधन में विसेसज्ञता रखे वालन इंजीनियरों क औद्योगिक औरु संगठनात्मक मनोविज्ञान सिद्धांत औरु विधि क अनुप्रयोग क गहन ज्ञान होए के चाहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3667,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्टिफिशियल इंटेलिजेंस (एआई) मसिनन द्वारा प्रदर्शित करे जाये वाला बुद्धिमत्ता होखेला, जवन मनुष्यन चाहे जानवरन द्वारा प्रदर्शित प्राकृतिक बुद्धिमत्ता क उलटा होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3668,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एआई अनुसंधान ने अपने जीवनकाल क दौरान कई अल्लग अल्लग दृष्टिकोन के आजमौने औरु छोड़ देने, जेमिना दिमाग क अनुकरण करे क होला, मानव समस्या के हल करे, औपचारिक तर्क, ज्ञान क बड़े डेटाबेस औरु जानवरन क व्यवहार क नकल करना सामिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"2.0"} +{"id":3669,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एआई अनुसंधान क पारंपरिक लक्ष्य में तर्क, ज्ञान प्रतिनिधित्व, योजना, सीखल, प्राकृतिक भासा प्रसंस्करण, धारना औरु वस्तुअन को स्थानांतरित करे औरु हेरफेर करे क छमता सामिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3670,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एआई कंप्यूटर विग्यान, मनोविज्ञान, भासा विज्ञान, दरसन औरु कई दुसर क्षेत्रन पे भी आधारित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3671,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यांत्रिक चाहे \"औपचारिक\" तर्क क अध्ययन पुरातनता में दार्शनिकों औरु गणितज्ञन क साथे सुरु भयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3672,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चर्च-ट्यूरिंग थीसिस, न्यूरोबायोलॉजी, सूचना सिद्धांत औरु साइबरनेटिक्स में समवर्ती खोजों क साथे, इ सोधकर्ताओं क इलेक्ट्रॉनिक दिमाग क निर्मान क संभावना पे विचार करे क खातिर प्रेरित कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3673,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहभागी एलन नेवेल (सीएमयू), हर्बर्ट साइमन (सीएमयू), जॉन मैकार्थी (एमआईटी), मार्विन मिन्स्की (एमआईटी) औरु आर्थर सैमुअल (आईबीएम) एआई अनुसंधान क संस्थापक औरु नेता बनने","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3674,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एआई के संस्थापक भविष्य क बारे में आसावादी रहने: हर्बर्ट साइमन भविष्यवाणी कईने की, \"मसिने बीस बरिस के भीतर कौउनो काम के करे में सक्षम होला जवन एगो आदमी कर सकेला\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3675,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रगति धीमा हो गईल औरु 1974 में, सर जेम्स लाइटहिल क आलोचना औरु जादा उत्पादक परियोजनाओं क खातिर अमेरिकी कांग्रेस के चल रहे दबाव के जवाब में, यू.एस. औरु ब्रिटिस दुन्नु सरकार ने एआई में खोजपूर्ण अनुसंधान के हटा देने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3676,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1985 तक, एआई क बाजार एक बिलियन डॉलर से जादा हो गईल रहे","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3677,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तेज़ कंप्यूटर, एल्गोरिथम सुधार, औरु जादा मात्रा में डेटा तक पहुंच मसिन सीखे औरु धारणा में सक्षम प्रगति; डेटा-भूख गहरी सीखे क तरीका 2012 के आसपास सटीकता बेंचमार्क पे हावी हो गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3678,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एआई अनुसंधान प्रतिस्पर्धी उप-क्षेत्रों में विभाजित रहेने जवन अक्सर एक दूसरे के साथ बात करे में विफल होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3679,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोध तीन संस्था में केंद्रित रहे: कार्नेगी मेलॉन विश्वविद्यालय, स्टैनफोर्ड, औरु एमआईटी, औरु जइसन कि नीचे बतावल हौवे, सभ अनुसंधानन क आपन सैली विकसित कईले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3680,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उन अपने काम के कई नाम से बुलावत रहे: उदा. सन्निहित, स्थित, व्यवहार-आधारित चाहे विकासात्मक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3681,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साझा गणितीय भाषा ने जादा स्थापित क्षेत्रन (जैसे गणित, अर्थशास्त्र चाहे संचालन अनुसंधान) क साथे उच्च स्तर क सहयोग क अनु���ति देहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3682,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आजकल प्रयोगन क परिणाम अक्सर कठोरता से नापे योग्य होखेला, और कभी-कभी (कठिनाई के साथ) प्रतिलिपि प्रस्तुत करे जइसन होखेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3683,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एल्गोररिदम समस्या क हल करे क खातिर अपर्याप्त साबित भईने काहे से की उन्होंने \"संयुक्त विस्फोट\" क अनुभव कईने: जैसे-जैसे समस्याएं बड़त गयल, उ तेजी से धीरे हो गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3684,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चीजन के बीच एगो व्यापक सामान्य ज्ञान के आधार सामिल होई: वस्तुओं, गुण, श्रेणियों औरु वस्तुअन के बीच संबंध; स्थितियों, घटनाओं, राज्य औरु समय; कारण औरु प्रभाव; ज्ञान के बारे में ज्ञान (हम जवन जानिला ओकरे बारे में दूसरे लोग का जानेने); औरु कई दुसर, कम अच्छी तरह से सोधित डोमेन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3685,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण क खातिर, अगर कौनो पक्षी बातचीत में आवेला तब, तो लोग आम तौर पे एगो मुट्ठी क आकार के जानवरन क तस्वीर लेवेने जवन गावे औरु उडेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3686,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमूर्त तर्क क आवश्यकता क अनुसार लगभग कुछु भी गलत सही नाही होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3687,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुसंधान परियोजनाएं जवन सामान्य ज्ञान के पूर्ण ज्ञान के आधार क निर्माण करे क परयास करेला (उदाहरण क खातिर, सीवाईसी) के खातिर जादा मात्रा में श्रमसाध्य ऑन्कोलॉजिकल इंजीनियरिंग क आवश्यकता होखेला - ओके इक समय में एगो जटिल अवधारणा के हाथ से बनाए जानल चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3688,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकरे भविस्य क कल्पना करे क इक तरीका चाही - दुनिया क स्थिति क प्रतिनिधित्व औरु इकरे बारे में भविष्यवाणियां करने में सक्षम होंला कि ओकर कार्य इके कैसे बदल सकेने - औरु अइसन विकल्प बनाने में सक्षम होखेने जवन उपलब्ध विकल्प क उपयोगिता (या \"मूल्य\") क जादा से जादा कर सके. .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3689,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इक एगो अइसन एजेंट की मांग करेला जवन न केवल अपने पर्यावरण क आकलन कर सकेला औरु भविष्यवाणियां कर सकेला बल्कि इसकी भविष्यवाणियों का मूल्यांकन भी कर सकेला औरु इकरे मूल्यांकन के आधार पे अनुकूलन कई सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3690,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्गीकरण क उपयोग इ निर्धारित करे क खातिर कईल जाला कि कुछ कौने श्रेणी में आवेला, औरु तब होखेला जब एगो कार्यक्रम कई श्रेणियन से चीजों क कई उदाहरन देखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3691,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कम्प्यूटेशनल लर्निंग थ्योरी, कम्प्यूटेशनल जटिलता द्वारा, नमूना जटिलता (कितना डेटा जरूरी होखेला), या अनुकूलन की दुसर धारना द्वारा सिक्षार्थियों क आकलन कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3692,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पाठ के वाक्यात्मक निरूपण क निर्माण क खातिर कई वर्तमान दृष्टिकोण सब्द सह-घटना आवृत्तियों क उपयोग करेने. \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3693,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक सांख्यिकीय एनएलपी दृष्टिकोण इ सभ रणनीतियन क साथ-साथ दुसर के भी जोड़ सकेला, औरु अक्सर पृष्ठ चाहे पैराग्राफ स्तर पे स्वीकार्य सटीकता प्राप्त करेले","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"2.0"} +{"id":3694,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो आधुनिक मोबाइल रोबोट, जब एगो छोट, स्थिर औरु दृश्यमान वातावरन देवल जाला तब, त उ आसानी से अपना स्थान निर्धारित कर सकेला औरु अपने पर्यावरण को मैप कर सकेला; हालांकि, गतिसिल वातावरण, जैसे (एंडोस्कोपी में) रोगी क सांस लेवे वालन सरीर का आंतरिक भाग, एगो बड़ी चुनौती पेस करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3695,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण क खातिर, कुछ आभासी सहायक के संवादात्मक रूप से चाहे इनहा तक कि विनोदपूर्वक मज़ाक करे क खातिर प्रोग्राम कईल जाला; इ उ मानव संपर्क क भावनात्मक गतिशीलता के प्रति जादा संवेदनशील बनावेला , चाहे दुसर मानव-कंप्यूटर संपर्क के सुविधाजनक बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3696,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"का सरल, सुरुचिपूर्ण सिद्धांतों (जइसन तर्क या अनुकूलन) क उपयोग कइके बुद्धिमान व्यवहार क वर्णन कइल जा सकल जाला?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3697,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चाहे का हम अइसन एल्गोरिदम क उपयोग करीला जवन हमके केवल \"उचित\" समाधान (जैसे, संभाव्य तरीके) दे सकेला, लेकिन ओही तरह क अचूक गलतियन क सिकार हो सकेला जवन मानव अंतर्ज्ञान करेला?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3698,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टुअर्ट रसेल औरु पीटर नॉरविग देखने की अधिकानस एआई शोधकर्ता \"मजबूत एआई परिकल्पना की परवाह नाही करेने - जब तक कार्यक्रम काम करेला, उ परवाह नाही करेले कि आप इके खुफिया चाहे वास्तविक बुद्धि क अनुकरण कहील जाला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3699,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नई बुद्धि इ प्रकार तेजी से बढ़ सकेला औरु नाटकीय रूप से मनुष्यन से आगे निकल सकेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3700,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वचालन औरु रोजगार क बीच संबंध जटिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3701,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोखिम क विषयगत अनुमान व्यापक रूप से भिन्न होखेला; उदाहरन क खातिर, माइकल ओसबोर्न और कार्ल बेनेडिक्ट फ्रे क अनुमान हौवे कि 47% अमेरिकी नौकरियां संभावित स्वचालन के \"उच्च जोखिम\" पे हौवे, जबकि एगो ओईसीडी रिपोर्ट केवल 9% अमेरिकी नौकरियों क \"उच्च जोखिम\" के रूप में वर्गीकृत करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3702,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लंबी अवधि में, वैज्ञानिक ने नई तकनीकों के साथ आए वालन संभावित सुरक्षा जोखिम क काम करेला कार्य क अनुकूलन जारी रखे क प्रस्ताव देवल गयल हव","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3703,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दार्शनिक निक बोस्ट्रोम ने आपने किताब सुपरिन्टेलिजेंस में ईगो तर्क देले रहने की कि कृत्रिम बुद्धि मानव जाति क खातिर खतरा पैदा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3704,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोस्त्रोम मानवता क मूल्य क एगो उन्नत एआई तक पूरी तरह से पहुंचाने की कठिनाई पे भी जोर देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3705,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन पुस्तक ह्यूमन कम्पेटिबल में, एआई क सोधकर्ता स्टुअर्ट जे. रसेल ने बोस्रोम की कुछ चिंता क प्रतिध्वनित कइलास, साथ ही अनिश्चितता और मनुष्यों के प्रति सम्मान पे केंद्रित लाभकारी मसिनों को विकसित करे क खातिर एगो दृष्टिकोण क प्रस्ताव देले, जेमिना संभवतः उलटा सुदृढीकरण सीखना सामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3706,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कृत्रिम बुद्धि क छेत्र में विसेसग्नय क राय मिश्रित होखेला, बड़ पैमाने पे अंसो के साथ संबंधित औरु असंबद्ध दोनों अंततः अतिमानवी-सक्षम एआई से जोखिम से चिंतित होखेले","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3707,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेसबुक क सीईओ मार्क जुकरबर्ग क मानना ​​​​हव कि एआई \"बड़ मात्रा में सकारात्मक चीजन के अनलॉक करी,\" जइसन कि बीमारी क इलाज औरु स्वायत्त कारों की सुरक्षा के बढावल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3708,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मस्क कृत्रिम बुद्धिमत्ता विकसित करे वालन कंपनियन जैसे डीपमाइंड औरु विकरियस को \"केवल कृत्रिम बुद्धिमत्ता के साथे का हो रहल हव, ईपे नज़र रखे क खातिर धन देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3709,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ क्षेत्र में अनुसंधान में मसिन नैतिकता, कृत्रिम नैतिक एजेंट, अनुकूल एआई औरु मानवाधिकार ढांचे क निर्मान क चर्चा भी सामिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3710,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कम से कम कुछ मसिनन में नैतिक आयाम जोडे क समय आ गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3711,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मसिन नैतिकता में अनुसंधान स्वायत्त प्रणालियों क साथे चिंता क दूर करे क कुंजी है - इ तर्क देवल जा सकेला कि इस तरह क आयाम क बिना स्वायत्त मशीनन क धारना मसिन इंटेलिजेंस से संबंधित सभी भय क जड़ में होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3712,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अदमी के इ नहीं माने के चाही कि मशीनें चाहे रोबोट हमारे साथ अनुकूल व्यवहार करिहे काहे से कीइ मानने क कौनो प्राथमिक कारन नाही होला की उ हमार नैतिकता क प्रणाली क प्रति सहानुभूति रखिह, जवन हमार बिसेस जीव विज्ञान (जिसे एआई साझा नहीं करेगा) क साथे विकसित भयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3713,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे से निपटने क एगो प्रस्ताव इ सुनिश्चित कईल ह कि पहला आम तौर पे बुद्धिमान एआई 'मैत्रीपूर्ण एआई' है औरु बाद में विकसित एआई के नियंत्रित करे में सक्षम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3714,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमके लगेला की एआई क एगो विसेस पहलू में बहुत वास्तविक हालिया प्रगति और संवेदनसिल स्वैच्छिक बुद्धि क निर्माण के विशालता आउर जटिलता क बीच अंतर के अलग नाही करे में मूलभूत त्रुटि से चिंता उत्पन्न होखेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3715,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एआई के प्रोत्साहित करे औरु संबंधित जोखिमन काप्रबंधन करे क खातीर विनियमन के जरूरी मानल ��ाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3716,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ कार्यन में एगो आम ट्रॉप मैरी शेली क फ्रेंकस्टीन के साथे सुरु भयल रहे, जहां एगो मानव रचना अपने स्वामी के खातिर खतरा बन जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3717,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इसहाक असिमोव ने कई किताबों आउर कहानियन में रोबोटिक्स क तीन कानून पेस कईने, विसेस रूप से इ नाम क एगो सुपर-इंटेलिजेंट कंप्यूटर क बारे में \"मल्टीवैक\" श्रृंखला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3718,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1980 के दसक में, कलाकार हाजीम सोरयामा क सेक्सी रोबोट श्रृंखला को जापान में चित्रित आउर प्रकाशित कईल गयल रहे, जेमिना वास्तविक जैविक मानव रूप क सजीव पेसि धातु क खाल के साथ दरसावल गयल रहे आउर बाद में \"द गाइनोइड्स\" पुस्तक क उपयोग कैईले रहने चाहे जॉर्ज लुकास आउर दुसर क्रिएटिव सहित फिल्म निर्माताओं द्वारा प्रभावित कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Artificial_intelligence","last_updated":"1.0"} +{"id":3719,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैव प्रौद्योगिकी जीव विज्ञान के एगो बड़का क्षेत्र ह, जेमे उत्पाद के विकसित करे या बनावे खातिर जिंदा परनाली आउर जीवन के उपयोग शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"2.0"} +{"id":3720,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिकन केमिकल सोसाइटी जैव-प्रौद्योगिकी के जीवन के विज्ञान के बारे में सीखे और उरवरक आधारित फसल आउर पशुधन जइसन सामग्री आउर जीव के मूल्य में सुधार करे खातिर विभिन्न उद्योग द्वारा जैविक जीव परनाली या परकिरीया के अनुप्रयोग के रूप में परिभाषित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3721,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बायोइंजीनियरिंग ऊतक, कोशिका आउर अणु कुल खातिर इंजीनियरिंग आउर प्राकृतिक विज्ञान के सिद्धांत के अनुप्रयोग ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3722,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुरुआत के जैव प्रौद्योगिकी के माध्यम से, पहिले के किसान बढ़त आबादी के समर्थन करे खातिर पर्याप्त भोजन पैदा करे खातिर सबसे जादा उपज वाला सबसे सही फसल के चुनलस आउर प्रजनन कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3723,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ परकिरीया बियर के सुरुयाती किण्वन में भी शामिल कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3724,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ परकिरीया में अनाज में मौजूद कार्बोहाइड्रेट इथेनॉल जइसन अल���कोहल में टूट जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3725,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि 1857 में लुई पाश्चर के काम करे तक किण्वन के परिकिरीया पूरा तरह से समझ में ना आइल रहे, तइयो इ खाद्य स्रोत के दूसर रूप में बदले खातिर जैव प्रौद्योगिकी के पहिला उपयोग ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3726,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ कारण डार्विन के प्राकृतिक चयन के सिद्धांत में योगदान देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3727,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1928 में, अलेक्जेंडर फ्लेमिंग मोल्ड पेनिसिलियम के खोज कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3728,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"MOSFET (मेटल-ऑक्साइड-सेमीकंडक्टर फील्ड-इफेक्ट ट्रांजिस्टर) के आविष्कार मोहम्मद एम अटाला आउर डॉन कहंग 1959 में कइले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3729,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिलका BioFET आयन-संवेदनशील क्षेत्र-प्रभाव ट्रांजिस्टर (ISFET) रहे, जेकर आविष्कार 1970 में Piet Bergveld कइले रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3730,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1980 के दशक के मध्य तक, गैस सेंसर FET (GASFET), प्रेशर सेंसर FET (PRESSFET) रासायनिक क्षेत्र-प्रभाव ट्रांजिस्टर (ChemFET), संदर्भ ISFET (REFET) एंजाइम-संशोधित FET (ENFET),संशोधित एफईटी (आईएमएफईटी) सहित दूसर बायोएफईटी विकसित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3731,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैव ईंधन के बढ़त मांग जैव प्रौद्योगिकी क्षेत्र खातिर अच्छा खबर होय के उम्मीद ह , ऊर्जा विभाग के अनुमान बा की इथेनॉल के उपयोग से 2030 तक अमेरिकी पेट्रोलियम-व्युत्पन्न ईंधन के खपत 30% तक कम कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3732,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टीसीई: एगो रासायनिक इंजीनियर, (816), 26-31.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3733,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दूसर उदाहरण रसायन के उपस्थिति (या अनुपस्थिति) में विशिष्ट वातावरण में विकसित होय खातिर ट्रांसजेनिक पौधवन के डिजाइनिंग कइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3734,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर ओर, हरित जैव प्रौद्योगिकी के कुछ उपयोग में कचरा के साफ करे आउर कम करे खातिर सूक्ष्मजीव शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3735,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साथ में हार्मोन, स्टेम सेल, एंटीबॉडी, siRNA आउर नैदानिक परीक्षण के विकास.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3736,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अनुप्रयोग उन्नत बीज के निर्माण कइलस जे सूखा क्षेत्र के जादा पर्यावरणीय परिस्थिति के विरोध करेला, जे नवाचार, कृषि तकनीक के निर्माण आउर संसाधन के प्रबंधन से संबंधित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3737,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फार्माकोजेनोमिक्स के उद्देश्य रोगियन के जीनोटाइप के संबंध में दवा चिकित्सा के अनुकूलित करे के खातिर तर्कसंगत साधन विकसित कइल बा ताकि कम प्रतिकूल प्रभाव के साथे जादा प्रभावकारिता सुनिश्चित कइल जा सके .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3738,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक जैव प्रौद्योगिकी के उपयोग मौजूदा दवा के अपेक्षाकृत आसानी से आउर सस्ता में बनावे खातिर कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3739,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंशिक परीक्षण विरासत में मिलल बेमारी खातिर आनुवंशिक निदान के अनुमति देले बा , आउर इ उपयोग बच्चवन के माई-बाबु (आनुवंशिक माई आऊ बाबु) या साधारण रूप से कौनो आदमी के वंश के निर्धारित करे खातिर क सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3740,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर समय, परीक्षण के उपयोग वंशानुगत विकार से जुड़ल परिवर्तन के खोजे खातिर कइल जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3741,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैव प्रौद्योगिक फर्म शहरी कृषि के पोषण आउर व्यवहार्यता में सुधार करके भविष्य के खाद्य सुरक्षा में योगदान कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3742,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2010 में दुनिया के 10% फसल भूमि जीएम फसल के साथ लगावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3743,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इन तकनीक नयका फसल के लक्षण कुल के शुरूआत के साथे-साथे चुनल गइल प्रजनन आउर उत्परिवर्तन प्रजनन जइसन तरीका से पहिले के तुलना में भोजन के आनुवंशिक संरचना पर जादे नियंत्रण के अनुमति देले बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3744,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सभन के रोगजनक आउर जड़ी-बूटियन के प्रतिरोध आउर बेहतर पोषक तत्व के वर्णन खातिर डिजाईन कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3745,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहरहाल, जीएम खाद्य पदार्थ के वैज्ञानिक लोग के तुलना में जनता के सदस्य द्वारा सुरक्षित मानल जाए के संभावना बहुत कम बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3746,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, विरोध करे वाला लोग बहुते आधार पर जीएम फसल पर आपत्ति जतइले रहन, जेमे पर्यावरण के चिंता शामिल रहे कि का जीएम फसल से पैदा कइल गइल भोजन सुरक्षित बा, का जीएम फसल दुनिया के खाद्य जरूरत पूरा करे खातिर जरूरी बा आउर उठावल गइल आर्थिक चिंता के इ तथ्य कि का जीव बौद्धिक संपदा कानून के अधीन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3747,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देश कुल के बीच जीएमओ के नियमन में अंतर के साथे अमेरिका आउर यूरोप के बीच के कुछ सबसे उल्लेखनीय अंतर हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3748,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोपीय संघ, इयु के भीतर खेती खातिर अनुमोदन आउर आयात आउर प्रसंस्करण खातिर अनुमोदन के बीच अंतर करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3749,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर सफल आवेदन के आमतउर पर पांच साल खातिर वित्त पोषित कइल जात रहे, फेर प्रतिस्पर्धात्मक रूप से नवीकृत कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":3750,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लोनिंग प्राकृतिक या कृत्रिम तरीका से या त समान या वस्तुतः समान डीएनए वाला अकेला जीव के उत्पादन के परिकरिया ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3751,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उपयोग आनुवंशिक फिंगरप्रिंटिंग से लेकर बड़का पैमाना पर प्रोटीन उत्पादन तक जैविक प्रयोग आउर व्यावहारिक अनुप्रयोग के एगो विस्तृत श्रृंखला में कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3752,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुरुआत में, उचित आकार के डीएनए भाग उपलब्ध करावे खातिर हितकारी डीएनए के अलग करे के जरुरत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3753,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बंधाव के बाद वेक्टर के हितकारी कोशिका में ट्रांसफ़ेक्ट होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3754,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोशिकालाइन के अलग-अलग वंशों को क्लोन करने के लिए इस्तेमाल की जाने वाली एक उपयोगी टिशू कल्चर तकनीक में क्लोनिंग रिंग्स (सिलेंडर) का उपयोग शामिल है.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3755,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह परकिरीया के \"शोध क्लोनिंग\" या \"चिकित्सीय क्लोनिंग\" भी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3756,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मधुमेह आउर अल्जाइमर जइसन बेमारी के इलाज में भ्रूण के स्टेम सेल बनाके चिकित्सीय क्लोनिंग हासिल कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3757,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लोनिंग खातिर SCNT के उपयोग करे के पीछे के कारण इ बा कि दैहिक कोशिकाओं के आसानी से प्राप्त कइल जा सकेला आउर प्रयोगशाला में संवर्धित भी कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3758,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कायिक कोशिका के नाभिक पर अंडाणु ओहि लेखा प्रतिक्रिया करी जइसे उ शुक्राणु के कोशिका के नाभिक खातिर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3759,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कायिक कोशिका के तुरंते उपयोग कइल जा सकेला या फेर बाद के उपयोग खातिर प्रयोगशाला में संग्रहित करके रख लिहल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3760,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो कोशिका भ्रूण बानवे ला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3761,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेर इ सफलतापूर्वक विकसित भ्रूण के सरोगेट प्राप्त करे वाला में डाल दिहल जाला, जइसे कि कृषि क्षेत्र के जानवर कुल के मामला में गाय चाहे भेड़.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3762,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एससीएनटी के एगो दुसर फायदा इ बा कि ऐकरा के खतम होये वाला मौजूद लुप्तप्राय प्रजाति के क्लोन के एगो समाधान के रूप में देखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3763,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा में से केवल तीन गो भ्रूण जन्म तक जिंदा रहेला आउर केवल एगो वयस्क होये तक जीवित रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3764,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, शोधकर्ता 2014 तक दस में से सात से आठगो क्लोनिंग के सफलता के दर के रिपोर्ट करत रले आउर 2016 में सूम बायोटेक नाम के एगो कोरियाई कंपनी के हर दिन 500 क्लोन भ्रूण के पैदा करे के बारे में सूचना मिलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3765,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते प्रजाति में अलैंगिक प्रजनन एगो होखे वाला समान घटना ह जेकरा में जादातार कुछ पौधा आउर कीड़ा शामिल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"2.0"} +{"id":3766,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो उदाहरण के रूप में, अंगूर के कुछ यूरोपीय किस्म उ सब क्लोन के प्रतिनिधित्व करेला जेकरा दु शताब्दी से जादा समय तक प्रचारित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3767,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत गाछ , झाडी, लता, फ़र्न आऊ दुसर शाकाहारी बारहमासी प्राकृतिक रूप से क्लोनल कॉलोनी बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3768,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधवन में, पार्थेनोजेनेसिस के मतलब होला एगो निषेचित अंडा के कोशिका से एगो भ्रूण के विकास आउर इ एपोमिक्सिस के एगो घटक के परिकरिया होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3769,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जरूरी नईखे की अइसन क्लोन समान होखे काहेकि कायिक कोशिका के परमाणु के डीएनए में उत्परिवर्तन हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3770,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कृत्रिम भ्रूण विभाजन या जुड़वां भ्रूण एगो अइसन तकनीक बा जेकि एक्के गो भ्रूण से मोनोज़ायगोटिक जुड़वां बनावेला, ओकरा के क्लोनिंग के दुसर तरीका के समान तरीका ना मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3771,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भेड़ के अंडाशय में कोशिका डाल के डॉली के भ्रूण बनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3772,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रिटिश वैज्ञानिक सर इयान विल्मुट आउर कीथ कैंपबेल के द्वारा स्कॉटलैंड के रोसलिन इंस्टीट्यूट में ओकर क्लोन बनावल गइल रहे आउर 1996 में उनकर पैदा होखे से लेके 2003 में ओकरा मरे तक, जब ओकर उमर छौ साल रहे, तब तक उ उहाँ रहली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3773,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डॉली सार्वजनिक रूप से महत्वपूर्ण रहे काहेकि कोसिस से पता चलल कि एगो अनोखा वयस्क कोशिका के आनुवंशिक सामग्री के केवल आपन जीन के एगो अलगे उपसमुच्चय के बतावे खातिर डिज़ाइन कइल जा सकता ताकि एगो पूरा तरह से नया जीव बनावल जा सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3774,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला स्तनधारी क्लोनिंग (जेकर नतीजा भेड़ के रूप में डॉली रहे ) में निषेचित 277 अंडा में 29 भ्रूण सफल रहे, जे पैदा होखे के समय तीनगो मेमना के पैदा कइलस, जेकरा में से एगो जिंदा भी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3775,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ध्यान देवे वाला बात इ रहे की पहिला बेंग क्लोन बेंग रहे जबकि दैहिक वयस्क नाभिक दाता कोशिका से अब ले कौनो वयस्क क्लोन बेंग पैदा ना भइल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3776,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, इयान विल्मुट के साथे दोसर शोधकर्ता, जे डॉली के क्लोन बनावे वाला टीम के अगुवाई कइले रहे, उनकर कहनाम इ रहे कि सांस के रोग के कारण डॉली के सुरुआती मौत क्लोनिंग परकिरिया के समस्या से जुड़ल ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"2.0"} +{"id":3777,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोवियत वैज्ञानिक चालाख्यान, वेप्रेंसेव, स्विरिडोवा आउर निकितिन चूहा \"माशा\" के क्लोन बनवले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3778,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जुड़वा बच्चन के कृत्रिम निर्माण के जादे समान.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3779,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुकुर: स्नूपी, एगो नर अफगान हाउंड पहिला क्लोन कुत्ता (2005) रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3780,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जल भैंसा: पहिला क्लोन जल भैसा समरूपा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3781,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊंट: (2009) इंजाज़, ऊंट के पहिला क्लोन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3782,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बकरी: (2001) नॉर्थवेस्ट ए एंड एफ विश्वविद्यालय के वैज्ञानिक लोग मादा कोशिका के उपयोग करके बकरी के पहिला क्लोन सफलतापूर्वक बनवले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3783,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2017 में चीन में आयोजित कइल गइल आउर जनवरी 2018 में रिपोर्ट कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3784,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काला पइर वाला फेर्रेट: (2020) 2020 में, वैज्ञानिकवन के एगो टीम विला नाम के एगो महिला के क्लोन बनइलस जेकर मौत 1980 के दशक के मध्य में भइल रहे आउर ओकर कौनो ज़िंदा वंशज ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"2.0"} +{"id":3785,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समान जुड़वां बच्चन के प्राकृतिक गर्भाधान आउर प्रसव के ना बतावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3786,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभी तक, वैज्ञानिक लोगन के क्लोन बनावे के कोसिस करेके कौनों इरादा नईखे आउर उ सब के इ मानना बा कि उ सब के नतीजा उ कानून आउर विनियम के बारे में बड़ा पैमाने पर चर्चा होखे के चाहीं जेकर क्लोनिंग विनियमित करल दुनिया खातिर जरूरी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"2.0"} +{"id":3787,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि ऐकरा में बहुते विचार मूल रूप से धार्मिक बा, फेर भी क्लोनिंग के द्वारा उठावल गइल सवाल के सामना धर्मनिरपेक्ष दृष्टिकोण द्वारा भी कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3788,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लोनिंग के विरोध करे वाला लोग के इ बात के चिंता रहे कि इ प्रौद्योगिकी के सुरक्षित करे खातिर पर्याप्त रूप से विकास नईखे भइल आउर एकर दुरुपयोग कइल जा सकेला (जेकरा में मनुष्य के पीढ़ी खातिर अंग आउर ऊतक कुल के काटल जा सकेला), साथहीं इ बात के भी चिंता रहे कि क्लोन कइल गइल आदमी परिवार आउर बड़ पैमाना पर समाज के साथे कइसे एकीकृत हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3789,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा के \"संरक्षण क्लोनिंग\" भी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3790,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सफलता इ आशा प्रदान कइलस कि इ तरह के तकनीक (कौनो दोसर प्रजाति के सरोगेट माता के उपयोग करके) के उपयोग विलुप्त होखे वाला प्रजाति के क्लोन बनावे खातिर कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3791,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2002 में, ऑस्ट्रेलियाई संग्रहालय के आनुवंशिकीविद इ घोषणा कइलस की उ पोलीमरेज़ चेन रिएक्शन के उपयोग के द्वारा लगभग 65 वर्षन खातिर गायब होखे के समय थायलासीन (तस्मानियाई बाघ) के डीएनए के दोहरइले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3792,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2003 में, पहिला बार ऊपर बतावल गइल पाइरेनियन आइबेक्स एगो गायब हो जाए वाला जानवर के 2001 से त्वचा के नमूना के संरक्षित जमल कोशिका नाभिक आउर घरेलू बकरी के अंड-कोशिका के उपयोग करके सेंटर ऑफ फूड टेक्नोलॉजी एंड रिसर्च ऑफ एरागॉन में क्लोन कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3793,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"Когда вернутся мамонты\" (\"जब मैमथ्स वापस भइलन सन\"), 5 फरवरी 2015 (6 सितंबर 2015 के फेरो प्राप्त) दोसर समस्या पुनर्निर्मित मैमथ उत्तरजीविता: आपन पेट में जुगाली के द्वारा पाचन करे वाला विशिष्ट माइक्रोबायोटा के साथे सहजीवन पर भरोसा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3794,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ कारण से, कुछ लोग मानत रहे की उ दोसर स्वाभाविक रूप से पैदा भइल जानवर के तुलना में अधिक तेज़ी से बूढ़ा हो सकेली काहेकी उ छह साल के उम्र में भेड़ के खातिर जल्दी मर गइल रली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"2.0"} +{"id":3795,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, प्राकृतिक गर्भाधान या सहायक प्रजनन (आईवीएफ) के तुलना में क्लोनिंग के साथे प्रारंभिक गर्भावस्था नुकसान आउर नवजात नुकसान अभीहो अधिक बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3796,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्लोनिंग के अवधारणा विशेष रूप से मानव क्लोनिंग में विज्ञान कथा आउर कार्य के एगो विस्तृत विविधता देखावल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3797,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत सारा काम एगो ऊतक या डीएनए नमूना से बढ़त कोशिका के एगो विधि द्वारा मनुष्य के कृत्रिम निर्माण के ���र्शावेला ; एकर प्रतिकृति तात्कालिक भी हो सकेला या कृत्रिम गर्भ में मानव भ्रूण के धीमा बढ़े के माध्यम से भी हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"2.0"} +{"id":3798,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द मैट्रिक्स आउर स्टार वार्स: एपिसोड II - अटैक ऑफ द क्लोन जइसन काल्पनिक विज्ञान पर आधारित फिल्म में मैकेनिकल टैंक में औद्योगिक पैमाना पर मानव भ्रूण के संवर्धित करल जाए के सीन देखावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3799,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीबीसी आउर एचबीओ फिल्म्स के बीच सह-उत्पादन में टीवी खातिर कैरल चर्चिल द्वारा ए नंबर अपनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3800,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आपन माई के प्यार के लेके हमेशा शक करत पलल-बढ़ल, जे ओकरा जइसन ना दिखत रहे जेकर नऊ साल पहिले मौत हो गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3801,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1976 के इरा लेविन के उपन्यास द बॉयज़ फ़्रॉम ब्राज़ील आउर 1978 में ओकर फ़िल्मी रूपांतरण में, जोसेफ़ मेनगेले एडॉल्फ हिटलर के प्रतिरूप बनावे खातिर क्लोनिंग के उपयोग कइले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"2.0"} +{"id":3802,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डॉक्टर हू में, कवच-पहिने, युद्ध के समान विदेशी जाति के प्राणी, जेकरा के सोंटारन कहल जाला, के 1973 के धारावाहिक \"द टाइम वॉरियर\" में पेश कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3803,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लड़ाई खातिर सैनिकन के नस्ल के क्लोन के अवधारणा के \"द डॉक्टर्स डॉटर\" (2008) में फेर से देखल गइल, जब डॉक्टर के डीएनए के उपयोग जेनी नाम के एगो मेहरारू योद्धा बनावे खातिर कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3804,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2005 काज़ुओ इशिगुरो उपन्यास नेवर लेट मी गो आउर 2010 के फिल्म रूपांतरण एगो वैकल्पिक इतिहास में बनावल गइल रहे जेमे मानव क्लोन के स्वाभाविक रूप से पैदा भइल रहे मनुष्य के अंग के दान करेके एगोमात्र उद्देश्य खातिर बनावल गइल रहे, ए बात के बावजूद की इ पूरा तरह से नाजुक आउर आत्म-जागरूक बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3805,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भविष्यवादी उपन्यास क्लाउड एटलस आउर ओकर बाद के फिल्म के कहानी में एगो आनुवंशिक इंजीनियर सोनमी ~ 451 नाम के फैब्रिकेंट क्लोन पर केंद्रित बा, जे एगो कृत्रिम \"वोम्बटैंक\" में उठावल गइल लाखों लोगन में से एक बा, जे जनम से ही काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3806,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म युएस में, 1980 के पहिले, अमेरिका सरकार, संयुक्त राज्य के हर नागरिक के क्लोन बनवइलस, जेकर उपयोग उनकर मूल समकक्ष जइसे कि वूडू गुड़िया के नियंत्रित करे खातिर कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3807,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभी के समय में, क्लोन एगो आश्चर्यजनक हमला करेला आउर आपन अनजान समकक्ष के सामूहिक-नरसंहार के पूरा करेके प्रबंधन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cloning","last_updated":"1.0"} +{"id":3808,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीन के एगो ही प्रजाति क भीतर, प्रजातियन में (ट्रांसजेनिक जीवन क निर्माण), आउर इन्हा तक ​​​​कि राज्यन में भी स्थानांतरित कईल गयल हव","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3809,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक इंजीनियरों क उ जीन क अलग करे क चाही जेसे उ मेजबान जीव में सम्मिलित करल चाहेला आउर इसे दुसर आनुवंसिक तत्वन के साथे जोडे क चाहेला, जेमिना एगो प्रमोटर आउर टर्मिनेटर क्षेत्र आउर अक्सर एगो चयन योग्य मार्कर सामिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3810,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर्बर्ट बॉयर औरु स्टेनली कोहेन ने 1973 में पहीला आनुवंशिक रूप से संसोधित जीव बनाउने, जवन एंटीबायोटिक केनामाइसिन क खातिर प्रतिरोधी जीवानु रहेला ..","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3811,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यावसायीकरण करे वाला आनुवंसिक रूप से संसोधित जानवर ग्लोफिश (2003) रहे आउर खाद्य उपयोग क खातिर अनुमोदित होए वालन पहला आनुवंसिक रूप से संशोधित जानवर 2015 में एक्वा एडवांटेज सैल्मन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3812,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कवक क समान लक्ष्यन क साथे इंजीनियर कईल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3813,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टीके बनाने क खातिर विषाणुओं से विषाणुजनित जीन के हटावे क प्रस्ताव होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3814,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुसंख्यक साकनाशी सहिष्णुता चाहे कीट प्रतिरोध क खातिर इंजीनियर होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3815,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवरन क आम तौर पे बदलल बहुत कठिन होखेला आउर विसाल बहुमत अभी भी शोध चरन में हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3816,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकास दर, मांस क गुणवत��ता, दूध क संरचना, रोग प्रतिरोधक छमता आउर उत्तरजीविता जैसे आर्थिक रूप से महत्वपूर्ण लक्षणन में सुधार इरादे से पसुधन के संशोधित कईल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3817,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि मानव जीन थेरेपी अभी भी अपेक्षाकृत नया हौवे, लेकिन एकर उपयोग आनुवंशिक विकार जइसन कि गंभीर संयुक्त इम्यूनोडेफिशियेंसी, आउर लेबर क जन्मजात अमोरोसिस क इलाज क खातिर करल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3818,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर चिंताएँ नियामक प्राधिकरणों क निष्पक्षता आउर कठोरता, गैर-आनुवंसिक रूप से संसोधित भोजन क संदूषण, खाद्य आपूर्ति पे नियंत्रण, जीवन क पेटेंट आउर बौद्धिक संपदा अधिकार क उपयोग करल जायेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3819,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सभ चिंता से निपटे क खातिर देसन में नियामक उपाय के अपनावल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3820,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक इंजीनियरिंग क एगो व्यापक परिभासा में चयनात्मक प्रजनन औरु कृत्रिम चयन के दुसर साधन भी सामिल होला.\",","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3821,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन क खातिर, अनाज फसल ट्रिटिकल के 1930 में एगो प्रयोगसाला में पूरी तरह से विकसित कईल गयल रहे जेसे इम्मिना जीनोम को बदलने क खातिर विभिन्न तकनीक क उपयोग कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3822,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक जैव प्रौद्योगिकी क आगे \"इ विट्रो न्यूक्लिक एसिड तकनीक क रूप में परिभाषित कयल गयल हौवे, जेसे दुबारा संयोजक डीऑक्सीराइबोन्यूक्लिक एसिड (डीएनए) औरु कोसिकाओं या ऑर्गेनेल में न्यूक्लिक एसिड क प्रत्यक्ष इंजेक्शन, चाहे टैक्सोनोमिक परिवार से परे कोशिका क संलयन सामिल होखेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3823,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिभाषा उत्पाद से जादा प्रक्रिया पे ध्यान केंद्रित करेला, जेकर अर्थ होला कि बहुत समान जीनोटाइप औरु फेनोटाइप वालन जीएमओस औरु गैर-जीएमओस हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3824,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नई प्रक्रिया के विकसित होने से इ समस्याएँ भी पैदा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3825,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक इंजीनियर के उ जीन क��� अलग करे के चाहेला जेसे उ मेजबान जीव में सम्मिलित करेल चाहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3826,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर जीन के दुसर आनुवंसिक तत्वन क साथे जोड़ल जाएला, जेमिना एगो प्रमोटर औरु टर्मिनेटर छेत्र औरु एगो चयन योग्य मार्कर सामिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3827,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डीएनए के आम तौर पे माइक्रोइंजेक्शन क उपयोग कइके पसु कोशिक में डालल जाला, जहां इस कोशिका क परमाणु लिफाफ़ा क माध्यम से सीधे नाभिक में या वायरल वैक्टर कउपयोग से माध्यम में इंजेक्ट कईल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"2.0"} +{"id":3828,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधन में इ ऊतक संवर्धन के माध्यम से पूरा कईल जाला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3829,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परंपरागत रूप से नया आनुवंशिक सामग्री के मेजबान जीनोम के भीतर बेतरतीब ढंग से डालल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3830,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंजीनियर न्यूक्लीज क चार परिवार होला: मेगन्यूक्लिअस, जिंक फिंगर न्यूक्लीज, ट्रांसक्रिप्शन एक्टीवेटर-लाइक इफेक्टर न्यूक्लीज (टीएएलएएन), औरु कैस9-गाइडआरएनए सिस्टम (सीआरआईएसपीआर से अनुकूलित).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3831,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1972 में पॉल बर्ग ने पहिला दुबारा संयोजक डीएनए अणु बनौने जब उ लैम्ब्डा वायरस क साथे एगो बानर वायरस से डीएनए के जोड़ने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"2.0"} +{"id":3832,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लास्मिड को सफलतापूर्वक सामिल करे वालन बैक्टीरिया तब केनामाइसिन क उपस्थिति में जिन्दा रहे में सक्षम रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3833,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1974 में रुडोल्फ जेनिस ने अपने भ्रूण में विदेसि डीएनए के सामिल कईके एगो ट्रांसजेनिक माउस बनौने, जेसे इ दुनिया क पहला ट्रांसजेनिक जानवर बन गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3834,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हटाए गए जीन वालन चूहा (जेके नॉकआउट माउस कहल जायेला) 1989 में बनावल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3835,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1983 में पहिला आनुवंसिक रूप से इंजीनियर संयंत्र माइकल डब्ल्यू बेवन, रिचर्ड बी फ्लेवेल औरु मैरी-डेल चिल्टन द्वारा विकसित कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3836,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2000 में, विटामिन ए-समृद्ध गोल्डन राइस पहिला पौधा रहे जेसे पोषक तत्वन में वृद्धि क साथे विकसित कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3837,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरिया, ब्रांडेड ह्यूमुलिन द्वारा उत्पादित इंसुलिन क 1982 में खाद्य एवं औषधि प्रसासन द्वारा जारी करे क खातिर अनुमोदित कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3838,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1994 में काल्गेने ने फ़्लैवर सवर टमाटर क व्यावसायिक रूप से रिलीज़ करने की स्वीकृति मिलल रहे, पहिला आनुवंसिक रूप से संसोधित भोजन होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3839,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2010 में, जे क्रेग वेंटर इंस्टीट्यूट क वैज्ञानिक घोषणा कईने की उ पहिला सिंथेटिक जीवाणु जीनोम बनौले हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3840,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इके 2003 में अमेरिका क बाजार में जारी कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3841,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीव की एगो विस्तृत श्रृंखला से जीन औरु दुसर अनुवान्सिक क जानकारी क एगो प्लास्मिड में जोड़ल जा सकल जाला औरी भंडारण औरु संसोधन क खातिर बैक्टीरिया में डालल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3842,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड़ संख्या में कस्टम प्लास्मिड बैक्टीरिया से निकालल गयल डीएनए में हेरफेर करना अपेक्षाकृत आसान हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3843,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैज्ञानिक आसानी से बैक्टीरियन के भीतर जीन में हेरफेर औरु संयोजन कर सकेले जेसे उपन्यास चाहे बाधित प्रोटीन बनावल जा सकेला औरु और विभिन्न आणविक प्रणालियों पर इकरे प्रभाव क निरीक्षन कईल जा सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3844,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भोजन क उत्पादन में लंबे समय से बैक्टीरिया क उपयोग कईल जात रहल हव, और औद्योगिक पैमाने पर उ काम क खातिर विशिष्ट उपभेद क विकास औरु चयन कयल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3845,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांस खाद्य-उत्पादक बैक्टीरिया लैक्टिक एसिड बैक्टीरिया होखेने, औरु इ पर आनुवंशिक रूप से इंजीनियरिंग खाद्य-उत्पादक बैक्टीरिया में जादातर सोध चल गयल हौवे","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3846,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांस अमेरिका में उत्पादित होखेने औरु भले ही यूरोप में उत्पादन क अनुमति देवे क खातिर नियम होला, 2015 तक बैक्टीरिया से मिलल कौनो भी खाद उत्पाद वर्तमान में उन्हा मौजूद नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3847,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर जीवाणु के काटल जाला औरु ओसे वांछित प्रोटीन के सुद्ध कईल जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3848,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इमीना से कौनो प्रोटीन प्राकृतिक तरीका से प्राप्त कईल असंभव चाहे कठिन होला औरु ओकरे रोगजनकों सेखराब होए क संभावना कम होखेला, जेसे उ सुरक्षित हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3849,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दवा के बाहर उनकर उपयोग जैव ईंधन क उत्पादन क खातिर कईल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3850,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विचारन में आंत बैक्टीरिया क बदलना सामिल होला ताकि वउ हानिकारक बैक्टीरिया के नष्ट कर देवेने, चाहे बैक्टीरिया क उपयोग कईके कमी वालन एंजाइम चाहे प्रोटीन के बदले चाहे बढ़ाने क खातिर उपयोग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3851,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो कॉलोनी बनाए क खातिर बैक्टीरिया क सक्षम करल जादा दीर्घकालिक समाधान प्रदान करेला, लेकिन सुरक्षा चिंता क भी बढ़ा सकेला काहे से की प्रराम्परिक दवा क तुलना में बैक्टीरिया औरु मानव सरीर के बीच बातचीत को कम अच्छी तरह से समझ जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3852,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो सदी से भी जादा समय से कृषि में जीवाणु क उपयोग कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3853,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक इंजीनियरिंग में प्रगति क साथै, इ जीवाणु क बढ़ल दक्षता औरु विस्तारित मेजबान सीमा क खातिर हेरफेर कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3854,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरिया क स्यूडोमोनास उपभेद अपने चारों ओर बर्फ के क्रिस्टल में पानी के न्यूक्लियेट कईके ठंढ से नुकसान पहुंचावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3855,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक रूप से संसोधित बैक्टीरिया क दुसर उपयोग में बायोरेमेडिएशन सामिल हौवे , जहां बैक्टीरिया का उपयोग प्रदूषक क कम विषाक्त रूप ��ें परिवर्तित करने करे क खातिर कईल जाला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3856,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1980 के दसक में कलाकार जॉन डेविस औरु आनुवंशिकीविद् डाना बॉयड ने स्त्रीत्व (ᛉ) क खातिर जर्मनिक प्रतीक के बाइनरी कोड में औरु फिर एगो डीएनए अनुक्रम में परिवर्तित कईलस, जेके तब एस्चेरिचिया कोलाई में व्यक्त करल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3857,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोधकर्ता इकर उपयोग विभिन्न कारक क नियंत्रित करे क खातिर कर सकेला; लक्ष्य स्थान, सम्मिलित आकार औरु जीन अभिव्यक्ति क अवधि सहित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3858,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि मुख्य रूप से अबही भी परीक्षण चरणों में होला, दोषपूर्ण जीन क बदलने क खातिर जीन थेरेपी क उपयोग कईने में कुछ सफलताएं मिलल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3859,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2018 तक, हीमोफिलिया ग्लियोब्लास्टोमा क्रोनिक ग्रैनुलोमैटस रोग, सिस्टिक फाइब्रोसिस औरु विभिन्न कैंसर क उपचार सहित पर्याप्त संख्या में नैदानिक ​​परीक्षन चल रहल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3860,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हरपीज सिंप्लेक्स वायरस आसाजनक वैक्टर बनावेले, जेकरे क्षमता 30kb से जादा होखेला औरु दीर्घकालिक अभिव्यक्ति प्रदान करेला, हालांकि उ दुसर वैक्टर क तुलना में जीन वितरण में कम कुसल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3861,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैक्टर क रूप में उपयोग करे जाये वालन दुसर में अल्फाविरस, फ्लैविवायरस, खसरा वायरस, रबडोवायरस, न्यूकैसल रोग वायरस, पॉक्सविर्यूज़ औरु पिकोर्नवायरस सामिल होखेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3862,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ वायरस क संक्रामकता के प्रभावित नहीं करेला, एगो प्राकृतिक प्रतिरक्षा प्रतिक्रिया का आह्वान करेला औरु इ बात क कौनो संभावना हौवे कि उ अपने विषाणु कार्य को दुबारा प्राप्त कर सकेला जवन की कुछ दुसर टीकन क साथे हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3863,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तपेदिक क खिलाफ सभकरे प्रभावी टीका, बैसिलस कैलमेट-गुएरिन (बीसीजी) टीका, खाली आंसिक सुरक्षा प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3864,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अन्य वेक्टर-आधा��ित टीका पहले ही स्वीकृत हो गयल रहने औरु कई और विकसित कईल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3865,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2004 में, सोधकर्ताओं न बतौने की एगो आनुवंशिक रूप से संसोधित वायरस जवन कैंसर कोसिकाओं के स्वार्थी व्यवहार क शोषण करेला औरु, ट्यूमर के मारे एगो वैकल्पिक तरीका पेस कर सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3866,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संतरे क हरियाली की बीमारी से निपटने क खातिर वायरस के संतरे के पेड़न में इंजेक्ट कईल गयल रहे, जेके 2005 से संतरे क उत्पादन के 70% तक कम कर देले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3867,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक रूप से संसोधित विषाणु जवन प्रतिरक्षी गर्भनिरोधक क माध्यम से लक्षित पसुअन बांझ बनावेले, प्रयोगसाला में औरु साथ ही दुसर जवन पसु क विकासात्मक चरण के लक्षित करेला, बनावल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3868,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इबेरियन प्रायद्वीप में यूरोपीय जंगली खरगोस के संरक्षन औरु ऑस्ट्रेलिया में ओनके विनियमित करने में मदद करे क खातिर म्य्क्सोमा वायरस के आनुवंशिक संशोधन क प्रस्ताव देवल गयल रहे","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3869,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरियोफेज के उनके सतह पे संशोधित प्रोटीन क व्यक्त करे औरु विशिष्ट पैटर्न (फेज डिस्प्ले नामक एक तकनीक) में सामिल करे क खातिर इंजीनियर करल संभव होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3870,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औद्योगिक अनुप्रयोगों क खातिर, यीस्ट एकल-कोशिका वालन जीव होए क जीवाणु लाभों के मिलावेने जवन यूकेरियोट्स में पाए जाने वालन उन्नत प्रोटीन संशोधनों क साथे हेरफेर करल औरु विकसित करल आसान होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3871,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो मैलोलैक्टिक किण्वन दक्षता में वृद्धि करेला, जबकि दूसरका किण्वन के दौरान खतरनाक एथिल कार्बामेट यौगिक क उत्पादन के रोकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3872,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरिया औरु वायरस के विपरीत, ओके केवल संपर्क से कीड़न के संक्रमित करेला, हालांकि उ रासायनिक कीटनाशकों द्वारा दक्षता में प्रतिस्पर्धा से बाहर होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3873,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैविक नियंत्रण क खातिर एगो आकर्षक लक्ष्य मलेरिया, पीला बुखार औरु डेंगू बुखार सहित कई घातक बीमारियन क खातिर मच्छर, वैक्टर होला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3874,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दुसर रणनीति कवक में प्रोटीन जोडे क होला जवन मलेरिया क संचरण के रोकेला चाहे प्लास्मोडियम के पूरा तरह से हटा देवेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3875,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई पौधन में प्लुरिपोटेंट होखेला जेकर अर्थ होला कि एगो परिपक्व पौधन से एगो एकल कोशिका काटल जा सकेला औरु सही परिस्थितियन में एक नए पौधे में विकसित हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3876,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तंबाकू में विकसित प्रणालियन से पौधन क एगो विस्तृत श्रृंखला क खातिर ऊतक संवर्धन औरु संयंत्र सेलुलर तंत्र में प्रमुख प्रगति भईल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3877,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनेटिक इंजीनियरिंग से संबंधित एगो दुसर प्रमुख मॉडल जीव होला अरेबिडोप्सिस थालियाना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3878,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोध में, पौधोन के कुछ जीन के कार्यन क खोज में मदद करे क खातिर इंजीनियर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3879,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्परिवर्तजन क उल्टा, आनुवंसिक इंजीनियरिंग जीवन में दुसर जीन के बाधित किए बिना लक्षित निष्कासन क अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3880,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर रणनीतियन में जीन के एगो मजबूत प्रमोटर से जोड़ल सामिल होखेला औउर देखे की का का हो सकेला अत्यधिक व्यक्त होखेला, एक जीन को एगो दुसरे स्थान पे चाहे विभिन्न विकास चरनन में व्यक्त करे क खातिर मजबूर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3881,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहीला आनुवंसिक रूप से संशोधित आभूषणों ने परिवर्तित रंग क व्यवसायीकरन कईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3882,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर आनुवंशिक रूप से संसोधित आभूषणों में गुलदाउदी आउर पेटुनिया सामिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3883,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पपीता रिंगस्पॉट वायरस ने बीसवीं सताब्दी में हवाई में पपीतन के पेड़न के तब तक तबाह कर देवल जालाजब तक कि ट्रांसज��निक पपीतन के पौधन के रोगज़नक़-व्युत्पन्न प्रतिरोध नाही देवल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3884,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फसलन क दूसर पीढ़ी क उद्देश्य गुणवत्ता में सुधार करल रहे, अक्सर पोषक तत्व प्रोफाइल में बदलाव कईके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3885,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीएम फसल कीट के दबाव के कम कईके, पोषक तत्वन क मूल्य में वृद्धि आउर विभिन्न अजैविक तनाव के सहन करे क माध्यम से फसल में सुधार कईके आपन योगदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3886,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर जीएम फसल क चयनित जड़ी-बूटियन के प्रतिरोधी होए क खातिर संशोधित कयल गयल हौवे, आमतौर पे एगो ग्लाइफोसेट चाहे ग्लूफ़ोसिनेट आधारित.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3887,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ जीन क उपयोग करेने जवन वनस्पति कीटनासक प्रोटीन क खातिर एन्कोड करेले","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3888,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक प्रतिसत से भी कम जीएम फसलन में दुसर लक्षण होखेला, जेमिना वायरस प्रतिरोध प्रदान करल, बुढ़ापा में देर करल आउर पौधन क संरचना में बदलाव करल सामिल होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3889,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधन आउर पौधन क कोशिका के बायोरिएक्टर में बायोफर्मासिटिकल के उत्पादन क खातिर आनुवंशिक रूप से इंजीनियर कयल गयल हव, एगो प्रक्रिया जेके फार्मिंग क रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3890,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई दवायन में प्राकृतिक पौधन क अवयव भी होखेने आउर उनकरे उत्पादन क ओर ले जाने वालन मार्ग के आनुवंशिक रूप से बदल गयल हौवे चाहे अधिक मात्रा में उत्पादन करे क खातिर दुसर पौधन क प्रजातियों में स्थानांतरित कर देवल गयल हव","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3891,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इके दूषित होए क खतरा भी कम होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3892,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टीका उत्पादन परिवहन आउर प्रशासन क खातिर महंगा होला इही खातिर ऐसी प्रणाली होने से जवन ओके रूप से उत्पादित कर सकेला जवन गरीब आउर विकासिल क्षेत्रोन तक जादा पहुंच क अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3893,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधन में संग्रहीत होखे से दीर्घकालिक लागत कम हो जायेला काहे से की उ कोल्ड स्टोरेज क आवश्यकता क बिना प्रसारित कईल जा सकेला, सुद्ध करे क आवश्यकता नहीं होला, आउर दीर्घकालिक स्थिरता होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3894,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2018 तक खाली तीन आनुवंशिक रूप से संसोधित जानवरन के मंजूरी देवल गयल हव, सभ संयुक्त राज्य अमेरिका में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3895,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कनाडा: ब्रेनवेविंग पहिले ट्रांसजेनिक स्तनधारियन क निर्माण वायरल डीएनए के भ्रूण में इंजेक्ट कइके आउर फिर भ्रूण क महिलाओं में प्रत्यारोपित कईके करल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3896,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीआरइएसपीआर-केस9 जीन एडिटिंग सिस्टम क विकास सीधे रोगाणु कोसिकाओं को संशोधित करे क एगो सस्ता आउर तेज़ तरीकंन क रूप में, आनुवंशिक रूप से संसोधित स्तनधारियों क विकसित करे क खातिर आवश्यक समय क मात्रा के प्रभावी ढंग से आधा कर देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3897,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक रूप से संसोधित चूहे जैव चिकित्सा अनुसंधान में उपयोग कईल जाये वालन सबसे आम स्तनधारी रहने, काहे से की उ सस्ता आउर हेरफेर करे में आसान होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3898,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2009 में, वैज्ञानिकन घोषणा कईने की उ पहिली बार एगो जिन के प्राइमेट प्रजाति (मार्मोसेट्स) में सफलतापूर्वक बदल देले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3899,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भेड़, सूअर, चूहा आउर दुसर जानवरन में स्थिर अभिव्यक्ति हासिल कईल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3900,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव अल्फा-1-एंटीट्रिप्सिन एगो दुसर प्रोटीन होला जवन बकरियन से उत्पन्न भयल हव आउर इ कमी के साथे मनुष्यों क इलाज में उपयोग कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3901,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक रूप से संशोधित सूअरन से सुअर के फेफडे के मनुष्यन में प्रत्यारोपण क खातिर विचार कईल जा रहल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3902,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानवर क तेजी से बढ़ने स्वस्थ रहे आउर बीमारियन क विरोध करे क खातिर तैयार कईल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3903,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एन्���िरोपिग नाम क एगो जीएम सुअर क पारंपरिक सूअरन क तुलना में जादा कुसलता से पादप फास्फोरस को पचाने क क्षमता क साथ बनावल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3904,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ संभावित रूप से उ माता के लाभान्वित कर सकेला जवन स्तन दूध क उत्पादन नहीं कर सकेला, लेकिन चाहेला की उनकर बच्चन फार्मूला के बजाय स्तन क दूध मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3905,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसे सुझाव देवल गयल रहे कि जानवरन के विलुप्त होखे से से वापस लाए क खातिर जेनेटिक इंजीनियरिंग क इस्तेमाल कयल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3906,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इक्र उपयोग आनुवंसि क विकारोन जैसे कि गंभीर संयुक्त इम्युनोडेफिशिएंसी, आउर लेबर क जन्मजात अमोरोसिस क इलाज क खातिर कईल गयल हव","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3907,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जर्मलाइन जीन थेरेपी क परिणामस्वरूप कौउनो भी परिवर्तन विरासत में मिलेला, जेम्मिन वैज्ञानिक समुदाय क भीतर चिंता बढ़ा देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3908,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक्वाकल्चर एगो बढ़त उद्योग हौवे , जवन वर्तमान में दुनिया भर में खपत कईल जाये वाला आधा से अधिक मछली प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3909,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रदूषकन क उपस्थिति से सक्रिय जीन के फ्लोरोसेंट प्रोटीन संलग्न कइके प्रदूषण क पता लगाये क खात्तिर कई समूह जेब्राफिश विकसित कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3910,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मूल रूप से प्रदूषण क पता लगाए क खातिर समूहों में से एगो द्वारा विकसित कईल गयल रहे, लेकिन अब इ सजावट मछली व्यापार क हिस्सा होखेला, जवन पालतू जानवर क रूप में सार्वजनिक रूप से उपलब्ध होखे वाला पहला आनुवंसिक रूप से संसोधित जानवर बन गयल जब 2003 में इके संयुक्त राज्य अमेरिका में बिक्री क लिए खातिर कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3911,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेबराफीस विकास प्रक्रिया, पुनर्जनन, आनुवंसिकी, व्यवहार, रोग तंत्र औरु विषाक्तता परीक्षण क खातिर मॉडल जीव होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3912,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकास क गति बढ़ावे आउर संभावित रूप से जंगल स्टॉक पे मछली प���ड़ने क दबाव के कम करे क खातिर जलीय कृषि उद्योग में उपयोग क खातिर विकास हार्मोन क जादा उत्पादन के बढ़ावा देवे वालन प्रमोटरों क साथ जीएम मछली विकसित कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3913,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 2015 में विनियामक अनुमोदन प्राप्त कईल गयल;, इ पहिला गैर-संयंत्र जीएमओ भोजन होला जेकरे व्यावसायीकरन कईल जाये क चाहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3914,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ड्रोसोफिला क उपयोग आनुवंशिकी आउर वंसानुक्रम, भ्रूण विकास, सीखने, व्यवहार आउर उम्र बडे क अध्ययन करे क ख़ःआटी कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"2.0"} +{"id":3915,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मलेरिया प्रतिरोधी मच्छरन के प्रयोगसाला में एगो अईसन जीन क सम्मिलित करके विकसित कईल गईल रहे जवन मलेरिया परजीवी के विकास के कम करेला आउर फिर उ जीन क तेजी से पुरुष आबादी (जीन ड्राइव के रूप में जानल जाला) में फैलाने क खातिर होमिंग एंडोन्यूक्लिअस क उपयोग कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3916,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दुसर दृष्टिकोण एगो बाँझ कीट तकनीक क उपयोग करल होला, जेकरे तहत आनुवंसिक रूप से तैयार कयल गयल पुरुष जनसंख्या संख्या के कम करने क खातिर व्यवहार्य पुरुषन से प्रतिस्पर्धा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3917,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दृष्टिकोण मच्छरन पे परीक्षण कईल गईल बाँझ तकनीक क समान होखेला, जहां पुरुस के एगो जीन के साथ बदल देवेल जाला जवन कौनो भी मादा क परिपक्वता तक पहुंचे से रोकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3918,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मामलन में विकिरण क साथे निष्फल गुलाबी बॉलवॉर्म कए गो तनाव आनुवंसिक रूप से एक लाल फ्लोरोसेंट प्रोटीन के बतावे क खातिर इंजीनियर कईल गयल रहे जेकरा से सोधकर्ता क खातिर ओकर निगरानी करल आसान हो गयल","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3919,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर मूल्यवान प्रोटीन बनावे क खातिर रेसम उत्पादन मसिनरी क उपयोग करे क भी संभावना होला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3920,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो जीएम चिकन जवन कनुमा दवा क उत्पादन करेला एगो एंजाइम जवन एगो दुर्लभ स्थिति क इलाज करेला , ओकरे अंडन में 2015 में अमेरिकी नियामक अनुमोदन पारित कईल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3921,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑस्ट्रेलिया में टोड के नियंत्रित करे क खातिर जेनेटिक इंजीनियरिंग क उपयोग करे क प्रस्ताव होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3922,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थिर ट्रांसजेनिक सूत्रकृमि क उत्पादन करल भी अपेक्षाकृत आसान होला औरु यह आरएनएआई के साथे-साथ ओकरे जीन क अध्ययन करे में उपयोग कईल जाये वालन परमुख प्रमुख उपकरनहोखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3923,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रांसजेनिक नेमाटोड क उपयोग वायरस, विष विज्ञान, रोग क अध्ययन करे आउर पर्यावरन प्रदूषकों क पता लगाए क खातिर करल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3924,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्लैटवर्म में एगो कोसिका से खुद के दुबारा उत्पन्न करे क क्षमता होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3925,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रिसल वर्म, एगो समुद्री एनेलिड, के संशोधित कईल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3926,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आनुवंसिक इंजीनियरिंग से संबंधित एगो नियामक ढांचे क विकास 1975 में कैलिफोर्निया के असिलोमर में चालू भयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3927,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो अंतरराष्ट्रीय संधि होला जवनआनुवंसिक रूप से संशोधित जीवन हस्तांतरण, संचालन आउर उपयोग के नियंत्रित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3928,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई प्रयोगन के राष्ट्रीय नियामक समूह चाहे कानून से भी अनुमति क जरूरत होखेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3929,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रयोगसाला कर्मचारियन आउर समुदाय क खातिर जीएमओ आउर दुसर एजेंट से जुड़े सापेक्ष जोखिमों क आकलन करे क खातिर एगो निकट-सार्वभौमिक प्रणाली होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3930,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विभिन्न देस स्तरन क वर्णन करे क खातिर अलग-अलग नामकरण क उपयोग करेने आउर प्रत्येक स्तर पे का का कईल जा सकेला, इकरे खातिर अलग-अलग आवश्यकताएं हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3931,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरन क खातिर, खाद्य उपयोग क खातिर अभिप्रेत फसल क आम तौर पे खाद्य सुरक्षा क खातिर जिम्मेदार अधिकारियन द्वारा समीक्षा नाही कईल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3932,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांस देस जवन जीएमओ क खेती के अनुमति नाही देवेले जवन जीएमओ क उपयोग कईके अनुसंधान क अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3933,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि यूरोपीय संघ में खेती क खातिर खाली कुछ जीएमओ क मंजूरी देवल गयलरहे, कई जीएमओ क आयात आउर प्रसंस्करण क खातिर अनुमोदित कईल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3934,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिकी नीति दुसर देस क तरह प्रक्रिया पे ध्यान केंद्रित नाही करल जा सककल जाला, सत्यापन योग्य वैज्ञानिक जोखिम क देखले आउर पर्याप्त तुल्यता क अवधारणा क उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3935,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नियामक से संबंधित प्रमुख मुद्दन में से एगो इ है कि क्या जीएम उत्पादों क लेबल करल जाये क चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3936,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विवाद में उपभोक्ता, निर्माता, जैव प्रौद्योगिकी कंपनियां, सरकारी नियामक, गैर-सरकारी संगठन आउर वैज्ञानिक सामिल होले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3937,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांस चिंताएँ जीएमओ क स्वास्थ्य आउर पर्यावरणीय प्रभाव के लेके हौवे","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3938,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहरहाल, जीएम खाद्य पदार्थन के सुरक्षित माने क खातिर वैज्ञानिकन क तुलना में जनता के सदस्यन क संभावना बहुत कम हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3939,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीएम फसल आउर संगत पौधोन क बीच जीन प्रवाह व्यापक स्पेक्ट्रम जड़ी-बूटियन क बढ़ते उपयोग क साथे, जड़ी-बूटियन क प्रतिरोधी खरपतवार आबादी क जोखिम के बढ़ा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3940,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"येमिना से कुछ चिंता क दूर करे के खातिर कुछ जीएमओ के उनकरे प्रसार को नियंत्रित करे में मदद करे क खातिर लक्षणों क साथ विकसित करल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3941,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर पर्यावरणीय आउर कृषि संबंधी चिंता में जैव विविधता में कमी, द्वितीयक कीटन (गैर-लक्षित कीट) में वृद्धि आउर प्रतिरोधी कीट कीटों क विकास सामिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3942,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लाभकारी गैर-लक्षित जीवन पे बीटी फसलन क प्रभाव एगो सार्वजनिक मुद्दा बन गयल जब 1999 क एगो पेपर ने सुझाव देने कि उ मोनार्क तितलियों क खातिर विषाक्त हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3943,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनुष्यन क आनुवंशिक रूप से इंजीनियर करे क क्षमता क साथे अब इ तकनीक के कितन दूर जाये क चाही, चाहे अगर इक्र उपयोग काइल जाये क चाही, तब नैतिक चिंता होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3944,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्टूबर 2006 नियामक प्रक्रिया क कठोरता, जीएमओ बनावे आउर बेचे वालन कंपनियन में खाद्य आपूर्ति क नियंत्रण क समेकन, आनुवंशिक संशोधन क लाभ के अतिशयोक्ति, चाहे ग्लाइफोसेट क साथ जड़ी-बूटियन क उपयोग पे चिंता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3945,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीएमओ दृश्य पे पहुंचे क्योंकि खाद्य सुरक्षा में जनता क विश्वास, बोवाइन स्पॉन्गॉर्मॉर्म एन्सेफेलोपैथी आउर यूरोप में उत्पादन के सरकारी विनियमन से जुड़ल दुसर घोटालन जईसन हालिया खाद्य डर क खातिर जिम्मेदार रहे, कम रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetically_modified_organism","last_updated":"1.0"} +{"id":3946,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनेटिक इंजीनियरिंग, जेसे जेनेटिक मॉडिफिकेसन चाहे जेनेटिक हेरफेर भी कहल जाला, जैव प्रौद्योगिकी क उपयोग कईके कौउनो जीव क जीन क सीधा हेरफेर होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3947,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो संरचना आमतौर पे इ डीएनए के मेजबान जीव में डाले क खातिर बनावल आउर उपयोग कईल जाला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3948,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नया डीएनए बेतरतीब ढंग से डालल जा सकल जाला, चाहे जीनोम क एगो विशिष्ट भाग क लक्षित कईल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3949,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रुडोल्फ जेनिस ने पहिला जीएम जानवर बनौले जब उ 1974 में एगो माउस में विदेशी डीएनए डालल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3950,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ़्लैवर सेवर टमाटर क रिहाई के साथ, 1994 से आनुवंसिक रूप से संशोधित भोजन बेचल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3951,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2016 में वृद्धि हार्मोन क साथे संशोधित सामन बेचा गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3952,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ स्थितियों क खातिर जिम्मेदार जीन क खत्म कईके मानव रोग क पसु मॉडल जीव क निर्माण करल संभव हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3953,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यावसायिक रूप से संशोधित फसलन क उदय ने कई अलग-अलग देसन में किसानन के आर्थिक लाभ प्रदान कईने, लेकिन प्रौद्योगिकी क आसपास क अधिकांस विवाद क स्रोत भी रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3954,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीन प्रवाह, गैर-लक्षित जीव पे प्रभाव, खाद्य आपूर्ति पे नियंत्रण आउर बौद्धिक संपदा अधिकार क भी संभावित मुद्दन क रूप में उठावल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3955,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बहुत तेज़ होला, कौउनो भी जीव से कौउनो भी जीन क सम्मिलित करे क खातिर इस्तेमाल कईल जा सकेला (इहां तक ​​​​कि विभिन्न डोमेन से भी) और दुसर अवांछित जीन क भी जोड़ेल जाए से रोकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3956,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दवाओं, टीक आउर दुसर उत्पादों क ओकरे उत्पादन क खातिर इंजीनियर जीवन से काटल गयल हव","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3957,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिंथेटिक जीव विज्ञान एगो उभरता भयल अनुसासन होला जवन एगो जीव में कृत्रिम रूप से संश्लेषित सामग्री के पेस कईके आनुवंसिक इंजीनियरिंग के एक कदम आगे ले जायेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3958,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर कौउनो दुसर प्रजाति के आनुवंशिक पदार्थ के परपोषी में जोड़ल जाला, तब परिणामीजीव के ट्रांसजेनिक कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3959,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1973 में हर्बर्ट बॉयर आउर स्टेनली कोहेन ने एस्चेरिचिया कोलाई जीवाणु क प्लास्मिड में एंटीबायोटिक प्रतिरोध जीन डालके पहिला ट्रांसजेनिक जीव बनाऊने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3960,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1976 में पहली जेनेटिक इंजीनियरिंग कंपनी जेनेंटेक क स्थापना हर्बर्ट बॉयर आउर रॉबर्ट स्वानसन कईले रहने आउर एगो साल बाद कंपनी ने ई.कोली में एगो मानव प्रोटीन (सोमैटोस्टैटिन) क उत्पादन कईले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3961,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरियन द्वारा उत्पादित इंसुलिन के 1982 में खाद्य आउर औषधि प्रसासन (एफडीए) द्वारा जारी करे क खातिर अनुमोदित कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3962,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पीपुल्स रिपब्लिक फ चाइना 1992 में एगो वायरस प्रतिरोधी तंबाकू क सुरुआत करत हुए ट्रांसजेनिक पौधन क व्यवसायीकरन करे वालन पहला देश रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3963,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1995 में, बीटी आलू के पर्यावरन संरक्षन एजेंसी द्वारा सुरक्षित रूप से अनुमोदित कईले रहे, एफडीए द्वारा अनुमोदित भईला के बाद, इ अमेरिका में अनुमोदित होखे वालन पहिला कीटनासक उत्पादक फसल बन गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3964,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संभावित जीन आउर आगे क परीक्षणों क निर्धारित करे क खातिर जेनेटिक स्क्रीन कईल जा साल जाला, फिर सर्वश्रेष्ठ उम्मीदवारन क पहचान करे क खातिर उपयोग कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3965,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ खंड तब जेल वैद्युतकणसंचलन क माध्यम से निकालल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3966,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक बार अलग हो जाने पे जीन को एगो प्लास्मिड में जोड़ल जाला जेकरे बाद में एक जीवान में डालल जाला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3967,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो प्रमोटर आउर टर्मिनेटर क्षेत्र सामिल होला, जवन प्रतिलेखन आरंभ आउर समाप्त करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3968,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ क्षमता क दुसर बैक्टीरिया में तनाव (जैसे थर्मल या इलेक्ट्रिक शॉक) क माध्यम स प्रेरित कईल जाला, जवन डीएनए क लिए कोशिका झिल्ली के पारगम्यता के बढ़ावेला; ऊपर लेवल गयल डीएनए चाहे तो जीनोम के साथ एकीकृत हो सकेला चाहे एक्स्ट्राक्रोमोसोमल डीएनए क रूप में मौजूद हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3969,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधन में डीएनए के अक्सर एग्रोबैक्टीरियम-मध्यस्थता परिवर्तन क उपयोग करके डालल जाला एग्रोबैक्टीरियम टी-डीएनए अनुक्रम क लाभ उठाके, जवन पौधन की कोशिकाओं में आनुवंसिक सामग्री क प्राकृतिक सम्मिलन क अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3970,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधन में इटिशू कल्चर क उपयोग क माध्यम से पूरा कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3971,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैर-रूपांतरित कोसिका से रूपांतरित होखे में आसानी से अंतर करे क खातिर चयन योग्य मार्करों क उपयोग कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3972,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ परीक्षण क���रोमोसोमल स्थान आउर सम्मिलित जीन क प्रतिलिपि संख्या क पुष्टि भी कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3973,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ आनुवंशिक सामग्री क मेजबान जीनोम के भीतर बेतरतीब ढंग से डालल जा सकेला चाहे कौउनो विशिष्ट स्थान पे लक्षित कईल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3974,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीनोम संपादनक माध्यम से जीन लक्ष्यीकरण क आवृत्ति के काफी बढ़ायल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3975,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टीएलएन आउर सीआरआईएसपीआर दु सबसे अधिक उपयोग करे जाये वालन आउर प्रत्येक क अपने फायदे होला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3976,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांस व्यावसायीकृत जीएमओ कीट प्रतिरोधी चाहे साकनाशी सहिष्णु फसल पौधा होखेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3977,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माउस हाइब्रिडोमा, मोनोक्लोनल एंटीबॉडी बनाए क खातिर एक साथ जुड़े हुए कोशिका क मानव मोनोक्लोनल एंटीबॉडी बनाए क खातिर आनुवंशिक इंजीनियरिंग के माध्यम से अनुकूलित करल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3978,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव रोगन क पशु मॉडल बनाए क खातिर जेनेटिक इंजीनियरिंग क भी उपयोग कईल जाला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3979,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ माउस मॉडलो के खिलाफ संभावित इलाज क परीक्षन कईल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3980,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2015 में एगो दुर्लभ त्वचा रोग, एपिडर्मोलिसिस बुलोसा से पीड़ित लड़के क त्वचा कोशिकाओं में एगो स्वस्थ जीन डाले क खातिर एगो वायरस क उपयोग कईल गयल रहे, आउर फिर लड़के क सरीर के 80 प्रतिशत हिस्से पे स्वस्थ त्वचा के ग्राफ्ट करल गयल रहे, जवन इ प्रभावित रहे. बीमारी","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3981,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बात क भी चिंता हौवे प्रौद्योगिकी क उपयोग न केवल उपचार क खातिर किया जा सकल जाला, बल्कि मनुष्य क उपस्थिति, अनुकूलन क्षमता, बुद्धि, चरित्र चाहे व्यवहार में वृद्धि, संसोधन चाहे परिवर्तन क खातिर भी कईल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3982,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कहने कि कुछ हफ्ते पहले जुड़वां लड़कि लुलु आउर नाना क जन्म भयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3983,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्तमान में, 40 देसन में जर्मलाइन संशोधन माना हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3984,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बैक्टीरिया सस्ते, विकसित करे में आसान, क्लोनल, तेजी से गुणा करे वालन, बदलने में अपेक्षाकृत आसान होखेने आउर -80 डिग्री सेल्सियस पे लगभग अनिश्चित काल तक संग्रहीत कईल जा सकेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3985,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ जीव क फेनोटाइप पे प्रभाव हो सकेला, जहां जीन व्यक्त कईल जा सकेला चाहे इ कवन दुसर जीनो के साथ परस्पर क्रिया करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3986,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो साधारण नॉकआउट में वांछित जीन क एगो प्रति के गैर-कार्यात्मक बनावे क खातिर बदल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3987,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रयोगकर्ता के इ उत्परिवर्तन क कारण होखे वालन दोषो क विश्लेषण कर क अनुमति देता है आउर इ परका विशेष जीन क भूमिका निर्धारित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3988,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे आसान तरीका होला, आउर सबसे पहीले इस्तेमाल करल जाये वालन, \"अलैनिन स्कैनिंग\" होला, जहां हर स्थिति बदले में अप्रतिक्रियासिल अमीनो एसिड ऐलेनिन में उत्परिवर्तित होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3989,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रक्रिया काफी हद तक नॉकआउट इंजीनियरिंग क तरह ही होखेला, सिवाय इकरे क निर्माण को जीन के कार्य के बढ़ावे क खातिर डिज़ाइन कईल गयल हव, आमतौर पे जीन क अतिरिक्त प्रतियां प्रदान कइके चाहे प्रोटीन के संश्लेषण के जादा बार दे के","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3990,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसा करे क एक तरीका जंगली-प्रकार क जीन क 'फ्यूजन' जीन के साथ बदले के होला, जवन कि जंगली-प्रकार के जीन क एगो रिपोर्टिंग तत्व जईसन कि ग्रीन फ्लोरोसेंट प्रोटीन (जीएफपी) हौवे जवन उत्पाद क आसान दृश्य क अनुमति देहि. आनुवंसिक संसोधन क.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3991,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभिव्यक्ति अध्ययन क उद्देश्य इ पता लगावलह कि विशिष्ट प्रोटीन कहाँ आउरकब उत्पन्न होखेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3992,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ जीन बैक्टीरिया में अच्छी तरह से काम नाही करेने, इ खातिर खमीर, कीट कोशिका चाहे स्तनधारी कोशिका क भी उपयोग करल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3993,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ आनुवंशिक रूप से संशोधित रोगाणुओं क उपयोग बायोमाइनिंग आउर बायोरेमेडिएशन में भी कईल जा सकेला,काहे से की उनके पर्यावरण से भारी धात क निकाले आउर ओके अईसन यौगिकन में सामिल करे क क्षमता होला जवन अधिक आसानी से पुनर्प्राप्त करे लायक होखेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3994,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कवक आउर विषाणु प्रतिरोधी फसले भी विकसित कईल जा चुकल हौवे चाहे विकास में हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3995,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2016 में सामान्य वयस्क आकार तकबहुत तेजी से पहुंचे क खातिर सैल्मन को आनुवंसिक रूप से वृद्धि हार्मोन के साथे संसोधित कईल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3996,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोयाबीन आउर कैनोला के अधिक स्वस्थ तेल बनाये क खातिर आनुवंशिक रूप से संशोधित करल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3997,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वायरल वैक्टर क माध्यम से जीन स्थानांतरण के आक्रामक प्रजातियन के नियंत्रित करे क साथ-साथ बीमारी से खतरा वालन जीव क टीकाकरण के साधन क रूप में प्रस्तावित कईल गयल","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3998,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संरछन में आनुवंशिक इंजीनियरिंग क अनुप्रयोग इ प्रकार अब तक ज्यादातर सैद्धांतिक हव आउर अबही तक व्यवहार में नहीं लावल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":3999,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असिलोमर बैठक ने दुबारा संयोजक प्रौद्योगिकी क उपयोग क संबंध में स्वैच्छिक दिशानिर्देशों क एक सेट क सिफारिस कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4000,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक सौ सत्तावन देस प्रोटोकॉल के सदस्य हौउवे आउर कई एके आपन स्वयं के नियमन के संदर्भ बिंदु क रूप में उपयोग करल जायेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4001,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांश देस जवन जीएमओ क खेती के अनुमति नइखे देवेने उ अनुसंधान क अनुमति देवेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4002,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एमिली मार्डेन, जोखिम आउर विनियमन: आनुवंशिक रूप से संशोधित खाद्य आउर कृषि पे यू.एस. नियामक नीति, 44 बी.सी.एल. रेव. 733 (2003) इकरे विपरीत यूरोपीय संघ में संभवतः दुनिया भर में सभ्करे ल कठोर जीएमओ नियम होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4003,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नियामक से संबंधित प्रमुख मुद्दों में से एगो इ होला की का जीएम उत्पाद के लेबल कईल जाये के चाहेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4004,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विवादन ने मुकदमेबाजी, अंतर्राष्ट्रीय व्यापार विवाद, आउर विरोध, और कुछ देसन में वाणिज्यिक उत्पादन क प्रतिबंधात्मक विनियमन के जनम देहने .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4005,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि संदेह जतावल गयल हव आर्थिक रूप से जादातर अध्ययनन में जीएम फसल के उगावे किसानन क खातिर फायदेमंद पावल गयल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4006,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीएम फसलों के संबंध में कई पर्यावरणीय प्रभाव के समझे में कई साल लग सकेला आउर पारंपरिक कृषि पद्धतियन में भी स्पष्ट भी होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4007,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1978 के द बॉयज़ फ़्रॉम ब्राज़ील आउर 1993 के जुरासिक पार्क के छोड़के, कुछ फ़िल्मों ने आनुवंशिक इंजीनियरिंग के बारे में दर्शकन के सूचित कईले, दुन्नु में एक पाठ, एगो प्रदर्शन आउर वैज्ञानिक फ़िल्म क एक क्लिप क उपयोग कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Genetic_engineering","last_updated":"1.0"} +{"id":4008,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैनोटेक्नोलॉजी, जेकरा के नैनोटेक खातिर छोट कइल गइल रहे, औद्योगिक उद्देश्य खातिर परमाणु, आणविक आउर सुपरमॉलेक्यूलर पैमाना पर पदार्थ के उपयोग भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4009,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ परिभाषा इ तथ्य के दर्शावेला कि क्वांटम यांत्रिक प्रभाव इ क्वांटम-दायरा पैमाना पर महत्वपूर्ण बा, अउर एही खातिर परिभाषा के एगो खास तकनीकी लक्ष्य से एगो शोध श्रेणी में डालल गइल रहल जेमे सबे तरह के अनुसंधान अउरी प्रौद्योगिकी कुल के शामिल करल गइल जे पदार्थ के दिहल गइल आकार सीमा के भीतरे विशेष गुणन के बतवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4010,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1980 के दशक में नैनो प्रौद्योगिकी के उदय ड्रेक्सलर के सैद्धांतिक अउरी सार्वजनिक काम के अभिसरण से भइल, जे नैनो प्रौद्योगिकी खातिर एगो वैचारिक ढांचवा के विकसित अउरी लोकप्रिय बनइलस, अउरी उच्च दृश्यता प्रयोगात्मक प्रगति जे पदार्थ के परमाणु नियंत्रण के कुले संभावना पर अतिरिक्त व्यापक ध्यान आकर्षित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4011,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैनो-प्रौद्योगिकी\" शब्द के प्रयोग पहिला बार 1974 में नोरियो तानिगुची द्वारा कइल गइल रहे, हालांकि इ व्यापक रूप से ज्ञात ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4012,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1980 के दशक में नैनो प्रौद्योगिकी के उदय ड्रेक्सलर के सैद्धांतिक अउरी सार्वजनिक काम के अभिसरण से भइल, जे नैनो प्रौद्योगिकी खातिर एगो वैचारिक ढांचवा के विकसित अउरी लोकप्रिय बनइलस, अउरी उच्च दृश्यता प्रयोगात्मक प्रगति जे पदार्थ के परमाणु नियंत्रण के कुले संभावना पर अतिरिक्त व्यापक ध्यान आकर्षित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4013,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आईबीएम ज्यूरिख रिसर्च लेबोरेटरी में माइक्रोस्कोप के डेवलपर्स गर्ड बिनिग आउर हेनरिक रोहरर के सन 1986 में नोबेल पुरस्कार मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4014,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सी60 के सुरुआत में नैनोटेक्नोलॉजी के रूप में बतावल ना गइल रहल; इ शब्द के इस्तेमाल संबंधित कार्बन नैनोट्यूब (कबो-कबो ग्रेफीन ट्यूब चाहे बकी ट्यूब कहल जाला) के साथ बाद के काम के संबंध में करल गइल रहल, जेमे नैनोस्केल इलेक्ट्रॉनिक्स अउरी उपकरण कुल खातिर संभावित अनुप्रयोग कुल के सुझाव दिहल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4015,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दशकन बाद, मल्टी-गेट तकनीक में प्रगति मेटल-ऑक्साइड-सेमीकंडक्टर फील्ड-इफेक्ट ट्रांजिस्टर (MOSFET) उपकरणन के फिनफेट (फिन फील्ड-इफेक्ट ट्रांजिस्टर) से शुरू करे पर 20 एनएम गेट लंबा से छोट नैनो-स्केल स्तर तक करल गइल, एक तीन-आयामी, गैर-प्लानर, डबल-गेट MOSFET बनावल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4016,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैनोटेक्नोलॉजी के परिभाषा कुल अउरी ओकर परभाव के बारे में विवाद सामने आइल, जेकर उदाहरण नैनो टेक्नोलॉजी पर रॉयल सोसाइटी के रिपोर्ट से दिहल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4017,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ उत्पाद नैनोमैटिरियल्स के थोक अनुप्रयोग कुल तक सीमित नईखे आउर एहमें पदार्थ के परमाणु नियंत्रण शामिल नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4018,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ गेट-ऑल-अराउंड (GAA) FinFET तकनीक पर आधारित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4019,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमें वर्तमान काम आउर अवधारणा दुनु शामिल बा जे जादा उन्���त रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4020,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निचला सीमा परमाणु कुल के अकार से निर्धारित करल जाला (हाइड्रोजन में सबसे छोटहन परमाणु होला, जे लगभग एक चौथाई एनएम गतिज व्यास के होला) काहे कि नैनो तकनीक के परमाणु कुल अउरी अणु से आपन उपकरण बनावे के चाहिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4021,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ पैमानन के दूसर संदर्भ रखे खातिर, एगो नैनोमीटर के मीटर से तुलनात्मक अकार एगो संगमरमर के धरती के अकार के समान होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4022,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बॉटम-अप दृष्टिकोण में, सामग्री अउरी उपकरण आणविक घटक कुल से बनावल जाला जे आणविक मान्यता के सिद्धांत कुल से खुद के रासायनिक रूप से इकट्ठा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4023,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो उदाहरण चीज के यांत्रिक, गरमी अउरी उत्प्रेरक गुण कुल के बदले वाला सतह क्षेत्र आयतन के अनुपात में बढ़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"2.0"} +{"id":4024,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैनोमटेरियल्स के उत्प्रेरक गतिविधि बायोमैटिरियल्स के साथे उनकर अंतःक्रिया में संभावित खतरा के भी खोलता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4025,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आणविक मान्यता के अवधारणा विशेष रूप से महत्वपूर्ण होला: अणु सब के डिज़ाइन करल जा सकेला ताकि गैर-सहसंयोजक अंतर-आणविक बल कुल के कारण एगो विशिष्ट विन्यास या व्यवस्था करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4026,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरह के बॉटम-अप दृष्टिकोण साथे में उपकरनन के उत्पादन करे में सक्षम होबे के चाहि और टॉप-डाउन विधियन के तुलना में बहुत सस्ता होबे के चाहि, साथे-साथे संभावित रूप से वांछित असेंबली के अकार बढ़ला अउरी कठिन भइला पे अभिभूत हो सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"2.0"} +{"id":4027,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्पादक नैनो सिस्टम के संदर्भ में विनिर्माण कार्बन नैनोट्यूब औरो नैनो कण सब जइसन नैनोमटेरियल के निर्माण खातिर उपयोग करल जाये वाला पुरान तरीका से संबंधित नइखे, अउरी इ स्पष्ट रूप से अलग होये के चाहिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4028,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ आशा करल जाला कि नैनोटेक्नोलॉजी में बढ़न्ती से दुसर माध्यम से ओके बनावल संभव हो जाई, शायद बायोमिमेटिक सिद्धांत के उपयोग करे से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"2.0"} +{"id":4029,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आम तौर पर परमाणु माप पर उपकरण कुल के रखल बहुते मुश्किल होला, काहेकि केहू के परमाणु कुल के तुलनीय अकार अउरी पकड़ के दुसर परमाणु कुल के रखे के पड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"2.0"} +{"id":4030,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही से 2003 में एसीएस प्रकाशन केमिकल एंड इंजीनियरिंग न्यूज में पत्रन के आदान-प्रदान भइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4031,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कम स कम तीन अलग-अलग आणविक उपकरनन के निर्माण कइलन जे चलला के वोल्टेज में बदल देबेला ओके साथ इके डेस्कटॉप से ​​नियंत्रित करेला: एगो नैनोट्यूब नैनोमोटर, एगो आणविक एक्ट्यूएटर, अउरी एगो नैनोइलेक्ट्रोमैकेनिकल रिलैक्सेशन ऑसिलेटर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4032,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तेजी से आयन परिवहन वाला नैनोमटेरियल्स नैनोआयनिक्स अउरी नैनोइलेक्ट्रॉनिक से संबंधित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4033,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैनोस्केल सामान जइसन नैनोपिलर कबो-कबो सौर कोशिकवन में उपयोग होला जे पारंपरिक सिलिकॉन सौर कोशिकवन के लागत के मुकाबला करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4034,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिक आम तौर पर, आणविक स्व-संयोजन सुपरमॉलेक्यूलर रसायन विज्ञान के अवधारणन के उपयोग अउरी विशेष रूप से आणविक मान्यता, एगो-अणु घटकन के स्वचालित रूप से कुछ उपयोगी संरचना में व्यवस्थित करे खातिर उपयोग करे के चाहिं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4035,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बजार में पहिले से मिलेवाला बड़हन मैग्नेटोरेसिस्टेंस-आधारित हार्ड ड्राइव इ विवरण के अनुरूप ह, जइसन कि परमाणु परत जमाव (ALD) तकनीक करेलीन स.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"2.0"} +{"id":4036,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फोकस करल गइल आयन बीम सीधे सामान के हटा सकेले, या इहां तक कि सामान जमा कर सकेला जब ओही बखत उपयुक्त पहिले के गैसवन के लगावल जाइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4037,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेर एकरा के नैनोइलेक्ट्रॉनिक उपकरण में एकल-अणु घटक के रूप में उपयोग कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4038,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आणविक नैनोटेक्नोलॉजी एगो प्रस्तावित दृष्टिकोण ह जेमें सूक्ष्म रूप से नियंत्रित, नियतात्मक तरीका से एकल अणु कुल में हेरफेर कइल शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4039,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दवा में नैनोरोबोट्स लगावे के उम्मीद बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4040,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पदार्थ के असतत (अर्थात परमाणु) प्रकृति आउर घातीय वृद्धि के संभावना के कारण, इ चरण के एगो आउर औद्योगिक क्रांति के आधार के रूप में देखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4041,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आयाम में कमी के साथ, सतह से आयतन अनुपात में बढ़ोतरी देखल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"2.0"} +{"id":4042,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि 1961 में मार्विन मिन्स्की के बनावल स्कैनिंग कन्फोकल माइक्रोस्कोप अउरी 1970 के दशक में केल्विन क्वेट अउरी सहकर्मी कुल के बनावल स्कैनिंग ध्वनिक माइक्रोस्कोप (एसएएम) के समान, नया स्कैनिंग जांच माइक्रोस्कोप म बहुते अधिक रिज़ॉल्यूशन बाटे, काहेकि इ तरंग दैर्ध्य के अवाज अउरी परकास से सीमित ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4043,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, माइक्रोस्कोप के कम स्कैनिंग वेग के कारण इ अभियो एगो धीमा प्रक्रिया हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4044,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैनोटेक्नोलॉजिकल तकनीकन के एगो दूसर समूह में नैनोट्यूब अउरी नैनोवायरन के बनावे खातिर उपयोग करे वाला तकनीक शामिल बा, जे सेमीकंडक्टर बनावे में उपयोग करल जाला जइसे कि गहरा पराबैंगनी लिथोग्राफी, इलेक्ट्रॉन बीम लिथोग्राफी, केंद्रित आयन बीम मशीनिंग, नैनोइमप्रिंट लिथोग्राफी, परमाणु परत जमाव, अउरी आणविक वाष्प जमाव, अउरी एकरे अलाबा आणविक स्व-संयोजन तकनीक जइसे कि डि-ब्लॉक कॉपोलिमर के नियोजित करे बाला सामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4045,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्कैनिंग जांच माइक्रोस्कोपी नैनोमैटिरियल्स के लक्षण बतावल अउरी संश्लेषण दुनों खातिर एगो महत्वपूर्ण तकनीक बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4046,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, विशेषता-उन्मुख स्कैनिंग दृष्टिकोण के उपयोग करे के बाद, परमाणुअन या अणुअन के स्कैनिंग जांच माइक्रोस्कोपी तकनीकन के साथ सतह पे चारो ओर से करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4047,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तकनीकन में रासायनिक संश्लेषण, स्व-संयोजन आऊ स्थितीय संयोजन शामिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4048,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जॉन आर आर्थर जइसन बेल टेलीफोन प्रयोगशाला कुल के शोधकर्ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4049,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एमबीई वैज्ञानिक परमाणु के परमाणु के सटीक तरीका से परत संग बिछाये के आउरु इ प्रक्रिया में जटिल संरचना के निर्माण करे के अनुमति देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4050,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घाव सन के तेजी से ठीक करे खातिर चांदी के नैनोकण सन के साथे पट्टि सन के संचार कियल जा रहल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4051,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नैनोटेक्नोलॉजी म सामान्य चिकित्सक के कार्यालय औरो घर जैसन जगह पर मौजूदा चिकित्सा अनुप्रयोगन के सस्ता औरो उपयोग म आसान बनाये के क्षमता हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4052,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लेटिनम वर्तमान में इ इंजन में डीजल इंजन उत्प्रेरक के रूप में प्रयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4053,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा बाद ऑक्सीकरण उत्प्रेरक कार्बन डाइऑक्साइड आउर पानी बनावे खातिर हाइड्रोकार्बन आउर कार्बन मोनोऑक्साइड के ऑक्सीकरण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4054,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेनमार्क के कंपनी इनोवेशन्सफोंडेन नैनो तकनीक के इस्तेमाल करे के बाद नयका उत्प्रेरक विकल्प डीकेके के तलाश में 15 मिलियन के निवेश कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4055,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जदि उत्प्रेरक के सतह क्षेत्र के निकास धुआं के संपर्क में जादा हो जाता, त उत्प्रेरक के दक्षता भी अधिकतम हो जाइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4056,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार, इ नैनो के बनाये से परिणामी डीजल इंजन उत्प्रेरक के प्रभावशीलता बढ़ जाइ - बदला में धुआं क्लीनर निकास के तरफ आगे हो जाई - आउरु लागत में भी कमी आ जाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4057,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मचान डिजाइन करे समय, शोधकर्ता एगो उपयुक्त वंश के नीचे एकर भेदभाव के निर्देशित करे खातिर एगो सूक्ष्म पर्यावरण के नैनोस्केल सुविधा के नकल करे के कोसिस कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4058,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"TSMC 2017 म 7 एनएम प्रक्रिया के उत्पादन शुरू कर दिहलस, औरो सैमसंग 2018 म 5 एनएम प्रक्रिया के उत्पादन शुरू कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4059,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ कारण से, कुछ समूह ए बात के वकालत करेला कि नैनो तकनीक के सरकार द्वारा नियंत्रित कइल जाए के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4060,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ नैनोपार्टिकल उत्पाद के अनपेक्षित परिणाम हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4061,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वायुवाहित नैनोकण सब आउरु नैनोफाइबर सन में सांस लेवे से ढ़ेरे फुफ्फुसीय रोग हो सकेला, जइसे तंतुमयता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4062,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नेचर नैनोटेक्नोलॉजी में हाले में प्रकाशित एगो प्रमुख अध्ययन में कार्बन नैनोट्यूब के कुछ रूप सन के सुझाव दिहल गइल बाटै - \"नैनो टेक्नोलॉजी क्रांति\" खातिर एगो पोस्टर चाइल्ड - पर्याप्त मात्रा में साँस लेबे पर एस्बेस्टस जेतना हानिकारक हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4063,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेविस (2008) इ कमि सन से निपटे खातिर एकर चरण कुल के वर्णन कर एगो नियामक रोड मैप प्रस्तावित कर दिहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4064,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नतीजतन, कुछ शिक्षाविद नैनो टेक्नोलॉजी के कुछ रूप के संबंध में विलंबित विपणन अनुमोदन, उन्नत लेबलिंग आउर अतिरिक्त सुरक्षा डेटा विकास आवश्यकता सन के साथ एहतियाती सिद्धांत के सख्त आवेदन के आह्वान कर देहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nanotechnology","last_updated":"1.0"} +{"id":4065,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परमाणु प्रौद्योगिकी उ तकनीक ह जेमे परमाणु नाभिक के परमाणु अभिक्रिया शामिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4066,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ, पियरे क्यूरी आउर मैरी क्यूरी घटना के जांच शुरू कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4067,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब में कुछ प्रकार के विकिरण सामान्य पदार्थ से गुजर सकेला, आउर इ सब बड़ा हानिकारक हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4068,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धीरे-धीरे इ महसूस कइल गइल कि रेडियोधर्मी क्षय से उत्पन्न विकिरण आयनकारी विकिरण होला, आउरु बहुते कम मात्रा पर जलला पर भी गंभीर लंबा खतरा पैदा कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4069,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे-जइसे परमाणु के समझ अच्छा से आबे लगल, रेडियोधर्मिता के प्रकृति स्पष्ट होबे लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4070,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल्फा खतम तब होला जब एगो नाभिक एगो अल्फा कण छोड़ेला, जे दुगों प्रोटॉन आउर दुगों न्यूट्रॉन होला, जे हीलियम नाभिक के बराबर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4071,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह प्रकार के विकिरण सबसे खतरनाक आउर अवरुद्ध करे में सबसे कठिन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4072,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रति नाभिक जारी कइल गइल न्यूट्रॉन के औसत संख्या जे दूसर नाभिक के विखंडन मे जाला, k कहलाला. 1 से बड़ा k के मान होखे के मतलब इ होला कि विखंडन प्रतिक्रिया अवशोषित करे के तुलना में अधिक न्यूट्रॉन जारी करेला, आउर एही से एकरा के आत्मनिर्भर श्रृंखला प्रतिक्रिया के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4073,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जदि श्रृंखला प्रतिक्रिया के आगे बढ़ाये खातिर पर्याप्त तत्काल क्षय होत रहे, तब द्रव्यमान के तत्काल महत्वपूर्ण कहल जाला, आउर ऊर्जा के तेजी से निकास आउर अनियंत्रित रूप से वृद्धि होई, आमतउर पर एगो विस्फोट तरफ बढ़ी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"2.0"} +{"id":4074,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परियोजना के दौरान, पहिला विखंडन रिएक्टर विकसित कइल गइल रहे, हालांकि उ मुख्य रूप स हथियारन के निर्माण खातिर रहे आउर बिजली उत्पन्न ना करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4075,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, जदि द्रव्यमान केवल तब महत्वपूर्ण होला जब विलंबित न्यूट्रॉन शामिल होला, तब प्रतिक्रिया के नियंत्रित कइल जा सकेला, उदाहरण खातिर न्यूट्रॉन अवशोषक के शुरूआत या हटाबे से होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4076,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब परिणामी नाभिक लोहा के तुलना में हल्का होला, तबे सामान्य रूप से ऊर्जा निकलेला; जब नाभिक लोहा से भारी होला, तब आमतउर पर ऊर्जा अवशोषित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4077,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निकेल से यूरेनियम आउर ओसे आगे तक भारी तत्व के शेष बहुतायत, सुपरनोवा न्यूक्लियोसिंथेसिस, आर-प्रक्रिया के कारण होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4078,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हाइड्रोजन बम संलयन से आपन विशाल विनाशकारी शक्ति प्राप्त करेला, बाकि ओकर ऊर्जा के नियंत्रित ना कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4079,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ह���लाँकि, इ दुनु उपकरण शुद्ध ऊर्जा हानि पर काम करता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4080,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द्वितीय विश्व युद्ध के समय परमाणु संलयन शुरू में केवल सैद्धांतिक चरण में कइल गइल रहे, जब मैनहट्टन प्रोजेक्ट (एडवर्ड टेलर के अगुवाई में) के वैज्ञानिक एकर बम बनाये के विधि के रूप में जांच कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4081,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहां तक कि छोट परमाणु उपकरण भी विस्फोट के आग आउर विकिरण से एगो शहर के बरबाद कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4082,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरह के एगो हथियार के तैनाती खातिर एगो चाहे एगो से जादा उप-क्रिटिकल विखंडनीय द्रव्यमान के स्थिर रखे के चाही, फेर विस्फोट खातिर महत्वपूर्णता (एगो महत्वपूर्ण द्रव्यमान बनाबेला) के प्रेरित करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4083,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरेनियम एगो समस्थानिक, यूरेनियम -235, प्राकृतिक रूप से पाइल जाला आउरु पर्याप्त रूप से अस्थिर होला, बाकि इ हमेशा जादा स्थिर आइसोटोप यूरेनियम -238 के साथ मिश्रित पाइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4084,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैकल्पिक रूप से, तत्व प्लूटोनियम में एगो आइसोटोप होला जे इ प्रक्रिया के प्रयोग योग्य होखे खातिर पर्याप्त रूप से अस्थिर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4085,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ 16 जुलाई, 1945 के न्यू मैक्सिको के अलामोगोर्डो के पास एगो परीक्षण कोड-नाम के \"ट्रिनिटी\" में पहिला परमाणु हथियार विस्फोट कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4086,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके हथियार से अभूतपूर्व तबाही आउरु हताहत के मद्देनजर, जापानी सरकार जल्दिये आत्मसमर्पण करके तेसर विश्व युद्ध के समाप्त कर देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4087,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ठीक चार साल बाद, 29 अगस्त, 1949 के सोवियत संघ आपन पहिला विखंडन हथियार के विस्फोट कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4088,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो रेडियोलॉजिकल हथियार एक प्रकार के परमाणु हथियार होला जे दुश्मन क्षेत्र में खतरनाक परमाणु सामग्री बाटे खातिर डिज़ाइन करल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4089,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि एगो पारंपरिक सेना द्वारा बेकार मानल जाला, ��इसन हथियार परमाणु आतंकवाद के मामला पर चिंता पैदा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4090,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ संधि जमीन के नीचे परमाणु परीक्षण के अनुमति दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4091,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1996 में व्यापक परीक्षण प्रतिबंध संधि (जे 2011 तक लागू ना भइल रहल) पर हस्ताक्षर करेके बाद, इ सब राज्य सब्बे परमाणु परीक्षण बंद करे के संकल्प लिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4092,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शीत युद्ध के दौरान, विरोधी शक्ति सब के पास विशाल परमाणु शस्त्रागार रहे, जे लाखों लोगन के मारे खातिर काफी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4093,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्तमान में परमाणु ऊर्जा दुनिया के बिजली के लगभग 15.7% प्रदान करेला (2004 में) आउर एकर उपयोग विमान वाहक, आइसब्रेकर आउरु पनडुब्बियन के आगे बढ़ाबे खातिर कइल जाला (अब तक अर्थशास्त्र आउरु कुछ बंदरगाह सन में भय परिवहन जहाजन में परमाणु ऊर्जा के उपयोग के रोकले बाटे).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4094,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चिकित्सा आउर दंत एक्स-रे इमेजर कोबाल्ट -60 या अन्य एक्स-रे स्रोत के उपयोग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4095,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुनु में 241Am के एगो छोट स्रोत होला जे एगो छोट स स्थिर करंट के जन्म देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4096,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कीट नियंत्रण में एगो दूसर उपयोग बाँझ कीट तकनीक होला, जहां नर कीटन के विकिरण द्वारा निष्फल करल जाला आउर छोड़ दियल जाला, ताकि जनसंख्या के कम करे खातिर उनकर कोनो संतान न हो पावे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4097,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपयोग कइल जाए वाला विकिरण स्रोत में रेडियोआइसोटोप गामा किरण स्रोत एक्स-रे जनरेटर आउर इलेक्ट्रॉन त्वरक शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4098,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे कि एकर उपयोग गैर-खाद्य वस्तु पर कइल जाला, जइसे की मेडिकल हार्डवेयर, प्लास्टिक, गैस-पाइपलाइन खातिर ट्यूब, फर्श-हीटिंग खातिर होज़, खाद्य पैकेजिंग खातिर सिकुड़-फ़ॉइल, ऑटोमोबाइल पार्ट्स, तार औरो केबल (एकल), टायर, औरो इहां तक कि रत्नो होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4099,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूक्ष्मजीव अब आगे ना बढ़ सकेला आउर आपन घातक या रोगजनक गतिविधि के जारी रख सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"2.0"} +{"id":4100,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पौधा प्राकृतिक रूप से पके या उमर बढ़े के परकीरिया के जारी ना रख सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"2.0"} +{"id":4101,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आयनीकृत विकिरण से भोजन के संसाधित करेके विशेषता इ बा कि प्रति परमाणु संक्रमण ऊर्जा घनत्व बहुते अधिक होला, इ अणु सन के तोड़ सकेला आउरु आयनीकरण (एह लेल नाम) के प्रेरित कर सकेला जेकरा के खालि गरम करके प्राप्त न कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4102,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, विकिरणित खाद्य पदार्थन के वर्णन करे खातिर कोल्ड पास्चराइजेशन शब्द के उपयोग विवादास्पद बाटै, काहेकि पाश्चराइजेशन आउरु विकिरण मौलिक रूप से अलग-अलग प्रक्रिया होला, हालांकि कुछ मामला में एकर इच्छित अंतिम परिणाम भी समान हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4103,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैरी क्यूरी के मौत अप्लास्टिक एनीमिया से भइल, जे ओकर ऊंचा स्तर वाला खतरा पर पहुंचला के कारण भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4104,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिरोशिमा और नागासाकी से होए वाला मौत दु से पांच साल के बाद विकिरण के संपर्क में आवे के कारण भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4105,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो परमाणु पुर्नगलन के माने आसपास के वातावरण में परमाणु सामग्री के छोड़े के जादा गंभीर खतरा से बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4106,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरह के दुर्घटना सब के अनुभव करे वाला सैन्य रिएक्टर यूनाइटेड किंगडम में विंडस्केल आउरु संयुक्त राज्य अमेरिका में SL-1 रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Nuclear_technology","last_updated":"1.0"} +{"id":4107,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रांसह्यूमनिस्ट सोध क एगो दुसर विषय इ ह कि मानवता क अस्तित्व संबंधी जोखिमों से कैसे बचावल जाये, जईसन कि परमाणु युद्ध चाहे क्षुद्रग्रह क टक्कर होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4108,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दावा ब्रिटिश दार्शनिक मैक्स मोर क खातिर 1990 में एगो भविष्यवादी दर्शन के रूप में ट्रांसह्यूमनिज्म के सिद्धांतन के स्पष्ट करे शुरू करे कैलिफोर्निया में एगो विचार क स्कूल क आयोजन करने क खातिर बौद्धिक आधार तय करी, जवन तब से दुनिया भर में ट्रांसह्यूमनिस्ट आंदोलन में विकसित भयल हौउवे","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4109,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रवचन में, डेसकार्टेस ने एगो नया तरह क दवा क कल्पना कईने जवन शारीरिक अमरता आउर मजबूत दिमाग दुन्नु प्रदान कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4110,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेंट लियोन ने आपन बेटी मैरीसेली क उपन्यास फ्रेंकस्टीन क खातिर प्रेरणा प्रदान कईल हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4111,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विसेस रूप से, उ यूजीनिक्स, एक्टोजेनेसिस (कृत्रिम वातावरण में जीवन बनावे आउर बनावेले रखल ) क विज्ञान के विकास में रुचि रखत रहे, आउर स्वास्थ्य आउरी बुद्धि जईसन मानव विशेषताओं में सुधार क खातिर आनुवंसिकी क अनुप्रयोग में रुचि रखत रहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4112,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विचार तब से आम ट्रांसह्यूमनिस्ट क थीम रहले .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4113,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेनिफेस्टो क मटीरियल एंड मैन सेक्शन में, नोबोरू कावाज़ो ने सुझाव देहने कि: कई दशक के बाद, संचार प्रौद्योगिकी क तीव्र प्रगति के साथे, हर कोई क कान में एगो \"ब्रेन वेव रिसीवर\" होइ, जवन सीधा आउर ठीक वही बतावेला जवन दुसर लोग ओकरे बारे में सोचेने. ओकरे बारे में आउर इकरे उल्टा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4114,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1966 में, एफएम-2030 (पूर्व में एफ.एम इसफेनडेरी), एगो भविष्यवादी, जवन न्यूयॉर्क शहर के द न्यू स्कूल में \"मानव क नयी अवधारणाएँ\" सिखवले, ने अईसन लोगन क पहचान करल सुरु कर देहने , जवण मरले के बाद क खातिर संक्रमणकालीन तकनीक, जीवन सैली आउर दुनिया के विचारन के \"ट्रांसह्यूमन\" के रूप अपनावेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4115,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एफएम-2030 आउर वीटा-मोर ने जल्द ही लॉस एंजिल्स में ट्रांसह्यूमनिस्टों क खातिर सभा आयोजित करल सुरु कर देहलस, जेमिना एफएम-2030 के पाठ्यक्रमन क छात्र आउर वीटा-मोर क कलात्मक प्रस्तुतियन के दर्शक सामिल रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4116,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो विसेस चिंता वर्गों आउर सीमा केपार मानव वृद्धि प्रौद्योगिकियों तक समान पहुंच होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4117,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विश्व ट्रांसह्यूमनिस्ट एसोसिएशन के अग्रणी अंतरराष्ट्रीय ट्रांसह्यूमनिस्ट संगठन के जईसन छोड़ देहने रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"2.0"} +{"id":4118,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मॉर्मन ट्रांसह्यूमनिस्ट एसोसिएशन क स्थापना 2006 में भईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4119,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रांसह्यूमनिज्म विकासवादी परिप्रेक्ष्य पे जोर देवेला, जेमिना कभी-कभी संज्ञानात्मक वृद्धि (यानी जैविक उत्थान) क माध्यम से एगो जादा बुद्धिमान पसु प्रजातियन क निर्माण होखेला, लेकिन प्रतिभागी विकास क अंतिम लक्ष्य के रूप में \"मरणोपरांत भविष्य\" से जुड़ल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4120,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि इ तरह के \"सांस्कृतिक मरणोपरांत\" मनुष्य आउर तेजी से परिष्कृत मशीनों के बीच संबंधन पे पुनर्विचार करे क खातिर संसाधन के पेसकस करिहे, ट्रांसह्यूमनिज्म आउर येही तरह क मरणोपरांत, इ विचार में, \"स्वायत्त उदार विषय\" क अप्रचलित अवधारणा के नइखे छोड़ रहल हौवे, लेकिन इ \"विशेषाधिकार\" क विस्तार कर रहल है. मरणोपरांत के दायरे में रहके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"2.0"} +{"id":4121,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, दुसर प्रगतिवादि तर्क देहने कि मरणोपरांतवाद, चाहे उ इकरे दार्शनिक या सक्रिय रूप होंला, सामाजिक न्याय के बारे में चिंता से दूरे, मानव संस्थानों क सुधार से आउर दुसर ज्ञानोदय क पूर्वाग्रहों से हटकर, मानव क उत्थान क खातिर मादक लालसा की ओर होखे क अधिक उत्तम तरीकन क तलाश में सरीर हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4122,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कई ट्रांसह्यूमनिस्ट सक्रिय रूप से सभ जीवन क गुणवत्ता में सुधार क खातिर भविष्य क प्रौद्योगिकि आउर नवीन सामाजिक प्रणालियन क छमता क आकलन करेला, जबकि मानवीय स्थिति क भौतिक वास्तविकता के जन्मजात मानसिक आउर सारीरिक बाधा के समाप्त कईके कानूनी औरु राजनीतिक समानता क वादा के पूरा करे के मांग करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4123,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रे कुर्ज़वील जईसन कुछ सिद्धांतकार सोचेने कि तकनीकी नवाचार क गति तेज हो रहल हव आउर अगले 50 वरिस में न केवल आमूल-चूल तकनीकी विकास हो सकेला, बल्कि संभवतः एगो तकनीकी विलक्षणता भी हो सकेला, जवन मौलिक रूप से मनुष्य के प्रकृतिके बदल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4124,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण क खातिर , बोस्त्रोम ने मानवता क भविष्य क कल्याण के खातिर अस्तित्वगत जोखिमन पे व्यापक रूप से लिखल हव, जेमिना उ भी सामिल हव जवन उभरती प्रौद्योगिकियों द्वारा बनावल जा सकल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4125,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इक्र मुकाबला करे क खातिर, हॉकिंग मानव बुद्धि के बढ़ावे आउर आक्रामकता को कम करे क खातिर मानव जीनोम चाहे यांत्रिक वृद्धि (जइसे मस्तिष्क-कंप्यूटर इंटरफ़ेस) के स्व-डिज़ाइन पे जोर देवेले, जेकरे बिना ओकर तात्पर्य है कि मानव सभ्यता एगो तेजी से अस्थिर प्रणाली से बचे क खातिर सामूहिक रूप से बहुत बेवकूफ हो सकेला., जेकरे परिणामस्वरूप सामाजिक पतन होखल सुरु हो जायेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4126,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विचारकन क तर्क ह कि मिथ्याकरण-आधारित तरीका से चर्चा करे क छमता एगो अईसन सीमा क निर्माण करेला जवन मनमाना नहीं होला, जेपे कौउनो व्यक्ति क खातिर अपने इ तरह से बोलल संभव हो जाएला जवन बाहरी मान्यताओं पे निर्भर नाही होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4127,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके ध्यान में रख के, कई परमुख ट्रांसह्यूमनिस्ट अधिवक्ता, जईसन कि डैन एगिन, ट्रांसह्यूमनिज्म के आलोचक के, राजनीतिक दाएं आउर बाएं संयुक्त रूप से, \"बायोकॉन्सर्वेटिव\" या \"बायोलुडाइट्स\" के रूप में संदर्भित करेला, बाद वाला सब्द 19 वीं शताब्दी के औद्योगीकरन विरोधी सामाजिक आंदोलन क अउर इसारा करेला. जेमिना मानव मैनुअल मजदूरन के मसीनन से बदले क विरोध कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4128,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ परिदृश्य तब होखेला जब लोगन के पास कुछ तंत्रिका प्रत्यारोपण हखेने जवन ओके कार्यस्थल आउर शैक्षिक पहलुअन में लाभ देवेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4129,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमरतावाद, एगो नैतिक विचारधारा जवन इ विश्वास पे आधारित ह कि कट्टरपंथी जीवन विस्तार आउर तकनीकी अमरता संभव आउर वांछनीय हौवे, और इकर प्राप्ति सुनिश्चित करे क खातिर अनुसंधान औउर विकास क वकालत करेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Transhumanism","last_updated":"1.0"} +{"id":4130,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित (ग्रीक से:) में मात्रा (संख्या सिद्धांत), संरचना (बीजगणित), अंतरिक्ष (ज्यामिति), आउर परिवर्तन (विश्लेषण) जइसन विषय के अध्ययन शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4131,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब गणितीय संरचना वास्तविक घटना के बढ़िया मॉडल ��ा, त गणितीय प्रकृति के तर्क के अंतर्दृष्टि प्रदान करे आउरु भविष्यवाणी करे में उपयोग कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4132,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितीय समस्या के हल करे के खातिर जरूरी शोध में कइयो साल या सदी तक निरंतर जांच के आवश्यकता हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4133,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुनर्जागरण काल तक गणित अपेक्षाकृत धीमी गति से विकसित भइल. जबकी नयका वैज्ञानिक खोज के साथे परस्पर क्रिया करे वाला गणितीय अविष्कार, गणितीय खोज के दर में तेजी से बढ़ोतरी कइलस जेकी अभिहो तक जारी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4134,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे की हड्डी पे मिलल सबूत से इ प्रमाणित होता की भौतिक वस्तुवन के गणना करेके तरीका के पहिचान करेके अलावा, प्रागैतिहासिक लोग इहो बात के पहिचान कइले होइ की समय-दिन, मौसम या साल जइसन अमूर्त मात्रा के गणना कइसे कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4135,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छठी शताब्दी ईसा पूर्व में ग्रीक के गणितज्ञ पाइथागोरस के साथे प्राचीन यूनानी लोग गणित के आपन एगो विषय के रूप में व्यवस्थित अध्ययन शुरू कइलस लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4136,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छठी शताब्दी ईसा पूर्व में ग्रीक के गणितज्ञ पाइथागोरस के साथे प्राचीन यूनानी लोग गणित के आपन एगो विषय के रूप में व्यवस्थित अध्ययन शुरू कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4137,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिंदू-अरबी अंक प्रणाली आउर एकर फलन के उपयोग के नियम के आज भी दुनिया भर में उपयोग कइल जाला. इ भारत में पहिली सहस्राब्दी ईस्वी के समय विकसित भइल आउर इस्लामी गणित के माध्यम से पश्चिमी दुनिया में प्रसारित भी भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4138,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इस्लामी गणित के सबसे बड़ उल्लेखनीय उपलब्धि बीजगणित के विकास रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4139,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक आधुनिक काल में, पश्चिमी यूरोप में गणित के विकास तेज़ गति से होये लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4140,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं शताब्दी के सबसे प्रमुख गणितज्ञ शायद जर्मन गणितज्ञ कार्ल फ्रेडरिक गॉस ही रहले. उ बीजगणित, विश्लेषण, अंतर ज्यामिति, मैट्रिक्स सिद्धांत, संख्या सिद्धांत आउर सांख्यिकी ज���सन क्षेत्र में बहुते योगदान देहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4141,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितीय खोज अभिहो जारी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4142,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विशेष रूप से, Mathēmatikḗ tékhnē केअर्थ \"गणितीय कला\" होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4143,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंग्रेजी में, संज्ञा शब्द गणित में एकवचन क्रिया होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4144,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, अरस्तू इहो बात पर ध्यान दिहले की खालि मात्रा प ध्यान केंद्रित कइला से गणित के भौतिकी जइसन विज्ञान से अलग ना कइल जा सकेला. उनकर विचार से, अमूर्तता आउर वास्तविक उदाहरण से \"विचार में अलग\" गुण के रूप में मात्रा के अध्ययन गणित के अलगे करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4145,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतर्ज्ञानवाद के एगो ख़ासियत इ बा कि इ कुछ गणितीय विचार के अस्वीकार करेला जबकि दूसर परिभाषा के हिसाब से एकरा के मान्य मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4146,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हास्केल करी गणित के \"औपचारिक तंत्र विज्ञान\" के रूप में परिभाषित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4147,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉपर इहो कहले की \"हम निश्चित रूप से एगो प्रणाली के अनुभवजन्य या वैज्ञानिक रूप में तब्बे स्वीकार करब जब उ अनुभव द्वारा परीक्षण करे में सक्षम हो पाइ\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4148,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतर्ज्ञान आउर प्रयोग, गणित आउर (अन्य) विज्ञान दूनू में अनुमान के निर्माण करे में एगो भूमिका निभावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4149,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, भौतिक विज्ञानी रिचर्ड फेनमैन गणितीय तर्क आउर भौतिक अंतर्दृष्टि के संयोजन के उपयोग करके क्वांटम यांत्रिकी के पथ समाकल सूत्रीकरण के आविष्कार कइलन, आऊ आज के स्ट्रिंग सिद्धांत,अभिहो एगो विकसित वैज्ञानिक सिद्धांत बा. इ सिद्धांत प्रकृति के चार मूलभूत शक्तिय के एकजुट करे के प्रयास करेला आउर नया गणित के प्रेरित करे में लागल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4150,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुद्ध गणित आउर व्यावहारिक गणित के बीच अक्सर अंतर कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4151,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अध्ययन के अधिकांश क्षेत्र के तरह, वैज्ञानिक युग में ज्ञान के विस्फोट विशेषज्ञता के जनम दिहलस. आज गणित में सैकड़ों विशिष्ट क्षेत्र बा आउर नयका गणित विषय के वर्गीकरण 46 पेज तक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4152,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत सारा गणितज्ञ गणित के भव्यता, एकर अंतर्भूत सौंदर्यशास्त्र आउर आंतरिक सौंदर्य के बारे में बात करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4153,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\" ए मैथमेटिशियन्स एपोलॉजी\" में जी.एच. हार्डी इ विश्वास व्यक्त कइले की इ सौंदर्य संबंधी विचार, अपना आप में, शुद्ध गणित के अध्ययन के सही ठहरावे खातिर पर्याप्त बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4154,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विशेषता द्वारा वस्तु के लक्षण के रूप में व्यक्त प्रमेय एगो उपहार बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4155,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूलर (1707-1783) आज उपयोग कइल जावे वाला बहुते अंकन खातिर जिम्मेदार बाड़न.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4156,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक भाषा के उलटा, जहवां लोग अक्सर एगो शब्द (जइसे गाय) के भौतिक वस्तु के बराबर कर सकेला जवन के इ अनुरूप होला, गणितीय प्रतीक अमूर्त होल, ऐमे कौनो भी भौतिक सादृश्य के कमी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4157,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितीय भाषा में बहुते तकनीकी शब्द शामिल होला जइसे की होमियोमॉर्फिज्म आउर इंटीग्रेबल जेकर गणित के बाहर कौनो माने ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4158,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितज्ञ भाषा आउर तर्क के इ शुद्धता के \"दृढ़ता\" से संबद्ध करेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4159,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अशुद्ध \"प्रमेय\" से बचे खातिर बा, जेकि भ्रामक अंतर्ज्ञान पर आधारित बा, जेकर विषय के इतिहास में बहुते उदाहरण सामने आइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4160,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दृढ़ता के गलत समझ गणित के कुछ सामान्य भ्रांति के कारण बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4161,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर ओर, सहायक प्रमाण उ सब विवरण के सत्यापित करे के अनुमति देला जौन हाथ से लिखल प्रमाण में ना देहल जा सकेला आउर फीट-थॉम्पसन प्रमेय के तरह वृहद् साक्ष्य की शुद्धता के निश्चितता प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4162,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मुख्य चिंता के अलावा, तर्क खातिर, सिद���धांत (मूल) बनावे खातिर, विभिन्न विज्ञान के अनुभवजन्य गणित (व्यावहारिक गणित)खातिर आउर हाल ही में अनिश्चितता के कठोर अध्ययन खातिर, गणित के गहराई से अन्य क्षेत्र में सम्बन्ध खोजे वाले समर्पित उपखंड भी हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4163,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित के आधार के बारे में कुछ असहमति आजो चलता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4164,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे, इ गोडेल के अपूर्णता प्रमेय के घर बा, जेकर (अनौपचारिक रूप से) अर्थ बा कि कौनो भी प्रभावी औपचारिक प्रणाली जेमे मूल अंकगणित बा, अगर सार्थक (जेकर अर्थ बा कि सब प्रमेय जौन सिद्ध कइल जा सकेला सत्य बा ) बा त अनिवार्य रूप से अपूर्ण बा (जेकर अर्थ बा कि सत्य प्रमेय उ परनाली में सिद्ध ना कइल जा सकेला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4165,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक तर्क पुनरावर्तन सिद्धांत, मॉडल सिद्धांत आउर प्रमाण सिद्धांत में बटल बा जेकी सैद्धांतिक कंप्यूटर विज्ञान के साथे-साथे श्रेणी सिद्धांत से नजदीक से जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4166,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कम्प्यूटेबिलिटी सिद्धांत कंप्यूटर के विभिन्न सैद्धांतिक मॉडल के सीमा के जांच करेला जेमे सबसे प्रसिद्ध मॉडल-ट्यूरिंग मशीन भी शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4167,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक संख्या पर विचार कइला से पारभासी संख्या मिलेला जौन \"अनंत\" के अवधारणा के औपचारिक बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4168,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार केहू भी समूह, वलय, क्षेत्र आउर अन्य अमूर्त परनाली के अध्ययन कर सकेला; एकरा साथे अइसन अध्ययन (बीजीय संक्रिया द्वारा परिभाषित संरचना खातिर) अमूर्त बीजगणित के क्षेत्र के निर्माण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4169,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"त्रिकोणमिति गणित के उ शाखा ह जौन त्रिभुज के भुजा आउर कोण आउर त्रिकोणमितीय फलन के बीच के संबंध से संबंधित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4170,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तल आउर असतत ज्यामिति के संख्या सिद्धांत आउर कार्यात्मक विश्लेषण में समस्या के हल करे खातिर विकसित कइल गईल रहे लेकिन अब अनुकूलन आउर कंप्यूटर विज्ञान में अनुप्रयोग प नजर रखे खातिर एकर अनुसरण कइ जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4171,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असत्य समूह के उपयोग अंतरिक्ष, संरचना आउर परिवर्तन के अध्ययन करे खातिर कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4172,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बदलत मात्रा के वर्णन करे वाला केंद्रीय अवधारणा के रूप में इहाँ कार्य पैदा होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4173,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्यात्मक विश्लेषण के बहुते अनुप्रयोग में से एगो क्वांटम यांत्रिकी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4174,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांख्यिकीविद (एगो शोध परियोजना के हिस्सा के रूप में काम करे वाला) यादृच्छिक नमूनाकरण आउर यादृच्छिक प्रयोग के साथ अइसन डेटा बनावेला जेकर माने होला एगो सांख्यिकीय नमूना या प्रयोग के डिज़ाइन डेटा के विश्लेषण के निर्दिष्ट करेवाला (डेटा उपलब्ध होवे से पहिले).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4175,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संख्यात्मक विश्लेषण कार्यात्मक विश्लेषण आउर सन्निकटन सिद्धांत के उपयोग करके विश्लेषण में समस्या खातिर विधि के अध्ययन करल जाला. संख्यात्मक विश्लेषण में व्यापक रूप से संभावित त्रुटि खातिर विशेष चिंता के साथे सन्निकटन आउर असततीकरण के अध्ययन शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4176,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चेर्न मेडल 2010 में आजीवन उपलब्धि के पहिचान करे खातिर पेश कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":4177,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सूची में गणितज्ञ में से महान हस्ती लोग शामिल बाड़ें आउर अभी कम से कम नौ समस्या के समाधान कइल जा चुकल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":4178,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पाई के मान के गणना सबसे पहिले उहे कइले रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4179,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पाइथागोरस रहले जे \"गणित\" शब्द के बनइले आउर जेकर साथ गणित के अध्ययन अपने आप शुरू हो गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4180,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो राजनीतिक विवाद के कारण, अलेक्जेंड्रिया में ईसाई समुदाय उनका के दंडित कइलस, उनकरा लागल की इहो ओमे शामिल रहलें, उनकरा के नंगा कर दहल गइल आउर उनकर चमड़ी के क्लैमशेल (कुछ लोग कहेला की छत के टाइल से) से खुरच के निकाल देहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"2.0"} +{"id":4181,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खलीफा के शासनकाल के दौरान दूसर भाषा में वैज्ञानिक ग्रंथ के अनुवा�� खातिर धन मिलल रहल जइसे कि कुछ विद्वान काम में विशेषज्ञ बनके अनुवाद कइलस लोग आउर बदले में कुछ विज्ञान के विकसित करे खातिर आगे समर्थन प्राप्त कइलस लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4182,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्ययुगीन काल में मुस्लिम शासन में काम करे वाला बहुते विद्वान के एगो उल्लेखनीय विशेषता इ होत रहे की उ अक्सर बहुज्ञ होत रहल लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4183,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य रूप से सामंती आउर उपशास्त्रीय संस्कृति से प्रभावी धर्मनिरपेक्ष संस्कृति में संक्रमण के इ अवधि के दौरान, बहुते उल्लेखनीय गणितज्ञ जईसे की लुका पैसिओली (लेखांकन के संस्थापक); निकोलो फोंटाना टार्टाग्लिया (उल्लेखनीय इंजीनियर आउर बुक कीपर); गेरोलामो कार्डानो (प्रायिकता आउर द्विपद विस्तार के सबसे पुरान संस्थापक); रॉबर्ट रिकॉर्डे (डाक्टर) आउर फ़्राँस्वा विएते (वकील) दूसर व्यवसाय करत रहल लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4184,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समय के ब्रिटिश विश्वविद्यालय वाला इतालवी आउर जर्मन विश्वविद्यालयन से परिचित कुछ दृष्टिकोणन के अपनावल गइल, लेकिन जइसे कि उ लोग पहिले से ही पर्याप्त स्वतंत्रता आउर स्वायत्तता के आनंद ले चुकल रहे लोग, वहवाँ परिवर्तन के शुरुआत प्रबुद्धता के युग के साथ भइल, उहे प्रभाव जेकरा से हम्बोल्ट प्रेरित भइल रहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4185,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छात्र संगोष्ठि या प्रयोगशाला में शोध कर सकत रहे, उ लोग जादा वैज्ञानिक सामग्री के साथे डॉक्टरेट थीसिस तइयार करेके सुरुयात कर दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4186,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितज्ञ आउर व्यावहारिक गणितज्ञ के इ दुगो एसटीइएम (STEM - science, technology, engineering, and mathematics) करियर मानल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4187,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीमांकक वित्तीय सवाल के भी संबोधित करेला जेमे एगो निश्चित सेवानिवृत्ति आय के उत्पादन करे खातिर आवश्यक पेंशन योगदान के स्तर आउर एगो कंपनी के संभावित जोखिम के आलोक में निवेश प आपन वापसी के जादा बनावे के खातिर आपन संसाधन के कइसे निवेश करेके चाही, एकर तरीका शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematician","last_updated":"1.0"} +{"id":4188,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिस्र के अंक खातिर चित्रलिपि प्रणाली, बाद के रोमन अंक के तरह, गिनती खातिर उपयोगी मिलान चिन्ह के क्रम में आइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4189,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक संख्या प्रणाली जेमे स्थानीय संकेत रहे ओहमें दशमलव शामिल ना रहे. एहमे बेबीलोनियाई अंक खातिर सेक्साजेसिमल (आधार 60) प्रणाली आउर माया अंक के परिभाषित करे वाला विजीसिमल (आधार 20) प्रणाली रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4190,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूक्लिड के काम से पहिले लगभग 300 ईसा पूर्व, गणित में ग्रीक अध्ययन दार्शनिक आउर रहस्यमय मान्यता से अतिच्छादित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4191,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन यूनानी लोगन के पास हेलेनिस्टिक काल तक शून्य के प्रतीक के अभाव रहल आउर उ लोग अंक के रूप में प्रतीक के तीनगो अलगे-अलगे सेट के उपयोग कइले रहन: इकाइ के स्थान खातिर एगो सेट, दहाई के स्थान खातिर एगो आउर सैकड़ा खातिर एगो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4192,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर दीर्घ विभाजन एल्गोरिथ्म समान रहे आउर अंक-दर-अंक वर्गमूल एल्गोरिथ्म जेकर हाल ही में 20 वीं शताब्दी में लोकप्रिय रूप से उपयोग कइल गइल ओमे आर्किमिडीज (जेकर उ आविष्कार कइले होखियन) खातिर जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4193,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुराना चीन में शांग राजवंश से निरंतर तांग राजवंश तक मूल संख्या से उन्नत बीजगणित तक अंकगणितीय अध्ययन चलत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4194,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग सैकड़ा स्थान खातिर फेर इकाई स्थान खातिर प्रतीक के पुन: उपयोग कइलें आउर ए तरह से दूसर प्रतीक के प्रयोग भी कइले होइहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4195,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऋणात्मक संख्या के सार्थक रूप से खोजे, समझे आउर लागू करे वाला आदमी पुरान चीन के रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4196,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकरा के समकालीन, सिरिएक बिशप सेवेरस सेबोख्त (650 ईस्वी) कहल गइल, \"भारतीय लोग के पास गिनती करे के एगो तरीका इ बा की जेकर कौनो भी शब्द के पर्याप्त बराई ना कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4197,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरब वाला लोग भी इ नयका विधि के सीखलस आउर एकरा के हिसाब कहलस लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4198,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्ययुगीन इस्लामी संसार में आउर पुनर्जागरण काल में यूरोप ��ें भी बीजगणित के उत्कर्ष दशमलव संकेत के माध्यम से गिनती के बड़का सरलीकरण के परिणाम रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4199,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंकगणितीय व्यंजक के जांच प्रचालन के इच्छा के अनुसार अनुक्रम में करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4200,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, डिजिटल कंप्यूटर मौजूदा परिपथ के जोड़ के दोबारा उपयोग कर सकेला आउर अतिरिक्त सर्किट के घटाव के लागू करेके खातिर योगात्मक व्युत्क्रम देखावे वाला दू के पूरक विधि के नियोजित कइके बचा सकेला जेकरा के हार्डवेयर (प्रतिवाद) में लागू करल बहुते आसान बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4201,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुणन भी दो संख्याओं को एक संख्या, गुणनफल में जोड़ देला, गुणन भी दु संख्या के गुणनफल में एके गो संख्या के जोड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4202,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर संख्या रेखा पर एगो संख्या के कल्पना कइल जाव जेमे 1 से बड़ा संख्या मान के x से गुणा कइल जाय त इ हर वस्तु के तरह समान रूप से 0 से दूर खिचला के समान बा, इ तरह से संख्या 1 स्वयं उ स्थान तक पूरा फइल जाइ जहवाँ x रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4203,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो भी लाभांश के जीरो से भाग देला पर उ अपरिभाषित ही रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4204,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंकगणित के मूल प्रमेय के सबसे पहिले कार्ल फ्रेडरिक गॉस सिद्ध कइले रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4205,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थानीय संकेत (\"स्थानीय मान संकेत\" के रूप में भी जानल जाला) परिमाण के विभिन्न क्रम खातिर एकेगो प्रतीक के उपयोग संख्या के निरूपण या एन्कोडिंग से सम्बंधित रहे (उदाहरण खातिर, \"इकाई के स्थान\", \"दहाई के स्थान\", \" सैकड़ा के स्थान\") आउर, एगो मूलांक बिंदु के साथे, भिन्न के निरूपण करेके खातिर ओही प्रतीक के उपयोग कइल जा सकेला (जइसेकी, \"दसवां स्थान\", \"सौवां स्थान\").","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4206,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थान धारक के रूप में 0 के उपयोग आउर, एही नाते, एगो स्थानीय संकेत के उपयोग पहिला बार लोकविभाग नामक भारत के जैन पाठ में 458 ई. में कइल गइल आऊ 13 वीं शताब्दी के प्रारंभ में इ विचार अरबी दुनिया के छात्रवृत्ति के सहारे, हिंदू-अरबी अंक प्रणाली के उपयोग करके फाइबोनैचि द्वारा यूरोप में पेश कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4207,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिणाम के गिनती प्रत्येक संख्या से एकल अंक के बार-बार जोड़के कइल जाला जेकी दायें से बाएं आगे बढ़ला पर एकेगो स्थिति में स्थान ग्रहण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4208,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे दाहिना अंक वर्तमान स्थिति के मान रहेला आउर बायाँ ओर के अंक के बाद के जोड़ के परिणाम दूसर (सबसे बाएं) अंक के मान से बढ़ जाला जेकी हमेशा एकेगो होला (अगर जीरो नईखे त).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4209,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दस पंक्ति आउर दस स्तंभ वाला एगो गुणन तालिका अंक के प्रत्येक जोड़ी के परिणाम के सूचीबद्ध कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4210,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घटाव आउर भाग खातिर समाने तकनीक बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4211,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितीय शब्दावली में, इ विशेषता के संवरण के रूप में परिभाषित कइल गइल बा आउर पिछला सूची के रूप में वर्णित भी कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4212,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेंस स्तंभ में कुल 25 बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4213,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पेनीज़ कॉलम से आगे बढ़ल मान के जोड़े के अतिरिक्त चरण के साथे शिलिंग कॉलम में मान के उपयोग करके दोहरावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4214,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"150 पृष्ठ के एगो प्ररूपी किताब एगो से लेके दस हजार तक विभिन्न कीमत पर एगो पेनी के चौथा भाग से एगो पाउंड तक के गुणज के सारणीबद्ध करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4215,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अध्ययन के कब्बो -कब्बो एल्गोरिज्म के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4216,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा अलावा, इस्लामी विद्वान के जकात आउर इरथ से संबंधित नियम के अनुप्रयोग सिखावे खातिर अंकगणित के उपयोग कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4217,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोड़ (सामान्य रूप से प्लस चिन्ह से बतावल जाला) अंकगणित के चार बुनियादी संक्रियन में से एगो बा, दूसर तीनगो घटाव, गुणा आउर भाग हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4218,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित के एगो दूसर क्षेत्र बीजगणित में अमूर्त वस्तु जइसे की सदिश, अव्यूहन, उपसमष्टि आउर उपसमूह पर भी जोड़ कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"2.0"} +{"id":4219,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जरंडिव के उपयोग क के प्रत्यय -nd \"योज्य' में बदल जाला, 'जोड़ल जाए वाला चीज\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"2.0"} +{"id":4220,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"sum\" आउर \"summand\" लैटिन संज्ञा \"summa\" से निकलल ह जवन के मतलब \"उच्चतम, शीर्ष\" होला आउर संबंधित summare क्रिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4221,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के मध्य अंग्रेजी शब्द \"adden\" आउर \"adding\" के चौसर द्वारा लोकप्रिय बनावल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4222,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, का व्यंजक a + b + c के (a + b) + c या a + (b + c) के अर्थ में परिभाषित करेके चाहीं?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4223,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहवाँ तक कि कुछ अमानवीय जानवर जोड़ के सीमित गुण देखावेला खास क के प्राचीन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"2.0"} +{"id":4224,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अतिरिक्त अनुभव के साथे बच्चा, बड़ संख्या से गिनती शुरू करके जोड़ के क्रमचयिता के फायदा उठाके, एह मामला में, तीन से शुरू होखे वाला आउर \"चार, पांच\" के गिनती करके जादा तेजी से जोड़े के सीख लेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"2.0"} +{"id":4225,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जीरो: चूंकि जीरो योगात्मक सर्वसमिका बा, एही से जीरो के जोड़ल बेकार बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"2.0"} +{"id":4226,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके स्थान पर दशमलव बिंदु के साथे दू दशमलव भिन्नन के एक दूसर के ऊपर संरेखित कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4227,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर योज्य दू शाफ्ट के घूर्णन गति बा त ओकरा के अवकलन के साथ जोड़ल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4228,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ गुरुत्वाकर्षण से मदद मिले वाला क्रियाविधि के उपयोगी बना दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4229,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घटावे के खातिर, संचालक के पास्कल कैलकुलेटर के पूरक के उपयोग करेके पड़त रहल जेकरा खातिर जोड़ के रूप में बहुते चरण के जरूरत पडत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4230,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"XOR आउर AND गेट दूनो के डिजिटल लॉजिक में अनुभव करल सरल बा एसे पूर्ण योजक सर्किट के प्राप्ति के अनुमति मिलेला जेकरा के अधिक जटिल तार्किक संचालन में जोड़ जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"2.0"} +{"id":4231,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सच में ,कई कार्यान्वयन इ तीन अंतिम ड��ज़ाइन कुल के संकर ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4232,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अप्रत्याशित अंकगणितीय अतिप्रवाह प्रोग्राम त्रुटि के एगो सामान्य कारण बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4233,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शाब्दिक रूप से लेला प, उपरोक्त परिभाषा आंशिक रूप से क्रमित सेट N2 प पुनरावर्तन प्रमेय के एगो अनुप्रयोग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4234,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर या तो a या b शून्य बा त एकरा एगो सर्वसमिका के रूप में मानल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4235,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहवाँ अर्धसमूह प्राकृत संख्या से बनल बा आउर समूह पूर्णांक कुल के योगात्मक समूह बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4236,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तविक योग के क्रमचयीता आउर साहचर्यता सन्निकट बा; वास्तविक संख्या 0 के ऋणात्मक परिमेय संख्या के समुच्चय के रूप में परिभाषित करके, एकरा के आसानी से योगात्मक सर्वसमिका के रूप में देखल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4237,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केहू के इ साबित करे के होइ कि इ प्रचालन अच्छा तरह से परिभाषित बा आउर को-कॉची अनुक्रमन के समाधान देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4238,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्णांक सापेक्ष 2 के समुच्चय में खाली दूगो अवयव बा; एकरा अंतर्गत योग प्रचालन के बूलियन लॉजिक में \"विशिष्ट या\" फलन के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4239,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्राकृतिक संख्या के पारपरिमित में जोड़े के दूगो अलग-अलग सामान्यीकरण देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"2.0"} +{"id":4240,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोड़ के तुलना में गुणन के आउर भी जादा सामान्यीकरण बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4241,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तव में, अगर दूगो ऋणेतर संख्या a आउर b परिमाण के विभिन्न कोटि के बा त उनका योग उनके अधिकतम के लगभग बराबर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4242,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमे एगो एकल संख्या के योग के विचार शामिल बा जो खुद या रिक्त योग या शून्य बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4243,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाकलन एगो सातत्य पर या अधिक शुद्ध आउर सामान्य रूप से एगो अवकलनीय बहुरूपता पर एक प्रकार के \"योग\" ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4244,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रैखिक संयोजन विशेष रूप से उ संदर्भन जइसे कि गेम थ्योरी में रणनीतियन के मिश्रण या क्वांटम यांत्रिकी में स्थिति के अध्यारोपण में उपयोगी होला जहवाँ सीधा जोड़ कुछ सामान्यीकरण नियम के उल्लंघन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Addition","last_updated":"1.0"} +{"id":4245,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जउने तरह से संख्या कुल के जोड़के नाया संख्या बनावल जाला, ओही तरह से भाग भी अंकगणित के चार बुनियादी संक्रिया कुल में से एगो बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4246,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ जेमे एगो यूक्लिडियन भाग (शेषफल के साथे) परिभाषित कइल गईल बा ओकरा के यूक्लिडियन डोमेन कहल जाला आऊ ऐमे एगो असारणिक में बहुपद के घेरा भी शामिल रहेला (जे एकल-चर वाले सूत्रन पर गुणा आउर जोड़ के परिभाषित करेला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4247,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ भाग चिह्न अकेले भी भाग संक्रिया के निरूपण के खातिर उपयोग कइल जा सकेला, उदाहरण खातिर कैलकुलेटर बटन पर एगो लेबल के रूप में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4248,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर बार भाग के अनेक भागन में बांटे पर भाग के एगो रूप 'चंकिंग' के विचार मिलेला जहवाँ बार-बार भाजक के गुणज कुल के भाज्य से ही घटावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4249,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो व्यक्ति दूगो संख्या के विभाजित करे खातिर, दूनो संख्या के लघुगणक के घटा के आउर फेर परिणाम के प्रतिलघुगणक के देख के लघुगणक तालिका उपयोग क सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4250,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ प्रोग्रामिंग भाषा, जइसे C, ऊपर स्थिति 5 के तरह पूर्णांक विभाजन के उपयोग कर सकेला एही नाते उत्तर एगो पूर्णांक ही होयला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4251,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही तरह से, b बटा a (लिखल बा) के सही भाग समीकरण के हल y बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4252,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण में मैट्रिक्स बीजगणित आउर चतुर्थांशक बीजगणित शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4253,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर कैलकुलेटर में इ तरह के व्यंजक लिखला पर त्रुटिपूर्ण उत्तर मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Division_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":4254,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि इ प्रतिस्थापन दूगो संख्या में से बड़का संख्या के कम कर देला एही नाते इ प्र���्रिया के दोहरावे से दूनो संख्या के बराबर होवे तक क्रमिक रूप से छोट जोड़ मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"2.0"} +{"id":4255,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तथ्य कि महत्तम समापवर्त्य (GCD) के हमेशा इ तरीका से बतावल जा सकेला, ओकरा के बेजोट( Bézout) सर्वसमिका के रूप में जान जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4256,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सुधार के साथे, एल्गोरिथम के कब्बो छोट पूर्णांक के अंक (आधार 10) के संख्या के पांच गुना से अधिक चरण के आवश्यकता ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4257,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूक्लिडियन एल्गोरिथ्म के बहुते सैद्धांतिक आउर व्यावहारिक अनुप्रयोग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4258,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूक्लिडियन एल्गोरिथम के उपयोग चीनी शेषफल प्रमेय के अनुसार बहुते सर्वांगसमतन के संतुष्ट करे वाला संख्या ढूंढे में, सतत भिन्नन के निर्माण करेमें आउर वास्तविक संख्या के सटीक परिमेय संख्या के अनुमान खोजे खातिर डायोफैंटाइन समीकरणन के हल करे में कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4259,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महत्तम समापवर्त्य के अक्सर GDC (a, b) या जादा सरल रूप (a, b) में लिख जाला, हालांकि बाद वाला संकेत अस्पष्ट होला आउर पूर्णांक के घेरे में आदर्श जइसन धारणा, जउन GDP से घनिष्टता से सम्बंधित बा, खातिर भी उपयोग कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4260,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, ना त 6 आउर न ही 35 एगो अभाज्य संख्या होला काहे से कि इ दूनो के दूनो अभाज्य गुणनखंड 6 = 2 × 3 आउर 35 = 5 × × 7 होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4261,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड़का पूर्णांक के गुणनखंड कम्पुटरीकृत रूप से बहुत कठिन समस्या मानल जाला आउर व्यापक रूप से प्रयुक्त अनेक क्रिप्टोग्राफ़िक प्रोटोकॉल के सुरक्षा एकर व्यवहार्यता पर आधारित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4262,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"a आउर b के सब समाकलित रैखिक संयोजनन के समुच्चय वास्तव में g के सब गुणक कुल के समुच्चय के समान बा (मिलीग्राम, जहवाँ m एगो पूर्णांक बा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4263,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर तरह से, छोट संख्या rk−1 के गुणक के बड़ संख्या rk−2 से तब तक घटाइल जाला जब तक कि शेष rk, rk−1 से छोट न हो जाए.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4264,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि r0 = a − q0b = mc − q0nc = (m − q0n)c , एही नाते, c प्रारंभिक शेष r0 के विभाजित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"2.0"} +{"id":4265,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम सबसे पहिले bxb के वर्गाकार टाइल के उपयोग कर के आयत बनावे के प्रयास कर तानि, हालांकि, इ एगो r0xb के बिना टाईल लागल आयत के शेष छोड़ देला, जहवां r0 < b बा. फेर हम शेष बचल आयत के r0xr0 वर्गाकार टाइल से टाइल लगावे के प्रयास कर तानि.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4266,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ प्रमेय, जवन में युक्लिडियन विभाजन के परिभाषा निहित हवे, इ सुनिश्चित करेला कि अइसन भागफल आउर शेषफल हमेशा वास्तविक आउर अद्वितीय रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4267,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लूप पुनरावृत्ति के अंत में, चर b में शेषफल rk होला, जबकि चर a में एकर पूर्ववर्ती, rk−1 होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4268,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितज्ञ आउर इतिहासकार बी.एल. वैन डेर वेर्डन बतवलें कि पुस्तक VII पाइथागोरस के स्कूल के गणितज्ञ कुल द्वारा संख्या सिद्धांत प लिखल गइल पाठ्यपुस्तक से लिहल गइल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4269,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते सदी बाद, यूक्लिड एल्गोरिथ्म के स्वतंत्र रूप से भारत आउर चीन दूनों में मुख्य रूप से खगोल विज्ञान में उत्पन्न होवे वाला डायोफैंटाइन समीकरन कुल के हल करे आउर शुद्ध कैलेंडर बनावे खातिर खोज कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4270,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूक्लिडियन एल्गोरिथम पहिला बेर यूरोप में बाचेट्स प्रोब्लेम्स प्लेज़ेंट्स एट डेलेक्टेबल्स (सुखद आउर आनंददायक समस्या स, 1624) के दूसर संस्करण में संख्यात्मक रूप से वर्णित भईल आउर लोकप्रिय बनल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4271,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं शताब्दी में, यूक्लिडियन एल्गोरिथम नाया संख्या पद्धति जइसे गाऊसी पूर्णांक आउर ईसेनस्टीन पूर्णांक के विकास के नेतृत्व कईलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4272,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लागेला कि पीटर गुस्ताव लेज्यून डिरिचलेट यूक्लिडियन एल्गोरिदम के संख्या सिद्धांत के जादे भाग के आधार के रूप में वर्णित करे वाला पहिला व्यक्ति रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4273,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, गॉसियन पूर्��ांकन के अद्वितीय गुणनखंड के उपयोग कके फर्मेट के दू-वर्ग प्रमेय के साबित करे वाले डेडेकिंड सबसे पहिला व्यक्ति रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4274,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूक्लिड एल्गोरिथम के दुसर अनुप्रयोग 19वीं शताब्दी में विकसित भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4275,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते नाया पूर्णांक संबंध एल्गोरिदम जइसे कि हेलमन फर्ग्यूसन आउर आरडब्ल्यू फोरकेड (1979) के एल्गोरिदम आउर एलएलएल एल्गोरिदम विकसित भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4276,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खेलाड़ी बारी-बारी से छोट ढेर के m गुणक स के बड़ में से हटावेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"2.0"} +{"id":4277,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब संभावित पूर्णांकन में u के बदले के अनुमति देके, एकल हल (x1, y1) से हलन के एगो अनंत समूह बनाईल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4278,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ क्षेत्र में, कवनों गणितीय संक्रिया (जोड़, घटाव, गुणा, या भाग) के परिणाम सापेक्ष 13 तक घट जाला अर्थात् 13 के गुणजन के तब ले जोड़ल चाहे घटावल जाला जब ले परिणाम 0–12 के परिसर में ना आ जावे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4279,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अब मानल जाव कि परिणाम में N से M − 1 तक के सभे मान आवे लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4280,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, 1, 2, 3, या 4 के भागफल के प्रायिकता क्रमशः लगभग 41.5%, 17.0%, 9.3% आउर 5.9% बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4281,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूगो प्राकृत संख्या a आउर b के GCD ज्ञात करे खातिर एगो अप्रभावी तरीका ओकर सब उभयनिष्ठ भाजक के गणना कइल बा; त GCD ओमे से सबसे बड़ उभयनिष्ठ भाजक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4282,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे कि ऊपर बतावल गइल बा ,GCD दूगो संख्या a आउर b में आवे वाला अभाज्य गुणनखंडन के गुणनफल के बराबर होला. अभाज्य गुणनखंडन के वर्तमान विधि भी अप्रभावी होला; बहुते आधुनिक क्रिप्टोग्राफ़ी प्रणाली उ अक्षमता पर ही निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4283,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेहमर के GCD एल्गोरिथ्म बाइनरी एल्गोरिथम के समान सामान्य सिद्धांत के उपयोग करेला ताकि स्वेच्छिक आधार प GCD संगणना के गति दीहल जा सके","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4284,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूक्लिडियन एल्गोरिथ्म के उपयोग रैखिक डायोफैंटाइन समीकरण आउर बहुपदन के चीनी शेषफल के प्रश्नन के हल करे में कइल जा सकेला; बहुपदन के सतत भिन्न के भी परिभाषित कई जा सकेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4285,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो भी यूक्लिडियन डोमेन एगो अद्वितीय गुणनखंड डोमेन (यूएफडी) बा लेकिन एकर उल्टा सच नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4286,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो यूक्लिडियन डोमेन हमेशा एगो मुख्य आदर्श डोमेन (PID) होला; एगो अभिन्न डोमेन जेमे प्रत्येक आदर्श एगो प्रमुख आदर्श होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Euclidean_algorithm","last_updated":"1.0"} +{"id":4287,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंश आउर हर के उपयोग विषम भिन्न, सम्मिश्र भिन्न आउर मिश्र भिन्न सहित उ भिन्नन में भी कइल जाला जउन उभयनिष्ठ नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4288,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ शब्द के इस्तेमाल मूल रूप से खगोल विज्ञान में प्रयुक्त सेक्साजेसिमल भिन्न से एह भिन्न के अलग करे खातिर कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4289,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 17 वीं शताब्दी के पाठ्यपुस्तक द ग्राउंड ऑफ आर्ट्स में समझावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4290,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो भिन्न आउर ओकर व्युत्क्रम के गुणनफल 1 होला, एही नाते व्युत्क्रम भिन्न के गुणनात्मक भी प्रतिलोम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4291,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शेषफल भिन्नात्मक भाग के अंश बन जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4292,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि 5×17 (= 85) 4×18 (= 72) से बड़ बा, इ तुलना के परिणाम बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4293,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि एक चौथाई के एक तिहाई एक बारहवां होला, एक चौथाई के दु तिहाई द्वि बारहवां होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4294,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कब्बो-कब्बो ओही शुद्धता तक पहुंचे खातिर अनंत आवर्ती दशमलव के आवश्यकता होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4295,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिस्रवासी मिस्र के भिन्न BC के उपयोग कइलस लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4296,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर विधि आधुनिक विधि जइसन उत्तर दिहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4297,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भिन्नन के आधुनिक व्यंजक जेकरा के \"भन्नारसी\" के रूप में जानल जाला, भारत में आर्यभट्ट, ब्रह्मगुप्त आउर भास्कर के काम में पैदा भइल प्रतीत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Fraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4298,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित में, सापेक्ष अंकगणित पूर्णांक खातिर अंकगणित के एगो प्रणाली बा जहवाँ एगो निश्चित मान प पहुँचत घड़ी संख्या उ मान खातिर एकत्र होइ जाला जेकरा के मापांक(modulus) कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modular_arithmetic","last_updated":"2.0"} +{"id":4299,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रम संख्या पहचानकर्ता में जांच योग के गणना करल एगो बहुते व्यावहारिक अनुप्रयोग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modular_arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4300,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आरएसए आउर डिफी-हेलमैन मॉड्यूलर घातांक के उपयोग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modular_arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4301,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उपयोग बहुपदीय महत्तम समापवर्त्य के सबसे प्रभावी कार्यान्वयन खातिर यथार्थ रैखिक बीजगणित आउर ग्रोबनेर आधारित एल्गोरिदम के पूर्णांक आउर परिमेय संख्या पर कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modular_arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4302,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मोडुलो संक्रिया, जे बहुते प्रोग्रामिंग भाषा आउर कैलकुलेटर में लागू होला, मॉड्यूलर अंकगणित के एगो अनुप्रयोग होला जेकरा के अक्सर एही संदर्भ में उपयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modular_arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4303,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नौ अंक के प्रक्षेपण के विधि हाथ से निष्पादित दशमलव अंकगणितीय गणना के तुरंत जांच के अवसर देवे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modular_arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4304,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सर्वांगसमता के एगो रैखिक तंत्र के गॉसियन विलोपन के रूप में बहुपदीय समय में हल कइल जा सकेला, विवरण खातिर रैखिक सर्वांगसमता प्रमेय देखीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modular_arithmetic","last_updated":"1.0"} +{"id":4305,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्णांक (ऋणात्मक संख्या के साथे), परिमेय संख्या (भिन्न) आउर वास्तविक संख्या के गुणन के इ मूल परिभाषा के एगो व्यवस्थित सामान्यीकरण द्वारा परिभाषित कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4306,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूगो माप के गुणनफल एगो नाया प्रकार के माप होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4307,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुणन के प्रतिलोम संक्रिया विभाजन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4308,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"0 के अलावा कौनो दुसर संख्या के खुद से देहल भाग 1 के बराबर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4309,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुणन के इ निहित उपयोग, जब समवर्ती चर कौनो दुसर चर के नाम से मेल खायेला, एगो कोष्ठक के सामने एगो चर के नाम एगो फलन के नाम के साथे या प्रचालन के क्रम के सही निर्धारण में भ्रमित हो जाला त अस्पष्टता के कारण बन सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4310,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुणा बहुते जावे वाला संख्या के आम तउर पर \"गुणज\" कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4311,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साथहीं चूंकि गुणन के परिणाम गुणज स के क्रम पर निर्भर ना करेला, एही नाते \"गुण्य\" आउर \"गुणक\" के बीच के अंतर खालि बहुते प्रारंभिक स्तर प आउर दीर्घ गुणन जइसन कुछ गुणन एल्गोरिदम में उपयोगी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4312,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुणन के परिणाम गुणनफल कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4313,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्लाइड नियम शुद्धता के लगभग तीनगो स्थान तक संख्या के तेजी से गुणा करेके अनुमति देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4314,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य सिद्धांत आयामी विश्लेषण द्वारा दिहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4315,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सम्मिश्र संख्या स के कौनो क्रम ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4316,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यहवाँ हमार पास योग के अंतर्गत समूह के सम्मुख जहवाँ सर्वसमिकाआम तउर पे 0 होला, उहाँ सर्वसमिका 1 होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4317,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा देखे खातिर, कौनो देहल गइल क्षेत्र में देहल गइल आयाम के व्युत्क्रमणीय वर्ग आव्यूह के समुच्चय पर विचार करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4318,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ध्यान देवे योग्य एगो आउर तथ्य इ बा कि भले ही हम शून्य के बाहर कर दी, गुणन के अन्तर्गत पूर्णांक एगो समूह ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Multiplication","last_updated":"1.0"} +{"id":4319,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित में, एगो प्रतिशत (सौ खातिर लैटिन शब्द per centum ) एगो संख्या या अनुपात बा जेकरा के 100 के अंश के रूप में व्यक्त कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"1.0"} +{"id":4320,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब भिन्न के साथे गणना, प्रतिशत के गणना के बराबर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"1.0"} +{"id":4321,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रतिशत के बारे में बात करत घड़ी, इ निर्दिष्ट करल महत्वपूर्ण बा कि इ केकर सापेक्ष बा (यानी, कुल कतना हवे जेकि 100% के समतुल्य बा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"2.0"} +{"id":4322,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब कौनो मात्रा में \"10% वृद्धि\" या \"10% गिरावट\" के बात होला त सामान्य व्याख्या इ होला कि इ उ मात्रा के प्रारंभिक मान के सापेक्ष बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"1.0"} +{"id":4323,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रतिशत आउर प्रतिशतता बिंदु के अलगे- अलगे अवधारणा के बीच एके तरह के भ्रम संभावित रूप से एगो बड़का गलतफहमी पैदा कर सकेला, जब पत्रकार लोग चुनाव परिणाम के बारे में रिपोर्ट करेलन त उदहारन खातिर, नाया परिणाम आऊ पहिले के परिणाम के प्रतिशतता में अंतर के रूप में व्यक्त करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"1.0"} +{"id":4324,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ शब्द के लैटिन भाषा के शब्द पर सेन्टम से सम्बंधित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"1.0"} +{"id":4325,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रतिशत लिखे खातिर व्याकरण आउर लिखे के तरीके के दिशा-निर्देश अक्सर अलगे-अलगे होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"1.0"} +{"id":4326,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब ब्याज दर बहुत कम होला अर्थात ब्याज दर 1% से कम होवे पर संख्या 0 शामिल कइल जाला. उदा. \"% ट्रेजरी स्टॉक\", \"% ट्रेजरी स्टॉक\" नईखे.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"1.0"} +{"id":4327,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही प्रकार, एगो टीम के जीते के प्रतिशत आउर क्लब द्वारा जीतल गइल मैच के भिन्न के भी आमतउर पर दशमलव के अनुपात के रूप में व्यक्त कई जाला. एगो टीम जेकरा पास .500 जीते के प्रतिशत बा उ आपन 50% मैच जीत गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Percentage","last_updated":"1.0"} +{"id":4328,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घटाव भी जोड़ आउर गुणा के तरह प्रचालन से संबंधित पूर्वानुमेय नियमन के पालन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4329,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राकृतिक संख्या सब पर घटाव करल सबसे आसान संख्यात्मक कार्य में से एगो होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4330,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औपचारिक रूप से, घटावल जाए वाला संख्या के वियोजक के रूप में जानल जाला जबकि जउन संख्या से एकरा के घटावल जाला उ वियोज्य होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4331,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घटाव\" एगो अंग्रेजी शब्द बा जे लैटिन क्रिया शब्द subtrahere से लेहल गइल बा जेमे sub के अर्थ बा \"नीचे से\" आउर trahere के अर्थ \"खींचल\" होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4332,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थिति 3 से, इ 3 पर बनल रहे खातिर बाईं ओर कौनो पद ग्रहण ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4333,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन एगो प्रचालन के निरूपण खातिर, रेखा के बढ़ावे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"2.0"} +{"id":4334,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फेर परिणाम के अग्रणी अंक \"1\" के छोड़ देहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"1.0"} +{"id":4335,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दहाई के स्थान पर 0, 1 से कम बा एही नाते 0 में 10 बढ़ावल जाला आउर 1 के अंतर के साथ जेकि 9 बा, दहाई के स्थान पर लिखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"2.0"} +{"id":4336,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घटाव तब सैकड़ा के स्थान पर आगे बढ़ जाला, जहवां 6, 5 से कम ना होला एही से परिणाम में सैंकड़ा के स्थान पर अंतर लिखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"2.0"} +{"id":4337,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बल्कि इ वियोजक के सैकड़ा के अंक के एगो से बढ़ा देहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"2.0"} +{"id":4338,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर 1 होला आउर परिणाम के सैकड़ा के स्थान पर लिखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Subtraction","last_updated":"2.0"} +{"id":4339,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रमेय के अनुमान पहिला बार पियरे डी फ़र्मेट 1637 में \"अर्थमेटिका\" के एगो प्रति के हासिया में लगवले रहें, जहवाँ उ दावा कइलें कि उनका भीरी एगो परमान बा जे एतना विस्तृत बा कि हासिया में ना आ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4340,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पांच रंग प्रमेय, जेकर एगो संक्षिप्त प्रारंभिक प्रमाण बा, दर्शावत बा कि पांच रंग एगो मानचित्र के रंगे खातिर पर्याप्त बा आउर एकरा के 19वीं शताब्दी के अंत में सिद्ध भी कइल गइल बा हालांकि, इ चार रंग पर्याप्त बा सिद्ध करल बहुते कठिन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4341,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ कंप्यूटर के उपयोग से सिद्ध होवे वाला पहिला प्रमुख प्रमेय रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4342,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अतिरिक्त, कौनो भी नक्शा जउन संभावित रूप से एगो प्रति-उदाहरण हो सकेला, ओमे एगो अइसन भाग होवे के चाही जेकि इ 1,936 के मानचित्र में से एगो जइसन दिखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4343,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मूल रूप से 1908 में स्टीनिट्ज़ आउर टिट्ज़ो द्वारा तइयार कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4344,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"q अवयव युक्त एगो परिमित क्षेत���र प एगो विविधता V में परिमेय बिंदुअन के एगो सीमित संख्या होला, साथ ही उ क्षेत्र वाला प्रत्येक qk अवयव युक्त परिमित क्षेत्र के इंगित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4345,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल रूप से हेनरी पोंकारे द्वारा अनुमानित, प्रमेय एगो अइसन स्थान से संबंधित होला जे स्थानीय रूप से सामान्य त्रि-आयामी स्थान के तरह दिखेला लेकिन इ जुड़ल रहेला आउर आकार में सीमित होला आउर ऐमे कौनो सीमा ना होला (एगो बंद 3-बहुरूप).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4346,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितज्ञ लोग के लगभग एक सदी के प्रयास के बाद, ग्रिगोरी पेरेलमैन 2002 आउर 2003 में arXiv पर उपलब्ध करावल गइल तीनगो पत्र में अनुमान के प्रमाण प्रस्तुत करवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4347,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेरेलमैन प्रमाण के इ भाग के पूरा कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4348,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनौपचारिक रूप से, इ पूछला कि का हर समस्या जेकर समाधान कंप्यूटर द्वारा शीघ्रता से सत्यापित कइल जा सकेला, के कंप्यूटर द्वारा शीघ्रता से हल भी कइल जा सकेला; इ व्यापक रूप से अनुमान लगावल गइल बा कि एहके उत्तर ना में हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4349,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ साबित ना भईल बा कि कवन गलत बा, लेकिन इ व्यापक रूप से मानल जाला कि पहिला अनुमान सही बा आउर दूसरका गलत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4350,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, कोलाज़ (Collatz) अनुमान इ बात से सम्बंधित बा कि पूर्णांक के कुछ क्रम के अवसान होला या ना एकरा खातिर 1.2 × 1012 (एक ट्रिलियन से जादा) तक के सब पूर्णांक के परीक्षण कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4351,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ साक्ष्य विभिन्न प्रकार के हो सकेला, जइसे कि एकर परिणाम के सत्यापन या ज्ञात परिणाम के साथ गहन अंतर्संबंध.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4352,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साक्ष्य के एगो विधि, तब लागू होला जब केवल सीमित संख्या में अइसन मामला होला जउन प्रति-उदहारण के जन्म दे सकेलें तब एका \"ब्रूट फोर्स\" के रूप में जाना जाला: इ दृष्टिकोण में, सब संभावित मामलन पर विचार कइल जाला आउर देखावल जाला कि उ प्रति-उदहारण नइखे देत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4353,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सातत्य परिकल्पना, जे कुछ अनंत समुच्चय के सा��ेक्ष गणनीयता के पता लगावे के कोशिश करता, अंततः समुच्चय सिद्धांत के ज़र्मेलो-फ्रेंकेल अभिगृहीत के सामान्य रूप से स्वीकृत समुच्चय से स्वतंत्र होवे खातिर देखावल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4354,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ संख्या सिद्धांतकार लोग के संदेह होला कि रीमैन परिकल्पना सत्य हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Conjecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4355,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामरिक नक्शा एगो बहुपद मानचित्रण बा जेकरा अक्सर इ बतावे खातिर मूल उदाहरण के रूप में उद्धृत कइल जाला कि कइसे अराजक व्यवहार बहुत सरल अरैखिक गत्यात्मक समीकरण से उत्पन्न हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematical_constant","last_updated":"1.0"} +{"id":4356,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केप्लर क्रमागत फाइबोनैचि संख्या के अनुपात के सीमा के सिद्ध कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematical_constant","last_updated":"1.0"} +{"id":4357,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूगो कारण से इ निरूपण समस्या पैदा कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematical_constant","last_updated":"1.0"} +{"id":4358,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, दूगो निरूपण 0.999... आउर 1 इ अर्थ में समतुल्य होला कि उ एगो ही संख्या के निरूपित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematical_constant","last_updated":"1.0"} +{"id":4359,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कंप्यूटर आउर सुपर कंप्यूटर के उपयोग कके कुछ गणितीय स्थिरांक जइसे π, e आउर 2 के वर्गमूल के गणना एक सौ बिलियन से जादे अंक ले कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematical_constant","last_updated":"1.0"} +{"id":4360,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ स्थिरांक सामान्य प्रकार से एतना अधिक भिन्न होला कि ओकरा के उचित रूप से दर्शावे खातिर एगो नया संकेत के आविष्कार कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematical_constant","last_updated":"1.0"} +{"id":4361,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कब्बो-कब्बो, एगो स्थिरांक के निरूपित करे वाला प्रतीक एगो संपूर्ण शब्द होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mathematical_constant","last_updated":"1.0"} +{"id":4362,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"0 (शून्य) एगो संख्या बा आउर संख्यात्मक अंक उ संख्या के अंक में प्रदर्शित करे खातिर उपयोग कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4363,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंग्रेजी में नंबर 0 के नाम zero (शून्य|, nought (यूके), naught (यूएस;), nil, या—उ संदर्भ में प्रयोग होला जहां कम से कम एगो आसन्न अंक अक्षर \"o\"—Oh या o से अलग होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4364,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभाव के सरल संकेत खातिर, \"कुछ भी नहीं\" आउर \"कोई नहीं\" शब्द के अक्सर उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4365,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा के अक्सर टेलीफोन नंबर के संदर्भ में कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4366,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रतीक nfr, जेकर अर्थ बा \"सुंदर,\" के उपयोग कब्र आउर पिरामिड के चित्रण में आधार स्तर के इंगित करे खातिर भी कइल जात रहल आउर रेखा के ऊपर या नीचे होवे के रूप में आधार रेखा के सापेक्ष दूरी मापल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4367,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेबीलोनियाई स्थानधारक एगो वास्तविक शून्य ना रहल काहे से कि एकर ना ही अकेले प्रयोग कइल गइल रहे आउर नाही कौनो संख्या के अंत में प्रयोग कइल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4368,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"150 इ. तक, टॉलेमी, हिप्पार्कस आउर बेबीलोनियाई लोगन से प्रभावित हो के गणितीय खगोल विज्ञान जेकरा के सिंटैक्सिस मैथेमेटिका कहल जात रहल आउर जेकरा के अल्मागेस्ट भी कहल जाला, आपन काम में शून्य खातिर एगो प्रतीक के उपयोग करत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4369,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ उपयोग के 525 इ. में एगो समतुल्य तालिका में दोहरावल गइल रहे, जेकर अनुवाद लैटिन शब्द nulla \"केहू ना\" के माध्यम से डायोनिसियस एक्जिगुस द्वारा रोमन अंक के साथे कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4370,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रह्मांड विज्ञान के मध्ययुगीन संस्कृत अनुवाद में एगो जैन धर्म के किताब लोकविभाग जेकरा अंदर सन् 458 इ. (शक युग 380) तारीख पड़ल बा, में शून्य सहित दशमलव स्थानीय मान पद्धति के उपयोग कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"2.0"} +{"id":4371,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"813 में, अल-ख्वारिज्मी आपन खगोलीय तालिकन में हिंदू अंकन के इस्तेमाल कइले बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"2.0"} +{"id":4372,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पुस्तक के बाद में 12वीं शताब्दी में अल्गोरितमी डे न्यूमेरो इंडोरम शीर्षक के अंतर्गत लैटिन में अनुवाद कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4373,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम आपन अध्ययन गहराई से कइनी आउर विवाद के लेन-देन सीखनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4374,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम इ पुस्तक जेतना हो सकल, समझ के साथ पन्द्रह अध्याय में बाँट के एकर संपूर्णता में रचना करे के प्रयास कइनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4375,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नौगो भारतीय आंकड़ा 9 8 7 6 5 4 3 2 1 बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"2.0"} +{"id":4376,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"254-255 में 0 एगो प्राकृत संख्या के रूप में सम्मिलित बा. एह स्थिति में इ एगोमात्र प्राकृत संख्या बा जेकि धनात्मक नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4377,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो मान या संख्या के रूप में शून्य, शून्य अंक के समान ना होला, एकर उपयोग संख्या पद्धति में स्थिति के संकेत के अनुसार कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4378,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संख्या 0 के एगो प्राकृतिक संख्या मानल भी जा सकेला आऊ नहिंयो मानल जा सकेला लेकिन इ एगो पूर्णांक होला आउर एही नाते एगो परिमेय संख्या आउर एगो वास्तविक संख्या (साथ ही एगो बीजीय संख्या आउर एगो सम्मिश्र संख्या) भी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4379,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अभाज्य ना हो सकेला काहे से कि ऐमे अनंत संख्या में गुणनखंड बा आउर भाज्य संख्या भी ना हो सकेला काहे से कि एकर अभाज्य संख्या के गुणनफल के रूप में व्यक्त ना कइल जा सकेला (काहे से 0 के हमेशा गुणनखंडन में से एगो गुणनखंड होवे के चाही).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4380,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ नियम कौनो भी वास्तविक या सम्मिश्र संख्या x खातिर तब तक लागू कइल जा सकेला जब तक कि कहल न जाव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4381,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्डिनैलिटी फलन रिक्त समुच्चय पर लागू होला, जवन मान के रूप में रिक्त समुच्चय देला, जेकरा के 0 अवयव से निर्दिष्ट कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4382,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमूर्त बीजगणित में, 0 के उपयोग सामान्य रूप से शून्य अवयव के दर्शावे खातिर कइल जाला, इ जोड़ खातिर एगो विरक्त अवयव बा (अगर विचारणीय विन्यास पर परिभाषित कइल गइल बा त) आउर गुणन खातिर एगो अवशोषक अवयव बा (अगर परिभाषित कइल गइल बा त).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4383,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ राशि खातिर, शून्य स्तर स्वाभाविक रूप से दूसर सब स्तरन से अलग होला, जबकि दूसर खातिर एकरा के कम या अधिक ऐच्छिक रूप से चुनल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4384,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दिखावल गइल बा कि चार गो न्यूट्रॉन के एगो समूह अपने आप में एगो परमाणु मानल जाए खातिर पर्याप्त रूप से स्थिर हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4385,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, कौनो सारणी के अवयवन के C में 0 से शुरू करके n वस्तु के एगो सारनी बनावे खातिर क्रमांकित कइल जा सकेला, सरणी घातांक के क्रम 0 से शुरू होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4386,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेटाबेस में, इ संभव बा कि कौनो क्षेत्र के कौनो मान न होवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4387,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लिखित क्षेत्र खातिर इ खाली नईखे आउर ना ही रिक्त श्रंखला बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4388,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शून्य मान खातिर कौनो भी गणना एगो शून्य परिणाम देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4389,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फॉर्मूला वन में, अगर मौजूदा विश्व चैंपियन खिताब के दौड़ में आपन जीत के बाद के वर्ष में फॉर्मूला वन में भाग ना लेवेला त उ टीम के ड्राइवरन में से एगो के 0 दिहल जाला जेकरा साथ मौजूदा चैंपियन खिताब जीतल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4390,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभ में टाइपराइटर में O आउर 0 के बीच के आकार में कौनो अंतर ना रहे. कुछ मॉडल में अंक 0 खातिर एगो अलग कुंजी भी ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4391,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केंद्र में एगो बिंदु के तरह अंक 0 आईबीएम 3270 डिस्प्ले पर एगो विकल्प के रूप में उत्पन्न भइल प्रतीत होत रहे आउर कुछ आधुनिक कंप्यूटर टाइपफेस जइसे एंडले मोनो आउर कुछ एयरलाइन आरक्षण प्रणाली में भी जारी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/0","last_updated":"1.0"} +{"id":4392,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1 (एगो, जेकरा के इकाई आउर एकांक भी कहल जाला) एगो संख्या आउर एगो संख्यात्मक अंक होला जेकर उपयोग अंक में उ संख्या के दर्शावे खातिर कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4393,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संकेतन के परंपरा में जहवाँ शून्य के न त धनात्मक मानल जाला आउर न ही ऋणात्मक मानल जाला, 1 पहिला आउर सबसे छोट धनात्मक पूर्णांक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4394,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर सब ना त 1 के जादेतर गुण एकरा से निकालल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4395,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये प्रकार इ शून्य के बाद वाला पूर्णांक हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4396,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर मध्य युग में माघरेब आउर अंडालूसिया के माध्यम से अरबी में लिखल विद्वान के कार्य के द्वारा यूरोप में प्रेषित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4397,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ शैली जौना में अंक 1 पर बड़का शिरोरेखा के उपयोग ना होल�� , सामान्यतः अंक 7 के ऊर्ध्वाधर में भी क्षैतिज रेखा के उपयोग ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"2.0"} +{"id":4398,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिभाषा के अनुसार, 1 एगो मात्रा, शुद्ध मान, इकाई सम्मिश्र संख्या के मानक मान, इकाई सदिश आउर इकाई आव्यूह (सामान्यतः तत्समकआव्यूह कहल जाला) बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4399,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"श्रेणी सिद्धांत में, कबो-कबो कौनो श्रेणी के सीमांत वास्तु के दर्शावे खातिर 1 के उपयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4400,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि आधार 1 के घातांकीय फलन (1x) हमेशा 1 के बराबर होला येही से एकर व्युत्क्रम अस्तित्व में (अगर इ अस्तित्व में बा त एका लघुगणक आधार 1 कहल जाई) ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4401,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसहिं, सदिश अक्सर इकाई सदिश (अर्थात, परिमाण एक के सदिश) में सामान्यीकृत कइल जाला काहे से कि ऐमे अक्सर अधिक वांछनीय गुण पाइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4402,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ फाइबोनैचि अनुक्रम में पहिला आउर दूसरका संख्या भी होला (0 शून्य बा) आउर कै गो ले दूसर गणितीय अनुक्रम में पहिला संख्या होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4403,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तइयो, अमूर्त बीजगणित एगो अवयव के क्षेत्र प विचार कर सकेला जे ना त एकाकी बा आउर ना ही समुच्चय.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4404,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाइनरी कोड 1 आउर 0 के एगो क्रम बा जेकर उपयोग कंप्यूटर में कवनो प्रकार के डेटा के प्रदर्शित करे खातिर कई जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4405,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉज़िट्रॉन आउर प्रोटॉन के विद्युत आवेश +1 होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4406,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गेरासा के नियोपीथागोरस दार्शनिक निकोमाचस कहलें कि एक कौनो संख्या ना होला बल्कि इ संख्यन के स्रोत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4407,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वी आर नंबर वन 2014 के लरिकन के टीवी शो लेज़ीटाउन के एगो गाना बा जेकरा एगो मीम के रूप में लोकप्रियता मिलल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4408,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एसोसिएशन फुटबॉल (सॉकर) में संख्या 1 अक्सर गोलकीपर के देहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4409,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राष्ट्रीय हॉकी लीग (NHL) के खिलाडी लोगन के उपयोग खातिर 1 अनुमति प्राप्त न्य���नतम संख्या बा; लीग 1990 के दशक के आखिर में 00 आउर 0 के उपयोग पर रोक लगा दिहलस (उच्चतम अनुमत संख्या 98 बा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/1","last_updated":"1.0"} +{"id":4410,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंकन के कौनो भी यादृच्छिक क्रम में स्वैच्छिक दीर्घ उपक्रम होला जउन अनंत मंकी प्रमेय द्वारा अनादृच्छिक रूप से देखाई देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"1.0"} +{"id":4411,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर, चूंकि कंपास आउर स्ट्रेटएज से कौनो गूढ़ संख्या ना बनावल जा सकेला एही नाते \"वृत्त के वर्ग\" बनावल संभव ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"2.0"} +{"id":4412,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भारतीय खगोलशास्त्री आर्यभट्ट आपन आर्यभटिय (499 ईस्वी) में 3.1416 के मान के प्रयोग कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"1.0"} +{"id":4413,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1424 में, फ़ारसी खगोलशास्त्री जमशेद अल-काशी 3 × 228 भुजा वाला बहुभुज के उपयोग करके लगभग 16 दशमलव अंकन के बराबर, 9 सेक्साजेसिमल अंक बनइलें जउन लगभग 180 वर्ष तक विश्व रिकॉर्ड रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"1.0"} +{"id":4414,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अनंत श्रेणी पर निर्भर ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"1.0"} +{"id":4415,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसन कि एकर सैलामिन आउर ब्रेंट द्वारा संशोधित कइल गइल एही नाते एकर ब्रेंट-सलामिन एल्गोरिथम के रूप में भी जान जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"1.0"} +{"id":4416,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अनंत श्रृंखला या पुनरावृत्त एल्गोरिदम के विपरीत बा जउन अंतिम परिणाम निकले तक कुल मध्यवर्ती अंकन के धारण कइले रहेला आउर ओकर उपयोग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"1.0"} +{"id":4417,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन संस्मरण उपादान के निमोनिक्स कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"1.0"} +{"id":4418,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंक बड़ लकड़ी के पात्र रहल जउन गुंबद जइसन छत से जुड़ल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pi","last_updated":"2.0"} +{"id":4419,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो संख्यात्मक अंक एगो एकल प्रतीक बा जउन अकेले (जइसे \"2\") या संयोजन में (जइसे \"25\") एगो स्थिति संख्या पद्धति में संख्या के प्रदर्शित करे खातिर प्रयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4420,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो स्थिति संख्या पद्धति में हर पूर्णांक खातिर शून्य से आगे तक एगो अद्वितीय अंक होला लेकिन ऐमे संख्या पद्धति के मूलांक ना रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4421,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल अंक आधुनिक अंक से काफी मिलत-जुलत रहेला, इहवां ले कि अंक के दर्शावे वाला उच्चित्र भी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4422,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माया लोग शून्य के प्रदर्शित करे खातिर एगो शेल प्रतीक के प्रयोग करत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4423,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंक के प्रदर्शित करे वाला प्रतीक के छोड़के बाकी थाई अंक प्रणाली हिंदू-अरबी अंक प्रणाली के समान बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4424,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दूनो 3 आधार परनाली बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"2.0"} +{"id":4425,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिछले 300 साल में बहुते लेखक लोग स्थिति संकेत के एगो सुविधा के उल्लेख कइले बा लोग जउन एगो संशोधित दशमलव निरूपण के बराबर हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4426,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, 1111 (एक हजार, एक सौ ग्यारह) एगो प्रतिनियुक्ति बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4427,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दस अंगुली के गिनती के अलावा, कुछ संस्कृति में अंगुली के पोर, अंगुली आउर अंगूठा के बीच के स्थान साथे-साथे अंगुली के भी गिनल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4428,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन स्वदेशी अमेरिकी समूह सहित पाषाण युग के संस्कृति के लोग जूआ, व्यक्तिगत सेवा आउर व्यापारिक सामान खातिर मिलान चिन्ह के प्रयोग करत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4429,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लगभग 3500 ईसा पूर्व के शुरुआत में, माटी के प्रतीक के धीरे-धीरे संख्या के संकेत से बदल देहल गइल रहल जउन माटी के गोली (मूल रूप से गोली के बदले पात्र) में बनल विभिन्न कोण पर गोल आकार से प्रभावित रहल, जवन के फेर पका दिहल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4430,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ कीलाकार संख्या चिन्हा ओहलोग द्वारा प्रतिस्थापित गोल संख्या चिन्हा से मिलत-जुलत रहे आउर गोल संख्या चिन्हा के योगात्मक चिन्हा मान संकेत कुल के भी धारण कइले रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4431,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेक्साजेसिमल अंक एगो मिश्रित मूलांक पद्धति रहल जवन क्यूनिफॉर्म वर्टिकल वेजेज आउर शेवरॉन के क्रम में वैकल्पिक आधार 10 आउर आधार 6 धारण कइले रहल .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4432,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैनिकन के अद्वितीय संख्या आउर चावल के माप में इ मिलान चिन्हन के बहुते विशिष्ट संयोजन देखाई देता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4433,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पारंपरिक मिलान चिन्हा के गुना आउर भाग करल बहुत कठिन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4434,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यहूदी लोग समान पद्धति (हिब्रू अंक) के उपयोग करल शुरू कइलस जेकर सबसे पुरान ज्ञात उदाहरण लगभग 100 ईसा पूर्व के सिक्का रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4435,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य अमेरिका के माया सभ्यता के लोग मिश्रित आधार 18 आउर आधार 20 पद्धति के प्रयोग कइलस जउन संभवतः ओल्मेक से विरासत में मिलल रहल जेमे स्थिति संकेतन आउर शून्य जइसन उन्नत विशेषता शामिल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4436,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16 वीं शताब्दी में स्पेन के जीते वाला लोग गांठ आउर रंग के कूटलेखन के ज्ञान के दबा देले रहलें, आऊ इ ज्ञान ना बाचल हालांकि साधारण क्विपू जइसन रिकॉर्डिंग उपकरन अभियो एंडियन क्षेत्र में उपयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4437,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शून्य के प्रयोग भारत में पहिला बार 7 वीं शताब्दी ई. में ब्रह्मगुप्त द्वारा कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4438,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरबी गणितज्ञ लोग दशमलव अंश के शामिल करे खातिर प्रणाली के विस्तार कइलस, आऊ 9वीं शताब्दी में मुहम्मद इब्न मूसा अल-इवारिज्मी एकर बारे में महत्वपूर्ण बात लिखलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4439,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाइनरी पद्धति (आधार 2) के प्रचार 17वीं सदी में गॉटफ़्रेड लाइबनिज़ द्वारा कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Numerical_digit","last_updated":"1.0"} +{"id":4440,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ चर जेकरा खातिर समीकरण के हल करल जाला, अज्ञात कहलावेला आउर अज्ञात के मान जउन समता के संतुष्ट करेला, समीकरण के हल कहलावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4441,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो सशर्त समीकरण केवल चर के विशेष मान खातिर सही बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4442,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत बार समीकरण के दाहिना-पट्टी के शून्य मान लिहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4443,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो समीकरण उ पैमाना के अनुरूप होला जेमे वस्तु के रखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4444,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बीजगणितीय ज्य���मिति के प्रारंभिक विचार बा जउन गणित के एगो महत्वपूर्ण क्षेत्र हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4445,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कवनो श्रेणी के समीकरण के हल करे खातिर एगो व्यक्ति उ एल्गोरिथम या ज्यामितीय तकनीकन के उपयोग करेला जवन रैखिक बीजगणित या गणितीय विश्लेषण से उत्पन्न भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4446,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्यतः एह सब समीकरण कठिन बाड़ें; एगो व्यक्ति अक्सर हल के होवे या ना होवे के पावे खातिर खोज करेला आउर अगर हल बा त हल के संख्या के गणना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"2.0"} +{"id":4447,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण में, x, y आउर z सब अलगे-अलगे राशि बा (इ मामले में वास्तविक संख्या) जेके वृत्ताकार भार के रूप में दर्शावाल गइल आउर x, y आउर z में से प्रत्येक के भार अलग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4448,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह लेल, अनिर्दिष्ट R वाला समीकरण वृत्त के सामान्य समीकरण होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4449,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हल खोजे के प्रक्रिया या पैरामीटर के मामले में, पैरामीटर के पद में अज्ञात के व्यक्त करल, समीकरण के हल करल कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4450,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो समीकरण के दूनों पक्ष में शून्येतर संख्या से गुणा या भाग करल, समीकरण के प्रभावित ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4451,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बीजीय समीकरण अगर ऐमे खाली एगो चर बा त अविभाज्य होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4452,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित में, रैखिक पद्धति के सिद्धांत रैखिक बीजगणित के आधार आउर आधारभूत हिस्सा होला, जे अइसन विषय हवे जेकर उपयोग आधुनिक गणित के अधिकांश भाग में कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4453,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ नियमबद्धता एगो शंकु के फोकस के स्थिति आउर गुण के निर्धारित करेके अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4454,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेसकार्टेस द्वारा उल्लिखित इ दृष्टिकोण, प्राचीन यूनानी गणितज्ञ द्वारा परिकल्पित ज्यामिति के प्रकार के समृद्ध आउर संशोधित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4455,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक घातीय डायोफैंटाइन समीकरण उ बा जेकरा खातिर समीकरण के पद के घातांक अज्ञात हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4456,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक बीजगणितीय ज्यामिति, विशेष रूप से विनिमेय बीजगणित,भाषा आउर ज्यामिति के समस्या के कारण अमूर्त बीजगणित के आउर अधिक अमूर्त तकनीकन पर आधारित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4457,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समतल के निर्देशांक द्वारा देहल गइल बहुपद समीकरण के संतुष्ट कइला प एहके एगो बिंदु बीजीय वक्र के अंतर्गत आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4458,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुद्ध गणित में, अवकलन समीकरणन के अध्ययन बहुते अलगे-अलगे दृष्टिकोण से कइल जाला, ज्यादातर दृष्टिकोण समीकरण के संतुष्ट करे वाला फलन के समुच्चय आउर ओकर हल से संबंधित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4459,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रैखिक अवकलन समीकरण, जेकर अइसन हल होला जेकरा के गुणांक से जोड़ आउर गुणा कइल जा सकेला, त उ अच्छा तरह से परिभाषित आउर बोधगम्य होला आउर ओकर शुद्ध संवृत रूप से हल मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4460,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पीडीई के प्रयोग विभिन्न प्रकार के घटना जइसन ध्वनि, ऊष्मा, स्थिरवैधुतिकी, वैद्युतगतिकी, द्रव प्रवाह, प्रत्यास्थता या क्वांटम यांत्रिकी, के वर्णन करे खातिर कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4461,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक हल अज्ञात चर कुल खातिर मान सब के एगो समनुदेशन होला जउन समीकरण में तुल्यता के सत्य बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation_solving","last_updated":"1.0"} +{"id":4462,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो समीकरण के सब हल के समुच्चय ओकर हल समुच्चय होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation_solving","last_updated":"1.0"} +{"id":4463,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संदर्भ के आधार पर, समीकरण के हल करेके अंतर्गत या तो कौनो भी हल (एक हल खोजल पर्याप्त बा) या कुल हल या आगे के गुण, जइसे कि कौनो देहल अंतराल से संबंधित, के संतुष्ट करे वाला एगो हल खोजल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation_solving","last_updated":"1.0"} +{"id":4464,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मामला में, हल के सूचीबद्ध ना कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation_solving","last_updated":"1.0"} +{"id":4465,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समीकरणन के प्रकार आऊ संगत विधि में विविधता हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation_solving","last_updated":"1.0"} +{"id":4466,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ गणितीय ज्ञान के कमी के कारण हो सकेला; कुछ समस्या बहुते सदी के प्रयास के बाद हल भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Equation_solving","last_updated":"1.0"} +{"id":4467,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"���णित आउर विज्ञान के बहुते क्षेत्र में बहुपद दिखाई देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4468,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते लेखक इ दूनो शब्द के परस्पर बदल के प्रयोग करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4469,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औपचारिक रूप से, बहुपद के नाम P बा P(x) ना लेकिन फलन संकेत P(x) के उपयोग उ समय से होत आवता जब बहुपद आउर संबंधित फलन के बीच अंतर स्पष्ट ना रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4470,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, कौनो भी व्यक्ति एकर प्रयोग कौनो भी डोमेन पर कर सकेला जहवाँ जोड़ आउर गुणा के परिभाषित (अर्थात कौनो भी वलय) कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4471,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छोट स्तर के बहुपदन के विशिष्ट नाम देहल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4472,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुपद 0, जेकर कौनो भी पद के ना मानल जा सकेला, शून्य बहुपद कहलावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4473,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि एगो शुन्येतर बहुपद के घात कौनो एगो पद के सबसे बड़ा घात होला एही नाते इ बहुपद के घात दु होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"2.0"} +{"id":4474,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुपदन के शुन्येतर गुणांक वाले पद के संख्या के आधार प वर्गीकृत कइल जा सकेला. एगो पद वाला बहुपद के एकपदी कहल जाला, द्वि पद वाले बहुपद के द्विपद कहल जाला आउर तीनगो पद वाला बहुपद के त्रिपद कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4475,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब कौनो फलन के परिभाषित करे खातिर एकर प्रयोग कइल जाला त डोमेन एतना सीमित ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4476,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक चर वाले बहुपद के एकलचर बहुपद आउर एक से अधिक चर वाले बहुपद के बहुचर बहुपद कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4477,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सम्मिश्र संख्या के क्षेत्र के मामले में अपरिवर्तनीय गुणनखंड रैखिक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4478,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर घात एगो से अधिक बा त ग्राफ में कौनो अनंतस्पर्शी रेखा ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4479,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक बीजगणित में, बहुते विधि जइसे कि द्विघात सूत्र, एगो चर में सब एकघाती आउर द्विघाती बहुपद समीकरणन के हल करेके सिखावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4480,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, मूल ज्ञात करे वाला एल्गोरिदम के उपयोग कवनो घात के बहुपद व्यंजक के मूल के संख्यात्मक सन्निकट मूल ज्ञात करे खातिर कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4481,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16वीं शताब्दी के बाद से, समान सूत्र (वर्गमूल के अतिरिक्त घनमूल के उपयोग कके) लेकिन बहुत अधिक जटिल तीन आउर चार घात के समीकरन खातिर जानल गइल (घन समीकरण आउर द्विघात समीकरण देखीं).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4482,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1830 में, वैरिस्टे गैलोइस सिद्ध कइलें कि चार से अधिक घात के अधिकांश समीकरण के करणी के प्रयोग से हल ना कइल जा सकेला आउर दिखइलें कि प्रत्येक समीकरण खातिर इ केहु तय क सकेला कि का इ करणी से हल करे योग्य बा, आउर अगर बा त हल करीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4483,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तइयो, घात 5 आउर 6 के हल करे योग्य समीकरणन के सूत्र प्रकाशित ( क्विंटिक फलन आउर सेक्स्टिक समीकरण देखीं) कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4484,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे प्रभावशाली एल्गोरिदम आसानी से (कंप्यूटर प) 1000 से अधिक घात के बहुपद समीकरणन के हल करे के अनुमति देवेला (रूट-फाइंडिंग एल्गोरिदम देखीं).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4485,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते अज्ञात चर वाले बहुपद समीकरणन के एगो समुच्चय खातिर इ निश्चित करे के एल्गोरिदम बा कि का उनका भीरी जटिल हल के एगो परिमित संख्या बा आउर का इ संख्या हल के गणना खातिर परिमित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4486,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बहुपद समीकरण जेकरा खातिर केहु खालि पूर्णांक के हल में रुचि लेला, डायोफैंटाइन समीकरण कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4487,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तविक मान फलन खातिर गुणांकन के वास्तविक संख्या के रूप में लेहल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4488,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तुल्यता व्याख्या करता कि रैखिक संयोजन स के बहुपद काहे कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4489,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो परिपथ में गुणांक के मामला में, \"गैर-अचर\" के \"गैर-अचर या गैर-इकाई\" से प्रतिस्थापित करेके चाहीं (दूनों परिभाषा एगो क्षेत्र में गुणांक के मामला में अनुकूल बाटे).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4490,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब ग��णांक पूर्णांक, परिमेय संख्या या एगो परिमित क्षेत्र से संबंधित होला त अपरिवर्तनीयता के परीक्षण करे खातिर आउर अपरिवर्तनीय बहुपद कुल में गुणनखंड के गणना करे खातिर एल्गोरिदम (बहुपदन के गुणनखंड देखीं) होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4491,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आव्यूह या रैखिक संक्रियक के अभिलक्षणिक बहुपद में संक्रियक के आईगेनमान ​​के बारे में जानकारी रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4492,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, आज हम जउने सुरुचिपूर्ण आउर व्यावहारिक संकेत के प्रयोग करेनी उ 15वीं शताब्दी के प्रारंभ में ही विकसित हो गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Polynomial","last_updated":"1.0"} +{"id":4493,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बाईं ओर के एगो पूर्ण वर्ग में परिवर्तित करके \"वर्ग के पूरा करेला\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4494,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेसकार्टेस प्रमेय कहता कि प्रत्येक चार स्पर्शी (परस्पर स्पर्शरेखा) वृत्त के त्रिज्या एगो विशेष द्विघात समीकरण के संतुष्ट करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4495,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लगभग 400 ईसा पूर्व के बेबीलोन के गणितज्ञ लोग आउर लगभग 200 ईसा पूर्व के चीनी गणितज्ञ लोग धनात्मक मूल वाला द्विघात समीकरणन के हल करे खातिर विच्छेदन के ज्यामितीय विधि के इस्तेमाल कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4496,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूनानी गणितज्ञ यूक्लिड लगभग 300 ईसा पूर्व एगो जादे अमूर्त ज्यामितीय विधि के निर्माण कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4497,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल-ख्वारिज्मी सामान्य द्विघात समीकरण के पूर्ण हल देवें के प्रक्रिया में, ज्यामितीय प्रमाण देवे जे साथे hr द्विघात समीकरण खातिर एगो या दुगो संख्यात्मक उत्तर मान के, आगे बढ़लें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"2.0"} +{"id":4498,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विशेष रूप से अबू कामिल शुजा इब्न असलम (मिस्र, 10वीं शताब्दी) अपरिमेय संख्या (अक्सर वर्गमूल, घनमूल या चवथा मूल के रूप में) के द्विघात समीकरणन के हल के रूप में या एगो समीकरण में गुणांक के रूप में स्वीकार करे वाला पहिला व्यक्ति रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"1.0"} +{"id":4499,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कैनरी द्वीप समूह से गुजरेवाला एगो प्रमुख मध्याह्न रेखा के उपयोग कइल, ताकि कुल देशांतर मान धनात्मक होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4500,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कईगो नया स्थानन के जोड़इत अउरी टॉलेमी के आंकड़न में सुधार करइत, हिंदू अउरी मुसलमान खगोलविद एह सब विचारन के विकसित करल जारी रखले बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"2.0"} +{"id":4501,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के मध्य जुग में, भूगोल में रुचि पच्छिम में फेर से जिन्दा हो गइल, जइसे-जइसे घुमाई बढ़ल, आऊ अरब के बारे में स्पेन अउरी उत्तरी अफ्रीका के संपर्क के माध्यम से जानन जाये लगल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4502,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रिस्टोफर कोलंबस आपन देशांतर के खोजे खातिर चंद्र गरहन के परयोग करे के दुगो परयास कइलस, पहिला 14 सितंबर 1494 (दुसरका जत्रा) के सोना द्वीप में, अउर दूसरा 29 फरवरी 1504 (चउथका जत्रा) के जमैका में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4503,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुरु में इ एगो अवलोकन उपकरन रहल, बाद में आधा शताब्दी के विकास से इ एगो सटीक माप उपकरण में बदल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4504,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जमीन पर, 18वीं शताब्दी के बीचे तक दूरबीनन अउरी पेंडुलम घड़ियन सन के बिकास के अबधि में उ सब स्थानन के संख्या लगातार बढ़त गइलें जेकर देशांतर, एगो डिग्री से कम के गलती के साथे, अउरी लगभग हमेशा 2-3 डिग्री के भीतर उचित सटीकता के साथे निर्धारित करल गइल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"2.0"} +{"id":4505,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समुद्र के तरंग में सटीक अवलोकन करल जमीन के तुलना में ढेरे कठिन बा, अउरी इ परिस्थितियन में पेंडुलम घडी बढ़िया से काम ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4506,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 1° अउरी 0.5° के भीतरे समाधान खातिर, पुरस्कार वाला दुनो स्तरन के बतावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4507,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ काम के देशांतर बोर्ड से हजारन पाउंड के समर्थन अउरी पुरस्कार देहला के बाद, बाकि ओकरा के 20,000 पाउंड के इनाम पाये खातिर लड़ाई लड़े के पड़ल, अंत में संसद के कहला पे 1773 में एगो अतिरिक्त भुगतान मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"2.0"} +{"id":4508,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1790 के बादे चनरमा के दुरी परयोग में आबै लगल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4509,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ जल्दी से महसूस करल गइल कि टेलीग्राफ के उपयोग देशांतर निर्धारण खातिर एगो समय संकेत संचारित करे खातिर करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4510,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सर्वेक्षण 1874-90 के बरस में मध्य और दक्खिन अमेरिका, अउरी वेस्ट इंडीज अउरी जपान अउरी चीन से मैप करल गइल जगहन के श्रृंखला बना लिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4511,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तब बदल गइल जब 20वीं सदी के शुरुआत में वायरलेस टेलीग्राफी आ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4512,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसरका विश्व युद्ध के बादे रेडियो नेविगेशन सिस्टम सामान्य उपयोग में आवे लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4513,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चुंबकीय अवनति के अपवाद के साथे, इ सब व्यावहारिक तरीका साबित होखे लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4514,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बिंदु पर देशांतर के ओकरे जगह अउरी समन्वित सार्वभौमिक समय (UTC) के बीच के समय के अंतर के गिन के निर्धारित करल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4515,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पजरे शब्द के उपयोग इहे खातिर करल जाला कि इ बिंदु समय क्षेत्र के केंद्र में ना हो सकेला; समय क्षेत्र राजनीतिक रूप से परिभाषित होला, इहे खातिर ओकर केंद्र अउरी सीमा अक्सर 15 डिग्री के गुणांकन पर मेरिडियन पर ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4516,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतरराष्ट्रीय मानक सम्मेलन (आईएसओ 6709) - पूरब घनात्मक हs- ऊपर में उत्तरी ध्रुव के साथे, दहिना हाथ के कार्टेशियन समन्वय प्रणाली के हिसाब से बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4517,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ तब से मानक दृष्टिकोण में बदल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Longitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4518,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जियोइड उ अकार हs जेके समुद्र के सतह धरती के गुरुत्वाकर्षण के प्रभाव में लेला, इमे गुरुत्वाकर्षण आकर्षण अउरी धरती के घुमल शामिल हs, बाकि हवा अउरी ज्वार जइसन दूसर परभाव ना होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4519,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बाकि व्यापक गुरुत्वाकर्षण माप अउरी गणना से ही जानल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4520,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भले भौतिक धरती +8,848 मीटर (माउंट एवरेस्ट) अउरी -10,984 (मारियानास ट्रेंच) के बिच में बा, एगो बड़का गोला से जिओइड के भटकाव +85 मीटर (आइसलैंड) से -106 मीटर (दक्षिणी भारत) तक बा, जे कुले 200 मीटर से कम हs. .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"2.0"} +{"id":4521,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जदि महाद्वीपीय धरती के सुरंगन या नहरन के एगो श्रृंखला से काट दिहल जाये, त उ नहरन में समुद्रन के स्तर भूगर्भ के साथे लगभग मेल खायी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4522,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर इ अर्थ बाटे कि जहाज से जात्रा करत बखत, केहू के जियोइड के उतार-चढ़ाव पर धियान ना दिहल जाला; स्थानीय ऊर्ध्वाधर (साहुल लकीर) हरदम्मे जियोइड के लंबवत होला अउरी स्थानीय अकास स्पर्शरेखा होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4523,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐसन इ खातिर होला की जीपीएस उपग्रह, धरती के गुरुत्वाकर्षण के केंद्र के परिक्रमा करत बाड़ें, खाली एगो भू-केंद्रीय संदर्भ बड़का गोला के सापेक्ष ऊँचाई के नाप सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"2.0"} +{"id":4524,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक जीपीएस रिसीवर्स के सॉफ़्टवेयरन में एगो ग्रिड लागल होला जेसे उ हाल के स्थिति से, विश्व जियोडेटिक सिस्टम (डब्लूजीएस) बड़का गोला के ऊपरे जियोइड (जैसे ईजीएम -96 जियोइड) के ऊंचाई पावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"2.0"} +{"id":4525,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जड़ी उ गोला के पानी से ढँक दिहल जाये, तब पानी हर जगह एक जइसन ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"2.0"} +{"id":4526,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहे कारण बा कि ढेरे हैंडहेल्ड जीपीएस रिसीवर्स में समुद्र तल से ऊंचाई नापे खातिर बिल्ट-इन अनड्यूलेशन लुकअप टेबल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4527,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"GOCE उपग्रह डेटा के पहिला सेवा जून 2010 में यूरोपीय अंतरिक्ष एजेंसी (ESA) के अर्थ ऑब्जर्वेशन उपयोगकर्ता सेवा टूल के माध्यम से ऑनलाइन उपलब्ध भइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4528,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जियोइड एक विशेष समविभव सतह ह, अउरी कुछ हद तक गणना में शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Geoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4529,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लोब धरती के, कौनो दुसर खगोलीय पिंड के, चाहे आकाश मंडल के एगो गोलाकार नमूना बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4530,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आकाश मंडल के एगो नमूना ग्लोब के आकाशीय ग्लोब कहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4531,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई राष्ट्र आऊ मुख्य शहर कुल आऊ अक्षांश आऊ देशांतर रेखा कुल के नेटवर्क देखा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4532,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदहारण के तौर पर, इ आकाशीय क्षेत्र के तारामंडल मे�� भी बांटी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4533,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जानकारी बा कि ग्लोब के बारे में पहिल जिकिर स्ट्रैबो के बाटे, जे लगभग 150 ईसा पूर्व के ग्लोब ऑफ़ क्रेट्स के बारे में बतवलें हवन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4534,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते ग्लोब एक मीटर के परिधि के बने ला, एह लेल उ 1:40 मिलियन के स्केल पर धरती के नमूना बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4535,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आजकल के जादेतर ग्लोब पर अक्षांश आऊ मध्याह्न भी अंकित हो ला, ताकि कौनो ख़ास जगह के अनुमानित निर्देशांक बतावल जा सकहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"2.0"} +{"id":4536,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरान दुनिया के पूरा रूप देखावे वाला धरती के शुरुआती ग्लोब इस्लामी दुनिया में बनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4537,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेहैम एगो जर्मन नक्शा बनावे वाला, नाविक आऊ व्यापारी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4538,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लोब बनावे के पहिले बेहैम बहुते घुमले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4539,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दूसर शुरुआती ग्लोब, हंट–लेनॉक्स ग्लोब, सीए.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4540,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नया संसार के देखावे वाला इ सबसे पुरान ग्लोब होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4541,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिका देखावे वाला एगो नमूना ग्लोब 1507 में मार्टिन वाल्डसीमुएलर द्वारा बनावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4542,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लोबस आईएमपी, इलेक्ट्रो-मैकेनिकल यंत्र, पांच इंच के ग्लोब सहिते, के उपयोग सोवियत आऊ रूसी अंतरिक्ष यान में 1961 से 2002 तक यान संचालन यंत्र के रूप में कइल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4543,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लोब बनावे के इ तरीका के 1802 में जॉर्ज केर्सली द्वारा द इंग्लिश इनसाइक्लोपीडिया में एगो नक्काशी में देखावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4544,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा एगो मशीन में रखल जा ला जे डिस्क के आधा गोला के आकार में ढालेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4545,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ ग्लोब \"विशाल\" अउरी बड़ महंगा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"2.0"} +{"id":4546,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसरका भीरी सोवियत बुलेट खातिर जर्मनी ले छेद बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Globe","last_updated":"1.0"} +{"id":4547,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक गोला के एगो बड़ा घेरा, जेकरा के ऑर्थोड्रोम कहल जाला, गोला अउरी एगो समतल जे गोला के केंद्र बिंदु से होकर गुजरेला के काटेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_circle","last_updated":"1.0"} +{"id":4548,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छोटहन घेरा के उलट इ एगो गोला के बड़हन घेरा के खास मामला ह, अर्थात गोला अउरी एगो तल जो केंद्र से न गुजरेला के प्रतिच्छेदन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_circle","last_updated":"2.0"} +{"id":4549,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपवाद प्रतिपोडल बिंदुअन के एगो जोड़ा ह, जेकरा खातिर कईगो बड़हन गोला बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_circle","last_updated":"2.0"} +{"id":4550,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बड़का घेरा के लघु चाप के लंबाई के रीमैनियन ज्यामिति में एक गोला के सतह पर दो बिंदुअन के बीच के दूरी के रूप में लिहल जाला, जहँवा अइसन बड़का घेरा के के रीमैनियन घेरा कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_circle","last_updated":"1.0"} +{"id":4551,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अउरी बड़का घेरा उ ह जे जमीन अउरी पानी के गोलार्द्धन के बटेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_circle","last_updated":"2.0"} +{"id":4552,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्टोग्राफी में, नक्शा प्रक्षेपण एगो नक्शा बनाबे खातिर एगो ग्लोब के सतह के समतल करे के तरीका ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4553,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानचित्र के काम के हिसाब से, तनी मनी गलती चलेला; इहे खातिर, दूसर गुणन के कीमत पर गोलाकार चीज के कुछ गुणन के बचावे करे खातिर अलग-अलग मानचित्र अनुमान मौजूद बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4554,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विक्षेपन ढेरे शुद्ध गणितीय क्षेत्रन के विषय बा, जेमे डिफरेंशियल ज्योमेट्री, प्रोजेक्टिव ज्योमेट्री अउरी मैनिफोल्ड्स शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4555,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बल्कि, कोनो गणितीय फलन जे वक्र सतह से निर्देशांकन के बढ़िया तरह से अउरी ठीक से समतल में परिवर्तित करेला, एगो प्रक्षेपण ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4556,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती अउरी दोसर बड़का खगोलीय पिंडन के आमतौर पर तिरछा गोलाकार के रूप में बढ़िया से बनावल जाला, जबकि छोटहन वस्तुअन जइसे कि क्षुद्रग्रहवा जादेतर टेढ़-मेढ़ होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"2.0"} +{"id":4557,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहेकि घुमावदार धरती के सतह समतल खातिर सममितीय ना ह, आकृतियन के बचावल एकदम जरुरी हो जाला अउरी एकरे कारन, क्षेत्रवन के गैर-आनुपातिक प्रस्तुति हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4558,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानचित्र के काम इ बतावेला कि मानचित्र खातिर कौन प्रक्षेपण आधार बने के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4559,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेटा सेट भौगोलिक जानकारी होला; उनकर संग्रह धरती के चुनल डेटम (मॉडल) पर निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4560,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टिसोट एगो संकेतक जइसन होला, गोल्डबर्ग-गॉट संकेतक इन्फिनिटिमल्स पर आधारित होला, औरो फ्लेक्सन और स्केवनेस (झुकल अउरी एकतरफा) गलतियन के दर्शावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4561,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कबो-कबो गोला त्रिभुजन के परयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4562,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जहां रौशनी के स्रोत इ अंतिम में बतावल लकीर के साथे निकलेला, ओहिजे अलग-अलग \"प्राकृतिक\" बेलनाकार अनुमान कुल के बीच अंतर उत्पन्न करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4563,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती के वास्तविक अकार अनियमित ह, इहे खातिर एमे जानकारी हेरा जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4564,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तुलना करे खातिर, कउनो संतरा के छिलकन के फड़ले अउरी मोड़ले बिना चपटा न करल जा सकेला.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4565,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पर्शरेखा के मतलब इ होला की सतह स्पर्श करेला बाकि ग्लोब से न कटेला; सेकेंट के मतलब होला कि सतह ग्लोब के कटेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4566,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाकि इ लकीर अक्षांशन के समानांतर होला, जइसन कि शंक्वाकार प्रक्षेपणन में होला, एकरा के मानक समानांतर कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4567,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सामान्य पहलू में कउनो बेलनाकार चाहे छद्म बेलनाकार प्रक्षेपण खातिर लागु होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4568,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पैमाना कउनो विशेष भौगोलिक स्थिति से निकले वाला सब्बे सीधा लकीरन के साथे स्थिर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4569,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चाहे गोलाकार हो चाहे दीर्घवृत्ताभ, चर्चा करल गइल सिद्धांत बिना कउनो नुकसान के लागु रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4570,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"���ीर्घवृत्तीय मॉडल के परयोग आमतौर पर अस्थलाकृतिक मानचित्रन के बनावे अउरी दूसर बड़ अउरी मध्यम पैमानन के मानचित्रन खातिर करल जाला, जेकरा में जमीन के सतह के एकदम ठीक से देखावे के जरुरत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4571,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे सही फिटिंग वाला दीर्घवृत्त के तुलना में, एगो भू-आकृतिक मॉडल खास गुणन जइसे कि दूरी, एक जइसन दिखल और तुल्यता के लक्षण के बदल दी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4572,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनियमित ग्रहन के पिंडन जइसन कि क्षुद्रग्रहन खातिर, कबो-कबो जियोइड के अनुरूप मॉडल के उपयोग मानचित्रन के दिखावे खातिर करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4573,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छाया के धरती के संपर्क में एगो बहुत बड़ सतह के रखला के रूप में देखल जा सकेला, एकरे बाद एगो स्केलिंग ऑपरेशन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"2.0"} +{"id":4574,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जहां रौशनी के स्रोत इ अंतिम में बतावल लकीर के साथे निकलेला, उइजे अलग-अलग \"प्राकृतिक\" बेलनाकार अनुमानन के बीच अंतर उत्पन्न करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4575,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बेलन के धरती के कुल ओर लपेटल जाला, प्रक्षेपित करल जाला, और फेर खोल दिहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4576,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर-दक्खिन के दूरियन के ना त खिंचल बा अउरी ना ही सिकुडल बा (1): समकोणीय प्रक्षेपण चाहे \"प्लेट कैर्री\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4577,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि इ प्रक्षेपण पूरब-पच्छिम खिंचाव वाला उत्तर-दक्खिन दूरी के नाप ह, इ अकार के कीमत पर क्षेत्र के संरक्षित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4578,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर मेरिडियन केंद्रीय मेरिडियन से जादे लंबा होला अउरी केंद्रीय मेरिडियन से दूर, बाहरे तरफ झुकल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4579,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहे खातिर, मेरिडियन दिहल गइल समानांतर के साथे समान दूरी पर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4580,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बनल शंकु मानचित्र में उ मानक समानांतरन के पास पैमानन, अकार अउरी क्षेत्रन में कम गलती होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4581,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पर्शरेखा बिंदु से अनगिनत दूरी के दृष्टिकोन से बनावल ज��� सकेला ; r(d) = c sin","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"2.0"} +{"id":4582,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नियर-साइडेड पर्सपेक्टिव प्रोजेक्शन, जे एगो सीमित दूरी पर अंतरिक्ष से दृश्य के अनुकरण करेला अउरी इहे खातिर एगो पूरा गोलार्ध से कम दिखेला, उदाहरन खातिर 2012 में उपयोग करल गइल द ब्लू मार्बल).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4583,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रक्षेपित होवे पर विशेष बिंदु या बिंदु से एगो रेखा या वक्र खंड में खिंचल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4584,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अज़ीमुथल समदूरस्थ: केंद्र अउरी किनारन के दूरि बचल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4585,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार, नक्शन के कुले उपयोग अउरी उनकर व्यापक माप के पैमानन खातिर ढेरे अनुमान तइयार रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4586,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुनिया के संदर्भ मानचित्र अक्सर समझौता अनुमानन पर देखाई देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Map_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4587,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मर्केटर प्रक्षेपण फ्लेमिश भूगोलवेत्ता अउरी मानचित्रकार जेरार्डस मर्केटर द्वारा 1569 में प्रस्तुत करल गइल एगो बेलनाकार नक्शा प्रक्षेपण ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4588,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर प्रभाव के रूप में, मर्केटर प्रोजेक्शन भूमध्य लकीर से दूर वस्तुवन के अकार के बढ़ाबेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4589,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, एगो धूपघड़ी के ज्यामिति के देखे के बाद, इ नक्सा समान केंद्रीय बेलनाकार प्रक्षेपण पर आधारित हो सकेला, सूक्ति संबंधी प्रक्षेपन के एगो सीमित मामला होला, जे धूपघड़ी के अधार पर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4590,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, इ गलत पहचान के सरल अउरी सामान्य मामला होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4591,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मर्केटर इ मानचित्र के शीर्षक देहलें: \"नविनकन सब के उपयोग खातिर धरती के एक ठे नयका अउरी संवर्धित विवरण सुधारल गइल\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4592,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिछला कुछ वर्षन में अलग-अलग परिकल्पनन के देखावल गइल, बाकि कउनो मामला में पेड्रो नून्स के साथे मर्केटर की दोस्ती अउरी लॉक्सोड्रोमिक टेबल नून्स तक उनकर पहुंच संभवतः उनकर प्रयासन के सहायता प्रदान करले���.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4593,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, इहे सब में शामिल गणित के विकसित करल जाला , बाकि गणितज्ञ थॉमस हैरियट 1589 के आसपास कबो प्रकाशित ना करल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4594,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुगो परमुख समस्या तत्काल परयोग के रोकलें: पर्याप्त सटीकता के साथे समुन्दर में देशांतर के निर्धारण करे के असंभवता अउरी इ तथ्य कि भौगोलिक दिशा के बदले चुंबकीय दिशा के परयोग नेविगेशन में करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4595,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, 19वीं शताब्दी तक, जब स्थिति निर्धारण के समस्या काफी हद तक सुलझ गइल रहल, तब तक इ दुनिया के मानचित्रन पर हावी भइल शुरू ना भइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4596,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही दबाब के चलते प्रकाशक सब 20वीं शताब्दी में प्रक्षेपण के अपन उपयोग क धीरे-धीरे कम कर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4597,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके पूरा करे में, मानचित्र के अपरिहार्य पूरब-पच्छिम खिंचाव, जे भूमध्य रेखा से दुरी के साथे बढ़ेला, मर्केटर प्रोजेक्शन के साथे संबंधित उत्तर-दक्खिन खिंचाव के साथ होला, जेकरा से हर बिंदु स्थान पर पूरब-पच्छिम के पैमाना होला इ उत्तर-दक्खिन पैमाना के समान होला, जे इ एगो अनुरूप मानचित्र प्रक्षेपण बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4598,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"70° उत्तर या दक्खिन से अधिक अक्षांशन पर मर्केटर प्रक्षेपण काम ना करेला, बाकि ध्रुवन पर रैखिक पैमाना बड़ जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4599,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कनाडा के आर्कटिक द्वीपसमूह के उत्तर में स्थित एलेस्मेरे द्वीप ऑस्ट्रेलिया के बराबर दिखेला, हालांकि ऑस्ट्रेलिया 39 गुना बड़ बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4600,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रीनलैंड के वास्तविक क्षेत्र अकेले कांगो लोकतांत्रिक गणराज्य के बराबर ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4601,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलास्का ऑस्ट्रेलिया के बराबर बुझाला, बाकि ऑस्ट्रेलिया असली में 4½ गुना बड़ बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4602,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वीडन मेडागास्कर से बहुत बड़का देखाई देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4603,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्नोमोनिक प्रोजेक्शन के नियमित इकोसाहेड्रोन पर दुनिया के नक्शा\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4604,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब सिकायतन के बदले, आधुनिक एटलस अब दुनिया के नक्शा खातिर या भूमध्य रेखा से दूर के क्षेत्रन खातिर मर्केटर प्रोजेक्शन के उपयोग ना करेला, बाकि बेलनाकार प्रोजेक्सन या समान-क्षेत्र प्रोजेक्सन के रूपन के परयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4605,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1972 में अर्नो पीटर्स इ बताके विवाद शुरू कर देलें कि अब आम तौर पर मर्केटर के समस्या के दूर करे खातिर गैल-पीटर्स प्रोजेक्शन कहल जाला, उ इ दावा करले रहलन कि 1855 में गैल के काम के उदाहरन कार्टोग्राफरन के पहिले के काम के संदर्भित करल बिना इ उनकर अपन मूल काम रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4606,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संभावित विकल्पन में से एगो के खातिर सीमा लगभग 35 किमी बा, बाकि छोटहन माप (बड़ क्षेत्र) अनुप्रयोगन खातिर इ अंतर के छोड़ल जा सकेला, अउरी त्रिज्या अउरी परिधियन खातिर क्रमशः 6,371 किमी अउरी 40,030 किमी के औसत मान लिहल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"2.0"} +{"id":4607,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बेलनाकार नक्शा प्रक्षेपन अक्षांश φ अउरी देशांतर λ के भौगोलिक निर्देशांक के भूमध्य रेखा पर मूल के साथ मानचित्र पर कार्टेशियन निर्देशांक अउरी भूमध्य रेखा के साथे x-अक्ष से जोड़े बला फ़ार्मुलन से निर्दिष्ट करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4608,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि बेलना भूमध्य रेखा पर ग्लोब खातिर स्पर्शरेखा बाटै, इहे खातिर ग्लोब अउरी बेलना के बीच के पैमाना भूमध्य रेखा पर एक ह बाकि कउनो अउर जगह एक न होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4609,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतर (λ − λ0) रेडियन में होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"2.0"} +{"id":4610,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा से जादे खंडन के उपयोग करल गइल होइ: एक ठे फिनिश स्कूल एटलस के लगभग 76 ° N औरो 56° S पर छोटा कर दिहल गइल रहल, जेकर भाव अनुपात 1.97 रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4611,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिकुडल पट्टिया सब बढ़िया होलिन: sec 8° = 1.01, इहे खातिर चौड़ाई 16° (भूमध्य रेखा पर केंद्रित) के पट्टी 1% चाहे 100 में 1 भाग के भीतर सटीक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"2.0"} +{"id":4612,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभी संदर्भ दीर्घवृत्त खातिर e2 के मान लगभग 0.006 बा.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4613,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपरोक्त मॉडल खातिर 1 सेमी 60 डिग्री के अक्षांश पर 1,500 किमी से मेल खाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"1.0"} +{"id":4614,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ जीवा केंद्र पर एगो कोण के 2arcsin(cos φ sin ) के बराबर अंतरित करेला अउरी A अउरी B के बीच के बड़का घेरा के दूरी 2a arcsin(cos φ sin ) होला.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Mercator_projection","last_updated":"2.0"} +{"id":4615,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर पिंडन खातिर आमतौर पर एक ठे निश्चित सतह विशेषता के संदर्भ दिहल जाला, जे मंगल खातिर एरी -0 क्रेटर से गुजरे बाला मेरिडियन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Reference_ellipsoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4616,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पृथ्वी, चंद्रमा अउरी सूरज खातिर संकेत से -180° से +180° तक के डिग्री में व्यक्त करल जाला अउरी दुसर निकायन खातिर 0° से 360° के सीमा के उपयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Reference_ellipsoid","last_updated":"1.0"} +{"id":4617,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानचित्र के नाप मानचित्र पर दूरी के जमीन पर संबंधित दूरी से अनुपात बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4618,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहला तरीका धरती के आकार खातिर उत्पन्न करे बला ग्लोब के आकार के अनुपात होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4619,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते मानचित्र नाममात्र के पैमानन के बताबेला अउरी एके दर्शावे खातिर स्केल (कबो-कबो केवल 'पैमाना' कहल जाला) के प्रदर्शित कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4620,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ये मामला में 'पैमाना' के मतलब होला पैमाना कारक (= बिंदु पैमाना = विशेस पैमाना).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4621,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नक्शा प्रक्षेपण इ समझे में मदद करेला कि पूरा नक्शा माप कइसे बदलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4622,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पुरान समय से लेके 1993 तक मालूम लगभग कुल अनुमानन के सर्वेक्षण ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4623,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छोट पैमानन के मतलब विश्व के मानचित्रन या महाद्वीपन या बड़ देसन जइसन बड़हन क्षेत्रन के मानचित्र सब से होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"2.0"} +{"id":4624,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड़का पैमाना का नक्शा छोटे क्षेत्र के अधिके विस्तार से देखावेल जइसे की काउंटी मानचित्र या शहर के योजना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4625,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, जैसन कि ऊपर बतावल गइल बा, मानचित्रकार \"बड़हन पैमानन पर\" शब्द के परयोग कम विस्तृत नक्शन के संदर्भित करे खातिर करेला- उ जे एगो छोटा क्षेत्र के दर्शाबेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"2.0"} +{"id":4626,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ आमतौर पर एगो संतरा के छीलका के एगो सपाट सतह पर बिना फड़ले अउरी बिगड़ले चिकना करल मुश्किल बा ओइसने लागेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"2.0"} +{"id":4627,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब के उलट कुल नक्शन में आइसोट्रोपिक पैमानन के कारक एगो अनुरूप प्रक्षेपण के संकेत देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4628,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छोट' के अर्थ बा माप के कुछो सटीकता पर वस्तु के माप के कारन में कउनो परिवर्तन न पावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4629,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमनि सब इके कहेनि कि इ निर्देशांक प्रक्षेपण मानचित्र के परिभाषित करेला जेके वास्तविक छपल (या देखे गए) मानचित्रन से तार्किक रूप से अलग करल जाये के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4630,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि बिंदु पैमाना स्थिति अउरी दिशा के साथ बदल रहेला, इहे खातिर प्रक्षेपन पर घेरा के प्रक्षेपण बिगड़ जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"2.0"} +{"id":4631,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानचित्र प्रक्षेपण पर इ विरूपन दीर्घवृत्तन के सुपरइम्पोज़ करे के इ तरिका के बताबेला जेमे मानचित्र पर बिंदु पैमाना बदलत रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4632,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बड़का अक्ष के छोटका अक्ष से अनुपात होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"2.0"} +{"id":4633,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूमध्य रेखा पर माप सही बा (k=1) जइसे छपल मानचित्रन पर एके लंबाई के RF (चाहे प्रमुख माप) के व्युत्क्रम से गुणा करे पर पृथ्वी के वास्तविक परिधि मिल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4634,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शीर्ष प्लॉट आइसोट्रोपिक मर्केटर स्केल फ़ंक्श देखाबेला: समानांतर के स्केल मेरिडियन के स्केल के बराबर होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4635,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहे खातिर, भूमध्य रेखा पर केंद्रित चौड़ाई 3.24 डिग्री के पट्टी के भीतरे टेंगेंट मर्केटर प्रोजेक्शन ढ़ेरे ठीक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4636,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अवलोकन सब अनुप्रस्थ मर्केटर अनुमानन के ��ढे के हौसला देला जेमे एक ठे मेरिडियन के प्रक्षेपण के 'भूमध्य लकीर के जइसन' मानल जाला जेसे हमनि उ मेरिडियन के एगो सिकुडल दूरी के भीतर एगो सटीक नक्शा पावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Scale_(map)","last_updated":"1.0"} +{"id":4637,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार कार्डिनल दिशा, या कार्डिनल बिंदु, चार परमुख कम्पास दिशा होला: उत्तर, पूरब, दक्खिन अउरी पच्छिम, आमतौर पर उनकर आद्याक्षर N, E, S औरो W से दिखावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4638,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूरब या पच्छिम के घुमाई के बखत, इ खालि भूमध्य लकीर पर होला कउनो पुरब या पच्छिम के रख सकेला अउर सीधे जा सकेला (बिना एने-ओने चलइला के).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4639,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चुंबकीय सुई के उत्तरी ध्रुव धरती के भौगोलिक उत्तरी ध्रुव के ओर अउरी एकरे उल्टा इसारा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4640,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुपहरिया में, इ उत्तरी गोलार्ध में लोगन खातिर दक्खिन में होला, जे कर्क लकीर के उत्तर में रहेला, अउरी उत्तर में उ लोगन खातिर जे दक्खिन गोलार्ध में मकर लकीर के दक्खिन में रहेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4641,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ जगहन पर, कौन के पहले इ निर्धारित करल जरुरी होला कि सूरज पूरब से पच्छिम खातिर उत्तर या दक्खिन में आपन चाल के देखके चलत बा कि ना- बायां से दहिने के मतलब इ होला कि इ दक्खिन के ओर जा रहल बा बाकि दहिने से बाएं के मतलब इ बा कि इ उत्तर के ओर जा रहल बा; या केहू सूरज के छाया देख सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4642,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरती के अक्षीय झुकाव के चलते, दर्शक के जगह चाहे जे हो, हर साल खाली दुइये दिन होला जबे सूरज ठीक पुरब मे उगेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4643,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्खिन गोलार्ध में काम करे खातिर, 12 सूरज के होला अउरी घंटा के सुई अउर 12 बजे के बीच के बिंदु के उत्तर के ओर इशारा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4644,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अक्ष आकाशीय गोला के उत्तरी अउरी दक्खिन आकाशीय ध्रुवन पर काटेला, जे प्रेक्षक के क्षितिज पर क्रमशः उत्तर अउरी दक्खिन के ठीक ऊपर बुझाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4645,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिणामी तस्वीर संकेंद्रित चापन (पूरा वृत्तन के भाग) एगो झुण्ड के प्रकट करेला जे सटीक केंद्र आसानी से पा सकेला, अउरी जे आकाशीय ध्रुव से मेल खाला, जे क्षितिज के उपर सीधे वास्तविक ध्रुव के ऊपर रहेला. .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4646,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विषुवनन के सटीक होवे कारण हजारों बरस में ध्रुवन के सटीक स्थिति बदल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4647,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पोलारिस के खोजे के खातिर क्षुद्रग्रह \"बिग डिपर\" के उपयोग कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4648,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि इ सही लगेला, चुंबकीय उत्तर के बजाय, इ घरेलु या शिपबोर्ड चुंबकीय क्षेत्रन के हस्तक्षेप से प्रतिरक्षित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4649,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, मध्यकालीन यूरोप के अधिकांश मानचित्र पूरब (E) के शीर्ष पर राखेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4650,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थलाकृतिक मानचित्र कुल में ऊंचाई आमतौर पर समोच्च रेखा कुल से शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4651,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर बिंदु तब उ बिंदु होला जे उत्तरी आकाशीय ध्रुव के सबसे नजदिक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4652,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डिस्क के चारों ओर उत्तर बिंदु से दक्षिणावर्त घुमेला, एगो पच्छिम बिंदु, दक्खिन बिंदु अउर फेर पूर्व बिंदु के क्रम में समागम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4653,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरान यूरोप में आम तौर पर, कंपास के आठ अउर 32 बिंदुअन के बीच - कार्डिनल आऊ इंटरकार्डिनल दिशा - नाम दिहल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4654,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पांच परमुख बिंदुअन (चारगो दिशा सब अउर केंद्र) बला सिस्टम में पुरान चीन के साथे-साथे पारंपरिक तुर्किक, तिब्बती अउरी ऐनू संस्कृतियो शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4655,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कईगो में \"ऊपर\" अउरी \"नीचे\" भी दिशा में शामिल हो सकेला, अउरी एही खातिर सात दिशवन के बरमांड विज्ञान पर ध्यान देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4656,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर हिमालय अउरी स्वर्ग से संबंधित बाटै जबकि दक्खिन पाताल या पितरन के माटी (पितृ लोक) से जुड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Cardinal_direction","last_updated":"1.0"} +{"id":4657,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर चार कम्पास बिंदुअन या कार्डिनल दिशवन में से एगो बाs.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/North","last_updated":"1.0"} +{"id":4658,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेप्टेंट्रियोनालिस सेप्टेंट्रियोन, \"सात हल बैल\", से बनल हs जेकर नाम सप्तर्षि हs.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/North","last_updated":"1.0"} +{"id":4659,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, लेज़्जियन में, केफ़र के मतलब \"अविश्वास\" अउरी \"उत्तर\" दोनों हो सकेला, काहे की मुस्लिम लेज़्जियन मातृभूमि के उत्तर में पहिले गैर-मुस्लिम कोकेशियान अउरी तुर्क के लोग रहत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/North","last_updated":"1.0"} +{"id":4660,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कउनो घुमेवाला खगोलीय वस्तु पे, उत्तर अक्सर घूर्णन के धुरी के साथे दूर से देखे पर विपरीत दिशा में घूमे वाला भाग के दर्शाबेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/North","last_updated":"1.0"} +{"id":4661,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाकि इ विषय पर कहल कहावल बात के बेकार मानल जाये के चाहि, अउरी स्थलीय चुंबकत्व के बारे में फइलल बात के प्रतिबिंबित करे के संभावना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/North","last_updated":"1.0"} +{"id":4662,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरीका एगो कंपास के परयोग से प्रचलित भइल बाs, जेमे उत्तर के ऊपर रखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/East","last_updated":"1.0"} +{"id":4663,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्लोबल नॉर्थ के 95% के पास पर्याप्त भोजन अउरी रहे के जगह, अउरी पढाई करे के बढ़िया बेवस्था बाs.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/South","last_updated":"2.0"} +{"id":4664,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्खिन शब्द के परयोग देश खातिर भी हो सकेला, खास कर के धियान देबे लायक आर्थिक चाहे सांस्कृतिक अंतर के मामला मे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/South","last_updated":"1.0"} +{"id":4665,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शायदे कबो अर्थ बोलीविया तक विस्तृत होला, अउर एकदम सीमित हाल में इ खाली चिली, अर्जेंटीना अउरी उरुग्वे जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/South","last_updated":"1.0"} +{"id":4666,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पच्छिम आपन धुरी पर धरती के घूमे के उल्टा दिशा रहेला, अउरी इहे खातिर सामान्य दिशा होला जेकर ओर सूरज लगातार आगे बढ़त देखाइ देत रहेला अउरी बाद में जेने डुबत देखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/West","last_updated":"1.0"} +{"id":4667,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले के मिस्र में, पच्छिम के नेदरवर्ल्ड के पोर्टल मानल जात रहल, अउरी मरे के संबंध में मानल जाये बला कार्डिनल दिशा बाs, बाकि इ हमेशा बेकार संकेत के साथ ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/West","last_updated":"1.0"} +{"id":4668,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यहूदी धरम में, पच्छिम के भगवान के शकीना (उपस्थिति) के ओर मा���न जाला, जइसन कि यहूदी इतिहास में तम्बू अउरी ओकर बाद के यरूशलेम मंदिर के मूँह पूरब के ओर होला, जेकरा मे पवित्र स्थान में भगवान के उपस्थिति पच्छिम के ओर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/West","last_updated":"1.0"} +{"id":4669,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्कटिक गोला दुगो ध्रुवीय गोला कुल में से एगो ह अउर ई अछान्स के पाँच गो मुख्य गोला कुल में सबसे उत्तरी, जइसन कि धरती की नक्सा प देखावल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Arctic_Circle","last_updated":"1.0"} +{"id":4670,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्षांश के एगो चक्र या धरती पर अक्षांश के लकीर एगो पूरब-पच्छिम छोट घेरा बाs जे पृथ्वी के चारो तरफ के सब जगह (चाहे कउनो ऊंचाई हो) के कउनो दिहल गइल अक्षांश समन्वय लकीर से जोड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4671,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्षांश के घेरा देशांतर के घेरवन, बड़कन घेरा जे मे पृथ्वी के केंद्र मध्य में होला, के विपरीत होला काहे कि भूमध्य रेखा से दूरी बढ़े पर अक्षांश के घेरा छोटा हो जाला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4672,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्षांश के एगो वृत्त सब मेरिडियन के लंबवत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4673,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भूमध्य रेखा अक्षांश के सबसे लंबा घेरा होला अउरी अक्षांश के एकमात्र घेरा होला जे एगो बड़का घेरा भी हs.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4674,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानचित्र पर, अक्षांश के घेरा समानांतर हो सकेला या नाहियों हो सकेला, अउरी उनकर दूरी अलग हो सकेला, जेकरे आधार पर धरती के सतह के समतल पर मैप करे खातिर कोन प्रक्षेपण के परयोग करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4675,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, एगो मर्केटर प्रोजेक्शन पर अक्षांश के घेरा स्थानीय ऊंचाई अउरी आकृतियन के संरक्षित करे खातिर ध्रुवन के पास अधिक व्यापक रूप से स्थित होला, जबकि गैल-पीटर्स प्रक्षेपन पे घेरा के अक्षांशन के ध्रुवन के पास अधिक नजदीक हो जाला इहे खातिर क्षेत्र के तुलना सटीक हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4676,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत छोटा शब्द बा जेकर परिणामस्वरूप कौनो भी दिशा में कुछ मीटर के दैनिक शिफ्ट बदलत रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4677,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"54°40'N उत्तर के 19वीं सदी के रूस के क्षेत्रन अउरी पश्चिमी उत्तरी अमेरिका में अमेरिकी और ब्रिटिश के बीच के विवादित जमीन के सीमा हs.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4678,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"43°30'N अमेरिका में, मिनेसोटा आउर आयोवा के बीच के सीमा","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4679,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"42°N मूल रूप से नयका स्पेन के उत्तर के ओर के सीमा ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4680,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"41°N अमेरिका में, व्योमिंग अउरी यूटा के बीच के सीमा के हिस्सा, व्योमिंग अउरी कोलोराडो के बीच के सीमा, अउरी नेब्रास्का अउरी कोलोराडो के बीच के सीमा के हिस्सा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4681,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"38°N कोरिया में सोवियत अउरी अमेरिकन कब्जन वाला क्षेत्रन के बीच के सीमा, अउरी बाद में 1945 से कोरियाई लड़ाई (1950-1953) तक उत्तर कोरिया अउर दक्षिण कोरिया के बीच.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"2.0"} +{"id":4682,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौगोलिक रूप से इ वर्जीनिया अउरी उत्तरी कैरोलिना के बीच के सीमा के एगो पश्चिम तरफ विस्तार अउरी केंटकी अउरी टेनेसी के बीच के सीमा के हिस्सा हs.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4683,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा अलावा, उत्तरी कैरोलिना आउर जॉर्जिया के बीच के सीमा के हिस्सा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4684,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"32°N अमेरिका में, न्यू मैक्सिको आउर टेक्सास के बीच के सीमा के हिस्सा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4685,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"25°N मॉरिटानिया आउर माली के बीच के सीमा के हिस्सा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4686,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"17°N वियतनाम युद्ध के दौरान वियतनाम गणराज्य (दक्खिन वियतनाम) अउर वियतनाम लोकतांत्रिक गणराज्य (उत्तरी वियतनाम) के बीच के विभाजन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4687,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"8°N सोमालिया आउर इथियोपिया के बीच के सीमा के हिस्सा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4688,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"7°S कांगो लोकतांत्रिक गणराज्य अउरी अंगोला के बीच के सीमा के एगो छोटहन खंड.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Circle_of_latitude","last_updated":"1.0"} +{"id":4689,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कला रचनात्मक अभिव्यक्ति, कहानी कहे अउर सांस्कृतिक भागीदारी क मानव प्रथावन क एक विस्तृत सृंखला बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4690,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ वस्तुवन, प्रदर्सनन,अंतर्दृसटी अउर ���नुभवन सब के व्यक्त करे अउर नया वातावरन अउर रिक्त स्थान बना के कौसल अउर कल्पना के नियोजित कर सकत बायन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4691,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अधिक जटिल कला रूप के कउनो विसेस पहलु के विकसित या योगदान भी कर सकत हयन, जइसन कि छायांकन में होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4692,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कला सब्द क पहिला अर्थ «करे क तरीका होला».","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4693,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर सबसे बुनियादी अमूर्त परिभासा में, कला एगो संवेदनसील माध्यम से या एगो सुलभ माध्यम से एगो संवेदनसील अभिव्यक्ति ह ताकि कोई भी एके देख, सुन या अनुभव कर सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4694,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अईसन सार्वजनिक रेटिंग अलग-अलग व्यक्तियन के कारकन पर निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4695,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन ग्रीस में, सब कला अउर सिल्प के एके सब्द, तकनीक द्वारा संदर्भित करल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4696,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन रोमन कला में देवतासब के आदरस मानव के रूप में दरसायल गयल बा, जे विसिस्ट विसेसतासब (जइसे ज़ीउस के वज्र) के साथे दिखावल गयल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4697,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सैली के एगो बिसेसता ई बा कि स्थानीय रंग अक्सर एगो रूपरेखा (एगो समकालीन समकक्ष कार्टून बा) द्वारा परिभाषित कयल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":4698,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक सिछाविदों में, कलाओं क आमतौर पे मानविकी क साथ या ओकर उप-समूह क रूप में समूहीकरित करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4699,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किटेक्चर सब्द ग्रीक आर्किटेकटन से आयल बा, \"मास्टर बिल्डर, कारयन के निदेसक,\" αρχι- (अर्खी) \"चीफ\" + τεκτων (टेकटन) \"बिल्डर, बढ़ई\" ले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4700,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक उपयोग में, वास्तुकला एगो जटिल बस्तु या परनाली क एगो निहित या स्पस्ट योजना बनावे, या बनाए क कला अउर अनुसासन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4701,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनभावन सौंदर्यसास्त्र प्राप्त करे बदे नियोजित वास्तुकला अंतरिछ, आयतन, बनावट, परकास, छाया या अमूरत तत्वन में हेरफेर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4702,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि कुछ सिरेमिक उत्पादन के ललित कला मानल जाला, कुछ के सजावटी, औदयोगिक या अनुपरयुक्त कला क सामान मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4703,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माटी क बर्तनन या चीनी माटी क कारखाना सब में, लोगन क एगो समूह माटी क बर्तनन क डिजाइन, निर्मान अउर सजावट करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4704,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमें आम तौर पर कोनो उपकरन से दबाब दे के, या कोनो उपकरन के सतह पर घुमाके सतह पर चिन्ह बनाइब सामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Humanities","last_updated":"1.0"} +{"id":4705,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ड्राइंग में इस्तेमाल करे जाए वाला असली तकनीक सब बा लाइन ड्रॉइंग, हैचिंग, क्रॉसहैचिंग, रैंडम हैचिंग, स्क्रिब्लिंग, स्टिपलिंग और ब्लेंडिंग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4706,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेंटिंग प्रकृतिवादी अउर प्रतिनिधित्वात्मक (अब्बो जीवन या परिदृस्य पेंटिंग के रूप में), फोटोग्राफिक, अमूर्त, कथा, प्रतीकात्मक (प्रतीकवादी कला के रूप में), भावनात्मक (अभिव्यक्तिवाद के रूप में), या प्रकृति में राजनीतिक (कलावाद के रूप में) हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4707,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संग्या \"साहित्य\" लैटिन सब्द लिटेरा से आयल बा जेकर मतलब ह \"एगो व्यक्तिगत लिखल चरितर (पत्र).\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4708,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परदरसन कलासब में परत्येक अनुसासन परकिरिति में अस्थायी बा, जेकर मतलब ह कि उत्पाद समय के अवधि में करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4709,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नृत्य क उपयोग मनुस्यन या जानवरन के बीच गैर-मौखिक संचार (सरीर क भासा देखी) के तरीकन क वरडन करे बदे भी करल जाला (उदाहरन बदे मधुमक्खी नृत्य, संभोग नृत्य), निर्जीव वस्तुअन में गति (जइसे हवा में नृत्य करल गयल पत्ता), अउर कुछ संगीत रूपन या सैलिसब.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4710,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निरमान, परदरसन, महत्व अउर इहां तक ​​कि गाना क परिभासा भी संस्कृति अउर सामाजिक संदरभ के अनुसार बदलत रहत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4711,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संगीतकार रिचर्ड वैगनर ओपेरा क एके काम में इतना ढेर विसयन के संलयन के मान्यता दिहलन, जेकर उदाहरन उनकरे चक्र डेर रिंग डेस निबेलुंगेन (\"द रिंग ऑफ द निबेलुंग\") द्वारा दियल गयल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4712,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"9वीं, 20वीं अउर 21वीं सताब्दी के आखिर ले अउर काम सब मे अन्य विसयन के अद्वितीय अउर रचनात्मक तरीकन से जोड़ल गयल ह, जइसे प्रदरसन कला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4713,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जॉन केज के ढेर सभ जन संगीतकार के बदले एगो पर्दरसन के कलाकार के रूप में जानल जात रहे, औरु बाद में उ भी दुसरे सब्द के बरीयता देने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4714,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए टाइम क कला में नया डिजाइन, चित्रकारी औरु वाणिज्यिक कला जइसन छेत्र सामिल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4715,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक विग्यान के भित्तर, सानस्कृतिक अर्थसास्त्री दिखावेने कि कैसे वीडियो गेम खेलल ढेर पूरान कला के जइसन औरु सानसस्कृतिक प्रचलन में सामिल होए क खातिर बडिया हौवे, जवन वीडियो गेम औरु कला के बीच समान सुझाव देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/The_arts","last_updated":"1.0"} +{"id":4716,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किटेक्चर ( जवन सभ मकान बनावे के काम करेने )टिन आर्किलैटेक्चर, मकान औरु उ सभ क योजना बनावे, डिजाइन तैआर करे औरु निर्माण सुरु करे के परिक्रिया औरु उत्पाद दुन्नु होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4717,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रागैतिहासिक युग में सुरु कईल इ परथा क उपयोग सातों महाद्विपन पे सभ्यताऔरु संस्कृति के बतावे के तरीका के रूप में कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4718,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सताब्दी के भित्तर, लुई सुलिवन घोसना कैने की \"फारम फंकसन क अनुसरन करेला\". \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4719,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तुकला गाव में मौखिक स्थानीय वास्तुकला केजइसन सुरु कईल गईल रहे जवन परीछन औरु गलती से ठीक के तरफ बिकसित भईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4720,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोपीय बिच क काल क समय, रोमनस्क्यू औरु गॉथिक कैथेड्रल औरु अभय के पैन-यूरोपीय सैलीयों क जनम भयल , लेकिन पुनर्जागरन के नाम से जानल जात रहे आर्किटेक्ट्स के चलावल सास्त्रीय रूप क समरथन कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4721,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नयकी तकनीक में , सामग्रियों औरु आसान ज्यामितीय रूप पे जोर देवल गयल रहे, जेकरे बदले जादा-वृद्धि वालन सुपरस्ट्रक्चर क रास्ता सभ चालू हो गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4722,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो बढिय चाहे सुसंगत परकार या संरचना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4723,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एहि खातिर सुन्दरता क बढिया हिस्सा कौनो चीज के जमीनी रूप से चालू करे के खातिर, और सभ चीज के पहचाने के आधार पे रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4724,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16वीं सताब्दी के भित्तर , इतालवी मैननेरिस्ट वास्तुकार, चित्रकार औरु सिद्धांतकार सेबेस्टियानो सेर्लियो ने टुटे ल'ओपेरे डी'आर्किटेटुरा एट प्रोस्पेतिवा (आर्किटेक्चर और परिपेचछ पे आपन काम पूरा कईने) लिखने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4725,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गॉथिक वास्तुकला, पुगिन क मानल गयल रहे की , \"वास्तुकला क एकही सच में रूप इसाई रूप रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4726,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जवन दरसन सभ नया वास्तुकार के परभावित कईले रहने औरु डिज़ाइन के निर्मान करे क खातिर सबकारे में तर्क वितर्क, अनुभव संरचना, पोस्टस्ट्रक्चरलिज्म, डीकंस्ट्रक्सन औरु फेनोमेनोलॉजी सामिल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4727,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सास्त्रीय सभ्यता जईसे की ग्रीक औरु रोमन क वास्तुकला औरु सहरीकरण धरम या बिना जानकर लोग के बजाय नागरिक आदरस से विकसित भयल औरु नया कोठी सभ उभर क सामने आईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4728,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तुकला पे ग्रन्थ सभ बहुत पहिले से लिखल जात हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4729,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बौद्ध वास्तुकला, विसेस रूप से, महान छेत्रीय विविधता के दरसावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4730,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किटेक्ट क भूमिका जादातर मास्टर मेसन, चाहे मैजिस्टर लैथोमोरम के साथै एके रहे काहे से उनके भी कब्बो समकालीन दस्तावेज में बतावल जाला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4731,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इमारत क महान वास्तुकार - ब्रुनेलेस्ची, अल्बर्टी, माइकल एंजेलो, पल्लाडियो - के खातिर जिम्मेदार ठहरावल गयल औरु अदमी पंथ क सुरुवात कर देवल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4732,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सताब्दी में औपचारिक वास्तुसिल्प परिछन , उदाहरण के खातिर फ्रांस में इकोले डेस बीक्स-आर्ट्स में, सुंदर चित्र क उत्पादन औरु संदर्भ औरु व्यव्हार पे बहुत ��म जोर देवल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4733,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इमिना से उल्लेखनीय हौवे ड्ययुसर वेर्कबंड, जेकर गठन 1907 में बढिया गुनवत्ता क मसिन-निर्मित वस्तु क उत्पादन करे खातिर कईल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4734,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब नया वास्तुकला क पहिली बार इस्तमाल कईल गयल रहे तब , इ नैतिक, दार्सनिक औरु सुनदरता संबंधी आधार के साथे एगो अवांट-गार्डे आंदोलन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4735,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नया वास्तुकार क दृष्टिकोन कार्यात्मक विवरनो के पक्ष में ऐतिहासिक संदर्भ औरु आभूषन के हटा के, इमारत के सुद्ध रूप में कम करे के रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4736,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिज़ वैन डेर रोहे, फिलिप जॉनसन औरु मार्सेल ब्रेउर जइसन आर्किटेक्ट्स ने निर्मान क समान औरु नया तकनिकी से सुन्दर बनावे क काम कयल गयल रहे , सरलीकृत ज्यामितीय रूप क खातिर पूरन ऐतिहासिक रूप क व्यापार कईल गईल , नया साधन सभ क जसन मनावल गयल रहे जवन की नया तकनिकी से हासिल भयल. स्टील-फ्रेम निरमान क क्रांति, जवन जादा -वृद्धि वाले सुपरस्ट्रक्चर के जनम देलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4737,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो भी इमारत के डिज़ाइन क खातिर सुरु क परिक्रिया एकदम कठिन हो गयल हव , औरु स्थायित्व, स्थायित्व, गुणवत्ता, धन औरु स्थानीय कानून क पालन जैसे मामला में सुरु से जानकारी के आवासकता हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4738,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तुसिल्प पे जादा प्रभाव डाले के साथै पर्यावरणीय स्थिरता इक जरूरी मुद्दा बन गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4739,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तुकला के ए जरूरी बदलाव में पर्यावरन पे जादा धियान करे क खातिर वास्तुकला के स्कूलन में बदल गयल हौवे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4740,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूएस ग्रीन बिल्डिंग काउंसिल की LEED (उरजा औरु पर्यावरणन डिजाइन में सामने ) रेटिंगपरनाली इमिना जरूरी योगदान देले हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4741,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यह प्रारंभिक डिज़ाइन और उपयोग की योजना भी हो सकती है, फिर बाद में एक बदले हुए उद्देस्य को समायोजित करने के लिए फिर से डिज़ाइन किया गया, या बिल्डिंग सेल के अनुकूली पुन: उपयोग के लि��� एक महत्वपूर्ण संसोधित डिज़ाइन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4742,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पोत क सुरु क डिजाइन, इकर पूरा बिस्तृत डिजाइन, निर्मान , परीछन संचालन औरु रखे खातिर, लॉन्चिंग औरु ड्राई-डॉकिंग सामिल जरूरी गतिविधि होला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4743,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे उल्टा, मेटा-इंटिमेसी क खातिर एगो जगह के रूप में पवित्र वास्तुकला गैर-अखंड, अल्पकालिक औरु आपन , व्यक्तिगत औरु गैर-सार्वजनिक भी हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4744,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ईसाई धरम औरु इस्लाम के जनम के साथे, धार्मिक घर जलदी से पूजा, प्रार्थना औरु धियान क परमुख जगह बनावल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4745,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भारत सिराफ औरु चीन के जइसन दूर से व्यापारियन के व्यवसाय क रस्ता के साथ-साथ विदेसियों द्वारा नुकसान से घिरल रहे , जेकरे बदले देसी सैलियो पे विदेसि चीजन क बहुत सारा परभाव रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4746,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर इक अभी क समय क उदाहरन नालंदा बिहार में हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4747,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरम के अभ्यास में बदलाव क जरिया से, स्तूपन के धीरे-धीरे चैत्य-गृहों (स्तूप हॉल) में सामिल कर देवल गयल रहे..","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4748,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बौद्ध मंदिर के बाद में औरु दछीन एसिया के भरे बिकसित कईल गयल रहे, जहां बौद्ध धरम धीरे-धीरे सुरु क समय से कमहो गयल रहे, सुरु में बिहार में बोधगया क महाबोधि मंदिर एकर उदहारन मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4749,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिंदू धरम में, मंदिर ब्रह्मांड औरु सभ चिज के साथे साथे आंतरिक अंतरिछ के छोट हीस्सा के भी प्रतिनिधि करेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4750,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एहा दु हजार से जादा साल में बिकास भईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4751,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ईटा क बाद पत्थर पे जादा जोर देवल गईल, सास्त्रीय क्रम कम सख्ती से देखल गयल, मोज़ेक के दवारा नक्कासीदार सजावटके बदल देवल गयल,औरु बड़ा गुम्बद सभ क निर्मान कईल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4752,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इस्लामी वास्तुकला के सुरु क सैली में उमय्यद राजवंस के समय 'अरब-योजना' या हाइपोस्टाइल मस्जिदन के बनावल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4753,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इवान मस्जिदन में, एगो चाहे एगो से ज्यादा इवान एगो केंद्रीय प्रांगणक सामना करेले जवन प्रार्थना कछा के जइसन काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4754,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मीनार का उपर क हिस्सा मस्जिदन में सभकरे ले जादा उपर स्थान होला, जवन ओमीन से एगो होला, औरु जादातर तत्काल छेत्र में सभकरे ले जादा उप्पर के बिंदु होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4755,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नतीजा में, मस्जिद के वास्तुकार ने अपने मीनार क उपर क हिस्सा लिया, जेकर उपयोग जरूरी रूप से इक ही काम के खातिर कईल जात रहे- वफादार लोगन क बुलावे के एकर जरूरी काम रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4756,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि गुमबद सभ जगह क गोल आकार के रूप ले लेहलस, भारत में मुगल सभ दछीन एसिया औरु फारस में प्याज क जैस्सन गुम्बद के लोकप्रिय बनावल गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4757,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर प्राथना के कमरा क आगे एगो दिवार होत रहे, प्रार्थना के कमरा क भित्तर जादा जोर देवे वाला छेत्र होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4758,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क़िबला दीवार में, जादातर इकरे बिच में , मिहराब होला, एक आला चाहे अवसाद जवन की क़िबला के बारे में बतावेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4759,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिहराब ओ जगह पे स्थान के रूप में काम करेला औरु इमाम नियम से पांच दिन के प्राथना ले रूप में काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4760,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इमिना एगो गुफा, ट्रॅनसेप्ट औरु वेदी पूर्वी छोर पे हौवे (कैथेड्रल आरेख देखले ).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4761,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर स्थापत्य इतिहासकार माइकल एंजेलो के दवारा रोम में सेंट पीटर क बेसिलिका के डिजाइन के बैरोक सैली के अग्रदूत के रूप में मानल जाला ; इकरा से जादातर खाली जगह (लंबी संकरी नावों क जगह), प्रकास औरु छाया पे जादा तेज ध्यान, व्यापक अलंकरण, बड़े भित्तिचित्रों, भीतरी कला पे ध्यान रोके खातिर औरु जादातर केंद्रीय के बाहरी प्रछेपन दवारा जानल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4762,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि अभी क समय के वास्तुकला के विकास पर धर्मनिरपेक्ष संरचनाओं क जादातर रूप से जादा परभाव रहे, नया वास्तुकला के ढेर सारा उदाहरण 20 वीं सताब्दी की धार्मिक इमारतन में पावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4763,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"येसे \"सेनानियों के फालानक्स\" के रूप में बतावल गयल हव जवन सभ ओन्हन के मूछपे बनल हव औरु स्वर्ग के तरफ इसारा करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4764,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्वतंत्रता पे मंदिर, मिसौरी क कल्पना जापानी वास्तुकार ग्यो ओबाटा ने चैम्बर वालन नॉटिलस के अवधारणा के बाद कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4765,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसरे तरफ बेसिलिका ऑफ अवर लेडी ऑफ लिचेआ एगो ज्यादा पुराना प्रारंपरिक इमारत हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Sacral_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4766,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो स्थापत्य सैली विसेस्जोताओ क समूह होला जवन इक इमारत या दुसर संरचना क उल्लेखनीय या ऐतिहासिक रूप से पहचाने के योग्य बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4767,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादातर वास्तुकला के सैलियो के हिसाब से वर्गीकृत करल जा सकल जाला जवन समय के साथ बदलते फैसन, विश्वासों औरु धरम क बतावेला, चाहे नया बिचार, प्रौद्योगिकी या सामग्रि के जनम क दर्सवेला जवन सभ नइ सैली के संभव बनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4768,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कौनो समय कई सैली सभ फैसनेबल हो जाला, औरु जब कौनो सैली बदलेला तब यह जादातर धीरे धीरे होला जैसेआर्किटेक्ट सिखेने औरु नया बिचार सभ क अनुकूल होला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4769,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसन की , पुनर्जागरन क विचार 1425 के आसपास इटली में उभरल रहे जवन अगले दू सौ साल में पूरा यूरोप में फयिल गईल, फ्रांसीसी, जर्मन, अंग्रेज औरु स्पेनिस पुनर्जागरण क साथे साथ समान सैली भी , ओ सभ बहुत बडिया तरह क रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4770,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्थापत्य सैली के फैसन से बाहर भईला के बाद, पुनरुद्धार औरु दुबारा व्याख्या हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4771,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पैनिस मिसन सैली को 100 साल बाद मिसन रिवाइवल के रूप में पुनर्जीवित किया गया था, और यह जल्द ही स्पेनिस औपनिवेसिक पुनरुद्धार में विकसित हुआ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4772,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैननेरिस्ट आर्किटेक्चर क एगो उदाहरन रोम के बहरे ऊबड़-खाबड़ देस कैप्रारोला में विला फ़ार्नीज़ हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4773,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एंटवर्प के जरिया से, पुनर्जागरन औरु मनेरवादी सैली क व्यापक रूप से इंग्लैंड, जर्मनी औरु उत्तरी और पूर्वी यूरोप में ढेर क पेस कईल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4774,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सद्भाव के पुनर्जागरण आदर्स ने स्वतंत्र और अधिक कल्पनासील लय का मार्ग प्रसस्त किया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_style","last_updated":"1.0"} +{"id":4775,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तुकला सिद्धांत वास्तुकला के बारे में सोचे, बात करे औरु लिखे का काम होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4776,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तुकला सिद्धांत जादा उपदेस जइसन होला, औरु सिद्धांतवादी स्कूल के भीतरे ही रहे या काम करे क इच्छा रखले रहेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4777,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, इसका मतलब यह नहीं है कि ऐसे काम मौजूद नहीं थे, यह देखते हुए कि कई काम पुरातनता से कभी नहीं बचे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4778,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संभवत: 27 और 23 ईसा पूर्व के बीच लिखा गया, यह सास्त्रीय वास्तुकला पर जीवित रहने वाला एकमात्र प्रमुख समकालीन स्रोत है.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4779,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीन मौलिक कानून क भी प्रस्ताव करेला जौने के वास्तुकला क पालन करे क चाही , जेसे की ईपर विचार कईल जा सके : फर्मिटस, यूटिलिटस, वेनुस्टास, जेकर अनुवाद 17 वीं सताब्दी में सर हेनरी वॉटन के द्वारा अंग्रेजी नारे दृढ़ता, वस्तु औरु खुसी में कईल गयल रहे (जेकर मतलब हौवे संरचनात्मक पर्याप्तता, कार्यात्मक पर्याप्तता) , औरु सुंदर होखला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4780,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जईसे स्थापत्य सिद्धांत संरचना पे रहे, इहीलीए ओमिना से कुछ क ही लेख लिखल जा सकल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4781,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सभ सिद्धांत नया वास्तुकला में काम के देख क बिकास के अनुमान लगावल गयील रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4782,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इकरे बदले में ब्रिटेन में आर्ट नोव्यू क खातिर आधार बनावल गयल, चार���ल्स रेनी मैकिनटोस के काम क उदाहरन औरु बियाना के सेसन पे परभाव डाले रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4783,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सताब्दी के बिचे-तीसरे के दौरान पैदा भईल पीढ़ी काफी हद तक सेम्परक बहकावे में ऐतिहासिक दायरा औरु इगो बडिया ग्रैन्युलैरिटी के संयोजन क द्वारा दिखावल अवसर में बढिया रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4784,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नये आंदोलन क विचार के नकार देवल गयल औरु ले कॉर्बूसियर ने काम क ऊर्जावान रूप से इक तरह से मना कर देवल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4785,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समय के एगो दुसर प्रभावसाली योजना सिद्धांतकार एबेनेज़र हॉवर्ड रहने , इ उद्यान सहर आंदोलनक स्थापना कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4786,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छपाई में नई वास्तुकला सब्द क सुरु क समय परियोग ओटो वैगनर के एगो किताब के सीर्षक में भईल रहे , इ कला नोव्य चित्रों के साथे वियना सेकेसन के अपने खुद क काम क मुखिया औरु अपने छातरन के उपदेसात्मक ग्यान के बारे में जानकारी देले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4787,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रैंक लॉयड राइट, जवन की ऐतिहासिक पुनरुत्थानवाद नकारे में नया रहने , अपने सिद्धांत में बहुते जानकर रहने , जवन सभ लिख क भी बतावल गयल हौवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4788,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राइट जादा काव्यात्मक रहने औरु उ 19वीं सदी के रचनात्मक कलाकार के नजरिया से बेजोड़ प्रतिभा जइसन मजबूती से बनाये रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"2.0"} +{"id":4789,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई डालिबोर वेस्ली या अल्बर्टो-पेरेज गोमेज जैसन सिकछाबिदसब के मामला में भी रहल बाटे, अउरी हाल के बरस में ई दरसनिक अभिबिन्यास के नया पीढ़ी के सिद्धांतकारसब (ईजी जेफरी किपनिस या सैनफोर्ड क्विंटर) के सोध के माध्यम से मजबूत कयल गईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4790,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर, जैसन कि बीट्रिज कोलोमिना अउरी मैरी मैकलियोड, बास्तुकला के ऐतिहासिक समझ के बिस्तार करत बाटे, जेमें कम या मामूली परबचन सामिल बा जे बखत के साथ बास्तुसिल्प विचारन के बिकास के परभाबित कईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4791,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर सिद्धांतन में, बास्तुकला क�� तुलना एगो अइसन भासा से कयल जात बाटे जेकरा हर बार उपयोग कयल जाय पर आबिस्कार अउरी पुन: अबिस्कार कयल जा सकत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4792,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2000 के बाद से, बास्तु सिद्धांत के भी सहरीकरन अउरी बैस्बीकरण के तेजी से उदय के सामना करय के पड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4793,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिछला दसक में, तथाकथित \"डिजिटल\" बास्तुकला के उदय भईल बा सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4794,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्किटेक्ट्स एगो नया औपचारिक भासा बिकसित करय के परयास में जैविक देखाय बला भबनन के भी डिजाइन करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"1.0"} +{"id":4795,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि ई नया बास्तुसिल्प परवरीत्तिसब उभर बाटे, ढेर सिद्धांतबादी अउरी आर्किटेक्ट ई मुद्दन पर काम कऽ रहल बाड़े, पैट्रिक सूमाकर के पैरामीट्रिकबाद जैसन कि सिद्धांतों अउरी बिचारन के बिकसित कर रहल बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Architectural_theory","last_updated":"2.0"} +{"id":4796,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीजान्टिन वास्तुकला बीजान्टिन साम्राज्य, या पुरबी रोमन साम्राज्य के बास्तुकला बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4797,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन गराफिक सादगी के साथे सानदार सुनहरा मोजाइक चर्चन के दिल में रोसनी अउर गर्मी ला दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4798,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ स्तंभ संगमरमरो के बनल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4799,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कीमती लकड़ी के फरनीचर, जैसन कि बिस्तरा, कुरसियन, स्टूल, टेबल, पोथीरखे बला अउरी सुंदर राहत के साथ चांदी या सुनहरा कप, सजावल गईल बीजान्टिन अंदरूनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4800,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सास्त्रीय मंदिरन बदे, केबल बाहर महत्वपूर्ण रहे, काहेकी केबल पुजारी ही भित्तर में परबेस करत रहे, जहवा देबता के मुरती जकरा मंदिर समरपित कयल गईल रहे, रखल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4801,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेंट मार्क, वेनिस के कैथेड्रल (1071) में ऊ लोगन बिसेस रूप से जॉन रस्किन के फैंस के आकरसित कईलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4802,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरबी स्तंभसब पर चील, सेर अउरी मेमना के कबो-कबो उकेरल जात बाटे, लेकिन पारंपरिक रूप से ब्यबहार कयल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4803,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समग्र स्तंभ गिरजाघर के बिच के मुख्य जगह के पंक्तिबद्ध करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4804,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्तंभ सब परकार के बिबिधतासब में परनसमूह से भरल बाड़े सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4805,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर संरचनासब में कॉन्स्टेंटिनोपल के ग्रेट पैलेस के खंडहर, कॉन्स्टेंटिनोपल के नया देबाल (192 टाबरन के साथ) अउरी बेसिलिका सिस्टर्न (सैकड़ों पुनर्नबिनीकरन सास्त्रीय स्तंभसब के साथ) मिलल बाड़े सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4806,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इस्तांबुल में एक दर्जन पूरब चर्चसब में पेलोलोगन बखत के नीमन तरह से परतिनिधित्व कयल जाला, बिसेस रूप से चोरा में सेंट उद्धारकरता अउरी सेंट मैरी पामकारिस्टोस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4807,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चर्च ऑफ द होली एपोस्टल्स (थेसालोनिकी) के देर से अबधि के एगो आर्कसक संरचना के रूप में उद्धृत कयल गईल बाटे, एकर बाहरी देबाल के जटिल ईटवर्क पैटर्न या चमकीला सिरेमिक के साथ जटिल रूप से सजाव्ल गईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4808,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेंट सर्जियस, कॉन्स्टेंटिनोपल, अउरी सैन विटाले, रेवेना, केंद्रीय प्रकार के चर्चसब में, गुंबद के नीचवा के जगह के अस्टकोना में अपसाइडल जोड़ कऽ बढ़ावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4809,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अखंड छेत्र, लगभग 260 फीट (80 मीटर) लमहर, जेकर बड़का हिस्सा 100 फीट (30 मीटर) से बेसी चौड़ा बाटे, पूरा तरह से घरेलू सतहसब के एगो परनाली द्बारा तोप दिहल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4810,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पबितर देबदूत (छठबी सदी ) में पांच गुंबदन के एगो सूली पर चढ़ाय के योजना पर लागू कयल गईल रहे; केंद्रीय गुंबद सबसे ऊंच रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4811,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कबो-कबो केंद्रीय जगह बरगाकार रहे, कबो-कबो अस्टकोनीय, या कम से कम चाइर के बजाय गुंबद के समर्थन करय बला आठ पियर्स रहे, अउरी गिरजा के बिच के भाग अउरी ट्रांसेप्ट अनुपात में सांकर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4812,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अबो सामने एगो चौकोर कोर्ट लगाबा सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4813,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीधा गुंबद के केंद्र के नीचु अम्बो बाटे, जेमें से सास्त्र के घोसना कईल गईल रहे, अउरी फारस के स्तर पर एंबो के नीचवा गायकसब के गाना बजायबालन के खातिर जगह रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4814,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य पुरबी बिंदु पर पितरसत्ता के सिंहासन के साथ एपीएस के वक्र के चारों औरी बढ़त सीटन के पंक्तिसब सिंट्रोनन के गठन कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4815,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाहर के गुम्बदन अउरी तिजोरीयन के रोमन किस्म के सीसा या खपरैल से ढकल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4816,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीरिया (70 9-715) में बिसिस्ट सुरुआती इस्लामी स्मारकन में ढेर बीजान्टिन परभाब पावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4817,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ईटासब 70 सेमी x 35 सेमी x 5 सेमी के उपयोग कयल गईल रहे, अउरी ई ईटासब के लगभग 5 सेमी मोटी मोर्टार के उपयोग कऽके एक साथ चिपकावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4818,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सायद हागिया आइरीन के सबसे निसचित बिसेसता भित्तरी अउरी बाहरी डिजाइन के बीच कठोर अंतर बाटे जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4819,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सैली सेंट पीटर्स बेसिलिका जैसन ढेर दोसर भबनन के निरमान के परभाबित कईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4820,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हागिया सोफिया के अंतिम संस्करन के निरमान, जे आजो खड़ा बाटे, की देखरेख सम्राट जस्टिनियन कईल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Byzantine_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4821,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गॉथिक बास्तुकला (या इंगित बास्तुकला) एगो स्थापत्य सैली बाटे जे 12 बी सदी के अंत से 16 बी सदी तक यूरोप में बिसेस रूप से लोकप्रिय रहे, उच्च अउरी स्वर्गीय मध्य जुग के दौरान, कुछ छेत्रन में 17 बी अउरी 18 बी सदी में जिन्दा रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4822,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ बखत के सैली के कबो-कबो ओपस फ्रांसिजेनम (लिट) से जानल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4823,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पराथमिक इंजीनियरिंग नबाचार अउरी दोसर बिसिष्ट डिजाइन घटकसब में से एगो फ्लाइंग बट्रेस बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4824,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, ई इंगित करय बदे कौनो सबूत नईखे बा कि अर्मेनियाईन बास्तुकला अउरी पस्चिमी यूरोप में गोथिक सैली के बिकास के बीच एगो सम्बन्ध रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4825,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई प्रकार गोथिक सैली, सासतरिय बास्तुकला के बिरोध में होखे के कारन, ऊ दृष्टिकोन से उन्नति अउरी परिस्कार के बिनाशस से जुड़ल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4826,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"18 बी सदी में 'सरसेन' सब्द अब्बो परयोग में रहे अउरी ई आम तौर पर मूर अउरी अरब समेत कुल मुस्लिम बिजेतासब के संदरभित करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4827,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साली के प्रति उनकर बिरोध ऐतना मजबूत रहे कि ऐसन करय के खातिर दबाब डालय के बाबजूद ऊ नया सेंट पॉल पर गॉथिक छत लगाय से मना कर देहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4828,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर लेखकन ई आरोप के खिलाफ एगो रुख अपनयलन बाड़े जन, ई दाबा करत कि गॉथिक सैली यूरोप में दोसर तरीका से फ़िल्टर कईल गईल रहे, उदाहरन बदे स्पेन या सिसिली के माध्यम से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4829,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई धारमिक सिद्धांतन से भी प्रभाबित रहे, जे बेसी प्रकास के मांग करत रहे अउरी वाल्टनन अउरी बट्रेस में तकनीकी सुधारसब के कारन जे बड्ड जियादा ऊंचाई अउरी बड़ खिड़कीयन के अनुमति देत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4830,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिब-वॉल्ट्स डरहम (1093-) में कैथेड्रल के कुछ हिस्सन में अउरी नॉर्मंडी (1098) में लेसे एबे में कार्यरत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4831,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"13 बी सदी तक एंजविन साम्राज्य के हिस्सा, नॉर्मंडी के डची गॉथिक के अपन संस्करन बिकसित कईलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4832,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक नॉर्मन गोथिक के एगो उदाहरन बेय्यू कैथेड्रल (1060-70) बाटे जहवा रोमनस्क्यू कैथेड्रल नेव अउरी गाना बजायबालन के गॉथिक सैली में बनावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4833,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कॉटेंस कैथेड्रल के गोथिक में लगभग 1220 से चालु कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4834,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देबालन के हटाय अउरी खिड़कीयन बदे अउरी जगह बनाय बदे सुगर पुरान रोमनस्क्यू चर्च के रिब वॉल्ट के साथ पुननिर��ान कईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4835,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर अलाबा, ऊ पोर्टल के ऊप्पर एगो गोलाकार गुलाब के खिड़की के सामने के तरफ लगयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4836,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डरहम कैथेड्रल 1093 अउरी 1104 के बीच निरमित रिब वॉल्ट के नियोजित करय बला पहिल कैथेड्रल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4837,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानल जात बाटे कि सेंस कैथेड्रल, विलियम ऑफ सेंस पर काम करय बला बिल्डरन में से एगो बाद में इंग्लैंड के जतरा के अउरी बास्तुकार बन गईल, जे 1175 अउरी 1180 के बीच, नया गोथिक सैली में कैंटरबरी कैथेड्रल के गाना बजायबालन के पुननिरमान कईलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4838,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रांसीसी गोथिक चर्च सेंट-डेनिस में गाना बजायबालन के चारो औरी चलय बला अउरी साइड-चैपल दुन्नो अउरी पस्चिमी अगिलाभाग पर जोड़ल गईल टाबरन अउरी ट्रिपल दुयार से काफी परभाबित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4839,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नॉट्रे-डेम के बिल्डरन ऊपरी देबालसब से मेहराब से जुड़ल देबालसब के बाहर उड़य बला बट्रेस, समर्थन के भारी स्तंभसब के पेस कऽके आगे बढ़ईलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4840,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर काम विलियम अंग्रेज दुयारा जारी रखल गयईल रहे जे 1178 में अपना फ्रांसीसी नाम के बदल दियल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4841,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टियरसेरोन - सजाबटी वॉल्टिंग पसलियन - ऐसन लगत बाटे कि पहिल लिंकन कैथेड्रल में वॉल्टिंग में उपयोग कयल गईल रहे, c.1200 स्थापित कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4842,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हाई गॉथिक में पहिल भबन पेरिस के दक्खिन में एगो महत्वपुर्न तीरथ चर्च चार्ट्रेस कैथेड्रल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4843,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देबालसब रंगीन कांच से भरल रहे, मुख्य रूप से वर्जिन मैरी के किससा के देखावेलन, लेकिन हरएक खिड़की के एगो छोट से कोना में, ऊ खिड़कीयन के दान करय बला गिल्ड के सिल्प के देखावेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4844,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य यूरोप में, उच्च गोथिक सैली पबितर रोमन साम्राज्य में पहिल बार टॉल (1220-) में देखाय देहलक, जेकर रोमनस्क्यू कैथेड्रल रीम्स कैथेड्रल के सैली ���ें बनाव्ल गईल रहे; फिर ट्राएर के लिबफ्रौएनकिर्चे पैरिस चर्च (1228-), अउरी फेर समुच्चे रीच में, मारबर्ग में एलिसाबेथकिर्चे (1235-) अउरी मेट्ज में कैथेड्रल (सी.1235-) से चालु भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4845,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लैंसेट खिड़कीयन के ज्यामितीय बार-ट्रेसरी दुयारा अलग कईल गईल ढेर रोसनी दुयारा प्रतिस्थापित कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4846,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हाई गॉथिक के दोसर बिसेसतासब में बार-ट्रेसरी, उच्चा अउरी लमहर उड़ान बला बट्रेस के उपयोग कऽके बड आकार के गुलाब के खिड़कीयन के बिकास रहे, जे सबसे ऊंच खिड़कीयन तक पहुंच सकत रहे, अउरी मूर्तिकला के देबालसब बाइबिल के किस्सन के दर्सावत बाटे जे ट्रांसेप्ट अगिलाभाग अउरी मोरचन के भरत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4847,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रांसीसी रेयोनेंट गोथिक के ऊंच अउरी पातर देबालन के उड़य बला बट्रेस दुयारा अनुमत कांच अउरी सजावल गईल ट्रेसरी के तेजी से महत्वाकांछी बिस्तार के सक्छम कयल गईल, जे लोहा के काम से परबलित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4848,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राजमिसतरी खिड़कीयन बदे ट्रेसरी पैटर्न के एगो सिरिंखला के बिस्तीरित कयलक - मूल ज्यामितीय से जालीदार अउरी घुमाबदार तक - जे लैंसेट विंडो के हटा देल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4849,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सैली के बिसेसतासब बाला चर्चों में वेस्टमिंस्टर एब्बे (1245-), लिचफील्ड में कैथेड्रल (1257- के बाद) अउरी एक्सेटर (1275-), बाथ एबे (1298-), अउरी वेल्स कैथेड्रल में रेट्रो गाना बजायबालन (सी.1320-) सामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4850,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओगीस के प्रयोग बिसेस रूप से आम रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4851,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रांसीसी भड़कीला भबन के उदाहरनन में रूएन कैथेड्रल के पस्चिमी अगिलाभाग अउरी बिसेस रूप से सैंट-चैपल डी विन्सेनेस (1370 के दसक) अउरी गाना बजाबयबालन मोंट-सेंट-मिसेल के अभय चर्च (1448) के अगिलाभाग मिलल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4852,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पहिला बेर विलियम डी रैमसे दुयारा लंदन में ओल्ड सेंट पॉल कैथेड्रल के क्लॉइस्टर अउरी चैप्टर-हाउस (सी. 1332) में दिखाइ देहलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4853,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लंबबत के कब्बो-कब्बो थर्ड पॉइंट कहल जाला अउरी एकरा तीन सदी से बेसी बखत तक नियोजित कयल गईल रहे; 1640 के आसपास निरमित क्राइस्ट चर्च, ऑक्सफ़ोर्ड में पंखा के तिजोरी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4854,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार्ल्स VIII के नेपल्स अउरी मिलान (1494) के सैन्य अभियान अउरी बिसेस रूप से लुई XII अउरी फ्रांसिस I (1500-1505) के फ्रांसीसी नियंत्रन के बहाल करय के अभियानन के कारन, फ्रांस के राजासब के नयका इतालबि सैली के परतयक्स ग्यान रहे. मिलान अउरी जेनोआ पर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4855,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चैटाऊ डी ब्लोइस (1515-24) पुनर्जागरन लॉजिया अउरी खुलल सीढ़ी के चालु कईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4856,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेनरी VIII अउरी एलिजाबेथ I के तहत, इंग्लैंड महाद्वीप पर स्थापत्य बिकास से ढेर हद तक अलग रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4857,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुट ने 1570 में सासतरिय बास्तुकला पर अंग्रेजी में पहिल पोथी प्रकासित कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4858,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नुकीला मेहराब के उत्पत्ति गॉथिक बास्तुकला में नईखे भईल रहे; ऊ सदियन से पूरब-इस्लामी के संग-संग मेहराब, मेहराब, अउरी काटय के निसानबला वाल्टन के खातिर इस्लामी वास्तुकला में निकट पूरब में कार्यरत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4859,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ कब्बो-कब्बो ढेर व्याबहारिक उद्देस्यन के खातिर भी उपयोग कयल जात रहे, जैसन कि ट्रांसबर्स बाल्टों के बिकर्ण बाल्टों के समान ऊंचाई तक लाबे बदे, जैसन कि 10 9 3 में निरमित डरहम कैथेड्रल के गुफा अउरी गलियारन में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4860,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रोमन अउरी रोमनस्क्यू भबनन के अरध-गोलाकार बैरल बाल्ट के उल्टा, जहबा बजन सीधे नीचे के औरी दबाबल जात रहे, अउरी मोट देबालन अउरी छोट खिड़कीयन के जरुरी होत रहे, गॉथिक रिब बाल्ट बिकर्ण क्रॉसिंग धनुसाकार पसलीयन से बनल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4861,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देबाल के खिलाफ बाहरी जोर के बट्रेस के बजन अउरी बाद में उड़य बला बट्रेस दुयारा काउंटर कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4862,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर निर्मान करय के बड कठिन रहे, अउरी ऊ केबल एगो सीमित जगह के ही पार कर सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4863,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तिजोरियन के भार के पराप्त करे बाला बेरी-बेरी से स्तंभन अउर पियर्स बेरी-बेरी पंक्तियन के साधारन स्तंभन से बदल दिहल गइल रहे, हरेक के समान भार पराप्त भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4864,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई नईका वाल्टन में से पहिले में एगो अतिरिक्त पसली रहे, जकरा टियरसरोन कहल जात रहे, जे तिजोरी के बिचबला भाग से नीचु जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4865,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बाल्ट अक्सर स्वर्गीय गोथिक सैलीन के बिस्तृत ट्रेसरी के रूपसब के नकल करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4866,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दोसर प्रकार के जालीदार तिजोरी कहल जात रहे, जेमें अतिरिक्त सजाबटी पसलीयन के एगो नेटवर्क रहे, तरिकोन अउरी दोसर ज्यामितीय रूपसब में, अनुप्रस्थ पसलीयन के बीच या ऊपर रखल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4867,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो उदाहरन ग्लूसेस्टर कैथेड्रल (सी. 1370) के मठ बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4868,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इनका बाद में सेंसर, नोट्रे-डेम डे पेरिस अउरी इंग्लैंड के कैंटरबरी में उपयोग कयल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4869,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उच्च गोथिक काल में, एगो नया रूप पेस कयल गइल रहे, जे एगो केंद्रीय कोर से बनल रहे, जे ढेर संलग्न पातर कालम, या कॉलोनेट्स से घिरल रहे, जे बाल्ट तक जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4870,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड में, गुच्छेदार स्तंभसब के अक्सर पत्थर के छल्ला, संग ही नक्कासीदार पत्ता बला स्तंभसब से अलंकीरित कयल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4871,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कोरिंथियन राजधानी के स्थान पर, कुछ खुट्टासब में कड़ा पत्ता बला डिजाइन के उपयोग कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4872,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के संरचनासब में, बट्रेस में अक्सर ढेर मेहराब होत रहे, हरएक संरचना के एगो अलग स्तर तक पहुंचत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4873,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेहराब के एगो अतिरिक्त व्यावहारिक उद्देस्य रहे; ओममें सीसा चैनल होत रहे जे छत से बरसा के पानी ले जात र��े; ई पत्थर के गड़गड़ाहट के मुंह से निकाल दियल गईल रहे, जे बंटा पर पनक्तिसब में रखल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4874,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर एगो व्यावहारिक उद्देस्य भी रहे; ऊ अक्सर घंटाघर के समर्थन करय बला घंटी टाबरन के रूप में काम करत रहे, जिनकर घंटीसब धारमिक सेवा के घोसना कऽके बखत बतात रहे, आग या दुसमन के हमला के चेताबनी देत रहे, अउरी सैन्य जीत अउरी राज्याभिषेक जैसन बिसेस अबसरन के जसन मनात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4875,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि कैथेड्रल के निर्मान में आमतौर पर ढेर बरस लगत रहे, अउरी ई बेहद महंग रहे, जब तक टाबर के निर्मान कयल जात रहे, तब तक जनता कके उत्साह कम भ जात रहे, अउरी सुवाद बदल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4876,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर दुसर योजना के पालन कइल गइल होखित त चार्टर्स अउर भी बेसी उत्साहित होखित; उ ट्रांसेप्ट अउर पबितर जगह के चारो ओर सात गो मीनार बनइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4877,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रारंभिक अउरी उच्च गोथिक लाओन कैथेड्रल में ट्रांसेप्ट के क्रॉसिंग पर एगो स्क्वायर लालटेन टाबर बाटे; पस्चिमी मोर्चा पर दू टाबर; अउरी ट्रांसेप्ट के कपार पर दू गो मीनार.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4878,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नॉरमैंडी में, कैथेड्रल अउरी मुख्य चहरासब में अक्सर ढेर टाबर होत रहे, जेकरा सदियन से बनाबल गइल रहे; अब्बाय ऑक्स होम्स (1066 से सुरू), केन में नौ टावर अउरी सिखर बाटे, जे अगिलाभाग, ट्रांसेप्ट अउरी केंद्र पर रखल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4879,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिखर के एगो रूपांतर रहे फ्लेस, एगो पातर, भाला जैसन सिखर, जकरा आमतौर पर ट्रॅनसेप्ट पर रखल जात रहे जहवा ई नाभि के पार करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4880,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमीन्स कैथेड्रल में एगो फ्लेस बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4881,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा 1786 में कैथेड्रल के आधुनिकीकरन के कार्यकरम के दौरान हटा दियल गईल रहे, लेकिन एकरा यूजीन वायलेट-ले-ड्यूक दुयारा डिजाइन कएल गईल एगो नईका रूप में बापस रखल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4882,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंग्रेजी गोथिक में, मुख्य टॉबर के अक्सर ट्रॅनसे��्ट अउरी नेव के क्रॉसिंग पर रखल जात रहे, अउरी दोसर के तुलना में बड्ड जियादा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4883,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैंटरबरी कैथेड्रल में 1493-1501 में जॉन वास्टेल दुयारा एगो क्रॉसिंग टॉबर के निर्मान कयल गईल रहे, जे पहिले कैम्ब्रिज में किंग्स कॉलेज में काम कईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4884,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टाबर के अतिरिक्त समर्थन दिबे के खातिर क्रॉसिंग के केंद्र में एगो असामान्य डबल आर्च के निर्मान कयल जाय के रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4885,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1724 में निकोलस हॉक्समूर के डिजाइन के खातिर निरमान फेर से चालु भईल, पहिले क्रिस्टोफर व्रेन 1710 में एगो डिजाइन के परस्ताब देल रहे, लेकिन 1727 में फेर से बंद कऽ दईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4886,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमीन्स कैथेड्रल के योजना के बाद, 13 बी सदी में कोलोन कैथेड्रल चालु कयल गईल रहे, लेकिन गोथिक बखत में केबल एगो टाबर के आधार अउरी एगो टाबर खतम भ गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4887,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उल्म मिनस्टर के टॉवर के एक समान इतिहास बाटे सन, जे 1377 में चालु भईल, 1543 में बंद भ गईल, अउरी 19 बी सदी तक पूरा नाही भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4888,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बर्गोस कैथेड्रल उत्तरी यूरोप से जियादा परेरित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4889,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लेट ट्रेसरी बिकसित होखे बाला पहिला प्रकार के ट्रेसरी रहे, जे अर्ली गॉथिक या फर्स्ट पॉइंट के बाद के चरण में उभरल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4890,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रेसरी व्यावहारिक होखे के संग-संग सजाबटी भी बाटे, काहेकी गॉथिक भबनसब के बढ़त बरियार खिड़कीन के हबा के खिलाफ अधिकतम समर्थन के जरूरत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4891,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लेट ट्रेसरी चार्टर्स कैथेड्रल के 12 बी सदी के खिड़कीन अउरी लिंकन कैथेड्रल में डीन के आंखी\" गुलाब के खिड़की के संग अपना परिष्कार के ऊंचाई तक पहुंच गईल.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4892,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्टोन बार-ट्रेसरी, गॉथिक सैलीयन के एगो महत्वपुर्न सजाबटी तत्व, पहिल बार रीम्स कैथेड्रल में 1211 के तुरत बाद, जीन डी'ऑरबैस दुयारा निरमित सेबेट में उपयोग कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4893,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बढ़त जटिलता अउरी घटत बजन के संग, c.1240 के बाद बार-ट्रेसरी आम भ गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4894,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रेयोनेंट दू गो अलग-अलग प्रकार के मोल्डिंग के ट्रेसरी में भी तैनात कयलक, जहवा पहिले के सैली में एके आकार के मोल्डिंग के उपयोग कयल गइल रहे, जेमें तरह-तरह आकार के मलियन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4895,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ज्यामितीय सैली के मलिनन में आमतौर पर राजधानी होत रहे जेमें से घुमावदार पट्टिसब निकलत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4896,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐकर परिनामस्वरूप मलिनन के वाई-आकार के डिजाइनसब में बिभाजित कयल गईल रहे अउरी आगे क्यूप्स के साथ अलंकृत कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4897,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेकेंड पॉइंटेड (14 बी सदी) में इंटरसेक्टिंग ट्रेसरी के ओगीज के साथ बिस्तरित रूप से देखल गईल, जकरासे एगो जटिल जालीदार (नेट-लाइक) डिजाइन तैयार कयल गईल जकरा रेटिकुलेटेड ट्रेसरी के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4898,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई आकृतीसब के खंजर, मछली-मूतरासय या मौचेट के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4899,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लम्बबत लंबबतता बदे कोसिस कयलक अउरी ऊपर से नीचे तक अखंड सीधा मलिनन के पक्ष में कर्विलिनियर सैली के पापी रेखासब के साथ तिरस्कृत, छैतिज ट्रांज़ोम अउरी बार द्वारा ट्रांसेक्ट कयल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4900,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रांसॉम अक्सर नन्हका क्रिनेलेसन दुयारा सबसे ऊपर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4901,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अक्सर अगिलाभाग के तोप देत रहे, अउरी नेव अउरी गाना बजायबालन के भीतरी देबालसब आनहर आर्केड से तोपल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4902,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2 वाल्ट बैरल या ग्रोइन रिब्ड रिब्ड वाल्ट रोमनस्क्यू जुग में देखाय दयलक अउरी गोथिक युग में विस्तृत कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4903,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर पास चर्च के देह बनाय बला एगो लमहर गुफा बाटे, जहवा पैरिसियन पूजा करत रहलन; एगो अनुपर्स्थ भुजा जेकरा ट्रॅनसेप्ट कहल जाला अउरी, एकर आगे पूरब के औरी, गाना बजायबालन के चांसल या प्रेस्बिटरी के रूप में भी जानल जाला, जे आमतौर पर पादरिन बदे आरछित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4904,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एम्बुलेटरी नामके एगो मार्ग गाना बजायबालन के परिक्रमा कयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4905,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोट्रे-डेम जैसन सुरुआती कैथेड्रल में छह-भाग बला रिब वाल्ट रहे, जेमें बारी-बारी से कॉलम अउरी पियर्स रहे, जबकि बाद के कैथेड्रल में समान कॉलम के साथ सरल अउरी मजबूत चार-भाग बला वाल्ट रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4906,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुरुआती फ्रांसीसी गोथिक वास्तुकला में ट्रॅनसेप्ट आमतौर पर कम रहे, लेकिन लामर भ गईल अउरी रेयोनेंट काल में बड़ गुलाब के खिड़कीसब दियल गईंल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4907,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड में, ट्रांसेप्ट जियादा महत्वपुर्न रहे, अउरी फर्स के योजनासब आमतौर पर फ्रांसीसी कैथेड्रल के तुलना में बड्ड जियादा जटिल रहे, जेमें संलग्न लेडी चैपल, एगो अस्टकोनीय अध्याय हाउस अउरी दोसर संरचनासब सामिल रहे (नीचवा सैलिसबरी कैथेड्रल अउरी यॉर्क मिन्स्टर के योजनासब देखा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4908,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो ऊंचाई में आमतौर पर चार स्तर होत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4909,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर ऊपर एगो संकरी गैलरी रहे, जकरा ट्राइफ़ोरियम कहल जा रहे, जे अतिरिक्त मोटाई अउरी समर्थन प्रदान करय में भी मदद कईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4910,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई परनाली के उपयोग नोयन कैथेड्रल, सेंस कैथेड्रल अउरी दोसर परारंभिक संरचनासब में कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4911,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रिब्यून गायब भ गईल, जेकर मतलब रहे कि आर्केड ऊंचा भ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4912,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐही तरह के ब्यबस्था इंग्लैंड में सैलिसबरी कैथेड्रल, लिंकन कैथेड्रल अउरी एली कैथेड्रल में अनुकूलित कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4913,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई फ्लाइंग बट्रेस के बिकास से संभव भईल, जे छत के बजन के जोर के देबालन के बाहिर के समर्थन में स्थानांतरित कऽ द���लक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4914,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गॉथिक तकनीक के साथ जे संभव रहे, ओकर सीमा तक ब्यूवाइस कैथेड्रल पहुंच गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4915,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गॉथिक पहलुन के रोमनस्क्यू पहलु के मॉडल से अनुकूलित कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4916,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केंद्रीय टाम्पैनम के मूर्ति अंतिम निरयन के खातिर समर्पित रहे, जे कि वर्जिन मैरी के बाया औरी रहे, अउरी ऊ बिसेस गिरजाघर में सम्मानित संतन के अधिकार बदे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4917,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ सेंट थॉमस एक्विनास दुयारा व्यक्त सिद्धांत के पालन कयलक कि सुंदरता \"विरोधाभास के सद्भावना\" रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4918,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड में गुलाब के खिड़की के अक्सर ढेर लैंसेट खिड़कीन से बदल दियल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4919,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पोर्टलसब के उच्च धनुसाकार गैबल्स के साथ ताज पहिनावल गईल रहे, जे मूर्तिकला से भरे संकेंद्रित मेहराबन से बनल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4920,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टावरन के अपना स्वयं के मेहराबन से सजाव्ल गईल रहे, जकरा अक्सर सिखरसब के साथ ताज पहिनावल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4921,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि फ्रांसीसी कैथेड्रल पहलू के ऊंचाई पर जोर दहलक, अंग्रेजी कैथेड्रल, बिसेस रूप से पहिले गोथिक में, अक्सर चौड़ाई पर जोर देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4922,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ ऊंचाई पर फ्रांसीसी जोर से अलग भ गइल, अउरी धनुसाकार परबिस्टीन में स्तंभ विधीसब अउरी परतिमा के खतम कऽ देहलस , अउरी बाइबिल के दृस्य के रंगीन मोजाइक के साथ पहलू के तोप देलस (बरतमान मोजाइक बाद के तारीख के बा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4923,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूर्तिकार एंड्रिया पिसानो फ्लोरेंस बैपटिस्टी (1330-1336) के खातिर परसिद्ध कासा के कबाड़ी बनयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4924,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गाना बजायबालन अउरी पुरबी छोर के चारों ओरी आम तौर पर एगो या दोहरा चलय बला या गलियारा बाटे, ऐही बदे पैरिसियन अउरी तीर्थजातरी आसानी से पुरबी छोर के आसपास आसानी से चल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4925,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एबॉट सुगर पहिल बार उपन्यास संयोजन रिब वाल्ट अउरी बट्रेस के उपयोग मोट देबालन के बदले बदे कईलक अउरी ऊ सनल बाड़े ग्लास से बदल देईलक, चर्च के ऊ हिस्सा के खोलके जकरा ऊ \"दिब्य परकास\" मानल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4926,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार्ट्रेस कैथेड्रल में अइसन तीन चैपल बा, नोट्रे डेम डे पेरिस में सात, एमियंस कैथेड्रल, प्राग कैथेड्रल अउरी कोलोन कैथेड्रल में अउरी नौ इटली में पादुआ के सेंट एंथोनी के बेसिलिका में बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4927,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"787 में Nicaea के दुसर परिषद के एगो आदेस घोसित कयल रहे: धारमिक छबिन के संरचना के कलाकारन के परेरना पर नईखे छोड़ल जाय के चाहि, ई कैथोलिक चर्च अउरी धारमिक परंपरा से इस्थापित सिद्धांतसब से लियल गईल बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4928,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"होले-होले, जैसन-जैसन सैली बिकसित भईल, मूर्तिकला जियादा से जियादा मुख्य भ गईल, पोर्टल के स्तंभसब पर कब्जा कऽ लईलक, अउरी होले-होले पोर्टलन के ऊपर चढ़ गईल, जब तक कि तखत में मूर्तिसब समूचा पहलू के तोप नईखे देल, जैसन कि वेल्स कैथेड्रल में, ट्रांसेप्ट तक, अउरी, जैसन कि अमीन्स कैथेड्रल में, इहवा तक ​​​​कि पहलू के भित्तर के भाग पर भी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4929,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई जटिल परतीकात्मकता के एगो पैटर्न इस्थापित कईलक जकर पालन दोसर चर्चसब में कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4930,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोट्रे-डेम डे पेरिस के पस्चिमी अगिलाभाग पर केंद्रीय पोर्टल पर टाइम्पेनम अंतिम निर्नय के साफ रूप से देखावट बाटे, जेमें पापियन के नरक में ले जायल जा रहल बाटे, अउरी निमन ईसाइन के सरग ले जायल गईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4931,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नरक के पीड़ासन के अउरी भी बेसी साफ रूप से छापल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4932,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ अनपढ़ पूजाकराय बला के खातिर दृस्य संदेस के हिस्सा रहे, जे कि चर्च के पढ़ईयन के पालन नईखे करय बला के खातिर खतरा अउरी बुराई के परतीक रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4933,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनका के गॉथिक सैली में गिनती के संग बदल दियल ग��ल रहे, जकरा 1 9बि सदी के बापसी के दौरान यूजीन वायलेट-ले-डक दुयारा डिजाइन बनावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4934,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य युग में धारमिक सिक्छासब, बिसेस रूप से स्यूडो-डायोनिसियस द एरियोपैगाइट के लेखन, 6 बी सदी के एगो रहस्यवादी, जिनकर पुस्तक, डी कोलेस्टी हिरार्चिया, फ्रांस में भिकछुन के बीच लोकप्रिय रहे, सिखईलक कि कुल परकास दिब्य रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4935,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर के औरी के खिड़कीन, अक्सर छाया में, पुरान नियम के छापल खिड़कीयन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4936,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बिबरन कांच पर कांच के तामचीनी में छपल गईल रहे, फेर कांच पर तामचीनी के फ्यूज करय के खातिर एगो भट्ठा में पकावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4937,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सैंट-चैपल समूचा यूरोप में दोसर चैपल के बदे मॉडल बन गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4938,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साफ कांच के रंगीन कांच में डुबावल गईल, फेर रंगीन कांच के भाग के बिल्कुल सही छाया दिये बदे जमीन से दूर रखल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4939,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे परसिद्ध भड़कीला भबनन में से एगो सैंट-चैपल डी विन्सेनेस (1370s) रहे, जेमें जमीन से छत तक कांच के देबाल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4940,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दाग लगल ग्लास के खिड़किन ढेर जटिल अउरी बनावय में महंग रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4941,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुलाब वर्जिन मैरी के परतिक रहे, अउरी ऊ बिसेस रूप से ओकरे बदे समर्पित चढ़ाबे सब में उपयोग कयल जात रहे, जेमें नोट्रे-डेम डी पेरिस भी मिलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4942,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पेरिस में पैलेस डे ला सीट, नोट्रे-डेम डी पेरिस के नजदीक, 1119 में चालु भईल, जे 1417 तक फ्रांसीसी राजासब के प्रमुख निबास रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4943,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, एकरा जल्दी ही तोपखाना के बिकास से अप्रचलित बना दियल गईल रहे, अउरी 15 बी सदी में एकरा एगो आरामदायक आबासीय महल में फेर से बनावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4944,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड में सबसे पुरान मौजूदा उदाहरन ऑक्सफोर्ड विश्वव��द्यालय में मेर्टन कॉलेज के मोब क्वाड बाटे, जेकर निर्मान 1288 अउरी 1378 के बीच कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4945,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1140 के दसक में क्वीन्स कॉलेज, ऑक्सफ़ोर्ड में ऐहि तरह के एकेडमिक क्लॉस्टर बनावल गईल रहे, जरकासे संभवतः रेजिनाल्ड एली दुयारा डिजाइन कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4946,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ कॉलेजन, जैसन कि बैलिओल कॉलेज, ऑक्सफ़ोर्ड, गॉथिक महलन से एगो सैन्य सैली उधार लेल रहलन, जेमें जुद्धपोत अउरी क्रेनोलेटेड देबाल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4947,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ 1447 में लिखल रहे कि ऊ चाहत रहे कि उनकर चैपल \"बरियार आकार में, साफ अउरी परयाप्त रूप से आगे बढ़य, परबेस अउरी ब्यस्त मोल्डिंग के ढेर बड़का जिग्यासु कामसब के अतिरेक के अलग करत बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4948,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देबालन के भित्तर दू स्तर के पैदल मार्ग रहे, मर्लों के संग एगो क्रैनेलेटेड पैरापेट, अउरी प्रोजेक्टिंग मसीनीकरन जकरासे मिसाइलन के घेरय बला पर गिरावल जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4949,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महलसब एगो गहिर खाई से घिरल रहे, जे एगो एकल पुल से घिरल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4950,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो नीमन जिन्दा उदाहरन नेमोर्स के पास, सैटॉ डी डोरडन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4951,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि लैटिन चर्च पुरब के औरी उन्मुख बाटे अउरी मस्जिदसब मक्का के औरी उन्मुख बाटे, ऐहि बदे रूपांतरन में समझौता भईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4952,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लाला मुस्तफा पाशा मस्जिद, फेमागुस्टा, उत्तर साइप्रस में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4953,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गॉथिक सैली के पुरान, ​​बदसूरत अउरी ईहां तक ​​कि बर्बर के तरह में बरनित कयल जाय लगल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4954,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आयरलैंड 17 बी अउरी 18 बी सदी में गॉथिक बास्तुकला के एगो द्वीप रहे, जेमें डेरी कैथेड्रल (1633 पूर्ण), स्लिगो कैथेड्रल (सी. 1730), अउरी डाउन कैथेड्रल (1790-1818) के निर्मान दोसर उदाहरन बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4955,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वेस्टमिंस्टर एब्बे के दूगो पस्चिमी टावरन के निर्मान 1722 अउरी 1745 के बीच निकोलस हॉक्समूर दुयारा कयल गईल रहे, जे गॉथिक रिवाइवल के एगो नईका अबधि खोलत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4956,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेसी सार्वभौमिक अपील के ई अबधि, 1855-1885 तक पसरायल, ब्रिटेन में हाई विक्टोरियन गोथिक के रूप में जानल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4957,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सदी के उत्तरार्ध से, ब्रिटेन में गैर-धर्मसास्तरी अउरी गैर-सरकारी भबनन के प्रकार के डिजाइन में नवका-गॉथिक के उपयोग करय के आम भ गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gothic_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4958,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लैंडस्केप आर्किटेक्ट डिजाइन के परिदृस्य पहलू में संरचनासब अउरी बाहरी खाली जगह पर काम करत बाटे - बड़ या छोट, सहरी, उपनगरीय अउरी गाम-ज्वार, औरी पारिस्थितिक स्थिरता के एकीकीरित करत \"कठिन\" (निरमित) अउरी \"नरम\" (लगवल गइल) सामग्री के साथ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4959,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ निर्मान काम बदे अनुबंधन के अधिकीरित अउरी पर्यबेक्छ्न करय के परसताब के समीछ भी कऽ सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4960,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लैंडस्केप बनाबे के बारे में लिखय बला पहिला लोग 1712 में जोसेफ एडिसन रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4961,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सदी के उत्तरार्ध के दौरान, लैंडस्केप आर्किटेक्ट सब्द के उपयोग पेसाबर लैंडस्केप डिजाइनरन दुयारा कयल जाय लगल, अउरी फ्रेडरिक लॉ ओल्मस्टेड, जूनियर अउरी बीट्रिक्स जोन्स (बाद में फर्रैंड) के बाद दृढ़ता से स्थापित भ गईल, जे अमेरिकन सोसाइटी ऑफ लैंडस्केप आर्किटेक्ट्स (एएसएलए) के स्थापना कईलक. 1899.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4962,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर परियोजनासब साइट सर्वेक्छ्न से लेकर योजना या प्रबंधन उदेस्यसब बदे व्यापक छेत्रसब के पारिस्थितिक मूल्यांकन तक भ सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4963,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर काम नीति अउरी रननीति के लिखल बयानन में सन्निहित बाटे, अउरी उनकर प्रेसन में नयका बिकास, परिदृस्य मूल्यांकन अउरी आकलन के खातिर मास्टर प्लानिंग, अउरी गाम के इलाकान के प्रबंधन या नीति योजना तैयार करय के सामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4964,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हा��� के बरसन में चिकित्सीय उद्यानन के जरूरत अउरी रुचि तेजी से बढ़ रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4965,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमें न्यूयॉर्क सहर में सेंट्रल पार्क, ब्रुकलिन, न्यूयॉर्क में प्रॉस्पेक्ट पार्क अउरी बोस्टन के एमराल्ड नेकलेस पार्क सिस्टम सामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4966,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ एक दर्जन से बेसी विश्वविद्यालसब बदे डिजाइन सलाहकार रहलन जेमें मिलल बाटे: प्रिंसटन, न्यू जर्सी में प्रिंसटन; न्यू हेवन, कनेक्टिकट में येल; अउरी बोस्टन, मैसाचुसेट्स में हार्वर्ड बदे अर्नोल्ड अर्बोरेटम.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4967,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहरी नियोजक लैंडस्केप आर्किटेक्ट्स से स्वतंत्र काम के करय के खातिर योग्य बाटे, अउरी सामान्य तौर पर, लैंडस्केप आर्किटेक्चर प्रोग्राम के पाठ्यक्रम छात्रन के सहरी योजनाकार बने बदे तैयार नईखे करत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4968,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्राजील में रॉबर्टो बर्ल मार्क्स एगो नया खबसुरती बदे अंतर्राष्ट्रीय सैली अउरी देसी ब्राजीलियन पौधासब अउरी संस्कृति के जोड़लक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4969,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ कौनो जगह के गुनात्मक बिसेसासब के समूचा समझ के इकट्ठा करय बदे एगो साइट के परतसब के बिस्लेसन के एगो प्रनाली के लोकप्रिय बनईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4970,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक बार AILA दुयारा मान्यता प्राप्त होखे के बाद, लैंडस्केप आर्किटेक्ट ऑस्ट्रेलिया के भित्तर छह राज्यन अउरी छेत्रसब में 'पंजीकृत लैंडस्केप आर्किटेक्ट' सीर्षक के उपयोग करत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4971,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"NZ के भीतर, NZILA के सदस्य जब ऊ अपना अनुभवीलोग स्थिति प्राप्त करत बाटे, त' पंजीकीरित लैंडस्केप आर्किटेक्ट NZILA सीर्षक के उपयोग कऽ सकत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4972,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ILASA के मिसन लैंडस्केप आर्किटेक्चर के पेसा के आगु बढ़ाय अउरी अपना सदस्यन के खातिर अनुभबीलोग सेवा के उच्च मानकसब के बनावल रखय के बाटे, अउरी कोनो भी मामला में लैंडस्केप आर्किटेक्चर के पेसा के प्रतिनिधित्व करय के बाटे जे संस्थान के सदस्यन के हित के प्रभावित कर सकत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4973,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बरतमान में यूके में पंद्रह मान्यता प्राप्त कार्यक्रम बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4974,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2008 में, LI लैंडस्केप आर्किटेक्चर के पढ़ाई के प्रोत्साहित करे बदे \"हम एगो लैंडस्केप आर्किटेक्ट बनवय के चाहत बानी\" नामके एगो मुख्य भरती अभियान चाली कईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"2.0"} +{"id":4975,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर राज्यन के राज्य परीकच्छा पास करय के भी अबस्यकता होत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Landscape_architecture","last_updated":"1.0"} +{"id":4976,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छठवी सदी ईसा पूर्व तक, रेत पहिले ही मुख्य मंदिर के मूर्तिन के उनकर घुटनासब तक तोप दियल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4977,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मंदिरन के बचाय के एगो योजना विलियम मैकक्विटी दुयारा मंदिरन के चारो औरी एगो साफ मीठा पनीया के बांध के निर्मान के विचार पर आधारित रहे जा, जकर भित्तर पानी नील नदी के समान ऊंचाई पर रखल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4978,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर बुझे के रहे कि मंदिरन के ऊपर उठावय से रेगिस्तानी हबा दुयारा बलुआ पत्थर के छरन के प्रभाब के नजरअंदाज कऽ दियल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4979,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1964 अउरी 1968 के बीच, समूचा साइट के साबधानीपुरबक बड़का ब्लॉकसन (30 टन तक, औसतन 20 टन) में काट दियल गईल रहे सन, जकरा नदी से 65 मीटर ऊंचा अउरी 200 मीटर पीछे एगो नया जगह पर तूर दियल गईल, उठा लियल गईल अउरी फेर से जोड़ दियल गईल, जवन इतिहास में पुरातत्व इंजीनियरिंग के बदे बड चुनौती रहे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4980,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर आगंतुक हबाई जहाज से भी हबाई छेत्र में पहुंचत हयन जेके बिसेस रूप से मंदिर परिसर के खातिर बनावल गईल रहे , या निकटतम सहर असवान से सड़क मार्ग द्वारा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4981,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाया हाथ के देबाल के संग बरियार मूर्तिन ऊप्पर मिस्र के सदा मुकुट के धारन करत बाटे, जबकि बिपरीत दिसा में ऊपरी अउरी निचला मिस्र (पश्चेंट) के दोहरा मुकुट पहिनल बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4982,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सबसे परसिद्ध राहत राजा के अपना रथ पर अपना भागय बला दुसमनन के खिलाफ तीर चलावत देखावत बाटे, जकरा कैदी बना���ल जा रहल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4983,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आमुन अउरी रा-होराख्टी के पबितर नइयासब के ससंग रामेसेस अउरी नेफरतारी के छपल बा .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4984,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तारीखसब क्रमसः राजा के जन्मदिन अउरी राज्याभिषेक दिबस बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4985,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वस्तुत: तारा सीरियस (सोथिस) के हेलिएकल राइजिंग अउरी पुरातत्वविदसब के मिलल सिलालेखन के आधार पर कयल गईल गिनती के अनुसार ई तिथि 22 अक्टूबर रहल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4986,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई हकीकत में पराचिन मिस्र के इतिहास में दोसर बार रहे जब एगो मंदिर एगो रानी के समर्पित कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4987,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परंपरागत रूप से, रनियन के मूर्तिसब फिरौन के बगल में खड़ा रहलन, लेकिन कब्बो भी उनकर घुटना से ऊँच नाही रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4988,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खंभन के राजधनीयन पर देबी हाथोर के मुह बाटे; ई प्रकार के स्तंभ के हाथोरिक कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4989,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई कच्छ के दक्खिन अउरी उत्तर के देबालन पर राजा अउरी उनकर मेहरारू के दू गो सुंदर अउरी काव्यात्मक आधार-राहत बाटे सन, जे हाथोर के पपीरस के पौधा पेस करत बाटे, जकरा पपीरी के एगो गदरायल में नौकायन नाब पर गाय के रूप में छापल गईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Abu_Simbel","last_updated":"1.0"} +{"id":4990,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानल जात बाटे जा कि बरतमान भबनन में से कौनो भी 17 वीं सदी से पहिले के तारीख तक नईखे बा, लेकिन संभवतः ओही निर्मान विधीयन अउरी डिजाइनन के संग बनावल गईल रहे जैसन कि सदि पहिले इस्तेमाल कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aït_Benhaddou","last_updated":"1.0"} +{"id":4991,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर कसबा अउरी कसौर ई मार्ग के साथ स्थित रहे, जैसन उत्तर में पास के तमदाघाट.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aït_Benhaddou","last_updated":"1.0"} +{"id":4992,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गाम के भबनन के एगो रकछात्मक देबाल के भित्तर समूहीकीरित कयल जात बा जीमें कोनाबला टावर अउरी एगो गेट मिलल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aït_Benhaddou","last_updated":"1.0"} +{"id":4993,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गाम में ढेर सार्बजनिक या सामुदायिक भबनों बाटे जैसन कि एगो मस्जिद, एगो कारवांसेराय, एगो कस्बा (महल जैसन किला) अउरी सिदी अली या ��मेर के मारबाउट.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aït_Benhaddou","last_updated":"1.0"} +{"id":4994,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई संपीड़ित माटी अउरी माटी से बनल रहे, आमतौर पर आसंजन के मदद के खातिर दोसर बस्तुयन के संग मिलावल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aït_Benhaddou","last_updated":"1.0"} +{"id":4995,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असवान बांध, या जियादा बिसेस रूप से 1960 के दसक के बाद से, असवान हाई डैम, संसार के सबसे बड़का तटबंध बांध बा सन, जकरा 1960 अउरी 1970 के बीच मिस्र के असवान में नील नदी के पार बनावल गईल","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":4996,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले के कार्यान्वयन के जैसन, उच्च बांध के मिस्र के अर्थब्यबस्था अउरी संस्कृति पर महत्वपूर्ण परभाब पड़ल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":4997,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, ई प्राकृतिक बाढ़ दोसर-दोसर रहे, काहेकि उच्च-जल बरस समूचा फसल के खतम कर सकत रहे, जबकि कम पानी बाला बरस व्यापक सूखल अउरी फलस्वरूप अकाल पैदा कऽ सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":4998,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर बजाय ब्रिटिस जलबिग्यानी हेरोल्ड एडविन हर्स्ट दुयारा नील घाटी योजना के समर्थन कयल गईल रहे, जेमें सूडान अउरी इथियोपिया में पानी जमा करय के प्रस्ताब रहे, जहवा बास्कपीकरन बहुत कम बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":4999,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुरुआत में, संयुक्त राज्य अमेरिका अउरी यूएसएसआर दुन्नो बांध के बिकास में मदद करय में रुचि रखत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5000,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ बखत अमेरिका के डर रहे कि साम्यबाद मध्य पूरब में फैल जाई, अउरी ऊ नासिर के एगो कम्युनिस्ट बिरोधी पूंजीबादी अरब लीग के एगो स्वाभाविक नेता के रूप में देखलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5001,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1955 में जब संयुक्त राष्ट्र गाजा में मिस्र के सेना के खिलाफ इजरायल दुयारा छापामारी के आलोचना कयलक, त' नासिर महसूस कईल कि जदि ऊ इजरायल के खिलाफ सैन्य रूप से अपना देस के रकछा नईखे कऽ सकेला त' ऊ खुद के अखिल अरब राष्ट्रवाद के नेता के रूप में चित्रित नाही कऽ सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5002,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नासिर ई सरत के स्वीकार नईखे कईल, अउरी समर्थन बदे यूएसएसआर से परामर्स कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5003,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ड्यूलस नासिर के चीन के राजनयिक मान्यता से जिय���दा नाराज रहलन, जे डलेस के साम्यवाद के नीति के संग सीधे संघर्ष में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5004,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ नासिर के तटस्थता अउरी सीत जुदध के दुन्नो पकछन में खेलय के कोसिस से भी चिढ़ गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5005,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बरियार चट्टान अउरी माटी के बांध के सोबियत हाइड्रोप्रोजेक्ट इंस्टीट्यूट मिस्र के कुछ इंजीनियरन के संगे मिलके डिजाइन कयल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5006,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उलटा, बांध एगो बड़का छेत्र में बाढ़ ला दहलक, जकरासे 100,000 से जियादा लोगन के जगह परिबर्तन भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5007,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बांध के लागत अउरी लाभ के आकलन एकर पूरा होखे के दसकन बाद भी बिबादपुर्न बनल बिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5008,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बांध के नकारात्मक पर्याबरनीय अउरी सामाजिक प्रभावसब के ध्यान में नाही रखत , एकर लागत केबल दू बरस के भित्तर बसूल होखे के अनुमान बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5009,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दोसर परबेकछक असहमत रहे अउरी ऊ सिफारिस कईलन कि बांध के तोड़ दियल जाय के चाहि.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5010,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बांध बाढ़ के प्रभाबसब के कम कईलक, जैसन कि 1964, 1973 अउरी 1988 में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5011,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"झील नासर के आसपास एगो नया मछली पकड़य के उदधोग बनाबल गईल बाटे, हालांकि ई कौनो भी महत्वपूर्ण बाजारसब से अपना दूरी के कारन संघर्स कऽ रहल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5012,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई नयका जमीनन पर लगभग पांच लाख परिबार बसल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5013,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर पहिला सिचाई भईल जमीन पर, पैदाबार में बिरधि भईल काहेकि पनीया के महत्वपूर्ण कम-प्रबाह अवधि में उपलब्ध करायल जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5014,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सूडान में, 50,000 से 70,000 सूडानी न्युबियन पुरानका सहर वाडी हल्फा अउरी ओकर आसपास के गांमसब से हटावाल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5015,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सरकार कपास, अनाज, गन्ना अउरी दोसर फसलन के उगाय बदे नयका हल्फा क्रिसी बिकास योजना नामके एगो सिंचाई परियोजना बिकसित कईलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5016,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"47 ग्राम इकाइन बदे आबास अउरी सुविधासब के निर्मान कयल गईल रहे, जेकर एक-दोसरा से सम्बन्ध ओल्ड नूबिया में अनुमानित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5017,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तलछट दुयारा जमीन में जोड़ल गईल पोसक तत्व केबल 6,000 टन पोटास, 7,000 टन फॉस्फोरस पेंटोक्साइड अउरी 17,000 टन नाइट्रोजन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5018,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माटी के नमकिनता में भी बिरधि भईल काहे कि सतह अउरी भूजल तालिका के बीच के दूरी ढेर छोट रहे (माटी के इस्थिति अउरी तापमान के आधार पर 1-2 मीटर) ताकि पानी के बासपीकरन द्वारा खींचल जा सके ताकि बरसन से माटी के सतह पर भूजल में नमक के अपेछाकीरित कम सांद्रता जमा हो सके. .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5019,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1950 के दसक तक ऊपरबला मिसर के केबल एगो छोट जैसन हिस्सा के बेसिन (कम संचरण) से बारमासीया (उच्च संचरन) सिंचाई में परिबरतित नईखे कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5020,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एस. हेमेटोबियम तब से पूरा तरह से गायब भईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5021,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर मतलब ई बाटे कि मरल भंडारन के मातरा 300-500 बरस के बाद भर जाई जदि तलछट झील के समूचा छेत्र में समान दर से जमा होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5022,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बांध के निर्मान के बाद, उर्वरक अबसेससब के मदद से, जलीय खरपतवार साफ पानी में बडे तेजी से बढ़ल .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5023,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बांध खतम होखे के बाद भूमध्यसागरीय मछली पकड़य अउरी नमकीन पानी के झील मछली पालन में गिरावट आयल काहेकी नील नदी से भूमध्य सागर तक बहय बला पोसक तत्व बांध के पीछे फंस गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5024,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उच्च बांध के निर्मान से पहिले एगो चिंता ई रहे कि तलछट मुक्त पानी के बहाब के कारन होखे बला छरन के परिनामस्वरूप बांध के नदी के तल के स्तर में संभाबिट गिरावट आईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5025,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लाल-ईटा निर्मान उधोग, जेमें नदी के किनारा नील तलछट जमा के उपयोग करय बला सैकड़ो कारखाना मिलल रहे, भी नकारात्मक रूप से परभाबित भईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5026,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पानी के कम मैलापन के कारन सुरुज के रौसनी नील नदी के पनीया में भित्तर तक घुसत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Aswan_Dam","last_updated":"1.0"} +{"id":5027,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निर्मान कार्य 1995 में सुरू भईल अउरी, 220 मिलियन अमेरिकी डॉलर खर्च कएल जाय के बाद, 16 अक्टूबर 2002 के आधिकारिक तौर पर ई परिसर के उद्घाटन केल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5028,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पराचिन पुस्तकालय के मनोरंजन नईखे केबल दोसर लोगन अउरी एजेंसिसब द्वारा अपनायल गईल रहे, एकरा मिस्र के राजनेतासब के समर्थन प्राप्त भईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5029,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1986 में सुरू भईल यूनेस्को के भागीदारी परियोजना बदे बास्तब में ध्यान केंद्रित करय बदे एगो महान अबसर पैदा कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5030,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बास्तुसिल्प दल में छह देस के परतिनिधित्व करय बला दस सदस्य सामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5031,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1990 में असबान में आयोजित एगो सम्मेलन में परियोजना के वित्तपोसन के बदे पहिला प्रतिज्ञा कयल गईल रहे: $65 मिलियन अमरीका के डालर, जियादातर मेना राज्यसब से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5032,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2010 में, पुस्तकालय के फ्रांस के रास्ट्रीय पुस्तकालय, बिब्लियोथेक नेसनेल डी फ्रांस (बीएनएफ) से 500,000 पोथीयन के दान मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5033,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य वाचनालय एगो 32 मीटर ऊंचा कांच के पैनल बला छत के नीचे खड़ा बा, जे एगो धूपघड़ी के तरह समुदर के ओर निहुरल बा, अउरी लगभग 160 मीटर बयास के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5034,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लगभग 1,316 कलाकरितिन के धारन करत-करत, पुरातनता संग्रहालय संग्रह मिस्र के इतिहास में फैरोनिक जुग से लेके सिकंदर महान के जित से लेके समूचा मिस्र में इस्लाम के आगमन से पहिले रोमन सभ्यतासब तक के एगो झलक देत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"2.0"} +{"id":5035,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माइक्रोफिलिम: ई खंड में लगभग 30,000 दुर्लभ पांडुलिपिन अउरी 50,000 दस्ताबेजन के संगे-संगे लगभग 14,000 अरबी, फारसी अउरी तुर्की पांडुलिपिन के ब्रिटिस पुस्तकालय से एगो संग्रह सामिल बाटे, जकरा यूरोप में सबसे बड़ा संग्रह मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5036,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, 2010 में पुस्तकालय के बिब्लियोथेक नेसनेल डी फ्रांस से अतिरिक्त 500,000 पोथीकुल मिलल.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Bibliotheca_Alexandrina","last_updated":"1.0"} +{"id":5037,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेने के महान मस्जिद एगो बड़ बैंकसब या एडोब भबन बाते जकरा धेर वास्तुकारसब द्वारा सूडानो-सहेलियन स्थापत्य सैली के सबसे बड़ उपलब्धीसब में से एगो मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5038,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मस्जिद के उल्लेख करय बल सबसे पहिला दस्ताबेज अब्द अल-सादी के तारिख अल-सूडान बाटे जे परारंभिक इतिहास देला , संभवतः मौखिक परमपरा से, काहे कि इ सतरहबी सताब्दी के बीच में अस्तित्व में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5039,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकर तत्काल उत्तराधिकारी मस्जिद के टावरन के निर्मान करलन जबकि निम्नलिखित सुल्तान आसपास के देबाल के निर्मान करलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5040,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई ऊ भबन रहल होइ जकरा कैली देखले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5041,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नया मस्जिद एगो बड़का, छोत भवन रहे जेमें कौनो टावर या अलंकरण नाहि रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5042,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेने के राजमिसतरि के गिल्ड के मुख्य इस्माइला ट्रोरे के निरदेसन में जबरन मजदुरी के उपयोग कऽके 1907 में पुननिरमान पूरा कयल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5043,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ बात पर बहस हो रहल बा कि पुननिरमान कयल गईल मस्जिद के डिजाइन कौने हद तक फ्रांसीसी प्रभाब के अधीन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5044,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सोचलन कि संकु भवन के सपोसिटरी के देबता के समर्पित एगो बारोक मंदिर जैसन बना दियल बा","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5045,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर ई भी कहेक बा कि इस्थानीय लोग नयका भबन से ऐतना नाखुस रहलन कि ऊ एकरा साफ करय से मना कऽ देहलन, ऐसन केबल तब कयलक जब उनका जेल के धमकी दीयल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5046,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्खिन में बड़का मकबरा में 18 वीं सताबदी के एगो महत्वपूरन इमाम, अलमनी इस्माइल के अबसेस बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5047,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ मामलासब में, ए��ो मस्जिद के मुख्य सतहसब के भी टाइल लगावल गईल बा, एकर ऐतिहासिक उपस्थिति के खतम कर दियल गईल बाटे अउरी कुछ मामका में भावन के संरचनात्मक अखंडता से समझौता कयल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5048,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1996 में, वोग पतरिका मस्जिद के भित्तर एगो फैईसन सूट के आयोजन कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5049,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए सीढ़िन के छह सेट द्वारा पहुँचल जा सकेला, हर एक के सिखर से सजावल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5050,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महान मस्जिद के प्रार्थना देबाल या किबला पूरब के तरफ मक्का के ओरी बा अउरी सहर के बाजार के निहारत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"2.0"} +{"id":5051,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हरएक मीनार के ऊपर संकु के आकार के सिखर या सिखर सुतुरमुर्ग के अंडा के संग सबसे ऊपर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5052,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तर अउरी दक्खिन के देबाल पर नन्हका, अनियमित रूप से स्थित खिड़कीन हॉल के आंतरिक भाग तक कम प्राकृतिक परकास के अनुमत देत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5053,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इमाम बड़का बीचबला टॉवर में मिहराब से नमाज अदा करत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"2.0"} +{"id":5054,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीचबला मीनार में मिहराब के दाहिना ओर एगो दोसर जगह बा, पल्पिट या मीनार, जहवा से इमाम अपना सुकदिन के उपदेस के प्रचार करत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"2.0"} +{"id":5055,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रांगन के सामने के गलियारा के देबाल के धनुसाकार द्वार द्वारा सजावल गयल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5056,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अकेल केंद्रीय जगह के बजाय, मिहराब टॉवर में मूल रूप से उत्तर के देबाल में प्रवेस दुआर के रूप में गूँजत बड़ खांचा के एगो जोड़ा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5057,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा ठीक करय बदे ढेर दिन के आवस्कयता बा, लेकिन ऐके समय-समय पर हिलाय के आवस्कयता बा, एगो काम जे आमतौर पर मिसरन में खेलय बला नौजबान लईकनन बदे होत बाटे, ई तरह सामान के हिलावत बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"2.0"} +{"id":5058,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तेवहार के सुरुआत में ई देखे के बदे एगो दौड़ आयोजित कयल जाला कि मस्जिद में सबसे पहिल प्लास्टर के पहुंचाई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5059,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1930 में, दक्खिन फ्रांस के फ्रेजस सहर में जेने मस्जिद के एगो सटीक प्रतिकृति बनावल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5060,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल मस्जिद मध्य जुग के दौरान अफ्रीका में सबसे महत्वपूर्ण इस्लामी सिक्छा केंद्रन में से एक क अध्यछता कईलन, जेम्मे हजारन पढ़वईया लड़का सभ जवन मदरसा में कुरान के पढाई करे आयल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"2.0"} +{"id":5061,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20 जनबरी 2006 के मस्जिद के छत पर मरद सन के एगो टीम के हैक करत-करत देखय से सहर में दंगा भड़क उठल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5062,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मस्जिद में भीड़ इराक युद्ध के बखत अमेरिका के दूतावास द्वारा प्रस्तुत कयल गईल वेंटिलेसन प्रसंसकन के तोड़ देहलक अउरी फेर समूचा सहर में भगदड़ मच गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Mosque_of_Djenné","last_updated":"1.0"} +{"id":5063,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गीजा के महान स्फिंक्स, जकरा आमतौर पर गीजा के स्फिंक्स या खली स्फिंक्स के रूप में जानल जाला, एगो पौरानिक प्रानी, एगो झुकल स्फिंक्स के चूना पत्थर के मूर्ति बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5064,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर अलाबा, बाड़ा के दक्खिन देबाल के कोना अउरी जगह से पता चलत बाटे कि खफरे के पिरामिड अउरी घाटी के मंदिर के जोड़य बाला काम रास्ता स्फिंक्स के योजना से पहिले से मौजूद रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"2.0"} +{"id":5065,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब 1925 में स्टेल के फेर से खुदाई करे गईल, त' खफ के संदर्भित करय बाला पाठ के पंक्तिसब टूट गईल अउरी खतम भ गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5066,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्फिंक्स के पंथ मध्ययुगीन काल में भी जारी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5067,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलेक्जेंड्रिया, रोसेटा, डेमिएटा, काहिरा अउरी गीजा पिरामिड के बार-बार बरनन कयल गईल बाटे, लेकिन जरूरी नाही बा कि व्यापक रूप से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5068,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गीजा के दौरा करय के सात बरस बाद, आंद्रे थेवेट (कॉस्मोग्राफी डी लेवेंट, 1556) स्फिंक्स के \"एगो कोलोसस के कपार, जे इनाकस के बेटी आइसिस द्वारा बनावल गईल रहे, जे तब बरिहस्पति के ऐतना प्रिय रहे\" के रूप में बरनित कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5069,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोहान्स हेलफेरिच (1579) स्फिंक्स सीशा बाल बला विग के संग एक चुभयबला-चेहरा, गोल-सीना बला मेहरारू बाटे; थेवेट के ऊपर एकमात्र बढ़त ई बा कि बाल हेडड्रेस के जगमगाबला लैपेट्स के सुझाव देईत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5070,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि स्टेला पर कुछ पथ सटीक होखे के संभावना बाटे, ई मार्ग के पुरातात्विक साक्छसब से खंडन कयल गईल बिया, ई प्रकार एकरा पिछलका अवधि बला ऐतिहासिक संसोधनवाद मानल जात बा, एगो उद्देस्यपुर्न नकली, जकरा स्थानीय पुजरीन द्वारा समकालीन आइसिस मंदिर के एगो प्राचीन इतिहास के साथ जोड़य के कोसिस के रूप में बनावल गईल रहे. कबो नईखे रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5071,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हाल के खोज, हालांकि, कठोरता से देखावत बाटे कि ई हकीकत मे चौथा राजबंस में खफरे के सासनकाल से पहिले नईखे बनावल गईल रहे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5072,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मास्परो स्फिंक्स के \"मिस्र में सबसे प्राचीन स्मारक\" मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5073,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1926 में कटाव के कारन एकर माथा के पोसाक के एगो हिस्सा गिर गईल रहे, जे एकर नरेटी में भी गहराई से कट गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5074,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जे परत में माथा के तरासाल गईल रहे ऊ बड्ड मुस्किल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5075,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दोसर कथासब एकरा मामलुकन के किरती के रूप में बरनित करत बा सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5076,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल-मकरिजी के अनुसार, छेत्र में रहय बला ढेर लोगन के मानेक रहे कि गीजा पठार के तोपे बला बढ़ल बालू अल-दहर के बिरूपन के काम के खातिर प्रतिसोध रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5077,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अल-मिनुफी कहलन जा कि 1365 में अलेक्जेंड्रिया धरमजुद्ध सईद के खानकाह के सूफी सेख के नाक तोड़य के खातिर दैबिय दंड रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5078,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बिचार के अकादमिक द्वारा छद्म पुरातत्व मानल जाला, काहे की कौनो भी पाठ्य या पुरातात्विक साक्छ स्फिंक्स के उन्मुखीकरन के कारन होवय के समर्थन नईखे करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5079,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्फिंक्स के नीचे छिपल कक्छासब के बारे में एच. स्पेंसर लुईस जैसन गूढ़ लोगन द्वारा अटकलन के एगो लंबा इतिहास बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Sphinx_of_Giza","last_updated":"1.0"} +{"id":5080,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई मिस्र में दोसर सबसे जियादा देखल जाय बला ऐतिहासिक स्थल मानल जात बा; केबल काहिरा के पास गीजा पिरामिड परिसर में अधिक जत्रा होला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5081,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीन दोसर भाग, मठ के सीमा, मोंटू के सीमा, अउरी अमेनहोटेप IV के ध्वस्त मंदिर, जनता के खातिर बंद बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5082,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हत्शेपसट द्वारा मूल मंदिर के खतम कऽ दियल गईल रहे अउरी आंसिक रूप से मरम्मत कयल गईल रहे, हालांकि पबितर छेत्र के फोकस या अभिविन्यास के बदले के खातिर एकर चारो तरफ एगो और फिरौन के निर्मान कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5083,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मंदिरसब के निर्मान मध्य साम्राज्य में सुरू भईल अउरी टॉलेमिक बखत तक जारी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5084,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन मिस्र के संस्कृति के इतिहास में ढेर देरी के बाद में पूजा करय बालन में से कुछ के पूजा करय बला देबतन के बर्ग के प्रतिनिधित्व करत बाड़े सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"2.0"} +{"id":5085,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई अभिलेखसब के लीबर के उपयोग कऽके ई ऊंचाइ तक उठावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5086,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यदि रैंप के खातिर पत्थर के उपयोग कयल गईल रहत, त' ऊ बहुत कम सामान के उपयोग कर पावत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5087,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ड्रम लगाय के बाद अंतिम नक्कासी के अंजाम दयल गईल ताकि रखय जाय के दौरान एकरा नकसान ना पहुंचे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5088,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इग्यारहवा राजबंस से पहिले थेब्स सहर के बड्ड महत्व नईकहके रहे रअउरी पिछला मंदिर के भवन अपेक्छाकृत नन्हका रहल होई, जेमें थेब्स के सुरुआती देबतासन, धरती देबी मुट अउरी मोंटू के समर्पित मंदिर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5089,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमुन (कब्बो-कब्बो आमीन कहल जाला) लम्बा बखत से थेब्स के स्थानीय संरछक देबता रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5090,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमुन-रे के सीमा मे�� प्रमुख निर्मान काम अठारहवा राजबंस के दौरान भईल, जब थेब्स एकीकृत प्राचीन मिस्र के राजधानी बन गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5091,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साइट पर उनकर एगो दोसर परियोजना, कर्नक के रेड चैपल या चैपल रूज, एगो बार्क तीरथ के रूप में रहे अउरी मुख्य रूप से उनकर दु ओबिलिस्क के बीच खड़ा भ सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"2.0"} +{"id":5092,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"असमाप्त ओबिलिस्क के रूप में जानल जाला, ई बात के परमान देत बाड़े सन कि ओबिलिस्क कैसे खोदल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"2.0"} +{"id":5093,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमुन-रे के लेआउट के परिसर में अंतिम बड़ परिवर्तन परथम तोरन अउरी बिसाल बाड़ा के देबालसब के जोड़य के रहे जे समूचा परिसर के घेरल रहे, दुनो के निर्मान थर्टीथ राजबंस के नेक्टेनबो 1st द्वारा कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"2.0"} +{"id":5094,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कर्नक मंदिर परिसर के बरनन पहिल बार 1589 में एगो अग्यात बिनीसियन द्वारा कयल गईल रहे, हालांकि उनकर खाता में परिसर के कौनो नाम नईखे बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5095,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर जत्रा के बारे में प्रोटैस के लेखन मेलचिसेडेक थेवेनॉट (रिलेसन्स डी डाइवर्स वॉयेज क्यूरीक्स, 1670s-1696 संस्करण) अउरी जोहान माइकल वैन्सलेब (द प्रेजेंट स्टेट ऑफ मिस्र, 1678) द्वारा छापल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5096,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जॉन्स हॉपकिन्स यूनिवर्सिटी टीम द्वारा उत्खनन अउरी मरम्मत काम के बाद, बेट्सी ब्रायन (नीचवा देखा) के नेतृत्व में मट के सीमा के जनता के खातिर खोल दियल गईल बिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5097,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2006 में, बेट्सी ब्रायन एगो त्योहार के आपन निस्कर्स प्रस्तुत कईलक जेमें दारु में साफ जानबूझकऽ अतिरेक मिलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5098,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई निस्कर्स मट के मंदिर में कयल गईल रहे काहेकी जब थेब्स जियादा प्रमुखता से बढ़लन जा, त' मुट अपन कुछ पहलुन के रूप में जोद्धा देबी, सेखमेट अउरी बास्ट के अबसोसित कऽ लईलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5099,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सालाना सराबी सेखमेट उत्सव के आसपास बिकसित एगो बाद के मिथक में, रा, तब तक ऊपरी मिस्र के सुरुज देबता ओकरा अपना मां से प्राप्त एगो ज्वलंत आंख से बनाव्ल रहे, जे ओकर (���िचला मिस्र) के खिलाफ साजिस रचय बला नस्वर के खतम करय के खातिर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Karnak","last_updated":"1.0"} +{"id":5100,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लक्सर मंदिर एगो बरियार प्राचीन मिस्र के मंदिर परिसर बा जे सहर में नील नदी के पुरबी किनारा पर स्थित बा जकरा आज लक्सर (प्राचीन थेब्स) के रूप में जानल जाला अउरी एकर निर्मान लगभग 1400 ईसा पूरब कयल गईल रहे जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Luxor_Temple","last_updated":"1.0"} +{"id":5101,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुरुआती जात्रीन द्वारा देखल गईल चार प्रमुख मुर्दाघरसब में गुरनाह में सेटी I के मंदिर, दीर एल बहरी में हत्शेपसट के मंदिर, रामेसेस II के मंदिर (यानी, रामेसियम), अउरी मेडिनेट हाबू में रामेसेस III के मंदिर सामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Luxor_Temple","last_updated":"1.0"} +{"id":5102,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मंदिर के पीछवा 18वें राजबंस के अमेनहोटेप III अउरी सिकंदर द्वारा निर्मित चैपल बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Luxor_Temple","last_updated":"1.0"} +{"id":5103,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बलुआ पत्थर के न्युबियन बलुआ पत्थर कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Luxor_Temple","last_updated":"1.0"} +{"id":5104,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलेक्जेंडर बडावी, \"मिस्र के वास्तुकला में भ्रम,\" प्राचीन पूर्वी सभ्यता में अध्ययन, 35 (1969): 23.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Luxor_Temple","last_updated":"1.0"} +{"id":5105,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एवेन्यू के संग-संग ओपेट के दाबत जैसन की समारोहसब के खातिर स्टेसन स्थापित कयल गईल रहल जे मंदिर के खातिर महत्व रखत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Luxor_Temple","last_updated":"1.0"} +{"id":5106,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लालिबेला इथियोपिया के अम्हारा छेत्र में उत्तरी वोलो छेत्र के लास्टा जिला के एगो सहर बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"1.0"} +{"id":5107,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ईसाइन के खातिर, लालिबेला इथियोपिया के सबसे पबितर सहरन में से एगो बाड़े सन, एक्सम के बाद दोसर अउरी तीर्थजत्रा के केंद्र बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"2.0"} +{"id":5108,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक सहर में ढेर जगह के नाम अउरी रॉक-कट चर्चसभ के सामान्य लेआउट के लालिबेला द्वारा जेरूसलेम अउरी पबितऽर भूमि में एगो नौजबाण के रूप में बितावल गईल बखत के दौरान देखल गईल नामसब अउरी पैटर्न के नकल करय के खातिर कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"1.0"} +{"id":5109,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ईसाई धरम बाइबिल के नामसब से ढेर बिसेसतासब के प्रेरित करत बाटते - यहां तक ​​कि लालिबेला के नदी के जॉर्डन नदी के रूप में भी जानल ज��ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"1.0"} +{"id":5110,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुर्तगाली पुजारी फ्रांसिस्को अल्वारेस (1465-1540), 1520 के दसक में दावित द्वितीय के जत्रा पर पुर्तगाली राजदूत के संग रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"1.0"} +{"id":5111,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लालिबेला के खातिर अगिला रिपोर्ट कयल गईल यूरोपीय आगंतुक मिगुएल डी कास्टानहोसो थे, जिन्होंने क्रिस्टोवा दा गामा के तहत एक सैनिक के रूप में सेवा की और 1544 में इथियोपिया छोड़ देहलन .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"1.0"} +{"id":5112,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकर खुट्टा भी ऐहि प्रकार पहाड़ से काटल गईल रहे.\")","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"1.0"} +{"id":5113,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ चर्च के निर्मान कब कयल गईल रहे, एकर बारे में कुछ बीबाद बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"1.0"} +{"id":5114,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर रिपोर्ट में छेत्र में पायल जाय बला दू प्रकार के स्थानीय आवाससब के बरनन कयल गईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Lalibela","last_updated":"1.0"} +{"id":5115,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेंट कैथरीन मठ, आधिकारिक तौर पर गॉड-ट्रोडेन माउंट सिनाई के पबितऽर मठ, मिस्र के सेंट कैथरीन सहर के पास, माउंट सिनाई के पैर में एगो नटई के मुह पर सिनाई प्रायद्वीप पर स्थित एगो पुरबी रूढ़िवादी मठ बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5116,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेंट कैथरीन मठ तीन पहाड़न के समूह के छाया में स्थित बाटे; रास सुफसेफ (संभवतः \"माउंट होरेब\" सी.1 किमी पस्चिम), जेबेल अर्रेन्ज़ियेब अउरी जेबेल मूसा, \"बाइबिलिकल माउंट सिनाई\" (सिखर सी.2 किमी दक्खिन).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5117,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैथरीन खुद निष्पादन चालु करय के आदेस देहलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5118,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मठ के निर्मान सम्राट जस्टिनियन 1 (527-565 के सासनकाल) के आदेस से कयल गईल रहे, जेमें चैपल ऑफ द बर्निंग बुस (जकरा \"सेंट हेलेन चैपल\" भी कहल जात बा) के सामिल कयल गईल रहे, जकरा कॉन्सटेंटाइन द ग्रेट के मतारी एम्प्रेस कंसोर्ट हेलेना द्वारा बनाय के आदेस दियल गईल रहे. ऊ जगह जहवा माना जात बा कि मूसा जलत झाड़ी के देखल रहे","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5119,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साइट ईसाई धर्म, इस्लाम अउरी यहूदी धर्म के खातिर पबितर बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5120,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सातवीं सताब्दी के दौरान, सिनाई के अलग-थलग ईसाई लंगर खतम हो गईल: केवल गढ़वाले मठ बनल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5121,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला धर्मयुद्ध के समय से, 1270 तक सिनाई में धर्मजोद्धासब के उपस्थिति यूरोपीय ईसाइयन के हित के प्रेरित कयलक अउरी मठ के दौरा करय बला निडर तीर्थजातरीयन के संख्या में वृद्धि कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5122,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरबी रूढ़िवादी चर्च के भित्तर चर्च के सटीक प्रसासनिक स्थिति अस्पष्ट बा: कुछ लोगन द्वारा, चर्च सहित, एकरा स्वयंभू मानल जात बाड़े, दोसर द्वारा यरूसलेम के यूनानी रूढ़िवादी चर्च के अधिकार छेत्र के तहत एक स्वायत्त चर्च.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"2.0"} +{"id":5123,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन 2003 में रूसी बिध्मान 13 नवंबर 1869 के काहिरा मेटोचियन अउरी आर्कबिसप कैलिस्ट्राटस के परिषद द्वारा हस्ताछरित पांडुलिपि के खातिर दान अधिनियम के खोज कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5124,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पालिम्प्सेस्ट सदि से एगो या बेसी बार फेर से उपयोग कयल जाय के खातिर उल्लेखनीय बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5125,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर एक पन्ना के समूचा से स्कैन करय में लगभग आठ मिनट के बखत लगल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5126,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बरियार आइकन संग्रह 5वीं (संभवतः) अउरी 6वीं सताब्दी के कुछ डेटिंग के साथ चालु होत बाटे, जे अद्वितीय उत्तरजीबिता बा; मठ बीजान्टिन आइकोनोक्लासम से अछूत रहल हऽ, अउरी कब्बो बरखास्त नईखे कयल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5127,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर स्थापत्य संरचनासब, चित्रसब अउरी पोथीयन के संरक्छन में फाउंडेसन के जियादातर उद्देस्य सामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Saint_Catherine's_Monastery","last_updated":"1.0"} +{"id":5128,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर आकार ओ बखत के सापेछ समृद्धि के देखावत बाड़े सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Temple_of_Edfu","last_updated":"2.0"} +{"id":5129,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई पहिले, नन्हका मंदिर के साइट पर भी बनावल गयल रहे, जे होरस के भी समर्पित रहे, हालांकि पिछला संरचना वर्तमान साइट के तरह उत्तर-दक्खिन के बजाय पूरब-पस्चिम के ओरी उन्मुख रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Temple_of_Edfu","last_updated":"1.0"} +{"id":5130,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थियोडोसियस आ�� के पगानन के उत्पीड़न अउरी 391 में रोमन साम्राज्य के भीत्तर गैर-ईसाई पूजा पर प्रतिबंध लगाबय के आदेस के बाद एडफू के मंदिर एगो धार्मिक स्मारक के रूप में अनुपयोगी भ गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Temple_of_Edfu","last_updated":"1.0"} +{"id":5131,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सदियन से, मंदिर बहत रेगिस्तानी बालू अउरी नील नदी द्वारा जमा कयल गेल गाद के परतन के नीचे 12 मीटर (39 फीट) के गहराई तक दब गयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Temple_of_Edfu","last_updated":"1.0"} +{"id":5132,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1860 में, एगो फ्रांसीसी मिस्र के बैग्यानिक, अगस्टे मैरिएट एडफू मंदिर के रेत से मुक्त करय के काम चालु कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Temple_of_Edfu","last_updated":"1.0"} +{"id":5133,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रेट ज़िम्बाब्वे मुतिरिकवे झील आऊ मास्विंगो शहर भीरी ज़िम्बाब्वे के दक्खिन-पुरबी पहाड़ी में एगो मध्यकालीन शहर बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5134,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन समझल जा ला कि ग्रेट ज़िम्बाब्वे स्थानीय सम्राट खातिर राजसी महल के तौर पर उपयोग में लावल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5135,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओह सब बिना गारा (सुखलका पत्थल ) से बनावल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5136,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1871 में स्थल के खोज शुरू भइला के बाद पक्का जानकारी मिलल कि युरोप के लोग 19 वाँ शताब्दी के अंत में आइल रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5137,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रेट ज़िम्बाब्वे के इलाका 4 थी शताब्दी में बस गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5138,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेविड बिच के एतना बिश्वास बा कि ज़िम्बाब्वे साम्राज्य के शहर आऊर ओकर राज्य, 1200 से लेके 1500 तक पनपल, हालाँकि जावो डी बरोस के शुरुआती 1500 में दिहल गइल जानकारी से अनुमान बा कि एकर पतन कुछ पहिले भइल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5139,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सब के द हिल काम्प्लेक्स, द वैली काम्प्लेक्स आऊ द ग्रेट एनक्लोजर के रूप में जानल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5140,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैली काम्प्लेक्स, अलग-अलग समय में अधिकार के आधार पर, ऊपरका अउरी निचलका घाटी खंडहर में बंटल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5141,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"12 वीं शताब्दी में सत्ता के ध्यान हिल काम्प्लेक्स से हट के ग्रेट एनक्लोज़र, ऊपरका घाटी अउरी आखिर में 16 वीं शताब्दी के शुरुआत में निचलका घाटी में केन्द्रित भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5142,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर कलाकृति कुल में सोपस्टोन के मूरत (जे में से एगो इंग्लैंड के जादूघर में बाटे), माटी के बरतन, लोहा के घड़ियाल, काम कइल गइल हाथी दांत, लोहा आऊ तांबा के तार, लोहा के कुदारी, कांसा के भाला, तांबा के सिल्ली आऊ क्रूसिबल, आऊ सोना के माला, कंगन, पेंडेंट आऊ म्यान शामिल हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5143,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अंतर्राष्ट्रीय वाणिज्य स्थानीय कृषि व्यापार के अलावे रहे जेकरा में मवेशी खास क के जादे महत्वपूर्ण रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5144,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"16 वीं शताब्दी के शुरुआत में पुर्तगाली व्यापारी कुल मध्यकालीन शहर के बचल-खुचल हिस्सा के बारे में सुनलें, आऊ बचल लोग से बातचीत के रेकॉर्ड आऊ उनका में से कुछ लोग द्वारा लिखल गइल टिप्पणी से पता चलेला कि ग्रेट ज़िम्बाब्वे में सोना के उत्पादन आऊ उहाँ से दूर-दूर तक ले व्यापार होखत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5145,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ दावा कइलें कि मूर्ति बाद के टोलेमी युग (323 इ. - 30 इ.पू.) के समय के लागत रहे, जवन घड़ी अलेक्सांद्रिया के ग्रीक व्यापारी मिस्र के पुरान समान आऊ नकली-पुरान समान दक्खिन अफ्रीका के निर्यात करत होइहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5146,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेन्ट पुरातत्व के विधिवत प्रशिक्षण ना पवले रहन बाकि अरब, ग्रीस आऊ एशिया माइनर में खूब घुमले रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5147,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग के मरदाना के घराना के तरफ से पुरान यहूदी चाहे दक्खिनी अरब वंश के परंपरा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5148,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विलियम बोल्ट्स (ऑस्ट्रिया के हैब्सबर्ग अधिकारी कुल के 1777 में), अउरी ए.ए. एंडरसन (19 वीं शताब्दी में लिंपोपो नदी के उत्तर में आपन जतरा के बारे में लिख के) द्वारा लेम्बा के दावा के सुचना दिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5149,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परीक्षण खातिर पहिले उ हिल काम्प्लेक्स के ऊपरका भाग में तीन गो गढ़ा खोद्लीं जे में कचरा के ढेर रहे, जवना में से साधारण माटी के बरतन आऊ लोहा के समान मिलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5150,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोहान्सबर्ग स्थित ब्रिटिश एसोसिएशन के एगो बैठक में केटन थॉम्पसन आपन बंटू उत्पत्ति के सिद्धांत के तुरंत घोषणा कर देहलीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5151,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रेडियो-कार्बन साक्ष्य 28 नाप के सेट हवे, जेकरा में से पहिला चार गो के छोड़ के, उ तरीका के उपयोग के शुरुआती समय से आऊ अब गलत मानल जा ला, 12 वाँ से 15 वाँ शताब्दी के घटनाक्रम के समर्थन करे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5152,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुरुआती शौकिया पुरातत्ववेत्ता कुल द्वारा कइल गइल खुदाई में सोना अउरी कलाकृति के हटावे से ढेर नुक्सान भइल, खास क के रिचर्ड निकलीन हॉल द्वारा कइल गइल खुदाई से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5153,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रीबेन कारशोल्म लिख ताड़ें की उपनिवेशवादी आऊ अश्वेत राष्ट्रवादी समूह देश के वर्तमान के अवलम्ब देवे खातिर लोकप्रिय इतिहास आऊ कल्पना के माध्यम से ग्रेट ज़िम्बाब्वे के अतीत के इयाद कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5154,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिकिराई और कारशोल्म सुझाव देलन कि ग्रेट ज़िम्बाब्वे के इ प्रस्तुति इ इलाका में बसाव आऊ निवेश के प्रोत्साहित करे खातिर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5155,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1980 में अंतरराष्ट्रीय स्तर पर मान्यता प्राप्त नया स्वतंत्र देश के नाम इ स्थान खातिर बदल दिहल गइल रहे, आऊ रोड्सियन ध्वज से लेवल गइल प्रसिद्ध सोपस्टोन चिड़इं नक्काशी आऊ राज्य चिन्ह के राष्ट्रीय प्रतीक के रूप में रखल गइल रहे आऊ जिम्बाब्वे के नयका झंडा में लगावल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5156,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"केन मुकुफा के पुस्तिका पहिलका के उदहारण हवे, हालाँकि काम के बड़ शिकाइत भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"2.0"} +{"id":5157,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई देश के समृद्ध इतिहास के सुरक्षित रखे खातिर एकरा बनावल गइल रहे जे वैश्वीकरण के चलते अंधकारमय भविष्य के सामना करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Great_Zimbabwe","last_updated":"1.0"} +{"id":5158,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई साइट बिच मेक्सिको में निहारल जाय बला सैलीयन अउरी उत्तरी माया तराई छेत्र के पुक अउरी चेन्स सैलीयन के याद हरियर करत ढेर स्थापत्य सैली प्रदर्सित करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5159,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहर में माया सं��ार में सबसे बिबिध आबादी हो सकत बा, एगो ऐसन कारक जे साइट पर दुसर-दुसर प्रकार के स्थापत्य सैली में योगदान दे सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5160,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इट्जजा के खातिर एगो संभाबित अनुवाद एकर (इट्ज़), \"जादूगर\", अउरी हा, \"पानी\" से \"पानी के जादू (या जादू)\" बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5161,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई रूप चो अउरी सीएच के बीच ध्वनिग्रामिक भेद के बरकरार रखत बाटे, काहेकी मुख्य सब्द चेसेन (जे, हालांकि, माया में जोर नईखे दियल गईल बाटे) एगो पोस्टलेवोलर इजेक्टिव एफ्रिकेट व्यंजन से चालु होत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5162,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सेनोट्स में से, \"सेनोट सग्राडो\" या सेक्रेड सेनोट (जकरा दुसर-दुसर प्रकार से सेक्रेड वेल या वेल ऑफ सैक्रिफाइस के नाम से भी जानल जात बाटे), सबसे प्रसिद्ध बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5163,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे बजाय, सहर के राजनीतिक संगठन के \"मल्टीपल\" प्रनाली द्वारा संरचित कयल जा सकत रहे, जकरा कुलीन राजा बंस के सदस्यसब से बनल परिसद के माध्यम से सासन के रूप में बर्नित कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5164,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, ई लेट क्लासिक के अंत में अउरी टर्मिनल क्लासिक के सुरुआती हिस्सा में रहे कि साइट उत्तरी माया नीछे बला इलाका में राजनीतिक, सामाजिक-सांस्कृतिक, आर्थिक अउरी वैचारिक जिनगी के केंद्रीकृत अउरी हावी करय बला एगो प्रमुख छेत्रिय राजधानी बन गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5165,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानल जात बाटे कि हुनाक सील सत्ता में अपना बिरधि के भाबिस्यबानी कयल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5166,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि कुछ पुरातात्विक साक्ष्य बाटे सन जे इंगित करल बाटे कि चिचेन इट्जा के एक समय में लूट लियल गईल रहे अउरी बरखास्त कऽ दियल गईल रहे, ऐसन लगत बाटे कि ई मायापन द्वारा नईखे केयल जा सकत रहे, कम से कम तब नाही जब चिचेन इट्जा एगो सक्रिय सहरी केंद्र रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5167,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चिचेन इट्जा के कुलीन गतिविधिन के समाप्त होखे के बाद, सहर के छोड़ल नाही जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5168,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मोंटेजो 1531 में सुदृढीकरण के संगे युकाटन आपस ��यल अउरी पस्चिमी तट पर कैम्पेचे में अपना मुख्य आधार स्थापित कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5169,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मोंटेजो द यंगर अंततः चिचेन इट्जजा पहुंचलन, जेकर नाम ऊ स्यूदाद रियल रखलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5170,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महीनन बीत गईल, लेकिन कौनो सुदृढीकरण नईखे आयल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5171,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1535 तक, कुल स्पेनिस के युकाटन प्रायद्वीप से हटा दियल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5172,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1860 में, डिजायर चार्ने चिचेन इट्जा के सरबेकछन कयलक अउरी ढेर फोटू लेलक जे ऊ अमेरिका के सहरन अउरी खंडहरन (1863) में छपलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5173,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑगस्टस ले प्लॉन्गोन एकरा \"चाकमोल\" कहलक (बाद में एकर नाम बदलकऽ \"चाक मूल\" कऽ दियल गईल, जे मेसोअमेरिका में मिलय बला ई मूरती के सब प्रकार के बरनन करय बला सब्द बाटे).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5174,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1894 में युकाटन के युनाइटेड स्टेट्स कॉन्सल, एडवर्ड हर्बर्ट थॉम्पसन हैसिंडा चिचेन के कीनलक, जेमें चिचेन इट्जा के खंडहर भी सामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5175,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थॉम्पसन 1904 से 1910 तक सेनोट सग्राडो (सेक्रेड सेनोट) के ड्रेजिंग के खातिर सबसे परसिद्ध बाटे, जहवा ऊ सोना, तांबा अउरी नक्कासीदार जेड के कलाकृतिन के बरामद केयलन, साथ ही पहिला-कोलंबियाई माया कपड़न के बारे में मानल जाय बला पहिला उदाहरन अउरी लकड़ी के हथियार बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5176,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैक्सिकन क्रांति अउरी निम्नलिखित सरकारी अस्थिरता, संग ही पहिला विश्व जुद्ध ई परियोजना में एक दसक के देरी कयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5177,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओही समय, मैक्सिकन सरकार एल कैस्टिलो (कुकुलकैन के मंदिर) अउरी ग्रेट बॉल कोर्ट के कोड़बाई अउरी जीर्णोद्धार कयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"2.0"} +{"id":5178,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थॉम्पसन, जे ऊ बखत संयुक्त राज्य में रहलन, युकाटन कब्बो नाही आपस अयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5179,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1944 में मैक्सिकन सुप्रीम कोर्ट फैसला सुनउलन कि थॉम्पसन कौनो कानून नईखे तोड़त अउरी चिचेन इट्जा के उनकर उत्तराधि���ारियन के वापस भेज देलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5180,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला नेसनल ज्योग्राफिक द्वारा प्रायोजित रहल, अउरी दुसर अपना हित द्वारा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5181,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहर के टूटल भूभाग पर बनावल गेल रहे, जकरा मुख्य वास्तुसिल्प समूहन के निर्मान के खातिर कृत्रिम रूप से समतल कयल गईल रहे, जेमें कैस्टिलो पिरामिडअउरी लास मोंजास, ओसारियो अउरी मेन साउथवेस्ट समूहन के खातिर छेत्रसब के समतल करय में सबसे बड़ प्रयास कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5182,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमें से ढेर पत्थर के भवनसब के मुख्य रूप से लाल, हरियर, नीला अउरी बैंगनी रंगन में छापल गेल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5183,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप में गॉथिक कैथेड्रल के जैसन, कुल रंग पूरा होबय के जियादा भावना प्रदान के अउरी भवनन के प्रतीकात्मक प्रभाव में बड़ योगदान देलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"2.0"} +{"id":5184,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुक-सैली के भवन में सामान्य मोज़ेक-सजावाल गईल ऊपरी अग्रभाग सैली के बिसेसता बाटे, लेकिन पुक छेत्र के ठीक लिबास के बिपरीत, उनकर ब्लॉक चिनाई बला देबाल में पुक हार्टलैंड के वास्तुकला से अलग बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"2.0"} +{"id":5185,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तरीपूरबी सीढ़ी के गुच्छन के आधार पर एगो नाग के सिर उकेरल गईल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5186,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर झूठा सुरुआत के बाद, ऊ पिरामिड के उत्तर के ओर एगो सीढ़ी के खोज कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5187,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैक्सिकन सरकार उत्तरी सीढ़ी के आधार से एगो सुरंग खोदलक, जे पहिल पिरामिड के सीढ़ी से नुक्कल मंदिर तक रहे, अउरी ऐके पर्यटकन के खातिर खोल देलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5188,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो पैनल में, खेलड़ीन में से एगो के माथा काट दियल गईल बा; घाव से रेंगय बला किरासब के रूप में खून के धारा निकलत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5189,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्खिन छोर पर एगो अउरी, ढेर बरियार मंदिर बा, लेकिन खंडहर में बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5190,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भित्तर एगो बड़ भित्ति चित्र बा, जे ढेर खराब हो गईल बा, जे एगो युद्ध के दृश्य के देखावत बाड़े सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"2.0"} +{"id":5191,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई माया अउरी टॉल्टेक सैलीन के संयोजन में बनावल बाड़े, जेकर चारो तरफ एगो सीढ़ी ऊपर के तरफ जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"2.0"} +{"id":5192,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर भीतरी भाग में पुरातत्वविदसब पाथर से उकेरल गईल बड़ संकुवन के संग्रह के खोज कयलक, जेकर उद्देश्य अज्ञात बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5193,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर नाम संरचना के सबसे ऊपर पर वेदिन के एगो श्रृंखला से आतव बा जे कि \"अटलांटिस\" कहे जाय बला ऊपर उठल हथियार के साथ मरदसन के छोट नक्कासीदार आंकड़ा द्वारा समर्थित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5194,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई परिसर तुला के राजधानी टोलटेक में मंदिर बी के समान बा, अउरी दुनो छेत्र के बीच कोनो प्रकार के सांस्कृतिक संपर्क के इंगित करत बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5195,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई मंदिर चाक मूल के मंदिर नामक एगो पहिले के संरचना के घेरत या समाहित करत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5196,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक हजार स्तंभ के समूह के दक्खिन में तीन, छोट, परस्पर जुड़ल भवनन के एगो समूह बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5197,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊपरी अगिला हिस्सा के एगो भाग जेमें x अउरी o के रूपांकन बा, संरचना के सामने प्रदर्सित कयल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5198,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक्सटोलोक के मंदिर ओसारियो प्लेटफॉर्म के बाहर हाल ही में पुन्ह्स्थापित कयल गईल मंदिर बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5199,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक्सटोलोक मंदिर अउरी ओसारियो के बीच ढेर अनियोजित अनुकम्र संरचनासब बाटे: सुक के मंच, जे डिजाइन में कुकुलकन (एल कैस्टिलो) के बगल में एक्के गो नाम के संरचना के बराबर बाटे, समाधी के मंच, अउरी एगो नन्हा, गोल संरचना बिना नाम के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5200,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कासा कोलोराडा (\"रेड हाउस\" के खातिर स्पेनिस) चिचेन इट्जजा में सबसे निमन संरक्षित भवनन में से एगो बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5201,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2009 में, INAH कासा कोलोराडा के पिछला देबाल से सटल एगो छोट बॉल कोर्ट के पुन्ह्स्थापित कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5202,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई इमारत के नाम स्थानीय माया द्वारा लम्बा समय से उपयोग कयल गईल बा, अउरी कुछ लेखकन के उल्लेख बा कि एकर नाम प्लास्टर पर एगो हिरन पेंटिंग के नाम पर रखल गयल रहल जे अब मौजूद नईखे बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5203,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पैनिस ई परिसर के नाम लास मोंजास (\"द नन\" या \"द ननरी\") रखलक, लेकिन ई एगो सरकारी महल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5204,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई ग्रंथन में अक्सर कृष्णुपाल के नाम से एगो राजा के उल्लेख बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5205,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर नाम पत्थर के घुमावदार सीढ़ी के भित्तर से मिलत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5206,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लमहर, पस्चिम मुह बला अगिला-भाग में सात गो दरबाजा बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5207,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भवन के दक्खिन औरी में एगो प्रवेस द्वार बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5208,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो कक्छ के भित्तर, छत्ता के नखिच, एगो रंगल हाथ के छाप बाटे सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5209,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गुफा के जगह आधुनिक काल में बिख्यात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5210,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई. वायलीज एंड्रयूज IV-ओ 1930 के दसक में गुफा के खोज कयल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5211,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"15 सितम्बर 1959 के, एगो स्थानीय गाइड, जोस हम्बर्टो गोमेज गुफा में एगो नकली देबाल के खोज कयलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5212,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पोथी छ्पय से पहिले ही, बेंजामिन नॉर्मन अउरी बैरन इमानुएल वॉन फ्रेडरिकस्टल स्टीफेंस से भेट करय के बाद चिचेन के जत्रा के, अउरी दुनो जे पयलक ओकर परिनाम छापलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5213,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1923 में, गवर्नर कैरिलो प्यूर्टो आधिकारिक रूप से चिचेन इट्जा के खातिर राजमार्ग खोललन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5214,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1930 में, मायालैंड होटल हासिनडा चिचेन के ठीक उत्तर में खोलल गईल, जकरा कार्नेगी इंस्टीट्यूसन अपन कब्जा में ले लियल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5215,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1972 में, मेक्सिको ले फेडरल सोब्रे मोनुमेंटोस वाई ज़ोनस आर्कियोलोगिकस, आर्टिस्टिक�� ए हिस्टोरिकस (स्मारकन अउरी पुरातत्व, कलात्मक अउरी ऐतिहासिक स्थलसब पर संघीय कानून) के अधिनियमित कयलक, जे संघीय स्वामित्व के भित्तर चिचेन इट्जजा सहित देस के सब पूर्व-कोलंबियाई स्मारकन के रखलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5216,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टूर गाइड चिचेन इट्जा में एगो अनोखा ध्वनिक प्रभाव के भी प्रदर्सन करिहन: सीढ़ी के सामने एगो हथकड़ी एल कैस्टिलो पिरामिड एगो प्रतिध्वनि से उत्पन्न होई जे एगो चिरई के चहचहात के समान होत बा, जैसन कि डेक्लेरक द्वारा जांच कयल गईल क्वेट्ज़ल के समान बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"1.0"} +{"id":5217,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आईएनएएच, जे साइट के प्रबंधन करत बाड़े, ढेर स्मारकन के सार्वजनिक पहुंच के खातिर बंद कऽ देहलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chichen_Itza","last_updated":"2.0"} +{"id":5218,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य रूप से रियल एस्टेट डेवलपर अउरी न्यूयॉर्क राज्य के पूर्व सीनेटर विलियम एच. रेनॉल्ड्स के एगो परियोजना, भवन जे निर्मान क्रिसलर कॉरपोरेसन के प्रमुख वाल्टर क्रिसलर द्वारा कयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5219,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1952 में एगो अनुबंध पूरा कयल गईल रहे, अउरी अगिला बरस क्रिसलर परिवार द्वारा भवन के ढेर उत्तरगामी मालिकन के संग बेच दियल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5220,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जुग गहन सामाजिक अउरी तकनीकी बदलाव के बिसेसता रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5221,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगिला बरस, क्रिसलर के टाइम पत्रिका के \"पर्सन ऑफ द ईयर\" नाम दीयल गेल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5222,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला विश्व युद्ध के समाप्ति के बाद, यूरोप के अउरी अमेरिका के आर्किटेक्ट आधुनिक जुग के प्रतीक के रूप में आसान बनवाक डिजाइन अउरी प्रगति, नबाचार अउरी आधुनिकता के प्रतीक के रूप में आर्ट डेको गगनचुंबी भवनन के निहारेल अयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5223,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भवन के योजना बनावय में सामिल होवय से पहिले, रेनॉल्ड्स कोनी द्वीप के ड्रीमलैंड मनोरंजन पार्क के बिकास के खातिर सबसे जियादा जानल जात रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5224,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1927 में, ढेर बरस के देर के बाद, रेनॉल्ड्स ने उहां एगो चालीस-मंजिला भवन के डिजाइन करय के खातिर व���स्तुकार विलियम वैन एलेन के काम पर रखलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5225,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वैन एलेन अउरी सेवरेंस एक दोसर के पूरक रहलन, वैन एलेन एगो मूल, कल्पनासील वास्तुकार रहलन अउरी सेवरेंस एगो चतुर व्यवसायी रहलन जे फर्म के वित्त के संभाललन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5226,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रस्ताव के दू सप्ताह बाद फेन से बदल दियल गयल, जेमें 63 मंजिला इमारत के आधिकारिक योजना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5227,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बगल के 56 मंजिला चैनिन बिल्डिंग सेहो निर्माणाधीन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5228,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई योजना के जून 1928 में अनुमोदित कयल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5229,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर बजाय ऊ रेनॉल्ड्स बिल्डिंग के खातिर एगो वैकल्पिक डिजाइन तैयार कयलन, जकरा अगस्त 1928 में छापल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5230,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"28 अक्टूबर के एगो अनुबंध दियल गयल रहे, अउरी विध्वंस 9 नवंबर के पूरा कयल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5231,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1928 के अंत से 1929 के सुरुआत तक, गुंबद के डिजाइन में संसोधन जारी रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5232,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नीचु के और, डिजाइन के क्रिसलर कॉरपोरेशन के मुख्यालय के निर्मान के खातिर वाल्टर क्रिसलर के इराडा से प्रभावित कयल गईल रहे, अउरी ई तरह, क्रिसलर ऑटोमोबाइल उत्पाद के बाद दोसर-दोसर वास्तुशिल्प बिबरन तैयार कयल गएल रहे, जैसन प्लायमाउथ के हुड गहिना (देखा).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5233,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भवन के निर्मान उचित रूप से 21 जनवरी, 1929 के चालु भेल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5234,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर सप्ताह लगभग चार मंजिलसब के उन्मत्त स्टीलवर्क निर्मान गति के बावजूद, गगनचुंबी भवन के स्टीलवर्क के निर्मान के दौरान कोनो भी मजदुर के देहांत नईखे भेल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5235,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"40 वॉल स्ट्रीट अउरी क्रिसलर बिल्डिंग \"संसार के सबसे ऊंच भवन\" के गौरव के खातिर प्रतिस्पर्धा चालु कऽ देलक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5236,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"23 अक्टूबर, 1929 के, वूलवर्थ बिल्डिंग के ऊंचाई के ��ार करय के एक सप्ताह बाद अउरी 1929 के भयानक वॉल स्ट्रीट क्रैस चालू होवे से एक दिन पहिले, सिखर के इकट्ठा कयल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5237,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एहर तक ​​​​कि न्यूयॉर्क हेराल्ड ट्रिब्यून, जे टावर के निर्मान के लगभग निरंतर कवरेज कयल रहे, सिखर के स्थापना के कुछ दिन बाद तक सिखर के स्थापना पर रिपोर्ट नईखे कयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5238,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भवन के लॉबी में एगो कासा पट्टिका के अनावरन कयल गेल जेमें लिखल रहे \"श्री क्रिसलर के नागरिक उन्नति में योगदान के मान्यता में\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5239,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रिसलर बिल्डिंग के मूल्यांकन $14 मिलियन कयल गयल रहे, लेकिन कूपर यूनियन के स्वामित्व बला साइट के कर छूट दिए बला 1859 के कानून के अनुसार सहर के करसब से छूट दीयल गईल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5240,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई उपलब्धिसब पर वैन एलेन के संतुष्टि संभवतः वाल्टर क्रिसलर के बाद में अपन वास्तुशिल्प शुल्क के बचल रासी के भुगतान करय से मना करय से चुप रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5241,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, क्रिसलर के खिलाफ मुकदमा एगो वास्तुकार के रूप में वैन एलेन क प्रतिष्ठा के साफ-साफ कम कऽ देहलस, जवन बड डिप्रेसन अउरी नकारात्मक आलोचना के प्रभाव के साथ, उनकर जिनगी के बरबाद कर देहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5242,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1944 में, निगम 666 थर्ड एवेन्यू में, भवन के पूरब में 38-मंजिला एनेक्स बनावय के योजना दायर केयलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5243,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य भवन के खातिर पत्थर अब बनावल नाही गेल रहे, अउरी एकरा बिसेस रूप से दूहरायल जाय के रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5244,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिवार 1 9 53 में विलियम ज़ेकेंडोर्फ के एकर अनुमानित दाम $ 18 मिलियन के खातिर भवन के बेच देल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5245,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऊ बखत, ई न्यूयॉर्क सहर के इतिहास में सबसे बड़ अचल संपत्ति बिक्री होवय के सूचना दीयल गयल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5246,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1961 में, सुई, मुकुट, गार्गॉयल्स अउरी प्रवेस द्वार सहित भवन के स्टेनलेस स्टील तत्वसभ के पहिल बार पॉलिस कयल गयल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5247,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कंपनी ई भवन के 35 मिलियन डॉलर में कीनल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5248,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिखर की मरम्मत भेल जे 1995 में पूरा भेल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5249,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सफाई के 1997 के खातिर न्यूयॉर्क लैंडमार्क्स कंजरवेंसी के लुसी जी. मोसेस प्रिजर्वेसन अवार्ड भेटल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5250,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जून 2008 में, ई बतावाल गयल रहल कि अबू धाबी निबेस परिसद टीएमडब्ल्यू के 75% आर्थिक हित, भवन में टीशमैन स्पीयर प्रॉपर्टीज से 15% ब्याज, अउरी यूएस $800 मिलियन के खातिर अगला केवाड़ी पर ट्राईलॉन्स खुदरा संरचना के एगो हिस्सा कीनय के खातिर बातचीत करल रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"2.0"} +{"id":5251,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर परिनामस्वरूप भवन के कुल सक्ती खपत में 21% के कमी, पानी के खपत में 64% के कमी, अउरी अपसिष्ट के 81% दर के पुनर्नवीनीकरण कयल गयल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Chrysler_Building","last_updated":"1.0"} +{"id":5252,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दार्शनिक व्यवहार के नैतिकता.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5253,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दर्शन दुनिया की सामान्य प्रकृति (तत्वविज्ञान या अस्तित्व के सिद्धांत) की बारे में कमबेस व्यवस्थित रूप के व मान्यता के औचित ठहरव्वले के (ज्ञानमीमांसा या ज्ञान के सिद्धांत), और जीवन के आचरन (नैतिकता या आदर्श के सिद्धांत) के तार्किक आलोचनात्मक सोच ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5254,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तत्वविज्ञान सगरी संसार की बारे में एगो तार्किक अउर व्यवस्थित मान्यता की साथे ए तरे के धारना के भीतर स्थित तर्कातीत पूर्वानुमान के विस्तापित कर देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5255,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं शताब्दी में, आधुनिक शोध विश्वविद्यालय के विकास से अकादमिक दर्शन अउर दूसर विधा कुल के पेशेवर बनवले और विशेषीकृत बनवले के रास्ता साफ भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5256,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तर्क शास्त्रीयन कुल की जबाब में पिरोनिक दार्शनिक सेक्सटस एम्पीरिकस ओ सब तरीका कुल के वर्णन कइने जवने से ग्रीस के प्राचीन दार्शनिक कुल दर्शन के बंटवारा कईले रहने, ए बाति के समझते हुए कि ई तीन हिस्सा के बंटवारा के स��र्थन प्लेटो, अरस्तु, सेनोक्रेट्स, अउर स्टोइक्स कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5257,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात के असर वाला दूसर प्राचीन दार्शनिक परम्परा में निराशावाद, सेइरिनेइकवाद, स्टोइक्सवाद, अउर अकादमिक संशयवाद रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5258,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछु प्रमुख मध्यकालीन विचारक कुल में संत ऑगस्टाइन, थॉमस एक्विनास, बोएथिस, आन्सेल्म, और रॉजर बेकन रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5259,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक दार्सनिक में स्पिनोजा, लीबनीज, लॉक, बर्कले, हुमे, अउर कांट प्रमुख रहने\/रहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5260,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बेबीलोन के खगोलशास्त्र में ब्रह्माण्ड ज्ञान की बारे में काफी दार्शनिक अटकलबाजी भी रहे, जवने वजह से प्राचीन ग्रीस के लोग भी प्रभावित भईल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5261,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में यहूदी दर्शन पश्चिमी बौद्धिकता की गहीर प्रभाव में आ गईल अउर ओमे मेंडेलसन मूसा के काम शामिल हो गईल, जे हस्कला (यहूदी प्रबोधन), यहूदी अस्तित्ववाद, अउर यहूदी धर्म सुधार के शुरुआत कईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5262,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इस्लामिक दर्शन मुस्लिम परंपरा में पैदा भईल दार्शन ह और इ ज्यादातर अरबी भाषा में बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5263,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुरुआती इस्लामिक दर्शन ग्रीस के दार्शनिक परम्परा कुल के नया रचनात्मक दिशा में विकसित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5264,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरस्तु के काम अलकिन्दी (9वां शताब्दी), अव्सन्न (980 से जून 1037) अउर अवररोज़ (12वीं शताब्दी) जइसन दार्शनिक कुल की बीचे लगदे असरदार रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5265,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इब्न खल्दून इतिहास की दर्शन के एगो असरदार विचारक रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5266,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भारतीय दर्शन परम्परा ढेर सारा मूल सिद्धांत अउर विचार साझा करेला, जवन कि कई तरीका से परिभाषित हो सकेला अउर भाँति-भाँति के परम्परा द्वारा स्वीकारल या नकारल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5267,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भारतीय दर्शन सामान्य तौर प वेदकुल से ओकर संबंध अउर ओकरी अंदर के विचार के आधार प समूह में बाँटल जाल��.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5268,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन धारा कुल जवन खुद के उपनिसद कुल की विचार की साथे एकरूप करेलन, तथाकथित \"रूढ़िवादी\" या \"हिन्दू\" परंपरा, ओके छै गो दर्सन में बाँटल गईल बा: साँख्य, योग, न्याय, वैसेसिक, मीमांसा, अउर वेदांत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5269,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सब हिंदुत्व की भीतर एक ही नेंव प टिकल रहते हुए दार्शनिक व्याख्या कुल की विविधता खातिर एगो सहनशीलता देखावेला सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5270,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहाँ दूसर विचारधारा भी बाड़ सन जवन \"हिन्दू\" की रूप में ही देखल जाल सन, हालाँकि जरूरी ना बा कि रूढ़िवादी ही (काहे कि ऊ कुल अलग-अलग ग्रंथ कुल के निर्देशात्मक रूप में देखेन, जैसे कि शैव अगामस और तंत्र), ई सब में शैववाद के अलग-अलग धारा जइसे पशुपत, शैव सिद्धांत, अद्वितीय शैववाद (त्रिक, कौल, आदि) आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5271,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए बात से नकारल कि आदमी के देहि में एगो \"स्वत्व\" या \"आत्मा\" होले ई शायद बौद्ध धरम के सबसे प्रसिद्ध सीख ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5272,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैन दर्शन बस दुगो बचल \"अपरम्परागत\" मान्यता कुल में से एगो हवे (बौद्ध धरम के लेके).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5273,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैन विचारधारा ई कहेला कि सगरी अस्तित्व चक्रीय, अनन्त अउर अनिर्मित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5274,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए छेत्र कुल में, बौद्ध विचारधारा कई तरे क दार्सनिक परम्परा कुल की रूप में फलल-फूलल और कई तरे के भासा के इस्तेमाल कईलस (जइसे तिब्बती, चीनी, अउर पाली).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5275,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थेरवाद धारा के दर्शन दक्खिन-पूरब देशन जइसे श्रीलंका, बर्मा अउर भूटान में हावी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5276,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बुद्ध की गुजरला की बाद, कईगो टोली उनकरी मुख्य शिक्षा के सुव्यवस्थित करे लागल लो, आखिरकार अभिधर्म नाव के एगो विस्तृत दार्शनिक प्रणाली विकसित भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5277,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन अउर मध्यकालीन भारत में बौद्ध दर्शन के कई गो धारा, उप-धारा, अउर परम्परा रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5278,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सब दार्���निक परंपरा कुल ताओ, यिन अउर यांग, रेन और ली नाव के तत्वमीमांसा, राजनीतिक अउर नैतिक सिद्धांत विकसित कइल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5279,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नव-कंफ्यूशियनवाद सोंग रजवाड़ा (960-1297) की समय शिक्षा तंत्र प हावी रहे, अउर एकर विचार विद्वान साहब लोग की वर्ग खातिर राजसी इन्तहान के दार्शनिक आधार के काम कईलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5280,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद की चीनी रजवाड़ा कुल जइसे मिंग रजवाड़ा (1368-1644) अउर कोरियाई जोसिओन रजवाड़ा (1392-1897) की समय एगो फिर से उभरे वाला नव-कंफ्यूशियनवाद जेकरी संघे वांग यांगमिंग (1472-1529) रहने उ हावी विचारधारा बन गईल, अउर राजशाही द्वारा बढ़ावा दिहल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5281,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नवका जमाना में, चीनी विद्वान कुल पश्चिमी दर्शन के विचार शामिल करे लगने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5282,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, सिओंग शिली की नेतृत्व वाला नवका कंफ्यूशियनवाद नगदे असरदार हो गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5283,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जापानी दर्शन में \"राष्ट्रीय अध्ययन\" परम्परा के एगो अउर चलन चलल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5284,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"17वीं सताब्दी की दौरान, इथियोपियाई दर्सन एगो बरियार भासाई परम्परा विकसित कईलस, जइसन कि ज़ेरा याकोब उदाहरन देले बाडे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5285,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल अमेरिकी विश्वदृष्टिकोण के एगो और ई विशेषता रहे कि उ आपन नैतिकता के इंसान से इतर जानवर अउर पौधा पर भी फैलवल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5286,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"टीओटल के सिद्धांत ब्रह्मवाद के ही एगो रूप ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5287,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब भी, यू एस के शिक्षा विभाग के 1990 के एगो रिपोर्ट ई देखवेला कि बहुत कम महिला कुल दर्शन क्षेत्र में अइली सन, अउर दर्शन मानविकी के सबसे कम लैंगिक अनुपात संतुलन वाला क्षेत्र ह, जेमे कुछ अध्ययन की हिसाब से महिला कुल दर्शन की विभाग में 17% से 30% की बीच में बाड़ी सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5288,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेके भी देखीं- \"मानविकी में पढ़ावे वाला मास्टर अउर कर्मचारी कुल के विशेषता आ रवैया.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5289,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर पहिला जाँच में बा कि कइसे अच्छा जीवन जियल जा अउर मानदंड के पहिचान कईल","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5290,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ज्ञानमीमांसा करे वाला लोग जानकारी के कल्पित स्रोत जइसे कि सतत अनुभव, तर्क, यादाश्त, आ प्रमाण के जाँच करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5291,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सुकरात की पहिले के दर्सन के सुरुआत में उभरल रहे अउर पिरहौ के साथे औपचारिक बनल, जवन कि दार्सनिक संसयवाद के सबसे पुरान यूरोपीय धारा के जन्मदाता रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5292,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुभववाद जानकारी के स्रोत इन्द्रिय कुल के अनुभव के जरिये प्राप्त प्रेक्षण प्रमाण के मानेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5293,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तर्कवाद एगो सुरुआती ग्यान से जुड़ल बा, जवन अनुभव से मुक्त होखे (जइसे कि तर्क या गनित).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5294,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तत्वमीमांसा की अंदर ब्रह्माण्ड के ज्ञान, संसार की बारे में संपूर्णता अउर सत्ता मीमांसा के अध्ययन, अस्तित्व के ज्ञान आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5295,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सार तत्व कौनो चीज के उ लछन कुल के समूह ह जवन ओके उ चीज बनावेला जवन उ मूल रूप से हवे, अउर जेकरी बगैर उ चीज के पहिचान खतम हो जाला जबकि बाहरी गुनधर्म उ गुन ह जवन कौनो चीज में रहेला, पर ओकरी बिना भी ओ चीज के पहिचान बनल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5296,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहेकि ठोस तर्कणा हर तरह की विज्ञान, सामाजिक विज्ञान अउर मानविकी के एगो सार तत्व ह, तर्क एगो विधिवत विज्ञान बन गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5297,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यूयार्क: ऑक्सफोर्ड यूनिवर्सिटी प्रेस","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5298,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिरू भी, अकादमिक दर्शन के ज्यादातर छात्र बाद में कानून, पत्रकारिता, धरम, विज्ञान, राजनीति, व्यापार, अउर तमाम कला कुल में आपन योगदान देल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5299,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विश्लेषणात्मक दर्शन में, भाषा के दर्शन भाषा के प्रकृति के, भाषा के बीच संबंध के, भाषा के बोले वाला के अउर दुनिया के पड़ताल करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5300,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई लेखक कुल के अनुसरड लुडव���ग विटजेनटाईन (Tractatus Logico- Philosophicus), वियना गोल के लोग आ तार्किक प्रत्यछवादी कुल, अउर विलार्ड ओमान ओरमैन क्विन .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5301,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ रूढ़िवादी कुल के विरोध कइने काहे कि एकर ई विचित्र परिणाम निकलत रहे कौनो चीज के परंपरागत रूप से कौनो नाम दिया सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5302,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा खातिर, उ इशारा कइलें कि संयुक्त शब्द कुल में तरह-तरह के सुधार हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5303,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर भी, क्रेटीलुस की अंत तक, उ मान लेले रहने कि कुछु सामाजिक चलन भी एमे सामिल रहने सन, अउर ए सोच में गड़बड़ी रहे कि ध्वनिग्राम कुल के आपन खुद के मतलब होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5304,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सगरी चीज कुल के जाति अउर प्रजाति की वर्ग में बांट दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5305,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिरू भी, चुकि अरस्तु ए सब समानता के ढाँचा की वास्तविक समानता की द्वारा गठित देखने, ए लिए अक्सर उनके \"आधुनिक यथार्थवाद\" के तरफदार की रूप में मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5306,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई लेक्टोन हर शब्द के मतलब (या भाव) रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5307,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य काल में भाषा के कई गो बढ़िया दार्शनिक रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5308,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उच्च मध्ययुगीन काल के विद्वान, जइसे कि ऑक्खम अउर जॉन डंस स्कॉटस, तर्क के भासा के विग्यान (सायांटिया सेर्मोसिनालिस) मनल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5309,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अस्पष्टता अउर दुविधा के घटना के गहराई से मनन कईल गईल, अउर एकरी वजह से अउर, या, नाहीं, अगर, सब जइसन सहयोगी शब्द कुल की इस्तेमाल की समस्या में रुचि बढ़े लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5310,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कउनो शब्द के अनुमान ओकर उ व्याख्या ह जवन एगो विशेष परिस्थिति में दिहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5311,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एतरे के विभाजन इस्तेमाल अउर उल्लेख के बीच अउर भाषा आ निरूपक भाषा के बीच के आधुनिक विभेद के अग्रगामी ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5312,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य वाक्य के एगो हिस्सा कोश विषयक शब्द ह, जवन कि संज्ञा, क्रिया, अउर विशेषण से मिलके बनल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5313,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दार्सनिक सब्दार्थ विग्यानी कुल मतलब निकले वाला हिस्सा अउर पूरा वाक्य के संबंध के समझावे खातिर बनावट के सिद्धांत पर गौर करे लागेले सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5314,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपयोग के सिद्धांत से कोश विषयक मतलब कौन तरे काम करेला ई बतावल संभव बा: ओसे कौनो वाक्य के मतलब भी समझावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5315,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो प्रस्थापना क्रिया भाषा के एगो कार्यवाही ह जवन कि एगो चीज (जइसे एहिजा घोड़ा) अंदर लेके एगो शब्दार्थ तथ्य बाहर देला (जइसे ई प्रस्थापना कि \"घोड़ा लाल बा\").","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5316,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भाषा के ग्रहण दिमाग में एगो खास क्षमता ह का?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5317,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला व्यवहारवादी नजरिया ह, जेकरी हिसाब से खाली भासा ठोस अउर थोक रूप में सीखल जाला बल्कि ई अनुकूलन की द्वारा सीखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5318,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सहजज्ञानवाद माडल दावा करेला कि दिमाग में भाषा ग्रहण करे के खातिर विशेष तंत्र कुल बाड़ सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5319,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भाषाविद सपीर अउर होर्फ़ के कहला के हिसाब से भाषा एगो \"भाषाई समुदाय\" के सदस्य कुल कौनो विषय की बारे में सोचि पावे स, ओ हद तक सीमित होला (जॉर्ज ऑरवेल के उपन्यास1984 के एगो अनुमान).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5320,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सपिर-होर्फ़ के मान्यता की बिल्कुले उलट सोच ई बा कि विचार (चाहे दिमाग के विषय) के भाषा से ज्यादा वजन देबे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5321,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर तर्क ई बा कि ई समझावल मुश्किल बा कि कइसे कागज प लिखल चिन्ह या प्रतीक के कुछ मतलब निकल सकेला जबतक कि दिमाग की विचार कुल से ओकरी अंदर कौनो मतलब न जोड़ दिहल जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5322,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दार्शनिक कुल के एगो दूसर परम्परा ई देखावे के प्रयास कईले बा कि भाषा अउर विचार समविस्तीर्ण ह- अउर ई कि एक के बिना दूसरे के समझाववले के कौनो उपाय नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5323,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो हद तक संज्ञानात्मक शब्दार्थ विज्ञान के मजबूती (शब्दार्थ रचना के विचार के लेके) विचार की ऊपर भाषा के प्रभाव के बात करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5324,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछु अइसन शोध ई साबित करेल सन कि भाषा ए चीज के ढालेला कि कइसे लोग कार्य-कारण के समझेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5325,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर भी, स्पेनी या जापानी वक्ता कुल इ कही सकेल सन कि \"फुलदान खुद के तुरी लिहलस\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5326,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"स्पेनी आ जापानी वक्ता लोग अउर अंग्रेजी वक्ता भी आकस्मिक घटना के कारक कुल के ना ध्यान दिहल लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5327,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अध्ययन में जर्मन आ स्पेनी वक्ता कुल के ओ दु भाषा में विपरीत लिंग वाला चीज कुल के वर्णित करे के कहाइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5328,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो \"पुलिया\" के वर्णन करे खातिर, जवन कि जर्मन भाषा में स्त्रीलिंग ह आ स्पेनी भाषा में पुलिंग ह, ओके जर्मन वक्ता \"सुंदर\", \"सहज\", \"नाजुक\", \"शान्त\", प्यारी\", अउर \"छरहरी कहलस, अउर स्पेनी वक्ता ओके \"बड़ा\", \"खतरनाक\", लंबा\", \"मजबूत\", हठ्ठा-कठ्ठा\" , अउर \"गगनचुंबी\" कहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5329,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हर अन्जाना आदमी एक दूसरा खातिर दोस्ताना बा कि दुस्मन ना बा ई कुछ बारीक गुन से तय भईल, लेकिन भाग लेबे वाला कुल के उ ना बतावल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5330,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बचल कुल खातिर, अनजान आदमी बिना नाम के ही रह गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5331,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई निष्कर्ष निकलल कि चीज कुल के नाम रखले से ओके याद रखले अउर समूह में बाँटले में मदद मिलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5332,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए क्षेत्र में ई समस्या कुल बा: पर्यायवाची होखले के स्वरूप, खुद मतलब के उत्पत्ति, मतलब के हमनी के समझ, संरचना के स्वरूप (ई सवाल कि कइसे भाषा के मतलब वाला इकाई कईगो छोट मतलब निकले वाला इकाई से बनेला, अउर कइसे पूरा के मतलब एकरी हिस्सा कुल की मतलब से जोड़ के निकलेला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5333,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्थ के विचारात्मक सिद्धांत, जवने के ज्यादातर अंग्रेज अनुभववादी जॉन लॉक की साथे जोड़ल जाला, दावा करेला कि अर्थ संकेत द्वारा दिमाग में उभारल अभ्यावेदन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5334,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"(हेके भी देखीं- विट्गिंस्टीन के भाषा के फोटो सिद्धांत.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5335,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैम्ब्रिज, मेसाचुसेट्स: हॉवर्ड यूनिवर्सिटी प्रेस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5336,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्थ के संदर्भ सिद्धांत, जेके अर्थगत ब्रह्मवाद भी कहल जाला, उ अर्थ के दुनिया की ओ कुल चीज के समकक्ष मानेला जवन सही मायना में संकेत से जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5337,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए तरे के सिद्धांत के परंपरागत सूत्रीकरण ई ह कि कौनो वाक्य के मतलब ही ओकरी सत्यापन के या झुठलवले के तरीका ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5338,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए संस्करण में, कौनो वाक्य के बोध (या फिर मतलब) में सुने वाला के वाक्य के सच्चाई के प्रदर्शन (गणितीय, अनुभव जन्य या दूसर) के पहिचनले के क्षमता होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5339,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मतलब के एगो व्यवहारिक सिद्धांत ई ह कि कौनो सिद्धांत जवने में कौनो वाक्य के मतलब (या समझ) ओकरी इस्तेमाल की परिणाम से तय होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5340,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गोटलोब फ्रेज एगो बीच वाला संदर्भ सिद्धांत के समर्थक रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5341,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए तरे के विचार अमूर्त, सार्वभौमिक अउर निष्पक्ष होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5342,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संदर्भ कुल दुनिया के उ चीज कुल हव सन जवन कि शब्द कुल पहिचानेल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5343,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ ऊपर बतावल प्रकार कुल के बकायदा नाम दिहने, जइसे \"लघु स्पष्ट विवरण\" (देखें थ्योरी ऑफ़ डिस्क्रीपशन).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5344,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन वाक्यांश कुल ए तरे देखवेला सन कि एगो चीज बा जवन विवरण के संतुष्ट करता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5345,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रेज की हिसाब से, कौनो संबंधित अभिव्यक्ति के एगो अर्थ अउर एगो संदर्भ भी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5346,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रेज अउर रसेल की सोच में फरक की बावजूद, व्यक्तिवाचक नाम की मामला में ओ दुनु जानी के एके संघे वर्णनवादी कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5347,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रउआ अरस्तु नाव के देख लीं, अउर एकर वर्णन \"प्लेटो के महान शिष्य\", \"तर्क के प्रणेता\", आ \"सिकन्दर के गुरु\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5348,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ रहल होइहें अउर अगला पीढ़ी के बिल्कुल मालूम ना चलल होई, या त उ बचपनेमें मर गईल होइहें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5349,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन ई बिल्कुल व्यवहारिक ज्ञान की उल्टा बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5350,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरी आसपास की मुद्दा प जरूर सवाल उठी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5351,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेविड केलॉग्ग पहिला सवाल के एगो नीक जबाब ए सोच कि रिवाज व्यवहार में एगो तार्किक रूप से स्वयं शाश्वत नियमितता ह, के वर्णन कके दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5352,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नोम चोम्स्की की हिसाब से भाषा के अध्ययन I-language या लोग के अंदरूनी भाषा की रूप में कईल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5353,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो रिसर्च के बढ़िया स्रोत ओ सामाजिक परिस्थिति कुल के छानबीन करेला जवने से भाषा अउर मतलब के उभार होला या जुड़ाव रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5354,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ प्रकल्पना जवन कि हर सैद्धांतिक दृष्टिकोण के आधार देता, उ भाषा के दार्शनिक कुल की रुचि के बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5355,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलंकार ओ विशेष शब्द कुल के अध्ययन ह जवन लोग आपन बात सुने वाला में उचित भाव या तर्क के प्रभाव पैदा करे खातिर इस्तेमाल करेला, चाहे मनावे खातिर, भड़कावे खातिर, लाड प्यार खातिर या सिखावे खातिर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5356,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर कानून के पढ़ाई आ व्याख्या में भी उपयोग बा, अउर ई बातचीत के दायरा के तार्किक सिद्धांत के गहरा समझ देहले में मदद करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5357,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भाषा के विचार तर्क के यूनानी मतलब \"लोगस\" से जोड़ल जाला जेकर मतलब ह चर्चा या द्वन्द.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5358,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिड्गर घटना क्रिया विज्ञान के विल्हेल्म डिलथे के धर्म व्याख्या की साथे जोड़ेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5359,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे कि, सेइन (होखल) शब्द खुद ही कई गो मतलब वाला बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5360,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिड्गर के दावा ह कि लिखावट खाली बोलले के पूरक ह, काहेकि खुद पढ़े वाला भी पढ़ले के दौरान आपन खुद के \"बोल\" बनावेने या ओमे डाले ने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5361,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्रुथ एंड मेथड में गाडमेर भाषा के \"माध्यम जवने में दुगो लोग की बीच ठोस समझ अउर रजामंदी बन जाला\" के रूप में बतावेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5362,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसरी तरह पॉल रिसर एगो व्याख्या शास्त्र के प्रस्ताव दिहने, जवन कि ए शब्द की ओरिजिनल यूनानी मतलब की अनुसार, आम भाषा के कई अर्थ वाला शब्द (या \"चिन्ह\") कुल के छुपल मतलब के खोजले पर जोर दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5363,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई ओ लोग के बाहरी दुनिया के फायदा उठवले अउर ओमें ठीक से जोड़-तोड़ बैठवले में मदद करेला जेसे ओ लोग के खुद के होखले के मतलब महसूस होला और दूसरन के भी ई मतलब प्रेषित कईल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5364,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संकेत विज्ञान की इतिहास में कुछ विशेष लोगन में चार्ल्स सैंडर्स पेयर्स, रोलैण्ड बरथेस, अउर रोमन जैकोबसन रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5365,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वां शताब्दी के स्वच्छन्दतावाद मतलब निकाले खातिर आदमी के अउर स्वतंत्र इच्छा के कारक पर जोर दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5366,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानवतावादी सोच के भाषा के जैविक सिद्धांत कुल चुनौती देने जवन कि ई मानेले कि भाषा प्राकृतिक परिघटना ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5367,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नव-डार्विनवाद में, रिचार्ड डॉकिन्स अउर सांस्कृतिक प्रतिलिपिकार सिद्धांत कुल के दूसर कुल समर्थक भाषा के दिमागी वायरस कुल के आबादी कहेल लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5368,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ लोग कहे कि अभिव्यक्ति के मतलब दुनि���ा के कुछु वास्तविक, निराकार ब्रह्माण्ड से होला जेके \"चट्टान कुल\" कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5369,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए समस्या के समझल जा सकेला अगर हमनी के \"सुकरात एगो आदमी हवें\" प्रस्थापना के पड़ताल कईल जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5370,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई दुनु चीज कौनो तरीका से जुड़ी जाला या थोड़ा तर-ऊपर हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5371,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर ई नजरिया ह कि \"आदमी\" एगो हस्ती \"सुकरात\" के एगो गुडधर्म ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5372,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विधिवत शब्दार्थ विज्ञान के ए परम्परा के कुछु बड़हन सदस्य में टर्सकी, कर्णप, रिचार्ड मोंटेज अउर डोनाल्ड डेविडसन आवेने लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5373,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग एपर विश्वास ना कईल लोग कि भाषाई मतलब के सामाजिक अउर व्यवहारिक आयाम कुल के तर्क के औजार से औपचारिक कईले की प्रयास में समझल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5374,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर कई सारा विचार केंट बाख, रॉबर्ट ब्रैंडोम, पॉल होरविच अउर स्टीफन नील जइसन सिद्धान्तवादी कुल द्वारा अपना लिहल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5375,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सब्द अउर वस्तु में, क्विन पाठक कुल के एगो परिस्थिति के कल्पना करे के कहेने जेमें उ लोग एगो गैर-दस्तावेजी, मूल निवासी कुल के समूह के सामना करताड़न लोग अउर जहाँ उ लोग सदस्य कुल के बातचीत अउर हावभाव के समझवले के प्रयास करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5376,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुल मिला जुलाके ई कईल जा सकेला कि एगो आदमी के पूरा भासाई वर्ताव के हिस्सा के रूप में कउनो कथन के जाँच कईल जा, अउर ए निरीछन के इस्तेमाल कके बाकी सगरी कथन कुल के मतलब समझ लिहल जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"1.0"} +{"id":5377,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्विन खातिर, अउर विटजेन्सटाइन आ ऑस्टिन खातिर भी, मतलब अइसन चीज ना ह जवन कौनो एगो शब्द या वाक्य से जुड़ल बा, बल्कि अइसन चीज, अगर ओके जोड़ल जा सकेला त उ पूरा भाषा से जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5378,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अस्पष्टता के जवन विशेष घटना कुल बाड़ सन जवन की ज्यादातर भाषा के दार्शनिक बाणे, उ जहाँ कि \"सीमावर्ती मामला\" के होखले से ई कहल असम्भव हो जाला कि एगो विधेय सही बा या ना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_language","last_updated":"2.0"} +{"id":5379,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित के दर्शन दर्शनशास्त्र के हउ शाखा हवे जे गणित के धारणा, नींव आऊ निहितार्थ कुल के अध्ययन करेली.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5380,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आज, गणित के कुछ दार्शनिक कुल के लक्ष्य एह तरह के पूछताछ आऊ एहके उत्पाद कुल के हिसाब देवे के ह, जबकि दुसर अपना खातिर एगो भूमिका पर जोर देत रहेलें जे सरल व्याख्या से महत्वपूर्ण विश्लेषण ले जालि.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5381,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित पर यूनानी दर्शन उनकर ज्यामिति के अध्ययन से काफी प्रभावित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5382,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही से, उदाहरण खातिर 3 इकाई के एगो निश्चित समूह के प्रतिनिधित्व करेला आउर एह तरह इ \"वास्तव में\" एगो संख्या नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5383,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संख्या के इ पहिले के यूनानी विचार के बाद में दु के वर्गमूल के अपरिमेयता के खोज द्वारा संशोधित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5384,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किंवदंती के अनुसार, पाइथागोरस के साथी इ खोज से एतना दुखी भइले कि उ हिप्पस के ओकर विधर्मी विचार के फइलावे से रोके खातिर उनकर हत्या कर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5385,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो गम्भीर पहेली बा कि एगो ओर त गणित सत्य में एगो सम्मोहक अनिवार्यता प्रतीत होत रहे , लेकिन दूसरा ओर उनकर \"सत्यता\" के स्रोत मायावी बनल रहत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5386,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीनगो स्कूल औपचारिकतावाद अंतर्ज्ञानवाद आउर तर्कवाद ये समय छोट रूप से एतना तेजी से व्यापक चिंता के जवाब में उभरल कि गणित जइसन खड़ा हो गइल रहे , आउर विशेष रूप से विश्लेषण निश्चितता आउर कठोरता के मानक पर खरा ना उतरल जेकि प्रदान कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":5387,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे ही सदी सामने आइल, चिंता के प्रारंभिक ध्यान गणित के मौलिक स्वयंसिद्ध कुल के एगो खुला खोज खातिर विस्तारित भइल, स्वयंसिद्ध दृष्टिकोण के यूक्लिड के समय से लगभग 300 ईसा पूर्व गणित खातिर प्राकृतिक आधार के रूप में लेहल गइल ��हे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5388,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित में, भौतिक विज्ञान के तरह, नया आउर अप्रत्याशित विचार उत्पन्न भइल रहे आउर महत्वपूर्ण परिवर्तन आ रहल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5389,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमरा नईखे लागत कि आज शास्त्रीय गणित के साथे दर्शनशास्त्र के जे कठिनाइ मिलल बा, उ वास्तविक कठिनाइ बा; आउर हमरा लागता कि गणित के दार्शनिक व्याख्या जे हमरा के सब तरफ से देहल जात रहे, गलत रहे, आउर इ कि \"दार्शनिक व्याख्या\" सिर्फ गणित के जरूरत नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5390,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुते कामकाजी गणितज्ञ गणितीय यथार्थवादी रहल रहे लोग; उ खुद के प्राकृतिक रूप से पाये जाये वाला वस्तु के खोजकर्ता के रूप में देखत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5391,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ सिद्धांत (उदाहरण खातिर, कौनो दु वस्तु खातिर, उ दु वस्तु से मिलके बनल वस्तु के एगो संग्रह बा) के सीधा तौर पर सच के रूप में देखल जा सकेला, लेकिन सातत्य परिकल्पना अनुमान अइसन सिद्धांत के आधार पर अनिर्णीत साबित हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5392,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लेटो के गुफा आउर प्लेटोनिज्म दुनु ही अर्थपूर्ण बा, न कि केवल सतही संबंध, काहेकी प्लेटो के विचार पहिला रहे आउर संभवतः प्राचीन ग्रीस के बेहद लोकप्रिय पाइथागोरस से प्रभावित रहे, जे मानत रहे कि दुनिया, सचमुच, संख्या से उत्पन्न भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5393,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दृष्टिकोण हसरल द्वारा गणित के बारे में कहल गइल बहुते बात से मिलत-जुलत बा, आउर कांट के इ विचार के समर्थन करेला कि गणित सिंथेटिक एगो प्राथमिकता बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5394,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फुल-ब्लडेड प्लैटोनिज़्म प्लेटोनिज़्म के एगो आधुनिक रूपांतर ह, जे इ तथ्य के प्रतिक्रिया में बा कि गणितीय संस्था के विभिन्न सेट के नियोजित सिद्धांत आउर अनुमान नियम के आधार पर अस्तित्व में साबित कइल जा सक ता (उदाहरण खातिर, बहिष्कृत मध्य के कानून, आउर पसंद के स्वयंसिद्ध).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5395,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेट-सैद्धांतिक यथार्थवाद (सेट-सैद्धांतिक प्लेटोनिज़्म भी) पेनेलोप मैडी द्वारा बचाव के एगो स्थिति बा, इ विचार से कि सेट सिद्धांत सेट के एगो ब्रह्मांड के बारे में बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5396,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ विरोधाभास के \"दुष्चक्र\" खातिर जिम्मेदार ठहरावल गइलें आउर एकरा से निपटे खातिर रेमीफाइड प्रकार के सिद्धांत के निर्माण कइले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5397,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रसेल इहां तक कहले कि इ सिद्धांत वास्तव में तर्क से संबंधित नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5398,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ़्रीज के संख्या के स्पष्ट परिभाषा देवे में सक्षम होवे खातिर मूल नियम V के आवश्यकता रहे, लेकिन संख्या के सब गुण ह्यूम के सिद्धांत से प्राप्त कइल जा सकता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5399,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन इ काम करे वाला गणितज्ञ के आपन काम के जारी रखे आउर अइसन समस्या के दार्शनिक या वैज्ञानिक पर छोड़े के अनुमति देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":5400,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिल्बर्ट इ धारणा से गणितीय प्रणाली के स्थिरता दिखावे के लक्ष्य रखलन कि \"अंतिम अंकगणित\" (सकारात्मक पूर्णांक के सामान्य अंकगणित के एगो उपप्रणाली, दार्शनिक रूप से विवादास्पद होवे खातिर चुनल गइल) सुसंगत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5401,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार, इ देखावे खातिर कि गणित के कोई भी स्वयंसिद्ध प्रणाली वास्तव में सुसंगत बा, केहुके भी पहिले गणित के एगो प्रणाली के संगति के माने के जरूरत बा जेकि सुसंगत साबित होवे खातिर प्रणाली के तुलना में जादा मजबूत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5402,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रूडोल्फ कार्नाप, अल्फ्रेड टार्स्की आउर हास्केल करी जइसन दोसर औपचारिकवादी लोग गणित के औपचारिक स्वयंसिद्ध प्रणाली के जांच के मनलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5403,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमनी के जेतना जादा खेल के अध्ययन करेम सन उतने अच्छा बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5404,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औपचारिकता के मुख्य आलोचना इ बा कि गणितज्ञ पर कब्जा करे वाला वास्तविक गणितीय विचार ऊपर वर्णित स्ट्रिंग मैनिपुलेशन गेम से बहुत दूर बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5405,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आंदोलन के संस्थापक ब्रौवर मानल�� कि गणितीय वस्तु उ प्राथमिकता के प्राथमिक रूप से उत्पन्न होला जे अनुभवजन्य वस्तु के धारणा के सूचित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5406,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांश अंतर्ज्ञानवादी सेट सिद्धांत में पसंद के स्वयंसिद्ध के भी खारिज कर देहल जाला, हालांकि कुछ संस्करण में एकरा के स्वीकार भी कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5407,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दृष्टि से गणित मानवीय अन्तर्ज्ञान के अभ्यास ह, अर्थहीन प्रतीक से खेलल जाए वाला खेल ना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5408,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"येही तरह दोसर सब पूर्ण संख्या के एगो संरचना, संख्या रेखा में उनकर स्थान द्वारा परिभाषित कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5409,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, एकर केंद्रीय दावा केवल ये बात से संबंधित बा कि गणितीय वस्तु कौन प्रकार के इकाई ह, न कि कौन प्रकार के गणितीय वस्तु या संरचना के अस्तित्व ह (दूसर शब्दों में, उनकर तत्विकी खातिर ना).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5410,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संरचना के एगो वास्तविक लेकिन अमूर्त आउर सारहीन अस्तित्व खातिर आयोजित कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5411,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संरचना के अस्तित्व में रखल जाला काहेकि कुछ ठोस प्रणाली ओकरा के उदाहरण देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5412,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नाममात्रवाद के तरह, उत्तर रेम दृष्टिकोण एगो संबंधपरक संरचना में उनकर स्थान के अलावा दोसर गुण के साथे अमूर्त गणितीय वस्तु के अस्तित्व के नकारे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5413,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मानल जाला कि गणित सार्वभौमिक नईखे आउर मानव मस्तिष्क के अलावा कौनो भी वास्तविक अर्थ में मौजूद नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5414,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, गणित से बनल वास्तविकता या दृष्टिकोण के मनुष्य दिमाग के कौनो विशेष दावा नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5415,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ परिप्रेक्ष्य के इ सबसे सुलभ, प्रसिद्ध आउर कुख्यात उपचार ह व्हेयर मैथेमेटिक्स कम्स फ्रॉम जॉर्ज लैकॉफ आउर राफेल ई. नुनेज़.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5416,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रैंकल���न, जेम्स (2014), \"एन अरिस्टोटेलियन रियलिस्ट फिलॉसफी ऑफ मैथमेटिक्स\", पालग्रेव मैकमिलन, बेसिंगस्टोक; फ्रैंकलिन, जेम्स (2021), \"गणित एगो विज्ञान के रूप में गैर-अमूर्त वास्तविकता: गणित के अरिस्टोटेलियन यथार्थवादी दर्शन,\" विज्ञान के नींव 25.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5417,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जॉन पेन मेबेरी के आपन पुस्तक द फ़ाउंडेशन ऑफ़ मैथमेटिक्स इन द थ्योरी ऑफ़ सेट्स में विकसित यूक्लिडियन अंकगणित भी अरिस्टोटेलियन यथार्थवादी परंपरा में आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5418,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एडमंड हुसरल आपन लॉजिकल इन्वेस्टिगेशन के पहिला खंड में, जेकरा के \"द प्रोलेगोमेना ऑफ प्योर लॉजिक\" कहल जाला, मनोविज्ञान के पूरा से आलोचना कइले बा आउर एकरा से खुद के दूर करे के कोशिश कइले बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5419,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इहे बा, चूंकि भौतिकी के इ कहे खातिर इलेक्ट्रॉन के बारे में बात करे के जरूरत बा कि रोशनी वाला बल्ब काहे व्यवहार करेला, त इलेक्ट्रॉन सब के अस्तित्व होय के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5420,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अनुभव खातिर सबसे अच्छा व्याख्या के रूप में गणितीय संस्था के अस्तित्व खातिर तर्क देवेला, इ प्रकार गणित के दोसर विज्ञान से अलग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5421,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 20वीं शताब्दी के आखिर में तेजी से लोकप्रिय हो रहल इ दावा से विकसित भइल बा कि गणित के कवनो एगो नींव के अस्तित्व कबो साबित ना हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5422,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो गणितीय तर्क मिथ्यात्व के निष्कर्ष से परिसर तक प्रसारित कर सकेला आउर साथे इ परिसर से निष्कर्ष तक सत्य के प्रसारित कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5423,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ नया निर्देशन में एकरा खातिर विस्तृत तर्क दिहले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5424,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जदि गणित दोसर विज्ञान के तरह ही अनुभवजन्य है, त एकरा से पता चलेला कि एकर परिणाम उतना ही गलत बा जेतना कि उनकर आउर ओतने ही प्रासंगिक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5425,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित के एगो दर्शन खातिर, जेकि प्रत्येक पहलु के लेकर क्विन आउर गोडेल के दृष्टिकोण के कुछ कमी के दूर करे के प्रयास करेला, गणित में पेनेलोप मैडी के यथार्थवाद के देखीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5426,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ हिल्बर्ट के स्वयंसिद्धों के \"बीच में\" के साथे अंतरिक्ष के समन्वयित कइले बिना चिह्नित करे खातिर शुरू कइल गइल आउर फेर वेक्टर क्षेत्र द्वारा पूर्व में कइल गइल काम के करे खातिर बिंदुअन के बीच अतिरिक्त संबंध जोड़ल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":5427,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ हिसाब से, गणित खातिर कोई विशेष आध्यात्मिक या ज्ञानमीमांसा संबंधी समस्या नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5428,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, जबकि एगो अनुभववादी दृष्टिकोण पर मूल्यांकन \"वास्तविकता\" के साथ कौनो प्रकार के तुलना बा, सामाजिक रचनावादी ये बात पर जोर देवे ला लोग कि गणितीय अनुसंधान के दिशा एकरा के करे वाला सामाजिक समूह के फैशन या एकरा के वित्तपोषित करे वाला समाज के जरूरत से निर्धारित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5429,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन सामाजिक रचनावादियन के तर्क बा कि गणित वास्तव में बहुत अनिश्चितता पर आधारित बा: जइसे-जइसे गणितीय अभ्यास विकसित होला, पिछले गणित के स्थिति के संदेह में डाल देवेला आउर वर्तमान गणितीय समुदाय द्वारा एकर आवश्यकता या वांछित डिग्री तक सही कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5430,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित के सामाजिक प्रकृति के एकर उपसंस्कृति में उजागर कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5431,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक रचनावादी \"गणित करे\" के प्रक्रिया के वास्तव में अर्थ बनावे के रूप में देखल जाला, जबकि सामाजिक यथार्थवादी या तो मानव क्षमता के कमी या मानव के संज्ञानात्मक पूर्वाग्रह या गणितज्ञों के सामूहिक बुद्धि के कमी के गणितीय वस्तु के वास्तविक ब्रह्मांड के समझ के रोके के रूप में देखे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5432,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभी हाल ही में पॉल अर्नेस्ट गणित के एगो सामाजिक रचनावादी दर्शन के स्पष्ट रूप में तैयार कइले बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5433,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, भाषा विज्ञान के उपकरण आमतउर पर गणित के प्रतीक प्रणाली पर लागू न होला, अर्था�� गणित के अध्ययन दूसर भाषा से स्पष्ट रूप से अलग तरीके से कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5434,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, गणितीय भाषा के अध्ययन खातिर फ्रेज आउर टार्स्की द्वारा विकसित विधि कुल के टार्स्की के छात्र रिचर्ड मोंटेग आउर औपचारिक शब्दार्थ में काम करे वाला दूसर भाषाविद द्वारा इ दिखावे खातिर बहुत विस्तार कइल गइल बा कि गणितीय भाषा आउर प्राकृतिक भाषा के बीच के अंतर ओतना बड़ ना हो सकेला जेतना कि लागेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"2.0"} +{"id":5435,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हइ दावा कि वैज्ञानिक सिद्धांत में \"सभे\" संस्था के, संख्या के साथे, वास्तविकता के रूप में स्वीकार करल जाए के चाहीं, पुष्टिकरण समग्रता द्वारा कइल उचित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5436,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फील्ड आपन विचार के काल्पनिकता में विकसित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5437,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तर्क इ विचार पर टिकल बा कि दिमागी प्रक्रिया के संदर्भ में वैचारिक प्रक्रिया के एगो संतोषजनक प्राकृतिक विवरण गणितीय तर्क के साथे-साथे दूसर सब चीज खातिर दिहल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5438,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रक्षा के एगो आउर पंक्ति बनाए रखे के बा कि अमूर्त वस्तु गणितीय तर्क खातिर इ तरह से प्रासंगिक बा जे अकारण बा आउर धारणा के अनुरूप नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5439,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, उ तर्कहीनता के दुगो प्रमाण प्रदान करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5440,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पॉल एर्डोस एगो काल्पनिक \"पुस्तक\" के आपन धारणा खातिर जानल जालें जेमें से सबसे सुंदर या सुंदर गणितीय प्रमाण होत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5441,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके गो टोकन के द्वारा, हालांकि, गणित के दार्शनिक लोग इ बतावे के कोशिश कइलस लोग कि जब दुनु तार्किक रूप से मजबूत होला त एगो प्रमाण दूसर के तुलना में जादा वांछनीय होएला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mathematics","last_updated":"1.0"} +{"id":5442,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मन के दर्शन, दर्शन के एगो शाखा ह जे मन के प्रकृति आउर शरीर के साथे ओकर संबंध के अध्ययन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5443,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द्वैतवाद आउर अद्वैत��ाद मन-शरीर के समस्या पर विचार के दुगो केंद्रीय बिचार ह, हालांकि छोट विचार उत्पन्न भइल जे एगो या दूसर श्रेणी में अच्छा तरह से फिट ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5444,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हार्ट, डब्ल्यू.डी. (1996) \"डुअलिज्म\", सैमुअल गुटेनप्लान (ऑर्ग) ए कम्पेनियन टू द फिलॉसफी ऑफ माइंड, ब्लैकवेल, ऑक्सफोर्ड, 265-7 में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5445,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिनल, जे. साइकोबायोलॉजी, (1990) प्रेंटिस हॉल, इंक. लेडॉक्स, जे. (2002) द सिनैप्टिक सेल्फ: हाउ अवर ब्रेन्स बीइंग हू वी आर, न्यूयॉर्क: वाइकिंग पेंगुइन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5446,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"साइकोलॉजिकल निर्धारक\", डब्ल्यू. एच. कैपिटन आउर डी. डी. मेरिल, इडीएस में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5447,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर, चेतना के सुविचारित अवस्था के गैर-रिडक्टिव भौतिकवाद से कवनो मतलब ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5448,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, पिज्जा के एगो टुकड़ा खातिर केहु के इच्छा उ आदमी के आपन शरीर के एगो विशिष्ट तरीका से आउर एगो विशिष्ट दिशा में ले जावे खातिर प्रेरित करी जइसन उ चाहत तरें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"2.0"} +{"id":5449,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉबिन्सन, एच. (1983): \"अरिस्टोटेलियन द्वैतवाद\", ऑक्सफोर्ड स्टडीज इन एन्सिएंट फिलॉसफी 1, 123-44.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5450,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लगभग निश्चित रूप से इ बात से मना करी लोग कि मन केवल दिमाग बा, या एकर उल्टा, इ विचार के खोजते हुए कि खेल में केवल एगो ऑटोलॉजिकल इकाई बा जे बहुते जादा यंत्रवत या अस्पष्ट बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5451,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"येही से, उदाहरण खातिर, कोई तर्कसंगत रूप से पूछ सकेला कि जलल अंगूरी कइसन महसूस करेला, या नीला आसमान कइसन दिखेला, या कौनो आदमी के कइसन संगीत अच्छा लागेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5452,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मानसिक घटना में शामिल योग्यता बा जे विशेष रूप से कौनो भी शारीरिक चीज़ के कम करे खातिर मुसकिल लागेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5453,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"येही से द्वैतवाद के इ स्पष्ट करे के चाहीं कि चेतना भौतिक वास्तविकता के कइसे प्रभावित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5454,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ज्ञान, हालाँकि, जमीन से लेकर परिणाम तक तर्क द्वारा पकड़ल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5455,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मूल विचार इ बा कि कौनो आदमी आपन शरीर के कल्पना कर सकेला, आउर येही से इ शरीर से जुड़े बिना कौनो सचेत अवस्था के आपन शरीर के अस्तित्व के कल्पना कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5456,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेनेट जइसन दुसर लोग इ तर्क देहलस कि दार्शनिक ज़ोंबी के धारणा एगो असंगत, या असंभव अवधारणा बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5457,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विचार बा कि दिमागी अवस्था, जइसे कि भरोसा आउर इच्छा, भौतिक अवस्था के साथे परस्पर क्रिया करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5458,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेसकार्टेस के तर्क इ आधार पर निर्भर करेला कि सेठ जे आपन दिमाग में \"साफ आउर विशिष्ट\" विचार माने लन, उ आवश्यक रूप से सच होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5459,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कैम्ब्रिज, एमए: एमआईटी प्रेस (ब्रैडफोर्ड) उदाहरण खातिर, जोसेफ अगासी इ सुझाव देले कि 20 वीं शताब्दी के शुरुआत से बहुते वैज्ञानिक के खोज आपन खुद के विचार तक विशेषाधिकार प्राप्त पहुंच के विचार के कमजोर कर देले बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5460,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह दृष्टिकोण के सबसे प्रमुख रूप से गॉटफ्रीड लाइबनिज द्वारा बचाव कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5461,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ आकस्मिक गुण के एगो स्वतंत्र सात्विक स्थिति होला आउर एकरा के भौतिक सब्सट्रेट के संदर्भ में कम या समझावल नईखे जा सकत, जेकरा से उ निकलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5462,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपोत्पादवाद एगो सिद्धांत ह जेकरा के सबसे पहिले थॉमस हेनरी हक्सले तैयार कईले रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5463,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रैंक जैक्सन एह दृष्टिकोण के बचाव कइले बाड़े.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"2.0"} +{"id":5464,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पैनप्सिसिज्म इ विचार बा कि सब पदार्थ के एगो मानसिक पहलू होला या, वैकल्पिक रूप से सब चीज में अनुभव या दृष्टिकोण के एगो एकीकृत केंद्र होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5465,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आज़ादी के इ असमान स्तर के एगो ��दाहरण एलन वालेस द्वारा दिहल गइल बा जे नोट द्वारा स्वीकार करेला कि इ \"अनुभव के रूप में स्पष्ट बा कि केहू शारीरिक रूप से असहज हो सकेला - उदाहरण खातिर, एगो ज़ोरदार शारीरिक कसरत में लिप्त होवे पर-मानसिक रूप से हंसमुख होवे पर; एकर उल्टा, शारीरिक आराम के अनुभव करत केहु मानसिक रूप से परेशान हो सकेला\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"2.0"} +{"id":5466,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानसिक अवस्था भौतिक अवस्था में परिवर्तन के कारण बन सकेला आउर एकर उल्टा भी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5467,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुभवात्मक द्वैतवाद के मध्यमा बौद्ध धर्म के वैचारिक ढांचे के रूप में स्वीकार कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5468,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमार अनुभव के दुनिया के बनावे वाला सब घटना के स्वतंत्र आत्म-अस्तित्व के नकारे में, मध्यमक दृष्टिकोण डेसकार्टेस के पदार्थ द्वैतवाद आउर पदार्थ अद्वैतवाद-अर्थात् भौतिकवाद- दुनु से अलग बा, जे आधुनिक विज्ञान के विशेषता बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5469,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तव में, भौतिकवाद, या इ विचार कि पदार्थे वास्तविकता के एकमात्र मौलिक पदार्थ बा, बौद्ध धर्म द्वारा स्पष्ट रूप से खारिज कर दिहल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5470,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि पूर्व में आमतउर पर द्रव्यमान, स्थान, वेग, आकार, माप आउर दोसर भौतिक विशेषता होला, इ आम तउर पर मानसिक घटना के विशेषता ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5471,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तविकता के मौलिक रूप से भिन्न प्रकृति दु सहस्राब्दि से जादा बखत ले पूर्वी दर्शन के रूप के केंद्र रहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5472,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौतिकवादी अद्वैतवाद के दावा बा कि एकमात्र मौजूदा पदार्थ भौतिक बा, उ शब्द के कुछ अर्थ में हमार सर्वोत्तम विज्ञान द्वारा एहके स्पष्ट करल जाए के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5473,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यद्यपि शुद्ध आदर्शवाद, जइसे कि जॉर्ज बर्कले, समकालीन पश्चिमी दर्शन में असामान्य बा, एगो जादे परिष्कृत रूप जेकरा के पैनप्सिसिज्म कहल जाला, ओकरा अनुसार मानसिक अनुभव आउर गुण भौतिक अनुभव आउर गुण के नेव पर हो सकेला, कुछ दार्शनिक जइसे अल्फ्रेड नॉर्थ व्हाइटहेड आउर डेविड रे ग्रिफिन के रूप में स्वीकार कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5474,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीसर संभावना एगो अइसन मूल पदार्थ के अस्तित्व के स्वीकार करल बा जे ना त शारीरिक बा आउर ना ही मानसिक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5475,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन खुद के आंतरिक मानसिक जीवन पर आत्मनिरीक्षण रिपोर्ट सटीकता खातिर सावधानीपूर्वक परीक्षा के अधीन नईखे आउर भविष्य कहेवाला सामान्यीकरण बनावे खातिर एकर उपयोग नईखे कइल जा सकत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5476,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनोविज्ञान में इ विकास के समानांतर, एगो दार्शनिक व्यवहारवाद (कबो-कबो तार्किक व्यवहारवाद भी कहल जाला) विकसित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5477,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दार्शनिक सब तर्क देलस कि, जदि मानसिक अवस्था कुछ भौतिक बा, लेकिन व्यवहारिक नईखे, त मानसिक अवस्था संभवतः दिमाग के आंतरिक अवस्था के समान होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5478,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांकेतिक पहचान सिद्धांत के अनुसार, तथ्य इ बा कि एगो निश्चित दिमागी स्थिति कौनो आदमी के केवल एगो दिमागी स्थिति से जुड़ल होला, येकर मतलब इ नईखे कि दिमागी स्थिति के प्रकार आउर दिमाग के स्थिति के प्रकार के बीच एगो पूरा संबंध बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5479,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आखिर में, विट्गेन्स्टाइन के उपयोग के रूप में अर्थ के विचार, अर्थ के सिद्धांत के रूप में कार्यात्मकता के एगो संस्करण के आगे बढ़इलस, जेकरा के आगे विल्फ्रिड सेलर्स आउर गिल्बर्ट हरमन द्वारा विकसित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"2.0"} +{"id":5480,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"येही से, इ सवाल पैदा होता कि का अभी भी एगो गैर-रिडक्टिव भौतिकवाद हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5481,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेविडसन पर्यवेक्षण के थीसिस के उपयोग करेलन: दिमाग के अवस्था भौतिक अवस्था पर निगरानी रखेला, लेकिन उनका खातिर कम ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5482,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दिमाग एक पल से दूसर पल में चलत रहेला; अइसहिं दिमाग के समय के माध्यम से पहचान होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5483,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"खुद या \"हम\" के सामान एगो मोमबत्ती के लौ होइ.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5484,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लौ एक प्रकार के निरंतरता प्रदर्शित करेला जेमे मोमबत्ती जले के समय बाहर न जाला, लेकिन वास्तव में समय के साथे एक पल से दूसर पल में लौ के कोई पहचान ना होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5485,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"येही तरह, इ एगो भ्रम बा कि इ उहे आदमी ह जे आज सवेरे कक्षा में गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5486,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मानसिक स्थिति के जनम देवे वाला दिमाग के भौतिक गुण के अनुरूप बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5487,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चर्चलैंड्स अक्सर इतिहास के दौरान पैदा भइल दोसर गलत लोकप्रिय सिद्धांत आउर ऑटोलॉजी के भाग्य के आह्वान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5488,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ दार्शनिक तर्क करेलन कि अंतर्निहित वैचारिक भ्रम के चलते इ हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5489,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बल्कि, इहो स्वीकार करे के चाहीं कि मनुष्य के अनुभव के अलगे-अलगे तरीका से बतावल जा सकता - उदाहरण खातिर, मानसिक आउर जैविक शब्दावली में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5490,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानसिक शब्दावली के उपयोग खातिर दिमाग खाली गलत संदर्भ देवेला- येही से दिमाग के मानसिक अवस्था के खोज एगो श्रेणी त्रुटि या तर्क के एक प्रकार के भ्रांति होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5491,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आउर इ एगो मानसिक स्थिति के विशेषता ह कि ऐमें कुछ अनुभवात्मक गुण होला, उदाहरण खातिर दरद से, कि कष्ट होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5492,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दिमागी घटना के अस्तित्व, अपने आप में, इ ना समझा सकेला कि उ इ समान गुणात्मक अनुभव के साथे काहे बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5493,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ रिडक्टिव स्पष्टीकरण के संभावना के बारे में एगो धारणा के अनुसरण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5494,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"20वीं सदी के जर्मन दार्शनिक मार्टिन हाइडेगर इ तरह के एगो रिडक्टिव मॉडल के रेखांकित करे वाला सात्विक मान्यता के आलोचना कइलस आउर दावा कइलस कि इ शर्त में अनुभव के समझ बनावल मुसकिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5495,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानसिक स्थिति आउर चेतना के आ���्मनिरीक्षण प्रथम-व्यक्ति पहलू के सामान रूप से तीसरे व्यक्ति के मात्रात्मक तंत्रिका विज्ञान के संदर्भ में समझावे के इ समस्या के व्याख्यात्मक अंतराल कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5496,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा में दुगो अलगे-अलगे श्रेणी शामिल बा आउर एगो के दूसर तक कम ना कइल जा सकत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5497,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नागेल खातिर, विज्ञान अभी तक व्यक्तिपरक अनुभव के व्याख्या करे में सक्षम नईखे काहेकि इ अभी तक उ स्तर या प्रकार के ज्ञान तक नईखे पहुंचल जवन के ओकरा आवश्यकता रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5498,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानसिक अवस्था के इ संपत्ति एह बात पर जोर देवे ले कि उनकरा भीरी सामग्री आउर अर्थ संबंधी संदर्भ बा आउर एही से ओकरा में सत्यता मूल्य जोड़ल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"2.0"} +{"id":5499,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन मानसिक विचार या निर्णय सही या गलत बा , त फेर मानसिक अवस्था (विचार या निर्णय) प्राकृतिक प्रक्रिया से कइसे हो सकेला ?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5500,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जदि तथ्य सच बा, त विचार सच बा; न त इ असत्य बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5501,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि मानसिक प्रक्रिया शारीरिक प्रक्रिया से घनिष्ठ रूप से जुड़ल होला, एही से मनुष्य के प्राकृतिक विज्ञान द्वारा प्रस्तुत विवरण मन के दर्शन में एगो महत्वपूर्ण भूमिका निभावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5502,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तंत्रिका जीव विज्ञान के क्षेत्र में, बहुते उप-विषय बा जे मानसिक आउर शारीरिक अवस्था आउर प्रक्रिया के बीच के संबंध से संबंधित होला: संवेदी न्यूरोफिज़ियोलॉजी धारणा आउर उत्तेजना के प्रक्रिया के बीच के संबंध के जांच करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5503,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आखिर में, विकासवादी जीव विज्ञान मानव तंत्रिका तंत्र के जन्मे आउर विकास के अध्ययन करेला आउर जेतना जादे इ मन के आधार बा, मानसिक घटना के उ सबसे आदिम चरण से शुरू होखे वाला ओंटोजेनेटिक आउर जातिवृत्तीय विकास के भी वर्णन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5504,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो सरल उदाहरण गुणा बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5505,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कृत्रिम बुद्धि (एआई) के क्षेत्र में जांच के कारण इ सवाल बहुते दार्शनिक बहस में सबसे आगे चल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5506,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उल्टा, मजबूत एआई के उद्देश्य मनुष्य के समान चेतना वाला कंप्यूटर ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5507,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ट्यूरिंग परीक्षण के बहुते आलोचना मिलल बा, जेमे से सबसे मशहूर संभवतः सियरल द्वारा तैयार कइल गइल चीनी कक्ष विचार प्रयोग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5508,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनोविज्ञान उ नियम के जांच करेला जे इ मानसिक अवस्था के एक दूसर से या मानव जीव के इनपुट आउर आउटपुट के साथ बांधेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5509,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मनोविज्ञान के एगो रूप नियम बतावता कि एकेगो दिशा में चले वाला वस्तु के एक दूसर से संबंधित मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5510,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमें खुफिया आउर व्यवहार पर शोध शामिल बा, विशेष रूप से इ बात पर ध्यान केंद्रित करेला कि तंत्रिका तंत्र (मनुष्य या दुसर जानवर) आउर मशीन (जइसे कंप्यूटर) के भीतर सूचना के प्रतिनिधित्व, संसाधित आउर परिवर्तन (धारणा, भाषा, स्मृति, तर्क आउर भावना जइसे संकाय में) कइसे कइल जाला).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5511,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहरहाल, हेगेल के काम एंग्लो-अमेरिकन दर्शन के शैली से मौलिक रूप से अलग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5512,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एडमंड हुसेरल द्वारा स्थापित फेनोमेनोलॉजी, मानव मन के सामग्री (नोएमा देखीं) आउर परकिरीया हमार अनुभव के कइसे आकार देवेला, पर केंद्रित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5513,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौतिकवादी निर्धारक लोग खातिर इ मामला बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5514,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ लोग इ तर्क के एक कदम आगे ले जाता: लोग खुद इ निर्धारित ना कर सकेलें कि उ का चाहेलें लोग आउर का करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5515,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ स्थिति के अपनावे वालन के सुझाव बा कि \"का हम आज़ाद बानी?\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"2.0"} +{"id":5516,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आज़ादी के अनिश्चय से पहचानल ठीक नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"2.0"} +{"id":5517,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दर्शन के इतिहास में सबसे महत्वपूर्ण संगतिवादी डेविड ह्यूम रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5518,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दार्शनिक दुनिया के पाठ्यक्रम के पुष्टि करेला या तो ए) प्राकृतिक कानून द्वारा पूरा तरह से निर्धारित नईखे जहां प्राकृतिक कानून शारीरिक रूप से स्वतंत्र एजेंसी द्वारा अवरुद्ध बा, बी) केवल अनिश्चित प्राकृतिक कानून द्वारा निर्धारित कइल गइल बा, या सी) शारीरिक रूप से गैर-लघुकारक एजेंसी के व्यक्तिपरक प्रयास के अनुरूप अनिश्चित प्राकृतिक कानून द्वारा निर्धारित कइल गइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5519,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग इ तरह से तर्क देवेलन: जदि हमनी के चाहत कौनों चीज से निर्धारित ना होइ त हमनीं उ चाहिला जे हमनीं पूरा संजोग से चाहिला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5520,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो न बदले वाला आवश्यक नाभिक के रूप में खुद के विचार एगो सारहीन आत्मा के विचार से निकलल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Philosophy_of_mind","last_updated":"1.0"} +{"id":5521,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मन्तरंगा, राज्य कुल प शासन करे वाला मुख्य मंडल ह जेमें राजा, प्रधानमंत्री, सेनापति, अउर मुख्य पुजारी रहेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5522,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अर्थशास्त्र एगो होशियार राजा खातिर राजनीति के विज्ञान के जानकारी, विदेशी कामकाज अउर युद्ध के खातिर नीति कुल, एगो खुफिया राज्य के आ निगरानी अउर राज्य के आर्थिक स्थिरता के जानकारी देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5523,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए दौर के मुख्य दर्शन कुल जइसे कन्फ्यूशियनवाद, विधिवाद, मोहिवाद, खेतिवाद अउर ताओवाद, ए सब के दर्शन के धारा के एगो राजनीतिक पहलू भी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5524,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विधिअनुकूलवाद ड्रैकुलाई दण्ड अउर कायदा प आधारित एगो बिल्कुल तानासाही वाला सरकार के तरफदारी करत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5525,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन काल के अंत ले, वइसे भी, इस्लाम के \"परम्परावादी\" असारीत नजरिया अधिकतर सफल हो चुकल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5526,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिर भी, पश्चिमी विचार की हिसाब से, ज्यादातर ई बात कहल जाला कि उ एगो विशेष क्षेत्र खास रूप से खाली इस्लाम के महान दार्शनिक कुल खातिर रहे, जइसे कि अलकिन्दी, अल-फराबी, इब्न सिना, इब्न बज्जाह अउर इब्न रुश्द.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5527,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, इस्लामिक इतिहास के बहुत शुरुआती सालन में खलीफा अउर उम्माह की बारे में ख़वारिज के विचार, या शिया इस्लाम के ईमाम की विषय में विचार राजनीतिक विचारधारा के सबूत की रूप में मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5528,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे-जइसे इस्लामिक स्वर्ड काल में अरस्तूवादी दार्सनिक कुल के उभार जारी रहल जवन कि अरस्तु के विचार कुल के इस्लामिक दुनिया में अमल में लवने, एसे अरस्तुवाद फलल फूलल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5529,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ समय के दूसर बढ़िया राजनीतिक दार्शनिक कुल में निज़ाम-अल मुल्क, एगो पारसी विद्वान आ सेल्जेक रियासत के वजीर रहने जवन कि सियासतनामा या अंग्रेजी में \"बुक ऑफ गवर्नमेंट\" लिखने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5530,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्यकालीन यूरोप के सायद सबसे रुतबा वाला राजनीतिक दार्सनिक संत थॉमस एक्विनास रहने जवन कि अरस्तु के काम कुल के फिर से सुरू कईने, जवन कि तब अवररोस क समीछा के साथे मुस्लिम स्पेन से होत खाली कैथलिक यूरोप तक पहुँचल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5531,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर कुल, जइसे कि निकोल ओरेसमे अपनी लिवरे डी पॉलिटिक्स में स्पष्ट रूप से एगो अन्यायी राजा के तख्ता पलटले के अधिकार से मना कईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5532,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ काम, अउर विचार विमर्श भी, पुरातन धरोहर के बकायदा विश्लेषण, पश्चिम में आधुनिक राजनीतिक विचारधारा पर बहुत असर कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5533,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कउनो दर से, मचियावेल्ली राजनीति के एगो व्यवहारिक अउर कुछु हद तक परिणामवादी नजरिया पेश कइने, जहवाँ अच्छाई आ बुराई बस एगो जरिया ह- जइसे परम सत्ता के पावे खातिर अउर बनावे रखे खातिर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5534,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सिद्धांतवादी कुल दु गो मूल सवाल से प्रेरित रहल सन: पहिला, आखिर लोग काहे खातिर अउर अधिकार से राज्य के बनावेला, आ दूसरा, राज्य के कवन सबसे निमन रूप हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5535,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"सरकार\" शब्द विशेष गोल के लोग के देखावेला जे राज्य के संस्थान कुल के चलावे ला अउर कुछु नियम-कानून बना के जेमें लोग शामिल होला अउर जेसे लोग बधल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5536,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके मुक्त बाजार के विचार के अंतरराष्ट्रीय व्यापार में इस्तेमाल कईले से भी समझल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5537,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रांस में चर्च के सबसे खुल्लमखुल्ला विरोधी फ्राँसिस मेरी रौएट दी वोल्तेयर रहने, प्रबोधन के एगो मुख्य चेहरा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5538,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमार मरते समय बस एगो अफसोस ई बा कि हम ए महान काम में तहार साथ ना दे पाएब, जवन कि सबसे बेहतरीन अउर सम्मान वाला काम जेके आदमी के दिमाग सोच सकेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5539,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लॉक सर रोबर्ट फिल्मर के एगो विसेस व्यवस्था क प्रकृति प आधारित प्राकृतिक व्यवस्था क समर्थन वाला पैतृक रूप से स्थापित राजनीतिक सिद्धांत के विरोध में खड़ा भइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5540,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक्विनास के आत्मा के मूल पाप से मुक्ति के प्रभावी सोच की उलट, लॉक के हिसाब से आदमी के दिमाग ए संसार में एगो साफ स्लेट की तरे आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5541,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वइसे त केहू के उदार राजतंत्रवादी कुल या अरस्तुवादी कुल द्वारा आज़ादी प पाबंदी लगवले से बुरा लग सकेला, लेकिन परंपरागत चिन्ता ई बा कि अगर राज करे वाला कुल के ऊपर कउनो जनता के प्रति राजनीतिक जबाबदेही ना रही त उ अपने हिसाब से राज करीहें, ना कि जनता खातिर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5542,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्याय के कर्तव्य उत्तम कर्तव्य ह- जवन कि, कर्तव्य अधिकार के साथ जुड़ल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5543,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मुक्ति पर के इस्तेमाल से समाज में लैंगिक बराबरी प चर्चा करताने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5544,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातन कुल के आजादी भागीदारी के गणतंत्रवादी आज़ादी रहे, जवन रहिवासी कुल के ई अधिकार दे कि उ कुल लोकसभा में बहस अउर वोट कके सीधा राजनीति प असर डाल सके लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5545,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातन आज���दी छोट और एक समरूप समाज खातिर ही रहे, जाहवा लोग आसानी से आपने काम-काज के लेनदेन खातिर एगो जगहि पर इकट्ठा हो सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5546,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरी बजाय मतदाता कुल आपन प्रतिनिधि चुनिहे, जे उनके ओर से संसद में लोग के पक्ष रखी अउर लोग के रोज-रोज के राजनीतिक तामझाम से दूर रखी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5547,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेविअथान में, होब्स अपनी राज्य के नींव आ वैध सरकार के अउर नैतिकता के एगो वस्तुनिष्ठ विज्ञान के निर्माण के सिद्धांत खड़ा कइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5548,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ परिस्थिति में सगरी लोग की पास दुनिया की हर चीज खातिर एगो अधिकार या लाइसेंस रही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5549,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1762 में छपल ई काम पश्चिमी परम्परा में राजनीतिक दर्शन के सबसे असरदार काम में से एक बन गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5550,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ जे अपना के दूसरे लोग के मालिक बुझेला, उ ओहु लोग से बड़हन गुलाम बा\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5551,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औद्योगिक क्रांति साथ-साथ एगो राजनीतिक विचारधारा के क्रांति भी लेके आईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5552,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वां शताब्दी की बीचे में, मार्क्सवाद के विकास भईल, अउर समाजवाद ज्यादा नाम आ समर्थन कमईलस, ज्यादातर शहरी मजूरा आबादी कुल में.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5553,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मार्क्स जवन कि ऐतिहासिक भौतिकवाद में विश्वास करें उनसे अलग हेगेल आत्मा के घटना-क्रिया विज्ञान प विश्वास करें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5554,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एंग्लो-अमेरिकन दुनिया में, 20वां शताब्दी के शुरू होखले की बाद साम्रज्यवाद के विरोध अउर अनेकत्ववाद के उभार होखे लागल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5555,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई समय जीन पॉल सार्त्रे अउर लुईस अल्थूसर के रहे, अउर माओ त्से तुंग के चीन में आ फिदेल कास्त्रो के क्यूबा में जीत की बाद, अउर मई 1968 के घटना कुल की वजह से क्रांतिकारी विचारधारा में रुचि बढ़ी गईल, खासकर नवका वामपंथी कुल से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5556,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उपनिवेशवाद अउर नस्लवाद जइसन जरूरी समस्या उभर के आईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5557,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नारीवाद के उभरल, एलजीबीटी कुल के सामाजिक आंदोलन अउर औपनिवेसिक सासन अउर विकसित देसन में अफ्रीकी-अमेरिकी जइसन अल्पसंख्यक आ लैंगिक अल्पसंख्यक कुल के राजनीतिक बहिष्कार के अंत से नारीवादी, उत्तर औपनिवेसिक, अउर बहुसांस्कृतिक सोच के महत्वपूर्ण बनले के रास्ता बनल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5558,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रॉल्स एगो सोच के प्रयोग कइने, पहिलका स्थिति जेमें जहालत की पर्दा के पीछे से प्रतिनिधि समूह समाज के मूल ढाँचा खातिर न्याय के सिद्धांत चुनलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5559,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओहि समय एंग्लो-अमेरिकी सोच में विश्लेषणात्मक आचार नीति के उभरले से यूरोप में, 1950 से 1980 की बीच मौजूदा समाज कुल के आलोचना करे वाला कई गो दर्शन के नया धारा बनल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5560,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसरे कुछ अलग दिशा में, महाद्वीप के कुछु दूसर विचारक जवन की अब भी मार्क्सवाद से काफी प्रभावित रहने, उ संरचनावाद अउर \"हेगेल की ओर लौटेके\" पर जोर दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5561,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"माइकल वाल्ज़र, माइकल सैंडल, अउर चार्ल्स टेलर की द्वारा उदार राजनीतिक सिद्धांत के आलोचना (अलग-अलग) पर काफी बहस पैदा हो गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5562,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समुदायवादी कुल ज्यादा स्थानीय नियंत्रण के पक्ष में रहने आ एहिसन आर्थिक आ सामाजिक नियम के जेसे सामाजिक सम्पदा के बढ़ावा मिले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5563,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिलत-जुलत राजनीतिक दृष्टिकोण के एगो जोड़ा जवन कि 20वां शताब्दी की आखिर में उभरल, गणतंत्रवाद (या नव या नागरिक-गणतंत्रवाद) अउर सामर्थ्य पद्धति कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5564,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणतंत्रवादी खातिर एगो गुलाम होखल ही एतराज वाला बात बा, चाहे ओसे कउनो तरे व्यवहार कईल जात होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5565,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामर्थ्य पद्धति अउर गणतंत्रवाद दुनु चयन के एगो संसाधन के रूप में देखेल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5566,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ सिद्धांत कुल खातिर उल्ल���खनीय ह कि आदमी एगो सामाजिक जानवर ह, अउर पोलिस (पुरातन यूनान सहर के राज्य) के अस्तित्व ए तरे के जानवर कुल के अच्छा आ उचित जीवन बनावे खातिर रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5567,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिकी क्रांति के सबसे बड़हन समर्थक में से बुर्के एगो रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5568,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चोम्स्की अमेरिका के विदेशी नीति, नवउदारवाद आ समकालीन राज्य पूंजीवाद, इजराइल-फिलिस्तीन विवाद, आ मुख्यधारा मीडिया के बड़हन आलोचक हवें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5569,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विलियम ई. कोनोली: ई राजनीतिक सिद्धांत में उत्तर आधुनिकता वाला दर्शन के लेके अइले में मदद कइने, अउर अनेकवाद आ अज्ञेय लोकतंत्र के नया सिद्धांत कुल के बढ़ावा दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5570,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थॉमस हिल ग्रीन: आधुनिक उदारवादी विचारक अउर सकारात्मक आजादी के शुरुआती समर्थक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5571,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर शुरुआती काम फ्रैंकफर्ट धारा से बहुते प्रभावित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5572,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मुक्त बाजार पूंजीवाद के वकालत करें जेमें राज्य के काम कायदा के शासन बना के रखल रहे आ व्यवस्था के खुद विकसित होखे देबे के मौका दे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5573,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेविड हूम: हूम जॉन लॉक आ दूसरे लोग के सामाजिक अनुबंध सिद्धांत के ई आलोचना कइलें कि ई वास्तविक सहमति की कल्पना प आधारित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5574,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज्य अमेरिका के आपन आज़ादी के घोषणा खातिर सबसे चर्चित.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5575,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तर्क दिहने कि दुनिया की शांति बनावे रखे खातिर एगो अंतराष्ट्रीय संस्था के जरूरत बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5576,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ होब्बस से ए चीज प अलग भइलें, एगो समाज की कल्पना प जेमें नैतिकता सरकारी सत्ता से स्वतंत्र रहे आ सबका खातिर रहे, उ तर्क दिहने कि सरकार के ताकत खाली व्यक्तिगत धन-संपदा के सुरक्षा तक सीमित होखे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5577,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पश्चिमी मार्क्सवाद के जन्मदाता कुल में से एक.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5578,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विचारवाद प निर्भर रहले के बजाय उ एगो वास्तविक दृष्टिकोन से सासनकाल के जानकारी दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5579,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो राजनीतिक सिद्धांतकार की रूप में, उ सत्ता अलगाव में भरोसा करें आ एगो आदमी के अधिकार के बहुसंख्यक की तानाशाही से बचावे खातिर एगो बाकायदा नियंत्रण आ संतुलन के व्यवस्था बनवने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5580,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"दमनकारी हीन बनवले के प्रक्रिया\" के सिद्धांत दिहने, जेमें सामाजिक नियंत्रण खाली सीधा नियंत्रण क के ना होला, बल्कि लोग की मर्जी के अपनी हिसाब से मोड़ि के होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5581,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक कार्यकलाप कुल के नियंत्रण करे आ ढाले वाला मान्यता कुल की अर्थ (सही या गलत) में विचारधारा के सिद्धांत बनवने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5582,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मेंसियस: कन्फ्यूशियस धारा के सबसे विशिष्ट विचारक कुल में एगो, उ पहिला सिद्धांतकार रहने जे शासक कुल के शासित कुल की प्रति एगो दायित्व की बारे में सुसंगत तर्क दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5583,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मोन्टेस्क्यु: राज्य की विभाग कुल में \"ताकत के संतुलन\" से लोग के सुरक्षा के विश्लेषण कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5584,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर व्यख्याकार लोग उनकरे राजनीतिक दर्सन के विसय प बहस कईले बाड़नसन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5585,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लेटो: गणतंत्र नाव के एगो लंबा बातचीत लिखने जेमें अपने राजनीतिक दर्सन के रखले बाडे: जनता के तीन गो गोल में बाँटल जाए के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5586,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अयन रैंड: निर्पेछवाद के जनक आ 20वां सताब्दी के बीच में अमेरिका में निर्पेछवादी अउर आज़ादी के आंदोलन के मुख्य नेता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5587,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सरकार के ओहितरे अर्थशास्त्र से अलग करे के रहे जइसे अउर जेकरा खातिर एके धरम से अलग कईल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5588,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एडम स्मिथ: आधुनिक अर्थशास्त्र के जनक कहल जाने; केकारीगर आ व्यापारी कुल की खुद की फायदा वाला कार्य (\"गायब हाथ\") से पैदा भईल आर्थिक फायदा के वर्णन कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5589,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात: पश्चिमी राजनीतिक दर्शन के जनक, अपनी समकालीन एथेंस के विद्वान कुल प उनकरी बात के असर द्वारा; चुकि सुकरात कबो कुछ लिखले ना रहने, जवन भी हमनी के उनकी बारे में आ उनकरी शिक्षा के जानतानी जा उ उनकी चेला प्लेटो से आईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5590,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मैक्स स्टिरनेर: अराजकतावाद की भीतर के विशिष्ट विचारक अउर अराजकतावादी धारा, जेके व्यक्तिवादी अराजकतावाद कहल जाला, के मुख्य प्रतिनिधि.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Political_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5591,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक दर्शन की दूसर कुल रूप में राजनीतिक दर्शन आ न्यायशास्त्र आवेला, जवने के ज्यादातर संबंध राज्य आ सरकार की समाज कुल से अउर ओकरी क्रिया-कलाप से बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Social_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5592,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात की पहिले के दर्शन, जेके शुरुआती यूनानी दर्शन भी कहल जाला, सुकरात की पहिले के प्राचीन यूनानी दर्शन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5593,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ लोग के काम अउर लिखल पूरा तरह से बिला गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5594,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात के पहिले के दर्शन 6वीं ईसा पूर्व में 3 गो मिलेटस के निवासी:थेल्स, अनाक्सीमैंडर, आ अनाक्सीमैंस की साथे शुरू भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5595,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनोफेन्स के भगवान लोग की अवतारवाद के आलोचना करे खातिर जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5596,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एलीटिक धारा (परमेंडिस, एलिया के जेनो, आ मेलिसस) 5वां शताब्दी पूर्व में आईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5597,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनक्सगोरस अउर एम्पेडोकल्स ब्रह्माण्ड की सर्जना की बारे में एगो बहुलवादी व्याख्या दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5598,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एके पहिला बार 18वां शताब्दी की आखिर में जर्मन दार्शनिक जे. ए. एबेरहार्ड की द्वारा \"वोर्सोक्रतिस्चे फिलोसोफी\" की तरे इस्तेमाल कईल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5599,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई शब्द में कुछु कमी कुल बा, ज��से कि सुकरात पूर्व के कईगो दार्शनिक कुल अचार-विचार आ सबसे निमन जीवन जिये के रास्ता में काफी रुचि रखले रहल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5600,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेम्स वारेन की हिसाब से, सुकरात पूर्व के दार्शनिक अउर पारम्परिक दौर के दार्शनिक कुल के फरक सुकरात एतना ज्यादा ना निर्धारित कइलें, बल्कि भूगोल आ बचल लेखन की आधार प भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5601,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विद्वान आंद्रे लॉक सुकरात धारा के दार्सनिक कुल, जवन पारंपरिक दौर से वर्तमान समय तक के रहने, से सुकरात पूर्व के दार्सनिक कुल के फरके करे के खातिर दु गो परम्परा पहिचनने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5602,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कईगो काम कुल के शीर्षक पेरी फिजिओस रहे, या प्रकृति पर जवन कि शीर्षक भालुक बाद में दूसरे लेखक कुल द्वारा दिहल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5603,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपनी व्याख्या के अउर मुश्किल बना के उ लोग अस्पष्ट भासा क इस्तेमाल कईल लोग़.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5604,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थियोफरस्तुस, जवन अरस्तु के उत्तराधिकारी रहने, भौतिक विज्ञानी कुल की मत प आधारित एगो विश्वकोष किताब लिखने जवन कि पुरातन समय के सुकरात-पूर्व दार्शनिक कुल के बारे में प्रमाणिक काम रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5605,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विद्वान कुल अब ए किताब के इस्तेमाल डील्स-क्रांज़ गिनती नाव के एगो कोड स्कीम से टुकड़ा कुल के हवाला देबे खातिर करेने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5606,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकरी बाद एगो कोड ई जाने खातिर बा कि टुकड़ा कुल प्रमाण हव सन जवने के कोड \"A\" या \"B\" रहे, अगर ई सीधा दार्शनिक के वचन रहे","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5607,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात-पूर्व दौर दू शताब्दी तक चलल, जवने दरमियान फारस के फैलत साम्राज्य अचीमेनिद पश्चिम की ओर फैलत रहल, जबकि यूनानी कुल व्यापार अउर समुद्री मार्ग में आगे बढ़त रहल सन, सायप्रस अउर सीरिया तक पहुँच गईल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5608,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूनानी कुल 499 ई.पु. में विद्रोह कइने, लेकिन आखिर में 494 ई. पु. में हरा दिहल गईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5609,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूनान में सुकरात की पहिले के दर्शन के पैदा होखले खातिर कईगो कारण रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5610,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगौर कारण रहे यूनान की अंदर भ्रमण कईले में आसानी अउर बारम्बार यात्रा, जवने वजह से विचार कुल के मिलल अउर तुलना आसान भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5611,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आजाद पोलिस के लोकतांत्रिक राजनीतिक व्यवस्था भी दर्शन के विकास में मददगार भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5612,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दार्शनिक कुल के विचार एक हद तक होमर अउर हेसिओड के काम में जवन गूढ़ रूप में सवाल रहने ओके जबाब ढूंडल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5613,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग के सुकरात पूर्व दार्शनिक कुल के पूर्वज मानल जाला काहेकि उ लोग दुनिया के उदगम के खोज प काम कईल लो अउर लोगन के मान्यता आ दंतकथा कुल के सुव्यवस्थित कईले प काम कईल लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5614,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला सुकरात-पूर्व के दार्शनिक लोग दूसर जगह कुल के भी काफी यात्रा कईल लोग, मतलब सुकरात-पूर्व दर्शन के जड़ घरेलू क्षेत्र आ ओसे बाहर भी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5615,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात-पूर्व के दार्शनिक कुल के ई सहज ज्ञान रहे कि एगो अकेला व्याख्या ही समस्त के एकत्व आ अनेकत्व के वर्णन क सकेला- अउर उ व्याख्या देवता लोग के सीधा क्रियाकलाप ना ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5616,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत लोग चीज कुल के पदार्थ सिद्धांत (आर्चे) अउर ओकुल के पैदा होखले आ गायब होखले के तरीका खोजल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5617,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रह्माण्ड की बारे में अर्थपूर्ण होखले की कोशिश में उ लोग लयबद्धता, संतुलन, समरूपता, निगमनात्मक, अपचयनवाद, प्रकृति के गणितीकरण आ दूसर कुल शब्द आ सिद्धांत के रचना कईल लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5618,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर मतलब शुरुआत या उदगम हो सकत रहे ए बात की साथे कि आवे वाला चीज कुल प एकर असर रही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5619,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई औजार की कमी की वजह से भईल होई, या दुनिया के एगो सत्व, निर्माण की अधीन, रूप में देखले के वजह से, ए लिए एगो एगो बाहरी आँख खातिर प्रयोग वाल��� नियंत्रण में प्रकृति की छोट-छोट भाग कुल के देखल असंभव होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5620,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए लिए सुव्यवस्थित काहेकि उ लोग अपनी खोज कुल के सार्वभौमिक बनावे के कोशिश कईल लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5621,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात-पूर्व के दार्शनिक नास्तिक ना रहने; फिरू भी, उ लोग प्राकृतिक घटना कुल जइसे बिजली कड़कल से भगवान के भूमिका एकदम कम क दिहल लो या प्रकृति जगत में भगवान के भूमिका ही बिल्कुले खतम क दिहल लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5622,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात-पूर्व दर्सन के पहिला चरन, मुख्य रूप से मिलेसियन, जेनोफेन्स, आ हेराक्लीट्स के दर्सन, उ परंपरागत ब्रह्माण्ड विग्यान के नकार दे आ प्रकृति के व्याख्या अनुभवजन्य प्रेछड आ वर्डन से करे के प्रयास करे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5623,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एलीटिक कुल भी अद्वैतवादी रहने (ए चीज के मानते हुए कि खाली एके चीज के अस्तित्व बा बाकी सब ओकर रूपांतरण ह).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5624,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनके पहिला पश्चिमी दार्शनिक मानल जाला काहेकि उ पहिला रहने जे तर्क, प्रमाण अउर सार्वभौम के इस्तेमाल कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5625,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थेल्स शायद फोनिसियन परम्परा के रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5626,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थेल्स, भालुक, ज्यामिति के अपनी अमूर्त निगमनात्मक तर्क से सार्वभौमिक सामान्यीकरण तक पहुँच के विकसित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5627,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थेल्स सर्दिस गईने, जइसे कि ओ समय के बहुत यूनानी जा लोग, जहवाँ कि खगोलीय ब्यौरा कुल रखल जा आ ओकर व्यवहारिक उपयोग होखे (तेल निकलले में).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5628,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ दुनिया के उत्पत्ति की पीछे दैवीय सत्ता की बजाय एगो तत्व के मनलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5629,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मिलेटस के विशिष्ट वर्ग के सदस्य, अमीर आ एगो राजनेता रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5630,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थेल्स की जबाब में, उ पहिला सिद्धांत की रूप में एगो अपरिभाषित, अपरिमित अउर गुन से हीन पदार्थ (अपेइरोन) के संकल्पना दिहने, जवने से प्राथमिक विपरीत कुल जइसे गरम-ठंडा, भीगा-सूखा के फरक कईल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5631,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आदमजाद के पैदाइशी के बारे में अंदाज लगवले खातिर जानल जाने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5632,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ प्रकृति प गद्य में एगो किताब भी लिखने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5633,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ एगो जानकार कवि रहने जेकर पहिला रुचि धर्मसास्त्र आ ग्यानमीमांसा में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5634,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर विख्यात कथन रहे कि अगर बैल, घोड़ा अउर शेर कुल के चित्र बनावे के आईत त ओकुल के भगवान बैल, घोड़ा अउर शेर रहते.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5635,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनोफेन्स भी सूरज, इंद्रधनुष आ सेंट एल्मो आग के घटना कुल के प्राकृतिक व्याख्या दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5636,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जहवाँ जेनोफेन्स आदमी के ज्ञान प्राप्त कईले की क्षमता की प्रति निराशावादी रहने, उ आलोचनात्मक सोच की द्वारा सतत विकास में भी भरोसा कइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5637,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेराक्लीट्स ई मंजूर कइने कि प्रकृति में सगरी चीज कुल निरंतर प्रवाह के स्थिति में रहे ल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5638,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आग से पानी आ धरती बनल अउर एकरी उलट.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5639,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उहाँ, हेराक्लीट्स दावा कईने कि हमनी के एके नदी में दु बार ना उतर सकेनी जा, एगो विचार जवने के ता पंटा र्हेई (हर चीज बहता) नारा में दिखावल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5640,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेराक्लीट्स के एगौर मुख्य सिद्धांत रहे कि विपरीत चीज कउनो तरे एक दूसरे के प्रतिबिंबित करे ल सन, एगो मत जेके विपरीत के एकता कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5641,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विपरीत की एकता प हेराक्लीट्स के मत ई कहेला कि दुनिया आ एकरी तमाम हिस्सा कुल के एकता विपरीत कुल के तनाव से बनल रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5642,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हेराक्लीट्स के एगो मूल विचार ह लोगस, एगो पुरातन यूनानी शब्द जेकर कईगो मतलब बा; हेराक्लीट्स अपनी किताब में हर जगह एकर अलग मतलब इस्तेमाल कईले बाणे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5643,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ दशक बाद उनके कोर्टन छोड़ी के मेटापोंटुम में बसे के पड़ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5644,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग इनकी विचार के अउर आगे बढ़ावल लो आ ई दावा कईल लो कि हर चीज में संख्या कुल बाड़ सन, ब्रह्माण्ड संख्या कुल से बनल बा अउर हर चीज समरूपता आ ज्यामितीय संबंध के झलक ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5645,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ लोग के जोगी के जिंदगी रहे, अपना के तमाम सुख अउर पकवान से वंचित करे वाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5646,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर सुकरात पूर्व के दार्सनिक कुल पुनर्जन्म में भरोसा कईले खातिर पाइथागोरस के मजाक उड़वने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5647,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पाइथागोरसवाद नव-प्लेटोवाद की रूप में ईसाई धारा प असर कइलस, अउर एकर शिक्षा वाला तरीका कुल प्लेटो अपना लिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5648,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरस्तु अउर डियोगेन्स लेर्टिस की हिसाब से जेनोफेन्स परमेंडिस के गुरु रहने, अउर ई बात प विवाद बा कि जेनोफेन्स भी एलियाटिक रहने की ना.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5649,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ पहिला रहने जवन कयास लगवने की धरती गोल बिया.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5650,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पर्मेनिदेस एगो मुश्किल कविता लिखने, प्रकृति पर या केपर, जवन कि बाद के यूनानी दर्शन के नगदे प्रभावित कईले रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5651,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कविता के तीन गो हिस्सा बा, प्रस्तावना (या भूमिका), सच के रस्ता अउर मान्यता के रस्ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5652,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सच के रस्ता जवन ओबरा रहे, अउर अबो बा, उ ज्यादा महत्व के बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5653,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए लिए, जवन भी चीज हमनी के सोचतानी जा कि सही बा, इहाँ तक कि स्वयं हमनी के भी, उ गलत निरूपण बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5654,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देवी कॉरोस के सिखावेली कि तमाम दावा के सच्चाई जाने खातिर अपनी तर्कशक्ति के इस्तेमाल करें, इन्द्रिय सवेंदना के भ्रामक मानिके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5655,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनो अउर मेलिसस ब्रह्माण्ड विज्ञान की विषय में परमेंडिस के विचार के जारी रखल लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5656,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ ई समझावे के प्रयास कइने कि काहे हमनी के कईगो बिना अस्तित्व वाला चीज के होखले पर यकीन करेनी जा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5657,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनक्सागोरस के जनम इओनिआ में भईल, लेकिन उ पहिला बड़हन दार्शनिक रहे जवन एथेंस में प्रवास क गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5658,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनक्सागोरस के काफी असर सुकरात प भी रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5659,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओकरे कहले से ओकरे व्याख्या में फरक हो जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5660,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सगरी चीज कुल कई गो तत्व जइसे हवा, पानी, आ दूसर चीज कुल के मिलावट हव सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5661,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नॉस के ब्रह्माण्ड के निर्माण के ईंटा भी मानल गईल, लेकिन ई खाली जीवित चीज में होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5662,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनक्सगोरस ज्ञानमीमांसा प मिलेसियन के सोच के विकसित कइलें, एगो व्याख्या के स्थापित करे क बड़ प्रयास कइलें जेसे हर प्राकृतिक घटना के वर्डन कईल जा सके.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5663,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डायोजनीज लेर्टियस क अनुसार, एम्पेडोकल्स कवितासब क रूप म दु पुस्तक लिखलीं : पेरी फिजियोस (प्रकृति प) अउर कथार्मोई (सूद्धियन पर).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5664,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अनक्सगोरस के चार \"मूल\" (जइसे पारम्परिक तत्व कुल) के विचार के आगे भी बढवने कि एके मिलवले प हमनी के चारु ओर के हर चीज बनावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5665,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई दुनु बल विपरीत काम करेने आ चारु मूल क पदार्थ प काम कईले प ओके या त जोड़ देने या ओके खंडित क देवे, परिडाम में जवन मिश्रन बनेला उहे हर चीज ह जवन अस्तित्व में बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5666,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग अपनी परमाण्विक ब्रह्माण्ड विज्ञान खातिर सबसे ज्यादा जानल जाला लो, वइसे त ओ लोग के विचार में अउर कईगो दर्शन के क्षेत��र बा जइसे आचार शास्त्र, गणित, सौंदर्यशास्त्र, राजनीति, आ भ्रूणविज्ञान भी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5667,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेमोक्रीटस अउर लुसिप्पस हमनी की इन्द्रिय कुल प भरोसा ना करें प उ लोग गति के अस्तित्व के बारे में निश्चित रहल लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5668,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परमाणु कुल खाली स्थान में ही घुमेकलें, एक दूसरा से क्रिया करेलें, अउर हमनी के दुनिया के विविधता के निर्माण करेने, पूरा यांत्रिक तरीका से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5669,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डेमोक्रीटस निष्कर्ष निकलने कि चुकि हर चीज परमाणु आ खाली जगह के रूप ह , हमनी के कईगो इन्द्रिय अनुभूति असल ना होके परम्परागत होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5670,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग परम्परागत सोच प हमला कईल लो, देवता लोग से नैतिकता तक, ऐसे दर्शन आ दूसर विषय कुल जइसे नाटक, सामाजिक विज्ञान, गणित आ इतिहास के विकास के रास्ता तैयार भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5671,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुतर्कवादी कुल वाकपटुता अउर एगो समस्या के कईगो तरीका से कइसे समझल जा ई सिखवने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5672,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गोरगियास प्रकृति पर नाम के एगो किताब लिखने, जवने में उ का बा अउर का नईखे के एलियाटिक सिद्धांत कुल प हमला कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5673,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अन्तिफोन शहर की नियम की विरोध में प्रकति के नियम के रखने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5674,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ ब्रह्माण्ड के विविधता आ एकता दुनु के वर्णन करे के कोशिश कइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5675,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अपोलोनिया के डायोजेन्स मिलेसिया की एकत्ववाद प वापस अइने लेकिन एगो ज्यादा बढ़िया विचार की साथे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5676,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जहवाँ पायथागोरस अउर एम्पेडोकल्स अपनी स्व-उद्घोषक बुद्धिमानी के दैवीय प्रेरणा से प्राप्त हैसियत से जोड़ेलो, उ लोग प्राकृतिक जगत की बारे में जाने खातिर आम लोग के सिखावे के कोशिश करे लो- पायथागोरस गणित और ज्यामिति से अउर एम्पेडोकल्स अनुभव की समझ से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5677,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उलो होमर आ हेसिओड द्वारा स्थापित देवता लोग के परम्परागत प्रतिनिधित्व प हमला कईल लोग आ प्रचलित यूनानी धर्म के छानबीन कइलें लोग, प्राकृतिक दर्सन आ धर्मसास्त्र के बीच मतभेद के सुरूआत करत बखत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5678,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धर्मशास्त्रीय विचार के शुरुआत मिलेसियान दर्शन की साथे होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5679,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ज़ेनोफेन्स ईस्वर खातिर तीन पूर्व सर्त रखलन : उनके सब अच्छा, अमर अउर दिखे म इंसानन क समान नाहीं होखे के चाहीं, जेकर पसचिमि धार्मिक विचारन प एक बड़ प्रभाव पड़ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5680,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनक्सगोरस कहने कि ब्रह्मांडीय प्रज्ञा (नॉस) से चीज कुल में जीवन पैदा होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5681,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई हिप्पोक्रेट्स रहने (जेके औषधि के पिता कहल जाला) जे ए दुनु क्षेत्र कुल के अलग कइलें, वइसे पूरा तरह नाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5682,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निरन्तर बदलत प्रकृति के संक्षेप में वर्णन हेराक्लीट्स के अक्सिओमा पंटा र्हेई (हर चीज बहले की स्थिति में बा) करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5683,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात पूर्व के दार्शनिक लोग प्रकृति के तमाम आयाम कुल के समझे खातिर तर्कवाद, प्रेक्षण, अउर वैज्ञानिक व्याख्या की रास्ता से कइलें, जेसे पश्चिमी तर्कवाद के जन्म भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5684,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनक्सीमन्दर पर्याप्त कारण के सिद्धांत दिहने, एगो क्रांतिकारी तर्क जवन ए सिद्धांत तक भी पहुचेला कि शून्य से शून्य ही पैदा होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5685,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनोफेन्स तार्किक तरीका से प्रचलित यूनानी धरम के देवता कुल की चित्रण में असंगति के रेखांकित कके अवतारवाद के आलोचना के विकसित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5686,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अन्य पूर्व-सुकराती लोगन ने भी विभिन्न उत्तरन क पेसकस करत हुए, आर्क क प्रसन क उत्तर देवे के मांग कइलन, लेकिन वैज्ञानिक विचार क ओर पहिला कदम पहिले ही उठायल जा चुकल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5687,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्व-सुकरात��� लोगन द्वारा निर्मित दार्स्निक विचार क बाद के दार्स्निकन, इतिहासकारन अउर नाटककारन क बहुते प्रभावित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5688,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रकृतिवादिसब युवा सुकरात के प्रभावित कइलन अउर उ ब्रह्मांड क पदार्थ क खोज मे रुचि रखत रहलन, लेकिन उनकर रुचि कम हो गईल काहे की उ प्राकृतिक दुनिया क बजाय ग्यानमीमांसा, सदाचार अउर नैतिकता प अधिक ध्यान केंद्रित करे लगल रहलन .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5689,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिसेरो ने आपन टस्कुलाने विवादन म पूर्व-सुकराती प आपन विचारन क विस्लेसन कइलन, काहे की उ पिछले \"ऋषि सब\" से पूर्व-सुकराती विचारन क सैद्धांतिक प्रकृति के अलग कइलन, जउन अधिक व्यावहारिक मुद्दा म रुचि रखत रहलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5690,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरस्तू ने आपन स्वयं के दर्सन अउर आर्क क खोज के परिचय क रूप म, तत्वमीमांसा क पहिली पुस्तक म पूर्व-सुकराती प चर्चा कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5691,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्राँसिस बेकन, 16वां शताब्दी के एगो दार्शनिक जे वैज्ञानिक पद्धति विकसित कईले खातिर जानल जात रहने, शायद आधुनिक काल के पहिला दार्शनिक रहने जे अपनी लेखन में सुकरात-पूर्व सूक्ति के ज्यादे प्रयोग कईले रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5692,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रेडरिक नीत्से गहराई से सुकरात-पूर्व दर्शन के बढ़ाई कइलें, ओकरी प्रतिवाद के चिन्हित करें खातिर आ सुकरात आ उनकी उत्तराधिकारी कुल की प्रति अपनी झुकाव की वजह से ओकुल के \"आत्मा के क्रूर शासक\" कहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5693,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकी बात की हिसाब से जइसन की उनकी कईगो किताब में दिखावल बा, सुकरात-पूर्व के दौर यूनान के गौरव -काल रहे, जबकि ओकरी बाद के आवे वाला स्वर्ण-काल नीत्से की हिसाब से क्षरण के काल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Pre-Socratic_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5694,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए दौर में भी- एकरी पुरनका हिस्सा में बसंत आ पतझड़ अउर वेरिंग स्टेट्स काल क नाव से जानल जाला- एकरी बाद क हिस्सा में अफरा-तफरी आ खूनी लड़ाई से भरल बा, एके चीनी दर्सन के स्वर्णकाल भी कहल जाला काहेकि बहुत सारा विचारधारा अउर सोच कुल के मुक्त रूप से विकास आ विमर्स भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5695,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ताओवाद (जेके दावोवाद भी कहल जाला), एगो दर्शन जवन ताओ की तीन गो रतन पर जोर देला: करुणा, संयम, अउर नम्रता, जहवाँ ताओवाद सामान्य तौर पे प्रकृति, इंसान आ जगत के सम्बंध; स्वास्थ्य आ लम्बा उमर, आ वू वेई (अकर्म की द्वारा कर्म) प केंद्रित रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5696,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"किसानवाद, या किसानवाद के धारा, जवन कि किसान कुल के काल्पनिक समुदायवाद अउर समानतावाद के हिमायत करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5697,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए धारा के विद्वान कुल बढ़िया वक्ता, बहस करे वाला, आ रणनीति वाला रहले लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5698,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"मामूली-वार्ता\" क स्कूल, जउन विचार क एक अनूठा स्कूल नाहीं रहल, बल्कि उ सब विचारन क एक दरसन रहल, जउने प चर्चा कइल गईल रहल अउर सड़क प सामान्य लोगन से उत्पन्न भइल रहलन","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5699,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हान राजवंस क दउरान कन्फ्यूसिवाद बिसेस रूप से मजबूत रहल , जेकर सबसे बड़ विचारक डोंग झोंगसू रहलन , जे कन्फ्यूसिवाद के झोंगसू स्कूल क विचारन अउर पांच तत्वन क सिद्धांत के साथ एकीकृत कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5700,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बिसेस रूप से, उ कन्फ्यूसियस के ईस्वरीय आकृति क रूप म धारन क खंडन कइलन अउर उनके सबसे बड़ ऋषि मनलन, लेकिन केवल एक मानव अउर नस्वर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5701,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बौद्ध धर्म पहिली सताब्दी ईस्वी क आसपास चीन म आइल रहल, लेकिन उत्तरी अउर दछिनी, सुई अउर तांग राजवंसन तक एकर काफी प्रभाव अउर स्वीकृति प्राप्त नाही भइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5702,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई एगो सत्व में सवचले की ओर जाला जवन कि अनुभव की परिघटना के विविधता आ सगरी चीज कुल की उदगम के आधार बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5703,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सात गो ऋषि - अत्रि, भारद्वाज, गौतम, जमदग्नि, कश्यप, वशिष्ठ, विश्वामित्र.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5704,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातन यूनानी दर्शन 6 वां शताब्दी पूर्व में उभरल, यूनान के अंधेर वाला दौर के अंत करत.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5705,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई कईगो विषय से जुड़ल बा, जइसे ख��ोलशास्त्र, ज्ञानमीमांसा, गणित, राजनीतिक दर्शन, आचार-विचार, तत्वज्ञान, सत्ता मीमांसा, तर्क, जीवविज्ञान, वाक्पटुता, आ सौंदर्य शास्त्र.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5706,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातन यूनानी आ हेलेनिस्टिक दार्शनिक कुल से प्रभाव के स्पष्ट, निरंतर धारा रोमन दर्शन, शुरुआती इस्लामिक दर्शन, मध्यकालीन दर्शन, यूरोपीय पुनर्जागरण आ प्रबोधन के युग तक बहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5707,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन उ कुल खुद के तर्क सिखउले सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5708,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"थेल्स मिलेसियन धारा के दर्शन के प्रेरित कइलें, अउर एनेक्सीमंडेर उनके अनुकरण करें, जे तर्क दिहलें कि पानी या कौनो अउर परम्परागत तत्व आधार ना हो सकेला बल्कि कौनो \"अपरिमित\" या \"असीमित\" चीज हो सकेला (यूनानी में एपेइओरोन).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5709,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मिलेसियनधारा के विपरीत, जवन कि आधार क रूप में एगो तत्व के माने, हेराक्लीट्स पेंटा रहइ (\"हर चीज बहाव में बा\") सिखवने, ए अनन्त प्रवाह के सबसे नियरे आग रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5710,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ तर्क दिहने कि अस्तित्व के तातपर्य अनन्त होला, जब खाली जवन बा ओहि के सोचल जा सकेला; एगो चीज, जवन बा ओसे ज्यादा या कम ना हो सकेला, ए लिए अस्तित्व के बारे में मिलेसियन लोग के तनुकरन आ घनीकरन असंभव बा; आखिर में, गति के पूर्वसर्त गति करत चीज से अलग कउनो चीज के अस्तित्व ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5711,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरी समर्थन में, एलिया के पर्मेनिदेस के चेला जेनो ई सिद्ध करे के कोशिश कइलें कि गति के धारणा गलत बा अउर एहिसन कौनो गति ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5712,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लुसिप्पस भी एगो सत्तामीमांसा वाला अनेकवाद प्रस्तावित कइलें जवन दुगो मूल तत्व निर्वात आ परमाणु प आधारित ब्रह्माण्ड विज्ञान रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5713,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि सुकरात के पहिले दर्सन एगो स्थापित संधान रहे, सिसेरो उनके पहिला विद्वान मानेने \"जे दर्सन के स्वर्ग से नीचे उतरले, एके सहर में ले गईले, परिवारन के बतउले, अउर एके जीवन आ नैतिकता, सही आ गलत के परीछन मे लगउले\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5714,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई बात कि सुकरात (जइसन कि प्लेटो अउर जेनोफेन वर्णन करेल लो) के बहुत बातचीत कौनो पुख्ता निष्कर्ष प पहुँचे बिना खतम हो जा, या सुकरात की पद्धति की मतलब प विवाद उतपन्न क दे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5715,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुकरात सिखावेले कि केहू बुरा ना चाहेला, अउर ए लिए केहू अगर सच में गलत करता, ई बिना मर्जी के या नादानी से होला; ए लिए ग्यान ही सर्वगुण ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5716,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महान राजनेता पेरिकल्स आ अनक्सगोरस के एगो दोस्त ए सीख के बहुत करीब रहल लो, फिरू भी, उनकर दार्शनिक विरोधी कुल दार्शनिक कुल की विरोध में एगो दकियानूसी प्रतिक्रिया के फायदा उठा के उनपर हमला कइलें; स्वर्ग से ऊपर आ जमीन से नीचे के चीज, अशुभ माने जाए वाला विषय के छानबीन के अपराध बना दिहल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5717,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिरू भी सुकरात ए कानून द्वारा आरोपित पहिला आदमी रहने, अपराधी ठहरावल गईलें आ 399 ई. पूर्व में मौत के सजा भईल (देखीं- सुकरात के सुनवाई).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5718,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लेटो अपनी संवाद में सुकरात के मुख्य वक्ता देखवले बाणे, उनसे प्लेटोवाद के आधार प्राप्त करत रहने (अउर विस्तारण में नवप्लेटोवाद).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5719,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सीटीयम के जेनो एकरी बदला में स्टोइक्सवाद के व्यक्त करे खातिर संशयवाद के आचार नीति के अपना लिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5720,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनोफेन्स की साथे-साथे प्लेटो भी सुकरात की जिंदगी आ मान्यता कुल के जाने खातिर पहिला स्रोत बाणे अउर दुनु जानी में फर्क कईल हमेशा आसान ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5721,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वइसे त एगो हुशियार आदमी के शासन कानून की शासन से निमन होला, लेकिन हुशियार आदमी के बुड़बक आदमी आंके लागेला, ए लिए व्यवहार में कानून के शासन जरूरी बुझाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5722,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्लेटो के कथन कुल ब्रह्माण्ड ज्ञान प भी बाड़ सन, जेमें सबसे प्रचलित रुप के सिद्धांत ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5723,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई ज्यादा��र आदमी के गुफा में बाँध के रखल गयल लोग से तुलना करें ला, जे लोग खाली दीवार पर के परछाई कुल देख सके आ कउनो दूसर सच्चाई के धारना न होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5724,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर ई यात्री लो फिर से गुफा में घुसेलो, अंदर के लोग (जवन खाली परछाई से परिचित बाणे) ए 'बाहरी दुनिया' के ब्योरा प भरोसा कईले की स्थिति में ना होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5725,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बर्टार्ड रसल, पश्चिमी दर्स न के इतिहास (न्यूयार्क: साइमन एंड शूस्टर, 1972).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5726,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ प्लेटो की गणतंत्र आ कानून में वर्णित शासन के आलोचना कइलें, अउर रूप के सिद्धांत के \"कोरा शब्दजाल आ कविता रूपांतर\" कहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5727,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अन्तिस्थेन्स सुकरात की वैराग्य से प्रेरित रहने, अउर प्लेटो प गर्व आ गुमान के आरोप लगवने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5728,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई सुकरात की एगो चेला मेगारा के यूक्लिडस की द्वारा खोजल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5729,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पिरहौवाद दिमागी शांति (समभावके स्थिति) के प्राप्त कईले के चरमसुख के प्राप्ति के रास्ता मानेले.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5730,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर नैतिकता \"आनन्द के खोज अउर दरद से बचल\" ए आधार प रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5731,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओ लोग के तार्किक योगदान अबो एबेरा के कथन वाला गणना में इस्तेमाल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5732,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्सेसिलस से लरिस्सा के फिलो तक पुरातन प्लेटोवाद के ई शंका वाला दौर, नया अकादमी नाम से जानल गईल, वइसे त कुछ प्राचीन लेखक लोग एमें अउर बंटवारा कईल लो जइसे मध्यम अकादमी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5733,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वइसे पिरहोंवादी कुल के लछय सांति के प्राप्ति रहे, आर्सेसिलस के बाद अकादमी संसयवादी लोग सांति के आपन केंद्रीय लछय ना रखल लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5734,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीजान्टिन साम्राज्य में यूनानी विचार कुल के बचावल आ पढ़ल गईल, इस्लाम की पहिला बड़हन फैलाव से ज्यादा बाद नाहीं, फिरू भी, अब्बास���द खलीफा यूनानी पांडुलिपि कुल के जुटावे के अधिकार दिहने आ एकर सम्मान बढ़ावे खातिर अनुवादक कुल के रखने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Ancient_Greek_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5735,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्यकालीन दर्शन उ दर्शन ह जवन मध्यकाल की दौरान मौजूद रहे, जवन कि 5वां शताब्दी में पश्चिमी रोमन साम्राज्य की पतन से 15वां शताब्दी में पुनर्जागरण तक रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5736,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अविसेन्ना आ अवेररोस के अलावा मध्यकालीन विचारक लो अपना के दार्सनिक बिल्कुले ना बुझेलन: ओ लोग खातिर, सुकरात आ प्लेटो जइसन पुरातन मूर्तिपूजक लेखक लो दार्शनिक रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5737,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए दौर के सबसे ज्यादा विवाद वाला चीज मान्यता बनाम तर्क रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5738,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य रूप से इहे मानल जाला कि ई ऑगस्टाइन (354-430), जे एकदम परम्परागत दौर के रहने, से शुरू होके 11वां शताब्दी के आखिरी में शिक्षा के पुनरुत्थान तक, आ उत्तर मध्यकाल की शुरूआत तक खतम भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5739,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के दौर में साधु कुल से अधिकारी आ पादरी लोग के ट्रेनिंग होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5740,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए दौर में पश्चिम में अरस्तु के ज्यादातर काम के जानकारी ना रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5741,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऑगस्टाइन के चर्च के सबसे महान पादरी मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5742,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक हज़ार साल तक, शायदे कौनो लैटिन में धर्मशास्त्र या दर्शन के काम रहे जे उनके उद्धृत ना कईले होखे या उनकी सत्ता के आह्वान कईले होखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5743,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"510 ई. में उ ऑस्ट्रोगोठ राज्य में राजदूत बन गईलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5744,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए सब काम प आ पोर्फिरी की इसागोज (श्रेणी कुल प समीक्षा) प उ समीक्षा लिखने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5745,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए दौर में कईगो मत प विवाद उभरल, जइसे कि का भगवान कुछ लोग के मुक्ति आ कुछ लोग के नरक के भाग्य पहिले से बनवले बाणे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5746,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्राइस्ट के ऐतिहासिक ढाँचा के तरे ही उ सूत्रधार बाणे?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5747,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए दौर में विद्वत्ता के फिर से उभार भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5748,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में फ्लेउरी के संत अब्बो (अब्बोट 988-1004) के अधीन, जवन कि सुधारल मठ के स्कूले के मुखिया रहने, फ्लेउरी एगो दुसरका स्वर्णकाल देखलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5749,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"13वीं शताब्दी के शुरुआत ग्रीस के दर्शन के बहाली के चरम बिंदु रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5750,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नार्मन के बरियार राजा कुल आपन गौरव देखावे खातिर अपनी दरबार में इटली अउर दूसरे जगह के विद्वान कुल के बोला के जुटा लेहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5751,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए दौर में यूरोप की बड़का शहरन कुल में विश्वविद्यालय बनलें सन, अउर चर्च की अंदर के विरोधी पादरी वर्ग शिक्षा की ए कुल केंद्र प राजनीतिक आ बौद्धिक नियंत्रण करे खातिर संघर्ष करे लगल सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5752,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डोमिनिक विचारधारा के महान प्रतिनिधि कुल में ए दौर के अल्बर्ट मैग्नस अउर (विशेष रूप से) थॉमस एक्विनास रहने, जेकर यूनानी तर्कवाद आ ईसाई दर्शन के समन्वय से कैथोलिक दर्शन के परिभाषित कईल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5753,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक्विनास ई देखवने कि कइसे ई सम्भव बा कि अरस्तु के दर्शन के टिप्पणीकार अवेररोस की \"गलती\" में बिना फसले अधिकाधिक अपनावल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5754,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बुराई के समस्या: परम्परागत दार्शनिक लोग बुराई की प्रवृत्ति के बारे में अंदाज लगावल लो, लेकिन सर्वशक्तिमान, सर्वज्ञानी, आ स्नेहिल भगवान एहिसन व्यवस्था बनवने जेमें बुराई होखे वाला समस्या मध्यकाल में उपराईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5755,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिरू भी, चौदहवीं शताब्दी की बाद से, प्राकृतिक दर्शन में गणितीय तर्क के बढ़त इस्तेमाल से शुरुआती आधुनिक काल में विज्ञान के उभार के रस्ता बनी गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5756,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुरुआती दौर में, पीटर अबेलार्ड जइसन लेखक कुल पुरनका तर्क की काम पर समीछा लिखने (अरस्तू की श्रेनियाँ, व्याख्या पर अउर पोर्फिरी के इसागोग).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5757,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"('वैचारिकता' शब्द के दुबारा फ्रांज़ ब्रेंटनो द्वारा प्रचलित कईल गईल जे मध्यकालीन चलन के दिखावल चाहत रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Medieval_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5758,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पदनाम \"पुनर्जागरन दर्सन\" क उपयोग बौद्धिक इतिहास क विद्वानन द्वारा यूरोप म लगभग 1355 अउर 1650 क बीच के अवधि क विचार के संदर्भित करे खातिर कइल जाला (तारीख मध्य अउर उत्तरी यूरोप के खातिर अउर स्पेनिस अमेरिका, भारत, जापान जइसे छेत्रन खातिर आगे बढ़त हइं) , अउर चीन यूरोपीय प्रभाव म).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5759,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई धारना कि अरस्तू के रचना दरसन क समझ खातिर आधारभूत रहल, पुनर्जागरन क दौरान कम नाहीं भइल, जउने मे लैटिन अउर स्थानीय भासा मे नया अनुवाद, टिप्पनियन अउर उनके कार्यन क अन्य व्याख्यन क उत्कर्स देखल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5760,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उत्तरार्द्ध, कुछ मायनन म आधुनिक बहस क समान, बिसेस दार्स्निक पद या व्याख्यान क पेसेवरन अउर विपछन क जांच करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5761,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य युग म केवल ढाई संवादन क माध्यम से सीधा जाना जाइल वाला प्लेटो के पंद्रहवीं सताब्दी क इटली म कई लैटिन अनुवादन क माध्यम से जानल जाइल लगल, जेकर परिनति 1484 म फ्लोरेंस म मार्सिलियो फिसिनो द्वारा उनकर पूर्न कार्यन क बेहद प्रभावसाली अनुवाद म भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5762,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभी पुनर्जागरन मानवतावादियन ने सब चीजन म उनके उदाहरन क पालन नाहीं कइलन, लेकिन पेट्रार्क ने आपन समय क 'कैनन' (मूर्तिपूजक कविता के पहिले तुच्छ अउर खतरनाक मानल जाइल जाला ) क विस्तार म योगदान दिहलन, कुछ ऐसन जऊन दर्सन म भी भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5763,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरातन दर्शन के दूसर कुल आंदोलन भी मुख्यधारा में शामिल हो गईने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5764,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुनर्जागरण काल में ई अवस्थिति पर काफी दबाव पड़ल, काहेकि कईगो विद्वान कुल दावा करे लगने कि थॉमस के वर्गीकरण अशुद्ध बा, अउर कि आचार नीति नैतिकता के सबसे खास पहलू ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5765,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैसन कि हम देख चुकल हइं, उनकर मानल रहल कि दर्सन के लफ्फाजी क दायरा म लाइल जा सकत रहल .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5766,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1416-1417 म, लियोनार्डो ब्रूनी, आपन समय क पूर्व-प्रतिसठित मानवतावादी अउर फ्लोरेंस क चांसलर, ने अरस्तू के नैतिकता क एक अधिक बहे वाला, मुहावरेदार अउर सास्त्रीय लैटिन म फिर से अनुवादित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5767,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रेरक विस्वास ई रहल कि दर्सन के एकर तकनीकी सब्दजाल से मुक्त कइल जाए के चाहीं ताकि अधिक लोग एके पढ़ सकें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5768,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"महान डच मानवतावादी डेसिडेरियस इरास्मस अरस्तू क एक ग्रीक संस्करन भी तैयार कइलन, अउर अंततः विस्वविद्यालयन म दर्स्नसासत्र वालन के कम से कम ई दिखावा करल पड़ल कि उ ग्रीक जानेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5769,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक बेरी जब ई निर्धारित हो गइल कि इतालवी साहित्यिक योग्यता वाली भासा ह अउर ई दार्स्निक चर्चा क भार उठा सकेला, त इ दिसा म कई प्रयास दिखाई देवे लगल, खासकर 1540 के दसक से.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5770,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम जानत हइं कि वसीयत क स्वतंत्रता क बारे म बहस जारी रही (उदाहरन खातिर, इरास्मस अउर मार्टिन लूथर क बीच प्रसिद्ध आदान-प्रदान म), कि स्पेनिस विचारक बनप्पन क धारना के प्रति अधिक जुनूनी रहल, कि द्वंद्व एक ऐसी प्रथा रहल जउन एक बड़ा उत्पन्न कइलन सोलहवीं सताब्दी म साहित्य (का एकर अनुमति रहल या नाहीं?)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5771,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हमहन के ई नाहीं भूले के चाहीं कि उ समय क अधिकांस दार्स्निक ईसाई नाहीं त कम से कम नाममात्र के रहलन, कि सोलहवीं सताब्दी ने प्रोटेस्टेंट अउर कैथोलिक दुननु सुधारन के देखउलन, अउर ई कि पुनर्जागरन दर्सन तीस साल क युद्ध (1618--1648) क अवधि के साथ समाप्त भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5772,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंत म, विचार क इतिहास म कउनों भी अन्य छन के तरह पुनर्जागरन दर्सन के पूरी तरह से नया प्रदान करे खातिर नाहीं मानल जा सकत ह अउर न ही सदियन तक आपन पूर्ववर्तियन क निसकर्सन के दोहरावे खातिर जारी रखल गइल हव.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Renaissance_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5773,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक दर्सन आधुनिक युग म विकसित अउर आधुनिकता से जुड़ल दर्सन ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5774,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"17वीं अउर 18वीं सताब्दी तक मन क दर्सन, ज्ञानमीमांसा अउर तत्वमीमांसा क प्रमुख आंकडा मोटा तौर प दु मुख्य समूहन मे विभाजित हो गइल रहल .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5775,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरी उलट \"अनुभववादी\" कुल ई कहने कि जानकारी इन्द्रिय अनुभव से शुरू होखे के चाही.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5776,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राजनीतिक दर्शन में दूसर जरूरी चेहरा कुल में थॉमस होब्बस अउर जीन-जैक्स रूसो रहने लो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5777,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुरुआती 19वां शताब्दी में कांट, जर्मन विचारवाद से शुरू कके जर्मनी में दार्शनिक काम के एगो आँधी शुरू क दिहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5778,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्ल मार्क्स हेगेल के इतिहास के दर्सन अउर ब्रिटेन में प्रभावी अनुभवजन्य नीति सास्त्र के अपना लिहने, हेगेल के विचार के बिल्कुल भौतिकवादी रूप दे दिहने, जेसे समाज के विग्यान के विकास के जमीन तैयार भईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5779,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्थर स्कॉपेनहौर विचारवाद के ए निष्कर्ष प ले गईने कि दुनिया अउर कुछु नाही बल्कि छवि आ लालसा के व्यर्थ के अंतहीन आपसी खेला बा, अउर उ नास्तिकता आ निराशावाद के वकालत कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5780,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"देकार्ते तर्क दिहने कि बहुत सारा प्रभावी दार्शनिक तत्वमीमांसा के सिद्धांत बेमतलब के आ झूठ बाड़ सन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5781,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ अपनी हर मान्यता के जेतना हो सकेला किनारे रखे के प्रयास करताने जेसे कि जान सकें कि उ कुछु पक्का से जानत बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5782,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ए आधार प उ आपन जानकारी के बैक अप फिरू से बनावताने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5783,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि ऐतिहासिकता भी अनुभव क भूमिका के स्वीकार करेला, ई मानकर अनुभववाद से अलग ह कि ऐतिहासिक अउर सांस्कृतिक परिस्थितियन पर विचार कइले बिना संवेदी डेटा के नाहीं समझल जा सकत ह जउने मे अवलोकन कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5784,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे कि इ तरह के अनुभववाद के सबसे पहिले अउर सबसे महत्वपूर्न आदर्स क रूप म वर्नीत कइल गइल ह ताकि अवलोकन संबंधी डेटा \"स्वयं खातिर बोलीं\", जबकि प्रतिस्पर्धी विचार इ आदर्स क विरोध म ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5785,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर सब्दन म: एक अवधारना क रूप म अनुभववाद क निर्मान अन्य अवधारनासब क साथ कइल जाएके ह, जउन एकसाथ समकालीन विग्यान क विभिन्न आदर्सन के बीच महत्वपूर्न भेदभाव करल संभव बनावेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5786,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एपिस्टेमोलॉजिकल रूप से, आदर्सवाद कउनों भी मन-स्वतंत्र चीज़ के जाने क संभावना क बारे म संदेह क रूप म प्रकट होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5787,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई एक ऐसी प्रक्रिया क वर्णन करत है जहां सिद्धांत के अभ्यास से निकालल जाला, अउर अभ्यास खातिर वापस लागू कइल जाला जेके बुद्धिमान अभ्यास कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5788,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रायन लीटर (2006) वेबपेज \"एनालिटिक\" अउर \"कॉन्टिनेंटल\" फिलॉसफी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Modern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5789,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समकालीन दर्सन पसचिमि दर्सन क इतिहास क वर्तमान अवधि ह जउन 20 वीं सताब्दी के सूरुआत म अनुसासन क बढ़त व्यावसायीकरन अउर विसलेसनातमक अउर महाद्वीपीय दर्सन क उदय के साथ ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5790,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जर्मनी दरसन क पेसा बनाए वाला पहिला देस रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5791,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरे अलावा, कई विग्यासब क विपरीत, जेकरे खातिर पुस्तकन, पत्रिका सब अउर टेलीविज़न सो क एक स्वस्थ उद्योग बन गइल ह, जेकर उद्देस्य विज्ञान क लोकप्रिय बनावल अउर वैज्ञानिक छेत्र क तकनीकी परिनामन क आम जनता तक पहुँचावल ह, पेसेवर दारसनिकन द्वारा निर्देसित काम करल ह. पेसे से बाहर के दर्सक दुर्लभ रहेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5792,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रत्येक प्रभाग एक बड़ वार्सिक सम्मेलन क आयोजन करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5793,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर कई अन्य कार्यन म, एसोसिएसन पेसे क कई शीर्स सम्मानन क प्रसासित करे खातिर जिम्मेदार ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5794,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई वि���ास मोट तौर पर गॉटलोब फ्रेज अउर बर्ट्रेंड रसेल द्वारा आधुनिक तर्क (यही खातिर सब्द \"विस्लेसनात्मक दर्सन\") क माध्यम से भासा के विस्लेसन क आधार पर एक नई दार्सनक पद्धति क उद्घाटन करत हुए काम क साथ समकालीन रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5795,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिचर्ड रॉर्टी अउर साइमन ग्लेन्डिनिंग जइसे कुछ दार्सनिकन क तर्क ह कि ई \"विस्लेसनात्मक-महाद्वीपीय\" विभाजन संपूर्ण रूप से अनुसासन के प्रतिकूल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5796,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद मे विस्लेसनात्मक अउर महाद्वीपीय दार्सनिक आपन-आपन परंपरासब पर बाद क दार्सनिक सब क महत्व अउर प्रभाव पर भिन्न होखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5797,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, चूंकि विस्लेसनात्मक अउर महाद्वीपीय दर्सन म कांट क बाद दर्सन क इतना अलग-अलग विचार ह, महाद्वीपीय दर्सन के अक्सर एक विस्तारित अर्थ म समझल जात ह जउने म कॉन्टिनेंटल दर्सन खातिर महत्वपूर्न कउनों भी पोस्ट-कांट दार्सनिकन या आंदोलनन के सामिल कइल जात ह, लेकिन विस्लेसनात्मक दर्सन नाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5798,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रकार महाद्वीपीय दर्सन ऐतिहासिकता के ओर जात ह, जहां विस्लेसनात्मक दर्सन के असतत समस्या क संदर्भ म मानल जायला, जउन उनके ऐतिहासिक मूल क अलावा विस्लेसन करे म सक्षम ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Contemporary_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5799,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य कठमुल्लावादी धारा कुल कॉमन युग अउर गुप्त काल की बीच में कबो उभरल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5800,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई कुल धार्मिक-दार्शनिक रिवाजन के बाद में जोड़ि के हिंदूवाद के नाम दिहल गईल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5801,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पश्चिमी विद्वान कुल हिंदूवाद के कईगो भारतीय संस्कृति कुल अउर परम्परा कुल के संयोग या मिलावट के रूप में देखेल लोग जेकर विविध गो जरी बा अउर कउनो एगो संस्थापक नइखें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5802,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भारतीय दार्शनिक कुल ज्ञानमीमांसिय तर्क (प्रमाण) आ तर्क के एगो व्यवस्था विकसित कइने अउर सत्ता मीमांसा (तत्वविज्ञान, ब्राम्हण-आत्मन, शून्यता-अन्तता) , ज्ञान के विश्वास योग्य मार्ग (ज्ञानमीमांसा, परमानस), आचार-नीति (���ैतिकता) अउर दूसर चीज के अध्ययन कइने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5803,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद के विकास में तंत्र के विकास अउर ईरानी-इस्लामिक प्रभाव कुल सामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5804,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्याय पारंपरिक रूप से चार प्रमानन क ज्ञान प्राप्त करे क विस्वसनीय साधन के रूप म स्वीकार करत ह - प्रत्यय (धारना), अनुमाना (अनुमान), उपमा (तुलना अउर सादृस्य) अउर सब्द (सब्द, अतीत या वर्तमान विस्वसनीय विसेसज्ञन क गवाही).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5805,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दरसन मानेला कि ब्रह्मांड परमानु (परमानु) खातिर पुन: प्रयोज्य रहल, जउन अविनासी (अनित्य), अविभाज्य ह, अउर एक बिसेस प्रकार क आयाम ह, जउने के \"छोटा\" (आसू) कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5806,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में वैसेसिक (श्रीधर अउर उदयन अउर सिवादित्य) एगो अउर श्रेडी अभव (गैर-अस्तित्व) के जोड़लन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5807,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पाठ्य अध्ययन अउर व्याख्या प ध्यान केंद्रित करे क कारन, मीमांसा ने भासासास्त्र क सिद्धांतन अउर भासा क दर्सन के भी विकसित कइलन जउम अन्य भारतीय स्कूलन के प्रभावित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5808,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैन दर्सन क विसिस्ट विसेसता म एक मन-सरीर द्वैतवाद, एक रचनात्मक अउर सर्वसक्तिमान ईस्वर क इनकार, कर्म, एक सास्वत अउर अनिर्मित ब्रह्मांड, अहिंसा, सत्य क कई पहलुअन क सिद्धांत अउर आत्मा के मुक्ति पर आधारित नैतिकता सामिल ह. .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5809,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सच्चाई सापेक्ष आ बहुआयामी बा प एकर ज़ोर अउर विरोधी दर्शन कुल के हर दृष्टिकोण के अपनवले के इरादा की वजह से एके दार्शनिक उदारवाद के भी मॉडल कहल गईल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5810,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार्वाक परम्परा के दार्शनिक वृहस्पति अपनी समय के दूसर दार्शनिक धारा कुल की प्रति घोर आलोचनात्मक रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5811,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई तिब्बत अउर दक्खिन-पूरब एशिया के देशन जइसे श्रीलंका आ बर्मा में प्रभावी दार्शनिक परम्परा बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5812,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बाद में बौद्ध दर्शन के परम्परा कु�� 'अभिधर्म' नाव के जटिल घटना-क्रिया के मनोविज्ञान विकसित क दिहलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5813,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई परम्परा भारतीय दर्शन में ओ चीज के योगदान कइलस जेके \"ज्ञानमीमांसिय मोड़\" कहल जाला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"2.0"} +{"id":5814,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बौद्ध आधुनिकतावाद के खास प्रतिनिधि में अँगरिक धर्मपाल (1864-1933), अउर धर्मपरिवर्तित अमेरिकन हेनरी स्टील ओलकोट्ट , चीनी आधुनिकतावादी टैक्सउ (1890-1947) अउर यिन शुन (1906-2005), जेन विद्वान डी टी सुजुकी, अउर तिब्बती गेन्डून चोफेल (1903-1951) रहने.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Eastern_philosophy","last_updated":"1.0"} +{"id":5815,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव शास्त्र मानवता के वैज्ञानिक पढ़ाई हवे, जे वर्तमान आऊ बीतल दुनों में मानव व्यवहार, मानव जीवविज्ञान , संस्कृति अउरी समाज, जेकरा में पुराना मानव प्रजाति शामिल बाटे, से सम्बंधित ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5816,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैविक चाहे भौतिक मानव विज्ञान मनुष्य के जैविक विकास के पढ़ाई करे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5817,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव विज्ञानी के ढेर मानि संगठन कम समय खातिर पहिलहीं से बनल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5818,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1848 में फ्रांस में जब दास प्रथा ख़तम भ गइल, सोसायटी के छोड़ दिहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5819,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चार्ल्स डार्विन के ऑन द ओरिजिन ऑफ़ स्पीशीज के प्रकाशन उनका खातिर उ सब चीज़ के प्रतीक रहे जवन के उ लोग संदेह करल शुरू क देले रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5820,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा समाज विज्ञान में लावे खातिर तुरंत हड़बड़ी मच गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5821,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर परिभाषा अब \"मानव समूह के संपूर्ण रूप में पूरा विस्तार से, आऊ बाकी प्रकृति के सन्दर्भ में अध्ययन\" बन गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5822,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मानव मगज के भाषण केंद्र के खोज कइलें, जवन के उनकरा बाद ब्रोका के क्षेत्र कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5823,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आखिरी दु खंड उनका मुअला के बाद छपल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5824,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ जोर दिहलें कि आंकड़ा के तुलना तजुर्बा से आऊ प्रयोग द्वारा एकट्ठ��� कइल गइल होए के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5825,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड के मानव जाति विज्ञानी कुल में वेत्ज रोब दाब वाला रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5826,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रोका के छोड़ के फ्रांसिसी सोसायटी के प्रतिनिधि कुल उपस्थित रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5827,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले एडवर्ड खुद के मानव जाति विज्ञानी बतवलें; बाद में मानव शास्त्री.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5828,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बर्लिन सोसाइटी फॉर एंथ्रोपोलॉजी, एथ्नोलोग्य, एंड प्रीहिस्ट्री (1869) एगो ध्यान देवे लाइक अपवाद रहे, जवन के रुडोल्फ विर्चो द्वारा बनावल गइल रहे, जिनका विकासवादी कुल पर निन्दात्मक प्रहार करे खातिर जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5829,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य सिद्धांतवादी लोग एही सब संगठन के रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5830,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यवहारिक मानव शास्त्र, कौनो ख़ास दिक्कत के निदान खातिर मानव शास्त्र के ज्ञान आऊ तकनीक के उपयोग, आ गइल बाटे; जइसे गाड़ल गइल पीड़ित के उपस्थिति आखिरी दृश्य के फिरो से फिल्मावे खातिर फॉरेंसिक पुरातत्वविद के प्रोत्साहित क सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5831,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19 वीं शताब्दी के नस्लीय विचारधारा पर बोस के तर्क से ले के मार्गरेट लीड के लैंगिक समानता अउरी यौनिक आजादी, उपनिवेश खतम भइला के बाद वर्तमान जुल्म अउरी बहुसंस्कृतिवाद के बढ़ावा देवे तक, इ खास तौर पर अमेरिका में महत्वपूर्ण रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5832,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ग्रेट ब्रिटेन आऊ राष्ट्र मंडल देश कुल में, सामाजिक मानव विज्ञान के ब्रिटिश परम्परा हावी रहे के रूख रखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5833,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक मानव विज्ञान बहुत तरीका के तुलनात्मक पढ़ाई बाटे जवन में लोग आपन चारों तरफ के दुनिया के समझेलन, जबकि सामाजिक मानव विज्ञान व्यक्ति आऊ समूह कुल के बीच के संबंध के पढ़ाई बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5834,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ सब के बीच कौनो कठोर अंतर नइखे, आऊ इ सब श्रेणी बहुत हद तक एक-दुसरा में व्याप्त होलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5835,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई परियोजना अक्सरहां मानव जाति विज्ञान के क्षेत्र में आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5836,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रतिभागी निरीक्षण सामाजिक आऊ सांस्कृतिक मानव विज्ञान के बुनियादी तरीका में से एक बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5837,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिश्तेदारी अउरी सामाजिक संगठन के पढ़ाई सामाजिक-सांस्कृतिक मानव विज्ञान के मुख्य केंद्र बिंदु बाटे, काहे कि रिश्तेदारी मानव में सर्वव्यापी बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5838,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव जाति विज्ञान सीधा अनुभव आऊ सामाजिक सन्दर्भ के महत्वपूर्ण समझेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5839,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव संगीत विज्ञान के उपयोग बहुते तरह के क्षेत्र में कइल जा सकेला, जइसे कि पढ़ावे में, राजनीति में, सांस्कृतिक मानव विज्ञान में इत्यादि.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5840,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आर्थिक मानव विज्ञान जादातर भाग में विनिमय पर केन्द्रित रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5841,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब में से पहिला क्षेत्र \"पूर्व-पूंजीवादी\" समाज से सम्बंधित रहे जवन विकासवादी \"आदिवासी\" रुढ़िवादी धारणा के अधीन रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5842,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग विकास खातिर काहे काम कर ताड़न जब उ इतिहास आऊ जवन शिक्षा उ दे सकेला ओकर अनादर करे के इच्छा रखे लें?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5843,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रिश्तेदारी में तहरा पास दू गो अलग-अलग परिवार होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5844,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गैर-पच्छिमी परंपरा से आवे वाला स्त्रीवादी कुल के साथे मानव विज्ञान अक्सर काम करेला, जवन लोग के दृष्टिकोण आऊ अनुभव यूरोप, अमेरिका, आऊ दुसर जगह के गोरा स्त्रीवादी से अलग हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5845,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"राजनीतिक मानव विज्ञान एगो विषय के तौर पर विकसित भइल बा जे मुख्य रूप से अराजक समाज में राजनीति से सम्बंधित बाटे, एगो नया गतिविधि जे 1960 के दशक में शुरू भइल, आऊ अभियो चल रहल बा: मानव विज्ञानी कुल जादे \"जटिल\" सामाजिक ढांचा के पढ़ाई करल शुरू क दिहलें जवन में राज्य, नौकरशाही, आऊ बाजार के उपस्थिति मानव विज्ञान के बारे में विवरण आऊ स्थानीय घटना के विश्लेषण दुनों में घुसल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5846,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर, मानव विज्ञानी कुल धीरे-धीरे राज्य आऊ ओकर संस्थान के साथे एगो अनुशासनिक सम्बन्ध विकसित करल शुरू क दिहलें (आऊ औपचारिक आऊ अनौपचारिक संस्थान कुल के बीच सम्बन्ध पर).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5847,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कबो-कबो एह के सामाजिक-सांस्कृतिक मानव विज्ञान के साथे समूह में रखल जा ला, आऊ कबो-कबो इ भौतिक संस्कृति के भाग समझल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5848,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अलगे-अलगे नस्लीय समूह, जे आज हवे चाहे ना हवे, के इतिहास के भी अध्ययन बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5849,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पच्छिमी संसार के साथे-साथे \"तेसर\" विश्व में कै तरह के सामाजिक प्रक्रिया (दुसरका मानव विज्ञानी कुल के ध्यान के स्वाभाविक केंद्र बिंदु हवे) \"दुसर संस्कृति के विशेषज्ञ लोगन\" के ध्यान अपना ओर खींचलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5850,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो अंतर्विषयक क्षेत्र बाटे जे ढेर मानी विषय में व्याप्त हवे, जेकरा में मानव शास्त्र, नैतिकता, चिकित्सा, मनोविज्ञान, पशु चिकित्सा आऊ वनस्पति शास्त्र शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5851,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्राचीन मानव के अध्ययन बाटे, जइसन कि जीवाश्म होमिनिड साक्ष्य यथा - पेट्रीफैक्टेड हड्डी आऊ गोर के निशान, में पावल गइल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5852,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1989 में यूरोप आऊ अमेरिका के मानव विज्ञान के क्षेत्र के विद्वान युरोपियन एसोसिएशन ऑफ़ सोशल एन्थ्रोपोलोजिस्ट्स (इएएसए) बनवलें, जे यूरोप में काम कर रहल मानव विज्ञानी लोगन खातिर एगो महत्वपूर्ण पेशेवर संगठन के रूप में सेवा दे ता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5853,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ एगो विचार बाटे कि संस्कृति के बारे में दुसर के मूल्य आऊ धारणा के आधार पर आकलन ना करे के चाहीं, बल्कि आपन शर्त पर शांति से एकर परीक्षण करे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5854,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फ्रांज बोस सार्वजनिक रूप से अमेरिका के पहिला विश्व युद्ध में शामिल होए पर आपत्ति जतइलें, आऊ युद्ध के बाद उ एगो संक्षिप्त विवरण आऊ ढेर अमेरिकी पुरातत्वविद के वैज्ञानिक के भेष में मेक्सि��ो में जासूसी में भागीदारी करे के छापलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5855,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओही घड़ी, शीत युद्ध के समय डेविड एच. प्राइस के अमेरिकी मानव विज्ञानी के काम कम्युनिस्ट से सहानुभूति रखे के कारण ढेर मानव विज्ञानी के पीछा आऊ बर्खास्तगी के विस्तृत विवरण देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5856,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिकन एन्थ्रोपोलॉजिकल एसोसिएशन (एएए) के वार्षिक बैठक में युद्ध के सब पहलु के निंदा करे वाला ढेर प्रस्ताव जबरदस्त तरीका से पारित भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5857,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"द एसोसिएशन ऑफ़ एन्थ्रोपोलोजिस्ट्स ऑफ़ द युके एंड कामनवेल्थ (एएसए) कुछ छात्रवृति के नैतिक रूप से खतरनाक बतवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5858,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मुख्य विशेषता में से एक इ बाटे कि मानव विज्ञान घटना के तुलनात्मक रूप से जादे समग्र जानकारी देला आऊ बहुत प्रयोग सिद्ध हो ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5859,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरातल पर कउन के निरीक्षण कइल जा सकेला, आऊ एकर विपरीत ढेर स्थानीय टिपण्णी के इकट्ठा कर के जे देखल जा सकेला, इ दुनों के बीच के गतिमान सम्बन्ध कउनो प्रकार के मानव विज्ञान, चाहे उ सांस्कृतिक हो, जैविक हो, भाषाई हो चाहे पुरातात्विक हो, मौलिक रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5860,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैविक या शारीरिक पक्ष में, मानव माप, अनुवांशिक नमूना, पोषण सम्बन्धी आंकड़ा इकट्ठा कइल जा सकेला आऊ लेख चाहे पुस्तिका के रूप में छापल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5861,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"औजार के प्रकार के अनुसार बाद के सांस्कृतिक उपखंड, जइसे ओल्डुवान या मौस्टरियन या लेवलोइसियन मानव के अतीत के मुख्य प्रवृत्ति कुल के समझे में पुरातत्वविद आऊ दुसर मानवविज्ञानी के सहायता करेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5862,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक नियम समाज में स्वीकार करे लाइक आचरण के संहिताबद्ध करे ला; जे एगो अइसन स्थिति में व्यवहार, पोशाक, भाषा, आऊ चाल-ढाल खातिर दिशा-निर्देश के रूप में रहेला, जे एगो सामाजिक समूह में अपेक्षा कुल खातिर नमूना के रूप में काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5863,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह में अर्थपूर्ण रूप जइसे क��ा, संगीत, नाच, रीति-रिवाज, धरम, आऊ तकनीक यथा- औजार के उपयोग, खाना बनाना, आश्रय, आऊ कपड़ा शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5864,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सभ्यता कुल में कम जटिल समाज से अंतर पता करे खातिर सांस्कृतिक मिलावट के स्तर के भी कबो कबो प्रयोग कइल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5865,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आम संस्कृति के तात्पर्य हवे उपभोक्ता संस्कृति के सामूहिक उत्पादित अउरी सामूहिक मध्यस्थता के तरीका बाटे, जवन 20 वीं शताब्दी में उभरल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5866,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विस्तृत सामाजिक विज्ञान कुल में, सांस्कृतिक भौतिकवाद के सैद्धांतिक परिप्रेक्ष्य में इ मानल जा ला कि मानव प्रतीकात्मक संस्कृति मानव जीवन के भौतिक स्थिति कुल से उत्पन्न होला, काहे कि मानव भौतिक अस्तित्व खातिर परिस्थिति कुल के निर्माण करेला, आऊ संस्कृति के आधार विकसित जैविक प्रवृति में पावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5867,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अर्थ में, बहुसंस्कृतिवाद शांतिपूर्ण सहस्तित्व आऊ एक साथे रहे वाला दु गो अलग-अलग संस्कृति के बीच आपसी आदर के महत्व दे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5868,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1986 में, दार्शनिक एडवर्ड एस. केसी लिखलें, \"संस्कृति शब्द के अर्थ मध्य अंग्रेजी में 'जोतल गइल जगह' बाटे, आऊ ओही शब्द लैटिन कोलेरे में हो ला, 'निवास करे, देखभाल करे, तक, पूजा करे' आऊ कल्टस, 'एगो पंथ, ख़ास तौर प धार्मिक.'","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5869,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ लेल \"संस्कृति\" आऊ \"सभ्यता\" के बीच के अंतर आम तौर प बतावल ना गेला के बावजूदो इ लेखक लोगन में निहित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5870,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लगभग 50,000 बरिस पहिले मानव में व्यावहारिक आधुनिकता के विकास के साथे इ योग्यता उभरल आऊ मानव खातिर इ अक्सर अनूठा समझल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5871,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अम्बर्टो इको, पियरे बॉर्डियू आऊ जेफरी सी. अलेक्जेंडर के काम पर आगे बढ़इत रीन रॉड, दावा आऊ प्रयास के आधार पर सांस्कृतिक परिवर्तन के एगो मॉडल के प्रस्ताव देले बाड़न, जवन के उनकर संज्ञानात्मक प्रचुरता से आंकलन कइल जा ला आऊ उ सांस्कृतिक समूह के प्रतीकात्मक अधिकारी द्वारा सकारल जा ला चाहे ना जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5872,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक पुनर्स्थितीयन के मतलब कौउनो समाज के सांस्कृतिक धारणा के पुनर्रचना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5873,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक विरोध आऊ प्रौद्योगिकी के विकास सामाजिक गतिशीलता के बदल के आऊ नया सांस्कृतिक आदर्श के उभार के, आऊ उत्पादक कार्रवाई के प्रोत्साहित या समर्थ बना के समाज में परिवर्तन ला सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5874,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वातावरण के स्थिति भी एगो कारक के रूप में घुस सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5875,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"युद्ध चाहे साधन खातिर संघर्ष तकनीकी विकास आऊ सामजिक गतिकी पर असर डाल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5876,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, 20 वीं शताब्दी के अंत में चीन द्वारा आपन अर्थव्यवस्था के अंतर्राष्ट्रीय व्यापार खातिर खोल दिहल जाए से पच्छिमी रेस्तरां श्रृंखला आऊ खाना पकावे वाला ब्रांड कुल चीनी लोगन में ​कुतूहल आऊ आकर्षण जगवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5877,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ दलील दिहलस कि अपरिपक्वता समझ के अभाव से ना आवेला, बल्कि इ स्वतंत्र रूप से सोचे के हिम्मत के अभाव से आवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5878,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा अलावे, हेडर बिल्डुंग के सामूहिक रूप के प्रस्ताव दिहलें: \"हेर्डर खातिर, बिल्डुंग उ अनुभव कुल के पूर्णता रहे जे लोग के एगो स्पष्ट पहचान आऊ सामान किस्मत के भावना देवेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5879,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ विचार के संस्था के अनुसार, हर नस्लीय समूह के संसार के प्रति एगो अलगे नजरिया रहेला जे दुसर समूह के नजरिया से अतुलनीय हो ला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5880,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ प्रस्ताव दिहलें कि सब मानव समाज के वैज्ञानिक तुलना कइला पर पता चली कि संसार के प्रति अलगे नजरिया में सामान बुनियादी तत्व रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5881,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"जिए के खास तरह के राह, चाहे लोग, बखत चाहे एगो समूह. \"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5882,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर शब्द में, संस्कृति के विचार जे यूरोप में 18 वीं शताब्दी आऊ शुरूआती 19 वाँ शताब्दी में विकसित भइल रहे, उ यूरोप के समाज में असमानता दिखवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5883,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सोचे के इ तरीका के अनुसार, कुछ देश आऊ राष्ट्र के दुसर से जादे सभ्य आऊ कुछ लोग के दुसर के मुकाबले जादे सुसंस्कृत के रूप में बाँटल जा सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5884,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19वीं सदी के दुसर आलोचक लोग, रूसो के अनुकरण में, उच्च आऊ निम्न संस्कृति के बीचे के इ अंतर के स्वीकार कइलें, बाकि उच्च संस्कृति के सफाई आऊ परिष्कार के भ्रष्ट आऊ अप्राकृतिक विकास के रूप में देखलें, जवन लोग के मौलिक प्रकृति के धुंधला करेला आऊ ओकर रूप बिगाड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5885,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1870 में मानव विज्ञानी एडवर्ड टाईलर (1832-1917) इ उच्च बनाम निम्न संस्कृति के विचार धरम के विकास के सिद्धांत प्रस्तुत करे खातिर लगवलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5886,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समाजशास्त्री जॉर्ज सिमेल (1858-1918) खातिर, संस्कृति \"बाहरी प्रकार के एजेंसी के माध्यम से लोग के सुधार के संदर्भित कइलस जवन के इतिहास में वस्तु के रूप में देखल गइल.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5887,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभौतिक संस्कृति उ अभौतिक विचार कुल के संदर्भित करेला जे लोग भीरी उनकर संस्कृति के बारे में हवे, जेकरा में मूल्य, विश्वास प्रणाली, नियम, मानदंड, नैतिकता, भाषा, संगठन आऊ संस्थान शामिल बाटे, जबकि भौतिक संस्कृति वस्तु कुल में संस्कृति आऊ निर्माण, जे उ करेलन चाहे कइले बाड़ें, के भौतिक प्रमाण हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5888,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक समाज शास्त्र के अंग्रेजी बोलेवाला दुनिया में 1960 के दशक के \"सांस्कृतिक मोड़\" के परिणाम के रूप में \"फिर से गढ़ल गइल\" रहे, जवन समाज शास्त्र खातिर रचनावादी आऊ बाद के आधुनिक दृष्टिकोण से परिचय करवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5889,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब से संस्कृति समाज शास्त्र के ढेर शाखा के महत्वपूर्ण विचार बन गइल बा, जवन में सामाजिक स्तरीकरण आऊ सामाजिक नेटवर्क विश्लेषण जइसन स्थिर वैज्ञानिक क्षेत्र शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5890,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लोग उत्पादन के संबंध द्वारा निर्धारित उपभोग आऊ फुर्सत के पैटर्न के देखलें, जवन उनका वर्ग संबंध आऊ उत्पादन के व्यवस्था पर ध्यान देवे खातिर प्रेरित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5891,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब से इ स्टुअर्ट हॉल से मजबूती से जुट गइल जे होग्गार्ट के बाद निदेशक बनलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5892,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब परिपाटी में उ सब तरीका शामिल बाटे जवन से लोग आपन संस्कृति में ख़ास चीज (जइसे टेलीविज़न देखल चाहे खाना खायल) करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5893,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कऊनो ऐतिहासिक घटना पर सार्वजनिक दृष्टिकोण देखे खातिर टेलीविजन देखल तब ले संस्कृति के रूप में ना मानल जाए के चाहीं जब ले टेलीविजन के माध्यम के उल्लेख ना कइल जाव, जवन के सांस्कृतिक रूप से चुनल गइल हो सकेला; हालांकि, स्कूल के बाद आपन दोस्त कुल के साथे \"तालमेल बइठावे खातिर\" टेलीविजन देखे वाला स्कूली बच्चा निस्चित रूप से इ नियम के अनुकूल बाटे काहे कि इ परिपाटी में केहू के भागीदारी के कऊनो आधार नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5894,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक-अध्ययन पर शोध करे वाला खातिर संस्कृति में खाली उच्च पारंपरिक संस्कृति (शासक दल के सामाजिक समूह के संस्कृति) आऊ लोकप्रिय संस्कृति शामिल नइखे, बल्कि ओकरा में दैनिक लक्ष्य आऊ काम भी शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5895,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इंग्लैंड आऊ अमेरिका के वैज्ञानिक 1970 के दशक के बाद सांस्कृतिक अध्ययन के कुछ अलग संस्करण विकसित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5896,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, अमेरिकी आऊ ब्रिटिश पहलु के बीच के अंतर फीका भ गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5897,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रुढ़िवादी मार्क्सवादी दृष्टिकोण के मुख्य ध्यान अर्थ के उत्पादन पर केन्द्रित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5898,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सांस्कृतिक अध्ययन के दुसर दृष्टिकोण, जइसे कि नारीवादी सांस्कृतिक अध्ययन आऊ बाद में इ क्षेत्र में अमेरिकी विकास, खुद के इ विचारधारा से दूर रखले बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5899,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संस्कृति मनोवैज्ञानिक भावना आऊ संस्कृति के बीच सम्बन्ध तलाशे के कोशिश शुरू कइलें, आऊ ओकर उत्तर कि का मानव दिमाग संस्कृति से अलग बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5900,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर तरफ, कुछ शोधार्थी लोग के व्यक्तित्व आऊ संस्कृति ��े बीच अंतर तलाशे के कोशिश कर ताड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5901,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, जिनकर पालन-पोषण अबेकस वाला संस्कृति में भइल बा उ ख़ास तार्किक अंदाज में प्रशिक्षित बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5902,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ख़ास तौर पर, सशस्त्र संघर्ष के स्थिति में सांस्कृतिक संपत्ति के संरक्षण खातिर हेग कन्वेंशन आऊ सांस्कृतिक विविधता के संरक्षण खातिर यूनेस्को कन्वेंशन संस्कृति के संरक्षण खातिर काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"2.0"} +{"id":5903,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अंतर्राष्ट्रीय नियम के तहत युएन आऊ यूनेस्को एह खातिर नियम बनावे आऊ लागू करे के कोशिश करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5904,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आक्रमण के लक्ष्य विरोधी के पहचान बाटे, एही से सांकेतिक सांस्कृतिक सम्पदा मुख्य लक्ष्य बन जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Culture","last_updated":"1.0"} +{"id":5905,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"त्यौहार एगो ख़ास वर्ग द्वारा मनावल जाए वाला एगो अवसर बाटे आऊ उ वर्ग के कुछ विशेष पहलु आऊ ओकर धरम या संस्कृति पर केन्द्रित बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"2.0"} +{"id":5906,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"धरम आऊ लोक कथा के बाद, एगो महत्वपूर्ण स्रोत खेती बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5907,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"त्यौहार अक्सर एगो वर्ग के कौनो ख़ास उद्देश्य के पूरा करेला, ख़ास तौर पर देवी, देवता या सन्यासी के इयाद में या धन्यवाद कहे खातिर: इ सब के संरक्षक त्यौहार कहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"2.0"} +{"id":5908,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पुरान ग्रीस आऊ रोम में, सैटर्नलिया जइसन त्योहार सामाजिक संगठन और राजनीतिक प्रक्रिया के साथे-साथे धर्म से नजदीकी से जुड़ल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"2.0"} +{"id":5909,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य अंग्रेज काल में, एगो \"त्यौहार दाई\" धार्मिक अवकाश रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5910,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"भोज\" शब्द के इस्तेमाल सामान्य सांसारिक बोल-चाल में बड़ चाहे विस्तृत भोज के समानार्थी के रूप में कइल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"2.0"} +{"id":5911,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्रिसमस, रोश हशनाह, दिवाली, ईद अल-फितर आऊ ईद अल-अदहा जइसन सबसे महत्वपूर्ण धार्मिक त्योहार वर्ष के चिह्नित करे के काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5912,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो पुरान उदाहरण प्राचीन मिस्र के फरोह रामेसेस III द्वारा लीबिया पर आपन जीत के जश्न मनावे वाला त्योहार बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5913,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संसार में बहुत प्रकार के त्यौहार बाटे आऊ जादेतर देश महत्वपूर्ण घटना चाहे परंपरा के परंपरागत सांस्कृतिक आयोजन आऊ गतिविधि के साथे मनावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5914,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन मिस्र के त्यौहार चाहे त धार्मिक चाहे राजनीतिक हो सकत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5915,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, सेड त्यौहार मिस्र के फ़राओ के शासन के 13 वें साल पर मनावल गइल अउरी तब से हर तीन साल (या एक बेर 4 साल पर) पर मनावल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"2.0"} +{"id":5916,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ईसाई धार्मिक कैलेंडर में, दु प्रमुख त्यौहार बाटे, जवन के सही रूप में हमरे प्रभु के पैदाइश के पर्व (क्रिसमस) आऊ पुनर्जीवन के पर्व (ईस्टर) के रूप में जानल जा ला, बाकि स्थानीय रक्षक संत लोगन के सम्मान में छोट त्योहार ईसाई धर्म से प्रभावित लगभग सब देश में मनावल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5917,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बौद्ध धार्मिक त्यौहार, जइसे कि एसला पेराहेरा श्रीलंका आऊ थाईलैंड में मनावल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5918,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फिल्म महोत्सव में बहुते अलग-अलग फिल्म देखावल जा ला, अउरी आम तौर पर सालाना आयोजित होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5919,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विशिष्ट पेय क त्यौहार भी बा, जइसन बीयर खातिर जर्मनी में प्रसिद्ध ऑक्टोबर्फेस्ट.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5920,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन मिस्र के लोग नील नदी के चलते आवे वाला मौसमी बाढ़ पर निर्भर रहन, जवन पटवन के एगो तरीका रहे, जे फसल खातिर उपजाऊ जमीन करावत रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"2.0"} +{"id":5921,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरुणाचल प्रदेश के निचला सुबनसिरी जिला में रहे वाला अपतानी लोग के द्री महोत्सव हर साल 4 से 7 जुलाई तक बंपर फसल के उपज खातिर प्रार्थना कर के मनावल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Festival","last_updated":"1.0"} +{"id":5922,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छुट्टी एगो अइसन दिन बाटे जेकर प्रथा चाहे कानून द्वारा निर्धारित कइल गइल बा, जवन में सामान्य गतिविधि, खास करके व्यापार या काम या स्कुल, निलंबित हो जा ला चाहे समय घटा दिहल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5923,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"छुट्टी में केतना सीमा ले सामान्य गतिविधि के घटा दिहल जाई, इ स्थानीय कानून, रीती-रिवाज, काम के प्रकार चाहे व्यक्ति के पसंद पर निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5924,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जादेतर आधुनिक समाज में, हालाँकि, छुट्टी हफ्ता के आखिर वाला कौनो दिन या गतिविधि जइसन मनोरंजन समारोह के रूप में काम करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5925,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ मामला में, छुट्टी केवल नाममात्र के देखल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5926,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आधुनिक उपयोग भूगोल के आधार पर बदलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5927,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदहारण के तौर पर, मंकी डे दिसम्बर 14 के मनावल जा ला, 19 सितंबर के इंटरनेशनल टॉक लाइक ए पाइरेट डे मनावल जा ला आऊ 30 सितंबर के ईशनिंदा दिवस मनावल जा ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5928,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जहोवा के गवाह सालाना \"यीशु मसीह के मुअल के इयादगार\" मनावेलन, बाकि ईस्टर, क्रिसमस या नया साल जइसन धार्मिक महत्व के कौनो दुसर छुट्टी ना मनावेलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5929,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अहमदी मुसलमान एकरा अलावा वादा कइल गइल मसीहा दिवस, वादा कइल गइल सुधारक दिवस आऊ खिलाफत दिवस मनावेलन, बाकि आम धारणा के उलटे, इ में से कौनो छुट्टी के रूप में ना मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5930,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सेल्टिक, नॉर्स आऊ नियोपैगन छुट्टी कुल साल के चक्र के क्रम के पालन करे ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Holiday","last_updated":"1.0"} +{"id":5931,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जैवपुरातत्व के शोधार्थी मानव अस्थिविज्ञान, पैलियोपैथोलॉजी, आऊ पुरातत्व के कौशल के जोड़ देवेलन, आऊ सांस्कृतिक आऊ अवशेष के अंतिम क्रिया के सम्बन्ध में विचार करेलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5932,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विकासवादी मनोविज्ञान आज-कल के विकासवादी दृष्टिकोण से मनोवैज्ञानिक संरचना के पढ़ाई बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5933,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव व्यवहार पारिस्थितिकी विकासवादी आऊ पारिस्थितिक दृष्टिकोण (व्यवहार पारिस्थितिकी देखें) से व्यवहारिक मेल (खुराक, प्रजनन, ओंटोजेनी) के पढ़ाई बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5934,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पैलियोएन्थ्रोपोलॉजी मनुष्य के विकास खातिर जीवाश्म साक्ष्य के पढ़ाई बाटे, ख़ास तौर पर दुर्लभ होमिनिन आऊ दुसर शुरुआती नस्ल के बचल-खुचल हिस्सा के उपयोग मानव वंश में रूपात्मक आऊ व्यवहारिक परिवर्तन के साथे-साथे उ वातावरण तय करे खातिर कइल जा ला जवन में मनुष्य के विकास भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5935,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक सदी ले 'भौतिक मानव विज्ञान' रहला के बाद, इ पेशा में लागल कुछ लोग एही शब्द के इस्तेमाल कर ताड़ें, इ नाम तुलनात्मक रूप से नया बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5936,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ संपादक, निचवा देखीं, इ क्षेत्र के औपचारिक विज्ञान से जादे गूढ़ बना देले बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5937,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मुख्य तरीका बन गइल जवन के माध्यम से अगिला लगभग 2,000 साल ले विद्वान लोग प्रकृति के बारे में विचार करत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5938,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ मुखाकृति विज्ञान, हिप्पोक्रेटिक कार्पस किताब से लिहल गइल विचार, के बारे में भी लिखलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5939,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"19 वीं शताब्दी में, फ़्रांसिसी भौतिक शरीर विज्ञानी, जवन के नेता पॉल ब्रोका रहन (1824-1880), क्रेनियोमेट्री पर ध्यान केन्द्रित कइलें, जबकि जर्मन परंपरा, जवन के नेता रुडोल्फ विर्चो (1821-1902) रहन, मानव शरीर पर वातावरण अउरी रोग के प्रभाव पर जोर देलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"2.0"} +{"id":5940,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव विकास के अध्ययन पर केन्द्रित करे खातिर उ नस्लीय टाईपोलोजी पर से ध्यान के केंद्र बिंदु बदल दिहलें, वर्गीकरण से हट के विकासवादी प्रक्रिया के तरफ बढलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Biological_anthropology","last_updated":"1.0"} +{"id":5941,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नस्ल एगो श्रेणी के समान भौतिक आऊ सामाजिक गुन, जवन के सामान्य तौर पर समाज द्वारा पृथक रूप में देखल जाला, के आधार पर मनुष्य के एगो समूह बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5942,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आज-कल के विज्ञान नस्ल के एगो सामजिक बनावट के रूप में देखेला, अइसन पहचान जे समाज द्वारा बनावल गइल नियम के आधार पर दिहल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5943,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तइयो दुसर लोग तर्क करे लें कि, मनुष्य में, नस्ल के कौनो वर्गीय महत्व नइखे कही कि सब जीवित मनुष्य एक गो उप-प्रजाति के बाड़ें, होमो सेपियन्स सेपियन्स.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5944,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दक्खिन अफ्रीका में, जनसँख्या निबंधन अधिनियम, 1950 खाली श्वेत, अश्वेत आऊ कलर्ड, जवन में भारतीय के बाद में जोड़ल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5945,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिका के जनगणना ब्यूरो 2020 के जनगणना में मध्य पूरब आऊ उत्तर अफ्रीका के लोग के वर्गीकृत करे खातिर एगो नया श्रेणी जोड़े के प्रस्ताव दिहलस बाकि एह वर्गीकरण के श्वेत नस्ल मानल जाई कि एगो अलग नस्ल, एकरा पर झमेला होए के चलते योजना के लौटा लेलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5946,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नस्लीय घेरा जवन में अक्सर उ समूह के अधीनता शामिल हो ला जेकरा नस्लीय तौर पर छोट के रूप में परिभाषित कइल गइल रहे, जइसे 19 वीं शताब्दी में अमेरिका में बनावल गइल एक-बूंद नियम में रोब-दाब वाला नस्लीय समूह, जेकरा \"श्वेत\" के नाम दिहल गइल बा, से अफ़्रीकी वंश के व्यक्ति के निकाल बाहर करे खातिर इस्तेमाल कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5947,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुवांशिकी विज्ञानी डेविड रिच के अनुसार, \"हालाँकि नस्ल एगो सामाजिक रचना हो सकेला, अनुवांशिक श्रेणी में अंतर, जे आज के नस्लीय बनावट के परस्पर जोड़ेला, वास्तविक बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5948,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नस्लीय दलबंदी के दुसर पहलु में साझा इतिहास, परंपरा, आऊ भाषा शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5949,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामाजिक-आर्थिक कारक के साथे शुरुआती लेकिन नस्ल के सम्बन्ध में स्थाई धारणा से सुविधाहीन नस्लीय समूह के बहुते कष्ट भइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5950,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नस्लियता के चलते कै गो ले दुखद घटना होए के उदहारण बाटे, जवन में गुलामी आऊ जाति संहार शामिल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5951,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहे से कि कुछ समाज में नस्लीय समूहीकरण सामाजिक विभाजन के पैटर्न से सीधे मेल खा ला, उ समाज विज्ञानी, जे सामाजिक असमानता के अध्ययन कर ताड़ें, खातिर नस्�� एगो महत्वपूर्ण चर हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5952,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, 2008 में, जॉन हारटिगन, जूनियर उ नस्ल के विचारधारा के सम्बन्ध में तर्क दिहलें जवन मुख्य रूप से संस्कृति पर ध्यान केन्द्रित कइल, बाकि उ जीव विज्ञान या अनुवांशिकी के संभावित प्रासंगिकता के अनदेखा ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5953,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरह से नस्ल के सम्बन्ध में विचार जइसन आज हमनीं समझिला, उ खोज आऊ विजय के ऐतिहासिक प्रक्रिया के बाद आइल जब यूरोप के लोग दुसर-दुसर महादेश, वर्गीकरण के सिद्धांत, आऊ प्राकृतिक विज्ञान में पावल जाए वाला टाइपोलोजी के लोग के समूह के संपर्क में अइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5954,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लोक मत के एगो टोली बन गइल जवन समूह के बीच विरासत में मिलल भौतिक अंतर के विरासत में मिलल बौद्धिक, व्यवहारिक, आऊ नैतिक गुण कुल के साथे जोड़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5955,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राणीशास्त्रीय वर्गीकरण के आविष्कारक कार्ल लिनिअस के 1735 के वर्गीकरण ने मानव प्रजाति होमो सेपियन्स को यूरोपीयस, एशियाटिकस, अमेरिकनस आऊ एफ़र के महादेशीय प्रकार में बांटले, हरेक एगो अलग मिजाज से जुड़ल बाटे: खुशमिजाजी, उदासी, तुनुकमिजाजी, आऊ निष्क्रियता.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5956,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्लूमेनबैक एगो समूह से निकटतम समूह कुल के रंग-रूप में वर्गीकृत परिवर्तन के ध्यान में रखलें आऊ सुझाव दिहलें कि \"मानव जाति के एगो प्रकार एतना मात्रा में दुसरका में घुस जाला कि रउआ उनका बीच सीमा अंकित ना कर सकिले\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5957,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आगे इ तर्क दिहल गइल कि कुछ समूह पहिले के ख़ास आबादी के बीच के मिश्रण हो सकेले, बाकि उ सतर्क अध्ययन उ पूर्वज नस्ल के अलग कर सकत रहे जवन उ मिश्रित समूह के पैदा करे खातिर मिलल होई.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5958,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संस्कृति के नया अध्ययन आऊ जनसंख्या आनुवंशिकी के नवोदित क्षेत्र नस्लीय अनिवार्यता के वैज्ञानिक स्थिति के कमजोर कर देलस, जेकरा चलते फेनोटाइपिक भिन्नता के स्रोत कुल के बारे में नस्ल मानवविज्ञानी लोगन के आपन निष्कर्ष में संशोधन करे के ���ड़ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5959,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानव अनुवांशिकी के विविधता के अध्ययन इ देखावेला कि मानव आबादी भौगोलिक रूप से अलग-थलग नइखे, आऊ उ लोग के बीच के अनुवांशिक अंतर दुसर तुलनीय प्रजाति के मुकाबले बहुते कम बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5960,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एंड्रियासन लुइगी कैवल्ली-सोर्ज़ा द्वारा प्रकाशित आबादी के बीच सापेक्ष आनुवंशिक दूरी के वृक्ष आरेख के मानव जाति के एगो फ़ाइलोजेनेटिक पेड़ के आधार के रूप में उद्धृत कइलें (पृष्ठ 661).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5961,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मार्क्स, टेंपलटन, अउरी कैवल्ली-सोर्ज़ा सभे के निष्कर्ष इहे रहे कि अनुवांशिकी मानव नस्ल के साक्ष्य उपलब्ध ना करावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5962,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, यूरोप आऊ अफ्रीका के लोग के त्वचा के रंग के सम्बन्ध में ब्रेस लिख ताड़ें : आज तक, यूरोप से दक्षिण के तरफ भूमध्यसागर के पूर्वी छोर के आसपास आऊ नील नदी से अफ्रीका ले त्वचा के रंग के अंतर दिखाई पड़े लाइक नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5963,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ आगे कहेलन कि कोई नस्ल शब्द के इस्तेमाल कर सकत रहे अगर ओकरा \"नस्लीय अंतर\" आऊ \"नस्लीय अवधारणा\" के बीच फर्क पता रहित.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5964,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संक्षेप में, लिविंगस्टोन आऊ डोबझान्क्सी सहमत बाड़ें कि मानव के बीच अनुवांशिक फर्क बाटे; उ लोग एकरो पर सहमत बाड़ें कि लोग के वर्गीकृत करे खातिर नस्ल के अवधारणा के उपयोग, आऊ नस्ल अवधारणा के इस्तेमाल कइसे कइल जाला, इ सामाजिक परिपाटी के बात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5965,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जइसे कि मानवविज्ञानी लियोनार्ड लिबरमैन आऊ फातिमा लिंडा जैक्सन अवलोकन कइलें, \"विविधता के बेमेल पैटर्न आबादी के कौनो विवरण के गलत साबित करेला जइसे कि इ जीनोटाइपिक या इहां तक ​​कि फेनोटाइपिक तौर पर सजातीय रहन\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5966,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मध्य 20 वीं शताब्दी के मानव विज्ञानी विलियम सी. बोयड नस्ल के परिभाषित कइलें: \"एगो आबादी आपन एगो चाहे जादे जीन के आवृत्ति चलते दुसर आबादी से महत्वपूर्ण रूप से भिन्न होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5967,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा अलावा, मानवविज्ञानी स्टीफन मोलनार सुझाव दिहलें कि वंशानुक्रम के विविधता अनिवार्य रूप से नस्ल के गुणन में परिणत होला जे अवधारणा के बेकार बना देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5968,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जोआना माउंटेन आऊ नील रिश आगाह कइलें कि एक दिन आनुवंशिक गुच्छा समूह कुल के बीच फेनोटाइपिक विविधता के अनुरूप भइल देखावल जा सकेला, अइसन धारणा बिना सोचल-समझल रहे काहे कि जीन आऊ जटिल लक्षण के बीच संबंध के समझल न जा सकल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5969,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जौनो श्रेणी में रउआ आविला, त्रुटिपूर्ण होए वाला बाटे बाकि एकर उपयोग करे से चाहे इ तथ्य से कि एकर उपयोगिता बाटे, उ रउआ के ना रोकी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5970,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तीन जनसंख्या समूह, जे बड़ भौगोलिक श्रेणी (यूरोपीय, अफ्रीकी अउरी पूर्वी एशियाई) द्वारा अलग कइल गइल रहे, के अपनवलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5971,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानवविज्ञानी जइसे सी. लोरिंग ब्रेस, दार्शनिक जोनाथन कापलान आऊ रासमस विनथर, आऊ आनुवंशिकीविद् जोसेफ ग्रेव्स, तर्क दिहलें कि जहवां जैविक आऊ आनुवंशिक विविधता खोजल निश्चित रूप से संभव बाटे, जे मोटा तौर पर \"महाद्वीपीय नस्ल\" के रूप में परिभाषित समूह कुल से मेल खा ली, इ लगभग सब भौगोलिक दृष्टि से विशिष्ट आबादी खातिर सच बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5972,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वीस आऊ फुलर्टन उल्लेख कइले बाड़ें कि अगर केहू खालि आइसलैंड के लोग, माया के लोग आऊ माओरी लोग के नमूना लेले होई, तीन गो भिन्न गुच्छा बनी आऊ दुसर सब आबादी के माओरी, आइसलैंडिक आऊ माया आनुवंशिक सामग्री के मिश्रण से नियमित परिवर्तन से बनल कहल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5973,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा अलावे, जीनोमिक डेटा इ तय करेला कि का केहू उपखंड (यानी, स्प्लिटर्स) चाहे सातत्य (यानी, गांठ) देखल चाहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5974,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसर विश्व युद्ध के बाद \"नस्ल\" के मामला में अनुभवसिद्ध आऊ वैचारिक समस्या कुल के साथे-साथे, विकासवादी आऊ सामाजिक वैज्ञानिक इ बात के पूरा तरह से जानत रहलन कि भेदभाव, रं��भेद, गुलामी आऊ नरसंहार के सही ठहरावे खातिर नस्ल के बारे में भावना के उपयोग कइसे कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5975,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नेशनल इंस्टीट्यूट ऑफ हेल्थ के क्रेग वेंटर आऊ फ्रांसिस कॉलिन्स संयुक्त रूप से 2000 में मानव जीनोम के नक्शा बनावे के घोषणा कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5976,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ वैज्ञानिक नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5977,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मानवविज्ञानी स्टीफ़न पाल्मी तर्क देले बाड़ें कि नस्ल \"एगो चीज नइखे बल्कि एगो सामाजिक संबंध बाटे\"; या, कात्या गिबेल मेवोराच के शब्द में, \"एगो उपनाम\", \"एगो मानव आविष्कार जवन के पृथक्करण के मानदंड न तो सार्वभौमिक बाटे आऊ न ही निश्चित बल्कि हमेशा अंतर के व्यवस्थित करे खातिर उपयोग में लावल गइल बाटे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5978,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उहां, नस्लीय पहचान सख्त वंश नियम द्वारा शासित ना रहे, जइसे कि एक बूंद नियम, जे संयुक्त राज्य में रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5979,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब प्रकार स्पेक्ट्रम के रंग कुल जइसन एक-दूसरा में श्रेणीबद्ध होलन, आऊ कौनो श्रेणी बाकी हिस्सा कुल से अलग-थलग न होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5980,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न्यू जर्सी: प्रेंटिस हॉल इंक, 1984.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5981,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूरोप के सन्दर्भ में, \"नस्ल\" के ऐतिहासिक प्रतिध्वनि एकर समस्यात्मक प्रकृति के रेखांकित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5982,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नस्लीय उत्पत्ति के सिद्धांत इ मत पर निर्भर करेला कि मानव के विभिन्न जैविक \"नस्ल\" में विभक्त कइल जा सकेला, जवन विचार के वैज्ञानिक समुदाय द्वारा खारिज कर दिहल गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5983,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संयुक्त राज्य अमेरिका में जादेतर लोग जे अफ्रीकी अमेरिकी के रूप में आपन पहचान करेलें, उनकर कुछ यूरोपीय पूर्वज हवें, जबकि ढेर लोग जे यूरोपीय अमेरिकी के रूप में पहचान करेलें, उनकर कुछ अफ्रीकी या अमेरिंडियन पूर्वज बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5984,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब नस्ल के सदस्यता खातिर मानदंड 19 वीं ���ताब्दी के उत्तरार्ध में बदल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5985,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमेरिंडियन लोग में \"भारतीय रक्त\" (जवन के रक्त क्वांटम कहल जा ला) के कुछ प्रतिशत बाटे इ अभियो ले कहल जात बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5986,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ नियम के अर्थ रहे कि उ, जवन लोग कुछ स्पष्ट अफ्रीकी वंश वाला मिश्रित नस्ल के रहलें, उनका अश्वेत के रूप में परिभाषित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5987,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"हिस्पैनिक\" शब्द एगो जातीय नाम के रूप में 20 वाँ शताब्दी में लैटिन अमेरिका के स्पेनिश भाषी देश कुल से संयुक्त राज्य अमेरिका में मजदूर के प्रवास बढे से उभरल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5988,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तीन कारक, अकादमिक शिक्षा वाला देश, अनुशासन, आऊ उम्र, उत्तर के पृथक करे में महत्वपूर्ण पावल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5989,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"2007 में, एन्न मोर्निंग 40 से जादे अमेरिकी जैव विज्ञानी आऊ मानव विज्ञानी के साक्षात्कार लिहलें आऊ नस्ल के प्रकृति के सम्बन्ध में महत्वपूर्ण मतभेद पवलें, जेकरा में कौनो अइसन राय ना रहे जवन से दुनों समूह में जादेतर लोग सहमत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5990,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि उ दुनों तरफ से बढ़िया तर्क-वितर्क देख सकलन, विपरीत साक्ष्य के पूर्ण रूप से खारिज कइल \"मुख्य रूप से सामाजिक-राजनीतिक प्रेरणा के उपज लागता, विज्ञान तनिको नइखे लागत\".","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5991,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिल के वक्तव्य के आंशिक जवाब में जैविक मानव विज्ञान के प्रोफेसर सी. लोरिंग ब्रेस तर्क देवेलें कि आम आदमी आऊ जैविक मानवविज्ञानी कौनो आदमी के भौगोलिक वंश के कारण के निर्धारण कर सकेलें, जे इ तथ्य से समझावल जा सकेला कि जैविक विशेषता धीरे-धीरे पूरे संसार में फैलेला, आऊ इ नस्ल के अवधारणा में परिवर्तित ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5992,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भौतिक मानव विज्ञान से सम्बंधित पुस्तक बतवलस कि जैविक नस्ल 1970 के दशक ले अस्तित्व में रहल, जब उ तर्क करल शुरू कइलें कि नस्ल अस्तित्व में नइखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5993,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फरवरी 2001 में, बाल र��ग आऊ किशोर चिकित्सा के अभिलेख के संपादक लोग \"लेखक कुल के नस्ल आऊ जातीयता के उपयोग ना करे खातिर कहलें, जब एकरा खातिर कौनो जैविक, वैज्ञानिक चाहे समाजशास्त्रीय कारण नइखे.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5994,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"मॉर्निंग (2008) 1952-2002 के अवधि के दौरान उच्च विद्यालय जीव विज्ञान के पाठ्यपुस्तक देखलें आऊ शुरू में एक समान पैटर्न पवलें जे में 1983-92 के अवधि में खालि 35% सीधे नस्ल पर चर्चा करत रहन, जबकि शुरुआत में 92% अइसन करत रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5995,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य रूप में, नस्ल के सामग्री सतही लक्षण से आनुवंशिकी आऊ विकासवादी इतिहास में स्थानांतरित भ गइल बाटे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5996,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ लिखेलीं, \"जादे से जादे, इ निष्कर्ष निकालल जा सकेला कि जीव विज्ञानी आऊ मानव विज्ञानी नस्ल के प्रकृति के सम्बन्ध में अब समान रूप से विभाजित लागेलें.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5997,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अलग-अलग भौगोलिक क्षेत्र के 33 स्वास्थ्य सेवा शोधार्थी के 2008 में साक्षात्कार लिहल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"1.0"} +{"id":5998,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ढेर समाजशास्त्री अफ़्रीकी अमेरिकी पर ध्यान केन्द्रित कइलें, जिनका उ घडी नीग्रो कहल जात रहे, आऊ दावा कइले कि उ लोग श्वेत कुल से तुच्छ रहन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Race_(human_categorization)","last_updated":"2.0"} +{"id":5999,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उनकर समाधान काफी हद तक अल-ख्वारिज्मी के काम पर आधारित रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"1.0"} +{"id":6000,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, कुछ बिंदु प पूरक त्रुटि के चलते द्विघात सूत्र सटीकता खोवे लागल जबकि सन्निकट विधि में सुधार जारी बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"1.0"} +{"id":6001,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संख्यात्मक सन्निकटन के विधि रहे जेकरा के प्रोस्थफेरेसिस कहल जात रहे जइसे समय लेवे वाला प्रक्रिया जइसन गुणा,घात आउर मूल वाला प्रक्रिया खातिर छोट राह मिल जात रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Quadratic_equation","last_updated":"1.0"} +{"id":6002,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हल खोजे खातिर संगणकीय एल्गोरिदम संख्यात्मक रैखिक बीजगणित के एगो महत्वपूर्ण हिस्सा बा आउर अभियांत्रिकी, भौतिकी, रसायन विज्ञान, कंप्यूटर विज्ञान आउर अर्थशास्त्र में एगो प्रभावी भूमिका निभावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6003,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्णांकीय डोमेन जइसे कि पूर्णांकन के वलय में या अन्य बीजीय संरचना में हल खातिर दोसर सिद्धांत विकसित कइल गइल बाटे, वलय पर रैखिक समीकरण देखीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6004,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब भाषा आउर सदिश समष्टि के सिद्धांत (या अधिक सामान्य रूप से परिणाम) के काम प लगावे के अनुमति देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6005,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ निकाय के एगो अनिर्धारित निकाय के रूप में जानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6006,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दुसरका परनाली में एगो एकल अद्वितीय हल अर्थात् दू पंक्तियन के प्रतिच्छेदन बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6007,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमे से कौनो दू समीकरण के एगो उभयनिष्ठ हल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6008,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"समीकरण कुल के एगो परनाली जेकर बयाँ पक्ष रैखिक रूप से स्वतंत्र होला, हमेशा सुसंगत रहेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6009,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ समीकरण कुल के एगो परनाली बनावेला जेमे एगो कम समीकरण आउर एगो कम अज्ञात चर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6010,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रकार 3: एगो पंक्ति के अदिश गुणज के दूसर में जोड़ीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"2.0"} +{"id":6011,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, एक सममित धनात्मक निश्चित आव्यूह वाला परनाली के चोल्स्की अपघटन से दुगुना तेजी से हल कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"1.0"} +{"id":6012,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बहुत बड़ निकाय खातिर अक्सर एगो पूरा तरह से अलग दृष्टिकोण अपनावल जाला जउन अन्यथा बहुते जादे समय चाहे स्मृति लेवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"2.0"} +{"id":6013,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ पुनरावृत्त विधि कुल के वर्ग के ओर बढ़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/System_of_linear_equations","last_updated":"2.0"} +{"id":6014,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित में, मोटा तउर पर, एगो श्रेणी कौनो दिहल गइल प्रारंभिक राशि में एगो के बाद एगो असीमित रूप से अनेक राशि के जोड़े के किरिया के विवरण ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"2.0"} +{"id":6015,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित में आपन सर्वव्यापकता के अलावा, अनंत श्रृंखला के व्यापक रूप से प्���योग अन्य मात्रात्मक विषय जइसे कि भौतिकी, कंप्यूटर विज्ञान, सांख्यिकी आउर वित्त में भी कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6016,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जेनो के पैराडॉक्स ऑफ एचिल्स एंड द टोरटोईस के मिथ्याभास अनंत योग के प्रति-सहज गुण के दर्शावेला: एचिल्स एगो कछुआ के पीछे दौड़ेला लेकिन जब उ दौड़ के शुरुआत में कछुआ के जगह तक पहुँचेला त कछुआ दुसर स्थान पर पहुँच गईल रहे; जब उ इ दूसर स्थान पर पहुंचेला त कछुआ तेसर स्थान पर पहुच जाला आउर एही तरह आगे चलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"2.0"} +{"id":6017,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तर्क इ साबित नईखे करत कि योग 2 के बराबर बा (हालांकि इ बा) लेकिन इ साबित करेला कि इ अधिकतम 2 बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6018,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक समान अभिसरण खातिर परीक्षण के अंतर्गत वीयरस्ट्रैस के एम-परीक्षण, एबेल के एकसमान अभिसरण परीक्षण, दुनु के परीक्षण आउर कॉची मानदंड शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6019,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभिसरण, अभिसरण डिस्क के आंतरिक भाग के बंद आउर घिरल (अर्थात, संक्षिप्त) उपसमुच्चय पर एक समान बा अर्थात इ संक्षिप्त समुच्चय पर समान रूप से अभिसारित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6020,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिल्बर्ट-पोंकारे श्रृंखला एगो औपचारिक शक्ति के श्रृंखला बा जेकर उपयोग वर्गीकृत बीजगणित के अध्ययन करे खातिर कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6021,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"17वीं शताब्दी में, जेम्स ग्रेगरी अपरिमित श्रेणी पर नया दशमलव प्रणाली में काम कइलस आउर बहुते मैकलॉरिन श्रेणी प्रकाशित कइलस.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6022,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कॉची (1821) अभिसरण के कठोर परीक्षणन पर जोर दिहलें; उ दिखवलें कि अगर दूगो श्रृंखला अभिसारी बा त ओकर उत्पाद जरूरी नईखे कि अभिसारी ही रहे, आऊ उनकर साथ ही प्रभावी मानदंड के खोज शुरू भ गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6023,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संक्षेपण विधि एगो अइसन सीमा के समनुदेशन पर अपसारी श्रेणी के समुच्चय के उपसमुच्चय बा जउन अभिसरण के शास्त्रीय धारणा के उचित ढंग से विस्तारित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Series_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6024,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भारतीय विद्वान कम से कम 12वीं शताब्दी से क्रमगुणित सूत्रन के प्रयोग करत रहल बाड़न.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Factorial","last_updated":"2.0"} +{"id":6025,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्यात्मक भाषा कुल में, पुनरावर्ती परिभाषा के अक्सर पुनरावर्ती फलन के स्पष्ट करे खातिर सीधे लागू कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Factorial","last_updated":"1.0"} +{"id":6026,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर कार्यान्वयन (जइसे कंप्यूटर सॉफ़्टवेयर जइसन स्प्रेडशीट प्रोग्राम) अक्सर बड़ मान के संभाल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Factorial","last_updated":"1.0"} +{"id":6027,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सुपरफैक्टोरियल के पृथक परिभाषा के तुलना में, हाइपरफैक्टोरियल अपेक्षाकृत धीरे-धीरे बढ़ेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Factorial","last_updated":"2.0"} +{"id":6028,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तुलनात्मक रूप से कहल जाय त फैक्टोरियल खातिर सरल समाधान नईखे; कौनो योग ,उत्पाद,घात, घातांकीय फलन या लघुगणक के निश्चित संयोजन व्यक्त करे खातिर पर्याप्त होइ; लेकिन कलन से समाकलन आउर लिमिट जइसन साधन के प्रयोग बहुते फैक्टोरियल खातिर एगो सामान्य सूत्र खोजल संभव बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gamma_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6029,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अब तक हम जउन समाकलन के चर्चा कईले हइं ओमे लोकोत्तर फलन शामिल बा लेकिन गामा फलन भी शुद्ध बीजीय फलनन के समाकल से निकलेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gamma_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6030,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लिमिट लेवे पर, असीमित रूप से बहुते गुणनखंड वाला कुछ परिमेय उत्पादन के मूल्यांकन गामा फलन के संदर्भ में भी कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gamma_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6031,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर इतिहास, विशेष रूप से फिलिप जे डेविस द्वारा एगो लेख में प्रलेखित कइल गइल रहल. जउन उनके 1963 के चौवेनेट पुरस्कार जित इलसइ. लेख 18 वीं शताब्दी से गणित के बहुते प्रमुख विकास के दर्शावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gamma_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6032,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्रत्येक सूत्र खातिर एगो विशेष प्रमाण खोजे के बजाय गामा फलन के पहिचाने के एगो सामान्य विधि वांछनीय होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gamma_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6033,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, गामा फलन कौनो भी साधारण अवकलन समीकरण के संतुष्ट ना करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gamma_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6034,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बोहर-मोलरप प्रमेय उपयोगी बा काहेसे कि गामा फ़ंक्शन के परिभाषित करे खातिर प्रयोग कइल गइल विभिन्न सूत्रन में से कौनो खातिर लॉगरिदमिक उत्तलता साबित करल अपेक्षाकृत आसा��� बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gamma_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6035,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1950 के दशक में जइसे ही इलेक्ट्रॉनिक कंप्यूटर \"टेबल\" के उत्पादन खातिर उपलब्ध भइल, मांग के पूरा करे खातिर जटिल गामा फलन के बहुते विस्तृत टेबल प्रकाशित कइल गइल जेमें यू.एस. राष्ट्रीय मानक ब्यूरो से 12 दशमलव स्थान तक शुद्ध टेबल शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Gamma_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6036,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विज्ञान में, एगो सूत्र सूचना के प्रतीकात्मक रूप से व्यक्त करे खातिर एगो संक्षिप्त तरीका बा जइसन कि गणितीय सूत्र या रासायनिक सूत्र में होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Formula","last_updated":"1.0"} +{"id":6037,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित में, एगो सूत्र सामान्य रूप से एगो सर्वसमिका के संदर्भित करेला जउन एगो गणितीय व्यंजक के दूसर के बराबर बनावेला जवन में से सबसे महत्वपूर्ण सूत्र गणितीय प्रमेय बन जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Formula","last_updated":"1.0"} +{"id":6038,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जबकि इ परिपाटी अपेक्षाकृत सरल सूत्र में कम महत्वपूर्ण बा, जवन के अर्थ बा कि गणितज्ञ बड़ आउर अधिक जटिल सूत्र में तेजी से बदलाव कर सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Formula","last_updated":"1.0"} +{"id":6039,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, H2O पानी के रासायनिक सूत्र होला, जे निर्दिष्ट करेला कि प्रत्येक अणु में दूगो हाइड्रोजन (H) परमाणु आउर एगो ऑक्सीजन (O) परमाणु होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Formula","last_updated":"1.0"} +{"id":6040,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनुभवजन्य सूत्र में, इ अनुपात एगो प्रमुख तत्व से शुरू होला आउर फेर यौगिक में दूसर तत्व के परमाणु संख्या के मुख्य तत्व के अनुपात के रूप में निर्दिष्ट करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Formula","last_updated":"1.0"} +{"id":6041,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि कुछ प्रकार के आयनिक यौगिक जेमे खाली पूर्ण संख्या होला, के अनुभवजन्य सूत्र के रूप में ना लिखल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Formula","last_updated":"1.0"} +{"id":6042,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सूत्र के बहुते प्रकार होला जेमे आणविक सूत्र आउर संघनित सूत्र शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Formula","last_updated":"1.0"} +{"id":6043,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फलन मूल रूप से इ बात के आदर्शीकरण कईल कि कइसे एगो चर राशि दूसर राशि पे निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6044,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"\"ग्राफ\" के इ परिभाषा वस्तु के युग्म के एगो समुच्चय के संदर्भित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6045,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब क्षेत्र आउर सहक्षेत्र वास्तविक संख्या के समुच्चय होला त अइसन प्रत्येक जोड़ा के समतल में एगो बिंदु के कार्टेशियन निर्देशांक के रूप में मानल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"2.0"} +{"id":6046,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कबो-कबो, इ फलन से पहचानल जा सकेला लेकिन इ एगो प्रक्रिया के रूप में फलन के सामान्य व्याख्या के छुपावेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6047,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो मानचित्र में एकर सहप्रान्त के रूप में कौनो भी समुच्चय हो सकेला जबकि कुछ संदर्भ में आमतौर पर पुराना किताब में,एगो फलन के सहक्षेत्र विशेष रूप से वास्तविक या सम्मिश्र संख्या के समुच्चय होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6048,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दूसर सामान्य उदाहरण त्रुटि फलन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6049,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घातांक श्रेणी के प्रयोग उ क्षेत्र पर फलन के परिभाषित करे खातिर कइल जा सकेला जेमे उ सब अभिसरण करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6050,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब, फलन के क्षेत्र के बड़ा करे खातिर घातांक श्रेणी के उपयोग कइल जा सकेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6051,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर कुछ हिस्सा एगो क्षेत्र बना सकेला जउन फलन के प्रतिनिधित्व (के हिस्सा) करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6052,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ के विहित गुणनखंड ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6053,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ घड़ी, वास्तविक चर के केवल वास्तविक-मान फलन के विचार कइल जात रहल आउर सब फलन के निर्बाध मानल जात रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"2.0"} +{"id":6054,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फलन के अब गणित के सब क्षेत्र में उपयोग कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6055,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही तरह से व्युत्क्रम त्रिकोणमितीय फलन के त्रिकोणमितीय फलन के पद में परिभाषित कइल जाला, जहवां त्रिकोणमितीय फलन एकनिष्ट होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6056,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सम्मिश्र फलन, आमतौर पर विश्लेषणात्मक फलन, प बिचार करत घड़ी बहुमान फलन के अवधारणा के उपयोगिता आउर अधिक स्पष्ट होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"2.0"} +{"id":6057,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन फलन के फलन के मुख्य मान ���हल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6058,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कार्यात्मक कार्यक्रम अइसन प्रोग्राम प्रतिमान बा जेमे खालि उपचर्या के उपयोग क के, जवन गणितीय फलन जइसन व्यवहार करेला, प्रोग्राम बनावल शामिल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6059,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कंप्यूटर-भाषा शब्दावली के छोड़ के, \"फलन\" के कंप्यूटर विज्ञान में सामान्य गणितीय अर्थ बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6060,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कुछ नियमन के माध्यम से शर्त में हेरफेर कइल जाला (समतुल्यता, घटाव आउर रूपांतरण) जउन कि सिद्धांत के सिद्ध प्रमाण होला आउर जेकर गणना के नियम के रूप में व्याख्या कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_(mathematics)","last_updated":"1.0"} +{"id":6061,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निकोलस चुक्वेट 15वीं शताब्दी में घातीय संकेत के एगो रूप इस्तेमाल कइलें जेकि बाद में 16वीं शताब्दी में हेनरिकस ग्रैमेटस आउर माइकल स्टिफ़ेल द्वारा इस्तेमाल कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponentiation","last_updated":"1.0"} +{"id":6062,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरह उ लोग बहुपद लिखी. उदाहरण खातिर, जइसे .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponentiation","last_updated":"1.0"} +{"id":6063,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परिणाम हमेशा एगो धनात्मक वास्तविक संख्या होला आउर ऊपर देखावल गइल पूर्णांक के घातांक खातिर सर्वसमिका आउर गुण वास्तविक घातांक के इ परिभाषा के साथ सही होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponentiation","last_updated":"1.0"} +{"id":6064,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ फलन धनात्मक वास्तविक रेडिकैंड खातिर सामान्य मूल के बराबर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponentiation","last_updated":"1.0"} +{"id":6065,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अर्धसमूह के गणितीय सिद्धांत के सुरुआती बिंदु होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponentiation","last_updated":"1.0"} +{"id":6066,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हम Vn प्राप्त करे खातिर समुच्चय N क्रमसूचक संख्या n से फेर से बदल सकिला, हालांकि क्रमिकता n के साथ एगो विशिष्ट मानक समुच्चय के चुनले बिना इ खालि समरूपते ले परिभाषित कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponentiation","last_updated":"1.0"} +{"id":6067,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निकोलस बॉर्बकी, गणित के तत्व, समुच्चय सिद्धांत, स्प्रिंगर-वेरलाग, 2004, III.§3.5.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponentiation","last_updated":"1.0"} +{"id":6068,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इटरेटिंग टेट्रेशन एगो आउर संक्रिया जइसे कि अतिसंक्रिया नामक अवधारणा के ओर ले जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponentiation","last_updated":"1.0"} +{"id":6069,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"व्यावहारिक समायोजन में, घातांकीय फलन प्रतिरूप एगो संबंध बा जेमे स्वतंत्र चर में निरंतर परिवर्तन आश्रित चर में ओही अनुपात में परिवर्तन (अर्थात प्रतिशत वृद्धि या कमी) देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponential_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6070,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"फलन के इ गुण घातीय वृद्धि या घातीय कमी की ओर ले जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Exponential_function","last_updated":"1.0"} +{"id":6071,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही तरिया से, आच्छादक (surjective) फलनन के संघटन सदैव आच्छादक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_composition","last_updated":"1.0"} +{"id":6072,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"तब कौनो व्यक्ति एगो साथ रचित परिवर्तन के श्रृंखला बना सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_composition","last_updated":"1.0"} +{"id":6073,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ वैकल्पिक संकेत के अनुलग्न संकेत कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_composition","last_updated":"1.0"} +{"id":6074,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आकारिकी के रूप में फलनन के समुच्चय के श्रेणी प्रोटोटाइप श्रेणी होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Function_composition","last_updated":"1.0"} +{"id":6075,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, डेसिबल (डीबी) एगो इकाई बा जेकर उपयोग जादेतर संकेत, घात आउर आयाम (जेकर ध्वनि, दबाव एगो सामान्य उदाहरण बा) के अनुपात के लघुगणक के रूप में व्यक्त करे खातिर कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6076,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ ध्वनि अंतराल के आवृत्ति के अनुपात के वर्णन करे में मदद करेला अभाज्य संख्यान के गणना करे वाला सूत्र में दिखाई देला या भाज्य के अनुमान लगावेला, मनोभौतिकी में कुछ प्रतिमान के बारे में सूचना देला आउर फोरेंसिक लेखांकन में सहायता करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6077,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगला पूर्णांक 4 बा, जे 1430 के अंकन के संख्या हवे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6078,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"नेपियर के आविष्कार से पहिले, समान क्षेत्र के दूसर तकनीक रहे, जइसे कि प्रोस्थफेरेसिस या अनुक्रम के तालिका के उपयोग, जे व्यापक स्तर प जोस्ट बर्गी द्वारा 1600 के आसपास विकसित कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6079,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो अइसन संख्या के बारे में बात करल जवन खातिर एतना मनि आंकड़ा कुल के जरुरत हवे, इ सामान्य लघुगणक खातिर एगो मोटा-मोटी संकेत बाटे, जे आर्किमिडीज द्वारा \"एगो संख्या के क्रम\" के रूप में संदर्भित कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"2.0"} +{"id":6080,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन विधि के प्रोस्थफेरेसिस कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6081,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, नॉटिलस के कोश के हर कक्ष निश्चित गुणांक द्वारा निर्धारित अगिला कक्ष के एगो सन्निकट प्रतिरूप होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6082,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लघुगणक भी आत्म-समानता से जुडल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6083,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकर उपयोग विद्युत संकेत के प्रसारित करे में वोल्टेज स्तर के नुकसान के मापे खातिर, ध्वनिक में ध्वनि के विद्युत स्तर के वर्णन करे खातिर आउर स्पेक्ट्रोमेट्री आउर प्रकाशिकी के क्षेत्र में प्रकाश के अवशोषण खातिर कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6084,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिरका के पीएच pH सामान्य रूप से लगभग 3 होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6085,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, इ \"नियम\", स्टीवंस के घातांक नियम जइसन अभी हाल के प्रतिमान के तुलना में कम यथार्थवादी बा.)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6086,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"जब एगो यादृच्छिक चर के लघुगणक के सामान्य वितरण होला त चर के सामान्य लघुगणक वितरण वाला कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6087,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन प्रतिरूप खातिर, संभावना फलन कम से कम एगो उ मानदंड पर निर्भर करेला जेकर आंकलन करेके चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6088,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसहिं, मर्ज सॉर्ट एल्गोरिथ्म सूची के दूगो आधा भाग में बाँट के आउर ई परिणामन के मिलावे से पहिले छाँट के बिना छाँटल सूची के छाँटेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6089,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लाइपुनोव घातांक एगो गतिशील तंत्र के अव्यवस्था के मात्रा के मापे खातिर लघुगणक के उपयोग करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6090,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सिएरपिंस्की त्रिभुज (चित्रित) स्वयं के तीन प्रति से ढंकल हो सकेला जेमे से प्रत्येक के भुजा मूल लंबाई के आधा होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6091,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो दूसर उदाहरण p-adic घातांक के व्युत्क्रम फलन p-adic लघुगणक होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6092,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"घातांक निकाले के गणना कुशलता से कइल जा सकेला लेकिन असतत लघुगणक के कुछ समूहन में गणना करल बहुत कठिन मानल ज��ला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Logarithm","last_updated":"1.0"} +{"id":6093,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऋणात्मक संख्या के वर्गमूल के चर्चा सम्मिश्र संख्या के ढांचा में कइल जा सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Square_root","last_updated":"1.0"} +{"id":6094,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"प्राचीन भारत में, वर्ग आउर वर्गमूल के सैद्धांतिक आउर व्यावहारिक दृष्टिकोण के ज्ञान कम से कम सुलबा सूत्र जेतना पुराना बा जउन लगभग 800-500 ईसा पूर्व (संभवतः एसे भी पहिले) के बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Square_root","last_updated":"1.0"} +{"id":6095,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अक्षर jīm वर्तमान वर्गमूल जइसन दिखेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Square_root","last_updated":"1.0"} +{"id":6096,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ प्रायिकता सिद्धांत आउर सांख्यिकी में प्रयुक्त मानक विचलन के एगो महत्वपूर्ण अवधारणा के परिभाषित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Square_root","last_updated":"1.0"} +{"id":6097,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिकांश पॉकेट कैलकुलेटर में एगो वर्गमूल बटन होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Square_root","last_updated":"1.0"} +{"id":6098,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शुद्धता के n अंक वाला वर्गमूल के गणना खातिर समय जटिलता दूगो n-अंकीय उ संख्या के गुणा के बराबर होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Square_root","last_updated":"1.0"} +{"id":6099,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हिल्बर्ट प्रश्न, 1900 में जर्मन गणितज्ञ डेविड हिल्बर्ट द्वारा प्रकाशित गणित के तेईस प्रश्न बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6100,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर समस्या खातिर, जइसे कि 5वीं, विशेषज्ञ पारंपरिक रूप से एकल व्याख्या पर सहमत भइलें, आउर स्वीकृत व्याख्या के समाधान दिहल गइल बा, बाकि निकट से संबंधित अनसुलझी समस्या मौजूद बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6101,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अइसन दुगो समस्या बा जउन न केवल अनसुलझल बा बल्कि वास्तव में आधुनिक मानकन से सुलझे लायक ना हो सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6102,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दूसर सब इक्कीस समस्या प विशेष ध्यान देहल गइल बा, आऊ बीसवीं शताब्दी के अंत में इ समस्या कुल प काम के अबहियों सबसे महत्व के मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6103,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"कर्ट गोडेल के आपन प्रमेय के प्रकाशित करे के बाद हिल्बर्ट 12 साल तक जीवित रहलें लेकिन अइसन नईखे लागत कि उ गोडेल के काम खातिर कोनो औपचारिक प्रतिक्रिया लिखलें बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"2.0"} +{"id":6104,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आपन राय प चर्चा करके कह���ें कि हर गणितीय समस्या के समाधान होवे के चाहीं, हिल्बर्ट इ संभावना के अनुमति देलें कि समाधान इ बात के प्रमाण हो सकेला कि मूल समस्या असंभव बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6105,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऐमे से पहिला बर्नार्ड डवर्क द्वारा सिद्ध कइल गइल बा; पहिला दुगो के पूरा तरह से अलग प्रमाण ℓ-अभिन्नकालपक्वता सहसमरूपता के माध्यम से अलेक्जेंडर ग्रोथेंडिक द्वारा देहल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6106,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, वेइल के अनुमान, उनकर दायरा में, एगो एकल हिल्बर्ट समस्या के तरह रहे, वेइल कबो सब गणित खातिर कार्यक्रम के इरादा ना कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6107,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एरडोस( Erdős) अक्सर मौद्रिक पुरस्कार के पेशकश करत रहले; इनाम के मात्रा समस्या के कठिनाई के समझे पर निर्भर करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6108,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तव में, कम से कम मुख्यधारा के मीडिया में, हिल्बर्ट की समस्या के 21वीं सदी के एनालॉग, क्ले मैथमैटिक्स इंस्टीट्यूट द्वारा 2000 के दौरान चुनल गइल सात मिलेनियम पुरस्कार समस्या के सूची रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6109,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"रीमैन परिकल्पना हिल्बर्ट समस्या के सूची, स्मेल की सूची, मिलेनियम पुरस्कार समस्या के सूची आउर इहाँ तक कि वेइल अनुमान के सूची में ज्यामितीय रूप में आपन उपस्थिति खातिर उल्लेखनीय बाड़ें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"2.0"} +{"id":6110,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1931, 1936 तीसरा, समान आयतन के कौनो दूगो बहुफलक देहल गइल बा, पहिले के परिमित रूप से बहुते बहुफलकीय टुकड़ा में काटल संभव रहे जेके दूसर के प्राप्त करे खातिर फेर से जोड़ल जा सके?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"2.0"} +{"id":6111,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"— 12 वीं परिमेय संख्या के एबेलियन विस्तार पर क्रोनकर-वेबर प्रमेय के कौनो भी आधार संख्या क्षेत्र में विस्तारित कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6112,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1959 शुबर्ट के गणनात्मक कलन के 15वां दृढ़ आधार.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"2.0"} +{"id":6113,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1927 18वां (ए) का कौनो बहुफलक बा जउन तीन आयाम में केवल एगो विषमफलकीय टाइल के ग्रहण करेला? (बी) सबसे सघन गोलाकार संकुलन का बा?","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Hilbert's_problems","last_updated":"1.0"} +{"id":6114,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो संख्या एगो गणितीय वस्तु होला जेकर उपयोग गिने, मापे आउर नामित करे खातिर कइल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6115,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अधिक सार्वभौमिक रूप से, प्रत्येक संख्या के प्रतीक से दर्शावल जा सकेला जेकरा के अंक कहल जाला; उदाहरण खातिर, \"5\" एगो अंक बा जउन संख्या पांच के निरूपित करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6116,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संख्या के साथ गणना अंकगणितीय प्रचालन के साथ कइल जाला, सबसे प्रचलित जोड़, घटाव, गुणा, भाग आउर घातांक बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6117,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गिल्सडॉर्फ, थॉमस ई. इंट्रोडक्शन टू कल्चरल मैथमैटिक्स: विद केस स्टडीज इन द ओटोमीज एंड इंकास, जॉन विले एंड संस, 24 फरवरी, 2012. रेस्टिवो, एस. मैथमेटिक्स इन सोसाइटी एंड हिस्ट्री, स्प्रिंगर साइंस एंड बिजनेस मीडिया, 30 नवंबर, 1992.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6118,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उन्नीसवीं शताब्दी के दौरान, गणितज्ञ लोग बहुते अलगे-अलगे अमूर्त अवधारणा विकसित करल शुरू कर देहलस जे संख्या के कुछ गुण साझा करत रहल, आऊ एकर अवधारणा के विस्तारित रूप में देखल जा सकेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6119,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो मिलान पद्धति में स्थानीय मान के कौनो अवधारणा ना होला (जइसन कि आधुनिक दशमलव के संकेत में बा), जे बड़ संख्या के आपन निरूपण के सीमित कर देला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6120,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ब्रह्मगुप्त के ब्रह्मस्फुटसिद्धांत पहिला पुस्तक ह जेमे शून्य के एगो संख्या के रूप में बतावल गइल बा, एही नाते ब्रह्मगुप्त के आमतउर पर शून्य के अवधारणा सूत्रबद्ध करे वाला पहिला व्यक्ति मानल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6121,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"येही तरह, पाणिनि (5वीं शताब्दी ईसा पूर्व) अष्टाध्यायी में नल शून्य (शून्य) संक्रियक के प्रयोग कइलस, इ संस्कृत भाषा खातिर बीजगणितीय व्याकरण के एगो प्रारंभिक उदाहरण (पिंगला भी देखीं) ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6122,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"130 ई. तक, टॉलेमी, हिप्पर्चस आउर बेबीलोनियाई लोग से प्रभावित होके, एगो सेक्साजेसिमल अंक पद्धति में 0 खातिर एगो प्रतीक (एगो छोट वृत्त के ऊपर एगो लम्बा रेखा) के उपयोग करत रहलें ना त ग्रीक वर्णमाला अंक के उपयोग करत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6123,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डायोफैंटस के पिछला संदर्भ के चर्चा 628 में भारतीय गणितज्ञ ब्रह्मगुप्त द्वारा ब्रह्मस्फुटसिद्धांत में अधिक स्पष्ट रूप से कइल गइल रहे, जे सामान्य रूप द्विघात सूत्र बनावे खातिर ऋणात्मक संख्या के उपयोग कइलन जे आज भी प्रयोग में बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6124,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ओही समय, चीनी लोग संगत धनात्मक संख्या के अंक के सबसे दाये अशून्य अंक के माध्यम से एगो विकर्ण रेखा खींचके ऋणात्मक संख्या होखे के संकेत देत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6125,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"शास्त्रीय यूनानी आउर भारतीय गणितज्ञ लोग संख्या पद्धति के सामान्य अध्ययन के भाग के रूप में परिमेय संख्यान के सिद्धांत के अध्ययन कइलस लोग.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6126,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"दशमलव भिन्न के अवधारणा दशमलव स्थानीय मान संकेत के साथ घनिष्ठ रूप से सम्बंधित होला. अइसन लागत बा कि इ दूनो एगो के पीछे एगो विकसित भइल बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6127,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालाँकि, पाइथागोरस संख्या के निरपेक्षता में विश्वास करते रहला से अपरिमेय संख्या के अस्तित्व के स्वीकार ना कर सकत रहलें .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6128,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"17वीं शताब्दी तक, गणितज्ञ आमतौर पर आधुनिक संकेत के साथे दशमलव अंश के उपयोग करत रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6129,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"1872 में, कार्ल वीयरस्ट्रैस (उनकर शिष्य ई. कोसाक द्वारा), एडुआर्ड हेइन, जॉर्ज कैंटर आउर रिचर्ड डेडेकिंड के सिद्धांतन के प्रकाशन कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6130,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वीयरस्ट्रैस, कैंटर आउर हाइन के सिद्धांत परिमित श्रेणी पर आधारित रहे जबकि डेडेकिंड के वास्तविक संख्यान के परनाली में छंटाई (Schnitt) से विचार मिलल उ सब परिमेय संख्या के कुछ विशिष्ट गुण वाला दू समूहन में अलग कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6131,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एही नाते बीजीय संख्या के व्यापक समुच्चय (बहुपद समीकरणन के सब हल) पे विचार करल आवश्यक रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6132,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अरस्तू गणितीय अनंत के पारंपरिक पश्चिमी धारणा के परिभाषित कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6133,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लेकिन सिद्धांत में अगला बड़ प्रगति जॉर्ज कैंटर द्वारा कइल गइल रहे; 1895 में उ आपन नयका समुच्चय सिद्धांत के बारे में एगो किताब प्रकाशित कइलन जेमे दूसर बातन के अलावा पारपरिमित संख्या आउर सातत्य परिकल्पना के सूत्रीकरण शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6134,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अनंत के एगो आधुनिक ज्यामितीय संस्करण प्रक्षेप्य ज्यामिति द्वारा देहल जाला जउन प्रत्येक त्रिविमीय दिशा खातिर \"अनंत पर आदर्श बिंदु\" प्रस्तुत करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6135,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सम्मिश्र संख्या के आलेखीय निरूपण के विचार, हालांकि, 1685 के शुरुआत में, वालिस के डी अलजेब्रा ट्रैक्टैटस में प्रकट भइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6136,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"240 ईसा पूर्व में, एराटोस्थनीज अभाज्य संख्यन के शीघ्र अलग करे खातिर एराटोस्थनीज के सीव (चलनी) के प्रयोग कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6137,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभाज्य संख्यन के वितरण से संबंधित दूसर परिणाम में यूलर के इ प्रमाण शामिल बा कि अभाज्य संख्या के व्युत्क्रम के योग अलग होला आउर गोल्डबैक अनुमान जउन इ दावा करेला कि कौनो भी पर्याप्त रूप से बड़का सम संख्या दुगो अभाज्य संख्या के योग बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"2.0"} +{"id":6138,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"परंपरागत रूप से, प्राकृतिक संख्या के क्रम 1 से शुरू होला; (0 के प्राचीन यूनानी लोग एगो संख्या भी ना मानत रहलें)","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6139,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ 10 आधारी पद्धति में, कौनो प्राकृत संख्या के सबसे दहिना अंक के स्थानीय मान 1 होला आउर प्रत्येक दूसर अंक के स्थानीय मान ओकरे दायें ओर के अंक के स्थानीय मान के दस गुना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6140,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ऋणात्मक संख्या आमतउर पर ऋणात्मक चिह्न ( - चिह्न) के साथे लिखल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6141,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ रहल Z अक्षर.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6142,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"भिन्न 1 से अधिक, 1 से कम या 1 के बराबर हो सकेला आउर धनात्मक, ऋणात्मक या 0 भी हो सकेला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6143,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निम्नलिखित पैराग्राफ मुख्य रूप से धनात्मक वास्तविक संख्या पर केंद्रित बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6144,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एह तरह से, उदाहरण खातिर, एक आधा 0.5 बा, पांचवां हिस्सा 0.2 बा, दसवां हिस्सा 0.1 बा आउर पचासवां हिस्सा 0.02 बा .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6145,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"न केवल इ प्रमुख उदाहरण बल्कि लगभग सब वास्तविक संख्या अपरिमेय बा आउर एही नाते इनकर कौनो पुनरावृत्ति रूप ना होला आउर एही नाते कौनो संगत दशमलव अंक भी ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6146,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूंकि दशमलव स्थान के बाद दुसर अंक भी संरक्षित नईखे एही नाते निम्न अंक महत्वपूर्ण ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6147,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, 0.999..., 1.0, 1.00, 1.000, ..., सब प्राकृत संख्या 1 के निरूपित करेलें |.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6148,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"आखिर में, अगर कौनो संख्या में सब अंक 0 बा त उ संख्या 0 बा आउर अगर संख्या में सब अंक 9 के एगो अंतहीन श्रृंखला बा त रउआ दशमलव स्थान के दायें ओर 9 लिख सकेनी आउर दशमलव स्थान के बाएं ओर 9 के श्रृंखला में एक जोड़ सकेनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"2.0"} +{"id":6149,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ तरह से वास्तविक संख्या सम्मिश्र संख्या के उपसमुच्चय होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6150,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"बीजगणित के मूलभूत प्रमेय इ बात पे जोर देला कि सम्मिश्र संख्या बीजगणितीय रूप से बंद क्षेत्र बनावेला जेकर मतलब होला कि सम्मिश्र गुणांक वाला हर बहुपद के मूल सम्मिश्र संख्या में होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6151,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अभाज्य संख्या के 2000 से अधिक बरिस से व्यापक रूप से अध्ययन कइल गइल बा आउर बहुते प्रश्न के जनम दिहलस ह जेमे से केवल कुछ के उत्तर मिल गइल ह.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6152,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उ वास्तविक संख्या जउन परिमेय संख्या ना होला, ओहके अपरिमेय संख्या कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6153,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणना योग्य संख्या बहुपद के मूल के गणना सहित सब सामान्य अंकगणितीय प्रचालन खातिर स्थिर होला आउर इ तरह से एगो वास्तविक बंद क्षेत्र बनावेला जेमे वास्तविक बीजगणितीय संख्या शामिल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6154,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो कारण इ बा कि दुगो गणना योग्य संख्या के समरूपता के परीक्षण करे खातिर कौनो एल्गोरिथ्म ना होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6155,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"संख्या पद्धति जेकर परिणाम इ बात प निर्भर करेला कि अंक खातिर कउन आधार के उपयोग कइल गईल बा; कवनो आधार संभव बाटे बाकि एगो अभाज्य संख्या आधार सर्वोत्तम गणितीय गुण प्रदान करेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6156,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिले वाला समुच्चय के क्रम देवेला जबकि बाद वाला आपन आकार देवेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Number","last_updated":"1.0"} +{"id":6157,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ मानक आधार सम्मिश्र संख्या के कार्तीय तल बनावेला जेकरा के सम्मिश्र तल कहल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Complex_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6158,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एक निरपेक्ष मान के सम्मिश्र संख्या इकाई वृत्त बनावेला","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Complex_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6159,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"क्षेत्र रंगाई में उत्पाद परिणाम के क्रमशः रंग आउर चमक से देखावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Complex_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6160,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य बहुपदन के हल पर काम करे से अंततः बीजगणित के मूलभूत प्रमेय के जन्म भइल जउन दर्शावेला कि सम्मिश्र संख्या से एगो या उच्चतर घात के प्रत्येक बहुपद समीकरण के एगो हल होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Complex_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6161,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वेसल के संस्मरण \"प्रोसीडिंग्स ऑफ द कोपेनहेगन एकेडमी\" में छपल लेकिन व्यापक स्तर पे बिना ध्यान दिए रहल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Complex_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6162,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"सामान्य सिद्धांत के बाद के शास्त्रीय लेखकन में रिचर्ड डेडेकिंड, ओटो होल्डर, फेलिक्स क्लेन, हेनरी पोंकारे, हरमन श्वार्ज़, कार्ल वीयरस्ट्रैस आउर कई दोसर लोग शामिल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Complex_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6163,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"लियोनहार्ड यूलर (1707-1783) आउर कार्ल फ्रेडरिक गॉस (1777-1855) के काम के पहिले तक काल्पनिक संख्या के उपयोग व्यापक रूप से स्वीकार ना कइल गइल रहे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Imaginary_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6164,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पूर्णांक सबसे छोट समूह आउर सबसे छोट वलय बनावेला जेमे प्राकृतिक संख्या होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Integer","last_updated":"1.0"} +{"id":6165,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ सब वस्तु के अइसन बीजीय संरचना के प्रतिकृति बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Integer","last_updated":"1.0"} +{"id":6166,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"निश्चित लंबाई पूर्णांक सन्निकटन प्रकार के आंकड़ा (या उपसमुच्चय) के कै गो प्रोग्राम भाषा (��ैईसे अल्गोल 68, सी, जावा, डेल्फी, आदि) में इंट या इंटीजर के रूप में दर्शावल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Integer","last_updated":"2.0"} +{"id":6167,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"ई परिमेय संख्या आउर स्थितीय संख्या परनाली के सिद्ध गुण ह, आउर गणित में परिभाषा के रूप में उपयोग ना करल जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6168,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि त्रिभुज समद्विबाहु बा, a = b).","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6169,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि c सम है, c के 2 से भाग देवे पर एगो पूर्णांक प्राप्त होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6170,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"पहिला समीकरण (c2 = 2b2) में c2 के 4y2 से प्रतिस्थापित कइला पर हमरा 4y2= 2b2 प्राप्त होला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6171,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"चूँकि b2 सम बा, b के सम होवे के चाहीं.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6172,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि इ, इ धारणा के खंडन करेला कि ओकरा पास कौनो उभयनिष्ठ गुणनखंड नईखे.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6173,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, हिप्पसस के उनकर प्रयास खातिर सराहना ना मिलल; एगो किंवदंती के अनुसार, उ बाहर रहि के समुद्र में आपन खोज कइलें, बाद में उनकर पाइथागोरसी साथी लोग द्वारा उनकरा के पानी में फेंक दिहल गइल गइल \"... ब्रह्मांड में एगो तत्व के उत्पादन करे खातिर उ इ सिद्धांत के इनकार कइलें कि ब्रह्मांड में सब घटना के पूर्ण संख्या आउर ओहके अनुपात में घटावल जा सकेला.\"","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6174,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"उदाहरण खातिर, एगो रेखा खंड पे विचार करीं जउन आधे में विभाजित कइल जा सकेला,फेर आधा आधे में विभाजित कइल जा सकेला फेर आधा आधे केआधा में विभाजित कइल जा सकेला आउर एही तरह से विभाजित होत जाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6175,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ उहे बा जेकरा के ज़ेनो साबित करे के कोशिश कइलन.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6176,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"यूनानी सब के दिमाग में, एगो दृष्टिकोण के वैधता के अस्वीकार कइल दूसर के वैधता के आवश्यक रूप से साबित ना कइलस आउर एही नाते आगे जांच करे के पड़ल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"2.0"} +{"id":6177,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एगो परिमाण \"... एगो संख्या ना रहल लेकिन रेखा खंड, कोण, क्षेत्रफल, आयतन आउर समय जइसन मात्रा के समर्थन कइलस, आऊ जइस��� कि हमनीं कह सकिला, उ लगातार बदल सकत रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6178,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"काहेकी परिमाण खातिर कौनो मात्रात्मक मान नईखे देहल गईल जे यूडोक्सस के परिमाण के पद में अनुपात के परिभाषित करे आउर दूनो अनुपात के बीच समानुपात के परिभाषित करके दुनु संगत आउर असंगत अनुपात बनावे में सक्षम हो.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6179,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अनुपातहीनता के हल यूक्लिड के तत्व, पुस्तक X, प्रस्ताव 9 से कइलजाला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6180,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वास्तव में, बहुते मामलन में बीजगणितीय अवधारणा के ज्यामितीय पद में पुनःसूत्रीकृत कइल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6181,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ अनुभूति कि प्रचलित सिद्धांत के भीतर कुछ मूलभूत अवधारणा वास्तविकता के विपरीत रहल, उ सिद्धांत के अभिगृहीत आउर धारणा के पूर्ण आउर गहन जांच के आवश्यकता रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6182,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"हालांकि, इतिहासकार कार्ल बेंजामिन बॉयर लिखेलें कि \"अइसन दावा अच्छा तरह से प्रमाणित नईखे आउर एकर सच होवे के संभावना भी नईखे..","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6183,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणितज्ञ जइसे कि ब्रह्मगुप्त (628 ईस्वी में) आउर भास्कर प्रथम (629 ईस्वी में) इ क्षेत्र में योगदान देहलें ओही तरह से जइसे कि बाद के दोसर गणितज्ञ लोग कइलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6184,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वर्ष 1872 में कार्ल वीयरस्ट्रैस (ओनके शिष्य अर्न्स्ट कोसाक द्वारा), एडुआर्ड हाइन (क्रेलेज जर्नल, 74), जॉर्ज कैंटर (एनालेन, 5) आउर रिचर्ड डेडेकाइंड के सिद्धांतन के प्रकाशन करल गइल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6185,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"वीयरस्ट्रैस, कैंटर आउर हाइन के सिद्धांत परिमित श्रेणी पर आधारित रहल जबकि डेडेकिंड के वास्तविक संख्या के निकाय में छंटाई (Schnitt) से विचार मिलल उ सब परिमेय संख्या के कुछ विशिष्ट गुण वाले दूगो समूह में अलग कर दिहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6186,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"डिरिचलेट सामान्य सिद्धांत में भी जोड़लें, जइसे कि विषय के अनुप्रयोग में बहुसंख्य योगदानकर्ता कुल कइले रहलें.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6187,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"इ दावा करेल�� कि हर पूर्णांक के अभाज्य संख्या में एगो अद्वितीय गुणनखंड होला .","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6188,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"एकरा के देखावे खातिर, हम पूर्णांक n के m से विभाजित (जहवां m अशून्य बा) करेनी.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6189,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अगर 0 कब्बो ना आवेला त एल्गोरिथ्म एगो से अधिके बार शेष के उपयोग कइले बिना अधिकतम m-1 पद तक चल सकेला.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Irrational_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6190,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"गणित में, प्राकृतिक संख्या उ होली जेकर उपयोग गिनती खातिर कइल जाला (जइसे कि \"मेज पर छहगो सिक्का बा\") आउर क्रम (जइसे कि \"इ देश में तिसरा सबसे बड़ा शहर बा\").","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6191,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"विस्तारण के इ श्रृंखला दोसर संख्या पद्धति में प्राकृतिक संख्या के प्रामाणिक रूप से अंतर्निहित (चिन्हित) कइले बा.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_number","last_updated":"1.0"} +{"id":6192,"iso_639_3":"bho","iso_15924":"Deva","glottocode":"bhoj1244","text":"अमूर्तन में पहिला बड़ प्रगति संख्या के निरूपण खातिर अंक के प्रयोग कइल गइल रहल.","url":"https:\/\/en.wikipedia.org\/wiki\/Natural_number","last_updated":"2.0"}